Studie somatotypologie.
Návrh metody klasifikace somatotypů z pohledu oděvářské praxe.
LIBEREC 2006 DENISA BRANDWIJKOVÁ
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ
Studie somatotypologie.
Návrh metody klasifikace somatotypů z pohledu oděvářské praxe.
Study of human body types.
The proposal of the human body type classification method from viewpoints of the fashion craft.
LIBEREC 2006 DENISA BRANDWIJKOVÁ
KOD - 678
Z a d á n í d i p l o m o v é p r á c e
Studie somatotypologie.
Návrh metody klasifikace somatotypů z pohledu oděvářské praxe.
1. Na základě studia odborné literatury proveďte shrnutí poznatků k problematice typologie postav a způsobů hodnocení postav z hlediska rozměrové různorodosti.
2. Navrhněte metodu klasifikace somatotypů zaměřenou na proporcionalitu tělesných rozměrů z hlediska oděvářské praxe.
3. Proveďte somatometrické šetření souboru cca 50 dospělých žen a více ve věku od 18 - 29 let s cílem ověření metody klasifikace.
4. Formulujte závěry ve vztahu k současným pohledům na typy postav. Navrhněte vhodnou somatotypologickou skladbu.
P r o h l á š e n í
Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.
Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
Souhlasím s umístěním diplomové práce v Univerzitní knihovně TUL.
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 (školní dílo).
Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé diplomové práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé diplomové práce (prodej, zapůjčení apod.).
Jsem si vědoma toho, že užít své diplomové práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše).
V Liberci, dne 1. května 2006
. . .
Denisa Brandwijková
P o d ě k o v á n í
Upřímně děkuji vedoucí diplomové práce a zároveň i konzultantce, paní Ing. Blaženě Musilové, za cenné rady poskytované během zpracování diplomové práce, a to jak z hlediska odborného a z hlediska celkové koncepce práce, ale i za její schopnost podpory a motivace, které si taktéž velmi vážím.
...
Denisa Brandwijková
Studie somatotypologie. Návrh metody klasifikace somatotypů z pohledu oděvářské praxe.
Anotace:
Diplomová práce uvádí v první části shrnutí poznatků k problematice hodnocení tvaru lidské postavy z hlediska rozměrové různorodosti, stručně charakterizuje nejběžněji používané typologie tvaru lidského těla vytvořené pro různé oblasti použití a představuje základní principy získávání a zpracování somatometrických údajů.
Druhou část diplomové práce tvoří experiment, spočívající v návrhu metody klasifikace tvaru lidského těla, zaměřené na proporcionalitu tělesných rozměrů z hlediska oděvářské praxe. Tato metoda je dále aplikována při somatometrickém šetření souboru základních tělesných rozměrů skupiny dospělých žen s cílem ověření metody klasifikace.
V závěru experimentální části je řešena vhodnost metody pro návrh somatotypologické skladby ve vztahu k současným pohledům na typy postav.
Study of human body types.
The proposal of the human body type classification method from viewpoints of the fashion craft.
Abstract:
The first part of this thesis presents an overview of basic methods of the human body description, describes several methods of capturing the size and shape of human body and of scaling human body types, which are designed for a variety of fields of use. Several basic principles of human body metrics and of collecting and application of size and shape data are shown.
The second part of this work is centered on the experiment. Designing of the human body shape scaling method for application in clothing manufacture and retail is described.
This method is further applied for conducting anthropometric survey of adult woman body shape to validate the scaling method.
On the conclusion of the work the contribution of the described scaling method for fashion craft is analyzed.
Klíčová slova:
• lidské tělo
• somatotypologie
• antropometrie
• somatotyp
• měření tělesných rozměrů
Key words:
• human body
• human body type scaling method
• anthropometry
• somatotype
• human body metrics
Obsah
Úvod ...1
1. Literární přehled...3
1.1 Histotie konstituční typologie ...3
1.1.1 Hippokrates ...3
1.1.2 Aristoteles ...3
1.1.3 Ernst Kretschmer...3
1.1.4 W. H. Sheldon...4
1.2 Současné hodnocení typů postav ...8
1.2.1 Heath-Carter Antropometrický Somatotyp...8
1.2.2 Tělesná stavba jako faktor výkonnosti sportovce ...13
1.2.3 Projekt Digital Human - analýza hlavních komponentů...13
1.3 Současné způsoby hodnocení typů postav pro účely oděvní výroby...21
1.3.1 Hodnocení 1-dimenzionálních charakteristik ...21
1.3.1.1 Tvarová charakteristika lidského těla ...21
1.3.1.2 Velikostí systémy oděvní konfekce ...24
1.3.1.3 Technika identifikace tvaru ženské postavy pro oděvní výrobu...25
1.3.1.4 SizeUK – národní velikostní průzkum Velké Británie ...32
1.3.2 Hodnocení 2 a 3-dimenzionálních charakteristik...37
1.3.2.1 Velikostní analýza dat bezkontaktního snímání tělesných rozměrů pro lepší padnutí oděvů...37
1.3.3 Multi-dimenzionální hodnocení...40
1.3.3.1 Technika Volné Deformace Tvaru ...40
2. Vlastní výzkum ...49
2.1 Cíle a úkoly výzkumu ...49
2.2 Praktická část výzkumu ...49
2.2.1 Antropometrické charakteristiky...49
2.3 Sledovaný soubor...50
3. Shrnutí pozantků k problematice typologie postav ...50
3.1 Kritéria hodnocení typů postav...50
3.1.1 Plnost postavy ...50
3.1.2 Dysplazie postavy ...53
3.1.3 Diference pasu...53
4. Návrh metody klasifikace typů postav ...54
4.1 Návrh hodnocení typů postavy ...54
4.1.1 Návrh hodnocení plnosti postavy...57
4.1.2 Návrh hodnocení dysplazie postavy ...59
4.1.3 Návrh hodnocení diference pasu...61
4.2 Přehled základních typů postav ...63
4.2.1 Popis základních typů postav ...63
4.2.2 Schematický nákres základních typů postav...64
4.2.3 Základní typy postav dle literatury...65
5. Somatometrické šetření ...66
5.1 Průměrné typy postav a modusy typů postav...66
5.1.1 Plnost průměrných typů postav ...67
5.1.2 Dysplazie průměrných typů postav ...67
5.1.3 Diference pasu průměrných typů postav...68
5.1.4 Závislost průměrného typu postavy na OH...69
5.2 Variabilita typu postavy ...70
5.3 Výskyt stupňů typu postavy...73
5.3.1 Stupeň plnosti postavy ...73
5.3.2 Stupeň dysplazie postavy ...73
5.3.3 Stupeň diference pasu...74
5.4 Výskyt nejběžnějších typů postav...75
6. Výsledky a diskuze...77
6.1 Návrh grafu rozdělení typů postav...77
6.1.1 Návrh podskupin typů postav...77
6.1.2 Výpočet typů postav charakterizujících podskupiny ...78
6.2 Rozdělení probandů na podskupiny typů postav ...81
6.3 Závislost podskupin typů postav na OH ...86
6.4 Tělesné rozměry zástupců podskupin souboru ...87
7. Závěr...90
7.1 Závěr ve vztahu k současným pohledům na typy postav...90
7.2 Návrh somatotypologické skladby...90
Seznam zkratek ...92
Použitá literatura ...93
Úvod
Nedostatečnost současných velikostních systémů a z ní plynoucí problémy související s padnutím oděvní konfekce si v současné době získává stále větší pozornost odborníků. Jedná se zvláště o dámský sortiment, kde zákaznice si musí před zakoupením každý oděv vyzkoušet.
Tato skutečnost je zásadním problémem obzvláště v případě zásilkového prodeje oděvů.
Studie Kurt Salmon Associates udává 50 % žen nespokojených s padnutím dostupných velikostí oděvů. Jiné studie udávají, že problémy s padnutím jsou příčinou 50-ti % reklamací katalogového prodeje (DesMarteau, 2000; Goldsberry, Shim, & Reich, 1996). V současné době, kdy spokojenost zákazníka je hlavní prioritou, sílí potřeba nalezení řešení této situace.
