Darina Myšáková Investiční činnost podniku Hospodářská fakulta TU v Liberci

(1)

Darina Myšáková

Investiční činnost podniku Hospodářská fakulta TU v Liberci

Počet stran:68

Datum odevzdání: 22.5.2009

(2)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci, 22. 5. 2009

vlastnoruční podpis

(3)

Poděkování

Ráda bych poděkovala prof. Ing. Ivanu Jáčovi, CSc. za cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce. Děkuji také panu Ing. Josefu Lojdovi za možnost napsat diplomovou práci o investiční činnosti ZD Sever Loukovec a za poskytnutí veškerých potřebných dokumentů.

(4)

Anotace

Tato diplomová práce se zabývá investiční činností podniku. Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Čím rozsáhlejší investiční projekty jsou, tím větší dopady mají na firmu i její okolí. V prvních dvou kapitolách této diplomové práce je rozebrána problematika investic na základě odborné literatury. Zbývající tři kapitoly jsou věnovány Zemědělskému družstvu Sever Loukovec a jeho investičnímu projektu, kterým je výstavba moderního velkokapacitního kravína. Investiční výstavba se uskutečnila v letech 2005 a 2006, kdy na místě předešlého vazného ustájení v Chocnějovicích, byly postaveny dvě nové haly volného ustájení dojnic.

Klíčová slova

Analýza citlivosti Čistá současná hodnota Efektivnost investic Investice

Investiční rozhodování Vnitřní výnosové procento

(5)

Annotation

This thesis is concerned with the questions about investment activity of a company. The decision about investment is one of the most important kind of firm s decisions. Wherewith capital projects are sizable, thereby bigger effects will be on the company and her surroundings. The first two chapters of this thesis deal with capital investments, findings in technical literature. Surplus three chapters are devoted to Zemědělské družstvo Sever Loukovec and his capital project, which is a build-up of a modern high-density cow-shed.

Investment activity was realized in 2005 and 2006, when site of original stanchion housing in Chocnějovice, were built two new halls of free housing dairycowes.

Keywords

Sensitivity analysis Net present value Investment efficiency Capital investments Investment decision Internal rate of return

(6)

Obsah

Úvod……….………..…..14

1 Investice………...………...16

1.1 Makroekonomické a podnikové pojetí investic………...16

1.1.1 Makroekonomické pojetí investic………..16

1.1.2 Podnikové pojetí investic………...17

1.2 Investiční rozhodování v podniku………..17

1.3 Klasifikace investičních projektů………...19

1.4 Proces přípravy a realizace projektů………..22

1.4.1 Předinvestiční fáze……….22

1.4.2 Investiční fáze……….…....26

1.4.3 Provozní fáze………...30

1.4.4 Ukončení provozu a likvidace……….…...…30

1.5 Zdroje financování investic………....…31

2 Hodnocení efektivnosti investičních projektů………...………....34

2.1 Podstata a postup………....…34

2.2 Metody hodnocení efektivnosti investic……….…36

2.2.1 Ukazatel výnosnosti investice………36

2.2.2 Metoda doby splacení………...37

2.2.3 Čistá současná hodnota……….…...38

2.2.4 Vnitřní výnosové procento………...39

3 Zemědělské družstvo Sever Loukovec...40

3.1 Popis společnosti………....…40

3.1.1 Obor podnikání……….………..…...40

3.1.2 Historie podniku………..…..41

3.1.3 Organizační struktura podniku………...…...…43

3.1.4 Majetkoprávní vztahy v rámci podniku………..……...43

3.1.5 Zaměstnanci………..……….44

3.1.6 Výrobky a služby………...………46

3.1.7 Zákazníci………47

3.1.8 Konkurence………48

(7)

3.1.9 Dodavatelé………..………48

3.2 Vývoj činnosti a základní charakteristika hospodaření firmy………49

3.3 Plány podniku do budoucnosti………...51

4 Investiční činnost podniku………53

4.1 Charakteristika investičního projektu………54

4.1.1 Technické řešení investice………...…………..54

4.2 Financování investičního projektu………56

4.3 Odpisování investice……….59

5 Zhodnocení investičního projektu………...61

5.1 Hlavní efekty plynoucí z investice………61

5.2 Hodnocení efektivnosti investičního projektu……….…………..63

5.2.1 Analýza nákladů a výnosů……….63

5.2.2 Ukazatel výnosnosti investice………...66

5.2.3 Metoda doby splacení………67

5.2.4 Čistá současná hodnota……….68

5.2.5 Vnitřní výnosové procento………70

5.3 Analýza citlivosti investičního projektu………74

Závěr………80

Použitá literatura………82

Příloha……….83

(8)

Seznam zkratek a symbolů

aj. a jiné

a.s. akciová společnost

apod. a podobně

atd. a tak dále

CF cash flow

CP cenné papíry

č. číslo

ČR Česká republika

disk. diskontovaný

DM dlouhodobý majetek

DPH daň z přidané hodnoty

event. eventuálně

EU Evropská Unie

fin. finanční

ha hektar

hosp. hospodaření

JZD jednotné zemědělské družstvo

KB Komerční banka

Kč koruna česká

kg kilogram

ks kus

l litr

m metr

m³ metr krychlový

mil. milión

např. například

oček. očekávaný

p.a. per annum (ročně, za rok)

poč. počáteční

popř. popřípadě

(9)

resp. respektive

RV rostlinná výroba

Sb. sbírka

s.r.o. společnost s ručením omezeným

tab. tabulka

tis. tisíc

tj. to je

tzv. takzvané

vl. vlastní

ups. vl. jm. upsané vlastní jmění

ZC zůstatková cena

ZD zemědělské družstvo

ŽV živočišná výroba

% procento

∑ suma

(10)

Seznam tabulek a grafů

Tabulka č. 1: Organizační struktura podniku………... 43

Tabulka č. 2: Struktura zaměstnanců podniku……….44

Tabulka č. 3: Věková struktura zaměstnanců……….…………..45

Tabulka č. 4: Struktura vzdělání zaměstnanců………...…..45

Tabulka č. 5: Vedení družstva a provozní technici………...45

Tabulka č. 6: Tržby 2008 – živočišná výroba……….…….46

Tabulka č. 7: Výnosy plodin 2008………..………….47

Tabulka č. 8: Odběratelé družstva………..……..47

Tabulka č. 9: Dodavatelé družstva………...48

Tabulka č. 10: Rozvaha podniku – Aktiva………...50

Tabulka č. 11: Rozvaha podniku – Pasiva………...…………50

Tabulka č. 12: Výkaz zisku a ztráty……….………51

Tabulka č. 13: Rozměry nové stáje……….……….55

Tabulka č. 14: Technické parametry jímky……….……….56

Tabulka č. 15: Aktivace kravína, 1. etapa………...……….57

Tabulka č. 16: Aktivace kravína, 2. etapa………..……..57

Tabulka č. 17: Dotace na jímku………58

Tabulka č. 18: Aktivace jímky, 2. etapa………...…58

Tabulka č. 19: Financování investice………...……58

Tabulka č. 20: Odpisování 1. dřevěné haly……….…….59

Tabulka č. 21: Odpisování 2. dřevěné haly………..…………59

Tabulka č. 22: Odpisování dojírny………..….60

Tabulka č. 23: Odpisování jímky………...…………..60

Tabulka č. 24: Mzdy………...….62

Tabulka č. 25: Mzdy………..………..62

Tabulka č. 26: Výnosy……….64

Tabulka č. 27: Náklady………...….65

Tabulka č. 28: Zisk………..………….65

(11)

