Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: KTV
Studijní program: 2. stupeň
Kombinace: Tělesná výchova – anglický jazyk
Problematika dopingu v jabloneckém regionu.
The problem of doping in jablonec region.
La problématique de doping à la région de Jablonec.
Diplomová práce: 2007–FP–KTV– 229
Autor: Podpis:
Václav FRANZKE Adresa:
Panenská 37
466 01, Jablonec nad Nisou
Vedoucí práce: MUDr. Pavel Jurák Konzultant:
Počet
stran slov obrázků tabulek grafů pramenů příloh
103 22500 9 20 21 36 17
Technická Univerzita v Liberci Pedagogická fakulta
Václav Franzke
Problematika dopingu v jabloneckém regionu
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce MUDr. Pavel Jurák
Liberec 2008
zadání
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci dne: 13. 5. 2008 Václav Franzke
Tímto bych chtěl poděkovat MuDr. Pavlu Jurákovi za odborné vedení, trpělivost a spolupráci při vedení mé diplomové práce.
Rád bych také poděkoval všem, kteří se podíleli na organizaci sběru dat při prováděném výzkumu ve fitcentrech. A samozřejmě všem ostatním, kteří ochotně dotazníky vyplnili.
ANOTACE
PROBLEMATIKA DOPINGU V JABLONECKÉM REGIONU
Resumé
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem a srovnáním dopingové problematiky z hlediska četnosti užívání dopingových látek v různých věkových kategoriích, závodní a rekreační sportovní činnosti a výše investované částky do dopingu. Tyto údaje jsou porovnávány s již zjištěnými daty v roce 2002 v libereckém regionu. Dále poskytuje obraz o dostupnosti dopingových látek a jejich subjektivních účinků jako podpůrných prostředků a také jako látek negativně ovlivňujících zdraví.
Zhodnocuje osobní zkušenost s materiály, zabývajícími se dopingovou prevencí.
V poslední řadě reflektuje obecnou znalost dopingového prostředí na základě
dopingových afér ve světě a u nás. Z výsledků vyplývá, že v jabloneckém regionu je menší počet jedinců, kteří se přiznali k zneužívání dopingových látek.
THE PROBLEM OF DOPING IN JABLONEC REGION
Summary:
This diploma thesis is concerned with the research and with the comparison of problem of doping in terms of the number of doping usage in different age categories, competitive and recreational sport activity and the invested amount to doping. These data are compared with the data already found in the region of Liberec in 2002. The thesis further provides the state about the availability of doping substance and its subjective effect as stimulant and as well as the substance that negatively influences health. The diploma thesis evaluates personal experience with materials dealing with doping prevention and relfects general knowledge of doping environment based on doping arfairs in the world and in our country. The thesis takes into account the
meaning of preventive programs and activities having done in the Slepička research and its graphic references are resumed in the appendix.
Key words: doping substances, prevention, anabolic steroids, performance, habitus
Resumé
Le propos de cette thèse est d’étudier la problématique du doping et de comparer la fréquence de l’usage des substances dopantes dans le sport professionnel et dans le sport de loisir selon d’autres critères: l’âge, le montant investi dans le doping. Les données obtenues lors de cette recherche sont comparées avec les données qui ont été relevées dans la région de Liberec en 2002. L’étude devra fournir une image sur l’accessibilité des substances du dopage et sur les effets subjectifs provoqués par ces produits stimulants, dont l’usage est nuisible à la santé. La thèse évalue l’expérience personnelle avec les matériaux dédiés à la prévention du dopage et étudie, en s’appuyant sur l’analyse des affaires de doping dans le monde et en République tchèque, quelle est la connaissance générale du milieu de doping. La thèse vise à évaluer l’apport des programmes de prévention et des activités menées dans le cadre du sondage Slepičky (les graphiques voir dans l‘annexe).
Les mots clés: substances dopantes, prévention, stéroïdes anabolisants, performance athlétique, l’apparence physique
ÚVOD... 10
1 CÍLE A HYPOTÉZY ... 12
1. 1 DÍLČÍ CÍLE... 12
1. 2 HYPOTÉZY ... 12
2 SYNTÉZA POZNATKŮ... 13
2. 1 HISTORIE DOPINGU ... 13
2. 2 DOPINGOVÉ LÁTKY A METODY... 16
2. 2. 1 Definice dopingu... 16
2. 2. 2 Anabolické látky (S1) ... 18
2. 2. 3 Hormony a příbuzné látky (S2) ... 18
2. 2. 4 Beta-2 agonisté (S3)... 20
2. 2. 5 Látky s antiestrogenní aktivitou (S4) ... 21
2. 2. 6 Diuretika a ostatní maskovací látky (S5)... 21
2. 2. 7 Metody zakázané stále – při soutěži i mimo soutěž... 22
2. 2. 8 Látky a metody zakázané při soutěži... 23
2. 2. 9 Látky zakázané v určitých sportech ... 27
2. 3 ZDRAVOTNÍ ASPEKTY UŽÍVÁNÍ DOPINGU ... 29
2. 3. 1 Androgenní anabolické steroidy... 29
2. 3. 2 Erytropoetin ... 29
2. 3. 3 Růstový hormon (hGH, STH) a inzulínu podobné hormony (IGF1)... 29
2. 3. 4 Mechanické růstové hormony (MGF) ... 29
2. 3. 5 Gonadotropiny (LH a hCG) ... 30
2. 3. 6 Inzulín ... 30
2. 3. 7 Kortikotropiny... 30
2. 3. 8 Beta 2 - agonisté... 31
2. 3. 9 Inhibitory aromatáz ... 31
2. 3. 10 Diuretika ... 31
2. 3. 11 Zvyšování přenosu kyslíku... 32
2. 3. 12 Chemická a fyzikální manipulace ... 32
2. 3. 13 Stimulancia... 32
2. 3. 14 Kanabinoidy... 34
2. 3. 15 Glukokortikosteroidy ... 34
2. 3. 16 Alkohol ... 34
2. 3. 17 Beta-blokátory... 35
3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST... 36
3. 1 METODIKA VÝZKUMU... 36
3. 2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU ... 37
3. 3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ... 38
3. 3. 1 Celkový poměr... 38
3. 3. 2 Zastoupení věkových skupin ... 38
3. 3. 3 Možnost získat doping ... 39
3. 3. 4 Osobní zkušenost s užíváním dopingu ... 40
3. 3. 5 Četnost používání dopingu... 41
3. 3. 6 Sportovní kategorie ... 42
3. 3. 7 Užívané dopingové látky... 43
3. 3. 8 Splnění očekávání užíváním dopingu... 46
3. 3. 9 Doporučení dopingu... 48
3. 3. 10 Dosažení cíle s užitím dopingu ... 49
3. 3. 11 Investice do dopingu ... 50
3. 3. 12 Uživatelé dopingu v mém okolí ... 51
3. 3. 13 Zdravotní důsledky užívání dopingu ... 52
3. 3. 14 Zkušenost se zdravotními potížemi ... 54
3. 3. 15 Povědomí o dopingové prevenci ... 55
3. 3. 16 Dopingové případy... 56
4 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ ... 61
4. 1 PROČ PRÁVĚ DOTAZNÍKOVÁ STUDIE – VÝHODY A NEVÝHODY ... 61
5. 1 ANTIDOPINGOVÉ ORGANIZACE... 63
5. 1. 1 World Anti-Doping Agency (WADA) ... 63
5. 1. 2 Asociace Národních Antidopingových organizací (ANADO) ... 63
5. 1. 3 Mezinárodní olympijský výbor (IOC)... 63
5. 1. 4 Mezinárodní rada sportovní arbitráže (ICAS) ... 64
