GEOGRAFICKÉ ASPEKTY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V LIBERECKÉM KRAJI

GEOGRAFICKÉ ASPEKTY PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V LIBERECKÉM KRAJI

Bakalářská práce

Studijní program: B1301 – Geografie

Studijní obory: 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

7504R181 – Geografie se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové) Autor práce: Helena Lánská

Vedoucí práce: Dr. Kamil Zágoršek

Liberec 2015

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Hynkovi Böhmovi, Ph.D. a Dr. Kamilu Zágoršekovi za odbornou pomoc při vedení bakalářské práce, dále doc. RNDr.

Branislavu Niţnanskému a Prof. RNDr. Hubertovi Hilbertovi CSc. za správné nasměrování a cenné nápady během studia. Poděkování téţ patří odborným poradcům, kteří mi byli nápomocni při zpracování praktické části bakalářské práce, za jejich čas, ochotu a odborné konzultace. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem přátelům za pomoc a morální podporu a svým dětem především za trpělivost během celého studia.

Anotace

Bakalářská práce se zabývá aspekty přeshraniční spolupráce v Libereckém kraji.

Pozornost je zaměřena na konkrétní vybrané příklady projektů, které přinášejí přehled aktivit Euroregionu Nisa a moţnosti, které z těchto aktivit plynou. Interakce, která vzniká mezi lidskou činností a jeho okolím, je z geografického pohledu zde nezanedbatelná. Práce na začátku přináší všeobecný pohled na zkoumanou problematiku a objasnění souvisejících pojmů. Dále se soustředí na zhodnocení operačních programů, které jsou určeny pro podporu česko-polské a česko-saské přeshraniční spolupráce v programovém období v letech 2007-2013. Pozornost je věnována zejména velkým projektům, okrajově se ale také dotýká fondu malých projektů. Pro lepší názornost a porozumění jsou zde podrobněji popsány vybrané příklady z praxe, které jsou zajímavé nejen z pohledu běţného občana. Podstatnou součástí práce je průzkum vybraných projektů a konzultace s odborníky.

Klíčová slova: Přeshraniční spolupráce, příhraniční oblast, hranice, hraniční efekt, euroregion, Euroregion Nisa, trojzemí, projekt, programové období, finanční fond, neziskové organizace, ochrana přírody, setkávání, podpora.

Abstract

This bachelor thesis deals with aspects of cross-border cooperation in the Liberec Region. The focus of attention of this thesis is on particular selected examples of projects, giving an overview of the Neisse Euroregion activities and the opportunities resulting from them. The interaction arising out of human activities and their surroundings is not insignificant from geographical point of view. At the beginning, the thesis provides a general view of the issue under review and clarification of its related terms. Further, the thesis is focused on assessment of operational programs designed for the support of both Czech-Polish and Czech-Saxony cross-border cooperation in the period between 2007 and 2013. Attention is focused on big projects in particular, and marginally it is focused on the fund of small projects. For better illustration and understanding, selected examples from practice which are not only interesting from the ordinary citizen point of view are described in more detail.

Significant part of this thesis is made up of survey of selected projects and of consultation with experts.

Key terms: Cross-border cooperation, border area, borderline, border effect, Euroregion, the Neisse Euroregion, tripoint, project, program period, financial fund, non-profit organization, protection of the environment, encountering, support.

7

Obsah

ÚVOD ... 12

1 České pohraničí a jeho současné problémy ... 14

1.1 Rozvoj českého pohraničí ... 14

1.2 Hranice a její povaha, pojem a vybrané definice ... 16

1.3 Efekt hranice ... 18

1.3.1 Hraniční efekt česko-německý ... 18

1.3.2 Hraniční efekt česko-polský ... 19

1.4 Definice pohraničí ... 20

1.4.1 Definice příhraničního prostoru ... 20

2 Administrativní organizace přeshraničního prostoru ... 22

2.1 Evropská integrace ... 22

2.2 Euroregion ... 25

2.3 Euroregiony českého pohraničí ... 26

2.3.1 Euroregion Neisse-Nisa-Nysa ... 27

3 Fondy EU v České republice ... 30

4 Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 ……….32

4.1 Velké projekty ... 32

4.1.1 Nejvýznamnější projekty ... 33

4.1.2 Organizace realizující projekty ... 34

4.1.3 Zaměření projektů ... 35

4.1.4 Vybraný příklad: Jizersko-Jakuszycká magistrála ... 37

4.1.5 Vybraný příklad: Zlepšení dopravní dostupnosti mezi městy Hrádek nad Nisou (CZ), Bogatynia (PL) a Heřmanice (CZ) v česko-polském přeshraničí ... 40

4.2 Fond mikroprojektů ... 45

4.2.1 Vybraný příklad: Setkáme se u Jizery ... 46

5 Program Cíl 3/Ziel 3 na podporu přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou 2007–2013 ... 49

5.1 Velké projekty ... 49

5.1.1 Nejvýznamnější projekty ... 50

5.1.2 Organizace realizující projekty ... 51

5.1.3 Zaměření projektů ... 52

5.1.4 Vybraný příklad: Krajinné struktury v česko-saském příhraničí ... 55

8

5.1.5 Vybraný příklad: Vlivy počasí a změn klimatu na ţivotní prostředí a zemní

stavby………..63

5.2 Fond malých projektů... 66

5.2.1 Vybraný příklad: Oţivování tradic a kulturního dědictví v Euroregionu Nisa ... 67

6 Pohled do budoucna – Strategie Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2014–2020 ... 71

6.1 Doprava ... 72

6.2 Hospodářství a cestovní ruch ... 72

6.3 Ochrana ţivotního prostředí, klimatu a energie ... 73

6.4 Řízení rizik ... 73

6.5 Kultura, vzdělávání a věda ... 74

6.6 Podpora přeshraniční spolupráce... 75

6.7 Závěr ... 75

7 Závěr ... 76

8 Použité zdroje ... 78

9 Seznam příloh ... 81

9

Seznam obrázků

Obr. 1 Euroregiony v ČR ... 27

Obr. 2 Jizersko-Jakuszycká magistrála ... 40

Obr. 3 Přístupová komunikace v Hrádku n. N. ... 45

Obr. 4 Odborná publikace ... 66

Obr. 5 Informační tabule naučné stezky v Ostašově ... 70

Seznam grafů

Graf 2 Organizace podílející se na projektech Česká republika – Polská republika 2007–2013 v ERN (velké projekty) ... 35

Graf 3 Podíl oblastí podpořených v období 2007–2013 v rámci česko-polské spolupráce (fond mikroprojektů) ... 46

Graf 4 Podíl oblastí podpořených v období 2007–2013 v rámci česko-saské spolupráce (velké projekty) ... 50

Graf 5 Organizace podílející se na projektech Česká republika – Sasko 2007–2013 v ERN (velké projekty) ... 52

Graf 6 Podíl oblastí podpořených v období 2007–2013 v rámci česko-saské spolupráce (fond malých projektů) ... 67

10

Seznam použitých zkratek

AEBR/AGEG – Asociace evropských hraničních regionů apod. – a podobně

atd. – a tak dále

CBC Phare – Program Přeshraniční spolupráce (Cross-Border Co-operation) ČR – Česká republika

DVD – Digital Video Disc

ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje ERN – Euroregion Nisa

EU – Evropská unie

Hrádek n. N. – Hrádek nad Nisou CHKO – chráněná krajinná oblast

IBZ – Internationales Begegnungszentrum St. Marienthal

Interreg IVC – Innovation and Environmental regions of Europe Sharing Solutions Kč – koruna česká

mil. – milión např. – například OP – operační program

o.p.s. – obecně prospěšná společnost o.s. – občanské sdruţení

PL – Polská republika resp. – respektive tis. – tisíc

11 TUL – Technická univerzita Liberec

ÚSES – územní systém ekologické stability ŢP – ţivotní prostředí

12

ÚVOD

K výběru tématu této bakalářské práce přispěla má zkušenost na Technické univerzitě v Liberci v rámci tříletého studia, kdy jsem měla moţnost nahlédnout nejen do příprav, které vedou k uskutečnění „projektů“, ale také se účastnit některé z aktivit přeshraniční spolupráce. To mi umoţnilo nový pohled na uplatnění aktivit člověka v rámci společnosti a přírody. Přeshraniční spolupráce můţe být dobrým nástrojem k uskutečnění zajímavých a přínosných počinů. Jako hlavní zkoumaný příklad jsem si zvolila Euroregion Nisa, který má jedno ze svých sídel v městě Liberec a můţe být dobrou ukázkou zmíněného tématu.