Tabulka č. 29: Výnosnost investice………..66

Tabulka č. 30: Doba splacení………...….67

Tabulka č. 31: Současná hodnota CF………...69

Tabulka č. 32: Diskontované peněžní výdaje………...………70

Tabulka č. 33: Současná hodnota CF……….………..72

Tabulka č. 34: Diskontované kapitálové výdaje………..72

Tabulka č. 35: Současná hodnota CF……….…..73

Tabulka č. 36: Diskontované kapitálové výdaje………..………74

Tabulka č. 37: Současná hodnota cash flow……….75

Tabulka č. 38: Diskontované peněžní výdaje………...…76

Graf č. 1: Struktura zaměstnanců družstva………..……….45

Graf č. 2: Hospodářský výsledek družstva………..….49

(12)

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Logo podniku………40

Obrázek č. 2: Bioplynová stanice………52

Obrázek č. 3: Bioplynová stanice………52

Obrázek č. 4: Velkokapacitní kravín………...53

Obrázek č. 5: Velkokapacitní kravín………..….55

Obrázek č. 6: Velkokapacitní kravín………..….55

(13)

Úvod

Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolila investiční činnost podniku. Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Čím rozsáhlejší investiční projekty jsou, tím větší dopady mají na firmu i její okolí. Je zřejmé, že úspěšnost jednotlivých projektů může významně ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy a naopak jejich neúspěch může být příčinou vážných obtíží, které mohou vést až k jejímu zániku.

Zabývala jsem se investiční činností Zemědělského družstva Sever Loukovec. Je to prosperující zemědělský podnik zaměřený především na výrobu potravinářské pšenice, řepky, cukrovky, máku a ovoce. V živočišné výrobě pak na chov skotu a výkrm jatečných brojlerů. U chovu skotu se družstvo soustřeďuje na produkci mléka a hovězího masa.

ZD Sever Loukovec stálo před rozhodnutím, zda pokračovat ve výrobě mléka či nikoliv.

Produkce mléka pro družstvo byla značně neefektivní vzhledem k vysokým mzdovým nákladům a zastaralé technologii. Po dlouhých jednáních představenstva zvítězilo rozhodnutí v chovu skotu pokračovat.

Investiční výstavba se uskutečnila v letech 2005 a 2006, kdy na místě předešlého vazného ustájení v Chocnějovicích, byly postaveny dvě nové haly volného ustájení dojnic s celkovou kapacitou 438 ks.

Zemědělci si od výstavby nového velkokapacitního kravína slibovali zlepšení zdravotního stavu zvířat, navýšení užitkovosti a zejména uspoření mzdových nákladů ošetřovatelů.

Hlavním cílem této diplomové práce je podrobně zmapovat celý investiční projekt a především zhodnotit jeho efektivnost pomocí různých metod, které se k hodnocení efektivnosti investičních projektů používají.

Tato diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních částí. V první kapitole je rozebrána problematika investic na základě odborné literatury. Druhá kapitola se zabývá hodnocením

(14)

efektivnosti investičních projektů rovněž pomocí odborných publikací. Třetí kapitola je věnována Zemědělskému družstvu Sever Loukovec. Ve čtvrté kapitole je popsán vlastní investiční projekt a v páté kapitole následuje zhodnocení jeho efektivnosti.

(15)

1 INVESTICE

1.1 Makroekonomické a podnikové pojetí investic 1.1.1 Makroekonomické pojetí investic

Investice jsou z makroekonomického hlediska charakterizovány jako použití úspor k výrobě kapitálových statků, případně k vývoji technologií a k získání lidského kapitálu.

Jedná se o obětování dnešní (jisté) hodnoty za účelem získání budoucí (zpravidla méně jisté) hodnoty. Kvantitativně představují rozdíl mezi hrubým domácím produktem a součtem spotřeby, veřejných výdajů a čistých vývozů. [13]

Z makroekonomického pohledu se rozlišují hrubé a čisté investice.

Hrubé investice představují přírůstek investičních statků (tj. budov, strojů, výrobního a jiného zařízení, hmotných zásob) v ekonomice za určité období. Jelikož celkový produkt společnosti tvoří spotřební statky (slouží k bezprostřední spotřebě) a investiční statky (slouží k další výrobě), je zřejmé, že vyšší výroba investičních statků znamená v téže době nižší spotřebu a naopak. Dnes obětovaná spotřeba ve prospěch investičních statků však vytváří předpoklady pro rychlejší růst ekonomiky v budoucím období a tím i pro vyšší výrobu a spotřebu samotných spotřebních statků, které jsou finálním cílem veškerého hospodářského snažení. [10]

Čisté investice jsou tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. Jsou to hrubé investice snížené o znehodnocení kapitálu (kapitálovou spotřebu, zejména odpisy). Tyto investice nejsou často uváděny ve statistikách, jelikož je těžké určit znehodnocení kapitálu pomocí odpisů. Většinou tvoří podstatně méně než jednu polovinu hrubých investic. [10], [13]

(16)

„Investice sice snižují momentální spotřebu, ale současně zvyšují poptávku (nejprve po investičních statcích a následně po spotřebních předmětech), tím i výrobu a zaměstnanost, a jsou tak zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti.

Při rozdělování zdrojů na investice a spotřebu hrají důležitou úlohu výnosy (resp. míra výnosů), které investice v budoucnosti slibují, a jistota, s jakou tyto výnosy přinesou. Míra investování v národním hospodářství je závislá na tempu růstu hrubého národního produktu (vyšší tempo růstu umožňuje větší investice), výši úrokových měr (nižší úrokové míry zvyšují investiční činnost), daňovém systému a výši zdanění příjmů (vysoké daně omezují investiční činnost) a míře očekávané jistoty, se kterou investoři mohou očekávat budoucí výnosy (jistota politická i ekonomická zvyšuje investiční činnost, riziko ji snižuje)“

1.

1.1.2 Podnikové pojetí investic

Podnikové investice jsou charakterizovány jako statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucím období. Jedná se tedy rovněž o odloženou spotřebu (užitek) do budoucna.

Člení se na nehmotné, hmotné a finanční investice.

Z finančního hlediska můžeme podnikové investice definovat jako jednorázově (v relativně krátké době) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období (v praxi obvykle nejméně po dobu jednoho roku).

Jedná se o odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků (výnosů), za účelem rozmnožení majetku a bohatství vůbec (nákup nových strojů, výstavba nového závodu, výzkum a vývoj nových výrobků, nákup dlouhodobých cenných papírů, atd.). [10]

1.2 Investiční rozhodování v podniku

1 SYNEK, M. A KOLEKTIV. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha:

Grada Publishing, 2007, str. 273.

(17)

Investiční rozhodování patří mezi nejvýznamnější druhy podnikových rozhodnutí. Jeho náplní je rozhodování o přijetí či zamítnutí jednotlivých investičních projektů podniku.

Čím rozsáhlejší tyto projekty jsou, tím větší dopady budou mít na firmu i její okolí. Je zřejmé, že úspěšnost jednotlivých investičních projektů může významně ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy a naopak jejich neúspěch může být příčinou vážných obtíží, které mohou vést až k zániku firmy.

Investiční rozhodování by mělo vždy vycházet z firemní strategie, která určuje základní cíle firmy a způsoby jejich dosažení. Významnou roli hrají finanční cíle, formulované jako dosažení určité míry zisku, resp. jeho maximalizace, dosažení určité rentability vynaloženého kapitálu, resp., a to zvláště v současnosti, dosahování růstu hodnoty firmy.