5. 1. 5 Arbitrážní soud pro sport (CAS) ... 64
5. 1. 6 Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR) ... 65
5. 1. 7 Řídící výbor Rady Evropy pro sport (CDDS) ... 65
5. 2 DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ ZÁKAZ DOPINGU... 67
5. 2. 1 Evropská antidopingová úmluva ... 67
5. 2. 2 Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu UNESCO... 67
5. 2. 3 Antidopingový kodex... 68
5. 2. 4 Česká charta proti dopingu... 68
5. 2. 5 Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu ... 68
5. 3 REPRESE ... 70
5. 4 DOPINGOVÁ KONTROLA... 73
5. 4. 1 Dopingová kontrola při soutěži ... 73
5. 4. 2 Dopingová kontrola mimo soutěž ... 75
5. 4. 3 Sankce... 75
5. 4. 4 Práva a povinnosti sportovců a funkcionářů... 76
5. 5 PREVENCE... 80
5. 5. 1 Primární prevence ... 80
5. 5. 2 Sekundární prevence ... 81
5. 5. 3 Terciální prevence... 81
5. 5. 4 Prevence specifická a nespecifická ... 81
5. 5. 5 Informovanost o dopingu ... 82
5. 5. 6 Preventivní programy... 82
5. 6 VÝCHOVA ... 87
6 ZÁVĚR ... 90
7 LITERATURA... 92
8 PŘÍLOHA... 1
Úvod
Sport je nedílnou součástí našich životů a stal se významným činitelem ovlivňujícím široké spektrum celé společnosti. Lidé většinou provozují pohybovou aktivitu
především pro zábavu, sport je prostředkem k odreagování se, zlepšení tělesné kondice, ale i tělesného vzhledu. Nejčastějším motivem pro provozování sportovní činnosti je snaha po pohybovém vyžití, touha vyniknout, podobat se úspěšnému vzoru, být v kolektivu lidí stejného zájmu, být úspěšný, stát se slavným, mít peníze atd. Všechny tyto motivační faktory působí na osobnost sportovce, zejména u mladého člověka, který začíná aktivně sportovat. To může znamenat obrat od pozitivních účinků k negativním projevům sportování, jež se projevují značným psychickým stresem, ztrátou volného času, odříkáním, deziluzí a zklamáním z nedosažených výsledků a cílů.1 Frustrovaný jedinec by tedy měl přehodnotit své sportovní, ale i životní cíle a priority tak, aby mu sport pomohl rozvíjet fyzickou a psychickou kondici a tím i hodnotný a zdravý život.
Nicméně někteří jedinci se nedokáží s těmito negativními vlivy smířit a chtějí dosáhnout úspěchu za každou cenu. Zejména sportovci, kteří se odlišují od běžné populace silnou motivací dosáhnout úspěchu, touhou zvítězit a horlivostí být úspěšný, se někdy neostýchají podvádět a nehrát fair play. Užívání dopingu je bezpochyby podvodem na ostatních, třebaže si mnoho uživatelů nepovolených látek tuto skutečnost neuvědomuje. Tím, že je současným trendem společnosti především oceňování výkonu, dochází i k toleranci prostředků k jeho dosažení, včetně dopingu. Tolerance agresivity a násilí, umožňování užívání dopingu a překračování pravidel ve sportu je ovlivněno celospolečenským problémem užívání drog. S problematikou užívání drog se společnost snaží vypořádat především prevencí. S drogovou prevencí se lze setkat na každém kroku, včetně médií a výchovných programů ve školách, ale málokde je možné se setkat s dopingovými preventivními programy. Nelze oddělit užívání dopingu a užívání drog, jelikož se jedná o stejnou položku, a je tedy nutné k této problematice přistupovat se stejným důrazem.
Jedním z hlavních důvodů užívání dopingu je zvyšující se komercionalizace ve sportu a orientace pouze na maximální výkon, který je finančně honorován. Výkon se tak stal z hlediska komerce jediným kritériem sportovní aktivity, ekonomicky a sociálně oceňovaný. Tím si špičkoví sportovci v některých sportovních odvětvích zajišťují zcela
1 SLEPIČKA, P., Psychologie sportu, Praha: Karolinum, s. 25.
výjimečné životní podmínky. Výkon se v pojetí komerčního přístupu ke sportu stal zbožím, se kterým lze úspěšně obchodovat, jak uvádí Slepička.2
Každá doba má svůj trend v módě, umění, zábavě a také v tělesném vzhledu.
Právě trend ve formování postavy se pod názvem „body building“ stal významnou složkou pohybových aktivit. Podle Nekoly3 jsou tyto trendy většinou proklamovány silnou osobností ve společnosti, tedy většinou celebritami, úspěšnými sportovci, herci atp. Medializací uvedených vzorů se body building stal velice rozšířenou aktivitou a tím je i tendence k užívání podpůrných látek pro rychlejší získání „vypracované postavy“
nebezpečnější. Svými důsledky totiž zasahují širší vzorek populace než sám vrcholový sport.4
Cílem jedince je uspokojit potřebu uznání a ocenění od ostatních, ale také od sebe samého. Nenaplněním potřeb dochází k deprivaci a frustraci. Tím je na jedince vyvíjen tlak, jenž nutí člověka investovat čas a energii k dosažení cílů a v některých případech volí taková řešení, která nejsou v rámci pravidel a která navíc mohou ohrozit jedincovo zdraví, často i život.
2 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 18.
3 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia: 2000, s. 19.
4 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 22.
1 Cíle a hypotézy
Na základě anonymního dotazníku zjistit četnost užívání dopingu mezi sportovci i nesportovci různých věkových skupin v jabloneckém okrese.
1. 1 Dílčí cíle
• Analyzovat a porovnat věkové a výkonnostní kategorie zneužívající doping.
• Zjistit zdroje dopingových látek a jejich subjektivních účinků.
• Prozkoumat znalosti zdravotních důsledků používání dopingu.
• Porovnat zjištěná data s odborným šetřením v libereckém regionu v roce 2002.
• Zhodnocení závažnosti výsledků a možná preventivní opatření zneužívání dopingových látek.
1. 2 Hypotézy
1. Na základě výzkumné studie prováděné Slepičkou na mládežnické populaci předpokládám, že se k užívání dopingu přizná 25 % respondentů z celkového počtu.
2. V porovnání s výzkumem šetřeným v libereckém regionu v roce 2002
očekávám, že z celkového počtu dotázaných se 25 % přizná k užívání dopingu.
3. Předpokládám, že k užívání dopingu se přizná nejvíce respondentů ve věku 21 – 26 let.
4. Očekávám, že 70 % z celkového vzorku si je vědomo zdravotních důsledků užívání nepovolených látek.
5. Domnívám se, že 80 % dotázaných se nesetkalo s žádným materiálem, který se zabývá dopingovou prevencí.
2 Syntéza poznatků 2. 1 Historie dopingu
Existuje několik teorií o vzniku slova doping. Jedna z nejznámějších teorií říká, že je odvozeno od slova „dop“, které bylo užíváno v 18. st. n. l. v Jižní Africe a
znamenalo alkoholický nápoj používaný jako stimulant při obřadných tancích. Další domněnka je, že bylo odvozeno od anglického „dope“ vyjadřujícího lepkavou směs opia určenou na kouření a počátkem 20. st. se toto slovo používalo pro jakoukoliv otupující drogu.5
Cílem člověka v jeho historickém vývoji byla i snaha po zlepšení jeho schopností.