Cílem euroregionů je podpora přeshraniční spolupráce za účelem odstranění problémů, které plynou z existence hranice mezi jednotlivými částmi zemí. Tento problém se dotýká především obyvatel, kteří ţijí v hraničních oblastech. Za tímto účelem jsou tvořeny organizace, které se snaţí tuto problematiku dlouhodobě řešit. Jejich příkladem je Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, v kterém jsou účastny tři sousedící země. Zástupci české, polské a německé strany usilují o novou kvalitu hranic, tedy pojmout hranice jako místa setkávání. Mezi prioritní oblasti patří doprava, hospodářství, ochrana ţivotního prostředí a klimatu, energetika, řízení rizik, kultura, vzdělávání a věda, podpora přeshraniční spolupráce.

V práci se zaměřím na problematiku, která se týká pohraničních oblastí všeobecně a nástrojů, jeţ se toto téma snaţí řešit. V teoretické části budou objasněny pojmy a definice vztahující se k danému tématu. Mezi tyto pojmy se řadí hranice a její povaha, přeshraniční spolupráce, příhraniční oblasti a vymezení pohraniční oblasti, funkce euroregionů a evropská integrace, finanční fondy EU apod. Následně pak popíši činnost Euroregionu Nisa na příkladu dvou programů v období 2007–2013, které jsou určeny pro podporu česko-polské a česko-saské přeshraniční spolupráce v programovém období v letech 2007-2013. V tomto období byl k dispozici téţ polsko-saský program, ten ovšem nebude obsahem této práce. Pro lepší porozumění bude část praktické práce věnována popisu konkrétních příkladů – jiţ realizovaných projektů v daném období.

Zkoumané projekty budou vybrány na základě jejich významnosti a tématu, které v sobě nesou. Zohledněn bude i můj vlastní pohled, jako pohled běţného občana.

V závěru praktické části práce představím budoucí strategii Euroregionu Nisa a jeho prioritní oblasti, které budou pro Euroregion Nisa stěţejními v nastávajícím období 2014–2020.

13

Hlavním cílem této práce je přispět k pochopení tématu přeshraniční spolupráce v rámci Libereckého kraje a analyzovat a popsat aktivity Euroregionu. Dílčím cílem je prozkoumat přeshraniční spolupráci v Euroregionu Nisa v programovém období 2007–2013, uvést nejvýznamnější projekty, vyhodnotit podíl nejvíce zastoupených oblastí a organizací, jeţ se na projektech podílejí. Na konkrétních vybraných příkladech představit přeshraniční česko-polskou a česko-saskou spolupráci. Popsat jiţ uskutečněné projekty, a to za jakým účelem byly realizovány, uvést organizace a jejich partnery, popsat předmět projektu, jakým způsobem bylo dosahováno stanoveného cíle a v závěru zhodnotit dopady těchto aktivit.

Mezi metody práce bude patřit především práce s literaturou a všemi dostupnými zdroji, analýza dostupných dat, tvorba přehledových tabulek a grafů, průzkum terénu a v neposlední řadě konzultace s odborníky jednotlivých organizací, které se na projektech aktivně podíleli. Rozhovor s aktéry bude hrát klíčovou roli. Jejich ochota a poskytnutí podkladů a doplňujících informací o konkrétních projektech, bude stěţejním podkladem pro praktickou část bakalářské práce.

14

1 ČESKÉ POHRANIČÍ A JEHO SOUČASNÉ PROBLÉMY

Tato kapitola se věnuje problematice pohraničních oblastí. Jsou zde uvedeny aspekty, jeţ tento problém způsobují (historické a politické události, geografické podmínky), základní pojmy, vlivy a důsledky, které s tímto tématem souvisí. Kapitola tak umoţňuje porozumění tématu.

České pohraničí je typické svou geografickou polohou, historickým vývojem a svou funkcí. Zároveň ho lze popsat jako vnitřně heterogenní. Pohraniční oblasti jsou územími, kde se střetávají různá společenství a v tradičním pojetí politických a ekonomických systémů, jsou prostorem, kde většinou končí platnost jednoho právního řádu a jednoho správního systému.

V Evropě jsou území rozdělována na státní celky, které jsou budovány na národním principu a v důsledku toho vznikají problémy mezi hraničními oblastmi. Řada významných dokumentů se tedy zabývá touto problematikou a jejich záměrem je tyto problémy řešit a odstraňovat. Především mají za úkol odstraňovat problémy, které plynou z existence hranice mezi jednotlivými částmi zemí. Tento problém se dotýká především obyvatel, kteří ţijí v hraniční oblasti. Přeshraniční spolupráce má tedy snahu zlepšovat ţivotní podmínky obyvatel těchto území a zmírňovat nevýhody, které plynou z jejich okrajové polohy. Jednoznačně se této problematice věnuje Evropská charta hraničních a přeshraničních regionů (Rada Evropy, 1985), jejichţ stěţejními myšlenkami jsou:

 překonávání historických jizev

 odstranění překáţek a nerovnováhy v ekonomice

 sjednocení evropské politiky prostorového uspořádání

 posílení spolupráce a účinnosti evropských institucí

 hraniční a přeshraniční regiony

 zásada rovnocenného postavení

 řešení otázek jednotnou legislativou

1.1 Rozvoj českého pohraničí

Procesy, které formovaly ČR během dějin, byly určujícími pro dnešní stav a dynamiku vývoje pohraničí. Pro rozvoj pohraničí měla nezanedbatelný vliv geografická poloha,

15

ovlivněná místními vlivy a vlivy přicházejícími z jiného místa. Z „vnějšího“ pohledu je podstatná poloha a vztah k administrativnímu uspořádání státu, povaha hraničních a přeshraničních regionů vzhledem k centrům, míra jejich aktivity a geoekonomická poloha. Významnou je i nezanedbatelná poloha vůči rozvojovým osám, na kterých vznikaly první hraniční přechody. Z pohledu „vnitřního“ byly určující fyzicko- geografické podmínky a míra omezení a bariér. Dalším určujícím faktorem je faktor sousedství. Jedná se především o charakter „geopolitických souřadnic“ státu a povahu sousedství, kulturně-geografickou příslušnost jednotlivých přeshraničních společenství a polohu vůči sídelnímu systému ekonomicky vyspělejším oblastem. (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček 2004, s. 35)