Nespokojenost zákazníků s padnutím oděvů je spojována s následujícími příčinami:
velikostní systémy oděvů se zakládají na již zastaralých somatometrických údajích o populaci (Salusso-Deonier, 1982), došlo ke změně průměrného tvaru těla z důvodu stravovacích návyků (Meek, 1994; Tamburrino, 1992), sportu a tělesných aktivit (LaBat, 1987;
Tamburrino, 1992), rostoucí migrace obyvatelstva (Meek, 1994), sedavého způsobu života (CNN, 2001), a došlo ke změně ideálu mužského i ženského těla (Meek, 1994). [10]
Současné metody tvorby velikostních systémů a analýzy padnutí oděvů jsou:
1. založeny na tělesných rozměrech jednoho “ideálního” zákazníka představujícího jediný model padnutí
2. upraveny pro ostatní velikosti podle stupňovacích pravidel, které definují proporcionální přírůstky k základní velikosti
3. hodnoceny na základním modelu vizuálně a ve dvou dimenzích porovnáním lineárních rozměrů oděvu a postavy (Keiser & Garner, 2003)
Ačkoliv jsou tyto metody užitečné při řešení jednoduchých otázek padnutí oděvů, nejsou postačující pro výzkum složitostí vztahu mezi postavou a oděvem pro velké množství zákazníků s rozmanitými typy postav v rámci každé velikosti.
Podle definice je oděvní konfekce vyrobena a nabízena k prodeji dříve, než si potenciální zákazníci vyberou a vyzkouší střih podle svého zájmu. Oděvní konfekce nabízí velké množství fazon, ale omezený počet velikostí. Dalším nedostatkem současných velikostních systémů je předpoklad, že lidé mají matematicky proporční tvar těla.
Výrobci oděvní konfekce se snaží tyto problémy řešit pomocí úprav konfekce na míru zákazníka. Problém nastává v případě úpravy produktu standardního tvaru. Výrazné úpravy zřídka vedou ke zlepšení padnutí oděvu. Optimálních úprav lze dosáhnout pouze na základě použití vhodného tvaru výrobku v závislosti na typu postavy zákazníka. Identifikace konkrétního typu postavy umožňuje použití nejvhodnějšího tvaru výrobku a výsledek takové úpravy bude mnohem uspokojivější.
Za účelem úspěšné implementace nových strategií v konfekční výrobě oděvů je nezbytností použití souboru základních střihů, odpovídajících typům postav vyskytujících se v populaci. Proto je nutná identifikace základních typů postavy současné populace. Na základě jejich znalostí lze značně usnadnit proces vytváření střihů na základě bezkontaktního snímání tělesných rozměrů.
Typologie tvarů postav mohou být využity za účelem vytvoření nových velikostních systémů oděvní konfekce. Optimalizace velikostního systému oděvů je konceptem náročným po stránce výzkumu a analýzy, protože vztah mezi tvarem těla a oděvem je komplexní a často nejednoznačný.
Metody statistické a vizuální analýzy velikostního systému umožňují identifikaci potenciálních úprav velikostního systému, které mohou vést ke zvýšení podílu padnoucích oděvů v rámci každé velikostní kategorie cílové skupiny. Účelem zdokonalování velikostních systémů oděvů je výroba oděvů v takové škále velikostí, která uspokojí co největší počet zákazníků (Ashdown, 1998; LaBat, 1987). Odborníci v oblasti návrhu a výroby oděvů věří, že padnutí oděvů je jedním z nejdůležitějších faktorů oděvní výroby (Minott, 1978).
Nové zdokonalené technologie nyní umožňují klasifikaci podrobných snímků lidského těla podle kategorií, které lépe odrážejí různé proporce tvarů těla reálné populace. Bylo vytvořeno několik počítačových programů, které zpracovávají údaje bezkontaktního snímání tělesných rozměrů za účelem identifikace tvaru lidského těla a základních typů postav populace. Tyto počítačové programy jsou založeny na souboru matematických definic tvaru postavy. Byly vytvořeny za účelem návrhu nových velikostních systémů a zdokonalení strategií konfekční výroby oděvů.
Existující velikostní systémy mohou být zdokonaleny mnoha způsoby. Následující dva se zdají být nejvhodnější:
1. změna základních specifikací velikostí, aby lépe korespondovaly s proporcemi většiny příslušníků cílové skupiny
2. vytvoření nového velikostního systému obsahujícího 6-8 velikostí, které jsou založeny na měření tělesných rozměrů a tvaru těla příslušníků cílové skupiny
Oba přístupy jsou logisticky a ekonomicky přijatelné s využitím 3D bezkontaktního snímání tělesných rozměrů a CAD systémů pro stupňování.
1 Literární přehled
1.1 Historie konstituční typologie
[1]Konstituce - utváření těla člověka, všechny morfologické a funkční tělesné znaky.
Konstituční typologie vycházejí ze souvislostí mezi tělesnými znaky a psychickými vlastnostmi.
1.1.1 Hippokrates
Hippokrates dělil postavy na dva typy:
• tučná, svalnatá, silná
• jemná, vzpřímená, slabá 1.1.2 Aristoteles
Aristoteles se ve svém spise fyziognomika zabýval vztahem tělesných znaků a určitých povahových rozdílů. Jednotlivé znaky těla a jejich možný psychologický význam odvozuje na základě analogií se zvířaty. Existuje hypotéza, že si zde Aristoteles zažertoval.
1.1.3 Ernst Kretschmer
Německý psychiatr Ernst Kretschmer se proslavil dílem „Stavba těla a charakter“
„Korperbau und Charakter“ (1921). Vyšel z antropometrických měření.
Východiskem Kretschmerovy typologie bylo pozorování souvislostí určitých typů stavby těla s určitými druhy psychického onemocnění. Posléze svá původní pozorování zaměřil i na psychicky normální osoby. Zjištěné souvislosti byly experimentálně a statisticky prověřovány a zčásti potvrzeny.
Typy stavby těla
1. Astenický (leptosomní) typ - vyznačuje se protaženým vzrůstem, malý růst do šířky spojený s nezměněným růstem do výšky, úzká záda, ramena a boky, ramena chudobná na svalstvo, dlouhý úzký a plochý hrudní koš, dlouhé kostnaté a štíhlé horní a dolní končetiny, skrovná muskulatura, nízká hmotnost, celkový dojem hubenosti, vytáhlosti, slabosti, subtilnosti; má vejčitou lebku a malý vejčitý obličej, vystupující nos, zkrácená brada, ubíhající čelo.
2. Pyknický typ - středně velký, sklon k tloušťce, tuk hlavně v oblasti břicha, zdůrazněné břišní proporce, hrudní koš rozšiřující se směrem dolů, končetiny krátké a útlejší, masivní krátký krk, lebka a obličej kulaté, měkký široký obličej, široký nos, malé hluboko posazené oči, široké čelo. Svého charakteristického vzezření dosahuje pyknik až mezi 30. a 40. rokem věku, kdy se začíná obvykle jevit jako podsaditý, obtloustlý.
3. Atletik - silná vyvinutá kostra a svalstvo, střední až vysoký vzrůst, široká záda, robustní hrudní koš, postava se zužuje od ramen směrem dolů, velké ruce, široká ramena, plastický obrys kostí, plastická muskulatura, relativně štíhlé nohy, kostnatý obličej i lebka, tvář vejčitá.
Typy charakteru (ve vztahu ke stavbě těla):
1. Schizothym (astenik) - idealista, uzavřenost, myšlení má abstraktně formalistické, schematizující, malá adaptabilita, nespolečenský.
2. Cyklothym (pyknik) - realista, družný, sdílný, srdečný, dobromyslný, drží se reality, praktický, přizpůsobivý situaci.
3. Ixothym (atletik – viskózní typ) - pro sebe žijící, pasivní družnost, klidný, pomalý, myšlení má analytické, střízlivé, pedantické, s dostatečnou adaptabilitou, nedostatek schopnosti změny myšlení, solidnost a spolehlivost, slabá fantazie.
Později přibyl ještě dysplastický neurčitý typ. Jde o kombinaci znaků jednoho typu se znaky jiného typu.
Konstitucí rozuměl Kretschmer souhrn vrozených vlastností individua, zajímal se o stavbu těla a její vztah k charakteru.
Typ stavby těla je určitá vitální konstanta, s níž souvisejí určité konstanty psychické.
1.1.4 W. H. Sheldon, USA (1898 -1977)
Sheldonova typologie je variantou Kretschmerovy typologie. Sheldon jen změnil terminologii a použil více statistiky i věcnějšího popisu typů. Kretschmerovu metodu ostře kritizoval.
Sheldon navrhnul somatotyp. (Obr. 1)
Při určování diagnózy tělesné stavby postupoval Sheldon somatoskopicky, fotografoval pokusné osoby a fotografie potom posuzovali zkušení odborníci. Snažil se zamezit subjektivnímu zkreslení tím, že fotografování probíhalo podle přesně určené metody a každý snímek byl podroben hodnocení více diagnostiků.
