a rng. KATEDRA

x EEST<P VYSOKE

UiENi

TECHNICKE V PRAZE - FAKULTA rnppRNA

a nyzlrAINE

rNZeN*nsrA

KATEDRA MATERTATO

Trojanova 13, ¹²⁰ 00 ^pRAHA

2

doc. Dr, Ing. Petr Hau5ild

Tel.: (+420) 224 358 5IA Fax : (+420) 224 358 523

E-mail

: petr

hausild

@tjfi.cvut.cz

oponentsky posudek disertadni pr6ce rng. Martina Sr,...

,,Struktura a vysokoteplotni mechanick6 vlastnosti aluminidri teleza

s

karbidotvornymi pifmdsemi niobem _a zirkoniem,,.

Cilem

pt6ce

Struktura a vysokoteplotnf mechanick6 vlastnosti alumini

clfi L,eleza s

karbidotvornymi piimdsemi niobem a zirkoniem,

autora

Ing. Martina

Svece, bylo studium

mikrostruktury

a vysokoteplotnich mechanickych vlastnostf

aluminidt

leleza na b6zi Fe3Al legovanych

karbidotvornymi prvky (Zr, Nb)

a

uhlikem, U slitin byl

sledov6n

vliv

pomdru koncentraci

ZrlC (piip. Nb/C) natyp

a

mnoZstvi vznikajicich

sekund6rnich

fdzi

(zeimdna

Lavesovy fdze a karbidu).

Sledov6n

byl efekt, ktery maji tyto

f6ze na

vysokoteplotni mechanickd vlastnosti. Byl ovdiov6n irdinek tepelndho a

tepelnd- mechanickdho

zpracov6ni slitiny na fdzovou strukturu a vysokoteplotni

mechanickd vlastnosti, C6st pr6ce

byla

realizovdna bdhem uchazedovy prirlrodnf stdLe

v

Max-planck Institutu v Drisseldorfu,

je

proto tieba zdiraznit

i

tento aspekt mezindrodni spolupr6ce,

Uvod

pt6ce resp. druh6 kapitola

je

vdnov6na soudasndmu stavu poznatktr a

jsou vni

shrnuty nejdfileZitdjSi

vysledky

ziskane

pii

studiu vlastnosti

aluminidfi

LeIeza,

Limitujici

nevyhodou aluminidtr Leleza

je

prudky pokles pevnosti prYi teplot6ch okolo 600oC, proto

je

zna(,n6 d6st tdto

kapitoly

vdnov6na vysokoteplotnim vlastnostem, creepovdmu chov6ni a moZnostem zpevdov6ni

slitin nabdzi aluminidfi

leleza. Je rczebrfin

vliv

legujicich prvkfi, kterd jsou

v

pr6ci dale pouLiv6ny pro zlep5eni vysokoteplotnich vlastnosti.

V

experimentSlni d6sti

jsou

nejprve pops6ny studovand

slitiny

a

jejich

tepelnd resp, tepelnd-mechanickd zpracovdni. Ddle

jsou

zde shrnuty experimentSlni metody pouZitd _ke studiu

mikrostruktury

a mechanickych vlastnosti tdchto slitin,

Vkapitole 4,

,,Struktura studovanych

slitin" jsou

shrnuty

vysledky

mikrostr.ukturnich pozorov6ni studovanych

slitin,

kterd se od sebe odli5ovaiy

jednak

_{chemickym sloZenim} a

jednak provedenym tepelnym zpracovhnim. Pondkud nelogicky je zde

uvedena podkapitola

4,3.

,,Mechanickd zkou5ky zkoumanych

slitin", klera by si bud'

zaslouZila samostatnou

kapitolu,

nebo

by

se

mdl upravit

n6zev cel6

kapitoty (napi,

na ,,struktura ^a vlastnosti studovanVch

slitin").

