TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta textilní
OPTIMALIZACE SPOJOVACÍHO PROCESU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Petře Komárkové, Ph.D., za odborné vedení a konstruktivní připomínky. Poděkování patří i mým rodičům, kteří mne po celou dobu studia podporovali.
Anotace
Výsledkem této bakalářské práce je návrh optimalizace vybraného úseku spojovacího procesu. Návrh obsahuje doporučení z hlediska organizace práce i pracoviště a schéma rozmístění výrobní techniky, odkladových ploch a prostoru pro mezioperační dopravu. Nejprve byla provedena rešerše potřebné literatury zaměřená na technickou přípravu výroby, ergonomii a organizaci oděvní výroby. Následně byla provedena analýza stavu organizace spojovacího procesu v konkrétním výrobním podniku ALTREVA spol. s r.o. Za úzké místo byla vytipována drukovací dílna. Dále byla provedena analýza ergonomie vybraných pracovních míst a výkonu pracovnic.
Nakonec byly navrženy optimalizační opatření.
Klíčová slova:
technická příprava výroby, ergonomie, organizace oděvní výroby, spojovací proces, dokončovací proces, drukovací stroj, výrobní podnik ALTREVA spol. s r.o., optimalizace
Annotation
Outcome of this bachelor thesis is proposal optimization of sewing process. The proposal contains recommendation for organization of work, workplace and the scheme of the layout for manufacturing machines, storage areas and areas for in- process transport. First of all recherche of literature was done. The recherche is based on technical preparation of the production, ergonomics and organization of clothing production. Secondly analysis of organization of the sewing process was performed in the manufacturing company ALTREVA spol. s r.o. Problematic part of the organization is premises for riveting press machine. The ergonomics analysis of working places and performance of staff was done. In the end proposal of optimization was created.
Keywords:
technical preparation of the production, ergonomics, organization of clothing production, sewing process, finishing process, riveting press machine, manufacturing company ALTREVA spol. s r.o., optimization
Obsah
ÚVOD...12
REŠERŠNÍ ČÁST ...13
1 Technická příprava výroby ...14
1.1 Konstrukční příprava výroby ...15
1.2 Technologická příprava výroby ...16
2 Organizace oděvní výroby ...19
2.1 Oddělovací proces ...20
2.2 Spojovací proces ...21
2.3 Mezioperační doprava ...24
2.4 Adjustace ...26
3 Ergonomie pracovní činnosti ...27
3.1 Analýza pracovního místa v oděvní výrobě ...27
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ...32
4 Profil podniku ALTREVA spol. s r.o. Třebíč ...33
4.1 Podniková logistika ...33
4.2 Organizační struktura firmy ...34
4.3 Řízení toku materiálu a informací v podniku ...35
4.4 Počet zaměstnanců a objem výroby ...36
5 Komplexní výrobní proces podniku ALTREVA spol. s r.o. ...41
5.1 Pomocný výrobní proces ...41
5.1.1 Software HELIOS ...41
5.1.2 Obchodní oddělení ...41
5.1.3 Kalkulace ceny ...42
5.2 Hospodaření s materiálem ...42
5.2.1 Oddělení nákupu ...42
5.2.2 Sklad materiálů ...43
5.2.3 Sklad drobné přípravy ...43
5.3 Technická příprava výroby ...44
5.3.1 Technologická příprava výroby ...44
5.3.2 Konstrukční příprava výroby ...45
5.4 Výrobní fáze ...46
5.4.1 Oddělovací proces ...46
5.4.2 Spojovací proces...47
5.4.3 Dokončovací proces ...48
5.4.4 Adjustace ...49
5.5 Hospodaření s výrobky...50
5.5.1 Sklad hotových výrobků ...50
5.6 Vedlejší výrobní proces ...50
5.6.1 Technický úsek ...50
5.6.2 Účtárna ...50
6 Vytipování úzkého místo v organizaci podniku ...52
7 Optimalizace dokončovací dílny spojovacího procesu ...53
7.1 Analýza úzkých míst dokončovací dílny ...53
7.1.1 Dotazník pro pracovnice...53
7.1.2 Odměňování pracovnic ...54
7.1.3 Organizace práce ...58
7.1.4 Organizace pracoviště ...61
7.1.5 Hodnocení organizace dokončovací dílny ...61
7.2 Ergonomická analýza vybraných pracovních míst a výkonu ...67
7.2.1 Zásady racionalizace výroby ...67
7.2.2 Snímek pracovního dne ...70
7.2.3 Ergonomie pracoviště ...76
7.3 Návrh optimalizace části dokončovací dílny ...86
7.3.1 Evidence docházky ...88
7.3.2 Evidence práce ...88
7.3.3 Organizace práce ...89
7.3.4 Výrobní technika ...91
7.3.5 Návrh pěti zón pracovního místa ...94
7.3.6 Návrh rozmístění výrobní techniky ...96
8 Závěr a vyhodnocení experimentu ...99
Seznam literatury ... 101
Seznam obrázků ... 102
Seznam tabulek ... 104
Seznam rovnic ... 105
Seznam použitých symbolů THP techničtí pracovníci VD výrobní dělníci
ks počet kusů
PDF Portable Document Format (přenosný formát dokumentů) KVP kumulovaný výrobní příkaz
LSK knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - kalhoty LSR knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - různé LSP knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - pláště
LSL knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - laclové kalhoty LSB knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - bundy
LSO knihovna databáze oděvů dle druhu oděvu - ostatní
FIFO metoda hospodaření s výrobky (první do skladu – první ze skladu) CMR mezinárodní dopravní list
a – o pomocné označování pracovnic dokončovací dílny CH pracovnice drukovací dílny
B pracovnice drukovací dílny M pracovnice drukovací dílny
MZ mezioperační práce
D dokončovací práce
U1 stupeň zaměstnanosti
U2 podíl podmínečně nutných přestávek
U3 podíl zbytečné spotřeby času způsobené pracovníkem
U4 podíl zbyteč. spotřeby času způsobené technicko-organizačními ztrátami BD drukování tzv. „baby“ druky
DR drukování velkými druky K přišívání knoflíků
ÚVOD
Tato práce bude pojednávat o důležitosti technické přípravy výroby, ergonomii pracovní činnosti a organizaci oděvní výroby. Bude zaměřena na komplexní logistiku konkrétního oděvního podniku ALTREVA spol. s r.o.
Logistika výrobního podniku spojuje trh dodavatelů s trhem spotřebitelů. V podnikové logistice rozlišujeme tok informací a tok materiálu. Nejdůležitější rozhodnutí jsou ta, která řídí tok materiálu. Informace slouží převážně k zajištění současného stavu, na jehož základě se uskuteční určitá rozhodnutí, kterými se řídí tok materiálu. V oděvním podniku Altreva probíhá přenos informací za pomoci softwaru Helios, který je provázán všemi odděleními.
Po provedení analýzy logistiky celého výrobního podniku, bylo vytipované úzké místo v organizaci dokončovací dílny. Organizace dokončovací dílny je vcelku složité téma, protože se vlastně moc naplánovat nedá. Plán výroby se řídí dle výrobních kapacit šicích linek. To jaké jsou na výrobku potřeba odvést dokončovací práce, se již těžko zohledňuje, vzhledem ke složitosti a počtu výrobků, které podnik produkuje.
