.
.
Anotace
Cílem této bakalářské práce je hodnocení výkonnosti podniku dle vybraných ukazatelů.
V teoretické části práce jsou vybrány a následně definovány metody a postupy hodnocení podniku. V praktické části jsou pak tyto metody a postupy aplikovány na vybraný podnik KUFI INT, s.r.o. Závěrem je na základě informací získaných z finanční analýzy z let 2014 – 2018 zhodnoceno finanční zdraví podniku.
Klíčová slova
finanční analýza, výkonnost podniku, účetnictví, účetní výkazy
Annotation
The Evaluation of Company´s Performance based on the Selected Ratios
The aim of this bachelor thesis is to evaluate the performance of the company according to selected indicators. In the theoretical part, the methods and procedures used for the evaluation of company performance are selected and subsequently defined. In the practical part, these methods and procedures are applied to the selected company KUFI INT, Ltd.
Finally, based on the information obtained from the financial analysis performer in years 2014 - 2018, the financial health of the company is evaluated.
Keywords
financial analysis, company performance, accounting, financial statements
Obsah
Seznam ilustrací ... 11
Seznam tabulek ... 12
Úvod ... 14
1 Výkonnost podniku ... 15
1.1 Shareholders a stakeholders ... 16
1.2 Měření finanční výkonnosti ... 17
1.2.1 Kritéria měření finanční výkonnosti ... 18
2 Finanční analýza ... 19
2.1 Uživatelé finanční analýzy ... 19
2.2 Funkce finanční analýzy ... 20
2.3 Postup finanční analýzy ... 20
2.4 Zdroje dat pro finanční analýzu ... 21
2.4.1 Účetní výkazy ... 21
2.5 Metody, postupy a ukazatele finanční analýzy ... 22
2.5.1 Absolutní ukazatele ... 24
2.5.2 Rozdílové ukazatele ... 24
2.5.3 Poměrové ukazatele ... 27
3 Finanční analýza podniku KUFI INT, s.r.o. ... 36
3.1 Horizontální a vertikální analýza ... 37
3.1.1 Horizontální a vertikální analýza aktiv ... 37
3.1.2 Horizontální a vertikální analýza pasiv ... 39
3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ... 41
3.2 Hodnocení výkonnosti podniku pomocí rozdílových ukazatelů ... 44
3.3 Hodnocení výkonnosti podniku pomocí poměrových ukazatelů ... 45
3.3.1 Ukazatele likvidity ... 45
3.3.2 Ukazatele rentability... 47
3.3.3 Ukazatele zadluženosti ... 48
3.3.4 Ukazatele aktivity ... 49
Závěr ... 52
Seznam použité literatury a zdrojů ... 54
Seznam ilustrací
Obrázek 1: Metody finanční analýzy ... 23 Obrázek 2: Úrovně zisku ... 26
Seznam tabulek
Tab. 1: Zkrácená rozvaha aktiv (v tis. Kč) ... 37
Tab. 2: Horizontální analýza aktiv (v tis. Kč) ... 38
Tab. 3: Vertikální analýza aktiv ... 39
Tab. 4: Zkrácená rozvaha pasiv (v tis. Kč) ... 39
Tab. 5:Horizontální analýza pasiv (v tis. Kč) ... 40
Tab. 6: Vertikální analýza pasiv (v %) ... 41
Tab. 7: Zkrácený výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) ... 42
Tab. 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) ... 43
Tab. 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu ... 44
Tab. 10: Vývoj čistých pohotvých prostředků ... 45
Tab. 11: Ukazatelé likvidity ... 46
Tab. 12: Ukazatelé rentability ... 47
Tab. 13: Ukazatelé zadluženosti ... 48
Tab. 14: Ukazatelé aktivity ... 50
Seznam zkratek a značek
C Celkový investovaný kapitál
ČPK Čistý pracovní kapitál
ČPP Čisté pohotové prostředky
ČPPF Čistý peněžně pohledávkový fond
ČSH Čistá současná hodnota
EAC Čistý zisk k rozdělení akcionářům)
EAT Čistý zisk po zdanění
EBIT Hrubý zisk před úroky a zdaněním
EBT Hrubý zisk před úroky
EBITDA Hrubý zisk před úroky, zdaněním a odpisy
EVA Ekonomická přidaná hodnota
MVA Tržní přidaná hodnota
NOPAT Čistý zisk z provozní činnosti po zdanění
ROE Rentabilita vlastního kapitálu
ROA Rentabilita celkového kapitálu
ROCE Rentabilita investovaného kapitálu
ROS Rentabilita tržeb
WACC Průměrné vážené náklady kapitálu
Úvod
Tématem této bakalářské práce je hodnocení výkonnosti podniku pomocí vybraných ukazatelů. Výkonnost je analyzována ve společnosti KUFI INT, s.r.o., který se zabývá výrobou, montáží, opravami a rekonstrukcemi chladících zařízení a tepelných čerpadel.
Pro podnik je důležité vědět, jaká je jeho finanční situace, ale také je důležité, aby se zaměřil i na odhad situace v budoucnu a přemýšlel, jak svému podnikání pomoci a jakým směrem se v budoucnu vydat.
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit výkonnost podniku KUFI INT, s.r.o. pomocí vybraných ukazatelů. Vyhodnocení by mělo pomoci především managementu podniku.
Díky vyhodnocení si může management podniku uvědomit, jaká byla situace v předešlých letech a jak by mohla situace vypadat v budoucnu. Toto vyhodnocení by mělo být použito k plánování akcí podniku, které by měly vést k budoucímu úspěchu. Měření výkonnosti podniku je provedeno pomocí zpracování finanční analýzy.