Z tohoto pohledu představuje investiční rozhodování významný nástroj, který může přispět k růstu hodnoty firmy.

Investiční projekty by měly také respektovat jednotlivé strategie firmy:

■ výrobková (jaké výrobky, služby chce firma rozvíjet, které naopak utlumovat),

■ marketingová (na které trhy se chce firma soustředit, jakým způsobem na ně vstoupí a jaké nástroje využije k podpoře prodeje),

■ inovační (na jaké technologie, procesy a produkty zaměří firma své inovační úsilí),

■ finanční (jaké zdroje financování budou použity),

■ personální (volba vhodných pracovníků),

■ zásobovací (vstupy a způsoby jejich zabezpečení).

Kromě interních faktorů spojených s firemní strategií, případně s omezeností určitých zdrojů, musí investiční rozhodování brát v úvahu i určité externí faktory, které jsou spojené s okolím podniku. Mezi externí faktory patří například chování konkurence, situace na trhu, ceny základních surovin a energií či měnové kurzy. Mnoho z nich má charakter faktorů rizika a nejistoty, jejichž vývoj lze jen obtížně předvídat. [2]

Specifika investičního rozhodování a dlouhodobého financování

(18)

1) Investiční rozhodování má dlouhodobý charakter. Při rozhodování o investicích musíme brát v úvahu, že toto rozhodnutí bude ovlivňovat hospodaření podniku (jeho výnosnost i likviditu) po řadu let.

2) Jelikož rozhodování probíhá v dlouhém časovém horizontu musíme počítat s větším rizikem, že by mohlo dojít ke změně plánovaných výdajů i očekávaných příjmů z investice.

3) Velmi často se jedná o kapitálově náročné operace, které vyžadují velké jednorázové vklady, často přesahující možnosti jednotlivce či ekonomické jednotky.

4) Investiční činnost je velmi náročná na časovou i věcnou koordinaci.

5) Investování těsně souvisí s aplikací nových technologií a nových výrobků.

6) Někdy investiční činnost může mít závažné důsledky na infrastrukturu, ekologii (vodní hospodářství, lesy, ovzduší), může dojít k tomu, že budou nutné další vyvolané investice (např. dopravní cesty, čističky vod). Někdy vznikají vysoké náklady na likvidaci (např. doly, elektrárny).

Při investičním rozhodování v podniku je nezbytně nutné dodržovat určitá pravidla. Velmi důležité je respektovat důsledně čas, časovou hodnotu peněz, dále respektovat riziko, vyplývající z dlouhodobosti investic a nejistoty peněžních toků investičních projektů, počítat s různými faktory, které mohou ovlivňovat projekt a jeho financování, hodnotit citlivost projektu na různé změny technického i ekonomického charakteru a posuzovat investici nejen z hlediska výnosnosti a rizika, ale i z hlediska jejího vlivu na likviditu podniku. [13]

1.3 Klasifikace investičních projektů

(19)

Investiční projekty lze klasifikovat podle několika hledisek. Mezi základní třídící hlediska patří vztah k rozvoji podniku, věcná náplň, míra závislosti projektů, forma realizace, charakter peněžních toků a velikost.

1) Vztah k rozvoji podniku

Podle tohoto hlediska lze rozlišovat projekty:

■ Rozvojové; jedná se o projekty jejichž cílem je zvýšení objemu produkce, zavedení nových výrobků, resp. služeb, proniknutí na nové trhy aj. Přínosy těchto projektů se projevují obvykle v růstu tržeb.

■ Obnovy; může jít buď o obnovu (náhradu) výrobního zařízení v důsledku jeho fyzického stavu, kdy toto zařízení je u konce své fyzické životnosti, nebo o obnovu před koncem této životnosti. Druhý případ obvykle směřuje k dosažení nákladové úspory.

■ Mandatorní (regulatorní); jde o projekty, které mají přispět k dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti. Tyto projekty jsou obvykle zaměřeny na ochranu životního prostředí, zvýšení bezpečnosti práce, dosažení souladu s požadavky hygienických norem, zlepšení pracovního prostředí aj.

2) Věcná náplň projektů

Podle věcné náplně je možné rozlišovat projekty:

■ Zavedení nových výrobků, resp. technologií; které jsou nové pro naši firmu, ale na trhu již existují. Součástí těchto projektů jsou obvykle investice do nových výrobních zařízení.

■ Výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií; tyto projekty jsou obvykle značně rizikové a obtížně hodnotitelné.

(20)

■ Inovace informačních systémů, resp. zavedení informačních technologií; opět se jedná o projekty s obtížným hodnocením jejich ekonomické efektivnosti vzhledem k obtížnosti kvantifikace jejich přínosů.

3) Míra závislosti projektů

Podle toho, do jaké míry jsou projekty vzájemně závislé, lze rozlišovat:

■ Vzájemně se vylučující projekty; jedná se o projekty, jejichž současná realizace není možná. Příkladem těchto projektů mohou být projekty zaměřené na výrobu stejného výrobku, ale pomocí odlišných technologií či projekty orientované na alternativní využití téhož zdroje (volného pozemku, výrobní haly aj.).

■ Plně závislé projekty; tyto projekty dohromady tvoří určitý soubor, který plní zadané funkce, resp. požadavky. Pokud by nebyly realizovány všechny tyto projekty, není splnění zadaných požadavků možné.

■ Komplementární projekty; jde o projekty, jejichž realizace podporuje některé další projekty (např. výstavba zařízení na úpravu vody může pozitivně ovlivnit ekonomické efekty dalších projektů na vodě závislých). Opět je zřejmé, že komplementární projekty nelze posuzovat izolovaně, ale včetně navazujících projektů.

4) Forma realizace projektu

Podle tohoto hlediska lze rozlišovat projekty realizované formou:

■ Investiční výstavby; projekty orientované na rozšíření výrobní kapacity, zavedení nových výrobků a technologií, rozšíření kapacity obslužných činností (vybudování logistického centra, výzkumných a vývojových laboratoří). Tyto projekty jsou realizovány buď v již existujícím podniku v úzké návaznosti na jeho aktivity, nebo formou výstavby na zelené louce.

(21)

■ Akvizice; jedná se o koupi již existující firmy, která vhodně doplňuje či rozšiřuje aktivity nabyvatele (někdy jsou cílem akvizice málo prosperující firmy, které jsou po vhodné restrukturalizaci prodávány se ziskem).

5) Charakter peněžních toků

Podle charakteru peněžních toků rozlišujeme projekty:

■ Se standardními peněžními toky; projekty, které mají záporný peněžní tok v období výstavby (investiční výdaje) a kladný peněžní tok v období provozu (převaha příjmů nad výdaji), takže během života projektu dochází pouze k jedinému střídání znaménka jeho peněžního toku (symbolicky lze tento peněžní tok zobrazit jako - - + + + + + +).

■ S nestandardními peněžními toky; projekty, které střídají během svého života častěji znaménka peněžního toku. Může jít např. o projekty otevírky dolu s vysokými výdaji na uzavírku a rekultivační práce po skončení těžby (dvojí střídání znaménka peněžního toku se symbolickým vyjádřením - - + + + + + + -) či o projekty s předpokládanou značnou obnovou, resp. rozšířením v průběhu jejich života (trojí střídání znaménka peněžního toku v podobě - - + + + - + + +) aj.