Ta souvisela s určitými dietními zvyky či užitím různých prostředků. S „dopingem“ se můžeme setkat už i v mytologiích, například schopnosti norského Berserkera byly spojeny se stimulačním působením bufoteninu, psychoaktivní houby amanita muscaria.5 Antičtí Egypťané pro zvýšení výkonnosti pili mixy olejů s šípky a Řekové jedli
halucinogenní houby a semínka seznamu.6
Doping v novodobé éře byl odstartován spolu s obnovenými olympijskými hrami v roce 1986 v Londýně, kdy bylo popsáno úmrtí cyklisty Arthura Lintona, kterému jeho trenér podal velké množství strychninu.7 V tomto období patřily k nejčastěji užívaným prostředkům pro zvýšení výkonu alkohol, kofein, nitroglycerin, digitális, kokain, strychnin, ether, opium a heroin. V průběhu II. světové války docházelo k dalšímu rozvoji a experimentování s podpůrnými prostředky. Na řadu přišel zejména nově vyvinutý amfetamin a jeho deriváty, kdy bylo zapotřebí prodloužit vojákovu bojeschopnost a oddálit únavu, jak tvrdí Nekola.8
Podle WHO v šedesátých letech další rozšíření podpůrných látek bývá připisováno k liberálnějšímu přístupu celé společnosti k drogám a nebývalému rozvoji
farmakologického průmyslu. Avšak amfetamin byl stále hojně využíván mezi sportovci a na olympijských hrách v Římě si tato látka vyžádala značný počet úmrtí8.
K přelomu v užívání drog ovlivňující výkonnost jedince dochází na konci 50. let, kdy farmaceutická společnost CIBA vyvinula anabolický steroid methandrostenalon (Dianabol), který umožnil postupné masové zneužívání především vzpěrači a
5 Dostupné na Internetu:< http://en.wikipedia.org/wiki/Doping_%28sport%29>
6 Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 22 .
7 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu, Praha : Karolinum, 2000, s. 14
8 Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 24 - 25.
kulturisty9. Podle Pyšného10 „obrovský rozvoj neterapeutického využití „tvrdých drog“
(amfetamin, heroin), a tedy i steroidů ve většině sportů s rozhodujícími silovými
schopnostmi, vrcholí na OH v Mexiku a v Mnichově.“ Od této doby ale nelze hovořit o stagnaci užívání anabolických steroidů jak ve vrcholové sféře tak i ve sféře rekreační.
Zejména mezi rekreačně sportujícími jedinci navštěvujícími posilovny dochází
k nárůstu zneužití steroidů a dalších anabolických látek (STH, nandrolon), kde hlavním důvodem abusu těchto drog je módnost a atraktivita svalnaté postavy, jak uvádí
Nekola11.
V současnosti je problém užívání dopingu dán jeho četností korelující s narůstající komercionalizací, ovlivněnou mnohdy zájmy nadnárodních společností, kdy je potlačen princip fair play. Tímto vzniká začarovaný kruh, kdy tyto společnosti investují obrovské peníze na vývoj efektivnějších a obtížně nebo vůbec detekovaných, látek a na sportovce je tak vyvíjen enormní tlak ke zneužití dopingu. V dnešní době patří mezi
nejproblémovější peptidové hormony, EPO, darbopoetin, STH, choriogonadotropin, inzulín, antiestrogeny a inhibitory aromatázy jak tvrdí Pyšný.12
V 60. letech se doping začal stávat celosvětovým problémem a tématem
vědeckých kongresů. Zlomovým rokem v represi dopingu se stal rok 1963, kdy MOV přijal pravidlo o zákazu dopingu, které ve své základní podobě platí až dodnes,
Slepička13. V roce 1964 se v Tokiu pořádal kongres o dopingu a na následných zimních OH v Grenoblu se prováděly první testy na doping. Dalším důležitým krokem v boji proti dopingu byl rok 1967, kdy byla ustavena lékařská komise MOV nebo zavedení kontrol na anabolické steroidy v roce 1976 v Montrealu.14 Společnou světovou kampaň proti dopingu odstartovala První stálá světová konference o boji proti dopingu ve sportu v červnu 1988 v kanadské Ottawě. Na této konferenci byli schváleny čtyři důležité dokumenty: Zásady při odstraňování dopingu ve sportu, Mezinárodní charta boje proti dopingu, Pravidla a směrnice na pomoc při vypracování postupu ke schválení a přijetí charty a Model národního antidopingového programu.15 Další světové konference byly 2003 v Kodani, kde byl schválen Světový Antidopingový Kodex (World Antidoping Code) jako základ pro boj proti dopingu po celém světě. Poslední Třetí Světová
9 Srov.: PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 15.
10 PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha : Karolinum, s. 16.
11 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 28.
12 Srov.: PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 17.
13 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s.14.
14 Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 28.
15 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 33.
Konference o Dopingu se konala v roce 2007 v Madridu a jejím cílem bylo posílení boje proti dopingu a také obnovení a upravení Světového Antidopingového Kodexu.16
16 Dostupné na Internetu: < http://www.wada-ama.org/en/dynamic.ch2?pageCategory.id=614>
2. 2 Dopingové látky a metody 2. 2. 1 Definice dopingu
Doping je definován jako jev, při němž dochází k porušení jednoho nebo více antidopingových pravidel uvedených ve Světovém Antidopingovém Kodexu (Příloha).17
Přítomnost zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů v těle sportovce.
a) Je osobní povinností každého sportovce zajistit, aby žádná zakázaná látka nevnikla do jeho/jejího těla. Sportovci jsou odpovědni za to, je-li zjištěna
přítomnost jakékoli zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů v jejich těle.
Z toho plyne, že k tomu, aby došlo k porušení antidopingových pravidel podle článku 2.1, není nutné, aby sportovci byl prokazován úmysl, zavinění, nedbalost či vědomé použití.
b) S výjimkou těch látek, pro které jsou toleranční limity výslovně
kvantifikovány v Seznamu, představuje jakéhokoli množství zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů ve vzorku sportovce porušení antidopingového pravidla.
c) Výjimkou z obecného pravidla článku 2.1 jsou případy, kdy Seznam zakázaných látek určí zvláštní kritéria pro vyhodnocování zakázaných látek, které mohou být rovněž vyprodukovány endogenně.
Použití nebo pokus o použití zakázané látky nebo zakázané metody
a) Úspěch nebo neúspěch použití zakázané látky nebo zakázané metody není podstatný. Pro naplnění skutkové podstaty porušení antidopingových pravidel postačuje, aby zakázaná látka nebo zakázaná metoda byly použity, případně aby byl učiněn pokus je použít.
Odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku bez náležitého zdůvodnění po obdržení oznámení, které vychází ze schválených antidopingových pravidel, nebo snaha vyhnout se odběru vzorku jiným způsobem.
17 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/kodex.htm#clanek1>
Porušení příslušných požadavků týkajících se dostupnosti sportovce pro testování mimo soutěž, včetně neposkytnutí požadované informace o pobytu a vyhýbání se testům, které jsou vyžadovány podle platných pravidel.
Podvádění nebo pokus o podvádění v průběhu kterékoli části dopingové kontroly.
Držení zakázaných látek a látek umožňujících zakázané metody
a) Držení látky sportovcem, která je zakázána při testování mimo soutěž nebo látek umožňujících zakázané metody kdykoli a na jakémkoli místě, pokud sportovec neprokáže, že toto držení je pro terapeutické účely, na které se vztahuje výjimka podle článku 4.4 (terapeutické použití), případně jinak přijatelně nezdůvodní oprávněnost takového držení.
b) Držení látky, která je zakázána v období mimo soutěž nebo látek umožňujících zakázané metody doprovodným personálem sportovce ve spojitosti se sportovcem, soutěží nebo tréninkem, pokud doprovodný personál sportovce neprokáže, že toto držení je pro terapeutické účely, na které se vztahuje výjimka podle článku 4.4 (terapeutické použití), případně jinak přijatelně nezdůvodní oprávněnost takového držení.