1-

{:l

Vkapitole 5. ,,Diskuze vysledktr" jsou hled6ny souvislosti mezi strukturou

a

mechanickymi

vlastnostmi slitin typu Fe3Al legovanych zirkoniem a uhlikem,

resp.

niobem (a uhlikem). Bylo konstatov6no, Le pro uvaLovand aplikace se ^jako

perspektivndj5i

jevi vyuLiti niobu, Slitiny s piisadou niobu dosahuji vy55ich

^hodnot vysokoteplotnich

mezi kluzu, neL materidly

legovand

zirkoniem, Obdobny zdvdr byl

udindn

pro _slitiny legovand navic je5td uhlikem, V tdto kapitole je pomdrnd

m6lo liter6rnich odkazfi, kter6

by

diskusi ziskanych vysledktr

jistd

obohatily,

Posledni

kapitoly 6 a I obsahuji kromd zopakov6ni hlavnich vysledkir i

^ndkter6

doporudeni pro dalSi vyzkum.

K

vlastnimu textu disertadni ^pr6ce m6m ndkolik form6lnich

i

faktickVch ^pozndmek.

Z hlediska

form6lnich piipominek neni

v

textu

o5etien obdasny

vysky't

neobratnych formulaci nebo drobny'ch (form6lnich resp. formuladnich) chyb napi.:

o Pro

oznaienf stavfi

slitin

by bylo vhodndjii pouZlvat mtsto anglickdho oznaieni ,,As- received" resp, ,,As

cast" ieslry,,lity stav" nebo,,

valcovany stav".

c Pli

popisu

precipitdtfl na

obrazcich z fddkovac[ho elektronovdho mikroskopu nen{

uiit[

barvy

(bild,

dernd, svdtle iedd) zcela na mfstd

- jednd

^{se o detekci signdlu emise} zpdtnd

odraienych elektrontt, kterd

obsahuje

informaci o

prflm'drndm protonovdm

iisle

v dand

oblasti

interakce elektronovdho svazku s materidlem vzorku, zobrazenou rftznym odsttnem ve stupn{ch

iedi,

nejednd se

viak

^{o barvu tdchto}

idstic,..

o

[/ textu

je

opakovand uvedeno,

ie sloienf

nebo dokonce chemick,! sloZenf

(napi.

na str,

39, 48) bylo urieno pomoc[ rtg, difrakce - pomoci difrakce se uriuje

_fdzovd sloienf, kterd se mfiZe od plesndho (stechiometrickdho)

sloienf liiit,

. Na

str, 53

je porovndn[ obr. 6] s obrdzky 63 a 64, kterd se nachdzl

aZ v

dali[

podkapitole.

. Podkapitola

4,2,10.

2150 as cast +

1000/50

je

uvedena

pondkud

nelogiclcy

ai

po podkapitole 4,2.9. 2150 as received

+

_1000/50.

o

Nerozumfm tvrzenf ,,Strutktury vzorkfi

po

creepu

pfi jednotlivych

teplotdch se od sebe

li|[ ^pouze dynamiclqtm rozvojem trhlin na _/dzovdm rozhran{ mezi matrici

^a

precipitdty". Pod pojmem

,,dynamiclqt

rozvoj trhlin" si pledstavuji

ndco pondkud jindho.,,

o

Tvrzen[

na str. 85-86; ,,(Jzkti

^rozmezt,

v ndmi se koeficient CTE pohyboval

po vyi{hdn{ materidlu,

je

vyhodnd u strojntch

souiasti.

U tdch

totii

v{ce

nei

vlastn[ n{zlry koeficient

teplotn[ roztainosti

poZadujeme, aby se

jejich

zmdny rozmdrfi v zdvislosti na teplotd pohybovaly

v

co

nejuiitm

moindm

intervalu v iirokdm

rozmezf teplot."

je matoucL Zmdny rozmdrtt (deformace) v zdvislosti na teplotd jsou _piece

_dany

kortcientem teplotnf roztaZnosti

WT ^rrtp. ff] a(\ df _)?

2

a a

Faktickd

piipominky

a

otinky:

V textu nenf uvedeno,

jak

byly

po

tepelndm zpracovdnf vzorlqt ochlazovany,

Na str, 35

je

uvedeno,

ie

vysokoteplotnf zkouilqt tahem a tlakem v rozmezf teplot 600- 800"C

byly

provedeny

pli deformain{ rychlosti

1,5-+10-4 s-l.

Jrdna se

o

poidtein{

rychlost deformace?

Jak byla uriena? Z

rychlosti ^pohybu

pI[in[ku,

nebo mdienlm ^(v tom

pltpadd

kde)?