6) Velikost projektu

Klasifikačním hlediskem je obvykle velikost investičních nákladů (kapitálových výdajů), potřebných na realizaci daného projektu. Rozlišujeme velké projekty, střední projekty a malé projekty. [2]

1.4 Proces přípravy a realizace projektů

Investiční projekty jsou připravovány a realizovány ve čtyřech po sobě následujících fázích.

1.4.1 Předinvestiční fáze

(22)

Předinvestiční příprava je základním výchozím předpokladem úspěšné realizace projektů a jejich fungování.

Cílem předinvestiční přípravy je zejména:

• vzevrubně identifikovat projekt a jeho různé varianty,

• zvolit nejvhodnější variantu,

• zdůvodnit potřebnost daného projektu,

• rozhodnout o jeho umístění,

• navrhnout technické řešení,

• posoudit ekonomickou stránku projektu (včetně financování).

„Předinvestiční příprava větších investičních celků by měla zahrnovat tři části:

■ vyjasnění investičních příležitostí,

■ předběžnou technicko-ekonomickou studii,

■ prováděcí technicko-ekonomickou studii“ ².

Vyjasnění investičních příležitostí vychází z permanentní analýzy poptávky po určitých produktech, analýzy nových výrobků a nových technologických postupů, monitorování vzniku nových nalezišť různých surovin. K analýze mohou být využity i různé externí prameny (odvětvové či oborové studie, studie o rozvoji techniky, technologie, životního prostředí aj.). Tato etapa by neměla být příliš detailní a nákladná.

Předběžná technicko-ekonomická studie se vypracovává obvykle jen u rozsáhlých a nákladných projektů. Její cíl a obsah je přibližně stejný jako u prováděcí technicko- ekonomické studie. Liší se v míře podrobností, prověřenosti údajů a v hloubce analýzy.

Uvádí se, že přípustná míra nepřesnosti pro předběžné technicko-ekonomické studie by měla být cca 30-50 %, pro prováděcí studie by měla být nižší.

2 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vyd.

Praha: Ekopress, 2006, str. 45.

(23)

Vypracování prováděcí technicko-ekonomické studie je vyvrcholením předinvestiční přípravy. Měla by zajistit všechny relevantní technické, obchodní, finanční a jiné ekonomické informace, které jsou rozhodující pro vyhodnocení projektu (jeho variant) z hlediska jeho případné realizace či odmítnutí. [13]

„Technicko-ekonomická studie by měla obsahovat tyto položky:

■ Souhrnný přehled výsledků.

■ Zdůvodnění a vývoj projektu.

■ Kapacita trhu a produkce.

■ Materiální vstupy.

■ Lokalizace a prostředí.

■ Technický projekt.

■ Organizační projekt.

■ Pracovní síly.

■ Časový plán realizace.

■ Finanční a ekonomické vyhodnocení, včetně hodnocení rizika projektu“ ³.

Souhrnný přehled shrnuje hlavní výsledky a závěry jednotlivých dílčích částí prováděcí studie.

Zdůvodnění a vývoj projektu se zabývá ekonomickým a technickým zdůvodněním potřebnosti projektu (např. vznik nových pracovních příležitostí, zajištění stanovených ekologických norem podnikání).

Část kapacita trhu a produkce analyzuje stávající situaci na trhu a prognózuje budoucí vývoj trhu po dobu předpokládané životnosti investičního projektu, dále se tato část věnuje hodnocení tržní konkurence, substitučních výrobků, marketingové strategii podniku ve vztahu k cenám, kvalitě výrobků a elastičnosti poptávky.

3 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vyd.

Praha: Ekopress, 2006, str. 46.

(24)

Část o materiálových vstupech se věnuje analýze požadavků na základní materiál, možnostem substituce materiálu, hodnotí se situace na trhu materiálu, cenové podmínky, hospodaření s materiálem, posuzují se i možnosti využití polotovarů, náročnost projektu na různé druhy energie, jejich dostupnost, zaměnitelnost apod.

Hodnocení celkové lokalizace a prostředí investičního projektu se zabývá různými možnostmi umístění investice vzhledem k vzdálenostem od místa spotřeby. V poslední době roste význam různých ekologických bariér a požadavků a to především u těch investičních projektů, které výrazně ovlivňují životní prostředí (elektrárny, doly, hutě, spalovny, chemické provozy aj.). Přihlíží se i k různým podpůrným regionálním programům a zónám volného obchodu.

Technická část věnuje pozornost technickým parametrům projektu, posuzuje volbu různých technologických postupů, dále vhodné výrobní zařízení z hlediska nákladů, bezpečnosti a spolehlivosti. Zabývá se také požadavky na stavební objekty, dopravu, pozemky.

Organizační projekt, projekt pracovních sil a plán realizace se orientují na otázky týkající se organizačního uspořádání ve výrobě, zásobování, technického rozvoje a správy (jestliže se jedná o rozsáhlejší investiční celky), situace na pracovním trhu (potřeba pracovních sil, jejich struktura, analýza nabídky pracovních sil, mzdových požadavků, požadavků na směnný provoz) a stanoví se časový harmonogram (termíny dokončení projektové přípravy, dodavatelského zabezpečení investice, zahájení výstavby, termíny ukončení jednotlivých etap, ukončení investice apod.).

Závěrečnou částí prováděcí studie je finančně-ekonomické vyhodnocení. Počítají se zde kapitálové výdaje, které investiční projekt vyvolává (přímé a vyvolané výdaje, trvalé zvýšení oběžného majetku, výdaje na předinvestiční přípravu). Dále se odhadují očekávané peněžní příjmy z investičního projektu, hodnotí se efektivnost daného projektu pomocí různých metod a analyzují se základní zdroje financování projektu. Při všech

(25)

kvantifikacích je nutné brát v úvahu faktor času (aktualizovat příjmy a výdaje) a také různý stupeň rizika. [13]

Technicko-ekonomická studie projektu by měla být zpracována týmem odborníků z různých profesí. Zpracovatelský tým by měl tvořit:

○ ekonom,

○ marketingový specialista,

○ technolog,

○ strojní, případně stavební inženýr,

○ odborník z oblasti managementu,

○ specialista z oblasti financování a účetnictví,

○ specialista na ochranu životního prostředí. [2]

1.4.2 Investiční fáze

„Investiční fázi lze rozdělit do těchto etap:

■ zpracování zadání stavby,

■ zpracování úvodní projektové dokumentace projektu pro územní rozhodnutí, resp.

stavební povolení,

■ zpracování realizační projektové dokumentace,

■ realizace výstavby,

■ příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz,

■ aktualizace dokumentace a systémů“ ⁴.

Zadání stavby

Dokument Zadání stavby definuje důvody vzniku, rozsah a cíle projektu. Specifikuje všechny základní informace týkající se surovin, produktů, výrobních, obslužných aj.

4 FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005, str. 20.

(26)

kapacit, požadavků na energie a pomocné látky, omezujících podmínek a aplikovaných standardů. Podnik se na základě zadání stavby rozhoduje, zda bude v realizaci projektu pokračovat, či zda ho případně odloží.

„Zadání stavby zahrnuje zejména tyto informace:

• technická koncepce projektu a kapacitní požadavky,

• předběžně zvolená technologická řešení,

• suroviny a produkty,

• kvalitativní požadavky,

• spotřeby energií a jejich dostupnost,

• umístění a velikost dostupných lokalit,

• zjednodušené technologické schéma,

• dopady z pohledu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí,

• klimatické a jiné lokální podmínky (např. seismické vlivy, poddolování apod.),

• aplikovatelné standardy a legislativní požadavky,

• návrh prováděcího plánu,

• ostatní požadavky specifické pro projekt (včetně demolic),

• koncepce řízení a zabezpečení procesu,

• odhad nákladů (s přesností přibližně 20 až 30 % pro základní výrobní jednotku a přibližně 30 až 50 % pro vyvolané a pomocné investice)“ ⁵.