V předindustriálním období neměly hranice jasně vytyčené linie. Mezi jednotlivými panstvími zpravidla hranici tvořil určitý hraniční prostor a přesně byla hranice vymezena tam, kde docházelo ke sporům. Přesné vytyčení hranic se stalo cílem vládců aţ postupem času. V rámci přechodu tradiční společnosti k moderní společnosti docházelo od poloviny 19. století k posílení významu hranic politických a kulturně společenských s jasnějším odrazem ve vývoji prostorových struktur. V druhé polovině 20. století se vývoj pohraničí Česka výrazně změnil. Důvodem byly rozsáhlé etnické přesuny, splynutí významu politické hranice s hranicí kulturní. Po roce 1989 v České republice došlo k výrazným změnám, coţ souviselo s pádem „ţelezné opony“. Projevila se zde snaha o zapojení se do evropských ekonomických a vojenských struktur. Oblasti, které byly do té doby uzavřeny, jsou dnes v kontaktu s nejvyspělejšími evropskými zeměmi, coţ jim umoţňuje vzhledem ke své atraktivnosti (zachovalé ţivotní prostředí, vyjma severozápadních Čech) stát se jedním z významných cílů turistického ruchu a zahraničních investorů. Nevýhodou je nízká intenzita osídlení, vysoký podíl primárního sektoru a chybějící infrastruktura. České pohraničí zajisté prochází změnami, coţ souvisí s historií vztahů sousedních regionů a dnešní pohraničí je tímto určitým způsobem diferencováno. Pohraničí lze rozdělit na česko-bavorské, česko- rakouské, česko-saské, česko-polské a česko-slovenské. Ať uţ jsou jejich vztahy historicky jakkoli odlišné, snahou je bezesporu tyto rozdíly potírat a především přeshraniční území jistým způsobem sjednotit a navázat tak co nejlepší vztahy mezi zdejšími obyvateli. (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček 2004, s. 36–41)

16

1.2 Hranice a její povaha, pojem a vybrané definice

Hranici lze chápat několika moţnými způsoby. Důleţitý je přístup k pohledu tohoto pojmu.

Právní definice – „Státní hranice odděluje výsostné území ČR od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních a podzemních stavbách a zařízeních. Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem. Polohu státních hranic lze určit z hraničního dokumentárního díla nebo z vyznačení průběhu státních hranic v terénu.“ (Zákon č. 312/2001 Sb., § 2, odst. 1)

Pojetí v geografii ve smyslu státní území vymezené státní hranicí – „Státní hranice vymezuje konvenčně (smluvně) linii na mapách a v terénu, která odděluje území jednoho suverénního státu od území jiného suverénního státu nebo od oblasti nepodléhající suverénní moci žádného státu (volné moře)“ (Šindler 1996 In Havlíček 2004, s. 47)

Železná opona – „Neprostupná hranici mezi západním a východním blokem Evropy v druhé polovině 20. století. Neprostupná hranice se nacházela mj. na západní hranici Německé demokratické republiky a na jihozápadní a z části jižní hranici Československa. Mnozí lidé z Československa v době komunistické éry toužili po lepším životě na západě, začali proto směřovat na západ. Železná opona byla reakcí na neustávající útěky lidí přes hranici.“ (Šmída 2012)

Nezbytné je zde také zmínit zásadní pojem, který úzce souvisí s daným tématem hranice a příhraničního území. Trojmezí, trojstátí, trojzemí – „Styk hranic třech států (nebo jiných oblastí). Česká republika má 4 trojstykové body se státy, tj. Německo- Rakousko, Rakousko-Slovensko, Slovensko-Polsko a Polsko-Německo. Specifickým trojmezním bodem je styk našeho státu s německými spolkovými zeměmi (Bavorsko a Sasko). Další trojmezní styky mají již historický význam, označují dřívější rozhraničení zemí nebo panství (např. kámen Wappenstein u Božího daru nebo Třípanský kámen v Javořích horách).“ (Šmída 2012)

Povaha hranice a přilehlého území se můţe proměňovat v závislosti na poloze, socioekonomické situaci, geopolitických poměrech a obvykle téţ v čase. „V každém případě přítomnost hranice je v regionálním rozvoji příslušného území čímsi

17

specifickým. Zdejší vývoj tak získává novou, další dimenzi, která může působit v pozitivním i negativním smyslu.“(Dokoupil 2004, s. 123)

V obecné poloze v rámci geografie jsou hranice definovány jako linie, jeţ oddělují sousední území, kdy tyto regiony mohou být vymezeny linií myšlenou nebo linií fixní (dnes například jako výstraţné tabule). Myšlené linie jsou výsledkem uţití typických geografických metod, linie fixní jsou produktem právního aktu. Zde se jedná o politické hranice. Řada autorů se v politicko-geografickém vymezení hranic shoduje na základním rozlišení, které je dělí na hranice přírodní, tedy fyzickogeografické a hranice umělé, tedy antropogenní. Hranice fyzickogeografické jsou tvořeny krajinnými prvky, jako jsou např. vodní toky a reliéf, hranice antropogenní vymezují kulturní prvky, historické aspekty či geometrické hranice (poledníky, rovnoběţky).

Hranice ale nejsou rozlišovány pouze z hlediska kvality (hranice umělé a přírodní), ale také z hlediska rozsahu rozhraničení a to na hranice liniové (fyzickogeografické a antropogenní) a hranice zonální (např. etnické hranice). (Siwek 1996 In Havlíček 2004, s. 48)

„Podle propustnosti definuje Maier (1990) hranice uzavřené, částečně otevřené a otevřené. Propustnost hranice ovlivňuje kulturní, sociální a hospodářský rozvoj přeshraničních regionů. Uzavřená, nepropustná hranice s přísným vojenským režimem má tendenci měnit strukturu území pro potřeby obrany země a tato tendence vede často ke zpustošení území (Strassoldo-Graffenberg 1974). Na základě propustnosti hranice rozlišuje autor čtyři typické situace v přeshraničním regionu.“ (Havlíček 2004, s. 49)

 Přeshraniční region jako otevřený, jehoţ hranice mají vyšší propustnost, která je ale orientovaná jednostranně.

 Přeshraniční region jako uzavřený, kdy jeho hranice je nepropustná.

 Přeshraniční region jako systém mostu mezi sousedními státy, kdy hranice je částečně otevřená.

 Přeshraniční region jako systém kontaktního území, ve kterém dochází k integraci nebo fúzi obou společenství.

18

1.3 Efekt hranice

Hranice má svůj charakteristický vliv na příhraniční oblast a tento vliv lze popsat jako efekt hranice. Charakter a síla hraničního efektu závisí na typu hranice, na její funkci a také na charakteru sousedních regionů.

V uzavřeném přeshraničním regionu nabývá význam bariérový hraniční efekt. Hraniční efekt má jednostrannou orientaci do vnitrozemí, jeţ způsobuje posílení „periferního efektu“ v pohraničí ve smyslu jádro – periferie. V otevřeném přeshraničním regionu naopak nabývá význam kontaktní hraniční efekt, jenţ ukazuje oslabení periferního efektu v rovině jádro – periferie. Dochází tak rozvoji vztahů přes hranice, kdy jsou posilovány difúzní a potenciálně-diferenční hraniční efekty. Zásadní význam pro přeshraniční region má efekt propustnosti hranice. Mluví se zde o hranici uzavřené, otevřené a částečně otevřené. Tato otevřenost či uzavřenost usměrňuje procesy, které prochází hraničními přechody. Oba efekty ovlivňují pozitivně i negativně přeshraniční region. Jako pozitivní lze označit budování dopravní a obsluţné infrastruktury podél dopravních komunikací, coţ ovlivňuje posilování potenciálu přeshraničního regionu. Za negativní lze označit hraniční efekt, který v silniční dopravě způsobuje zhoršení ţivotního prostředí. Velikost těchto vlivů je závislá na asymetričnosti hranice a na diferencujících aspektech. Jedná se o kombinaci místních a polohových faktorů a na měřítkové hierarchizaci sousedních regionů a jejich polohových faktorů. (Havlíček 2004, s. 53)

1.3.1 Hraniční efekt česko-německý

K hraničnímu efektu docházelo například v přeshraničních regionech Česka a Německa.