Organizace práce na dokončovací dílně tedy neprobíhá v návaznosti operací, ani pracovních míst. Pracovnice se potýkají s nedostatkem místa pro mezioperační dopravu i nové dokončovací stroje. Otázkou experimentální části práce je, zda jsou vůbec nové stroje potřeba? Nepomohlo by spíše lépe práci a pracoviště zorganizovat?
Problémy organizace dokončovací dílny v konkrétním oděvním podniku jsou velice obsáhlým tématem. Proto v rámci bakalářské práce bude pojednáváno pouze o racionalizaci části dokončovací dílny s drukovacími stroji, která i dle názoru pracovnic by nejvíce potřebovala změnu.
REŠERŠNÍ ČÁST
Výrobní proces v oděvní výrobě, stejně jako v každé jiné, má také své etapy. O fázích výrobního procesu v oděvní výrobě bude pojednáváno obecně v rešeršní části. Na kterou následně naváže část experimentální. V experimentální části bude již hovořeno o komplexním výrobním procesu dané firmy ALTREVA spol. s r.o. Rešeršní část obsahuje tři hlavní témata:
1) technická příprava výroby 2) organizace oděvní výroby 3) ergonomie pracovní činnosti.
1 Technická příprava výroby
Technická příprava výroby je předvýrobní etapa hlavního výrobního procesu. Na kvalitě technické přípravy výroby závisí kvalita výsledného oděvního výrobku, který musí mít požadovaný tvar a funkční vlastnosti. Zajišťuje efektivnost výroby. Etapy výrobního procesu v oděvní výrobě znázorňuje obrázek č. 1.
Obrázek 1 Výrobní proces v oděvní výrobě [4]
Rozdělení technické přípravy výroby podle času:
1) Předkontraktační – návrh nových výrobků, základní konstrukce, modelování střihu, stanovení spotřeby materiálu na kalkulovanou velikost, zhotovení modelu, sestavení technologického předpisu, kalkulace ceny
2) Kontraktační – stupňování střihů a zhotovení střihových šablon, vypracování operativní normy spotřeby materiálu, vypracování definitivního pracovního předpisu, vyhotovení vzorku pro dílnu, stanovení operativní kalkulace
3) Výrobní – vypracování výrobního postupu, zhotovení plánu podlaží, záběh nové fazóny.
Rozdělení technické přípravy výroby podle obsahu: konstrukční příprava výroby a technologická příprava výroby (viz obrázek č. 2).
[4]
Obrázek 2 Rozdělení technické přípravy výroby podle obsahu [4]
1.1 Konstrukční příprava výroby
Konstrukční příprava výroby zahrnuje zpracování nabídkových kolekcí a jejich ekonomické vyhodnocení, dále pak přípravu podkladů pro výrobu z hlediska konstrukce. Úkolem je připravit střihovou dokumentaci kontrahovaných fazón pro oddělovací a spojovací proces.
Etapy konstrukční přípravy výroby jsou:
1) konstrukce základního střihu na základě technického nákresu a technického popisu výrobku
2) modelová úprava střihu
3) stupňování střihu podle velikostního sortimentu
4) vytvoření šablon pro výrobu (přidání švových a koncových záložek ke střihovým dílům)
5) sestavení střihové polohy – umístění všech střihových šablon do šíře materiálu při dodržení všech zásad polohování a zároveň minimalizaci spotřeby materiálu (podklady pro oddělovací proces)
6) vytvoření dílenských šablon (např. šablony na umístění kapes).
[4]
1.2 Technologická příprava výroby
Úkolem technologické přípravy výroby je zajištění dokonalého a bezporuchového chodu výroby. Dále pak zvyšování produktivity práce. V technologické přípravě výroby se určují technicko-hospodářské normy na spotřebu základního materiálu a času.
Zabezpečuje se kontrola kvality výroby i výrobků. A připravují se podklady pro předběžnou kalkulaci ceny výrobku.
Součástí technologické dokumentace jsou:
1) technický nákres – grafické vyjádření výrobku (čelní pohled, zadní pohled, detaily vypracování), případně doplněné kótami s rozměry
2) technický popis – slovní vyjádření tvaru a zpracování výrobku z vnější i vnitřní strany po jednotlivých technologických celcích
3) soupis operací – operace je nejmenší část pracovního procesu, soupis operací potřebných ke zhotovení příslušného výrobku (při zohlednění materiálu, strojového parku, organizace výroby a kvalifikace pracovníků), pro přehlednost je soupis operací členěný do úseků:
a. vybavování dílů b. fixace dílů
c. hotovení součástí
d. hotovení podšívkových dílů e. hotovení vrchových dílů f. montáž
g. žehlení a dokončovací práce
4) pracovní analýza – podrobný rozbor operace na pohyby a úkony postupně navazující od začátku až do konce operace, cílem pracovní analýzy je operace je stanovení času potřebného pro její vykonání, doplnění o nákres operace 5) pracovní předpis – soupis operací sestavený v technologické návaznosti
doplněný kvalifikační třídou normočasem a mzdou.
Pracovní předpis vychází z:
a. technického nákresu b. technického popisu c. soupisu operací
d. referenčního vzorku výrobku.
Pracovní předpis obsahuje:
a. označení fazóny a druhu výrobku b. technický nákres a popis výrobku
c. rekapitulaci (součet jednotlivých úseků výrobků v čase a mzdě včetně celkových hodnot normočasu a mzdy za výrobek)
d. soupis operací, tarifně kvalifikační třídu (rozlišení náročnosti pracovních
6) výrobní postup – účelné přiřazení pracovních operací na pracovní místa, vypracován dle pracovního předpisu cílem výrobního postupu je zajistit plynulost výroby za předpokladu minimalizace transportu a maximálního využití:
a. pracovní doby b. výrobního zařízení c. kvalifikace pracovníků d. technického vybavení.
Množství práce na pracovní místo udává pracovní takt dílny (Pt) dle rovnice č.1.
Zatížení pracovního místa je počítáno na 80 – 120 % pracovního taktu dle šikovnosti pracovníků.
Rovnice 1 Pracovní takt [4]
𝑷𝒕= 𝑵č 𝑫
Pt pracovní takt Nč normočas výrobku D počet pracovníků
7) vývojový diagram technologického zpracování – jednoduché grafické zobrazení organizace průběhu výroby, dle soupisu operací v technologické návaznosti 8) plán podlaží – dispoziční schéma výroby v měřítku 1:100, výchozí podklad je
stavební výkres a výrobní postup, plán podlaží obsahuje rozmístění výrobního zařízení se zajištěním kvality a produktivity výroby, v souladu s rozvody médií a mezioperační dopravou, všeobecné podmínky pro zpracování plánu podlaží:
a. manipulace s výrobky zleva
b. minimální vzdálenost mezi pracovišti 60 cm
c. dodržení transportních (120 cm) a bezpečnostních cest d. ucelenost výrobních úseků
e. používat skutečné rozměry výrobních zařízení
9) materiálové karty – číselné označení (případně i konkrétní vzorek) vrchového materiálu, podšívkového materiálu a drobné přípravy
10) dílenské šablony – kontrolní prvek, šablony pro mezioperační oddělování, nebo pro zhotovení či umístění drobných součástí výrobku, snaha o minimalizaci a univerzálnost šablon
11) technologické listy pracovních operací – obsahují všeobecné podmínky nutné pro zabezpečení požadované kvality výrobku, jsou umístěny na pracovišti, předepisují technologii hotovení výrobku, kontrolní body, šířku švových a koncových záložek, parametry podlepování, optimální strojní zařízení, návaznost vzorů, umístění etiket, či sílu jehly a jemnost nitě pro danou operaci 12) plánování výrobních kapacit – kapacita dílny v normohodinách se počítá dle
rovnice č. 2, je potřeba zajistit co nejkratší výrobní cyklus (od zadání zakázky a dodání materiálu do expedice hotových výrobků), pracovní kalendář stanovuje termíny provedení pro jednotlivé etapy výroby:
a. předvýrobní etapy, spotřební normy b. zpracování poloh materiálu
c. oddělování d. podlepování
e. šicí a dokončovací proces f. kompletace výrobků g. expedice.