Obrázek 1. Sheldonovy somatotypy
Typy stavby těla - Konstituční typy:
1. Endomorfní typ - tělo utvářené vnitřně – tuk, převaha měkkosti a kulatosti, silně vyvinutý trávicí aparát - převaha vegetativního systému. Sklon lehko nabírat tuk, svaly jsou relativně nedostatečně vyvinuté. Nízká specifická hmotnost - lehko plave na vodě.
Žoviální, družný a miluje rozkoš.
2. Mezomorfní typ - tělo utvářené vnějšně – převaha svalů, kostí a šlach. Tvrdost, hranatost, síla a pevnost – lehko odolávají zraněním. Tělesná stavba dobře vybavená na tělesné nároky. Rázný a agresivní.
3. Ektomorfní typ - tělo utvářené křehce - nervová soustava, jemnost a křehkost, tenké kosti, slabé svalstvo, plochý hrudník, dominance kůže a nervového systému. V porovnání k jiným částem těla je největší mozek a nervový systém. Introvertovaný a utlumený.
Sekundární komponenty tělesné stavby
Dysplazie - (podobně jako u Kretschmera) - je mírou, nakolik se znaky tří primárních typů vyskytují inkonzistentně v rozličných částech těla.
Gynandromorfie - je stupeň nakolik části těla obsahují mužské i ženské charakteristiky.
Texturální aspekt - jde o měření hrubosti nebo jemnosti tělesných rysů.
Rozložení somatotypů - muži se nejčastěji soustřeďují v oblasti mezomorfie, ženy jsou častěji endomorfní.
Otázka konstantnosti somatotypu
Somatotyp zůstává konstantní, pokud nedojde k podstatné změně ve výživě nebo v tělesném zdraví jednotlivce.
Tři temperamentové typy
1. Viscerotonní typ temperamentu odpovídá endomorfnímu tělu.
Vyznačuje se realismem, společenskostí, požitkářstvím, pohybovou pomalostí a rozvážností. (Je tu zřejmá podobnost s cyklothymií.)
2. Somatotonní typ temperamentu odpovídá mezomorfnímu tělu.
Vyznačuje se aktivitou, energií a touhou po moci, sebeuplatňováním, agresivitou a jistou nezdrženlivostí. (Je tu určitá podobnost s typem viskózního charakteru.)
3. Cerebrotonní typ temperamentu odpovídá ektomorfnímu tělu.
Vyznačuje se přecitlivělostí, utlumeností, sklonem k samotářství, vnitřním životem, fantazií. (Zřejmá podobnost se schizothymií.)
Korelace mezi tělesnou stavbou a temperamentem
Sheldon se zabýval i korelacemi mezi tělesnou stavbou a temperamentem na základě korelačních studií (Obr. 2). Vyšly mu následující nejvyšší korelace:
endomorfie / viscerotonie + 0.79 mezomorfie / somatotonie + 0.82 ektomorfie / cerebrotonie + 0.83.
Jiné kombinace temperamentu a somatotypu vykazovaly jen malé nebo dokonce negativní korelace.
Přínos Sheldona
Přínosem je používání kontinuálních proměnných namísto diskrétních kategorií.
Čisté typy se vyskytují jen asi u 10 % populace (Kretschmer) - tímto faktem je praktická hodnota typologií kritiky zpochybňována.
Obrázek 2. Oblasti somatotypů a temperamentových typů
Způsoby určování somatotypů [2]
Metoda využívající The Atlas of Men – Atlas mužů.
(Bohužel The Atlas of Women - Atlas žen nebyl nikdy publikován.) Sheldonův Atlas of Men obsahuje tabulku založenou na poměru tělesné výšky a hmotnosti, odkazující na několik možných somatotypů, které je možné dále eliminovat pomocí fotografií.
Sheldonova objektivní metoda určování somatotypů.
Hrudní a břišní oblast je měřena na standardizovaných fotografiích pomocí planimetru (Obr.
3). Poměr velikosti hrudní oblasti ku břišní oblasti tvoří Trupový Index, který společně s maximální výškou a hmotností umožní vyhledání somatotypu v tabulce.
Obrázek 3. Sheldonova objektivní metoda
Dupertuisova metoda - strukturální profil [3]
Umožňuje vytvořit identifikaci morfologického neboli tělesného typu založenou na měření kostry, tělesné výšky a hmotnosti, které jsou vynášeny do tabulky. Tento profil je užitečný sám o sobě, a v případě absence fotografií z něj může být vypočítán somatotyp.
1.2 Současné způsoby hodnocení typů postav
1.2.1 Heath-Carter Antropometrický Somatotyp [4]
Technika určování somatotypů se využívá k hodnocení stavby tvaru těla. Somatotyp je definován jako kvantitativní vyjádření aktuální stavby a tvaru lidského těla. Je vyjádřen trojicí čísel vyjadřující endomorfní, mezomorfní a ektomorfní komponenty, vždy v tomto pořadí.
Endomorfie je poměr tučnosti, mezomorfie je poměr svalově-kosterní mohutnosti, a ektomorfie je poměr štíhlosti postavy (např. 3-5-2). Tato čísla vyjadřují velikost všech tří komponentů. Hodnota komponentu ½ až 2½ je považována za nízkou, 3 až 5 střední, 5½ až 7 vysokou, a 7½ a více velmi vysokou. Toto hodnocení je založené na konceptu geometrického rozkladu rozměrů a použitelné pro obě pohlaví od dětství do stáří.
Metoda Heath-Carter je v současnosti nejrozšířenější metodou určování somatotypů. Existují 3 metody získání somatotypu.
(1) Antropometrická metoda využívá pro určení kritérií somatotypu antropometrii.
(2) Fotoskopická metoda hodnotí standardizované fotografie.
(3) Antropometricko-fotoskopická metoda kombinuje antropometrii a hodnocení fotografií.
Antropometrická metoda určování somatotypů Technika měření
Pro určení antropometrického somatotypu je nutné změření 10 antropometrických rozměrů:
výška postavy, tělesná hmotnost, 4 kožní řasy (tricepsová, podlopatková, nadpáteřní, mediální lýtková), 2 šířky kostí (kost pažní a stehenní), a 2 obvody končetiny (paže ohnutá a napnutá, lýtko).
Spolehlivost měření
Podmínkou antropometrie je přesné a spolehlivé měření. Je nutné naučit se přesnou techniku měření a výpočtů. Získání vysoké úrovně zručnosti a spolehlivosti vyžaduje výcvik pod vedením zkušeného antropometra a značnou praxi.
Fotografický snímek somatotypu
Fotografický snímek somatotypu je cenným záznamem postavy. Může být použit jako doplněk antropometrického hodnocení somatotypů, při hodnocení vzhledu těla, a ve spojení s antropometrickým profilem.
Fotografický snímek somatotypu vyžaduje standardizovanou pozici subjektu zepředu, z boku a zezadu. Fotoaparát by měl být připevněn na stativu, ve vzdálenosti 5,8 m od subjektu a výška čočky přibližně v polovině výšky postavy. Subjekt by měl být oděn minimálně, např.
do plavek nebo krátkých sportovních kalhot. Permanentní stanice by měla obsahovat data board, otočnou podložku, standardní stupnici, bílé pozadí a osvětlení.
Digitální fotografie je také možností, pokud dbáme na dostatečnou ohniskovou délku, abychom zabránili deformaci postavy.
Výpočet antropometrického somatotypu Existují 2 způsoby výpočtu antropometrického somatotypu.
(A) Vložení dat do hodnotícího formuláře.
(B) Vložení dat do rovnic pro výpočet a analýzu somatotypu.
Rovnice pro výpočet a analýzu somatotypu Endomorfie = - 0,7182 + 0,1451 (X) – 0,00068 (X²) + 0,0000014 (X³)
Mezomorfie = (0,858 HB + 0,601 FB +0,188 CAG + 0,161 CCG) - (0,131 H) + 4,5 Ektomorfie:
Pokud HWR ≥ 40,75, pak Ektomorfie = 0,732 HWR – 28,58
Pokud HWR < 40,75 a > 38,25, pak Ektomorfie = 0,463 HWR – 17,63 Pokud HWR ≤ 38,25, pak Ektomorfie = 0,1 (nebo se zaznamenává jako ½) Kde:
X = (součet tricepsové, podlopatkové a nadpáteřní kožní řasy) * (170.18/výška postavy v cm) HB = šířka pažní kosti
FB = šířka stehenní kosti
CAG = korigovaný obvod paže = obvod ohnuté paže - pažní kožní řasa/10 CCG = korigovaný obvod lýtka = maximální obvod lýtka - lýtková kožní řasa/10 H = výška postavy
HWR = výška postavy / třetí odmocnina tělesné hmotnosti Grafické znázornění somatotypu
Tradičně se trojciferné hodnocení somatotypu znázorňuje do dvoudimenzionálního somatografu se souřadnicemi X,Y (Obr. 4). Výpočet souřadnic je následující:
X = ektomorfie - endomorfie
Y = 2 x mezomorfie - (endomorfie + ektomorfie) Body na somatografu se nazývají somatopozice.