Na

str.

^3B

je urienfrakini

objem

ZrC

(1,9%) a

perovskitu

(4,5%). Jak byl

urien?

^Na obr, 29 se zda, Ze

idstice ZrC

dekorujf hranice zrn. Je tomu tak?

Prdce

je zamdlena hlavnd na vliv

tepelndho zpracovdn[

resp.

tepelnd expozice na

pittomnost a stabilitu iastic

sekunddrnfch

faz{,

^coZ

je samozlejmd

z hlediska

vysokoteplotnfho chovdn[

^v

pofadku, pondkud mi oviem chybi popis i ^daliich

strukturn{ch zmdn, napf . zda

po

dlouhodobem

ithdn{

nedochdzelo ke zhrubnutt

zrn

^(z

uvedenych obrdzkft

milrostruktury

to nelze posoudit),

Na str.53 je na obr, 62 ,,...patrnd

^{rfiznd st[novdn[}

jednotlivych zrn,

kterd indikuje

rozdilnd

zbytkovd

vnitinf pnutf a orientaci miiilry v rfiznych idstech

materidlu, ^", V tomto

pifpadd je zlejmd, ie

se

jedna o kontrast

v dfisledku kanalovdnf elektronfi

(-orientace mifilry vtiii

elektronovdmu svazku),

nikoli

zbytkoveho

vnitin[ho

pnutf, Totdi

plati i

ddle v textu (63, 76, 78)...

o Na str.

60

je

_uvedeno:

,,Precipitaty karbidfi niobu

^{(v textu oznaiend}

jako NbC)

byly pomocf EBSD identifikovdny

jako trigonalnf

karbidy Nb6Cs s mffikovymi parametry a

: _b :

0,546 nrn

a c :

_{1,542 nm}

_a

meziosnimi

ilhly a : ₀ : 90" a y :

120o," Jak to

bylo provedeno (resp. jak se pomoc[ EBSD uriuj[ mffZkovd konstanty,

^navfc

s takovouto piesnostl) ?

c Na str.7l je

uvedeno:

,,Tainost materialupfi

pokojovd teplotd ^se pohybovala okolo 3,5ok,

pli 600"C okolo

12,5o/o

a s rostouci

teplotou se

zvyiovala.". Je tim

myileno

materialfi

2130 as received

+

1000/100

a

2150 as received

+

1000/100?

Jak

tomu bylo u ostatn[ch materidlfi?

.

Tvrzen[ na

str, 79: ,,2

^obou

^druhfi

^obrazcfi

je

tedy ziejmd,

ie materidl

byl jednoose namahdn (tlakovd)

a

vykazuje

znainou

texturu ve smdru

pilsobtctho

napdtf

- ^{tj. ie}

^k

teienf materidlu

dochdzelo

v matrici." je

^pondkud

pitmoiard.

Jednak chybf srovndn[

s nedeformovanym stevem, mimochodem kde

jinde _by

k

teienf mdlo

dochdzet

nei

v matrici?

o Totdi platf i u ^tvrzen[ na str, 82: _,,Na obrdzku

113

je

ukazdn

polovy

obrazec znazorhuj[c{

orientaci precipitatfi

materialu,

Z tohoto

^obrazce

je

zfejmd,

ie

krystaly vykazujf nahodnou

orientaci

svych

os, coi svddi{ o

tom,

ie nebyly

deformovdny a

nemajI

texturu,"

Bez

porovndnf

svychozfm stqvem

je tvrzenf

_,,Viechna ^provedena

zkoumanf tlakovd zdeformovanych vzorkfi pomocf EBSD jednoznaind potvrdila piedpoklad, ie k deformaci materidlu dochdzelo pouze v matrici, nikoltv

^v

precipitdtech," znaind

odvdZnd.

Proi tedy precipitaty popraskaly, kdyZ

nebyly

deformovdny? ^IJ

-Ja

Pii

obhajobd

by bylo vhodne,

aby se kandid6t k uvedenym

faktickym

piipomink6m

vyj6diil,

Zhvdrem konstatuji, i,e v disertadni prdci je zahrnuto mnoho

experimentillnich vysledkfi, kterd mohou slouZit

jako

zdklad dalSiho vyzkumu.