Rovnice 2 Kapacita dílny v normohodinách [4]
𝑲𝑵𝑯=𝑫𝒆∗ 𝑷𝒏∗ 𝑭č∗ 𝑨 𝟏𝟎𝟎 KNH kapacita dílny [normohodiny]
De evidovaný počet pracovníků Ds skutečný počet pracovníků Ks počet vyrobených kusů Pn plnění výkonových norem [%]
𝑷𝒏=𝑲𝒔∗𝑵č
𝑭č∗𝑫𝒆
Fč fond pracovního času [hod]
- pracovní doba po odečtení všech nezbytně nutných přestávek A koeficient absence [%]
𝑨 =𝑫𝒔
𝑫𝒆
Výsledkem plánování výrobních kapacit je výrobní příkaz. Slouží k evidenci výroby.
Obsahuje kusovník a spotřeby materiálů. Prochází všemi předvýrobními i výrobními útvary a expedicí. Výrobní příkaz obsahuje:
1) pořadové evidenční číslo
2) výrobní týden dle pracovního kalendáře 3) číslo výrobního střediska
4) druh výrobku 5) zákazníka
6) údaje o materiálu 7) rozpis kusů dle velikosti 8) celkový počet kusů
9) spotřební normy (mzdové, materiálové) …
[4]
2 Organizace oděvní výroby
Organizace oděvní výroby řeší otázku prostorového rozmístění výrobní techniky s využitím mezioperační dopravy a racionálním uspořádáním pracovních míst.
Organizace práce je hledání optimální metody pracovní činnosti.
[4]
Oděvní výrobu dělíme na:
1) kusovou – jednotlivé zpracované výrobky mají rozličný tvar, rozměry, materiál a liší se od sebe i vlastním vypracováním (technologickým postupem), nelze plně využít výrobní techniky a vznikají značné časové ztráty, kusová výroba vyžaduje vysokou kvalifikaci pracovníků, kusová výroba se využívá pro:
a. zakázkovou výrobu
b. modelovou tvorbu nových druhů výrobků v průmyslové výrobě
2) sériovou – malosériová a velkosériová výroba, série oděvů jsou tvarově přibližně stejné, liší se od sebe zpravidla jen materiály a rozměry oděvů (velikostí), umožňuje omezit ztrátové časy a lépe využít stroje a techniku, je soustředěna v závodech jako průmyslová výroba, nese již znaky specializace, zjednodušení výrobního programu
3) hromadnou (průmyslovou) – zpracovává se malý počet druhů oděvů ve velkém počtu kusů, rozdíly jsou například v barvě materiálu, velikosti jsou ve velkém počtu stejné, opakují se v nepravidelných časových intervalech, dokonalá dělba práce a specializace výroby, výrobní postup je sestaven na maximální počet operací, při nichž je vyloučeno značné procento ztrátových časů, vysoké využití výrobní techniky, vysoká produktivita a hospodárnost, výroba vyžaduje více zkušených technických pracovníků – důkladná příprava výroby, vysoký stupeň mechanizace a automatizace.
Následující obrázek č. 3 znázorňuje vztah mezi objemem a sortimentem v kusové a hromadné výrobě.
[5]
Obrázek 3 Vztah mezi kusovou a hromadnou oděvní výrobou [5]
2.1 Oddělovací proces
Oddělovací proces je první fáze hlavního výrobního procesu. Probíhá zde přeměna oděvního materiálu na požadovaný soubor dílů a částí budoucího výrobku. Oddělovací proces se řídí připravenou technickou dokumentací. Spotřeba oděvního materiálu zásadně ovlivňuje cenu výrobku. Při sestavování oddělovací linky je prioritní kontinuální návaznost střihárenských pracovišť. Standardní vybavení oddělovacích linek je:
1) zvedací zařízení 2) nakládací zařízení 3) nakládací stoly 4) střihárenské stoly 5) oddělovací zařízení.
Klade se důraz na mechanizaci, odpovídající stupeň technologie a organizace práce.
Cílem při sestavování oddělovací linky je maximální využití strojního zařízení, úspora pracovního místa a pracovních sil. Na obrázku č. 4 je znázorněno schéma oddělovací linky.
[4]
Obrázek 4 Schéma oddělovací linky [4]
2.2 Spojovací proces
Klasický typ organizace pracovního místa vyplynul z historického vývoje, existuje od začátku průmyslové konfekční výroby v 18. století. Předpokladem je, že pracovní místo je uspořádáno jako soubor tří činitelů (viz obrázek č. 5):
1) šicí stroj / žehlící stůl
2) manipulační odkladná plocha 3) obsluhující pracovník.
Obrázek 5 Klasický typ organizace pracovního místa [4]
Organizace spojovacího procesu probíhá:
1) bez vzájemné návaznosti pracovních míst – málo používané v konfekční výrobě, nízká dělba práce vyžaduje vysokou kvalifikaci pracovníků (modelové a zakázkové dílny …)
2) se vzájemnou návazností pracovních míst
a. v blocích (skupinách) – hodnotí se práce celé skupiny (např. prádlová výroba, dokončovací proces …)
Obrázek 6 Organizace spojovacího procesu – v blocích [4]
b. jednoduchá linka – větší dělba práce, vyšší specializace pracovníků i. jednostranná linka s jednosměrným tokem výroby
Obrázek 7 Jednosměrná linka s jednosměrným tokem výroby [4]
ii. oboustranná linka s jednosměrným tokem výroby
Obrázek 8 Oboustranná linka s jednosměrným tokem výroby [4]
iii. dvoustranná linka s jednosměrným nebo obousměrným tokem výroby
Obrázek 9 Dvoustranná linka [4]
c. větvená linka – hlavní linka je montážní a vedlejší linky slouží pro hotovení dílů a součástí (obrázek č. 10), na obrázku č. 11 je znázorněna větvená linka se systémem překladových pásů (složitější manipulace s díly mezi úseky 3 a 4).