Historie vztahů těchto regionu je velmi dlouhá a bohatá a hranice mezi nimi se řadí mezi poměrně stabilní. Politicko-historický efekt se zde spíše vyskytoval v dávnější historii. I přestoţe v období před rokem 1990 k významnějším posunům hranic nedocházelo, vývoj přeshraničních regionů se na obou stranách hranice lišil. Docházelo k nárůstu periferního hraničního efektu, kdy v českém pohraničí byla záměrně likvidována ţivotní aktivita obyvatel z důvodu obranného, technická infrastruktura byla likvidována nebo přizpůsobována vojenskému nasazení, a tím docházelo k pustošení lidských sídel. Pozitivem bylo, ţe v rámci přeshraničního efektu bylo málo narušeno ţivotní prostředí. Radikální změna se objevila v roce 1990, kdy byla velmi výrazně

19

změněna bariéra hranice, a zvýšil se tak počet hraničních přechodů. Následkem toho byla posílena kontaktní funkce hranice. S otevřením hranic ale zároveň došlo k posílení funkce česko-německého pohraničí, jeţ je mostem mezi centrálními regiony.

Následkem toho se zvýšil silniční provoz, coţ neblaze pociťují obyvatelé přeshraničních obcí, které leţí na hlavních tepnách dopravy, která směřují k hraničním přechodům.

Funkce hranice ovlivňuje i své nejbliţší okolí a dochází zde k difúznímu efektu hospodářské aktivity lidí. (Dokoupil 2004, s. 56)

1.3.2 Hraniční efekt česko-polský

„V období centrálně řízeného hospodářství v rámci tzv. východního bloku tvořily pohraniční oblasti určitý druh nárazníkové zóny rozdělující společnosti a hospodářství, přestože tyto státy byly spojeny vojenskými a politickými svazky. Ve výsledku tvořily tyto oblasti periferii ve všech oblastech života. Rozdělující hranice negativně ovlivňovala společenské vztahy, všechny činnosti byly zaměřeny dovnitř státu a druhá hranice byla marginalizována. Tímto způsobem tyto oblasti ztrácely šanci k svému rozvoji, přičemž nevyužívaly potenciál související s hranicí. Česko-polské pohraničí nevykazuje v porovnání s jinými pohraničními oblastmi v Evropě mimořádnou zaostalost.“ (Kasperek 2014, s. 43)

Budoucí spolupráce má optimistické vyhlídky. Ač se v historii mezi Čechy a Poláky vyskytovaly určité problémy, v současnosti nehrají významnou roli. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS) provedeného v únoru 2014 na reprezentativním náhodném vzorku 1067 dospělých obyvatel Polska vyplývá, ţe nejoblíbenějším národem Poláků jsou Češi, k nimţ své sympatie cítí 50 % dotazovaných osob, přičemţ Čechy nemá rádo 17 % Poláků (COSB, Komunikat 20/2014). Dle průzkumů jsou však Poláci rozhodně méně oblíbeni u Čechů. Dále se Česká republika a Polsko shodují v podobném stupni hospodářského vývoje. To vede k snazšímu utváření společenských vztahů. Polsko a Česká republika tak čelí podobným problémům, coţ podporuje vzájemné porozumění. Oba státy byly poznamenány určitými omezeními v období studené války. Je zde tedy výrazná snaha po nových kontaktech, které byly v předešlém období účinně omezeny. Polsko a Česká republika ţádaly současně o přijetí do EU, kdy otevřenost a spolupráce byly veskrze ţádoucí.

Tento faktor podporoval přeshraniční spolupráci a zároveň potvrzoval schopnost obou

20

států podílet se na evropské spolupráci. Nelze opomenout podobnost jazyků, která umoţňuje snadný kontakt a je tedy značnou výhodou při spolupráci v tomto regionu. Následkem uvedených podobností, kterými obě země disponují, je spolupráce nejen moţná, ale také není třeba překonávání bariér vyskytujících se v takových oblastech. Toto území vykazuje dále podobný ekonomický základ. V části oblastí je zastoupen hutnický a těţební průmysl, který jiţ nezaručuje hospodářskou stabilitu a je tedy zapotřebí restrukturalizačních opatření a implementace nových sektorů ekonomiky.

Je tedy třeba tyto procesy podpořit a zároveň utvářet podnikatelské postoje mezi obyvateli, coţ je snahou euroregionů. (Kasperek 2014, s. 44)

1.4 Definice pohraničí

Hranice a hraniční efekt umoţňují vznik pohraničí – příhraničního prostoru.

Kaţdý příhraniční prostor je specifický a jen těţko lze tento prostor exaktně vymezit, oddělit ho od vnitrozemí. Kaţdá věda má svá vlastní kritéria, dle nichţ lze prostor určitým způsobem vymezit. Geografie má také svá kritéria, dle nichţ vymezuje pohraničí. Největší význam zde hraje charakter hranice a jeho propustnost.

1.4.1 Definice příhraničního prostoru

„Příhraniční prostor je území, které je v bezprostředním sousedství mezinárodních hranic, jehož ekonomické a sociální struktury jsou přímo určovány blízkostí k hranici.“

(Hansen 1981 In Havlíček 2004, s. 60). Havlíček (2004) ale poukazuje na fakt, ţe v této definici chybí vztah místních aktérů k danému prostoru. Pohraničí lze chápat jako mezinárodní region, který musí překonávat různé problémy. Dále lze na pohraničí pohlíţet, jako na region, který je rozdělen hranicí. Dvě příhraniční území tak leţí při jedné hranici. Tato zóna se vykazuje jistým stupněm propustnosti, na který má vliv úroveň přeshraniční spolupráce a počet interakcí. Velikost pohraničí souvisí s jiţ zmíněným hraničním efektem. Pokud je hranice propustná, rozloha pohraničí tak narůstá. Pokud je hranice uzavřená, pohraničí je pouze úzká část lemující hranici státu. Vývoj je časoprostorově neuzavřený, jelikoţ ho nelze dopředu odhadnout.

Na konci této kapitoly lze uvést, ţe pohraniční oblasti se setkávají s určitými problémy, které mají své příčiny a důsledky. Velkou roli zde hraje především hranice,

21

ať uţ je pojímána jakkoliv. Tato hranice má svůj charakteristický efekt a jeho současná povaha vyplývá z charakteru vztahu, který mezi sebou sousedící oblasti mají.

22

2 ADMINISTRATIVNÍ ORGANIZACE PŘESHRANIČNÍHO PROSTORU

V této kapitole budou popsány administrativní způsoby, kterými se vymezuje přeshraniční prostor a programy, které přeshraniční spolupráci podporují a napomáhají k samotnému rozvoji v této oblasti.

Způsoby, jak vymezit příhraniční oblasti jsou různé. Jedním ze způsobů je vymezení dle administrativního členění určitého státu. Jedná se o administrativní celky, které leţí přímo u hranice státu. Toto vymezení je často vyuţíváno v geografii, v politologii či ekonomii pro potřeby přehlednosti dostupných dat. Ovšem toto vymezení je spíše obecné, a proto např. pro rozdělení dotací Evropská unie vyţaduje jasně definované administrativní celky. (Jeřábek, Dokoupil, Havlíček 2004, s. 62)

2.1 Evropská integrace

Hraniční regiony mají velký význam v procesu evropské integrace. Hranice mezi členskými státy Evropské unie můţeme nazvat „jizvami“ mezi státy, které spolu sousedí, ale také mohou slouţit jako „švy“, které sousední státy spolu spojují.