Kategorie somatotypů
Somatotypy s podobnými vztahy v dominanci komponentů jsou seskupeny do kategorií pojmenovaných v závislosti na těchto vztazích. Obrázek 4. ukazuje kategorie somatotypů reprezentované na somatografu. Všechny somatotypy spadající do stejné oblasti náleží do stejné kategorie. Četnosti somatotypů v kategoriích (nebo smíšených kategoriích) mohou být použity k popisu celkového rozdělení vzorků. Definice 13-ti kategorií jsou založeny na oblastech 2-D somatografu.
Střed: žádný z komponentů nepřevyšuje ostatní dva více než o jednu jednotku.
Vyvážený endomorf: endomorfie je dominantní a mezomorfie a ektomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky).
Mezomorfní endomorf: endomorfie je dominantní a mezomorfie je větší než ektomorfie.
Mezo-endomorf: endomorfie a mezomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky), a ektomorfie je menší.
Endomorfní mezomorf: mezomorfie je dominantní a endomorfie je větší než ektomorfie.
Vyvážený mezomorf: mezomorfie je dominantní a endomorfie a ektomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky).
Ektomorfní mezomorf: mezomorfie je dominantní a ektomorfie je větší než endomorfie.
Mezo-ektomorf: mezomorfie a ektomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky), a endomorfie je menší.
Mezomorfní ektomorf: ektomorfie je dominantní a mezomorfie je větší než endomorfie.
Vyvážený ektomorf: ektomorfie je dominantní a endomorfie a mezomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky).
Endomorfní ektomorf: ektomorfie je dominantní a endomorfie je větší než mezomorfie.
Endo-ektomorf: endomorfie a ektomorfie jsou shodné (nebo se neliší o více než polovinu jednotky), a mezomorfie je menší.
Ektomorfní endomorf: endomorfie je dominantní a ektomorfie je větší než mezomorfie.
Obrázek 4. 2D somatograf
Těchto 13 kategorií může být sdruženo do čtyř základních kategorií (Obr. 5):
Střed: žádný z komponentů nepřevyšuje ostatní dva více než o jednu jednotku.
Endomorf: endomorfie je dominantní, mezomorfie a ektomorfie jsou o více než polovinu jednotky menší.
Mezomorf: mezomorfie je dominantní, endomorfie a ektomorfie jsou o více než polovinu jednotky menší.
Ektomorf: ektomorfie je dominantní, endomorfie a mezomorfie jsou o více než polovinu jednotky menší.
Obrázek 5. Kategorie somatotypů
Třídimenzionální somatotyp
Protože je somatotyp trojciferný výraz, může být smysluplná analýza vytvořena pouze s pomocí speciálních technik. Data somatotypů mohou být analyzována s využitím tradičních i netradičních popisných a srovnávacích statistických metod. Přestože je popisná statistika použita pro každý z komponentů, srovnávací statistika by měla být v první řadě vytvořena s využitím celého (nebo globálního) hodnocení somatotypu. Následuje analýza jednotlivých komponentů. Zde je několik užitečných definic:
somatobod (S). Bod ve třídimenzionálním prostoru určený na základě somatotypu, vyjádřený trojicí souřadnic x,y,z pro tři komponenty. Stupnice na osách souřadnic jsou jednotky komponentů s hypotetickým somatotypem 0-0-0 v počátku os souřadnic.
somatotype attitudinal distance (SAD). Vzdálenost ve třech dimenzích mezi dvěma somatobody. Počítá se v jednotkách komponentů.
somatotype attitudinal mean (SAM). Průměr hodnot SAD každého somatobodu od průměrného somatobodu (S) vzorku.
SAD vyjadřuje "skutečnou" vzdálenost mezi somatobody (A a B). SAD počítáme následovně:
SAD A;B = √ [(ENDO A - ENDO B)² + (MESO A - MESO B) ² + (ECTO A - ECTO B) ² ] Kde:
ENDO = endomorfie; MESO = mezomorfie; ECTO = ektomorfie A a B jsou 2 jedinci, 2 hodnoty jednoho jedince, nebo 2 průměry.
SAM získáme vydělením sumy hodnot SAD od jejich průměrného somatobodu počtem subjektů.
SAM = ∑ SADi / nx
Kde: SADi = somatotyp každého subjektu mínus průměr skupiny; nx počet prvků ve skupině x.
Somatotype attitudinal variance (SAV) je variance skupiny.
SAV = ∑ SADi ² / nx Standard deviation (SD) SD = √SAV
1.2.2 Tělesná stavba jako faktor výkonnosti sportovce
[5]Cílem výzkumných měření bylo charakterizovat tělesnou stavbu vrcholových sportovců (především gymnastů) i nesportovců a komplexně posoudit jejich somatické znaky.
Hlavní parametry somatických znaků gymnastů pak porovnat s hodnotami vykazovanými běžnou populací, resp. jinými sportovci.
Byly aplikovány metodiky běžně používané v somatometrii a v somatotypologii (Fetter 1967, původní Sheldonova typologie, Heath-Carter 1967).
Antropometrické charakteristiky a) Základní somatické rozměry
Tělesná výška – je vertikální vzdálenost nejvyššího bodu na temeni hlavy od podložky. Měří se v předepsaném postoji u stěny, s přesností na 0.5 cm
Tělesná hmotnost – byla použita páková váha, proband oblečen jen ve spodním prádle, přesnost měření 0,1 kg
b) Obvodové rozměry
Obvod hrudníku – pásová míra probíhá vzadu těsně pod dolními úhly lopatek, vpředu těsně nad prsními bradavkami. Přesnost měření: 0,1 cm. Ve většině šetření byly měřeny také obvody hrudníku v exspiriu a v inspiriu.
Obvod břicha – pásová míra probíhá vodorovně ve výši pupku
Obvod gluteální – měří se ve výši nejmohutněji vyvinutého hýžďového svalstva Obvod paže – měří se uprostřed paže mezi loktem a nadpažkem, paže volně visí
Obvod paže kontrahované – paže je pokrčená (přibližně 90 stupňů), flexory i extenzory paže jsou v maximálním napětí, měří se v místě největšího vyklenutí svalstva
Obvod předloktí – měří se v místě nejvíce vyvinutých svalů předloktí (asi 1/4 délky pod loketním kloubem)
Obvod stehna gluteální – měří se při mírném rozkročení probanda těsně pod rýhou gluteálního svalstva
Obvod stehna střední – měří se uprostřed délky stehenní kosti Obvod lýtka – měří se v místě největšího vyklenutí lýtkového svalu
c) Šířkové a délkové rozměry
Šířka biakromiální (šířka ramen) je vzdálenost mezi nadpažky. Jako měřidlo se používá torakometr nebo pelvimetr. Přesnost měření: 0,5 cm.
Šířka bikristální (šířka pánve) je vzdálenost mezi pravým a levým nejvzdálenějším bodem horní hrany kosti kyčelní. Měří se stejnými měřidly, se stejnou přesností.
Rozpětí paží – je vzdálenost koncových bodů prostředních prstů na pravé a levé ruce při upažení. Probandi stojí zády u stěny, upaží s dotykem hřbetů rukou na stěně, prostřední prst jedné ruky se opírá o pevnou hranu (nulový bod), druhá ruka je položena na papírové míře na stěně. Přesnost měření: 0,1 cm.