Obrázek 10 Větvená linka [4]
Obrázek 11 Větvená linka – systém překladových pásů [4]
d. proudová výroba – současně je vyráběno několik výrobků = proud, vysoká dělba práce, nízký pracovní takt, více pracovníků dělá stejnou operaci, vysoká produktivita a využití výrobní techniky
Obrázek 12 Proudová výroba [4]
e. programová organizace práce – využití při řízení výrobního procesu dopravníku:
i. mechanický dopravník – pracovník si sám určuje tempo a mezní celkovou zásobu výrobků pro své pracovní místo
ii. automatický dopravník – řízený výpočetní technikou, na každém pracovišti omezen zásobník kusů, ostatní kusy na dráze nebo v meziskladu, přesná evidence o výkonu na každém pracovišti
Obrázek 13 Programová organizace práce [4]
f. skupinová technologie – nejprogresivnější a nejvíce variabilní organizace práce, maximální využití moderní techniky, členění na úseky:
i. předmontážní úsek – zhotovení všech dílů, velká rozpracovanost, práce ve svazcích (10-50 kusů), technologická návaznost příslušné větvi
ii. montážní úsek – nutná technologická návaznost operací, mezioperační doprava definuje způsob organizace práce, zatížení pracovních míst – minimální odchylka od pracovního taktu
iii. dokončovací úsek – univerzální (i pro více dílen), součást výstupní kontroly
Každá organizace práce má své výhody, ale i nevýhody, proto se v praxi kombinují dle vyráběného druhu výrobku. Neexistuje obecně optimální organizace výroby pro všechny typy výrobků a výrobních procesů.
[4]
2.3 Mezioperační doprava
Mezioperační doprava má velký vliv na úroveň organizace výrobního procesu. Zajišťuje plynulost zásobování a minimální spotřebu manipulačních časů. Transportní systém by měl být pokaždé po levé ruce pracovníka. Směr výroby jde od pracovníka většinou dopředu.
Systémy mezioperační dopravy:
1) předávací systém – předávání rozpracovaných výrobků z jednoho pracovního místa na druhé, při zvýšené rozpracovanosti výroby – ztráta přehledu (vyhledávání pořadových čísel), využití překladových stolů, uplatnění stolů je investičně i prostorově nejméně náročné (cca 10 m2 na jedno pracoviště), u středních a větších výrobních celků málo produktivní
2) vozíčkový systém – typ vozíčku dle určitého úseku výroby (přední díly, rukávy, montáž, snadná manipulace při transportu s maximálním počtem kusů, možnost přepravy mezi libovolnými pracovišti, nastavitelná výška vozíčků, při organizaci výrobního celku je nutno zajistit zpětnou vazbu – návrat vozíčků do výchozí pozice, prostorová náročnost je cca 12 m2 na jedno pracoviště, rozdělení vozíčků:
a. samostatné pohyblivé jednotky – široká škála různých druhů výrobků, dle orientace na určitý druh výrobku a úsek výroby
b. univerzální vozíky – stojan určený pro zavěšení výrobků na ramínkách (žehlírny, dokončování, kompletace), nebo stojan pro přepravu typizovaných přepravek s drobnými díly
c. odkládací tyčky – jsou připevněny k desce šicího stroje, pro vozíčkový a předávací systém
3) dopravníkový systém – nejvhodnější způsob mezioperační dopravy, avšak nejnáročnější na prostor, nosič se pohybuje po určité dráze – využití přirozené splývavosti textilií, při transportu dílů je zachována stabilita tvarů získaných vlhko-tepelným zpracováním, využití hlavně v tvarovacím a dokončovacím procesu, ve skladech hotových výrobků a na montážních úsecích, důvody použití dopravníkových systémů:
a. maximální mechanizace b. automatizace dopravy c. úspora pracovních sil d. zvýšení produktivity práce e. zvýšení kontroly práce
f. příznivější pracovní podmínky.
Uspořádání dopravníkových systémů:
a. lineární – řazení pracovišť za sebou, rychlá přímá doprava, snadná manipulace, ale přísná linearita – zastaví-li se jedno pracovní místo, zastaví se i všechna ostatní, malá mezioperační zásoba, využití u jednoduchých výrob, bez násobných pracovních míst
Obrázek 14 Lineární uspořádání dopravníkových systémů [4]
b. nelineární:
I. úsek – mezioperační zásoba (ke zpracování)
II. úsek – manipulace s výrobkem (nejblíže k pracovnímu prostoru) III. úsek – zásoba opracovaných dílů pro další pracovní místo
Obrázek 15 Nelineární uspořádání dopravníkových systémů [4]
Závěsné dopravníkové systémy z hlediska manipulace:
a. s ručním posunem břemene – nejjednodušší, základní dráha z hutního profilu ve výšce 1900 až 1950 mm, posun závěsu po dráze skutečnou silou pracovníka
b. mechanické – dopravu řídí sám operátor, dráha pro vedení a nesení řetězu, mechanický pohyb břemene – pohánění řetězu hnací jednotkou c. adresné – nosič má adresu kam má výrobek dopravit, inteligentní,
automatizovaný pojezd výrobků z pracoviště na pracoviště, možnost online sledování výroby – zvýšení kontroly práce, snížení netechnologických časů.
[4]
2.4 Adjustace
Úkolem adjustace je výrobek zkontrolovat, odstřihnout odstávající nitě, vybavit visačkou s označením stupně jakosti a zabalit. Obal slouží jako ochrana výrobku, ale zároveň má za úkol upoutat pozornost spotřebitele a informovat ho o výrobku. Obal usnadní manipulaci ve skladech a distribuci.
Balení v oděvní výrobě:
1) oděvy na ramínkách zabaleny do fólií
2) balení do předem připravených fóliových sáčků – možnost opakovatelného uzavření obalu
3) vakuové balení do fólií – nevhodné, jelikož snižuje objem zabaleného výrobku.
3 Ergonomie pracovní činnosti
Ergonomie vychází ze spojení slov „ergon“ (práce, či pracovní síla) a „nomos“ (řád, zákon, pořádek). Oficiálně se ergonomií zabývá norma ČSN EN 614-1 (833501):
Bezpečnost strojních zařízení, ergonomické zásady pro projektování. Ergonomie popisuje systém „člověk – stroj – prostředí“, který lze nejjednodušeji zobrazit schématem, viz obrázek č. 16.
Obrázek 16 Systém „člověk – stroj – prostředí“ [6]
o člověk: fyzické, smyslové a mentální parametry o stroj: rozměrové řešení a vybavení pracoviště
o prostředí: osvětlení, hluk, chvění a otřesy, klimatické podmínky, barevné řešení, zátěž, bezpečnost práce a ochrana zdraví, hygiena práce
[6, 11]
Cílem ergonomie je nalezení souladu mezi omezenými schopnostmi člověka a potřebnými úkony pro kvalitní výkon činnosti. Je zapotřebí minimalizovat nepřiměřenou pracovní zátěž navržením nástrojů, zařízení a strojů podle parametrů lidského těla.