Z čehoţ plyne, ţe procesy integrace, resp. dezintegrace mohou být jak pozitivní tak negativní. Naplnit tak cíle evropského propojení je záleţitost náročná a zodpovědná, a proto se těmto problémům věnuje Rada Evropy a Evropská komise spolu s národními vládami. V roce 1981 tak Sdruţení evropských příhraničních regionů (AEBR) přijímá Evropskou chartu hraničních a přeshraničních regionů. V roce 1990 vzniká nová iniciativa EU – Interreg, která má za úkol podporu příhraničních regionů EU. V 1. a 2.

období se Interreg soustředila na oblasti Cíle 1, coţ je podpora zaostávajících oblastí.

EU také podporuje přeshraniční spolupráci ve státech sousedících s EU iniciativou CBC Phare, coţ je program, který byl spuštěn roku 1994 a poskytuje finanční podporu středoevropským zemím jako protiváha prostředků Interreg. (Jeřábek, Dokoupil 2004, s.163–164)

Program Phare CBC – Program CBC byl vytvořen v roce 1989 s úkolem podpořit hospodářské a systémové změny v Polsku a Maďarsku. Klíčovým momentem je rok 1994, kdy vznikl jeho podprogram Phare CBC. Hlavním záměrem tohoto programu byla příhraniční spolupráce regionů EU spolu se zeměmi střední a východní Evropy,

23

následkem toho byl vstup do integračních procesů. V rámci tohoto programu byly realizovány malé projekty do 50 tis. eur a střední projekty do 300 tis. eur. Program je zaměřen na pomoc příhraničním regionům při překonávání specifických problémů jejich rozvoje. Polsko se v rámci programu Phare CBC účastnilo naposledy roku 2003, jelikoţ v důsledku přistoupení Polska a České republiky do EU se přeshraniční spolupráce odehrává v rámci programu Interreg^. Na německé a rakouské straně program CBC spolupracuje s iniciativou Interreg II. (Kasperek 2014, s. 38).

Program Interreg

Z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj byl roku 1991 vyčleněn program Interreg, který byl určen pro příhraniční oblasti. Jelikoţ v té době Polsko a Česká republika nebyly členy EU, první dva ročníky se jich netýkaly. V programovém období 2007-2013 byl realizován operační program meziregionální spolupráce Interreg IVC, na který navazuje program meziregionální spolupráce Interreg Europe pro období 2014- 2020. Tento program zastupuje celé území EU a dále také Norsko a Švýcarsko a je financován z ERDF.

Programu Interreg Europe se v období 2014–2020 zaměří na tyto priority:

1. výzkum, technologický rozvoj a inovace

2. konkurenceschopnost malých a středních podniků 3. nízkouhlíkové hospodářství

4. ţivotní prostředí a účinné nakládání se zdroji (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Evropské strukturální a investiční fondy 2015)

Přeshraniční spolupráce a její rámcové podmínky

Přeshraniční spolupráci je třeba chápat komplexně. Prolínají se zde různé aspekty, mezi něţ se řadí kulturní, jazykové, ekonomické, administrativní, geopolitické a technické. Původně se přeshraniční spolupráce zaměřovala na specifické problémy, relativně dílčí, podmíněné státní hranicí. Později se začala objevovat potřeba přistupovat k rozvoji komplexně. Prostorové plánování a regionální politika se tak staly prostředkem k naplnění těchto záměrů. Zpočátku se o dění v příhraničním regionu rozhodovalo v centru jednotlivých zemí, ovšem postupně se začala uplatňovat decentralizace kompetencí. Přeshraniční spolupráce je zaloţena na integrovaných

24

a strategicky zaměřených programech, ve kterých se následně realizují jednotlivé projekty. Aby přeshraniční spolupráce byla efektivní a kvalitní, je třeba zachování rámcových podmínek a tedy splnit následující kritéria:

 euroregiony se musí stát ţivotaschopnými pod „ochranou“ příslušných států,

 jejich podporu je vhodné řešit decentralizovaným zapojením podpůrných prostředků,

 přeshraniční spolupráce vyţaduje „poţehnání“ zákonodárným orgánem.

Tento přístup se orientuje pouze na vnější podmínky, Drgoňa (2011) přichází se specifikací vnitřních poměrů:

 Přítomnost větších center po obou stranách hranice, v nichţ je dostatečný ekonomický, kulturní, ale i personální potenciál.

 Určitá blízkost vyplývající z fyzické blízkosti, rovněţ tak příbuznosti historické, kulturní, politické atd.

 Akceptovatelná rozdílnost na bázi komplementarity, vzájemně se doplňujících částí.

 Schopnost formulovat společnou, dostatečně přitaţlivou ideu – vizi pro spolupráci k oboustrannému prospěchu. (Drgoňa In Jeřábek, Dokoupil, Havlíček 2004, s. 81)

„Jestliže jsou hranice průchodnější a ztrácejí se, zvyšuje se význam pohraničí. Okrajové oblasti jednotlivých států se stávají sousedními, a to při objevování (nastolování) společenských struktur, cílů a rozvojových možností. Sousedská spolupráce může začít, resp. se rozšířit. Díky intenzivnějším vztahům sousedních států se omezuje perifernost a pohraničí se dostává do středu zájmů.“ (Eckart, Kowalke 1997 In Havlíček 2004, s.

81)

Přeshraniční spolupráce je předmětem zájmu mezinárodních organizací, mezi něţ se řadí bruselské instituce EU, především Evropská komise, Evropský parlament a Výbor regionů, dále také Rada Evropy se sídlem ve Strasbourgu.

„Přeshraniční spolupráce není všelékem pro problémy pohraničních území. Schopnost uvedených aktérů přeshraniční spolupráce vytvářet struktury pro její provádění však může eliminovat negativní efekt vyplývající z existence státních hranic.“ (Böhm 2013)

25

2.2 Euroregion

Příhraniční oblasti v jednotlivých státech lze vymezit jako soubor okresů, které leţí při hranici. Ty se pak dále mohou sjednotit do euroregionů.

První euroregion byl zaloţen v roce 1958 v nizozemsko-německém pohraničí, jako důsledek přeshraniční spolupráce v Evropě. První název „Euroregio“ byl pouţit jako označení pro typ přeshraniční spolupráce. Tento typ nabýval na popularitě a především v 90. letech 20. století, kdy ve střední a východní Evropě probíhaly systémové a politické změny. Tento typ modelového řešení rostl, kdy v roce 1980 jich bylo 40, v roce 2000 jich bylo 120 a dnes jich je přibliţně 200.“ (Miszczuk 2013 In Kasperek 2014, s. 35)

„Region nacházející se po obou stranách hranice, mající vlastní koordinující instituce, které jsou zmocněny platnými smlouvami uzavřenými mezi veřejnými organizacemi (samosprávními), je zřízený k realizaci společných projektů společenské, hospodářské a kulturní povahy. Spolupráce pojmenovaná jako euroregionální tvoří institucionalizovaný a strukturalizovaný druh přeshraniční spolupráce.“ (Tucholska 2004 In Kasperek 2014, s. 36) Termín „euroregion“ se nevyskytuje v oficiálních dokumentech EU, stejně tak jako ve většinové části mezistátních smluv. Celé euroregiony nemají povětšinou právní subjektivitu, mají ji jednotlivé „národní“ části, jeţ je tvoří. (Miszczuk 2013 In Kasperek 2014, s. 36)

Euroregion také můţeme definovat jako:

 „institucionalizovaný formální svazek, uzavřený mezi státními nebo samosprávními organizacemi, nebo neformální svazek vytvořený profesními nebo vědeckými sdruženími, pro spolupráci příhraničních oblastí,

 formální strukturu přeshraniční spolupráce mezi regionálními nebo lokálními orgány, eventuálně za účasti hospodářských asociálních partnerů,

 dohodu sousedních příhraničních regionů o přeshraniční spolupráci

 lokální institucionalizaci přeshraniční spolupráce s plným uznáním státních hranic a práv platných v zemích účastnících se vytváření daného euroregionu.“

(Tucholska 2004 In Kasperek 2014, s. 43)

Euroregion můţeme také pojmout jako nástroj stírání hranice. Jako element, který odstraňuje historické jizvy a zmírňuje tak následky hranice.

