NEMOCENSKÉ POJIŠT Ě NÍ SICKNESS INSURANCE Technická univerzita v Liberci

(1)

Technická univerzita v Liberci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce

Studijní obor (kombinace): Sociální pracovník

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SICKNESS INSURANCE

Bakalářská práce: 08–FP–KSS– 3015

Autor: Podpis:

Martina JURUSOVÁ (REZKOVÁ) Adresa:

Horní Libchava 78 471 11 Horní Libchava

Vedoucí práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc.

Konzultant:

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

53 3 0 6 10 17+1 CD

V Liberci dne: 15. 4. 2009

(2)

(3)

(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce.

V Liberci dne: 15. 04. 2009 Martina Jurusová

(5)

Poděkování

Děkuji Doc. Ing. Jiřímu Vackovi, CSc. za odborné vedení při zpracování bakalářské práce.

Děkuji také všem odborným pracovnicím z Okresní správy sociálního zabezpečení Česká Lípa, které jsem v souvislosti s touto prací požádala o spolupráci.

(6)

Název bakalářské práce: NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Název bakalářské práce: SICKNESS INSURANCE

Název bakalářské práce: DIE KRANKENVERSICHERUNG

Jméno a příjmení autora: Martina Jurusová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2008/2009

Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Jiří Vacek, CSc.

Resumé:

V bakalářské práci je zpracována problematika provádění nemocenského pojištění zaměstnanců malých organizací, kterou se zabývají okresní správy sociálního zabezpečení.

Cílem bylo zjistit, zda při provádění nemocenského pojištění dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a jaké jsou jeho možné příčiny. Práce je složena z teoretické části, ve které se čtenář seznámí se základními informacemi z oblasti nemocenského pojištění. Jsou zde popsány základní údaje o dávkách nemocenského pojištění, podmínky pro vznik nároků na tyto dávky, výše a doba jejich poskytování. Ve druhé části této práce, v praktické části, byly na základě studia spisové dokumentace a rozhovoru s pracovníky okresní správy sociálního zabezpečení ověřovány předpokládané skutečnosti. Na základě studia spisové dokumentace, 300 dávkových listů zaměstnanců malých organizací na oddělení nemocenského pojištění a dalších dokumentů, které byly při průzkumu využity, a na základě odpovědí dotazovaných pracovníků oddělení nemocenského pojištění a oddělení kontroly lze pouze konstatovat, že pravděpodobně dochází k cíleným vznikům nemocenského pojištění a následně k výplatě dávek nemocenského pojištění – nemocenského a peněžité pomoci v mateřství. Tyto skutečnosti však nejsou prokazatelné a nelze je žádným způsobem postihnout.

Klíčová slova:

nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, organizace, malé organizace, fyzické osoby, právnické osoby, vyměřovací základ, okresní správa sociálního zabezpečení, průzkum, rozhovor.

(7)

Summary:

This bachelor’s dissertation deals with the area of the realisation of employee sickness insurance in small organisations, which concerns the district social security administrations.

The aim was to ascertain whether any abuse of sickness insurance benefits occurs during the realisation of the sickness insurance and the possible causes for this. The work consists of a theoretical section, in which the reader is provided with the basic information concerning the area of sickness insurance. This section sets out the basic information concerning sickness insurance benefits, the conditions for the establishment of an entitlement to these benefits and the amount and period of their provision. The second part of this work, the practical section, contains the verification of the expected facts ascertained from a study of the file documentation and conversations with the employees at the District Social Security Administration. Upon the basis of the study of the file documentation, 300 benefit contribution forms from employees of small organisations at the Sickness Insurance Department and further documents which were used in the research and upon the basis of the answers of the employees from the Sickness Insurance Department and the Quality Department, it is only possible to state that targeted cases of sickness insurance and the subsequent payment of sickness insurance benefit (sickness benefit and monetary assistance in maternity) probably do occur. These facts are not, however, demonstrable and cannot be influenced in any way.

Key words:

Sickness insurance, sickness insurance benefits, sick pay, monetary assistance in maternity, organisation, small organisation, physical entity, legal entity, the assessment base, the District Social Security Administration, research, interview.

Zusammenfassung:

In der Bakkalaureusarbeit wird die Problematik der Durchführung der Krankenversicherung der Arbeitnehmer kleiner Organisationen verarbeitet, mit der sich die Kreisverwaltung der Sozialversicherung beschäftigt. Das Ziel war festzustellen, ob bei der Durchführung der Krankenversicherung zum Missbrauch von den Leistungen der Krankenversicherung kommt und seine möglichen Ursachen. Die Arbeit besteht aus einem theoretischen Teil, in dem der Leser die Grundinformationen aus dem Gebiet der Krankenversicherung kennen lernt. Hier werden die Grundangaben von den Leistungen der Krankenversicherung, die Bedingungen für die Entstehung der Ansprüche auf diese Leistungen, die Größe und die Zeit ihrer

(8)

Gewährleistung beschrieben. Im zweiten Teil von dieser Arbeit, im praktischen Teil, wurden auf Grund vom Studiums der Schriftdokumentation und der Gespräche mit den Mitarbeitern der Kreisverwaltung der Sozialversicherung die vermuteten Tatsachen beglaubigt. Auf Grund vom Studium der Schriftdokumentation, 300 Leistungsblättern der Arbeitnehmer kleiner Organisationen in der Abteilung der Krankenversicherung und weiterer Dokumente, die bei der Erforschung ausgenutzt wurden, und auf Grund von den Antworten der befragten Mitarbeiter der Abteilung für die Krankenversicherung und für die Abteilung der Kontrolle ist nur festzustellen, dass wahrscheinlich zu gezielten Ansprüchen der Krankenversicherung und gefolgt zu der Auszahlung der Leistungen von der Krankenversicherung – des Krankengeldes und der Geldhilfe in der Mutterschaft kommt. Diese Tatsachen sind aber nicht zu beweisen und man kann sie auf keinen Fall erfassen.