[9]
3.1 Analýza pracovního místa v oděvní výrobě
1) kritéria pro pracovní prostředí:
a. pohybový prostor mezi stoly řazenými za sebou: minimálně 60 cm
Obrázek 17 Kritéria pro pohybový prostor [10]
b. výška odkládacího stolu: ve výšce pracovního stolu pro bezproblémovou manipulaci
Obrázek 18 Kritéria výšky odkládacího stolu [10]
c. úložný prostor pro osobní věci: velikost prostoru na výšku 40 cm, pro možnost odložení i větší láhve
Obrázek 19 Kritéria úložného prostoru [10]
d. celoplošné osvětlení: musí být konstantní a dostatečně osvětlovat celý prostor šicí dílny
e. barevnost prostředí: ve světlých tónech, především bílá barva a malé části v pozitivně působící barvě (např. zeleno-žluté), syté a tmavé barvy jsou nevhodné, zvláště pak na větších plochách
f. teplota vzduchu: pro šicí dílny s menší mírou pohybu ± 20 °C g. vlhkost vzduchu:optimální rozmezí vlhkosti vzduchu je 40 – 60 %
h. výměna vzduchu: přívod čerstvého vzduchu je důležitý, musí být rovnoměrný a nesmí se vyskytovat průvan, je nevhodné umísťovat větráky a klimatizace v těsné blízkosti zaměstnanců
[6, 10]
2) kritéria pro pracovní stůl se strojem:
a. nastavitelnost výšky: manuálně jednoduché, nejlépe elektricky b. výška pracovní plochy:
i. pro ženy: 65 cm ii. pro muže: 70 cm
c. řešení předního čela desky stolu: z části zkosená, nebo pro větší bezpečnost zaoblená horní hrana desky stolu
Obrázek 21 Řešení předních hran stolu [10]
d. rozměry desky stolu: vhodné s přihlédnutím na velikost šitého výrobku, který nesmí přesahovat přes levý okraj stolu, u klasických strojů cca 105 cm x 55 cm
Obrázek 22 Kritéria rozměrů desky stolu [10]
e. úložný prostor: pro drobné nářadí a pomůcky (například cívky, náhradní jehly, šroubovák), vhodný je malý šuplík v levé části pod pracovní deskou viz obrázek č. 23.
Obrázek 23 Doporučený úložný prostor [10]
f. místní osvětlení: nastavitelné pro konkrétní potřeby obsluhy, nesmí překážet posuvu materiálu
Obrázek 24 Doporučené osvětlení [10]
[6, 10]
3) kritéria pro pracovní židli:
a. nastavitelnost výšky: snadná výšková nastavitelnost b. výška sedáku: podle potřeby v rozmezí 35 cm až 52 cm
Obrázek 25 Kritéria pro výšku sedáku pracovní židle [10]
c. rozměry plochy sedáku: minimálně 35 x 35 cm, ideálně však 40 x 40 cm
Obrázek 26 Kritéria pro rozměry sedáku [10]
d. řešení přední hrany sedáku: mírně snížená, větší zaoblení pro pohodlí nohou
Obrázek 27 Řešení přední hrany sedáku [10]
e. šířka bederní opěrky: nesmí přesahovat šířku trupu, kvůli pohyblivosti loktů
Obrázek 28 Kritéria šířky bederní opěrky [10]
f. materiál sedáku a opěrky: polstrování, nebo polyuretan
g. stabilita konstrukce: pevná a stabilní konstrukce je důležitá pro jistotu pracovníka při výkonu činnosti
h. mobilita židle: otočný systém snižuje namáhání páteře při otáčení pro materiál do stran, pojízdná kolečka usnadňují přístup k pracovišti
[6, 10]
Společná pravidla v pracovním procesu jsou vždy: sucho, čistota a dostatečný prostor.
Pro zjednodušenou orientaci v prostoru zobrazuje obrázek č. 29 schéma pěti zón pracovního místa v oděvní výrobě:
ZÓNA 1: pohybový prostor pracovníka, minimálně 60cm
ZÓNA 2: pracovní plocha stolu, včetně stroje, velikost se odvíjí od výrobku a typu stroje
ZÓNA 3: prostor na odkládací a přepravní jednotky, zasahuje do uličky, rozměry co nejmenší, avšak dostačující
ZÓNA 4: část odkládacího stolu náležící jednomu pracovnímu místu, slouží k odkládání, nebo k přepravě materiálu, přidaná police slouží jako úložná zóna pro osobní věci
ZÓNA 5: ochranná zóna o rozsahu 20 cm pro bezpečnost v oblasti motoru a pro eliminaci možného poškození výrobku.
[10]
Obrázek 29 Schéma pěti zón pracovního místa v oděvní výrobě [10]
EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST
Experimentální část práce se zabývá problematikou spojovacího procesu v podniku ALTREVA spol. s r.o. Zpočátku popisuje obecné informace, jakými jsou: podniková logistika, organizační struktura firmy, řízení toku materiálu a informací v podniku, počet zaměstnanců a objem výroby. V další kapitole se zabývá komplexním výrobním procesem. Aby v závěru bylo možné vytipovat úzké místo v organizaci tohoto podniku.
A vytvořit návrh optimalizace zvolené části spojovacího procesu.
4 Profil podniku ALTREVA spol. s r.o. Třebíč
4.1 Podniková logistika
V roce 1994 evropská skupina ALSICO (založena 1934) a ODĚVA (založena 1945) založili společný podnik pod názvem ALTREVA (ALsico, TREbic, odeVA). Tento oděvní podnik se specializuje na pracovní a ochranné certifikované oděvy. Je to největší výrobce pracovních a ochranných oděvů v České republice. Sortiment výrobků tvoří oděvy pro průmysl, ochranné oděvy, oděvy pro zdravotnictví i gastronomii a také kolekce navržené na míru, dle přání zákazníka. Společnost zastává názory systému managementu kvality a environmentální politiky a proto je certifikovaná dle - ISO 9001, ISO 14001. Pro splnění povinností certifikované společnosti je třeba dbát na:
• pečlivou systémovou výrobu s důrazem na kvalitu
• šetrný přístup k životnímu prostředí, zodpovědné nakládání s odpady a využívání obnovitelných energetických zdrojů
• určení odpovědnosti ve firmě – interní audity (na jednotlivých pracovištích) a celkové audity.
Nejvyšším cílem podnikové logistiky je bezpečně a kvalitně oblečený zákazník. Heslem společnosti je „More than workwear“. Týmová práce a osobní rozvoj zaměstnanců je pro Altrevu jako zaměstnavatele na prvním místě. Protože jenom tak lze dosáhnout spokojenosti zákazníka. Společnost uplatňuje metodiku náhradního plnění ve smyslu
§ 81 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v platném znění a vyhlášky č. 507/2005 Sb. Protože všechny společnosti v ČR zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, jsou povinni zaměstnávat též osoby se zdravotním postižením.
Společnost ALTREVA-services s.r.o.jako dodavatel odebraných a zaplacených výrobků, služeb nebo zakázek zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
[2]
Politika jakosti
Měřítkem kvality je spokojenost zákazníka, ta rozhoduje o úspěchu či neúspěchu na mezinárodním i tuzemském trhu. Dnes to znamená včasně zrealizované a prvotřídní dodávky výrobků a služeb zákazníkovi. Zavedením systému jakosti lze dosáhnout zvyšování hospodárnosti a efektivnosti všech činností a neustálého zlepšování a rozvíjení společnosti. Výsledkem musí být plné uspokojení potřeb zákazníků, pracovníků, mateřské firmy, i města a regionu. Je důležité být perspektivním zaměstnavatelem odborných pracovníků. Povinností všech pracovníků je rozvíjet své schopnosti a dovednosti a přijmout odpovědnost za řešení problémů.
Environmentální politika
Firma se v rámci environmentální politiky zavazuje plnit požadavky platných zákonů a nařízení k ochraně životního prostředí. Dále je třeba zlepšovat a omezovat negativní vlivy všech svých činností na životní prostředí při používání nejlepších dostupných a ekonomicky únosných technologií. Což zahrnuje například snižování prašnosti a hluku, výskytu textilních a obalových odpadů a v neposlední řadě sledovat vývoj spotřeb energií a materiálů.