Autor

prokhzal piedpoklady

k

samostatnd vyzkumnd dinnosti, doSel

kiadd

uZitednych poznatkfr

a

dokhLe.se

orientovat

v dand problematice. Tdma pr6ce

je _aktu6lni,

ziskane vysledky

jsou ptrvodni,

zvolend metody

vcelku

adekv6tni.

Piedloien6 disertadni

pr6ce

spliluje z6konem piedepsand krit6ria a doporuduji ji proto, aby byla ^piijata

k

obhajob6.

W

doc.Dr.Ins. Petr Hau5ild

v

Pnze

21.6,2016

-4-

Posudek disertainf prfce Ing. Martina

Svece

STRUKTURA A VYSOKOTEPLOTNI MECHANICKE VLASTNOSTI ALUMIN IOT ZWEZA

S

KARBID OTVORNYMI

PNITUN

SBMI NIOBEM

A ZIRKONIEM

Disertadni pr6ce Ing. Martina Svece

je

zamdiena na studium vlastnosti slitin na b6zi Fe3Al, legovanych

Nb,

resp.

Zr,

pii(,emZ

slitiny

obsahuji

i piimds uhliku, pochlzejici

zpouLite navflLky vychoziho Leleza. Tdma pr6ce

je

aktu6lni, nebot' studovand materi6ly

maji

st6le aplikadni potenci6l

diky jejich

mimoi6dnd odolnosti vrirdi agresivnimu vysokoteplotnimu prostiedi.

Byly

piipraveny vzorky

tii slitin

legovan;fch

Nb

a

dtyi slitin

legovanych

Zr, v potazbyla

brftna afinita legur

ktvorbd

karbidri. Mikrostruktura

slitin

takto mohla byt parametrizovfuna pomdrem atom6rni koncentrace

Nb,

resp.

Zr

a atom6rni koncentrace

uhliku, vliv

f6zov6ho sloZeni a jeho morfologie na vysokoteplotni mechanickd vlastnosti

byl

studov6n na vzorcich po o

dliti,

vysokoteplotnd v6lcovanlf ch a riaznd, tepe ln6 zpr ac ov any ch.

Text pr6ce

je

naps6n srozumitelnE, na dobrd gramatick6

a

stylistick6

irovni.

V textu se

vyskytuje nevyznamny podet

pieklept a

gramatick;fch nedostatkfi, takd

kvalita

obr6zkfi

je

dobr6.

Prdce

je

rozdlendna do Sesti kapitol. Po irvodu n6sleduje re5ersni d6st, shrnujici podstatnd st6vajici informace

o

studovan6 problematice. Experimentflni d6st obsahuje popis piipravy slitin, vysledky

jejich

chemickd analyzy a piehled pouZitych experiment6lnich metod. etvrtd kapitola

je

_{vdnov6na popisu} ziskanych experiment6lnich vysledkfi. Je pondkud nevystiZnd nazvfina Struktura studovanych

slitin,

piestoZe

kromd vysledkri

studia

mikrostruktury

a

f6zovdho sloZeni obsahuje

i ^qfsledky

mechanickych zkou5ek

a mezi nimi

piekvapivd zaiazene

i vlfsledky

dilatometrickych

mdieni.

Diskuse ziskanych vysledkfr

v

rozsahu 15

str6nek rozebir6 souvislosti mezi mechanickfmi vlastnostmi a strukturou studovanych slitin.

V

z6vdredn6 kapitole jsou _shrnuty hlavni vysledky pr6ce.

Disertant pouZil

k

ie5eni studovand problematiky odpovidajici metody a postupy, _osvdddil schopnost samostatn6

vddeckd

prdce,

vdetnd aktivni

spolupr6ce

s iadou

vyzkumnych pracoviSt'. Zde

je

nutno vyzdvihnout

piinos

Sestimdsidniho pobytu disertanta

na MPIE

v Diisseldorfu.

Podle mdho nfnoru se Ing.

Martinu

Svecovi

podaiilo

splnit

hlavni cile

disertadni pr6ce, dosaZen6 vysledky jsou ptivodni a jsou _cennym piispdvkem ke studiu vlastnosti mateli6lfi na

bfui

alumintdt Leleza.

