Návrh hodnocení typů postavy

Hodnocení plnosti postavy, dysplazie postavy a diference pasu bylo navrženo tak, aby hodnoty těchto tří kritérií hodnocení tvaru ženské postavy spadaly do intervalu 1-7.

Za tímto účelem byla studována metoda hodnocení Ektomorfie dle Heath&Carter.

Tato metoda využívá ke stanovení hodnot Ektomorfie, spadajících do intervalu 0-7, regresní rovnice závislosti Ektomorfie na HWR.

K výpočtu hodnot plnosti postavy, dysplazie postavy a diference pasu, spadajících do intervalu 1-7, byly proto podle vzoru Ektomorfie dle Heath-Carter také navrženy regresní rovnice.

Výhody tohoto způsobu hodnocení jsou následující:

1. Vyjádření všech hodnotících kritérií tvaru postavy (plnosti postavy, dysplazie postavy a diference pasu) pomocí hodnot spadajících do shodného intervalu poskytuje lepší názornost a přehlednost typologie.

2. Byly získány 3 bezrozměrné proměnné namísto tří proměnných vyjádřených v odlišných jednotkách.

3. Přínosem je používání kontinuálních proměnných namísto diskrétních kategorií v případě použití např. hodnotící tabulky.

Ektomorfie: E [4]

Ektomorfie vyjadřuje linearitu neboli štíhlost postavy. Jedná se o jednu ze tří složek Somatotypu dle metodiky Sheldona a metodiky Heath-Carter.

Používá se převážně při hodnocení somatotypu sportovců.

Regresní rovnice Ektomorfie:

• Pro HWR < 38,25 platí: E = 0,1……dolní hranice Ektomorfie dle literatury

• Pro 38,25 < HWR < 40,75 platí: E = 0,463 HWR – 17,63

• Pro 40,75 < HWR platí: E = 0,732 HWR – 28,58

Kde HWR = VP/ ³√TH [cm/kg¹′³] Výškováhový index (Height-Weight Ratio) TH = tělesná hmotnost, VP = výška postavy

Studovaná literatura [4] pojednává pouze o hodnocení mužské populace.

Tato literatura současně uvádí, že ženská populace se od mužské odlišuje takto:

• Ženská populace vykazuje mnohem vyšší hodnoty endomorfie (obsahu tuku).

• Mužská populace vykazuje mnohem vyšší hodnoty ektomorfie (linearity postavy) a mezomorfie (svalové a kosterní hmoty).

Z těchto důvodů byl analyzován Výškováhový index (Obr. 52) a Ektomorfie (Obr. 53) souboru mužské populace. Červeně jsou vyznačeny hranice intervalů HWR použitých při výpočtu Ektomorfie pomocí regresních rovnic dle Heath-Carter (HWR¹ = 38,25; HWR² = 40,75). Bylo zjištěno, že tyto hodnoty odpovídají inflexním bodům křivky výškováhového indexu mužů.

Výškováhový index - muži

34

Obrázek 52. Výškováhový index - muži

Ektomorfie - muži

0

Obrázek 53. Ektomorfie - muži

Na základě analýzy četností probandů spadajících do jednotlivých kategorií Ektomorfie dle Heath-Carter bylo zjištěno, že rozdělení četností neodpovídá normálnímu rozdělení četností (Obr. 54).

Četnost - Ektomorfie mužů

0

Obrázek 54. Četnost – Ektomorfie mužů

Při návrhu hodnocení tvaru postavy dospělých žen v rámci této diplomové práce však bylo učiněno rozhodnutí, navrhnout metodu hodnocení tvaru postavy takovým způsobem, aby výsledné četnosti probandů spadajících do jednotlivých kategorií odpovídaly normálnímu rozdělení četností.

Toto rozhodnutí bylo učiněno z následujících důvodů:

• většina tělesných rozměrů, stejně jako většina jevů vyskytujících se v oblasti přírodních věd, odpovídá normálnímu rozdělení četností

• pro typologii tvarů postavy není účelné, aby okrajové skupině příslušelo nejvyšší zastoupení četností, a průměrné hodnotě poměrně nízké zastoupení četností

Proto byly regresní rovnice pro výpočet plnosti postavy, dysplazie postavy a diference pasu stanoveny jiným způsobem, než tomu bylo v případě odborné literatury [4].

Na základě experimentálního zkoumání chování křivky Ektomorfie a odpovídajících četností probandů v závislosti na změnách regresních rovnic a tvaru křivky HWR byly vyvozeny násladující závěry:

• Oblasti křivky HWR s nejstrmějším stoupáním přísluší nejnižší četnost probandů.

• Oblasti křivky HWR s nejmenším stoupáním přísluší nejvyšší četnost probandů.