Výška v sedě – je to vzdálenost nejvyššího bodu na temeni hlavy od rovné podložky, na které proband vzpřímeně sedí
Délka dolních končetin – je rozdíl mezi tělesnou výškou probanda a jeho výškou v sedě
Indexy a relativní rozměry
Hodnoty se vypočítávají poměrem (dělením) dvou příslušných somatometrických hodnot - Index biakromiální šířky k výšce těla
- Index bikristální šířky k výšce těla - Index obvodu hrudníku k výšce těla - Index obvodu paže k výšce těla - Index obvodu břicha k výšce těla - Index obvodu gluteálního k výšce těla - Index obvodu stehna k výšce těla - Index obvodu lýtka k výšce těla
- Index akromiokristální: (šířka bikristální * 100): šířka biakromiální - Index tělesné plnosti (Rohrer): (hmotnost v gramech * 100): výška v cm3
Měření somatotypu
Epikondyly humeru – měří se speciálně upraveným posuvným měřítkem na dolním konci kosti pažní (u loketního kloubu), proband má paži v úhlu 90°, přesnost 0,5 mm
Epikondyly femuru – měří se stejným měřidlem, proband sedí na židli, stehno a bérec svírají úhel 90°a měří se na dolním konci stehenní kosti (u kolenního kloubu), přesnost měření: 0,5 mm
Kožní řasa nad tricepsem – měří se tloušťka kožní řasy na pravé paži vzadu uprostřed mezi loktem a nadpažkem
Kožní řasa pod lopatkou (subscapulární) – měří se pod dolním úhlem lopatky, vytažená řasa směřuje šikmo dolů
Kožní řasa suprailiakální – měří se asi 3 cm nad pravým trnem kyčelním
Kožní řasa na lýtku – měří se v místě největšího vyklenutí trojhlavého lýtkového svalu Přesnost měření: 0,1 mm.
Výsledky výzkumných měření Somatometrie (Tab. 1)
Porovnání dvou základních údajů – tělesné výšky a tělesné hmotnosti – potvrzuje poznatek, že gymnasté vyšších výkonnostních tříd jsou menšího vzrůstu a mají nižší váhu proti ostatní průměrné populaci. Poměrně malá směrodatná odchylka svědčí současně o vysoké homogennosti těchto dat u gymnastů. (To platí prakticky i u všech dalších znaků).
Rozdíl v tělesné výšce se projevuje i v podstatných rozdílech u výšky vsedě a u délky dolních končetin.
Jiný je však poměr u obvodových měr hrudníku a paží. V těchto rozměrech naopak gymnasté vysoce (statisticky významně) převyšují studenty. Přitom však biakromiální šířka je u nich v absolutní hodnotě menší. To dokazuje, že gymnasté se v průměru nevyznačují
zvláštní šířkou ramen – přesněji skeletu pletence ramenního, neboť hodnoty jsou naměřeny na bodech kostry – ale mají vysoce rozvinuto především svalstvo hrudníku a paží.
Tabulka 1. Somatometrické hodnoty gymnastů a studentů
Somatický znak Gymnasté
x s
Studenti x s
t-test
významnost p=0,01 Těles. výška
Těles. váha Výška v sedě Délka dol. končetin Rozpětí paží
Šířka biakromiální Obvod hrud. v norm. pol.
Obvod hrud. při insp.
Obvod hrud. při exsp.
Amplituda hrudníku Obvod břicha Obvod gluteální
Obvod paže vol. vis., pr.
Obvod paže vol. vis., l.
Obvod paže ve skrč., pr.
Obvod paže ve skrč., l.
Obvod předloktí, pr.
Obvod předloktí, l.
Obvod stehna, pr.
Obvod stehna, l.
Obvod lýtka, pr.
Obvod lýtka, l.
170,23 67,02 89,36 80,68 175,59 39,12 97,69 102,84 94,03 8,80 75,84 89,78 32,09 31,85 35,66 35,21 28,71 28,60 53,54 53,17 36,68 36,78
3,95 4,16 2,11 3,39 6,57 1,94 3,39 4,06 3,43 2,81 3,22 4,15 1,81 1,66 2,07 1,89 1,25 1,18 2,10 2,10 1,82 1,76
177,99 72,75 92,00 85,95 179,81 39,72 93,75 97,28 91,25 6,04 79,79 97,91 28,96 28,57 31,97 31,01 27,63 26,94 55,98 55,61 37,19 37,11
6,43 8,79 3,84 4,78 8,69 2,95 5,54 5,32 5,20 1,83 5,78 5,10 2,38 2,74 2,65 2,87 1,60 1,84 4,01 4,15 2,40 2,31
8,003 významný 4, 515 významný
4,671 významný 7,091 významný 3,066 významný 1,330 nevýznamný
4,720 významný 6,570 významný 3,503 významný 6,975 významný 4,616 významný 9,852 významný 8,280 významný 7,962 významný 8,692 významný 9,568 významný 4,241 významný 5,901 významný 4,072 významný 4,027 významný 1,336 nevýznamný 0,901 nevýznamný
Nejlépe tyto vztahy vyjadřují relativní hodnoty, které porovnávají naměřené hodnoty s tělesnou výškou (tab. 2). Podle Brugschova rozdělení spadají průměrné hodnoty biakromiální šířky u obou skupin do kategorie „se středně širokými rameny“, v relativních hodnotách obvodu hrudníku se však gymnasté řadí do kategorie „se širokým hrudníkem“, kdežto studenti do kategorie „se středně širokým hrudníkem“. Obdobně je tomu u všech obvodových měr horních končetin, u nichž jsou naměřené hodnoty gymnastů signifikantně vyšší.
V rozměrech dolní části trupu dosahují naopak gymnasté nižších průměrných hodnot.
Zvlášť charakteristický je pak poměr gluteálního obvodu k obvodu hrudníku (gymnasté 89,78:97,69, studenti 97,91:93,75). Gymnasté mají podstatně užší dolní část trupu proti horní, u studentů je tomu naopak. Podobně je tomu u dolních končetin. Zvláště v obvodech stehen je rozdíl značný (statisticky významný) a potvrzuje, že gymnasté se vyznačují štíhlými dolními končetinami.
Tabulka 2. Relativní hodnoty některých znaků
Gymnasté
index kat.podle Brugsche
Studenti
index kat. podle Brugsche Rel. šířka biakromiální
Relativní obvod hrudníku Relativní výška v sedě Rel. délka dol. končetin Relativní rozpětí paží
22,18 57,39 52,49 47,40 103,14
Stř. široká ramena Široký hrudník Dlouhý trup -
-
22,32 52,66 51,69 48,29 101,02
Stř. široká ramena Stř. široký hrudník Středně dlouhý trup -
-
Z porovnání poměrů délek horní a dolní části těla a rozpětí paží k celkové tělesné výšce vyplývá, že gymnasté se vyznačují relativně dlouhým trupem a kratšími dolními končetinami; také v délce paží vykazují gymnasté vyšší hodnoty proti studentům.
Bylo zjištěno i procento tuku měřením tloušťky dvou kožních řas. Zjištěné hodnoty (tab.3) vyjadřují rozdíly v motorické činnosti obou skupin. Dokazuje to i porovnání s Rohrerovým indexem „tělesné plnosti“ (váha v gramech * 100 : výška v cm3), v němž dosahují gymnasté vyššího koeficientu. Při podstatně nižším procentu tuku je vyšší index způsoben převážně rozvojem aktivní svalové hmoty.
Tabulka 3. Rohrerův index a procento tuku
Gymnasté Studenti
% tuku
Rohrerův index 7,54
1,36 14,34
1,29 Somatotypy
U studentů se vyskytuje mnohem více různých somatotypů. Jejich rozmístění je typické pro mladou mužskou generaci, tzn. soustředěno kolem středu, s rozptýlením ke všem třem vrcholům až téměř k různým extrémním typům. Naproti tomu gymnasté tvoří v grafu velmi homogenní soubor, umístěný blízko extrémního mezomorfa.
Endomorfní komponenta (tab.4), která se ve vztahu k výkonnosti uvádí jako
„brzdivý faktor“, je u gymnastických somatotypů zastoupena velmi málo. Třetí stupeň se vyskytuje pouze ve třech případech, u zbývajících je to stupeň prvý nebo druhý. U studentů jsou vyšší stupně endomorfie naopak poměrně časté – čtvrtým a vyšším stupněm je označena více než polovina probandů (55,4%).
Tabulka 4. Stupeň endomorfie Stupeň Gymnasté
Počet příp. tj.%
Studenti Počet příp. tj.%
1 2 3 4 5 6 7
37 16 3 - - - -
66,1 28,6 5,3
- - - -
1 17 19 34 10 2 -
1,2 20,5 22,9 41,0 12,0 2,4
-
Mezomorfní komponenta (tab.5) bývá označována jako rozhodující pro výkonnost (2,8,9). Ve skupině gymnastů je kromě jednoho případu u všech označena 6. nebo 7. stupněm.