26

2.3 Euroregiony českého pohraničí

Na území České republiky existuje 13 euroregionů a následující tabulka znázorňuje jejich partnerské země a obce, které euroregion tvoří.

Tab. 1 Euroregiony v příhraničních oblastech ČR NÁZEV

EUROREGIONU

Partnerské země Okresy, které tvoří euroregion

NISA Německo, Polsko Česká Lípa, Děčín,

Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily

LABE Německo Děčín, Litoměřice, Teplice,

Ústí nad Labem

KRUŠNOHOŘÍ Německo Chomutov, Litoměřice,

Louny, Most, Teplice

EGRENSIS Německo Cheb, Karlovy Vary,

Sokolov, Tachov

ŠUMAVA Německo, Rakousko Český Krumlov,

Domaţlice, Klatovy, Prachatice, Strakonice

GLACENSIS Polsko Hradec Králové, Jeseník,

Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněţnou, Semily, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí

PRADĚD Polsko Bruntál, Jeseník

SILESIA Polsko Bruntál, Nový Jičín,

Opava, Ostrava-město

TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Polsko Frýdek-Místek, Karviná

BESKYDY Polsko, Slovensko Frýdek-Místek

BÍLÉ KARPATY Slovensko Kroměříţ, Uherské

Hradiště, Vsetín, Zlín

POMORAVÍ Rakousko, Slovensko Blansko, Brno-město,

Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

SILVA NORTICA Rakousko České Budějovice,

Jindřichův Hradec, Písek, Tábor

(zdroj: ČSÚ 2015, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xj/seznam-euroregionu-v-prihranicnich- oblastech-cr)

27

Obr. 1 Euroregiony v ČR (zdroj: Euroregio PL-CZ, 2015, dostupné z:

http://www.euroregions.org/cz/index/euroregiony-w-polsce/11.html)

2.3.1 Euroregion Neisse-Nisa-Nysa

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je organizací tří hraničních oblastí ve středu Evropy, jejichţ společným územím je oblast České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo. Výkonnými orgány ERN těchto území jsou sídla kanceláří v Ţitavě, Liberci a Jelení Hoře. Platí zde principy parita, konsensus, rovnocennost a rotace. Tento svazek je dobrovolným, zájmovým sdruţením obcí, měst a okresů.

Stejná geografická poloha v trojzemí inspirovala představitele všech tří stran k překonání zaţité představy o pohraničí. Společná Deklarace o spolupráci byla podepsána 15. května roku 1991. Dne 23. května 1991 se v Ţitavě uskutečnila

„zakladatelská konference trojzemí“ a záštitu nad ní převzali prezidenti tří států:

Václav Havel, Lech Wałęsa a Richard Karl baron von Weizsäcker. Dne 21. prosince 1991 se v Ţitavě konalo první zasedání Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a toto datum je povaţováno za oficiální datum jeho zaloţení. V následujícím roce Rada Euroregionu přijala první verzi Rámcové dohody o spolupráci, byl schválen akční plán a logo a zároveň bylo přijato usnesení o členství v Asociaci evropských hraničních regionů (AEBR). Euroregion Neisse-Nisa-Nysa nemá právní subjektivitu, všechny

28

orgány pracují na základě národní legislativy. Je tvořeno třemi sdruţeními:

Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa, Uroregion Nisa – regionální sdruţení a Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse. Členství obcí a okresů je vnitřní záleţitostí kaţdé strany a není třeba souhlasu partnerů. Rozsah a cíle spolupráce byly přijaty v Rámcové dohodě o spolupráci. Hlavním cílem je především podpora zájmů obcí, okresů a občanských aktivit, jeţ jsou v souladu s cíli rozvoje regionu a také regionální pomoc v oblastech, které vedou ke vstupu do Evropské unie.

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je tvořen, jak jiţ bylo zmíněno, třemi pohraničními oblastmi. Německá část zahrnuje okresy Bautzen a Görlitz. Českou část tvoří 131 obcí v okresech liberec, Jablonec nad Nisou, Semily, Česká Lípa, Šluknovský výběţek a také samotný Liberecký kraj. Polská část je zastoupena 43 obcemi a okresy Bolesławiecky, Jaworski, Jeleniogórski, Kamiennogórski, Lubański, Lwówecki, Zgorzelecki, Złotoryjski a město Jelení Hora v Dolnoslezském vojvodství.

Euroregion Neisse-Nisa-Nysa v roce 2011 oslavil 20 let své existence. V rámci fungování Euroregionu se objevovaly úspěchy, ale i neúspěchy a zklamání. Vnější podmínky měly vliv na průběţné změny priorit a pravidel hry. Důleţitým mezníkem bylo vyhlášení programu Phare s významnou úlohou ERN a později přijetí Polska a Česka do Evropské unie, vyhlášení programu Interreg a Evropské územní spolupráce.

Zásadní cíle Euroregionu se nezměnily, především se jedná o všestrannou práci ve prospěch hospodářského a sociálního rozvoje, trvalého zlepšování podmínek a kvality ţivota obyvatel těchto lokalit. Ve verzi Rámcové dohody z roku 2004 patří ke společným cílům Euroregionu Nisa zejména:

 další všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce,

 propagace Euroregionu jako atraktivního integrovaného turistického a prázdninového regionu,

 podpora aktivit odpovídajících prioritám Euroregionu při vyuţití evropských fondů a dotačních programů.

V době, kdy se všichni tři partneři ocitli mezi členskými státy EU, začala v historii ERN další důleţitá etapa. Pracovní skupiny, které působily v ERN od samého začátku, byly nyní nahrazeny euroregionálními expertními skupinami – Eurexy. Poslání Eurexů je postaveno na myšlence celého trojzemí. (ČSÚ, 2011)

29

Euroregion je charakteristický vzhledem ke své různorodosti – od horských oblastí, přes podhorské oblasti, aţ po níţiny. Na území ERN se nachází mnoho cenných přírodních chráněných oblastí. Především německá a polská strana zaznamenává nepříznivý demografický vývoj. Území Euroregionu disponuje poměrně hustou dopravní sítí, která se postupně zlepšuje. Spolupráce se v této lokalitě odehrává v mnoha oblastech lidského ţivota. Nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování je atmosféra důvěry, tolerance a akceptování.

Euroregion Nisa je územím, které se rozvíjí v důsledku přeshraniční spolupráce mezi samostatnými orgány, organizacemi a obyvateli v kaţdé oblasti lidského ţivota.

Za přispění této spolupráce mohou lidé vyuţívat všech výhod a moţností, které vyplývají z polohy příhraničních území. Hranice tak mohou přestat být překáţkou a mohou vytvořit příleţitost k vzájemnému pochopení mezi Evropany.

V kapitole byly popsány způsoby, kterými lze přeshraniční oblast vymezit v rámci administrativní organizace. Přeshraniční spolupráce je zájmem mezinárodních organizací, jako je Rada Evropy a Evropská komise spolu s národními vládami, jejichţ snahou je evropské propojení. V rámci Evropské integrace mají velký význam hraniční regiony a pro jejich podporu vznikají nové iniciativy EU, jako např. program Interreg a program Phare CBC. Samotná přeshraniční spolupráce pak probíhá v rámci jednotlivých euroregionů, a aby přeshraniční spolupráce byla efektivní a kvalitní, je třeba zachování rámcových podmínek. V Libereckém kraji svou značnou úlohu hraje Euroregion Nisa.