Pro účely vytvoření typologie tvaru postavy je vhodné dosáhnout normálního rozdělení četností plochého typu, aby četnosti jednotlivých kategorií nebyly příliš rozdílné.

Proto je nutné upravovanou vstupní křivku rozdělit v inflexních bodech a pomocí regresních rovnic vytvořit výslednou křivku co nejvíce se blížící lineární závislosti.

Tyto závěry byly dále uplatněny při návrhu regresních rovnic výpočtu plnosti postavy, dysplazie postavy a diference pasu.

4.1.1 Návrh hodnocení plnosti postavy

Na základě studia hodnocení plnosti postavy podle různých metodik bylo zjištěno, že plnost postavy závisí na poměru tělesné hmotnosti a výšky postavy.

Konkrétní způsob vyjádření plnosti postavy se u jednotlivých metodik liší.

Pro účely této studie byl za kritérium hodnocení plnosti postavy zvolen Body Mass Index BMI = TH/VP² [kg/m²] (Obr. 55), protože bývá používán ve spojitosti s hodnocením tvaru postavy pro účely oděvní výroby.

BMI byl použit např. při národním velikostním průzkumu Velké Británie – Projektu Size UK.

Vlastnosti BMI:

• S rostoucí tělesnou hmotností při konstantní výšce postavy BMI roste, plnost postavy se zvyšuje.

• S rostoucí výškou postavy při konstantní tělesné hmotnosti BMI klesá, plnost postavy se snižuje.

Dále byly navrženy regresní rovnice pro výpočet plnosti postavy dosazením odpovídajících hodnot BMI = TH/VP² [kg/m²].

Regresní rovnice byly navrženy tak, aby:

• plnost postavy nabývala hodnot 1-7

• plnost postavy odpovídala normálnímu rozdělení četností

Červeně jsou vyznačeny body křivky BMI = TH/VP², které byly použity jako hranice intervalů při návrhu regresních rovnic plnosti postavy (BMI1 = 21; BMI2 = 32)

Body Mass Index

15 20 25 30 35 40 45

1 9 17 25 33 41 49 57 65 73 81 89 97 105 Proband č.

BMI [kg/m²]

Obrázek 55. Body Mass Index

Regresní rovnice plnosti postavy: (Obr. 56,57)

• Pro BMI < 21 platí: A = 0,333 BMI – 5,0

• Pro 21 < BMI < 32 platí: A = 0,3636 BMI – 5,6364

• Pro 32 < BMI platí: A = 0,0839 BMI + 3,3161 Kde A = plnost postavy

BMI = TH/VP² [kg/m²]

TH = tělesná hmotnost, VP = výška postavy

Plnost postavy

1 2 3 4 5 6 7

1 9 17 25 33 41 49 57 65 73 81 89 97 105 Proband č.

A

Obrázek 56. Plnost postavy

Četnost - plnost postavy

0 50 100 150 200 250 300 350

0-1 1-2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 7-8

Interval

Četnost

Obrázek 57. Četnost – plnost postavy

4.1.2 Návrh hodnocení dysplazie postavy

Dysplazie postavy je způsobena nerovnoměrným stupněm rozvoje svalové a tukové hmoty různých částí těla.

Jako typický příklad dysplazie postavy můžeme uvést tvar těla vrcholových gymnastů, kteří mají velmi výrazně vyvinuté svalstvo horní části trupu a podstatně užší dolní část trupu.

Tento příklad je velmi markantní, avšak v menším měřítku se dysplazie postavy projevuje i u běžné populace.

V případě běžné populace žen se dysplazie postavy projevuje výraznějším rozvojem převážně tukové, ale do jisté míry i svalové hmoty buďto v dolní části trupu, na hýždích a stehnech (ve většině případů), nebo v horní části trupu (spíše u sportovkyň nebo u žen se silným vývinem prsou).

Na základě studia hodnocení dysplazie postavy podle různých metodik bylo zjištěno, že jako kritérium hodnocení dysplazie postavy se používá buďto poměr šířka ramen/šířka pánve, nebo rozdíl obvod hrudníku - obvod sedu.

Nedostatkem těchto způsobů hodnocení dysplazie postavy spočívá v tom, že neberou v úvahu vztah vypočtené hodnoty nerovnoměrnosti vývinu postavy k hlavním rozměrům postavy.

Proto dochází k následující nežádoucí situaci: výsledná hodnota dysplazie postavy různých probandů se shoduje v případě, že rozdíl OH-OS je u obou probandů shodný, nezávisle na tom, jestli se jedná o štíhlou nebo obézní postavu.