Schlüsselwörter:

Die Krankenversicherung, die Leistungen der Krankenversicherung, das Krankengeld, die Geldhilfe in der Mutterschaft, Organisationen, kleine Organisationen, die natürliche Person, die juristische Person, die veranlagene Grundlage, die Kreisverwaltung der Sozialleistung, die Erforschung, das Gespräch.

(9)

Obsah

1 Úvod... 10

2 Teoretická část... 11

2.1 Nemocenské pojištění... 11

2.1.1 Historie nemocenského pojištění... 12

2.2 Právní normy ... 13

2.3 Účast na nemocenském pojištění... 14

2.4 Okruh pojištěných osob... 14

2.5 Přehled dávek nemocenského pojištění... 16

2.5.1 Nemocenské ... 17

2.5.1.1 Doba poskytování nemocenského ... 18

2.5.1.2 Výše nemocenského ... 19

2.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství... 20

2.5.2.1 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství... 22

2.5.2.2 Výše peněžité pomoci v mateřství... 25

2.5.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství... 25

2.5.3.1 Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ... 26

2.5.3.2 Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ... 26

2.5.4 Podpora při ošetřování člena rodiny... 27

2.5.4.1 Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny ... 29

2.5.4.2 Výše podpory při ošetřování člena rodiny... 29

2.6 Vznik nároku, ochranná lhůta... 30

2.7 Zneužívání dávek a trestní zákon ... 31

2.8 Povinnosti zaměstnavatele v nemocenském pojištění ... 32

2.9 Zákon č. 187/2006 Sb. v platném znění od 1. 1. 2009 ... 32

3 Praktická část ... 34

3.1 Cíl praktické části a předpoklady ... 34

3.2 Použité metody... 34

3.2.1 Studium spisové dokumentace ... 34

3.2.2 Rozhovor ... 35

3.3 Popis prostředí... 35

3.4 Popis zkoumaného vzorku... 40

3.5 Získaná data a jejich interpretace ... 40

3.5.1 Data získaná studiem spisové dokumentace... 40

3.5.1.1 Shrnutí ... 46

3.5.2 Data získaná rozhovorem ... 47

3.5.2.1 Shrnutí ... 49

4 Závěr... 50

5 Použité informační zdroje... 52

6 Přílohy ... 53

(10)

1 Úvod

Nemocenské pojištění má v českých zemích dlouhou tradici a po dobu své existence procházelo značnými změnami. Především v posledních letech dochází k významným změnám právních norem, které upravují oblast nemocenského pojištění. Orientovat se v těchto změnách je velice náročné, ale přesto je třeba se seznamovat se všemi změnami, které v současné době probíhají.

Bakalářská práce vychází z právní legislativy platné do 31. 12. 2008.

Oblast nemocenského pojištění v České republice spadá do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Do 31. 12. 2008 nemocenské pojištění zaměstnanců organizací zabezpečovali zaměstnavatelé, zaměstnancům malých organizací příslušné městské/okresní správy sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2009 vstoupil v platnost již dvakrát odložený zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění a provádění nemocenského pojištění přešlo plně do kompetence České správy sociálního zabezpečení. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně činné mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně. Hlavním úkolem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek.

Cílem bakalářské práce je zjistit, zda dochází ke zneužívání dávek nemocenského pojištění a v kladném případě popsat míru a příčiny zneužívání těchto dávek zaměstnanci malých organizací.

Na počátku práce se čtenář seznámí s legislativní úpravou a důležitými termíny v oblasti nemocenského pojištění. V teoretické části jsou popsány jednotlivé dávky nemocenského pojištění, jejich výše a doba poskytování. Rovněž je v této části bakalářské práce krátké pojednání o trestnosti a možném postihu takovéhoto jednání, pokud je odhaleno a prokázáno.

V praktické části bakalářské práce se seznámíme s jednotlivými případy, kdy dochází a v minulosti docházelo ke zneužívání dávek nemocenského pojištění zaměstnanci malých organizací. S případy, kde se mohlo o zneužití dávek nemocenského pojištění jednat, ale vzhledem k platné právní úpravě nebylo možné takové jednání prokázat. A dále se seznámíme s aktuální situací v této oblasti vzhledem k častým změnám v nemocenském pojištění.

(11)

V bakalářské práci se pojednává o pojištěncích malých organizací, a proto byli jako výzkumný vzorek vybráni pojištěnci malých organizací na úseku B při Okresní správě sociálního zabezpečení v České Lípě.