Úvodní projektová dokumentace projektu pro územní rozhodnutí (stavební povolení)

Při zpracování úvodní projektové dokumentace vycházíme ze zadání stavby. Tato dokumentace rozpracovává projekt do takových podrobností, aby bylo možné zpřesnění odhadu nákladů, konečné schválení projektu, získání územního rozhodnutí a stavebního povolení.

(27)

Úvodní projektová dokumentace obsahuje dvě složky:

• dokumentaci pro územní rozhodnutí s rozšířenou technologickou částí,

• dokumentaci pro stavební povolení s rozšířenou technologickou částí. [2]

Realizační projektová dokumentace

Cílem této dokumentace je umožnit vypracování veškerých inženýrských výpočtů, výkresů a dokumentace požadované pro realizaci projektu. Realizační projektová dokumentace musí být v souladu s požadavky dokumentace pro územní rozhodnutí. Údaje získané při zpracování realizační projektové dokumentace umožňují také útvarům odpovědným za provoz a údržbu projektu přesněji vyhodnotit a kvantifikovat jejich potřeby ve smyslu dodatečných zdrojů, školení, provozuschopnosti, bezpečnosti a řízení kvality.

Realizace výstavby

V této fázi se objednávají materiály pro montáž (objednávání může začít již ve fázi projektování, zejména pro položky s dlouhou dodací lhůtou), je připraveno staveniště, předáno dodavateli a probíhá montáž výrobních zařízení. Po dokončení montáže se výrobní zařízení testuje. Konec realizace je definován ukončením montáží, což také určuje časový okamžik pro převod správy zařízení od dodavatele na vlastníka zařízení.

Fáze realizace výstavby obvykle zahrnuje tyto činnosti:

• nákup zařízení a materiálů a dodání na staveniště, montáž a instalace na staveništi,

• inspekci a testování zařízení po montáži (kontrola kvality, přejímky u výrobců, přejímka na staveništi),

• dohled a dozor nad realizací,

• přípravu dokumentů (manuály pro provoz a údržbu, postupy pro uvádění do provozu, předběžné protipožární plány,...),

• školení pracovníků,

• vypracování zprávy o výstavbě,

(28)

• příprava dokumentace skutečného stavu po výstavbě.

Příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz

V této fázi dochází k testování výrobního zařízení, uvádí se do provozu a po úspěšném zkušebním provozu následuje běžný provoz. Účelem této fáze je zajistit, aby všechny činnosti, které se vztahují k přípravě uvedení do provozu a vlastnímu uvedení do provozu odpovídaly provozním a bezpečnostním standardům a aby byly dodrženy všechny podmínky projektové dokumentace.

Příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz zahrnují všechny činnosti od mechanického dokončení nového zařízení až po jeho konečné převzetí, které zahrnují především:

• žádost o užívání stavby ke zkušebnímu provozu,

• havarijní cvičení,

• závěrečné kontroly,

• zkoušky těsnosti,

• přípravu k provozu,

• finální testy zařízení,

• uvedení zařízení na projektované provozní podmínky,

• dohled a sledování,

• výrobu produktů dle specifikací,

• zkušební provoz za reprezentativních podmínek,

• konečné převzetí zařízení vlastníkem od zhotovitele.

Aktualizace dokumentace a systémů

V této fázi je nutné upravit technickou dokumentaci a příslušné normy podniku, které zohledňují skutečný stav změn po realizaci projektu. Cílem této fáze je zajistit, aby všechny aspekty nového zařízení byly správně zapracovány do dokumentace a do veškerých dotčených systémů.

(29)

Aktualizace dokumentace a systémů zahrnuje zejména:

• přípravu finální podoby veškerých nových dokumentů (manuály, výkresy, diagramy, aj.),

• aktualizaci a úpravu stávající dokumentace, která byla ovlivněna novým projektem,

• modifikaci výpočetních systémů nebo systémů výkaznictví tak, aby respektovaly nový projekt (např. účetní systémy). [2]

1.4.3 Provozní fáze

Problémy vyskytující se v provozní fázi je nutné posuzovat jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska.

Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu. Zde se mohou vyskytovat určité obtíže související s nezvládnutím technologického procesu, resp. výrobního zařízení či z nedostatečné kvalifikace pracovníků, aj. Většina těchto problémů má svůj zárodek v realizační fázi projektu.

Dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a s tím souvisejících výnosů a nákladů. Tyto výnosy a náklady mají přímý vztah k předpokladům (vývoj poptávky, dosažitelný podíl na trhu, výše prodejních cen výrobků, výše nákupních cen surovin, energií, aj.), ze kterých se vycházelo při zpracování technicko-ekonomické studie. V případě, že se zvolená strategie i základní předpoklady ukážou jako chybné, může být realizace určitých nápravných opatření nejen obtížná, ale často také vysoce nákladná. [2]

1.4.4 Ukončení provozu a likvidace

Jedná se o závěrečnou fázi života projektu. Podnik na jedné straně získává určité příjmy z likvidovaného majetku, ale na druhé straně musí počítat i s náklady spojenými s jeho

(30)

likvidací. Při hodnocení ekonomické výhodnosti projektu je nezbytně nutné brát v úvahu i náklady spojené s ukončením jeho provozu.

Likvidační fáze zahrnuje zejména činnosti jako demontáž zařízení a jeho likvidace, sanace lokality, prodej veškerých nepotřebných zásob. [2]

„Rozdíl příjmů a výdajů z likvidace projektu představuje tzv. likvidační hodnotu projektu.

Tato hodnota tvoří součást peněžního toku projektu v posledním roce jeho života, resp.

v následujícím roce (v závislosti na délce likvidační fáze). Kladná likvidační hodnota zvyšuje ukazatele ekonomické efektivnosti projektu, jako jsou čistá současná hodnota a vnitřní výnosové procento, záporná likvidační hodnota naopak tyto ukazatele zhoršuje“ ⁶.

1.5 Zdroje financování investic

Podnikové investice mohou být financovány vlastními či cizími zdroji.

Mezi vlastní zdroje financování investic patří:

■ vklady vlastníků nebo společníků (akcie, účasti),

■ nerozdělený zisk (samofinancování),

■ odpisy,

■ výnosy z prodeje a z likvidace hmotného majetku a zásob.

Cizími zdroji jsou především:

■ investiční úvěr,

■ krátkodobý úvěr,

■ obligace,

■ dlouhodobé rezervy,

■ splátkový prodej,

(31)

■ leasing,

■ rizikový kapitál,

■ dotace.

Hlavním zdrojem cizího kapitálu pro financování investic jsou banky. Banky při jednání o úvěru od svých klientů vyžadují podrobný podnikatelský záměr spolu s rozpočtem.

Podnikatelský záměr je písemný dokument, který poskytuje potencionálnímu investorovi informace o podniku a o záměrech jeho vlastníků nebo managementu s cílem je přesvědčit, aby uvolnili potřebné zdroje na jeho realizaci.

„Podnikatelský záměr obsahuje:

● název podniku,

● jméno navrhovatele,

● název podnikatelského záměru,

● popis investiční příležitosti,

● celkové zdroje financování,

● požadované cizí zdroje,

● historie a popis podniku,

● podrobný popis výrobku nebo služeb (včetně kalkulace nákladů, závěrů marketingové analýzy, plánové výsledovky a rozvahy, rozpočtu,...)“ ⁷.