4.2 Organizační struktura firmy
Organizační struktura firmy je funkcionální. Je založena na seskupování pracovníků podle podobnosti úkolů, zkušeností a kvalifikace (viz obrázek č. 30). Každý funkční útvar má přiřazenou odpovědnou osobu, která má určitou pravomoc. Funkcionální organizační struktura je vhodná pro malé a střední podniky, kde je důležitá specializace pracovníků.
[7]
Obrázek 30 Organizační struktura firmy Altreva
4.3 Řízení toku materiálu a informací v podniku
Řízení materiálových požadavků v podniku probíhá metodou MRP II, formou minimální zásoby. Výhodou je snížení nákladů na pořízení a udržení zásob. Materiálové požadavky se plánují z hlediska skutečných potřeb produktu požadovaného zákazníkem, nebo prognózovaného jako očekávaná budoucí potřeba trhu. Je to systém tlaku, podnik tlačí výrobky do logistického řetězce na základě detailní znalosti požadavků zákazníka (dle objednávky). V systému Helios je vybudována databáze kusovníků (potřebných komponentů), ze kterých vychází nákupčí dle objednávky zákazníka a vzhledem k plánu výroby. Obrázek č. 31 znázorňuje schéma plánování materiálových požadavků uvnitř podniku.
[1]
Obrázek 31 Plánování materiálových požadavků metodou MRP II [1]
Komplexní logistika firmy je obsažena v softwaru Helios viz kapitola 5.1.1 Software Helios. Pomocí tohoto systému je řízen tok informací i materiálu, jak je znázorněno na schematickém obrázku č. 32.
Obrázek 32 Schéma toku materiálu a informací v podniku
4.4 Počet zaměstnanců a objem výroby
V následujícím textu této kapitoly je pojednáváno o počtu zaměstnanců oděvního podniku Altreva, o objemu výroby a vzájemném vztahu mezi nimi. Data jsou srovnávána za období uplynulých pěti let (2013 – 2017) a jsou získána z interních zdrojů podniku softwaru Helios [3]. Následně jsou zpracována dle potřeby do tabulek a grafů.
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců v tomto období průběžně rostl, což je zajisté kladným ukazatelem prosperity firmy. Procentuální rozdělení technických a výrobních pracovníků v podniku kolísalo stále kolem stejné hodnoty. Obrázek č. 33 zachycuje rozdělení pracovníků v roce 2017. Zkratka THP označuje technické pracovníky a zkratka VD výrobní dělníky.
Obrázek 33 Rozdělení technických a výrobních pracovníků v podniku THP
32%
VD
68%
Počet pracovníků 2017
71 148
Pro porovnání počtu zaměstnanců v uplynulých pěti letech byl zvolen vždy stejný postup. Data v tabulce č. 1 jsou vztažena k datu 31. prosince zvoleného roku.
Tabulka 1 Počet zaměstnanců v období 2013 - 2017
THP VD celkem THP [%] VD [%]
2013 59 127 186 32 68
2014 59 131 190 31 69
2015 61 144 205 30 70
2016 66 141 207 32 68
2017 71 148 219 32 68
Objem výroby
Oděvní podnik Altreva spolupracuje s dalšími výrobními podniky například na Ukrajině a v Arménii. Jedná se o tzv. outsourcing výroby z důvodu snížení nákladů a chybějící pracovní síly. V Altrevě proběhne zpracování objednávky společně s technickou přípravou výroby, potřebná data se odešlou formou emailu do kooperace, kam je přepraven i potřebný materiál. Odpadá tedy střih i výroba (tzn. i normování výkonů).
V rámci udržení kvality se hotové výrobky dovážejí do Altrevy, kde 10 % z každé objednávky projde výstupní kontrolou. Otázka objemu výroby lze tedy pojmout z více hledisek. Jelikož je tato bakalářská práce zaměřena na organizaci konkrétního podniku, je třeba srovnávat objem výroby vyprodukovaný pouze v prostorách Altrevy.
Následující obrázek č. 34 znázorňuje pokles ročně vyprodukované výroby v Altrevě za posledních pět let. Další graf na obrázku č. 35 tento trend znázorňuje v průměru na jeden den. Došlo k poklesu průměrného denního objemu výroby v prostorách Altrevy o 479 kusů.
Obrázek 34 Objem výroby za posledních pět let [3]
430 749
394 707 410 560
383 008
341 600
Objem výroby [ks]
Objem výroby za posledních 5 let
2013 2014 2015 2016 2017
Obrázek 35 Objem výroby v průměru na jeden den [3]
Přesto, že v oděvním podniku Altreva došlo k velkému poklesu výroby, lze konstatovat, že celková produkce této firmy se nijak zvlášť nezměnila. Toto tvrzení je podloženo v tabulce č. 2. Tabulka znázorňuje úbytek počtu kusů vyrobených přímo v Altrevě, ale nárůst objemu výroby vyprodukované kooperacemi. K porovnání byl zvolen měsíc listopad v roce 2013 a 2017. Objem výroby v Altrevě poklesl mezi lety 2013 a 2017 o 5 %.
Tabulka 2 Porovnání objemu výroby v Altrevě a mimo Altrevu [3]
listopad vyrobeno v Altrevě vyrobeno
celkem vyrobeno mimo Altrevu 2013 35 019 ks 59 % 59 165 41 % 24 146 ks 2017 31 605 ks 54 % 58 862 46 % 27 257 ks
Objem výroby v průběhu roku samozřejmě plynule narůstá a klesá. Tento trend se řídí mnoha faktory, ať už poptávkou na trhu, ročními obdobími, svátky a podobně. Dalo by se však říci, že každý rok má celkem podobný průběh, což znázorňuje i graf na obrázku č. 36. Největší pokles objemu výroby zaznamenávají vždy měsíce červenec a srpen, kdy má podnik celozávodní dovolenou. Graf na obrázku tento trend kolísající výroby v průběhu celého roku znázorňuje s přesnými počty vyrobených kusů v průměru za každý měsíc.
3 143
2 983
2 799 2 838
2 664
Objem výroby [ks]
Objem výroby v průměru na 1 den
2013 2014 2015 2016 2017
Obrázek 36 Porovnání objemu výroby v průměru za každý měsíc [3]
Počet zaměstnanců versus objem výroby
Z předcházející textu této kapitoly vyplynulo, že objem výroby vyprodukovaný Altrevou se v průběhu pěti let vlastně nezměnil, pouze byl určitý objem výroby přesunut na kooperace. Otázkou ale zůstává, jak je možné, že počet zaměstnanců v podniku roste, když objem výroby klesá? Obrázek č. 37 sloupcovým grafem zobrazuje pokles objemu výroby a nárust počtu zaměstnanců. Jak již bylo uvedeno v této kapitole položky THP (techničtí pracovníci) a VD (výrobní dělníci) nemají žádný vypovídající vliv, neboť se mění proporcionálně stejně.