Je však samozřejmostí, že v případě štíhlé postavy bude nerovnoměrnost vývinu postavy mnohem markantnější, protože se bude jednat o mnohem větší procentuální část výchozích tělesných rozměrů.

Proto byl pro účely této studie za kritérium hodnocení dysplazie postavy navržen poměr b = (OS-OH)/OH (Obr. 58).

Tento poměr vyjadřuje velikost rozdílu obvodu hrudníku a obvodu sedu vztaženou k velikosti obvodu hrudníku.

Velikost tohoto poměru nám sděluje nejen zda je rozvinutější horní nebo dolní část trupu, ale také nakolik je tato nerovnoměrnost markantní vzhledem k hlavním rozměrům postavy.

b = (OS-OH)/OH

Červeně jsou vyznačeny body křivky b = (OS-OH)/OH, které byly použity jako hranice intervalů při návrhu regresních rovnic dysplazie postavy (b¹ = -0,025; b² = 0,125).

Dále byly navrženy regresní rovnice pro výpočet dysplazie postavy dosazením odpovídajících hodnot b = (OS-OH)/OH.

Regresní rovnice byly navrženy tak, aby:

• dysplazie postavy nabývala hodnot 1-7

• dysplazie postavy odpovídala normálnímu rozdělení četností Regresní rovnice dysplazie postavy: (Obr. 59,60)

• Pro b < -0,025 platí: B = 9,8859 b + 2,2471

Obrázek 59. Dysplazie postavy

Četnost - dysplazie postavy

0

Obrázek 60. četnost – dysplazie postavy

4.1.3 Návrh hodnocení diference pasu

Velikost diference pasu ženské postavy je významným činitelem pro padnutí dámské oděvní konfekce.

Velikost zúžení ženské postavy v oblasti pasu souvisí se stupněm rozvoje tukové tkáně v této oblasti a s tvarem kosterního základu – konkrétně s tvarem spodní části hrudního koše a s tvarem kyčelních hřebenů.

V běžné populaci žen existují v tomto směru značné rozdíly, od ideálního tvaru ženské postavy s výrazným zúžením v pase, přes tvar postavy s mírným zúžením – v poslední době vlivem růstu obezity nejběžnější, až po tvar postavy bez zúžení v pase (velmi obézní postava).

Současné typologie používají jako hodnotící kritérium diference pasu poměr obvod hrudníku/obvod pasu nebo poměr obvod sedu/obvod pasu.

Nevýhody tohoto způsobu jsou obdobné jako v případě dysplazie postavy.

Velikost zúžení v pase není srovnávána s hlavními rozměry postavy, proto tyto typologie nejsou schopny klasifikovat, nakolik je zúžení v pase markantní u konkrétní postavy.

I v tomto případě platí, že stejná hodnota zúžení v pase je mnohem zřetelnější u štíhlé postavy.

Další problém při hodnocení diference pasu nastává, když má postava významnou hodnotu dysplazie postavy. V tomto případě platí, že OH<OS, nebo naopak OS<OH. Proto je sporné, jestli určovat diferenci pasu ve vztahu s OH, nebo ve vztahu s OS. Zřejmě by bylo vhodné určovat diferenci pasu ve vztahu k hodnotě rovnající se aritmetickému průměru OH a OS.

Proto byl pro účely této práce za kritérium hodnocení diference pasu navržen poměr c = [(OH+OS)/2-OP]/OP (Obr. 61).

Jedná se o velikost rozdílu obvodu pasu a hodnoty získané jako aritmetický průměr obvodu hrudníku a obvodu sedu, vztaženou k velikosti obvodu pasu.

Velikost tohoto poměru nám sděluje nakolik je zúžení postavy v pase markantní vzhledem k hlavním rozměrům postavy.

c = [(OH+OS)/2-OP]/OP

Obrázek 61. Křivka proporcí OH, OP a OS

Červeně jsou vyznačeny body křivky c = [(OH+OS)/2-OP]/OP, které byly použity jako hranice intervalů při návrhu regresních rovnic diference pasu (c¹ = 0,15; c² = 0,4)

Dále byly navrženy regresní rovnice pro výpočet diference pasu dosazením odpovídajících hodnot c = [(OH+OS)/2-OP]/OP.

Regresní rovnice byly navrženy tak, aby:

• diference pasu nabývala hodnot 1-7

• diference pasu odpovídala normálnímu rozdělení četností Regresní rovnice diference pasu: (Obr. 62,63)

• Pro c < 0,15 platí: C = 5,4829 c + 1,1776

Obrázek 62. Diference pasu

Četnost - diference pasu

0

Obrázek 63. Četnost – diference pasu

In document Návrh metody klasifikace somatotypů z pohledu oděvářské praxe. (Page 63-72)