2 Teoretická část

2.1 Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění v České republice je státním pojištěním a jeho příjmy a výdaje jsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu. Prostředky nemocenského pojištění se přerozdělují formou dávek za podmínek stanovených v právních předpisech.

Je určeno pro ekonomicky činné občany, v některých případech může být dávka nemocenského pojištění poskytnuta též rodinným příslušníkům. Základní povinnosti organizací, malých organizací a zaměstnanců vymezuje zákon č. 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákon č. 589/1992 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Podmínky nároku na jednotlivé druhy dávek nemocenského pojištění určuje zákon č.

54/1956 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o nemocenském pojištění a vyhláška číslo 165/1979 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění, které stanoví podmínky nároku na dávky některých skupin pracovníků, jimž ovšem v některých případech nenáleží všechny dávky nemocenského pojištění. Podmínky poskytování peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství jsou obsaženy v zákonu č. 88/1968 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. K zákonu č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců se váže vyhláška číslo 143/1965 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2008 o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, která se týká poskytování nemocenského při souběhu pojištění z několika zaměstnání, podpůrčí doby a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Řeší rovněž nároky z nemocenského pojištění při službě v ozbrojených silách, při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody.¹

Od 1. 1. 2009 se provádění nemocenského pojištění řídí zákonem č. 187/2006 Sb.

v platném znění o nemocenském pojištění.

1 VYBÍHAL, V. a kol. Mzdové účetnictví praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, s. 153.

(12)

Nositelem nemocenského pojištění v České republice je Česká správa sociálního zabezpečení, pod niž spadají okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení.

Okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k provádění nemocenského pojištění zaměstnancům malých organizací. Malou organizací se pro účely nemocenského pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance, maximálně však 25 zaměstnanců.

Od 1. 1. 2009 jsou okresní, pražské a městské správy sociálního zabezpečení příslušné pro provádění nemocenského všech zaměstnavatelů, registrovaných na těchto správách.

„Česká správa sociální zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustanovena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb. o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č.

20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 144/1988 Sb. o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev.“²

2.1.1 Historie nemocenského pojištění

„Nemocenské pojištění bylo v Čechách zavedeno v roce 1888. Principy, ze kterých se tehdy vycházelo, jsou stále aktuální.

• Všeobecnost pojištění – nemocenského pojištění byli od počátku účastni dělníci a provozní úředníci zaměstnaní prakticky ve všech hospodářských odvětvích;

• Obligatornost pojištění – nemocenské pojištění zaměstnanců mělo nucenou povahu, občané, na které se zákon vztahoval, byli pojištěni nezávisle na své vůli nebo na vůli svého zaměstnavatele;

• Solidarita – v rámci systému byli pojištěnci, které nepostihla sociální událost (např.

neonemocněli), solidární s pojištěnci, které sociální událost postihla; pojištěnci

2ČSSZ, Vznik České správy sociálního zabezpečení [online]. [cit. 9. 9. 2008]. Dostupné z:

http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/profil-organizace/.

(13)

s vyššími příjmy byli solidární s pojištěnci s příjmy nižšími; případně s pojištěnci bez příjmů;

Obligatornost nároků – nárok na dávky byl od počátku konstruován typicky jako obligatorní, tzn., že při splnění stanovených podmínek vznikl přímo ze zákona bez ohledu na vůli nositele pojištění.“³

„V oblasti nemocenského pojištění došlo po roce 1989 k řadě závažných změn. Došlo k přenosu kompetencí v nemocenském pojištění z odborového hnutí na státní orgány, ke změně způsobu financování zavedením povinného nemocenského pojištění od 1. 1. 1993 (pro osoby samostatně výdělečně činné přitom od 1. 1. 1994 již není obligatorní). V systému nemocenského pojištění po přijetí zákona o státní sociální podpoře zůstaly pouze ty peněžité dávky, které jsou odvozeny z pracovních příjmů (nemocenské, podpory při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství). Pokud jde o ostatní dávky nemocenského pojištění (ať již peněžní či věcné), byly převzaty do jiných systémů – dávky věcného charakteru (např. lázeňská péče) do systému zdravotního pojištění, dávky peněžité (např. přídavky na děti) do systému státních dávek.“⁴

2.2 Právní normy

V České republice do 31. 12. 2008 existovali tři soustavy nemocenského pojištění, které se řídily zvláštními právními normami: nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění příslušníku ozbrojených sil a nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Přehled právních norem:

›

^zákon ^číslo 54/1956 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění zaměstnanců;

›

zákon číslo 32/1957 Sb. v platném znění o nemocenské péči v ozbrojených silách;

›

zákon číslo 88/1968 Sb. v platném znění o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění;

›

zákon číslo100/1988 Sb. v platném znění o sociálním zabezpečení;

›

zákon číslo 582/1991 Sb. v platném znění o organizaci a provádění sociálního zabezpečení;

3 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 240.

4 KREBS, V. a kol. Sociální politika. 4. přepracované a aktualizované vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007, s. 241.

(14)

›

zákon číslo 589/1992 Sb. v platném znění o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti;

›

zákon číslo 187/2006 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění;

›

vyhláškou číslo 165/1979 Sb. v platném znění o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech;

›

vyhláška číslo 143/1965 Sb. v platném znění o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.