Obrázek 37 Objem výroby a počet zaměstnanců [3]
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok 2013 47 509 43 257 44 266 50 746 40 997 28 404 30 744 26 104 25 603 35 871 35 019 22 229 Rok 2014 28 731 29 793 32 505 32 905 31 860 31 703 27 948 26 844 41 589 41 198 40 281 29 350 Rok 2015 38 805 37 071 41 489 43 055 34 977 35 641 34 846 17 183 35 159 30 838 33 999 27 497 Rok 2016 30 988 33 450 32 550 32 532 35 927 35 316 22 604 33 203 37 674 31 567 32 608 24 589 Rok 2017 35 806 31 102 34 750 25 345 31 455 30 639 19 388 19 988 29 934 31 203 31 605 20 385
0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000
Objem výroby [ks]
Objem výroby 2013 až 2017
0 50 100 150 200 250
0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000
2013 2014 2015 2016 2017
Počet zaměstnanců
Objem výroby [ks]
Objem výroby a počet zaměstnanců
Objem výroby Počet zaměstnanců
Logicky vzato, podnik přenechává stále větší část výrobního procesu externím podnikům. Což by znamenalo, že potřebuje stále více technických pracovníků, kteří tuto výrobu pro kooperace připraví. Tato myšlenka se jistě zakládá na pravdě, ale podnik stále nabírá i pracovníky do výroby. V této kapitole bylo prokázáno, že si podnik stále drží stejný procentuální poměr mezi technickými a výrobními pracovníky. Jak je tedy možné, že s přibývajícím počtem výrobních pracovníků klesá objem výroby?
Rozhovorem s pracovníky bylo prokázáno, že podnik vyrábí stále složitější oděvy.
Snaží se udržet krok s módou, tak i s trendem ochrany uživatele proti nepříznivým vlivům prostředí i samotné profese. Podnik se mimo jiné zaměřuje na certifikované oděvy, oteplené oděvy a podobně. Databáze modelů je obrovská a stále narůstá společně se snahou uspokojit veškeré potřeby zákazníka. Přibývají složitě členěné oděvy, kapsy, barevné kombinace, délkové skupiny oděvů a tak dále. Složité výrobky pracovnicím samozřejmě zaberou více normominut a proto objem výroby klesá i s narůstajícím počtem pracovníků.
Dalším faktorem ovlivňujícím pokles objemu výroby je bezesporu i konkurenční boj, který podniky nutí reagovat v nulovém čase, i za cenu snížení hospodárnosti a množství. Stále přibývají zakázky o objemu jednoho kusu oděvu, či speciální oděvy na míru zákazníka. Za tyto položky si sice podnik naúčtuje vyšší marži, ale samozřejmě i výrobní náklady jsou mnohem vyšší. Ať už kvůli spotřebě materiálu, práci technických pracovníků, kteří každou objednávku musí zpracovat zvlášť, tak i kvůli práci výrobních dělníků, které malé série zdržují. Výrobní dělníci však tímto znevýhodněním jsou poznamenáni nejvíce, protože jsou odměňováni dle sazeb. Tabulka 3 znázorňuje průměrný počet objednaných kusů na jeden výrobní příkaz v listopadu 2013 a v listopadu 2017. Je zcela evidentní, že za pokles celkového produkovaného objemu výroby může i pokles počtu objednávaných kusů, i za předpokladu, že výrobních příkazů přibývá. Dalším důkazem je i to že za listopad 2017 bylo jednokusových zakázek celkem o 140 více než za listopad roku 2013. Tato situace samozřejmě nejvíce ovlivňuje zaměstnance samotné Altrevy, poněvadž velké objednávky se posílají v rámci outsourcingu mimo podnik.
Tabulka 3 Průměrné množství objednávaných kusů [3]
listopad vyrobeno celkem
počet výrobních příkazů
průměrný objem výroby na 1 výrobní příkaz
počet výrobních příkazů s 1 ks
2013 59165 ks 3425 17,3 ks 375
2017 58862 ks 4850 12,1 ks 515
5 Komplexní výrobní proces podniku ALTREVA spol. s r.o.
5.1 Pomocný výrobní proces
5.1.1 Software HELIOS
Software Helios propojuje všechny výrobní i nevýrobní úseky podniku. Obchodník zadá do softwaru objednávku. Ta se následně transformuje na úkoly pro jednotlivé pracovní oddělení. Díky softwaru je pohyb každé objednávky monitorovaný. Po ukončení úkolu odpovědný pracovník na každém oddělení propisuje objednávku na další pracoviště.
Datum expedice udává časový fond pro jednotlivá oddělení. Na každém oddělení se ze softwaru Helios dle sekce a podle týdnů tisknou různobarevné výrobní příkazy, které se po splnění úkolu následně posílají s materiálem na další oddělení. Software hlídá i náklady na vývoj, což jsou hodiny práce technologů, modelářů a návrhářky. Do databáze se ukládá kompletní dokumentace k výrobkům (materiál, technický nákres, technický popis, technický postup, kusovník…). Technický postup výrobků se sestavuje z již vytvořené databáze operací. Kusovník obsahuje průměrné spotřeby všech materiálů a drobné přípravy na jeden konkrétní výrobek. Díky tomu se ze skladových zásob může po propsaní objednávky odečíst materiál. Tím dochází k hlídání skladových zásob. Pomocí softwaru Helios se nákupčím generují například i materiály, které dosahují zadaného minima a jsou potřeba doobjednat.
5.1.2 Obchodní oddělení
Komunikaci se zákazníkem zprostředkovává obchodní oddělení. Každý obchodník má své stálé zákazníky, ale vyhledává i zákazníky nové. Někdy je potřeba i osobního setkání s klienty, kdy obchodník představuje současnou produkci formou prezentace, či přímo vzorků oděvu. Altreva průběžně pracuje i na svých vlastních kolekcích, které jsou následně zákazníkům nabízeny. Obchodník z širokého sortimentu výrobků vybírá ty, které splňují potřeby zákazníka. V současné době se velice dbá na kvalitu ochranných oděvů. A proto v týmu nechybí ani odborník na certifikaci.
Obchodník zadává objednávku do softwaru Helios – formou úkolů pro jednotlivé oddělení. U nových výrobků je třeba vytvořit technický nákres, kusovník, technický postup… Následuje vytvoření expedičního příkazu, který obsahuje informace o zákazníkovi, číslo objednávky, termín expedice, výrobek, množství objednaných kusů. Na oddělení nákupu zajistí a následně uvolní materiál ze skladu. Technologové zaplánují výrobní kapacity a potvrdí termín expedice, který je cca 8-10 týdnů. Expediční příkaz se transformuje na výrobní. Obchodník kontaktuje zákazníka. Na modelárně se vypracují střihové polohy a výroba započne.
Projekty se dělí na stávající, nové a na tvorbu vlastní kolekce Altrevy. U nových projektů je postup následující:
1. obchodníci – komunikace se zákazníkem – požadavky 2. návrhářka – technický nákres – schválení zákazníkem
3. porada se zástupci jednotlivých oddělení (obchodník, technolog, modelář, návrhář, nákupčí, odborník na certifikaci …) - synergický efekt
4. tvorba obrazové prezentace, velikostní tabulka, výběr materiálu, výšivky, tisk loga, technický postup, kusovník (průměrná spotřeba materiálů), cenová kalkulace
5. konstrukční příprava výroby (základní střih, modelace, stupňování) 6. zhotovení vzorku
7. odsouhlasení zákazníkem – objednávka velikostní řady na vyzkoušení 8. uzavření kontraktu
5.1.3 Kalkulace ceny
Pro kalkulaci ceny je třeba vytvořit již zmíněný kusovník. Podle kusovníku se spočítá cena potřebného materiálu. Cena šití a dokončení je dána technickým postupem výroby, který obsahuje normominuty potřebné k ušití celého výrobku. Ty se následně vynásobí koeficientem 1,2. Protože v ceně nejsou zahrnuty další potřebné procesy předvýrobní a povýrobní fáze. Kalkulace je tedy vyčíslena takto:
• materiál, drobná příprava: náklady + 3 %
• šití, dokončení: normominuty * koeficient 1,2 (na přípravu výroby) o normominuta = minuta * 100 = bod
o cena za 1 normominutu = 0,21 euro.