Nelegální nakládání s jakoukoli zakázanou látkou nebo látkou umožňující zakázané metody.
Podávání nebo pokus o podání zakázané látky nebo aplikace či pokus o aplikaci zakázané metody kterémukoliv sportovci nebo podporování, podněcování, napomáhání, navádění, zakrývání skutečnosti nebo jiná
spoluvina, která je porušováním nebo pokusem o porušování antidopingových pravidel.
2. 2. 2 Anabolické látky (S1)
Tyto látky jsou rozděleny na adrogenní anabolické steroidy a ostatní anabolické látky.
A. Androgenní anabolické steroidy
Dělíme je na exogenní a endogenní. U exogenní látky se sleduje, zda se její množství neliší od fyziologického, ale pokud sportovec prokáže, že i toto neobvyklé množství určité látky je v jeho organismu přirozeně, nepokládá se to za doping. Látka nalezená při dopingové zkoušce, která se běžně nikdy v těle
nevyskytuje, se považuje za endogenní.18
Z této skupiny látek, někdy nazývané jako „sexuální hormony“, jsou nejčastější testosteron a epiandrosteron (DHEA), tvořící se u mužů ve varlatech a u žen
v nadledvinách a vaječnících. Důvodem zneužití anabolik
je jejich anabolické působení, které podporuje nárůst svalové hmoty a současně snižuje množství tukové tkáně, jak tvrdí Yesalis.19
B. Ostatní anabolické látky
Další látky, u kterých jsou prokazatelně doloženy anabolické účinky. Nejznámější jsou clenbuterol, tibolon, zeranol a zilpateron.20
2. 2. 3 Hormony a příbuzné látky (S2)
Z této skupiny jsou zakázané erytropoetin (EPO), růstový hormon (hGH), inzulínu podobné růstové faktory (např. IGF-1), mechanické růstové hormony (MGF),
gonadropiny (LH, hCG), kortikotropiny, inzulín (pouze u mužů). Tato skupina je v současnosti považována za nejnebezpečnější. Jejich nebezpečnost spočívá v jejich obtížné detekovatelnosti, jelikož tyto hormony mají krátký poločas rozpadu, anebo některé z nich není možné v organismu zjistit vůbec.21
18 Srov.:YESALIS, Ch., Anabolic steroids in sport and exercise. Pennsylvania, USA Human Kinetics, 2000, s. 33.
19 YESALIS, Ch., Anabolic steroids in sport and exercise. Pennsylvania, USA Human Kinetics, 2000, s.
30 – 34.
20 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 50, 51.
21 Srov.: PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 34 – 37.
A. Erytropoetin (EPO)
EPO je hormon, který působí na receptory kmenových buněk v kostní dřeni a způsobuje jejich přeměnu na erytrocyty. Červené krvinky jsou speciální buňky, které jsou uzpůsobeny k přenosu dýchacích plynů (H2O, CO2). Platí úměra, že čím více erytrocytů, tím více kyslíku ve svalech, které mohou pracovat déle. EPO je zneužíváno především tam, kde je zapotřebí vytrvalostních schopností, jako třeba v cyklistice.
B. Růstový hormon (hGH, STH)
Vzniká v předním laloku hypofýzy. Do krve se dostává přímo na počátku spánku, ale i v průběhu pohybu pro udržení stálosti vnitřního prostředí. Pyšný22 jeho užití připisuje příznivé působení na metabolismus tuků a bílkovin. Somatotropní hormon nezvyšuje pouze budovanou svalovou hmotu či sílu a snižuje množství tuku, ale výrazně se podílí i na podpoře nárůstu tělesné výšky. Pro tyto účinky je hojně vyhledáván nejenom ve sportech s využitím rychlostních, silových a vytrvalostních schopnostech (sprint, silový trojboj). Dalším důvodem je snaha o zlepšení tělesné stavby nebo tam, kde je stavba těla předpokladem úspěchu (basketball, kulturistika).
C. Inzulínu podobné růstové hormony (IGF1)
Tyto, zejména v játrech tvořící se hormony, ovlivňují základní děje uvnitř buňky.
Mezi nejdůležitější patří rychle a biologicky nevýznamně zvyšující využití glukózy s následným poklesem volných mastných kyselin v plazmě. Podporují tvorbu bílkovin, stimulují syntézu nukleových kyselin, podporují tvorbu anabolických androgenních steroidů a také ovlivňují produkci inzulínu, tvorbu spermií a růst chondrocytů. Jsou zneužívány pro stejné účinky jako anabolické steroidy, jelikož podporují jejich tvorbu.
23
D. Mechanické růstové hormony (MGF)
Jde o techniku genové terapie, která bude pravděpodobně závažným problémem v oblasti dopingu a která má tento vývoj. MGF vznikl nedávno při experimentu, kdy použitím IGF 1 genu byla naklonována jeho varianta mechanického růstového
hormonu. MGF je za normálních okolností vytvářen ve svalové tkáni po velké zátěži, kde aktivuje svalové buňky.
22 Srov.: PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002, s. 56.
23 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006., s. 34 - 36.
E. Gonadotropiny (LH a hCG)
Jsou to hormony tvořící se v adenohypofýze a které řídí funkci gonád, pohlavních žláz. K těmto hormonům řadíme luteinizační hormon (LH) a folikuly stimulující
hormon (FSH). U mužů LH aktivuje enzymy, schopné zpracovat cholesterol na sexuální hormony, především na biologicky aktivní testosteron. U žen je nezbytný pro prasknutí Graafova folikulu a následnou tvorbu žlutého tělíska.25
F. Inzulín
Vzniká a je skladován v Langerhansových ostrůvcích, jež jsou roztroušeny v pankreatu. Inzulín jako jediný hormon snižuje hladinu glukózy v krvi tak, že ji transportuje do cílových buňek (jaterních, tukových a svalových).
Podpořením vstupu glukózy do buněk cílových tkání a zvýšením tvorby glykogenu v játrech inzulín urychluje zotavení a zvyšuje toleranci k tréninkovým objemům. Pyšný25 také uvádí, že využití inzulínu prodlužuje dobu anabolického působení, jelikož podporuje tvorbu bílkovin a snižuje jejich rozpad. Inzulín je nepostradatelný ke stimulaci imunitního systému.
G. Kortikotropiny
Nekola24 popisuje adrenokortikotropní hormon (ACTH), který je produkován adenohypofýzou a který stimuluje syntézu kortikosteroidů, hormonů důležitých v metabolismu, jako hormonů s protizánětlivými účinky a ovlivňujícími náladu. Dále zmiňuje tetracosactid – derivát ACTH, který už během dvou hodin dokáže stimulovat nárůst kortizolu majícího vliv na překonání letargie a navození dobré nálady až euforie při soutěži i při tréninku.
2. 2. 4 Beta-2 agonisté (S3)
Pyšný25 je popisuje jako látky, které se váží na beta-2 receptory. Beta-2 receptory jsou součástí vegetativního nervového systému organismu tvořeným sympatikem a parasympatikem. Tento systém uvolňuje látky, jež se vážou na citlivé receptory, umístěné na jednotlivých orgánech vyvolávajících potřebnou reakci. K účinkům beta-2
24 Srov.: NEKOLA., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha : Olympia, 2000, s. 54.
25 Srov.: PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002.,s. 21
agonistům patří působení na tukovou tkáň a svaly. Stimulace specifických receptorů při dlouhodobém působení má lipolytický účinek na tukovou tkáň. Tyto látky působí anabolicky pouze zprostředkovaně za pomoci inzulínu.