2.3 Účast na nemocenském pojištění

„Účast na nemocenském pojištění je vázána na určitou formu pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Okruh pojištěných osob je stanoven zákonem. Pro vznik pojistného poměru je rozhodující den skutečného nástupu do práce. Pro vznik nároku na nemocenské není předepsána žádná čekací doba, takže zaměstnanec při vzniku pojistného poměru a splnění ostatních podmínek má nárok na nemocenském ihned při vzniku pracovní neschopnosti.“⁵

Za zaměstnance nebo pojištěnce označujeme osoby, které splňují podmínky účasti na nemocenském pojištění.

Pracovněprávní vztahy se z hlediska nemocenského pojištění posuzují samostatně.

Vykonává-li zaměstnanec zároveň více činností v různých pracovních vztazích, je z každého z nich účasten nemocenského pojištění při splnění ostatních zákonných podmínek účasti na nemocenském pojištění.⁶

2.4 Okruh pojištěných osob

Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců č. 54/1956 Sb. v platném znění uvádí podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění. Podle tohoto zákona jsou činní v České republice:

5 ŠUBRT, B. a kol. Abeceda mzdové účetní 2005. 15. vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2005, s. 323.

6 ŽENÍŠKOVÁ, M. Nemocenské pojištění. 7. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG spol. s r.o., 2008, s. 14.

(15)

a) zaměstnanci v pracovním poměru;

b) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;

c)

společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;

d) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;

e) soudci;

f)

členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění;

g) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky;

h)

členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv;

ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;

i)

pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu;

j) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;

k) studenti a žáci;

l) státní zaměstnanci podle služebního zákona;

m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů.

Za zaměstnance v pracovním poměru se též považují též osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, protože nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.⁷

(16)

„Vojáci, příslušníci Policie ČR, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci Celní správy a příslušníci Hasičského záchranného sboru jsou sice vyňati z nemocenského pojištění zaměstnanců, ale jsou nemocensky pojištěni podle zákona číslo 32/1957 Sb. o nemocenské péči v ozbrojených silách, v znění pozdějších předpisů.

Z nemocenského pojištění jsou vyňati i zaměstnanci, kteří pracují pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo. Zaměstnavatel má sídlo v ČR, pokud je zapsán v obchodním nebo jiném příslušném rejstříku, nebo je evidován příslušným orgánem, to platí i pro organizační složku zaměstnavatele, která má sídlo v cizině.“⁸

Od 1. 1. 2009 došlo v okruhu nemocensky pojištěných osob ke dvěma zásadním změnám.

Od 1. 1. 2009 již nepatří do okruhu pojištěných osob studenti a žáci a dále společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovně právní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni. Společníci a jednatelé a komanditisté budou účastni pouze důchodového pojištění při splnění zákonných podmínek.

Nově jsou do okruhu nemocensky pojištěných osob zahrnuti příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání. Nemocenské pojištění těchto osob ale i nadále provádějí služební orgány.

2.5 Přehled dávek nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění v České republice se člení:

- nemocenské pojištění zaměstnanců;

- nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných;

- nemocenské pojištění osob ve služebním poměru (tento systém se nazývá nemocenskou péčí v ozbrojených silách).⁹

Zaměstnancům se z nemocenského pojištění poskytují tyto dávky:

9 PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s.

54.

(17)

- peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc);

- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství;

- nemocenské;

- podpora při ošetřování člena rodiny (od 1. 1. 2009 ošetřovné).

Osobám samostatně výdělečně činným se poskytují tyto dávky:

- nemocenské.

Pracovníkům ozbrojených sil se poskytují tyto dávky:

- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství;

- nemocenské;

- příspěvek na pohřeb vojáka.

2.5.1 Nemocenské

Pojištěnci, který je podle zvláštního předpisu uznán dočasně práce neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (dále jen „pracovní neschopnost“), náleží nemocenské.

Nemocenské nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží zaměstnanci započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnanci náleží i za dobu pracovní neschopnosti, aniž v této době vykonával tuto činnost, za kterou mu náleží započitatelný příjem. Nemocenské dále nenáleží za období trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které po stanovenou dobu náleží zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu místo nemocenského započitatelný příjem. Započitatelným příjmem se rozumí mzda, plat a další příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení podle zvláštního zákona. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny.

Nemocenské tedy náleží zaměstnanci, zaměstnankyni, kteří byli uznáni práce neschopnými, jestliže:

→ ve dni, od něhož byli uznáni práce neschopnými, jsou účastni nemocenského pojištění nebo v tento den trvá ještě ochranná lhůta;

→ v době pracovní neschopnosti nepracují v tom zaměstnání, z něhož bylo nemocenské přiznáno;

(18)

→ nemají vyčerpanou podpůrčí dobu;

→ si nepřivodili pracovní neschopnost v některém z případů uvedených v §24 zákona číslo 54/1956 Sb. v planém znění, které vylučují nárok na nemocenské.¹⁰