Obchodní marže je proměnlivá položka. Liší se podle odběratele, či počtu objednaných kusů. Cena je ovlivněna trhem i logistikou podniku:
o distributor: + 15 % (20 a více kusů), + 35 % (1-19 ks) o konečný zákazník: + 35 % (např. e-shop).
5.2 Hospodaření s materiálem
5.2.1 Oddělení nákupu
Úsek nákupu spolupracuje s obchodníky a se sklady. V softwaru Helios jsou obchodníkem zadány objednávky, na které nákupčí reaguje objednáním potřebného materiálu. Komunikací se skladem dostává zpětnou vazbu, že objednaný materiál v pořádku došel a tuto zprávu může předat dále. Když materiál dorazí, nákupčí zkontroluje cenu na fakturách a pošle je do skladu, kde zkontrolují počet kusů a pak jde faktura k zaplacení do účtárny. Je nutné, aby faktura byla vystavena v den odeslání materiálu, protože bez ceny na faktuře se materiál špatně naskladňuje. Plán zásobování zahrnuje i přehled zásob. Určité často používané materiály mají
nákupčí objednává materiál znovu. Práce nákupčího z velké části obsahuje jednání s dodavateli, při němž je zapotřebí ovládat především anglický jazyk.
V softwaru Helios se nákupčímu zobrazí objednávky a potřebný materiál na jejich zpracování, který se automaticky odečte podle kusovníku ze skladu. Chybějící materiál se zobrazí k objednání. Přes systém nákupčí vygeneruje objednávku v PDF. V kolonce stav skladu se objeví rezervace na zadané materiály. V systému Helios jsou objednávky takto rozděleny:
• červené – běžné objednávky materiálu
• růžové – vzorky
• zelené – rezervace a simulace o simulace – co by, kdyby
o rezervace – zákazník ví, že zboží objedná, ale ještě neví, jaké velikosti – látky a drobná příprava se objedná snadno, ale například délky zipů se musí odhadnout
• modré – „skladovky“ (objednávají se hotové výrobky typu – trička, mikiny, polokošile, bundy)
Od dodavatelů se získávají informace o materiálu (materiálové listy, certifikace materiálu…). Když dodavatel potvrdí termín dodání, nákupčí ho zadá do Heliosu. Dále se s dodavatelem řeší urgování zásilky či reklamace. Pokud je látka například špinavá, tak se vystaví dobropis, což je opak faktury (část peněz zpět). Kredit je daňový doklad, což znamená, že dluží dodavatel za dobropisy. Debit je faktura, za kterou dluží společnost dodavateli.
5.2.2 Sklad materiálů
Altreva má několik skladů s textiliemi rozmístěných po městě. A proto je někdy zapotřebí využít automobilu k přepravě potřebných materiálů. Úkolem skladníků je udržovat pořádek a přehlednost skladu. Nakládat a vykládat kamiony vezoucí materiál, či hotovou výrobu do a z kooperací. A hlavně také navážet potřebný materiál na střihárnu dle výrobních příkazů, které paní mistrová střihárny zaplánuje na další směnu řezání. Následně pak materiál odvézt zpět do skladu.
5.2.3 Sklad drobné přípravy
Software Helios vygeneruje výrobní příkaz KVP, který se tiskne na zelený papír a obsahuje kusovník materiálů a drobné přípravy. Příkaz KVP s připravenou drobnou přípravou je odnesen na šicí dílnu. Drobná příprava se objednává na oddělení nákupu.
Úkolem pracovníků ve skladu je tvořit příjemky a výdejky materiálu. Jediné co pracovnice skladu objednávají, jsou výšivky a potisk. Ve skladu drobné přípravy je stěžejním úkolem včas vychystat drobnou přípravu pro interní šicí dílny i kooperace.
Drobná příprava se dělí na:
o režijní položky (nitě, druky…) – ty se na dílnu posílají po krabicích o nerežijní položky – napočítávají se přesně
Většina zákazníků z řad prádelen si přeje mít v oděvech zašity speciální čipy, či bar kódy. Čipy si prádelna sama dodá. Nahrává si na ně informace o praní či nositeli, kterému oděv náleží. Prádelny totiž neprodávají přímo oděvy, ale služby. Poskytnou firmám pracovní oděvy pro jejich zaměstnance s tím, že jim je vždy po smluvené době vyperou, zašijí, či vymění. Ve skladu se dále i tisknou saténové a nylonové etikety, polepovací štítky, probíhá zde řezání suchých zipů a podobně …
5.3 Technická příprava výroby
5.3.1 Technologická příprava výroby
Obchodník vytvořil expediční příkaz dle objednávky zákazníka (ten obsahuje zatím jen materiál a termín expedice). Nákup objednal materiál, nebo ho pouze uvolnil ze skladu.
Následuje práce technologa, jejímž výstupem je uvolnění výrobního příkazu tzv. KVP do výroby. Aby technolog mohl zaplánovat objednávku do výroby, musí mít vytvořený soupis operací s normočasy výrobku. Soupis operací se u nových výrobků tvoří v předkontraktační fázi, je nutný pro kalkulaci ceny. Technolog vybírá z databáze softwaru Helios, kde je již k dispozici přes 3000 operací s normočasy měřenými na šičkách. Pokud se jedná o novou operaci, musí se provést měření času operace. Po spojení všech potřebných operací k ušití konkrétního výrobku se zjistí celkový normočas výrobku. K plánování výroby musí technolog dobře znát všechny výrobní linky na šicí dílně. Linky jsou děleny dle specializace (viz kapitola 5.4.2 Spojovací proces). Důležitým ukazatelem je kapacita linky v normominutách na týden. Ta se odvíjí od počtu pracovníků. Musí se tedy počítat i s tím, že má někdo například dovolenou a podobně. Při plánování výroby technolog zohledňuje, která linka již tento určitý model šila. Plán výroby se tvoří na týden a počítá i s potřebnými přesčasy, které jsou v tabulce jako mínusové normominuty. Když je potřeba výrobu dokončit, musí mistrová svým linkám přesčasy nakázat. Altreva udržuje pasivně zušlechťovací styk s dalšími oděvními podniky. Plán výroby se tedy týká i kooperací, které se nacházejí hlavně na Ukrajině, pak v Arménii, Slovensku a menší podniky i v České republice.
Dohromady se jedná o 12 externích linek. Každá technoložka má na starosti jiný externí oděvní podnik a má zodpovědnost za kvalitu ušitých výrobků.
Dalším úkolem technologů je výpočet produktivity linky či jednotlivce pro tvorbu výplat (rovnice č. 3). Hlídá se produktivita i kvalita odvedené práce. Kvalitu výrobků hodnotí kontrolorky. Namátkou zkontrolují nějaký výrobní příkaz a zaznamenají kolik kusů z celku je špatně ušitých. Dále se vychází z tabulek sazeb za kvalitu. Každý den si technolog vytiskne z Heliosu sestavy toho, co každá linka v předchozím dni ušila. To je možné díky tomu, že mistrová zakázku v softwaru propsala na dokončovací dílnu, či kontrolu.