2. 2. 5 Látky s antiestrogenní aktivitou (S4)
Jsou děleny do tří subkategorií na ´inhibitory aromatáz´, modulátory selektivních estrogenních receptorů (SERM) a ostatní antiestrogenní látky.
A. Inhibitory aromatáz
Téměř všechny hormony jsou řízeny specifickými enzymy, androgenní
anabolické steroidy nevyjímaje. Hlavním hormonem této skupiny je testosteron, který působí v cílových buňkách přímo a nepřímo (jako prohormon), kdy je enzymy
přeměněn buď na dihydrotestosteron (DHT) s anabolickým účinkem nebo na estradiol (estrogen), který má opačné biologické působení. Za přeměnu na estradiol v cílových buňkách je zodpovědný enzym aromatáza. Podle Pyšného26 právě „podáním inhibitoru aromatázy dochází k blokování přeměny testosteronu na estradiol a tím je prodlouženo a zefektivněno anabolické působení testosteronu.“
B. Modulátory selektivních estrogenních receptorů (SERM) a ostatní antiesrtogenní látky.
Tyto látky tlumí „nepříznivé“ účinky estrogenů v organizmu. Vytěsní ze své přirozené vazby estrogeny a výrazně zvýší následné vyplavení luteinizačního hormonu z předního laloku hypofýzi. Stejně jako u inhibitoru aromatáz, se začne tvořit více luteinizačního hormonu a tak se zvýší produkce testosteronu z pohlavních žláz.27
2. 2. 6 Diuretika a ostatní maskovací látky (S5)
Do této skupiny řadíme látky, které zejména maskují užití jiné dopingové látky nebo metody sportovcem. Jde především o diuretika a další maskující látky.
26 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha : Grada, 2006. s. 54.
27 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha : Grada, 2006. s. 50.
A. Diuretika
„Po využití účinků jiné dopingové látky umožní příjem diuretik její rychlejší odstranění z organizmu, případně současně větší tvorbu definitivní moči též ředit hodnocené množství této látky, jde o maskované účinek při užití jiných látek,“ jak uvádí Pyšný28. Stejně tak umožňují snížit tělesnou hmotnost a tento důvod je klíčovým faktorem u řady sportovních disciplín, kde jsou závodníci řazeni do váhových kategorií nebo tam, kde podaný výkon závisí na co nejnižší hmotnosti jedince. Dále také pro jejich maskovací účinek jiných dopingových látek tak, že jsou zředěny v definitivní moči. Nejznámější z této skupiny je fluorosemid.29
B. Jiné maskující látky
Jde o celou řadu látek, které mají maskující funkci jiných dopingových látek nebo prostředků. Jde zejména o epitestosteron, probenecid, inhibitory alfa-reduktázy a plazmaexpandéry.
2. 2. 7 Metody zakázané stále – při soutěži i mimo soutěž
A. Zvyšování přenosu kyslíku (M1)
Rozhodující pro práci svalů je zabezpečování dostatkem kyslíku do svalových buněk. Čím více kyslíku putuje do svalových buněk, tím lépe a déle sval pracuje. Přenos kyslíku je zajišťován červenými krvinkami. U dospělého jedince je velice stálý a jeho zvýšení můžeme dosáhnout fyziologickou kompenzační reakcí těla během přípravy ve vysokohorském prostředí nebo při obytu v tzv. „finských domcích“ nebo v
„kyslíkových stanech“. Nejdůležitější složkou červené krvinky je bílkovina zvaná hemoglobin, která dokáže vázat kyslík. Nejčastěji používané metody, které zmiňuje Nekola30, jsou autotransfuse vlastní krve sportovce asi čtyři až osm týdnů před soutěží a také erytrocytový koncentrát (červené krvinky oddělené od plazmy). Tato forma
dopingu výrazně zvyšuje vytrvalostní výkon organizmu. Například autotransfuzí krve se u skupiny běžců prodloužila tolerance k submaximální zátěži o 23 %. Pyšný31 uvádí ještě vznik zatím známých modifikovaných hemoglobinových produktů
28 PYŠNÝ , L., Doping: Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 52.
29 Srov.:SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 31.
30 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport: Praha: Olympia, 2000, s. 55.
31 Srov.:PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002.,s. 74 -75.
(mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálií, efaproxilátu. Tyto chemické látky mají vysokou vazební kapacitu pro kyslík.
B. Chemická a fyzikální manipulace (M2)
Jedinec může užít látku, která snižuje tvorbu moči nebo kryje odhalení některých zakázaných dopingových prostředků, přímá manipulace s odebraným vzorkem moči během dopingové kontroly, do které sportovec přimíchá jinou látku (voda, alkohol) nebo nahrazení moče vlastní močí jiné osoby.32 K velmi známým patří cévkování.
Sportovec před odběrem moči vyprázdní obsah svého močového měchýře a jeho obsah nahradí močí jiné osoby. Další metodou je naředění vlastní moči alkoholem nebo vodou při nepozornosti dopingového komisaře. Jsou známé případy, kdy sportovec přichází k dopingové kontrole s ukrytou „čistou“ močí na svém těle.33 Byly odhaleny případy ukryté moči v kondomu umístěné v intimních partiích nebo umělý penis z latexu a v přirozené barvě kůže obsahující nádržku na moč, který se nasazuje na vlastní genitál.61 Nověji jsou také zakázány nitrožilní infuze, protože můžou svým obsahem zabránit odhalení příjmu jiných dopingových látek a metod. Infuze je povolena pouze lékařem za přesně stanovených podmínek nutných k lékařskému ošetření.
C. Genový doping (M3)
Patří mezi nejnovější a nejmodernější metody. Pyšný34 charakterizuje tuto metodu jako „neterapeutické použití buněk, genů, genových elementů, nebo modifikace exprese genů, které mají schopnost zvýšit sportovní výkon.“ Mezi často užívané patří již zmíněný mechanický růstový hormon (MGF), inzulínu podobný růstový faktor 1 (IZF 1) a erytropoetin (EPO).
2. 2. 8 Látky a metody zakázané při soutěži
A. Stimulancia (S6)
K nejdůležitějším účinkům stimulancii řadíme jejich působení na funkce CNS. U jedinců vyvolává euforii, snížením subjektivní únavy, excitací, pocitem nahromadění
32 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s. 65.
33 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 33-34.
34 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 62..
energie, pocitem dosáhnout mimořádného psychického i fyzického výkonu, zvýšenou sebedůvěrou, optimismem a některé látky mají také anorektický účinek.35
• Amfetaminy
Patří k nejpoužívanější skupině drog v celé populaci. Jsou uplatňovány tam, kde váha rozhoduje o zařazení do váhových kategorií a musí se před zápasem snížit váha, jelikož vyplavením noradrenalinu v cílových tkáních stimulují sympatickou část vegetativního systému, jak píše Pyšný.36 Podrážděním
center v mozku vede k reakcím organismu popsané výše.