Pokud dojde ke vzniku nároku na nemocenské z důvodu:

a) úmyslného vylákání nemocenského, nebo b) zaviněné účasti ve rvačce, nebo

c) bezprostředního následku své opilosti nebo zneužití omamných prostředků, nebo d) spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož

horní hranice přesahuje jeden rok, není nárok na výplatu nemocenského. ¹¹

Pokud dojde ke vzniku pracovní neschopnost zaměstnance z některého z výše uvedených důvodů, nemá tento zaměstnanec po celou dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na nemocenské. Nemocenské však může být dobrovolně přiznáno, a to na základě písemné žádosti o přiznání dávky dobrovolné, zaměstnance nebo jeho rodinných příslušníků. O žádosti rozhoduje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Nemocenské ani ve snížené částce nemůže být přiznáno zaměstnanci, který nemá rodinné příslušníky a pracovní neschopnost si způsobil úmyslně. Jakmile uplatní za takovou dobu nárok na nemocenské, má se za to, že si způsobil pracovní neschopnost v úmyslu vylákat nemocenské. ¹²

2.5.1.1 Doba poskytování nemocenského

Nemocenské je poskytováno od prvního kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti do skončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo do uznání invalidity, nebo částečné invalidity. Nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku - podpůrčí doba -od počátku pracovní neschopnosti. Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí jednoroční podpůrčí doby, jestliže není možné na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat – lékařské posudkové komise, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti. V tomto případě je však možné poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby.¹³

11 Úplné znění č. 644. Ostrava-Hrabůvka: Sagit a.s., 2008, s. 40.

(19)

„Při nové pracovní neschopnosti se započítávají do podpůrčí doby také předchozí období pracovní neschopnosti, pokud spadají do doby jednoho roku před vznikem pracovní neschopnosti. Tato období se však nezapočtou:

a) jestliže zaměstnání trvalo alespoň 6 měsíců od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc, nebo

b) jestliže nová pracovní neschopnost byla způsobena pracovním úrazem, pracovnímu úrazu se klade na roveň nemoc z povolání podle předpisů o důchodovém pojištění.

Do podpůrčí doby se rovněž nezapočítává předchozí období pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude

pracovní schopnost, takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku po uplynutí podpůrčí doby.“¹⁴

„Poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 81 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 81 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce, toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).

Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.“¹⁵

2.5.1.2 Výše nemocenského

Výše nemocenského se vypočte z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny, za které mu nenáleží náhrada příjmu při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a dny po skončení zaměstnání.

Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních

(20)

měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla.

Jestliže zaměstnanec byl uznán práce neschopným v měsíci, v němž nastoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím tento kalendářní měsíc.

Jestliže bude zaměstnanec uznán práce neschopným od toho dne, ve kterém nastoupil do zaměstnání, stanoví se denní vyměřovací základ ze započitatelného příjmu, kterého by pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v tom měsíci, v němž vznikla pracovní neschopnost.

Stanovení nemocenského z pravděpodobného příjmu přichází v úvahu u zaměstnance, kterému vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění v tom dni, ve kterém nastoupil do zaměstnání, a do konce měsíce již nepracoval.¹⁶

„Výše nemocenského za kalendářní den činí

a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény;

b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény;

c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény.“¹⁷

Částka denního vyměřovacího základu se upraví pro výpočet nemocenského tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 se nepřihlíží.

2.5.2 Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství náleží ženám – zaměstnankyním v posledním období před porodem a po dobu mateřství v době mateřské dovolené. V zákonem stanovených případech se peněžitá pomoc poskytuje také muži.

Podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je současné splnění těchto skutečností:

a) ke dni zahájení pobírání dávky musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ženě trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího nemocenského pojištění ještě počátkem šestého

(21)

týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu anebo až do počátku tohoto týdne žena pobírala nemocenské z dřívějšího nemocenského pojištění;

b) účast na nemocenském pojištění trvala alespoň po dobu 270 dnů v období posledních dvou let přede dnem porodu (čekací doba), v rámci dvou let se jednotlivé účasti na pojištění sčítají (doba 270 dnů nemusí být nepřetržitá), do této doby 270 dní se započítává také doba účasti na nemocenské péči v ozbrojených silách nebo nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pobírání důchodu z důchodového pojištění, vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a pobírání nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po zániku nemocenského pojištění.

Čekací doba se zjišťuje vždy ke dni skutečného porodu, nikoli ke dni očekávaného porodu nebo nástupu na mateřskou dovolenou;

c) těhotenství skončí porodem (za porod se přitom považuje takové ukončení těhotenství, při kterém bylo do matriky narozených zapsáno narozené dítě, proto i v případě narození mrtvého dítěte, které je zapsáno do matriky – nejedná se tedy o potrat – vzniká nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ovšem narození mrtvého dítěte má vliv na délku poskytování dávky);

d) žena nevykonává dále výdělečnou činnost (nemá příjem z této činnosti). Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za něž náleží ženě započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnosti, za niž jí náleží započitatelný příjem.“¹⁸

Pokud zaměstnankyně uplatňuje nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více zaměstnání, musí v každém jednotlivém zaměstnání splnit zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Pokud zaměstnání v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství netrvalo alespoň 270 kalendářních dnů, je možné započítat pro další zaměstnání jen doby účasti na nemocenském pojištění, které trvaly souběžně.

18 PŘIB, J. a kol. Mateřská a rodičovská dovolená. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing a.s., 2003, s. 70.