Podnik při žádosti o úvěr musí obvykle zdůvodnit:

● účel půjčky,

● stupeň zadlužení podniku,

● schopnost splácet úroky a úvěr,

● záruky pro případ, že by podnik zanikl nebo přerušil svou činnost.

7 SYNEK, M. A KOLEKTIV. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vyd. Praha:

Grada Publishing, 2007, str. 279.

(32)

Cizí kapitál se musí splácet. Splátky zahrnují vlastní splátky (úmor) a úroky. Splácení může mít formu individuálního splátkového plánu (obsahuje velikost a termíny splátek, velikost úroků v jednotlivých letech), rovnoměrného splácení (úvěr je splácen stejnými částkami, úroky klesají podle klesající výše dluhu) a splácení anuitou (anuita co by součet vlastních splátek a úroků je konstantní).

Hlavní důvody pro použití cizích zdrojů:

1) Investor nemá dostatečný vlastní kapitál, který potřebuje k financování investice.

2) Použitím vlastního kapitálu, například novou emisí akcií či přibráním společníka apod., se rozřeďují rozhodovací a řídící pravomoci původního vlastníka, k čemuž u půjčky nedochází.

3) Cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál (daňový štít).

Proti vyššímu zadlužení podniku stojí tyto skutečnosti:

1) Cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku, a tím snižuje jeho finanční stabilitu.

2) Každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, neboť podnik se stává pro banky a jiné věřitele rizikovým klientem.

3) Pro některé podniky je cizí kapitál obtížně dostupný vzhledem k charakteru jejich činnosti (např. leasingové společnosti, poradenské firmy). [10]

(33)

2 HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ 2.1 Podstata a postup

Podnik, který se rozhodne realizovat určitý investiční projekt, obětuje svůj současný důchod za příslib důchodu budoucího s cílem dosáhnout zisku. „Podstatou hodnocení investic je proto porovnávání vynaloženého kapitálu (výdajů na investici) s výnosy (příjmy), které investice přinese, tj. hodnocení výnosnosti (rentability) investice“ ⁸.

Je zřejmé, že za přijatelnou je považována taková investice (investiční projekt), jejíž budoucí výnosy, které přinese budou vyšší než náklady na ni vynaložené.

Jelikož se jedná o delší časové období, musíme vzít v úvahu i působení faktoru času.

Mezi další důležitá kritéria hodnocení efektivnosti investic patří rizikovost, tj. nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů, a doba splacení investice (likvidita investice), tj.

doba (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní formy.

Při hodnocení investice (investičního projektu) přihlížíme k její:

■ výnosnosti,

8 SYNEK, M. A KOLEKTIV. Podniková ekonomika. 3. přepracované vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, str. 255.

(34)

■ rizikovosti,

■ likvidnosti.

Ideální investice má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí (s takovou investicí se však v praxi téměř nesetkáváme). Investice s vysokou výnosností je obvykle i vysoce riziková a málo riziková a likvidní investice bývá zase málo výnosná. [11]

Postup hodnocení investic zahrnuje několik kroků:

1) Určení jednorázových nákladů na investici.

Odhad bývá obvykle poměrně přesný u investičních nákladů na pořízení pozemků, strojů a výrobního zařízení. Náklady na pořízení strojů a výrobního zařízení zahrnují nákupní cenu, náklady na dopravu a instalaci. Odhad ostatních nákladů, hlavně nákladů stavebních, nákladů na přeškolení pracovníků, na ochranu životního a pracovního prostředí, již tak přesný nebývá. Skutečné náklady se často velmi výrazně liší od nákladů předpokládaných, což může přivést podnik do velmi obtížné ekonomické situace.

2) Odhadnutí budoucích výnosů, které investice přinese, popř. rizika.

Mezi hlavní položky výnosů (příjmů) patří čistý zisk a odpisy, které plynou z dané investice. Jejich výpočet vychází z odhadu budoucích tržeb a nákladů (materiálových, mzdových atd.).

Předpokládané riziko, spojené s investicí, vezmeme v potaz buď přímo při odhadu budoucích výnosů nebo nepřímo zahrnutím míry rizika do podnikové diskontní míry.

3) Určení podnikové diskontní míry (nákladů na kapitál).

Pokud firma financuje celou investici vlastním kapitálem, pak náklady je požadovaný výnos z kapitálu (např. dividendy). Jestliže firma financuje investici plně cizími zdroji (např. úvěrem), pak náklady je úrok z úvěru.

(35)

Průměrné kapitálové náklady (WACC) vypočteme podle vzorce:

kde:

ka = podniková diskontní míra (průměrné kapitálové náklady podniku), kd = úroková míra pro cizí kapitál,

T = procento zdanění podnikových příjmů, kp = míra nákladů na preferenční akcie,

ks = míra nákladů na zadržený zisk a základní kapitál,

Wd, Wp, Ws = váhy jednotlivých kapitálových složek určené procentem z celkových zdrojů.

4) Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flow) a aplikování různých metod vyhodnocování investice.

Jednorázové náklady na investici jsou vynaloženy v poměrně krátké době (obvykle období jednoho roku), zatímco očekávané výnosy z investice plynou řadu let. Výnosy tedy musíme převést na stejnou časovou bázi (rok pořízení investice). Budoucí hodnotu tedy přepočítáváme na současnou hodnotu.

Současnou hodnotu cash flow počítáme podle vzorce:

kde:

SHCF = současná hodnota cash flow v obdobích t,

CFt = očekávaná hodnota cash flow v období t (t = 1 až n),

k = sazba kapitálových nákladů na investici (podniková diskontní míra), t = období 1 až n (roky),

(36)

n = očekávaná životnost investice v letech. [11]

2.2 Metody hodnocení efektivnosti investic 2.2.1 Ukazatel výnosnosti investice

Jedná se o nejjednodušší metodu hodnocení efektivnosti investic. Výnosnost (nebo-li rentabilita) investice se počítá podle vzorce:

kde:

rI = výnosnost investice,

Zr = průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice, IN = náklady na investici.

Jde o statickou metodu hodnocení efektivnosti investic. Výhodou této metody je její jednoduchost – poskytuje rychlou a vysoce názornou představu o rentabilitě investice.

Nevýhodou je, že nebere v úvahu faktor času – nepřihlíží k rozložení zisku v čase a nebere v úvahu odpisy jako součást peněžních příjmů z investice. [11]

Za přijatelné investiční projekty jsou považovány ty, jejichž výnosnost je alespoň taková, jaká je stávající výnosnost podniku jako celku.

Jestliže srovnáváme různé varianty investičních projektů tak platí, že varianta s vyšší výnosností, je považována za vhodnější. [13]

2.2.2 Metoda doby splacení

Doba splacení je takové období (počet let), za které tok výnosů přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Jestliže jsou výnosy v každém roce životnosti

(37)

investice stejné, pak dobu splacení zjistíme dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých výnosů.

Jestliže výnosy plynoucí z investice jsou každý rok jiné, pak dobu splacení vypočítáme postupným načítáním ročních částek cash flow tak dlouho, až se budou rovnat investičním nákladům.

Čím kratší je doba splacení, tím je investice likvidnější, což znamená, že kapitál je v ní kratší dobu vázán. [11]

2.2.3 Čistá současná hodnota

Jedná se o dynamickou metodu hodnocení efektivnosti investic (bere v úvahu faktor času).