„Metabolické změny v důsledku jejich užití, spojené s krátkodobým štěpením glykogenu v játrech, uvolňováním mastných kyselin z depot, následným hromaděním laktátu a pravděpodobně i příliš rychlým
využitím glykogenu v zapojených svalových skupinách, jsou naopak pro většinu sportů nepříznivé. Rozhodně urychlují rozvoj únavy při vytrvalostní zátěži, a tak budou zneužívány spíše ve sportech, které jsou závislé zejména na anaerobním výkonu.“37
• Efedrin
„Je to přirozený rostlinný alkaloid, který se nalézá v některých druzích čínských chvojníků. Látka chemicky příbuzná amfetaminu, i s podobnými, ale nižšími účinky na funkce CNS“38. Jedinec pociťuje stav duševní pohody, důvěry až euforie, má snížené vnímání existující
psychické i fyzické únavy, a tak snáze může překonávat
překážky, které se během prováděné sportovní činnosti objevují. Kromě anorektických účinků zvyšuje stažlivost, vodivost, vzrušivost a automacii srdečního svalu a relaxuje svalstvo dýchacích cest.39
35 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 66
36 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 67-69
37 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 64.
38 PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, 1999. s. 22
39 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 66
• Kokain
Alkaloid z listů keře Erythroxylon coca je svými silnými účinky podobný dvěma předchozím látkám. Kokain ovlivňuje především limbický systém, který řídí emoce a jejich vegetativní projevy. Tato droga přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňuje využití cukrů, tuků a bílkovin a napětí hladké svaloviny cévního systému. Narůstá rozpad glykogenu a tím se snižuje jeho obsah v příčně pruhovaném i srdečním svalstvu. Dále se zvyšuje laktát a s metabolickou acidózou se snižuje tolerance
organizmu k zátěži a urychluje se únava. Kokain je někdy užíván pro jeho účinek stimulovat funkci centrálního
nervového systému a navození pocitu energie, aktivity, euforie a snížení vnímání narůstající únavy. Je nutné říci, že se jedná pouze o subjektivně navozené pocity, ale současně přitom
probíhají metabolické a oběhové změny, působením této drogy se jednoznačně zhorší schopnost organizmu k provedení fyzického výkonu, zejména vytrvalostního
charakteru. Zneužití kokainu se spíše předpokládá u krátkodobých, intenzivních sportovních aktivit.40
B. Narkotika (S7)
Nejznámější látkou je morfin, přirozený alkaloid opia, zaschlé šťávy nezralých makovic. Vliv narkotik v organizmu Pyšný41 popisuje tak, že působí na specifické receptory. „Stimulací µ receptorů vytvářejí pocity euforie, tlumí dech a rozvíjejí
závislost, κ receptorů se snižuje vnímání bolesti na míšní úrovni a navozují útlum, vazba na σ receptory vyvolávají dysforii a δ receptory tlumí aktivitu hladkého svalstva
organizmu.“
Narkotika můžou být zneužívána pro jejich silný tlumící účinek bolesti.
V silových sportech nebo v kulturistice můžou dopomoci k zvýšení výkonnosti tím, že pomáhají překonat práh bolesti a tím zvýšit tréninkové objemy. Dále mohou být zneužita v navození vhodných emocí před soutěží jako jsou únava, euforie, excitace nebo duševní napětí působením na funkce CNS. Tlumícím vlivem na dechové centrum a hladkou svalovinu transportního systému, kdy dochází ke zpomalení dýchání i
poklesu krevního tlaku i srdeční frekvence můžou mít vliv u sportovních aktivit, ve
40 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 67 – 68.
41 PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002., s. 24 - 25.
kterých je nepostradatelná sedace a celkové zklidnění organismu (např. střelba, lukostřelba a biatlon), jak uvádí Nekola.42
C. Kanabinoidy (S8)
Jsou to látky obsažené v produktech z konopí, zejména marihuana (3 – 9% THC) a hašiš (30 – 40% THC). Biologicky aktivní látkou kanabinoidů je tetrahydrocannabinol (THC), látka se silným psychoaktivním účinkem. THC účinkuje na opiátové receptory CNS a vzniká celá řada projevů souvisejících se
změnami emočních prožitků, vnímání i chování jedince.
K nejznámějším patří stavy klidu, bezstarostnosti, uvolnění a výšené intenzity prožívání okolních vjemů (hudby, barvy, chuti a sexuálních stimulů). Někdy však dochází i k opačným nepříjemným účinkům jako jsou pocity tísně, strachu, děsu a paranoii.43
Vzhledem až k několikaměsíční době detekovatelnosti existuje nebezpečí pozitivního dopingového testu. Poslední roky dochází k velkému nárůstu sportovců potrestaných za užití kanabinoidů ve světě i v České republice.44
D. Glukokortikosteroidy (S9)
Jsou známé svými protizánětlivými účinky a jak popisuje Pyšný45, „napodobují vlastnosti přirozených kortikosteroidů produkovaných v době stresu nadledvinkami.
Mají velké analgetické účinky a také se předepisují pro léčbu astmatu a jiných alergií.“
Jejich hlavním účinkem je řízení základních metabolických dějů, zdrojů energie v lidském těle.
Snižují vychytávání glukózy ve svalové a tukové tkáni a podporují tvorbu její zásobní formy (glykogenu), zvyšují rozpad tukové tkáně
s uvolněním volných mastných kyselin a umožňují jejich další využití. V některých tkáních snižují tvorbu a naopak urychlují rozpad bílkovin. Tyto metabolické děje jsou především účinné jako mobilizační mechanizmus při stresu.46
42 NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha : Olympia, 2000, s. 45.
43 PYŠNÝ , L. Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006.s.72 – 73.
44 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/marihuana.htm>
45 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 78.
Pyšný také předkládá několik důvodů, proč zneužít tyto hormony. Jedním z nich je zlepšení tolerance ke stresu, kterým je prováděná pohybová aktivita. Působení na centrální nervovou soustavu vedoucí k euforii, překonání strachu a povzbuzení.
Glukokortikosteroidy tlumí zánětlivé projevy, otoky, zlepšuje kloubní pohyblivost a tlumí doprovodné bolesti.
2. 2. 9 Látky zakázané v určitých sportech
Existují látky, (alkohol a betablokátory), které jsou zakázané jen v určitých sportech, jelikož existují lékařské důkazy, že tyto látky mají potenciál zvýšit sportovní výkon.
A. Alkohol (P1)
Je zakázán pouze při soutěži jen v některých sportech. Detekce se provádí
dechovou zkouškou nebo/ a rozborem krve. Každý sportovní svaz má určenou prahovou hodnotu pro porušení dopingového pravidla. Po užití alkoholu je většinou sportovní výkon ovlivněn nepříznivě účinky na nervovou soustavu. Alkohol snižuje napětí, pocit strachu a tlumí bolest. Avšak výkon založen na většině schopností je účinky alkoholu silně omezen. Alkohol mění metabolismus cukrů s nižší hladinou glukózy v krvi a snížením její tvorby v játrech. Centrální nervový systém, který využívá glukózu jako zdroj energie, tak reaguje narůstající psychickou únavou, poklesem koncentrace a emočním útlumem. Tyto faktory významně napomáhají překonat stresující zátěže vysoké intenzity.47
B. Beta-blokátory (P2)
Slepička48 tyto látky charakterizuje jako látky mající vliv na vegetativní nervový systém. Dále zvyšují stažlivost a frekvenci myokardu, uvolňují hladké svaly
v dýchacích cestách a v cévách. Beta-blokátory také tlumí uvolnění mastných kyselin z tukové tkáně a glukózy z jater. Tyto změny významně nepříznivě limitují zejména vytrvalostní výkon, snižují množství dodávaného kyslíku a potřebné energie do pracujících svalů. Působením na centrální nervový systém dokáže potlačit pocity
neklidu, úzkosti a strachu, které ovlivňují nejen předstartovní a startovní stav sportovce,
46 Srov.: PYŠNÝ , L. Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 74.
47 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 81.