U průměrných cvičenců se nejčastěji vyskytují střední hodnoty (3.-5. Stupeň), pouze v pěti případech (6%) 6. Stupeň. Naopak u dvou probandů je mezomorfie označena velmi nízkým 2.
stupněm.
Tabulka 5. Stupeň mezomorfie Stupeň Gymnasté
Počet příp. tj.%
Studenti Počet příp. tj.%
1 2 3 4 5 6 7
- - - - 1 31 24
- - - - 1,8 55,4 42,8
- 2 14 44 18 5 -
- 24 16,9 53,0 21,7 6,0
-
Ektomorfní komponenta (tab.6) je zastoupena u gymnastů většinou velmi slabě, velká většina je označena 1.-3. stupněm, 4. Stupeň je výjimkou. Stejně jako u prvých dvou komponent vyskytuje se i v ektomorfii u průměrných cvičenců největší variabilita. Byly u nich zjištěny všechny stupně od prvého do šestého s nejčastější frekvencí ve 3. a 4. stupni.
Tabulka 6. Stupeň ektomorfie Stupeň Gymnasté
Počet příp. tj.%
Studenti Počet příp. tj.%
1 2 3 4 5 6 7
11 34 10 1
- - -
19,6 60,7 17,9 1,8
- - -
2 18 33 21 6 3 -
2,4 21,7 39,8 25,3 7,2 3,6 -
Z vypočtených aritmetických průměrů jednotlivých komponent byly nalezeny průměrné somatotypy, které jsou jakýmsi teoretickým modelem dané skupiny (tab.7). Z nich jsou patrné typické konstituční znaky. Zatímco střední somatotypy studentů jsou označeny ve všech komponentách zhruba středními hodnotami (modus 4-4-3), gymnasté se od nich liší výrazným zastoupením mezomorfní komponenty; endomorfie je zastoupena velmi nepatrně.
Ektomorfní složka je u většiny gymnastů označena druhým, u některých třetím stupněm, což je způsobeno zpravidla úzkou pánví a relativně štíhlými dolními končetinami.
Tabulka 7. Průměrné somatotypy a modusy somatotypů
Průměrný somatotyp Modus
Gymnasté Studenti
1,4 – 6,4 – 2,0 3,5 – 4,1 – 3,3
1 – 7 – 2 4 – 4 - 3
Gymnasté jsou většinou mírně dysplastické typy, neboť dolní končetiny mají méně mezomorfní než trup a horní končetiny. Typické je nízké zastoupení endomorfie – u téměř 95% probandů je to 1. a 2.stupeň a jen u cca 5% 3.stupeň, který je spíše výjimkou.
Závěry
Jedním z mnoha projevů změn, ke kterým dochází vlivem dlouhodobého působení sportovního tréninku, jsou také změny v tělesné stavbě. Na základě biologických genetických předpokladů jedinců se vlivem sportovního tréninku vyvíjí určitý morfofenotyp, jako
výsledek účelově specifické adaptace morfologické struktury člověka k provádění určitých motorických činností (daného sportovního odvětví).
Zvýšená pohybová aktivita zvyšuje podíl aktivní (tukuprosté) tělesné hmoty na úkor tukové tkáně. To se projevuje u sportovců převládající mezomorfní složkou v jejich
somatotypech.
Sportovci jednoho sportovního odvětví mají tendenci se sbližovat ve znacích tělesné stavby. Je to dáno způsobem a intenzitou zatěžování určitých svalových skupin.
K výrazným změnám v somatotypu dochází v postpubertálním období, v souvislosti s dokončováním biologického zrání a současnou intenzifikací tréninkových prostředků.
Znaky, kterými se intenzívně trénující sportovní gymnasté odlišují od stejně starých nesportovních jedinců, jsou: mohutný rozvoj paží a horní části trupu, štíhlá dolní část trupu, složení těla s minimálním podílem tukové tkáně.
1.2.3 Projekt Digital Human - analýza hlavních komponentů [6]
Cílem tohoto projektu je modelování realistického vzhledu lidské postavy pomocí počítačové grafiky. Tento úkol může být rozdělen na několik částí: animace, tvar těla, vzhled povrchu těla, atd. V současné době byla největší pozornost věnována problému tvaru těla, obzvláště jak použít data z 3D snímků postavy pro vytvoření modelů tvaru lidského těla.
Variabilita tvarů těla
Za účelem modelování variability tvarů těla bylo použito 250 laserových snímků dobrovolníků v přibližně shodné pozici. Byl vytvořen algoritmus pro úpravu obecné šablony podle každého snímku za účelem vytvoření obecné parametrizace povrchu těla. To umožňuje modelování pozvolných přechodů mezi tvary těla. (Obr. 6)
Obrázek 6. Přechody mezi tvary těla
Obecná parametrizace také umožňuje analýzu variability tělesných tvarů na základě technik jako je např. analýza hlavních komponentů. Rozdělení tvarů těla je možné použít pro syntézu nových libovolných tvarů těla. Tvary těla na obrázku výše zarámované červeně byly náhodně vygenerovány.
Rekonstrukce a parametrizace tvaru lidského těla z nasnímaných dat [7]
Obrázek 7. Variabilita tvaru postavy
Na základě souboru zrekonstruovaných a parametrizovaných modelů lidského těla byla vytvořena statistická analýza tvarů lidského těla a analýza hlavních komponentů (jako např.
výška postavy, tělesná hmotnost, vývin svalové hmoty a rozložení hmoty mezi trupem a končetinami) (Obr. 7).
Syntéza dat tvaru lidského těla s důrazem na antropometrii [8]
Další možností využití je vyhodnocení vztahů známých charakteristik nasnímaných dat a tělesných tvarů. Je např. možné vytvořit jednoduchý model závislosti tvaru těla na výšce postavy a tělesné hmotnosti a využít jej pro editaci tvaru postavy (Obr. 8).
Obrázek 8. Závislost tvaru těla na výšce a hmotnosti
1.3 Současné způsoby hodnocení typů postav pro účely oděvní výroby
1.3.1 Hodnocení 1-dimenzionálních charakteristik
1-dimenzionální charakteristiky používané pro hodnocení tvaru lidské postavy jsou obvodové, výškové, šířkové a délkové tělesné rozměry.
Tyto tělesné rozměry lze získat pomocí klasické kontaktní metody měření tělesných rozměrů, nebo pomocí metody bezkontaktního snímání tělesných rozměrů.