30

3 FONDY EU V ČESKÉ REPUBLICE

Evropské fondy disponují širokou škálou finančních nástrojů. Slouţí k podpoře hospodářského růstu členských zemí, sniţování sociální nerovnosti a zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel. Regionální politika se odráţí v solidaritě uvnitř EU, kdy bohatší státy přispívají ve prospěch chudších států a regionů za účelem zvýšení kvality ţivota obyvatel celé EU.

Strukturální a investiční fondy

 EFRR/ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj

Fond je zaměřen na modernizaci a posilování hospodářství

 ESF – Evropský sociální fond

Fond podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů.

 FS – Fond soudrţnosti

Fond je finanční nástroj na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů.

 EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

Fond je zaměřen na podporu rozvoje venkova, který spadá do společné zemědělské politiky EU.

 EMFF – Evropský námořní a rybářský fond

Fond financuje projekty na podporu rybolovu, který spadá do společné rybářské politiky EU.

Ostatní fondy

 Fond solidarity

Fond slouţí jako finanční nástroj pro rychlou a flexibilní pomoc při velkých přírodních katastrofách.

 Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

31

Fond podporuje projekty na pomoc pracovníkům propuštěných v důsledku globalizace.

Horizontální priority

Pro rozvoj společnosti jsou klíčovými horizontální priority, které musí být respektovány všemi ţadateli o veřejné prostředky. V programovém období musely být dodrţeny dvě horizontální priority politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Jsou to rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj. Tyto priority povaţuje EU za své zásadní politiky.

Projekty tedy nemohou mít negativní dopad na ţivotní prostředí a nebo zhoršovat znevýhodněné postavení skupin obyvatel.

Nové cíle

Své cíle EU realizuje v programových obdobích vţdy v rámci sedmiletých cyklů, kdy členské země zpracovávají pro tato období nové programové dokumenty. V jejich rámci jsou definovány nové cíle a priority a je pro ně stanoven rozpočet. Členské země se pak těchto cílů a priorit snaţí dosahovat a naplňovat je v souladu se základními strategiemi dokumentů EU. ČR se účastnila třech programových období. V rámci Cílů 1, 2 a 3 se v ČR v období 2004-2006 realizovalo 16 programů podpory fondů EU s celkovou alokací zhruba 80 miliard Kč. V období 2007-2013 ČR mohla čerpat více neţ 26 miliard eur. Investice byly zaměřeny na cíle vyplývající ze strategie EU na pomoc růstu a zaměstnanosti. Prostřednictvím fondů EU se ČR snaţila naplnit tyto cíle:

 konkurenceschopná česká ekonomika

 otevřená, flexibilní a soudrţná společnost

 atraktivní prostředí

 vyváţený rozvoj území

Pro programového období 2014–2020 jsou pro ČR v souladu s rozpočtovým rámcem Evropské unie vyčleněny prostředky ve výši téměř 24 miliard eur. Pro toto období byly zavedeny určité obměny. Pro české podmínky je to především sníţení počtu programů, koncepce Jednotného metodického prostředí (stejná pravidla skrze celý systém) a rozšíření fungování monitorovacího systému (zjednodušení administrativy).

(Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Evropské strukturální a investiční fondy 2015)

32

4 OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČESKÁ REPUBLIKA – POLSKÁ REPUBLIKA 2007–2013

Euroregion Nisa umoţnil v letech 2007–2013 čerpat finanční prostředky na uskutečnění projektů pro podporu přeshraniční spolupráce ve dvou dotačních programech. První program měl za náplň česko-polskou spolupráci a druhý program česko-saskou spolupráci. Tyto dotační programy se dále dělí dle velikosti čerpaných dotací a to na velké projekty a mikroprojekty administrované samotným ER. V této kapitole jsou popsány projekty, u nichţ byl vedoucí partner z české strany. Na území Euroregionu Nisa byly téţ realizovány projekty, kdy vedoucí partner byl z polské strany, ale ty nejsou předmětem této práce.

4.1 Velké projekty

Ţadatelé mohli čerpat finanční prostředky z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013, který obsahoval 4 hlavní prioritní osy:

 Prioritní osa 1: Posilování dostupnosti, ochrana ţivotního prostředí a prevence rizik

 Prioritní osa 2: Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu

 Prioritní osa 3: Podpora spolupráce místních společenství

 Prioritní osa 4: Technická pomoc

V tomto operačním programu v Euroregionu Nisa v období 2007–2013 bylo celkem realizováno 25 projektů, kdy vedoucí partner byl z české strany. Tyto projekty byly schváleny k realizaci do roku 2013. Na území Euroregionu byly také realizovány projekty, kde vedoucím partner byl z polské strany, tyto projekty nejsou ale předmětem této práce. V česko-polské spolupráci bylo nejvíce projektů zaměřeno na podporu cestovního ruchu. Takto zaměřených projektů bylo celkem 11. Dalších 5 projektů se soustředilo na podporu společenských, kulturních a volnočasových aktivit.

Na podporu dopravní infrastruktury byly zaměřeny 3 projekty a také pro podporu rozvoje podnikatelského prostředí 3 projekty. Ostatní 3 projekty byly z oblasti územní spolupráce veřejných institucí a prevence rizik. Nositeli byli především města,

33

příspěvkové organizace a Euroregion Nisa. Čerpané finanční zdroje se pohybovaly v milionech Kč.

Graf 1 Podíl oblastí podpořených v období 2007–2013 v rámci česko-polské spolupráce (velké projekty)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat poskytnutých ERN, 2015

4.1.1 Nejvýznamnější projekty

V rámci operačního programu česko-polské přeshraniční spolupráce byly v období let 2007–2013 čerpány nejvyšší finanční dotace v Euroregionu Nisa pro tyto projekty:

Zlepšení dopravní infrastruktury v Krkonoších a Jizerských horách

Nositelem tohoto projektu byla Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace a partnerem byl Dolnoslezský kraj / Dolnoslezská správa silnic a ţeleznic Wroclaw. Celkové náklady činily 119 mil. Kč a čerpáno z EU bylo 101 mil. Kč.

11

5 3

1 3

2

Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 v Euroregionu

Nisa (velké projekty)

podpora rozvoje cestovního ruchu

podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit

posilování dostupnosti

prevence rizik

rozvoj podnikatelského prostředí

územní spolupráce veřejných institucí

34

Zlepšení dopravní dostupnosti mezi městy Hrádek nad Nisou (CZ), Bogatynia (PL) a Heřmanice (CZ) v česko-polském přeshraničí

Nositelem tohoto projektu bylo město Hrádek nad Nisou a partnerem byla Krajská správa silnic Libereckého kraje. Celkové náklady činily 101 mil. Kč a čerpáno z EU bylo 53 mil. Kč.

Multifunkční centrum Trojzemí Hrádek n. N. (CZ) – Bogatynia (PL)

Nositelem tohoto projektu bylo město Hrádek nad Nisou a partnerem bylo město Gmina Bogatynia. Celkové náklady činily 56 mil. Kč a čerpáno z EU bylo 48 mil. Kč.

4.1.2 Organizace realizující projekty

V rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013 se na projektech podílely tyto organizace:

 Veřejné správa – organizace z této sféry zde uplatnili největší podíl, celkem tyto nositele mělo 20 projektů a zastoupena zde především byla města, obce a ikroregiony z Libereckého kraje, Euroregion Nisa – regionální sdruţení, Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace a Zdravotnická záchranná sluţba Libereckého kraje, příspěvková organizace.

 Neziskové organizace – tyto nositele měly pouze 4 projekty a to Jizerská, o.p.s., Basketbalový klub Kondoři Liberec, Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou a Trojzemí, o.p.s

 Eurocentrum Jablonec nad Nisou s.r.o.