K vlastnimu textu pr6ce m6m ndkolik piipominek:

v re5erSni d6sti ^j sou ndkter6 nepiesn6 di neobratn6 formulace

-

^{napi. na str. 1 3 . ..Fe:Al}

f6ze s nedokonale uspoi6danou

82

strukturou..., ...obsazeni meziuzlove polohy...(je mindn ,,antisite" atom?), na str. 15 nejasn6 formulace

o

antifhzovych dom6n6ch (Novd

vznrkl|

zrna...),

na str. 16 obr. 8 o

elektrick6m odporu aluminidri Leleza mnoho nevypovid6,

navic jsou zde

pouZity hmotnostni koncentrace

Al, str. 20

pokus o

pieklad a vysv6tleni terminu miscibility gap.

za

nedostatek

povaZuji malou pozornost vdnovanou struktuie

nekoherentnich precipit6tri v odst. 2.5.3., kde mohlo byt uvedeno vice o perovskiticke

r-ffni

Fe3AlC* ^a hlavnd pojem Lavesovy fdze

je

zmindn,

jako by byl

jednoznadny. Lavesova f6ze se

mriZe

tvoiit

ve tiech strukturnich polytypech (s kubickou strukturou C15, hexagonflni

cl4

ahexagon6lni C36). Toto je _opomijeno

i

v dalsim textu diserladnipr6ce.

v

odstavci 2.6.2. na str. 25 by mfsto

obr.I7,18 bylo

uZitedndj5i pouLit obrhzky

ieztt

tern6rniho diagramu syst6mu Al-Fe-Nb z pr6ce [18].

odstavec 2.1 . o teplotnf roztaLnosti aluminidri Leleza

zav\di

stiedni koeficient teplotni roztaLnosti

(CTE)

a

jeho

_vhodnost

je

zdfivodndna

tim,

Le ...zohlediuje maximdlni teplotni rcztaLnost ve zvolendm teplotnim intervalu... . To v5ak neni piesn6. Ddlkov6 teplotni roztaLnost a

je

definovfnavztahem

d -

^1/l

^{dl/dT- d(nl)/dT,}

teoreticky mfiZe nablfvat

i

znadn;fch hodnot a piesto se na hodnotd CTE nemusi vyznamndji projevit, protoZe

CTE je d6n celkovym

protaLenim

vzorku mezi teplotou Z a

^pokojovou

teplotou.

v kapitole 4 je

pomdrnd ma16 pozornost vdnov6na

vfsledkri mdieni

rentgenovd difrakce (obr.

31,49,54). U

identif,rkovan;fch

faziby mdly blft

uvedeny piislusne

hodnoty miiZkovjch parametri,

difraktogram

na obr. 31

neprokazuje chemickd sloZeni

fhzi,

nebot

mj.

reflexe oznadend

Fe:Al jsou

reflexemi na struktuie

B2

a ne D03,

k

dal5im dvdma difraktogramtm postr6d6m informaci

o typu

Lavesovy

ffze

a

koment6i k relativni intenzitd reflexi precipit6tri vzhledem k intenzitd reflexi matrice.

na str. 5l se pi5e o trigon6lnich

karbidech,

jsou zde

vSak

uvedeny

hodnoty hexagon6lnich miiZkovych parametrri.

Trigon6lni

(romboedricky,

klencoqf)

krystal nemii Sestidetnou osu, takZe hexagon6lni element6rni builka neni korektni.

-

na str. 82 se smdSuji pojmy napdt'ovy exponent a napdt'ovy koeficient, neni upiesndn pojem _creepov6 rychlosti, jde _o minimrilni (ust6lenou) creepovou rychlost?

- v

odst. 4.3.6. atake na str. 97 jsou vlfsledky dilatometrie diskutov6ny

v

souvislosti se

zpeviujicim

efektem disperznich d6stic.

Teplotni

roztaLnostje vSak

ve

svd podstatd vratny ddj, ktery nem6

nic

spoledndho s plastickou deformaci matrice. Komplikovand situace vznikd

v

kompozitnich materiflech, pokud se pifslu5nd fhze kompozitu li5i pr6vd v

jejich

_teplotni roztaLnosti. Na svisl6 ose grafu na obr. I22

je

_{Spatnd urden i6d} CTE, stejnd jako _v textu na str. 87.