Tato metoda považuje za efekt z investice peněžní příjem plynoucí z projektu, jehož základ tvoří očekávaný zisk po zdanění, odpisy, event. ostatní příjmy.

Čistá současná hodnota investice se vypočítá jako rozdíl mezi současnou hodnotou očekávaných výnosů a náklady na investici:

kde:

ČSHI = čistá současná hodnota investice, SHCF = současná hodnota cash flow, IN = náklady na investici,

Pn = peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti investice, K = kapitálový výdaj,

i = úrokový koeficient, N = doba životnosti investice,

n = jednotlivá léta životnosti investice, T = celková doba výstavby,

(38)

t = jednotlivá léta výstavby.

Interpretace možných výsledků čisté současné hodnoty:

1) jestliže ČSH > 0 (diskontované peněžní příjmy jsou vyšší než kapitálový výdaj), hodnotíme daný investiční projekt jako přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosnosti a zvyšuje tržní hodnotu firmy;

2) jestliže ČSH < 0 (diskontované peněžní příjmy jsou nižší než kapitálový výdaj), hodnotíme investiční projekt jako nepřijatelný, neboť nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho realizace by snížila tržní hodnotu firmy;

3) jestliže ČSH = 0 (diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovému výdaji), investiční projekt nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy. [13]

2.2.4 Vnitřní výnosové procento

Jde o dynamickou metodu hodnocení efektivnosti investičních projektů. Vnitřní výnosové procento je taková úroková míra, při níž se současná hodnota peněžních příjmů z projektu rovná kapitálovým výdajům. Je to taková úroková míra, při které se čistá současná hodnota rovná nule.

Vnitřní výnosové procento vypočítáme podle vzorce:

kde:

Pn = peněžní příjmy z investice v jednotlivých letech její životnosti, K = kapitálový výdaj,

n = jednotlivá léta životnosti, N = doba životnosti projektu, i = hledaný úrokový koeficient. [13]

(39)

Tato metoda udává předpokládanou výnosnost investice, kterou můžeme porovnávat s požadovanou výnosností. Rozdíl je mírou jistoty a rizika – je-li příliš velký, je jistota malá a riziko velké. Pořizujeme-li investici na úvěr, mělo by být vnitřní výnosové procento vyšší, než je úroková míra. [11]

Pokud porovnáváme více investičních projektů tak platí, že varianta s vyšším vnitřním výnosovým procentem, je vhodnější.

3 ZEMĚDĚLSKÉ DRUŽSTVO SEVER LOUKOVEC

Obrázek č. 1: Logo podniku

Zdroj: Interní dokumenty podniku

3.1 Popis společnosti

Zemědělské družstvo Sever Loukovec se sídlem v Loukovci, je prosperujícím zemědělským podnikem, jehož vznik se datuje již do roku 1954. Družstvo leží ve Středočeském kraji při dálnici mezi městy Mnichovo Hradiště a Turnov.

Rozhodujícím předmětem jeho činnosti je zemědělská výroba rostlinná a živočišná.

V rostlinné výrobě je družstvo zaměřeno zejména na pěstování pšenice, ječmenu, řepky, cukrovky, máku a ovoce. V živočišné výrobě je podnik orientován na chov skotu a výkrm jatečných brojlerů. U chovu skotu se družstvo soustřeďuje na produkci mléka a hovězího masa. Významnější postavení zaujímá živočišná výroba.

Družstvo hospodaří na více jak 2600 hektarech zemědělské půdy.

Pracovní příležitost v družstvu v současné době nachází přibližně 69 stálých pracovníků a na sezónní práce ještě několik desítek brigádníků.

(40)

Družstvo je vybaveno pro maximální finalizaci svých výrobků, má vlastní čistící a sušící kapacity běžných zrnin, dále pak mísírnu krmných směsí, skladovací prostory na zrniny a klimatizovaný sklad na ovoce.

3.1.1 Obor podnikání

Předmětem činnosti je:

- zemědělská výroba - silniční motorová doprava - truhlářství

- montáž, oprava, údržba vyhrazených elektrických zařízení

- koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej kromě živností vázaných a koncesovaných (dle paragrafu 33a a 34 z č. 455/91 Sb.)

- ubytování

- opravy motorových vozidel - účetnické práce

- poradenská činnost v zemědělské výrobě - výroba a opravy zemědělských strojů - práce speciálními stroji

- nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení

- pilařská činnost

Zemědělský podnik obhospodařuje 2640,25 ha půdního fondu, z toho:

■ výměra orné půdy činí 2342,85 ha

■ výměra trvalých travních porostů činí 230 ha

■ výměra půdy bez tržní produkce 67,4 ha

3.1.2 Historie podniku

(41)

Historie Zemědělského družstva Sever Loukovec sahá až do roku 1949, kdy bylo v obci Drahotice založeno jedno z prvních JZD. V letech 1951 až 1954 pokračovalo zakládání dalších JZD a to v obcích Sovenice, Chocnějovice, Rostkov, Sezemice, Koryta, Loukovec a Loukov.

Tyto obce hospodařily samostatně až do roku 1961, kdy začalo docházet k prvnímu slučování. JZD Sovenice, Chocnějovice, Rostkov se sloučila v JZD Drahotice, které hospodařilo na cca 952 ha zemědělské půdy. JZD Sezemice, Koryta a Loukov se sloučila v JZD Loukovec s obhospodařováním cca 1150 ha zemědělské půdy. Tyto dvě JZD tak hospodařila až do roku 1973, kdy docházelo k další integraci zemědělství a obě se sloučila v JZD Sever Loukovec.

JZD Sever Loukovec v té době hospodařilo na výměře kolem 1750 ha zemědělské půdy a zaměstnávalo na 220 pracovníků.

Na úseku živočišné výroby se hospodařilo ve všech přilehlých osmi obcích, a především v Sezemicích, Loukově a Loukovci to bylo v zastaralých chlévech bývalých soukromých statků. Z tohoto důvodu bylo družstvo nuceno přistoupit k investiční výstavbě, a tak došlo v letech 1979 až 1980 k postavení dvou hal velkokapacitního vazného ustájení v Chocnějovicích pro 416 ks krav. Následně pak byla na Loukovci postavena stáj volného ustájení mladého dobytka pro 400 ks. V roce 1985 až 1986 byly postaveny v Loukově dvě haly pro výkrm brojlerů s kapacitou 44 000 ks kuřat. Ke všem stavbám pak byly postaveny potřebné sklady píce, haly na uskladnění obilí a mechanizace. Celá živočišná výroba tak byla zaměřena na výrobu mléka, býků, brojlerů a z malé části na výrobu vepřového masa, jehož výroba byla v roce 2004 z důvodu nerentabilnosti ukončena.

Rostlinná výroba se specializovala jednak na pěstování krmných plodin jako kukuřice, vojtěška a výroba sena, tak především na pěstování tržních plodin jako obilovin, cukrové řepy, řepky olejné a máku. Specializací družstva se stalo ovocnářství, kdy postupně od roku 1983 byla na výměře 55 ha provedena intenzivní výsadba sadů - třešní, višní, jablek a hrušek.

(42)

Pro mimopracovní vyžití pracovníků zakoupilo družstvo v roce 1985 rozestavěnou rekreační chatu v krásném prostředí Horního Tanvaldu, v blízkosti lyžařského areálu Špičák v Jizerských horách. Svépomocí pak byla tato rekreační chata v roce 1987 dostavěna a s kapacitou 12 osob, slouží především zaměstnancům a členům družstva.