35

Graf 2 Organizace podílející se na projektech Česká republika – Polská republika 2007–2013 v ERN (velké projekty)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat poskytnutých ERN, 2015

4.1.3 Zaměření projektů

Realizované projekty se soustředily na různé tematické oblasti, ve kterých má rozvoj přeshraniční spolupráce největší přidanou hodnotu. V kaţdé tematické oblasti byly definovány cíle a provedena opatření k jejich dosaţení.

Podpora rozvoje cestovního ruchu

V rámci projektů byla prováděna modernizace stávající infrastruktury cestovního ruchu.

Jednalo se o obnovu, modernizaci a i novou výstavbu lyţařských a běţeckých tratí, cyklostezek, naučných stezek a stezek po přírodních zajímavostech, výstavbu lávky přes Jizeru, modernizaci technické vybavenosti pro jejich údrţbu, modernizaci zázemí pro turisty a sportovce spolu s informačními centry. Také proběhla rekonstrukce památkově chráněných objektů. Např. v městě Hrádek nad Nisou se jednalo o dům č.p. 71 na náměstí, kde vzniklo nové turistické informační středisko, výstavní prostory anovostavba multifunkčního prezentačního sálu. Dále také došlo k vytvoření potřebného zázemí Sklářského muzea v Novém Boru a vytvoření stálé expozice v Krkonošském muzeu v Jelení Hoře.

21

4 0

0 5 10 15 20 25

veřejná správa neziskové organizace

školy

Organizace podílející se na projektech Česká republika – Polská republika 2007–2013 v ERN

počet projektů

36

Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit

Tyto projekty byly především zaměřeny na podporu a prezentaci kulturních a řemeslných tradic, na podporu tradičních výrob a společného kulturního dědictví, dále na podporu volnočasových aktivit (sportovních i kulturních). Součástí byly kulturní a sportovní akce, výměnné výstavy, tvorba propagačních a informačních materiálů, rekonstrukce a vybavení potřebných prostor tak, aby byla moţná realizace aktivit projektu, výstavba stezky „Místa s tradicí“ apod. Cílem těchto aktivit je především posílení a rozvoj stávající spolupráce a navázání nových kontaktů, vzájemné poznávání kultur a podpora kulturních tradic a v neposlední řadě preventivní působení proti vzniku sociálně patologických jevů.

Posilování dostupnosti

Předmětem projektů byla především rekonstrukce a modernizace hlavních silničních komunikací a vytvoření komunikačního spojení mezi jednotlivými obcemi. Byla tak zlepšena dopravní dostupnost, ale také posílena atraktivita regionu jak pro obyvatele, tak i pro potenciální investory a pro turisty.

Prevence rizik

Cílem projektu bylo vytvoření kooperující sítě zdravotnických záchranných sluţeb v česko-polské části Euroregionu Nisa. Došlo k nákupu plně vybavených sanitních vozů a vybudování koordinačních středisek pro řízení přeshraničních zásahů.

Rozvoj podnikatelského prostředí

Cílem projektů byla podpora a rozvoj podnikání v česko-polském přeshraničí. Jednalo se především o vytvoření vícejazyčných webových portálů, jeţ umoţňují efektivní informovanost a prostor pro vzájemnou komunikaci všech subjektů. Byly organizovány semináře, školení, podnikatelská setkání, výstavy regionálních výrobců.

Územní spolupráce veřejných institucí

Projekty si kladly za cíl přispět k sociální integraci česko-polského přeshraničí prostřednictvím propagace a rozvoje partnerské spolupráce. Dále také přispět k socioekonomické integraci česko-polského území Euroregionu Nisa za pomoci

37

provedení socioekonomické analýzy daného území, identifikace rozvojových území a navrţení strategie k dosaţení stanovených cílů.

4.1.4 Vybraný příklad: Jizersko-Jakuszycká magistrála

Viditelným vyjádřením činnosti Euroregionu Nisa je realizovaný projekt Jizersko- Jakuszycká magistrála, který byl zaměřený na rozvoj cestovního ruchu a zachování kulturního dědictví v přeshraničním území a další výstavby infrastruktury cestovního ruchu.

Základní údaje projektu

Nositel projektu: JIZERSKÁ, o.p.s.

Partner projektu: Stowarzyszenie Bieg Piastów (Sdruţení běh Piastů) Místo realizace: Bedřichov a Jakuszyce

Období realizace: 07/2008–06/2012 Výše příspěvku z EU: 32 mil. Kč Celkové náklady: 37 mil. Kč

Zaměření projektu: podpora rozvoje cestovního ruchu

Identifikace hlavních problémů vedoucích k realizaci projektu

Vzhledem k atraktivitě území, které poskytuje velmi dobré podmínky pro rozvoj zimních sportů a letní turistiky, jak na české straně, tak na polské straně, počet návštěvníků a uţivatelů je vysoký a to především v zimní sezóně. I přes to, ţe zimní střediska zde fungovala dobře, a také zde byla různorodá nabídka sluţeb cestovního ruchu, nebyl ale rekreační potenciál plně vyuţíván. Partneři projektu se rozhodli pro funkční integraci zimních středisek na obou stranách hranice, jeţ by umoţnila vytvoření zajímavější nabídky cestovního ruchu. Na české i polské straně Jizerských hor byl v roce 2005 vytvořen velký přeshraniční běţecký areál. Počet návštěvníků vzrostl, ale technické vybavení nebylo v kvalitním a dostatečném stavu a také kvalita stavu samotných tratí nebyla vyhovující.

38 Předmět projektu

Předmětem projektu tedy bylo pořízení techniky pro českou i polskou stranu na zabezpečení a zajištění kvalitní úpravy a údrţby cca 250 km tratí. Dále část projektu řešila stavební úpravu běţeckého okruhu 5 km v okolí Bedřichova určené pro začínající běţkaře a rodiny s dětmi. Součástí projektu na obou stranách bylo pořízení další drobné techniky, pokrytí nákladů na provoz sněţných pásových vozidel, PHM, pořízení nových a aktualizace stávajících map na magistrále, monitoring počtu návštěvníků, výroba propagačních materiálů a pokrytí drobných provozních nákladů. Projekt dále řešil vybavení a zařízení určené ke zvýšení standartu zázemí zimního stadionu v Jakuszycích.

Cíl projektu

Cílem projektu bylo rozšířit a zlepšit nabídku cestovního ruchu v česko-polské přeshraniční oblasti, zpřístupnit nové atraktivní lokality pro zimní turistiku, zvýšit návštěvnost a posílit především mezinárodní cestovní ruch, vytvořit předpoklady pro rozvoj sluţeb na trasách magistrály, propojit střediska zimní turistiky v české a polské části Jizerských hor, odvézt část návštěvníků z turisticky přetíţených středisek do nových lokalit a posílit ekonomiku měst a obcí v přeshraniční oblasti.

Projekt řešil dopad rovných příleţitostí a zamezení jakékoli diskriminace. Rovné příleţitosti jsou důleţitým elementem sociální dimenze udrţitelného rozvoje. Princip rovných příleţitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboţenského vyznání, zdravotního postiţení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příleţitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby z obtíţně dopravně dostupných oblastí – souhrnně skupiny ohroţené sociálním vyloučením.

Závěr

Realizací projektu bylo dosaţeno dalšího rozvoje a nárůstu atraktivnosti česko-polské přeshraniční oblasti a zlepšila se tak moţnost cestovního ruchu pro návštěvníky.

Rekonstruovaná a modernizovaná rozvinutá magistrála také zvýšila atraktivitu přeshraniční oblasti pro subjekty hospodařící v česko-polském pohraničí a v jizerském regionu. Díky tomu se zvýšila návštěvnost této oblasti a tím také byl podpořen turistický ruch. Zároveň se za pomoci pouţití moderního řešení rekonstrukce magistrály sníţil negativní dopad na obyvatelstvo a přírodu.