Pii

obhajobd disertace by bylo vhodn6, aby se disertant

k

uvedenliim piipomink6m strudnd

vyj6diil

a soudasnd uvedl,

kteft

z vlfsledkfr disertace byly dosud publikov6ny.

Ing. Svec

zpracov6nim piedloZen6

disertadni pr6ce proktzal odpovidajici

teoreticke znalosti a piedpoklady

k

vddeckovyzkumne pr6ci. Autor vytdLlI z provedenych experimentfi a

jejich

analyzy nov6 publikovatelnd poznatky

o

vlastnostech materi6hi

na b6zi

aluminidri Leleza.

Disertadni

pr6ce Ing. Martina

Svece

podle m6ho

nhzoru

spliuje

ve5kerd z6konnd poZadavky, a proto

ji

doporuduji k obhajobd.

Praha, 1. 7

.2016

katedra fyziky materi6hi MFF

UK

Praha

Oponovand pr6ce: Struktura a uysokoteplotn{ mechanickd vlastnosti aluminidfi ieleza s karbidotvornfmi piim4semi niobem a zirkoniem

Autor: Ing. Martin Svec

Oponent: doc. Ing. Pavel Novdk, Ph.D.

PiedloZen6 prdce

Ing. Martina

Svece

se

^zabyvd v'-fvojem

noqfch materiiihi a ^na

bdzi aluminidri Leleza s piidavkem niobu a zirkonia. Bezpochyby se

jednf

o aktu6lni problematiku, coZ dokl6d6

i

^{obrovsh-i podet} dostupnjrch

publikaci o

alumirudech LeTeza

ve

svdtovych

databhzich.

Pr6ce obsahuje 110 stran textu doplndndho 140 obrhzky

a20

tabulkami. Text

je

dlendn do 7

hlavnich d6sti

Uvod,

Soudasny stav poznatkri, Experimentalni ddst, Struktura studovanych

slitin,

Diskuse v.isledkfi,

Ztvdry a Hlavni piinosy price a

doporudeni

pro

dalSi qizkum).

Pr6ce tedy neni zcela drislednd dlendna na tradidni Liter6rni d6st,

Cil

pr6ce, Experimentalni

dilst, Vlisledky, Diskusi a Zhvdr.

Odddleni

,,Experimentilln d6sti", popisujici

^proveden6 v5echny provedend experimenty,

a ,,Vysledkt", kde by byly

uvedeny rnfsledky vSech experimentillnich praci,

by pr6ci

nepochybnd prospdlo. _Soudasne odddleni Experimentalni d6sti

a

Struktury studovanych

slitin je nvhddjici a

nelze v ndm spatiovat Lhdnou logiku.

Literhmi

re5er5e, pojmenovan6 ,,Soudasny

stav

poznatkfl",

je

zpracovhna

na prvni

pohled

velmi

pedlivd, dtivd

a

form6lnd zcela bez probl6mri. ZarhLejici

je

_v5ak

_velmi

_{nizlry podet}

citovanjrch

literhrnch

odkazri (39). Vzhledem

ktomu,

Ze nejstarsi publikace,kterh se t'-ikala aluminidfi LeIeza,

byla

publikovfna

jit _{v rcce}

_{1894, a}

_ke

dne5nimu datu

je

k dispozici

jen v

databir-t ScienceDirect pies ₅ tisic vesmds relevantnich zdrojfl o aluminidechLeleza, mohla

b1;it re5erSni d6st bezpochyby bohat5i na citovanou literaturu. Kromd toho md tato d6st urdit6 odborn6

a

terminologick6 nedostatky

(napiiklad

pouLivhni

pojmu

,,specifick6 hmotnost"

namisto hustoty, pondkud zavhddjici popis mechanismu dislokadniho creepu,

ke

kter6mu urditd nedochini prakticky

pii

libovolnlich teplotdch,

jakje

_{v pr6ci uvedeno, pojem ,,mezera} misitelnostl" vznikly nevhodqfim piekladem, _nebo informace, Le ZrC na hranicich zrn ,,brfuni skluzu

a migraci

dislokaci

na

hranicich", piipadnd nevhodnd pouLity pojem ,,piechodovd teplota" na str.