(22)

Ženě, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z důvodu, že nesplnila zákonnou podmínku účasti na nemocenském pojištění, náleží nemocenské od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Tuto ženu uzná lékař v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, a ukončuje pracovní neschopnost uplynutím šestého týdne po porodu.

2.5.2.1 Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské, s výjimkou těch příjmů, které zaměstnankyni náleží i za dobu mateřské dovolené, aniž v této době vykonávala tuto činnost, za kterou jí náleží započitatelný příjem.

Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dolovené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci. Vyčerpá-li však zaměstnankyně méně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu.

Zaměstnankyně si sama určí, kdy nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství. Může požádat o peněžitou pomoc v mateřství v rozmezí 6 týdnů před očekávaným dnem porodu až do 8 týdnů před tímto dnem.

Výběr data přiznání výplaty peněžité pomoci v mateřství nemají:

- ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě;

- ženy, uplatňující nárok na peněžitou pomoc v mateřství po skončení zaměstnání, avšak během doby, po kterou pobírají nemocenské;

- studentky (studentky vysokých škol a žákyně středních škol).¹⁹

„Narodilo-li se ženě mrtvé dítě, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství po dobu 14 dnů. Jestliže dítě zemřelo v době, kdy ženě náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato dávka ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství ženě, která dítě porodila,

(23)

nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.

Peněžitá pomoc v mateřství náleží v některých případech rovněž ženě, která není matkou dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství náleží také zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu (soudu nebo orgánu péče o dítě, jde např. o svěření dítěte do neadopční péče, do pěstounské péče, do výchovy jiného občana nebo do poručenství podle zákona o rodině anebo o osvojení), nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejich stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc v mateřství se v těchto případech poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, nebo po dobu 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí.

Dne 1. 5. 2005 nabyl účinnosti zákon č. 169/2005 Sb. v platném znění, kterým se mění zákon číslo 88/1968 Sb. o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon doplňuje nové ustanovení § 13, kterým bylo rozšířeno poskytování peněžité pomoci zaměstnankyni nebo zaměstnanci, který převzal do trvalé péče dítě do 7 let věku, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu, či dítěte, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc podle

§ 13 se poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku.

To znamená, že se poskytuje po dobu 22 týdnů i v případě, že dítě bude převzato do trvalé péče v den, ve kterém dovrší 7 let.

Za převzaté dítě do trvalé péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu se považuje dítě, které bylo převzato do péče na základě:

- rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče podle § 45 zákona o rodině;

- rozhodnutí soudu o osvojení dítěte;

- rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče;

- rozhodnutí soudu o stanovení fyzické osoby poručníkem, pokud poručník o dítě rovněž osobně pečuje;

- rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o svěření do péče budoucího osvojitele či osoby, která má zájem stát se pěstounem (tzv. neadopční a předpěstounská péče);

- rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.

(24)

Dnem převzetí dítěte je třeba rozumět den, kdy dítě bylo převzato na základě pravomocného rozhodnutí soudu, popř. jiného orgánu. Peněžitou pomoc nelze poskytovat za dobu, kdy žena (muž) o dítě fakticky pečovala předtím, než příslušné rozhodnutí nabylo právní moci (popř. vykonatelnosti), neboť v této době jí ještě nebylo dítě svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu. Peněžitou pomoc lze poskytovat při dřívějším faktickém převzetí dítěte až do dne právní moci příslušného rozhodnutí, popř. ode dne vykonatelnosti rozhodnutí, pokud rozhodnutí nabývá vykonatelnosti před právní mocí (u předběžného opatření.

Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze v některých případech přerušit. Bylo-li dítě převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče a zaměstnankyně zatím nastoupila do práce, přeruší se tímto nástupem poskytování peněžité pomoci v mateřství. Ode dne, kdy zaměstnankyně převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem příslušného orgánu (tj. okresní správy sociálního zabezpečení, resp. Pražské správy sociálního zabezpečení) přerušit s týmiž účinky také tehdy, pokud zaměstnankyně nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění (tj. onemocnění, které trvá déle než jeden měsíc), pro něž je neschopna práce, a muselo-li být dítě z tohoto důvodu převzato do péče kojeneckého ústavu anebo jiného zdravotnického zařízení ústavní péče, anebo do péče jiné osoby.

Zaměstnankyni, která se přestala starat o narozené dítě, a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než pro které se přerušuje poskytování peněžité pomoci v mateřství, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje, tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela.“²⁰

Dávka peněžité pomoci v mateřství se poskytuje na žádost pojištěnky, která ji uplatní prostřednictvím předepsaného tiskopisu „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství,“ který vystavuje ošetřující lékař. Pokud žena z vlastního rozhodnutí nastoupí na mateřskou dovolenou později než 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, náleží jí peněžitá pomoc ode

70.

(25)

dne porodu po dobu 22 týdnů po porodu, celková doba poskytování peněžité pomoci v mateřství však nesmí přesáhnout 28 týdnů.

Ženě, která byla před nástupem na mateřskou dovolenou v pracovní neschopnosti, musí ošetřující lékař ukončit pracovní neschopnost k počátku šestého týdně před očekávaným dnem porodu, pokud žena nenastoupila mateřskou dovolenou dříve.