48 Srov.:SLEPIČKA, P., Problematika dopingu, Praha: Karolinum, 2000, s. 37.
ale zlepšit i některé výkony závislé na přesně dokonale provedeném pohybu, jako například u lukostřelby.
2. 3 Zdravotní aspekty užívání dopingu 2. 3. 1 Androgenní anabolické steroidy
Pyšný49 varuje, že fyziologický příjem AAS může vést k neplodnosti, verilizací u žen jako je hirsuitismus, alopecie a porušení menstruačního cyklu, verilizací u mužů jež může být menší vzrůst, zvýšená tvorba mazových žláz, alopecie, apismus,
gynekomastie. U obou pohlaví pak možný výskyt nádorového onemocnění, poškození myokardu, změny objemu a srážlivosti krve, porucha metabolizmu tuků, změny funkcí jater a v neposlední řadě změny chování a poruchy psychických funkcí
2. 3. 2 Erytropoetin
Zvýšený příjem může také způsobit křečové stavy a vznik alergických projevů od místních kožních reakcí až po závažný rozvoj anafylaktického šoku. Kvůli injekční aplikaci může dojít k přenosu některých infekčních onemocnění včetně HIV.
Narůstajícím počtem červených krvinek se zvyšuje krevní tlak i hustota krve, tím je zatěžován oběhový systém s následným rizikem zvětšení levé srdeční komory.50
2. 3. 3 Růstový hormon (hGH, STH) a inzulínu podobné hormony
Pyšný51 varuje, že „při nadměrném užívání dochází u dětí a mládeže k gigantismu, u dospělých k agromálii. Zvýšením hustoty kostí vede k zhrubnutí kloubů s jejich
následnou poruchou a bolestmi“. Dále dochází k zesílení kůže, poškození svalové tkáně včetně myokardu, k poškození nervového aparátu, k zvětšení a poruše vnitřních orgánů, k nádorům mléčné žlázy a lymfatických uzlin a také k psychickým poruchám.
2. 3. 4 Mechanické růstové hormony (MGF)
Jelikož je tato látka nová a nebyla ještě klinicky testována, nejsou známy žádné vedlejší účinky při nefyziologických dávkách tohoto preparátu na lidský organismus.23
49 PYŠNÝ , L. Zdravotní rizika zneužití anabolických steroidů, Ústní nad Labem, 1998, s. 22 – 36.
50 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006, s. 32.
51 PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon. Praha: Karolinum, 1999., s. 28 - 31.
2. 3. 5 Gonadotropiny (LH a hCG)
Účinky hCG na lidský organismus jsou stejné, jak z hlediska jejich příznivých účinků, tak i zdravotních rizik, jako u androgenních anabolik, jelikož stimulují sekreci biologicky aktivního testosteronu. Pyšný52 zde upozorňuje, že dalším důvodem jejich zneužití je „maskující“ účinek hCG, protože metody na odhalení anabolických látek jsou také založeny na poměru testosteronu a epitestosteronu, hCG totiž tento poměr zachovává.“
2. 3. 6 Inzulín
Při zvýšené hladině inzulínu v organizmu dochází k hypoglykémií. Pyšný53 upozorňuje že, „pokud tato hladina přesáhne jeho fyziologickou hladinu, dochází k závažným poruchám organizmu, zejména CNS. Na hypoglykémii organizmus reaguje vyplavením katecholaminů, které zapříčiňují pocity úzkosti, palpitacemi, třesem,
zvýšením krevního tlaku, tachykardií a pocením. Opakovanou aplikací může dojít k lokální nebo alergické reakci a vznikem resistence organizmu na inzulín.“
2. 3. 7 Kortikotropiny
Aplikace kortikoidů je zdraví škodlivá stejně jako u většiny dopingových látek.
Pyšný54 poukazuje, že opakovaný příjem navíc negativně ovlivňuje výkonnost jedince zejména svým katabolickým působením. Podstatná je hlavně inhibice tvorby bílkovin se zmenšením svalové hmoty a zvýšené ukládání tuků. Zdravotní rizika poškození
organizmu jsou přímá i nepřímá. Přímým důsledkem mohou být různé formy
alergických reakcí, nepřímým zvýšená činnost hormonů kůry nadledvin. Poruch může být celá řada, například změny oběhového systému s otoky, s poklesem krevního tlaku, s rizikem krevních vmetků a poruch srdečního rytmu, hormonální změny s nadměrným ochlupením, s osteoporózou, akné, riziko aktivace zánětu slinivky břišní atd.55
52 PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Karolinum, 2002, s. 36.
53 PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon,. Praha : Karolinum, 1999. s. 43.
54 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha. Grada, 2006, s. 43.
55 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping . Rizika zneužití. Praha. Grada, 2006, s. 43.
2. 3. 8 Beta 2 - agonisté
Kuhn a spol.56 uvádí, že přímé anabolické působení beta-2 agonistů nebylo prokázáno, avšak dochází ke změnám v oběhovém systému a poruchám srdečního rytmu nepřímým působením beta-2 agonistů a mají také stejná rizika jako jeho samotné užívání. Ojediněle se objevují změny chování jedince, které jsou provázeny pocity napětí, nervozity, strachu a projevy přecitlivosti. Nepřímé působení beta-2 agonistů na stimulaci inzulínu s sebou přináší nepříznivá rizika poškození organizmu, spojená s jeho vyšší hladinou.
2. 3. 9 Inhibitory aromatáz
Pyšný57 ukazuje, že nadměrným příjmem těchto látek je narušena hormonální rovnováha, především snížením hladiny estrogenů, která se projevuje např. kožní alergií, anafylaktickým šokem, svěděním kůže, ospalostí, zažívacími potížemi, zvracením ale i bolestí svalů a kloubů. Dále se objevují metabolické změny vedoucí k rozvoji celé řady nepříznivých klinických příznaků spojených se změnami zvýšené biologické aktivity anabolických steroidů.
2. 3. 10 Diuretika
Nekola58 varuje, že „při neuváženém užití může vést k dehydrataci, která může mít fatální následky. Kromě dehydratace dochází i k deficitu některých minerálů, především sodíku a draslíku, což má negativní účinek na funkci dráždivých struktur nervového systému a kosterního svalstva.“ Dochází tak ke zhoršení dráždivosti svalů a rychlostně- silových schopností. Dlouhodobý příjem diuretik zvyšuje hladinu vápníku v krvi a snižuje jeho množství v kostech. U takto postižených jedinců lze často najít nejen osteoporózu, ale i ukládání vápníku v ledvinách , zvýšenou tvorbu kamenů močových cest a časté zažívací potíže s nechutenstvím, se zácpou a hubnutím. Pyšný59 dále uvádí poruchy srdečního rytmu a upozorňuje, že diuretika dokážou zabít už v průběhu několika hodin.
56 Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York: W. W. Norton & Company. s. 105.
57 Srov.:PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, 1999. s. 26
58 NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 64.
59 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006, s. 52.