2l).

(6sti

_zamdiend

_na

experimentalni pr6ci

jsou

zpracovhny

po

odbornd str6nce

kvalitnd

a

relativnd piehlednd. Co

je

v5ak velkou komplikaci

pro

dtendie, 1e ^znadent

vzorkfi a

^s

tim

souvisejici oznadovfuni kapitol. V metalurgii

bfvaji vzorky

oznadovhny hmotnostnimi nebo atomAmimi procenty

pffmdsi (napi. FeAI25,6ZrlCl,7

nebo Fe-25,6A1-lZr-1,7C). PouZit6 dislov6ni vzorkri

je tedy

zcela zbytednd

a

dten6ie neust6le

nuti listovat

zpdt

na

tabulku

s chemicklirm sloZenim. RovndZ tak zahrnuti anglidtiny do

ninvfi

kapitol (as cast, as received), piipadnd do tabulek chemickeho sloZeni (balance)

je

_{zcela nevhodn6 a zbyebno} Pro v5echny tyto vyrazy

existuji

desk6 ekvivalenty. RovndZ

jsou vt6to

d6sti potrtivfuny

ne

zcela vhodn6 terminy (napi. frakdni podil, frakdni objem).

V d6sti zamdien6 na diskusi qfsledkri se podle mdho nhzoru zbytednd opakuje vyznamni

thst qfsledkt.

Jinak

je

_{diskuse logick6} a vede ke spr6vqfm zdvdnim.

K pr6ci m6m n6sledujici otinky'.

1.

Prod byla

pii identifikaci

finoveho sloZeni

slitin

se zirkoniem vyuLita RTG difrakce, zatimco

pro slitinu

s niobem metoda EBSD?

Tyto

metody nejsou ekvivalentni a

vLhdndm piipadd EBSD nenahradi

RTG difrakdni

analyzu.

Ztoho

pravddpodobnd

plyne

i

pondkud kontroverzni identifikace karbidu niobu

jako

trigon6lni MeCs, ktery vysoce pravddpodobnd v t6to slitind nebude vznlkat.

Na

str.42

je

uvedeno, Le Lavesova

fine tvoii

eutektick6 oblasti, Ta

je

v5ak jenom

jednou zfazi veutektiku.

Jakd fdze

jsou vtomto

systdmu

piitomny

veutektickd

smdsi?

Na

strand 86

je

uvedeno, Le

u

strojnich soud6sti poZadujeme piedev5im ma16 zmdny rozmdrfi v Sirokem rozmezi teplot. Tato formulace v5ak urdit6 neplati obecn6, Jakd strojni souddsti md autor na mysli?

Y

zhvErechje doporudovdna jako _{vhodndj5i legura niob. Je to} v5ak skutednd

tak,kdyi,

pii

vysokoteplotnich zkou5kdch mechanic\.ich vlastrnosti doch6zelo v

t6to

slitind k praskdni diistic Lavesovy fhze?

A

co bylo piidinou tohoto

jew?

Struktura vSech testovanych materidhi

je

pomdrnd heterogenni. Lze skutednd takov6ho materifly doporudit pro vysokoteplotni _aplikace?

Prfce

podle m6ho

ninoru piin65i

novd vddecke poznatky, kter6

jsou

pouZitelne v dal5im

qivoji

materi6hi na

biui

aluminidfi.

Autor prokinal

schopnost vddeckd prfuce

a mh

dobr6 teoretick6 znalosti,

I ^pies

_'r'.f5e ^uvedend

piipominky

konstatuji, Le prdce

spliuje

vSechny poZadavky kladend

na

disertadni pr6ce.

Ztohoto

drivodu

doporutuji

disertadni

prdci k

obhajobd a

v

plipadd kladn6ho qfsledku obhajoby navrhuji uddlit Ing.

Martinu

Svecovi

titul

,,doktor", Ph.D., uvfddnlfi ve zkratce za jmdnem.

YPraze dne 8.7.2016 3.

4

5

Vysokd Skola chemicko-technologicki ^y Praze