Výkon činnosti v jiném zaměstnání než v zaměstnání, z něhož zaměstnankyně pobírá peněžitou pomoc v mateřství, nebrání poskytování peněžité pomoci v mateřství.²¹

2.5.2.2 Výše peněžité pomoci v mateřství

Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění.

Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu do první redukční hranice se započítává pro peněžitou pomoc v mateřství plně, zatímco pro nemocenské jen ve výši 90 %. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny.²²

2.5.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží ženám, pokud vykonávaly práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která ohrožuje jejich těhotenství. Z těchto důvodů jsou tyto ženy dočasně převedeny na jinou práci, při které však většinou dosahují nižšího výdělku, a proto je jim po tuto dobu poskytován z nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek.

To platí obdobně i o matkách do konce devátého měsíce po porodu, pokud by se výjimečně po ukončení peněžité pomoci v mateřství vrátily do zaměstnání.

Jako převedení na jinou práci se také posuzuje, i když nedochází ke změně druhu práce, taková úprava podmínek, která spočívá:

- ve snížení normovaného výkonu práce, kterým se odstraní příčiny, na základě kterých je takový výkon práce zakázán těhotným matkám nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;

(26)

- ve zproštění výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které žena dosud vykonávala a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství;

- v přeložení ženy na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;

- v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce;

- v poklesu jejího výdělku z důvodu převedení, a to bez jejího zavinění (má-li např.

těhotná zaměstnankyně po převedení na jinou práci neomluvenou absenci nebo nevyužívá plně pracovní dobu, vyrovnávací příspěvek jí nenáleží).²³

2.5.3.1 Doba poskytování vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

Tato dávka nemocenského pojištění - Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - se poskytuje za kalendářní dny, v nichž byla pojištěnka převedena na jinou práci, mimo dny, po které trvaly stanovené důvody (jde o tzv. vyloučené dny). Vyrovnávací příspěvek

v těhotenství a mateřství se poskytuje nejdéle do nástupu na mateřskou dovolenou.

Po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.²⁴ 2.5.3.2 Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

„Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

Denní vyměřovací základ se stanoví podle zákona o nemocenském pojištění s tím, že se zjišťuje ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím.

Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její

68.

(27)

započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které

a) trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa podle zvláštních právních předpisů;

b) ošetřovala (pečovala o) člena rodiny;

c) měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží náhrada příjmu;

d) měla neomluvenou nepřítomnost v práci.“²⁵

2.5.4 Podpora při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny, jedna z dávek nemocenského pojištění, která slouží k zabezpečení pojištěnce nebo pojištěnky, kteří museli zůstat doma a ošetřovat nemocného člena rodiny, nebo museli pečovat o zdravé dítě do věku 10 let. V ustanovení § 25 zákona č. 54/1956 Sb. v platném znění, jsou uváděny čtyři různé důvody potřeby vzniku ošetřování člena rodiny. Jedná se o:

• onemocnění člena rodiny bez ohledu na jeho věk;

• uzavření dětského výchovného zařízení, v jehož péči dítě do 10 let jinak je, nebo školy, do které chodí, a to z nařízení příslušných úřadů;

• skutečnost, že dítěti ve věku do 10 let byla nařízena karanténa a z tohoto důvodu nemůže být v péči výchovného zařízení nebo docházet do školy;

• skutečnost, že osoba pečující o dítě do 10 let o něj pečovat nemůže, protože onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa.

Nemůže-li žena, která jinak pečuje o dítě ve věku do 10 let, o něj pečovat, protože porodila, posuzuje se potřeba péče o toto dítě jako při onemocnění této ženy. Stejným způsobem se posuzuje též i ošetřování členky rodiny v době bezprostředně následující po jejím porodu.

Podmínkou pro přiznání podpory při ošetřování člena rodiny je, že nemocný nebo zdravé dítě žije v domácnosti s pojištěncem, který o tuto dávku žádá. V tomto případě se příbuzenský vztah nevyžaduje. Pojem „domácnost“ není v zákoně stanovena, a proto je třeba vycházet z vymezení tohoto pojmu v občanském zákoníku. Podle něj domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Žití v domácnosti tedy znamená,

(28)

že tyto osoby společně uhrazují výdaje na domácnost, anebo se na jejich čerpání podílejí.

Toto soužití má být trvalé. Adresa bydliště může být pouze orientačním ukazatelem pro posuzování žití v domácnosti, nelze pouze na jejím základě rozhodnout, zda určité osoby žijí, či nežijí spolu v domácnosti.

Splnění této podmínky se nevyžaduje pouze v případě ošetřování či péče o dítě ve věku do 10 let rodičem. V tomto případě je tedy tato podmínka nahrazena podmínkou příbuzenského vztahu.

Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za dny, za něž náleží zaměstnanci započitatelný příjem s výjimkou příjmů, které náleží i za dobu ošetřování, aniž v této době vykonával zaměstnání. Podpora při ošetřování člena rodiny rovněž nenáleží zaměstnanci, který je sám současně práce neschopným. Nemocenské má vždy přednost před podporou při ošetřování člena rodiny.

Všem nemocensky pojištěným zaměstnancům však podpora při ošetřování člena rodiny niky nenáleží.