1.3.1.1 Tvarová charakteristika lidského těla [9]
Oblast hlavy a krku
tvar krku: kulatý, zploštělý vzadu, oválný délka krku: normální, dlouhý, krátký šířka krku: normální, štíhlý, plný sklon krku: 7° - 30°
Oblast trupu
délka trupu: dlouhý, krátký
obvod trupu: štíhlý, sportovní, podsaditý hrudník: plochý, válcový, kuželový
tvary prsou žen: miskovitá, polokulovitá, kónická, svislá umístění prsou žen: normálně, vysoko, nízko
vývin prsních svalů žen: slabý, střední, silný úhel sklonu ramene: (kořen krku - nadpažek)
nízká ramena, střední ramena (ženy - 21°, muži - 24°), vysoká ramena šířka ramene: (kořen krku - ramenní bod) úzká ramena, normální, široká boky: (množství tuku, věk) normální, široké, úzké; ploché, vysoké, nízké břicho: (pohlaví, věk, množství tuku) vpadlé, ploché, vystouplé - vysoké, nízké záda: normální, shrbená, přímá
držení těla: normální, lordotické, kyfotické lopatky: zřetelnější, méně zřetelné
tvar hýždí: (množství tuku, vývin svalů) ploché, normální, zaoblené
Oblast horních končetin položení ramene k trupu:
• kolmé: β = 90°
• přední: rameno je odkloněné dopředu, β < 90°
• zadní: rameno je odkloněné do zadu, β > 90°
Oblast dolních končetin tvar dolních končetin:
• normální: osy stehna a kolena jsou položeny přímo v jedné ose
• valgózní (X - nosné): osy stehna a kolena tvoří tupé, ven otevřené úhly
• varózní (O - nosné): osy stehna a kolena také tvoří tupé, ale neotevřené vnitřní úhly Tělesné komponenty související s padnutím oděvů
1. Vývin svalové hmoty: slabý, středně slabý, střední, středně silný, silný
• Ramena
• Hrudník
• Záda
• Ruce
• Nohy
2. Vývin tukové hmoty: slabý, střední, bohatý
• Ramena a předloktí
• Hrudník
• Lopatky
• Břicho
• Boky
• Hýždě
• Stehna a lýtka
Typy proporcí těla
• vysoký typ: poměrně dlouhé končetiny a úzký krátký trup
• střední typ: zapadá svým tvarem mezi vysoký a krátký typ
• krátký typ: poměrně krátké končetiny a dlouhý široký trup Typy mužské postavy
• Hrudní typ: slabá tuková vrstva a svalstvo, plochý hrudní koš, propadlé břicho a shrbená záda
• Hrudně-svalovitý typ: basketbalista
• Svalovitě-hrudní typ: gymnasta
• Svalovitý typ: mírná tuková vrstva, střední a pevné svaly, válcovitý hrudní koš, normální nebo přímá záda
• Břišně-svalovitý typ: těžkoatleti
• Svalovitě-břišní typ: těžkoatleti
• Břišní typ: bohatý tukový základ, střední a slabé svaly, válcovitý hrudní koš, oblé břicho, shrbená a normální záda
Typy ženské postavy
a) Rovnoměrné rozložení tukové vrstvy po celém těle:
• Vývin tukových vrstev: slabý, střední, bohatý
• Typy postav: štíhlá, normální, robustní b) Nerovnoměrné rozložení tukových vrstev:
• typ S (od latin. superior- horní): zvýšené ukládání tukové vrstvy v horní části těla
• typ I (od lat. inferior- dolní): zvýšené ukládání tukové vrstvy v dolní části těla
• typ Tr (od latin. trunsus-trupový): zvýšené ukládání tukové vrstvy na trupu
• typ Ex (od lat. extremitas-končetina): zvýšené ukládání tukové vrstvy na končetinách
• typ M (od latin. mamma – hrudník ženy): zvýšené ukládání tukové vrstvy na hrudi
• typ T (od lat.trochanter- chocholík): zvýšené ukládání tukové vrstvy na stehnech v oblasti zvané chocholík (výběžek kosti stehenní)
1. Leptosomní typ (od řec. leptos-tenký, soma-tělo)
• Tělesně slabý typ: slabý vývin tukové vrstvy a svalů, plochý hrudní koš, propadlé břicho, úzká stehna, “nedostatek jakýchkoliv mírných črtů ženskosti“
• Slabě tvarovaný typ: úzce stavěné typy postav, bohatší tuková vrstva, mírné črty ženskosti
2. Mesosomní typ (od řec. mesos-střední, soma-tělo)
• Mírně tvarovaný typ: střední rozvinutí svalů a tukové vrstvy, hrudník je válcovitý, břicho je rovné, lehce zaoblené, pánev je široká, ideál krásy ženského těla
• Středně tvarovaný typ: větší rozvinutí svalů a menší tuková vrstva
3. Megasomní typ (od řec. megas-veliký, soma-tělo) s velkými příčnými a podélnými rozměry těla
• Atletický typ: prudké zvýšení stupně rozvinutí svalů a snížený stupeň rozvinutí tukové vrstvy, připomíná typ tělesné stavby muže
• Méně atletický typ: střední stupeň rozvinutí svalů a tukové vrstvy
• Objemný typ: silně rozvinuté svalstvo a bohatá tuková vrstva
1.3.1.2 Velikostí systémy oděvní konfekce [10]
Velikostní systém oděvů je struktura velikostí oděvů vytvořená členěním do skupin podle základních tělesných rozměrů (vp, oh, op, os).
Rozdělení podle:
• pohlaví: pro muže, pro ženy
• věku: pro dospělé ženy a muže, pro dívky a chlapce
• druhu výrobků: vrchní oblečení (klasická technologie, pletené výrobky, pracovní oblečení), spodní prádlo, oděvní doplňky
Tuzemský velikostní sortiment
1. Vrchní oděvy pro dospělé muže a ženy
(pro horní a dolní část těla; muži: VP-OH-OP, ženy: VP-OH-OS)
• M - mladí muži a ženy
• S - muži a ženy staršího a středního věku
2. Vrchní oděvy pro dívky a chlapce (pro horní a dolní část těla; VP-OH) 3. Pracovní a ochranné oděvy (vychází z velikostního sortimentu pro dospělé) 4. Prádlo (VP-OH-OP-OS; pánské košile, podprsenky, pánské slipy, pánské trenýrky,
dámské kalhotky, dámské a pánské pyžamo, noční košile, podprsenky: OH-POH;
pánské košile: OK-OH-DR-VP)
5. Pletené výrobky (vrchní ošacení a prádlo)
Německé velikostní sortimenty
1. HAKA (vrchní oblečení pro muže a chlapce; OH-OP)
• postava: normální, štíhlá, podsaditá, břichatá, silná, krátká podsaditá, krátká břichatá, sportovní 1, sportovní 2
2. DOB (vrchní oblečení pro ženy a dívky; VP-OH-OS)
• postava: nízká, středně vysoká, vysoká
• boky: normální, úzké, široké
Mondoform (Belgie, Dánsko, Finsko, Rakousko ...)
rozdělení - pohlaví a věk, důležité rozměry - pomocí pyktogramů 1. Ženy: boky - úzké, normální, široké
2. Muži: postava -sportovní, normální, silná, korpulentní, břichatá symbolika: XXS, XS, S, M, L, XL, XXL
1.3.1.3 Technika identifikace tvaru ženské postavy pro oděvní výrobu [11]
(Female figure identification technique for apparel -North Carolina State University, Department of Textile and Apparel Technology and Management)
Female figure identification technique for apparel je software určený pro počítačové zpracování dat bezkontaktního snímání tělesných rozměrů. Tento program vyhodnocuje tvar a typ postavy na základě matematických definic skupiny typů postav. Byly vybrány základní obvodové tělesné rozměry, které byly vyhodnoceny jako určující pro typ postavy a pro dobré padnutí oděvů (Obr. 9).
Program přiřazuje jednotlivým snímkům postav příslušné kategorie typu postavy (Tab. 8) na základě vyhodnocení určujících tělesných rozměrů.
Tabulka 8. Kategorie typů postav
Věk (roky) Výška (cm) Hmotnost (kg) Kategorie typů postav %
Prům Min. Max. Prům Min. Max. Prům Min. Max.
Spodní přesýpací hodiny 40 21 18 46 166,4 154,9 185,4 62,1 45,8 98,8 Přesýpací hodiny 21,6 23 18 61 165,1 152,4 180,3 60,2 46,7 95,6
Lžíce 17,1 30 18 65 163,8 149,9 176,5 63,9 40,8 98,3 Obdélník 15,8 26 18 66 165,1 152,4 177,8 63,4 44,8 107,4
Ovál 3,6 36 18 53 160 157,5 165,1 68,4 54,8 110,5 Trojúhelník 1,8 20 18 22 169,7 170,2 174 64,8 59,3 73,4
Přehled určujících tělesných rozměrů:
• Obvod hrudníku
• Obvod v úrovni žaludku
• Obvod pasu
• Obvod břicha
• Obvod v úrovni kyčelních hřebenů
• Obvod sedu
Obrázek 9. Určující tělesné rozměry
Typ postavy Přesýpací hodiny
Kategorie Přesýpací hodiny byla základem pro vytvoření mnoha dalších kategorií.
Tato kategorie byla druhá nejpočetnější.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu.
Kritérium: velmi malý rozdíl mezi obvodem hrudníku a obvodem sedu A poměry obvod hrudníku/obvod pasu a obvod sedu/obvod pasu jsou přibližně shodné a významné.
Osoba tohoto typu postavy má proporcionální vzhled hrudníku a boků a definovanou pasovou linii (Obr. 10,11).
Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Přesýpací hodiny jako první.
Obrázek 10. Ideální příklad postavy typu Přesýpací hodiny
Obrázek 11. Příklady postavy typu Přesýpací hodiny ve srovnání s ideální postavou tohoto typu
Typ postavy Spodní přesýpací hodiny Tato kategorie je nejpočetnější.
Tato kategorie je podskupinou předcházející.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu.
Kritérium: větší obvod sedu než obvod hrudníku A poměry obvod hrudníku/obvod pasu a obvod sedu/obvod pasu jsou natolik významné, že vytváří definovanou pasovou linii.
Tento typ se liší od typu Trojúhelník výrazným zúžením v pase (Obr. 12,13,14). Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Spodní přesýpací hodiny před vyhodnocením kritérií typu Trojúhelník. Většina subjektů, mírně se odlišujících od kategorie Spodní přesýpací hodiny, náleží do kategorie Trojúhelník, převážně z důvodu nedostatečného zúžení v pase.