Mezníkem hospodaření byla transformace zemědělských družstev v roce 1992, kdy byla dána, především vlastníkům pozemků a lidem se vztahem k zemědělství, možnost hospodaření na soukromých farmách. I v rámci ZD Sever Loukovec toho někteří zemědělci využili a na cca 200 ha zemědělské půdy začali hospodařit, tím došlo k redukci obhospodařované zemědělské půdy družstva na cca 1530 ha.

V roce 1999, se však převzetím pozemků od ZD Jivina, které vyhlášením konkurzu ukončilo svou činnost, hospodaření družstva podle LPIS rozšířilo na nynějších 2640,25 ha zemědělské půdy. V této souvislosti ZD vykoupilo zastavené stavby u Komerční banky -

areál Jivina, OMD Kozmice, stáje na Bílé Hlíně a na Mukařově.

3.1.3 Organizační struktura podniku

Struktura podniku je středisková, v některých případech nastává členění družstva na dva závody.

Tabulka č. 1: Organizační struktura podniku

Podnik - závod Loukovec- středisko 110 – RV Loukovec

středisko 115 – sady Loukovec

středisko 230 – ŽV Loukovec

středisko 320 – stavební středisko

středisko 920 – správní režie závodu Loukovec

- závod Jivina - středisko 150 – RV Jivina

středisko 250 – ŽV Jivina

středisko 950 - správní režie závodu Jivina

- správní režie podniku - středisko 910

3.1.4 Majetkoprávní vztahy v rámci podniku

(43)

ZD Sever Loukovec hospodaří s majetkem 653 oprávněných osob v celkové výši 68 mil.

Kč. Z toho 346 vlastníků majetku vneslo svůj majetkový podíl jako členský vklad do družstva a stali se jeho členy s majetkem ve výši 64 mil. Kč.

Zapisovaný základní kapitál činí 4 365 000 Kč.

Základní členský vklad je 15 000 Kč.

Subjekty, v nichž má účetní jednotka větší než 20 % podíl na jejich základním jmění:

1) Sever Odbyt s.r.o.

Firma vznikla jako odbytová organizace družstva pro vybrané komodity. Jedná se o obiloviny, olejniny, jatečný skot a drůbež. ZD Sever Loukovec je stoprocentním vlastníkem této společnosti, která vznikla v roce 2006.

2) AGROPODNIK KNĚŽMOST a.s.

ZD Sever Loukovec vlastní 593 ks akcií této společnosti (celkem má tato akciová společnost 2956 ks akcií). Tato firma se zabývá zemědělskou činností, dále hubením škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů jedovatými chemickými látkami a přípravky, včetně dezinfekce, desinsekce a deratizace. Dále kupuje zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

3.1.5 Zaměstnanci

V družstvu je zaměstnáno 69 pracovníků, z toho 53 mužů a 16 žen. Je to o 6 osob méně než v roce 2008 a o 38 méně než před čtyřmi lety. K tomuto razantnímu snížení počtu pracovníků došlo zejména na úseku živočišné výroby, kde došlo k úspoře pracovních sil z důvodu vyšší produktivity práce v nově otevřených stájích ve středisku Chocnějovice.

V rostlinné výrobě pracuje 20 osob, 9 osob pracuje v živočišné výrobě a 15 osob ve správě (THP). Ostatní jsou zaměstnáni v nezemědělské výrobě.

(44)

Tabulka č. 2: Struktura zaměstnanců podniku

Pracovní

zařazení Počet

pracovníků %

Rostlinná výroba 20 29

Živočišná výroba 9 13

THP 15 23

Dílny 6 8

Pomocná výroba 19 27

Celkem 69 100

Graf č. 1: Struktura zaměstnanců družstva

Pracují zde pracovníci do 40 let, dále lidé starší, v plném produktivním věku a důchodci.

Převažují pracovníci se středoškolským vzděláním a s vyučením. V managementu jsou zaměstnáni zejména vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Tabulka č. 3: Věková struktura zaměstnanců

0-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let

Důchod.

věk

0 2 14 17 27 9

Tabulka č. 4: Struktura vzdělání zaměstnanců

Základní

vzdělání Vyučen Vyučen s

maturitou Středoškolské

vzdělání VOŠ VŠ

5 46 0 15 0 3

(45)

Tabulka č. 5: Vedení družstva a provozní technici

Vedení družstva a provozní technici k 31.12.2008 Ing. Josef Lojda, ředitel

Josef Černý, předseda představen., půda, personalistika Vladimíra Šeflová, místopředseda představen., ekonom Ing. Josef Šverma, vedoucí střediska Jivina

Josef Filip, hlavní mechanizátor Václav Judl, mechanizátor

Ing. Josef Najman, hlavní agronom Milena Koťátková, provozní agronom Ivan Kolomazník, hlavní zootechnik Vladimír Pecina, provozní zootechnik

3.1.6 Výrobky a služby

Zemědělské družstvo Sever Loukovec je podnik se smíšenou strukturou výroby.

Významnější postavení zaujímá živočišná výroba.

Živočišná výroba

V živočišné výrobě je podnik orientován na chov skotu a výkrm jatečných brojlerů. U chovu skotu se družstvo soustřeďuje na produkci mléka a hovězího masa. V dosahované užitkovosti v živočišné výrobě má podnik dobré výsledky. V budoucnosti lze předpokládat, že dojde ještě ke zlepšení užitkovosti u některých kategorií zvířat.

Rok 2008 byl poznamenán nástupem ekonomické krize. Došlo k hlubokému poklesu cen řady zemědělských komodit.

Následující tabulka uvádí výsledky živočišné výroby družstva v roce 2008.

Tabulka č. 6: Tržby 2008 – živočišná výroba

ROK 2008 Množství Cena v Kč Tržby v Kč

Mléko 3 273 530 l 8,38 27 432 181

Maso

Krávy kg 46 300 (106 ks) 19,7 912 110

Býci kg 92 386 (146 ks) 38 3 510 668

(46)

Jalovice kg 7 456 (18 ks) 26,39 196 764 Brojleři kg 633 949 (325 517 ks) 22,08 13 997 594

Rostlinná výroba

Podnik hospodařil v roce 2008 na celkové výměře 2640,25 ha zemědělské půdy, z toho bylo 2342,85 ha půdy orné a zbytek tj. 297,4 ha tvořily travní porosty a půda bez tržní produkce.

Hlavními pěstovanými obilovinami jsou pšenice ozimá a ječmen ozimý pro krmné i potravinářské využití. Z olejnin se družstvo zaměřuje na pěstování řepky a máku.

Pšenice ozimá je zaseta na výměře necelých 1100 ha. Ječmen ozimý je pěstován na celkové výměře 225 ha. Řepka je zaseta na výměře 77,10 ha. Mák na 26 ha.

Následující tabulka uvádí výsledky rostlinné výroby družstva v roce 2008.

Tabulka č. 7: Výnosy plodin 2008 v q/ha

Plodina Loukovec netto Jivina netto ZD celkem netto

pšenice ozimá 7,23 7,13 7,17

ječmen ozimý 6,42 7,28 6,93

řepka 3,08 2,89 2,94

mák 1,16 1,26 1,24

3.1.7 Zákazníci

Pro zabezpečení odbytu zemědělské produkce družstva jsou uzavřené dlouhodobé kontrakty se zpracovatelským průmyslem, především s následujícími odběrateli:

● Hospodářské družstvo Boleslavsko

● ZENA – zemědělský nákup, a.s.

● Xaverov, a.s.

● Cukrovary TTD, a.s.

● ZEMĚDĚLSKÉ KOMODITY CZ, s.r.o.