Podpora při ošetřování člena rodiny ze zákona nenáleží:

• domáckým zaměstnancům;

• zaměstnancům na nepravidelnou výpomoc;

• členům družstev, společníkům, jednatelům s.r.o. a komandistům komanditních společností, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k tomuto družstvu, společnosti, ale vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni;

• studentům a žákům;

• zaměstnancům, kteří jsou činní na základě dohody o pracovní činnosti;

• dobrovolným zaměstnancům pečovatelské služby;

• osobám se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění.²⁶

Nárok na výplatu podpory při ošetřování člena rodiny se uplatňuje na předepsaném tiskopise – žádost o ošetřování člena rodiny, který vystavuje a potvrzuje lékař, pokud se potvrzuje ošetřování nemocného dítěte ve věku do deseti let nebo pokud se potvrzuje nezbytná potřeba ošetřování jinou osobou při onemocnění osoby starší deseti let nebo onemocnění osoby, která jinak pečuje o dítě, nebo trvání karantény. Při uplatňování nároku na podporu při ošetřování člena rodiny z důvodu uzavření výchovného zařízení z nařízení

(29)

příslušných orgánů, v jehož péči dítě jinak je, nebo školy, do které chodí, vystavuje a potvrzuje důvod péče dětské výchovné zařízení nebo škola.²⁷

2.5.4.1 Poskytování podpory při ošetřování člena rodiny

Podpora při ošetřování člena rodiny náleží jako nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství od prvního dne potřeby ošetřování, pokud v něm zaměstnanec nepracoval. Rovněž nenáleží za kalendářní dny, v nichž zaměstnanec vykonával práci v tom zaměstnání, z něhož uplatňuje nárok na dávku. Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží ani za dny, v nichž je zaměstnanec uznán práce neschopným, i když na nemocenské nemá nárok.

Dobu potřeby ošetřování vyznačí ošetřující lékař na tiskopise, kterým se nárok na výplatu dávky uplatňuje – Žádost o ošetřování člena rodiny. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží po dobu prvních devíti kalendářních dnů potřeby ošetřování a poskytuje se stejně jako nemocenské za kalendářní dny, včetně sobot i nedělí. U osamělých zaměstnanců náleží tato dávka až po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování, pokud mají v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky.

Za osamělého zaměstnance považujeme zaměstnance svobodného, rozvedeného, ovdovělého nebo z jiných vážných důvodů osamělého, jestliže nežije s druhem, družkou. Za zaměstnance z jiných vážných důvodů osamělého se považuje i zaměstnanec, jehož manžel je např. ve výkonu trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, anebo byl prohlášen za nezvěstného a byl u soudu podán návrh na prohlášení tohoto manžela za mrtvého podle § 195 a následujících ustanovení občanského soudního řádu.²⁸

2.5.4.2 Výše podpory při ošetřování člena rodiny

Denní dávka podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den činí od prvního dne potřeby ošetřování 60 % z denního vyměřovacího základu. Rozhodným obdobím je tedy zpravidla 12 kalendářních měsíců předcházejících vzniku potřeby ošetřování. Denní vyměřovací základ se redukuje stejně jako pro výpočet nemocenského.

Potřeba ošetřování se posuzuje z hlediska ošetřovaného, nikoliv podle toho, od kdy zaměstnanec začal ošetřovat.

V průběhu jednoho případu potřeby ošetřování lze poskytnout podporu při ošetřování člena rodiny jen jednomu ošetřujícímu.

(30)

Za kalendářní den, v němž zaměstnanec odpracoval i jen část směny, podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží.²⁹

2.6 Vznik nároku, ochranná lhůta

Ochranná lhůta je období po skončení zaměstnání (účasti na nemocenském pojištění).

Ochranná lhůta má stejné důsledky v nemocenském pojištění, jako kdyby v ní trvala účast na nemocenském pojištění. Splní-li se v ochranné lhůtě všechny ostatní podmínky nároku na dávku, kromě účasti na nemocenském pojištění, na dávku je zákonný nárok a dávka musí být práce neschopnému, ošetřující osobě či těhotné ženě přiznána.³⁰

„Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se podmínky rozhodné pro jejich přiznání splnily v době pojištění podle tohoto zákona nebo sice po skončení pojištění, avšak ještě během doby, po kterou zaměstnanec pobírá nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo peněžitou pomoc v mateřství, anebo jestliže se splnily v ochranné lhůtě. Podpora při ošetřování člena rodiny však z ochranné lhůty nenáleží.

Ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení zaměstnání, jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců.

Vznikne-li v ochranné lhůtě znovu pojištění podle tohoto zákona, staví se běh ochranné lhůty po dobu trvání tohoto pojištění. Ochranná lhůta získaná novým pojištěním se připočítává k nevyčerpanému zbytku dřívější ochranné lhůty až do nejvyšší výměry 7 dnů.

Vznikem pojištění, popřípadě zabezpečení podle jiných předpisů, ochranná lhůta zaniká.

Vznikem účasti na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona, v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“³¹

Poživatelům starobního důchodu neplyne ochranná lhůta ze zaměstnání, při kterém se mu současně poskytuje důchod v nezměněné výši. Dále ochranná lhůta neplyne pojištěncům ze

31 Úplné znění č. 644. Ostrava – Hrabůvka: Sagit a.s., 2008 s. 42.