Obrázek 12. Ideální příklad typu Spodní přesýpací hodiny.
Obrázek 13. Srovnání typů Přesýpací hodiny (černá) a Spodní přesýpací hodiny (žlutá).
Obrázek 14. Příklady postavy typu Spodní přesýpací hodiny ve srovnání s ideální postavou tohoto typu
Typ postavy Lžíce
Tato kategorie je třetí nejpočetnější.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu, obvod v úrovni kyčelních hřebenů.
Kritérium: větší rozdíl obvodu sedu a hrudníku A poměr obvod hrudníku/obvod pasu je menší než u typu Přesýpací hodiny A poměr obvod v úrovni kyčelních hřebenů /obvod pasu je velký.
Postava se zužuje od hrudníku směrem k pasu a má definovanou pasovou linii, ale směrem od pasu dolů vyčnívají boky přímo směrem do stran, na rozdíl od ostatních typů postav, které se směrem od pasu k bokům rozšiřují pozvolně (Obr. 15,16,17).
Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Lžíce po vyhodnocení kritérií typu Přesýpací hodiny. Základním parametrem tohoto typu je poměr obvod v horní části boků/obvod pasu.
Obrázek 15. Ideální příklad typu Lžíce.
Obrázek 16. Srovnání typů Přesýpací hodiny (žlutá) a Lžíce (černá).
Obrázek 17. Příklady postavy typu Lžíce ve srovnání s ideální postavou tohoto typu
Typ postavy Obdélník
Tato kategorie byla čtvrtá nejpočetnější.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu.
Kritérium: obvod hrudníku a obvod sedu je téměř shodný A poměry obvod hrudníku/obvod pasu a obvod sedu/obvod pasu jsou nízké.
Tento typ postavy je charakteristický absencí znatelné pasové linie. Proto nejsou příliš velké rozdíly mezi obvodem hrudníku, obvodem pasu a obvodem sedu. (Obr. 18,19,20)
Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Obdélník jako poslední. V případě, že měření nezapadají do hodnot tohoto typu, vyhodnotí program postavu jako “žádná kategorie”.
Obrázek 18. Ideální příklad typu Obdélník.
Obrázek 19. Srovnání typů Přesýpací hodiny (černá) a Obdélník (žlutá).
Obrázek 20. Příklady postav typu Obdélník (žlutá) ve srovnání s ideální postavou tohoto typu (černá).
Typ postavy Ovál
Tato kategorie byla pátá nejpočetnější.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu, obvod v úrovni žaludku, obvod v úrovni břicha.
Kritérium: průměr obvodu pasu, obvodu v úrovni žaludku a obvodu v úrovni břicha je menší než obvod hrudníku.
Tento typ postavy je charakteristický několika velkými pruhy tkáně, které vystupují z povrchu těla v oblasti pasu, a má velmi velkou střední část těla ve srovnání s ostatními částmi těla.
Tvar postavy z čelního pohledu se může lišit, ale charakteristický tvar tohoto typu je patrný z bočního pohledu. (Obr. 21,22)
Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Ovál po vyhodnocení kritérií typu Přesýpací hodiny, Lžíce a Spodní přesýpací hodiny. Základním parametrem tohoto typu je průměr obvodu pasu, obvodu v oblasti žaludku a obvodu v oblasti břicha.
Obrázek 21. Ideální příklad typu Ovál, čelní a boční pohled.
Obrázek 22. Srovnání typů Přesýpací hodiny (černá) a Ovál (žlutá).
Typ postavy Trojúhelník
Tato kategorie byla nejméně početná.
Tělesné rozměry použité pro definici: obvod hrudníku, obvod pasu, obvod sedu.
Kritérium: větší obvod sedu než obvod hrudníku A poměr obvod sedu/obvod pasu je malý.
Tento typ má vyvinutější boky než hrudník a nemá definovanou pasovou linii. Tento typ se odlišuje od typu Spodní přesýpací hodiny tím, že nebere v úvahu poměr obvod hrudníku/obvod pasu. (Obr. 23,24)
Software FFIT vyhodnocuje kriteria typu Spodní přesýpací hodiny před vyhodnocením kritérií typu Trojúhelník. Většina subjektů, mírně se odlišujících od kategorie Spodní přesýpací hodiny, náleží do kategorie Trojúhelník, převážně z důvodu nedostatečného zúžení v pase.
Obrázek 23. Ideální příklad typu Trojúhelník.
Obrázek 24. Srovnání typů Spodní přesýpací hodiny (žlutá) a Trojúhelník (černá).
1.3.1.4 SizeUK – národní velikostní průzkum Velké Británie [12]
Ve Velké Británii proběhnul v letech 2001-2002 Národní velikostní průzkum (SizeUK).
Měření se zúčastnilo 11 000 probandů a bylo provedeno pomocí technologie bezkontaktního snímání tělesných rozměrů celé postavy a automatického měření 130 tělesných rozměrů. Tyto údaje o velikosti a tvaru těla společně s 3D snímkem každého subjektu jsou archivovány v Britské antropometrické databázi a jsou k dispozici pro online data mining (Obr. 25).
Projekt SizeUK vzniknul na základě spolupráce Britské vlády, 17 hlavních prodejců módní konfekce, vědců a výrobních společností. SizeUK je první národní průzkum Britské populace od roku 1950 a první průzkum tvarů postav populace. Subjekty byly snímány ve 2 pozicích, ve stoje a v sedě. Předpokládá se zájem o výsledky průzkumu i ze sektorů mimo oděvní průmysl, např. zdravotnictví (ohledně nárůstu obezity), dopravy, výroby nábytku.
Výsledky výzkumu jsou k dispozici pouze pro komerční účely.
Databáze obsahuje: [13]
• Osobní údaje každého probanda (kromě jména a adresy)
• 11 000 probandů – 50 % žen a 50% mužů
• 140 měření každého probanda (130 elektronických, 8-10 manuálních)
• 1 540 000 měření celkem
• 22 000 snímků – 2 snímky každého probanda
• Informace marketingového průzkumu
Obrázek 25: software pro analýzu 3D dat
Výsledky průzkumu
1. Standardní analýza dat
• Statistická analýza informací marketingového průzkumu
• Statistická analýza měření tělesných rozměrů: průměr, maximální a minimální hodnoty, četnost; celý soubor nebo skupiny věkové, regionální, ekonomické, etnické (Tab. 9,10)
• Analýza tvaru postavy; celý soubor nebo skupiny věkové, regionální, ekonomické, etnické
• Korelační tabulky tělesných rozměrů a tvarů postav
2. Vlastní analýza dat prostřednictvím online přístupu do SizeUK databáze. Přístup bude k dispozici po dobu 5 let.
3. Analýza dat na zakázku. Společnost Bodymetrics nabízí řadu základních a speciálních analytických služeb.
Hlavní výsledky [14]
Tabulka 9. Průměrné tělesné rozměry
VP (cm) OH (cm) OP (cm) OS (cm) m (kg)
Muži 2002 177 107 94 102 79
Ženy 2002 163 98 86 103 65
Ženy 1951 159 94 70 99 62
Ženy USA 160 104 88 109 71
Tabulka 10. Tělesná hmotnost na základě výpočtů BMI
Ženy Muži
Nízká hmotnost 12 % 6 %
Normální hmotnost 50 % 50 %
Nadváha nebo obezita 38 % 44 %
Analýza tvaru těla [15]
3D snímky tvaru postavy umožňují provedení pokročilé analýzy typů postav populace.
Obrázek 26 ukazuje variabilitu tvarů postavy jedné velikostní skupiny. Variabilita může být znázorněna pomocí 3D snímků trupu nebo horizontálních a vertikálních řezů v různých místech těla (Obr. 27-33).
Významnou výzvou je výzkum způsobů využití nových zdrojů informací o tvarech typů postav. Kromě těchto úvah o budoucím výzkumu typů postav už bylo určitých výsledků dosaženo integrací dat lineárních měření tělesných rozměrů.
Obrázek 26. Průměrný tvar těla žen
Typy tvarů postav [16]
Obrázek 27. Ženy vel. 16
Obrázek 28. Nízká hmotnost, normální hmotnost, nadváha, obezita
Obrázek 29. Ženy ve věku 16 – 19 let
Obrázek 30. Ženy ve věku 55 – 64 let
Obrázek 31. Muži ve věku 16 – 19 let
Obrázek 32. Muži ve věku 55 – 64 let
Obrázek 33: Muži vel. 36 inches