2. 3. 11 Zvyšování přenosu kyslíku
Při aplikaci krevního dopingu může dojít k těžkým hemolytickým reakcím při porušení kompatibility dodaného krevního produktu. Podstatný je i problém možného přenosu některých parenterálních infekcí včetně HIV a hepatitidy. Dalším nebezpečím je narůstající krevní objem, stoupající viskozita krve a hodnoty systolického krevního tlaku. Tyto změny zvyšují nároky na myokard s rizikem možného selhání. Nepříznivým faktorem nevhodné zátěže oběhového systému může být i rozvíjející se ztráta tekutin organizmu, zejména u vytrvalostní fyzické zátěže prováděné v extrémně teplém a vlhkém prostředí.60
2. 3. 12 Chemická a fyzikální manipulace
Pyšný61 i Nekola62 upozorňují, že sportovec používající cévkování musí počítat s tím, že si může poškodit močovou trubici a měkké tkáně a orgány v jejím okolí (hlavně muži) a dále také zavedení infekce močovými cestami do organizmu. Infuze si také vyžaduje sterilní prostředí a odborné provedení. Pokud tuto zásadu nedodržíme, musíme počítat s rizikem parenterálních infekcí, při použití nečisté jehly i s případným přenosem HIV.
2. 3. 13 Stimulancia
• Amfetaminy
Opakovaný příjem této drogy vede k nepříznivým změnám v chování a postoji, projevuje se podrážděním, nerozhodností, zmatkem, strachem, sníženou koncentrací, depresemi, halucinacemi a poruchou spánku. Může dojít k poškození myokardu náhlým zvýšením krevního tlaku a v neposlední řadě také k závislosti a nevratnou změnou osobnosti. Užití amfetaminu může vést i ke smrti závodníka. Náhle se zvyšují hodnoty krevního tlaku, které mohou způsobit selhání oběhového systému nebo vznik cévní mozkové příhody. Snižuje se také průsvit periferního žilního řečiště, které brání dostatečnému odstranění tepla, produkovaného pracujícími svaly.63
60 Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002.,s. 74 -75.
61 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 60.
62 NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s. 54.
63 Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York : W. W. Norton & Company s. 106-108.
• Efedrin
K negativním zdravotním účinkům působení efedrinu, které zmiňuje Pyšný64, patří možné poškození oběhového systému, narůstají hodnoty krevního tlaku, vznikají poruchy srdečního rytmu včetně smrtelné fibrilace komor. Dále se někdy objevují poruchy CNS včetně závažného mozkového krvácení. U jedince se objevují třes kosterního svalstva, nechutenství, někdy se zvracením, závratě, bolesti hlavy a nespavost, stavy podráždění, nervozity i úzkosti. Závažné poruchy chování a možný rozvoj psychických poruch často doprovázených halucinacemi. Rizikovým projevem může být současně rozvoj závislosti.
• Kokain
Příjmem kokainu jsou ohrožena játra, oběhový systém s narůstajícími hodnoty krevního tlaku a srdeční frekvence, termoregulace stahem periferních cév, změny CNS spojené s poruchami osobnosti.65 „Narůstající tělesná teplota, vznikající při intenzivní svalové práci tak zvyšuje riziko vzniku tepelného vyčerpání a selhání organizmu s následkem smrti sportovce.“66 Po užití této drogy například zemřel basketbalista Len Bias a nebo hráč amerického fotbalu Don Rogers.
• Narkotika
U oběhového a dýchacího systému snižují narkotika hodnoty srdeční frekvence i krevního tlaku a navozují poruchy dýchání. Tlumivým účinkem na hladkou svalovinu dýchacích cest a činnost dechového centra mohou ve vyšších dávkách vést i k jeho zástavě. Snížení činnosti trávicího systému je spojeno s nevolností, zvracením a zácpou.
Snížená aktivita močovodů a vývodů pankreatu mohou být doprovázeny kolikovitými bolestmi a někdy i poruchami vylučování moči.67 Největší nebezpečí narkotik spočívá v rychlé a silné závislosti, neboť opakovaný příjem narkotik vede ke vzniku tolerance s nutností zvyšovat přijímané množství, nutné pro dosažení stejného biologického účinku. Jak popisuje Pyšný68, závislost je doprovázena pocením, slzením, sekrecí
64 PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 17 -18.
65 Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 19-21.
66 PYŠNÝ, L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 69.
67 PYŠNÝ, L., Doping, zdraví, výkon, Praha : Karolinum, 1999. s. 25.
68 Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 27.
z nosu, třesem, zvracením, průjmy, „husí kůží“, bolestmi svalů a zejména psychickými změnami jedince.69
2. 3. 14 Kanabinoidy
Nepříznivé účinky kanabinoidů Pyšný70 vyznačuje jako zvýšení klidové srdeční frekvence snížením hladiny cirkulujícího testosteronu. Dále může být příčinou
mužského hypogonadismu a spermiogeneze. Opakované působení THC na CNS vede k sekreci hormonu prolaktinu, jehož zvýšená hladina může zapříčinit vznik
gynekomastie. Dodává, že dochází k hrubé poruše koordinace pohybu a ke zhoršení psychických funkcí, zejména vnímání a krátkodobé paměti. Kanabinoidy zpomalují reakce, snižují koordinaci, prostorovou orientaci a přesnost vykonávání pohybů a vedou k nevhodnému subjektivnímu posuzování uskutečňované motorické aktivity.
2. 3. 15 Glukokortikosteroidy
Negativní zdravotní aspekty těchto drog Slepička71 jmenuje především působení na CNS, kdy tyto drogy mohou navozovat psychické změny až psychotického
charakteru. Jsou deklarovány i případy sebevražedného jednání postiženého. Podle Slepičky71 jsou velice závažné i nepříznivé účinky na metabolizmus tuků, cukrů a bílkovin. „Vzniká zvýšené ukládání tuků v oblasti obličeje a trupu, vzniká metabolická alkalóza. Také se rozvíjí svalová slabost, atrofie, objevuje se ztenčení kůže, osteoporóza kostí a u dospívajících je zpomalen růst.“72
2. 3. 16 Alkohol
Pyšný73 uvádí, že příznaky akutního účinku alkoholu (etanolu) závisí na jeho množství v krvi. Již nízké hodnoty (0,5 g/l) mění funkce centrálního nervového systému. Vysoké hodnoty (3-4 g/l) již představují těžkou otravu organizmu,
doprovázené hlubokým spánkem nebo bezvědomím jedince. Pokud koncentrace ještě stoupá, je doprovázena závažným komatózním stavem. Klesá krevní tlak, rozvíjí se
69 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 71.
70 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s.77 – 81.
71 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha : Karolinum, 2000, s. 52,53.
72 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 79.
73 Srov.:PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha : Karolinum, 1999. s. 60-62.
metabolická acidóza a dochází k útlumu dechového centra postiženého. Případná smrt je způsobena udušením, ale určitým rizikem může být vdechnutí zvratků do plic.
Při delším excesu v příjmu alkoholu vzniká akutní zánět jater projevující se klinickými příznaky horečky, žloutenky, krvácením, zvracením. Pyšný dále uvádí, že intenzivní příjem alkoholu končí v 50% smrtí.
2. 3. 17 Beta-blokátory
Pyšný74 vytýká negativní vliv na oběhový systém vedoucí k poklesu krevního tlaku, snížení srdečního výkonu i k periferní vasokonstrikcí. Snížená kapacita
periferního řečiště je zde důležitým nepříznivým faktorem při sportovní aktivitě
vykonávané v horkém prostředí. Díky tomu neprobíhají dostatečné termoregulační děje, které jsou rozhodující pro odvádění tepla z pracujících svalů a nebezpečně narůstá tělesná teplota. Těmito faktory je omezena vytrvalostní schopnost sportovce, ale jedinec je přímo ohrožen na životě v důsledku rozvíjejícího se tepelného selhání organizmu.
Z dalších poruch organizmu je možné uvést změny chování s jeho sedací nebo excitací, dušnost při bronchospasmu, zažívací potíže a poruchy potence.
74 Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York : W. W. Norton & Company s. 168.