Bakalářská práce se v rámci finanční analýzy podniku KUFI INT, s.r.o. zaměřuje na finanční výsledek za sledované období 2014 – 2018. K zhodnocení byly použity různé metody a postupy finanční analýzy. Například horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv, ale i horizontální analýza zisku a ztráty. V rámci finanční analýzy jsou vypočteny i poměrové a rozdílové ukazatele, které slouží ke zhodnocení současné situace podniku.
Na základě získaných informací je analyzována současná finanční situace daného podniku a jeho výkonnost a následně jsou navržena opatření, která by měla vést ke zlepšení finančního zdraví analyzovaného podniku v budoucnu.
1 Výkonnost podniku
Podle Mariniče (2008) úspěšnost podniku znamená, že podnik prodává své výrobky či služby, které zákazníky poptávají a využívá k tomu nejefektivnější metody řízení podnikových procesů. Cílem je zvýšení celkové hodnoty firmy, a to dlouhodobým a cílevědomým zvyšováním firemní výkonnosti.
Pojem hodnota podniku není přesně definován, nicméně jsou definovány „tzv. value drivers, které jsou odvozovány od konkurenceschopnosti firmy. Do rovnosti je dávána výkonnost a konkurenceschopnost, od nichž jsou odvozovány funkce řízení firmy.“
(Kubíčková, 2015, s. 2) Marinič (2008, s. 14) uvádí, podnik musí mít vhodné nástroje, které jsou schopné přesně diagnostikovat firemní realitu. Funkce řízení firmy slouží také ke zjištění postavení firmy na trhu, stanovují nové cíle a úkoly nezbytné k jejich dosažení, a zajistit různé zdroje důležité pro naplnění vize vlastníků a investorů firmy.
Podmínky výkonnosti a konkurenceschopnosti firmy ovlivňuje řada ekonomických, technických, sociálních a politických změn, přičemž je potřeba usilovat o udržování a zvyšování výkonnosti i konkurenceschopnosti tak, aby bylo dosaženo cílového stavu. Na základě tohoto tlaku se podniky začaly zabývat měřením a také řízením výkonnosti podniku. (Neumaierová, 2002)
Mají-li být výkon a výkonnost podniku monitorovány, je nezbytné uvědomit si rozdíl mezi nimi. Vodáková (2016) výkon definuje jako výsledek určité činnosti, jinými slovy to, co daný podnik vyrábí a poskytuje. Výkon podniku může mít hmotnou i nehmotnou povahu.
Důležitější je ale rozdělení výkonu na interní a externí.
Externí výkon podniku má uspokojovat potřeby externích zákazníků, kterým je poskytován za tržní ceny, tudíž je vlastně hlavním smyslem podnikání. Externí výkon je výsledkem kombinace všech podnikových činností podílejících se na jeho vytvoření. Vzhledem k orientaci tohoto výkonu je podoba externího výkonu určená požadavky zákazníků.
Externí výkon lze v první úrovni roztřídit na výrobky (hmotný výkon), služby (nehmotný výkon) a zboží, které je nakoupeno a bez úpravy prodáno konečnému spotřebiteli.
V dalších úrovních dělení se výrobky, služby a zboží dělí podrobněji na skupiny, druhy, a jakosti. Interní výkon je výsledkem činnosti vnitropodnikových útvarů, které si tento
výkon uvnitř podniku mezi sebou předávají v podobě určené technologií procesu tvorby finálních výkonů (Fibírová, 2007).
V návaznosti na definici výkonu lze výkonnost podniku popsat jako komplexní proces vedoucí k dosažení předem určených cílů, tj. výsledků činnosti. Pro management podniku je logicky přínosnější monitorovat celý tento proces (výkonnost) než jen konečný výsledek činnosti (výkon) (Vodáková, 2016) .
Kislingerová (2009, s. 15) výkonnost blíže charakterizuje jako: „…schopnost jednotky v ekonomickém či průmyslovém prostředí dosahovat určitých kritérií srovnatelné s výsledky jiných podniků“.
1.1 Shareholders a stakeholders
Je důležité uvědomit si rozdíl mezi shareholders a stakeholders. Shareholders, neboli akcionáři, jsou podskupinou stakeholders, kterými se rozumí všechny zainteresované strany, jejichž zájmy jsou činností podniku dotčeny. Mezi stakeholders kromě zmíněných akcionářů patří také investoři, věřitelé, zaměstnanci, dodavatelé, zákazníci a další (Neumaierová, 2002).
Klíčovou otázkou je, čí zájmy jsou ty nejdůležitější. V praxi je používán výraz stakeholder value, kterému lze rozumět jako hodnota či prospěch firmy, ten zde zastupuje zájmy stakeholderů. Z teorie řízení hodnoty (value based management) vyplývá, že z dlouhodobého pohledu je maximalizace shareholder value jedinou cestou ke zvýšení stakeholder value. Hodnota firmy může být pro každého ze stakeholders jiná, neboť každý tuto hodnotu posuzuje dle výše svého (nejen) finančního vkladu a jeho zhodnocení. Přesto je pro efektivní fungování firmy klíčová spokojenost všech zainteresovaných stran (Neumaierová, 2002).
„Jedinečným investorem je podnikatel (majitel), jenž do podnikání vkládá podnikatelský záměr, strategii. Bez toho by daná konkrétní firma nemohla vzniknout a existovat.“
(Neumaierová, 2002, s. 23) Záměr je realizován pomocí zdrojů kapitálového trhu a trhu pracovních sil, tudíž vlastník zdroje získává za tržní cenu, kterou je také odměňuje (Neumaierová, 2002).
Při honorování se rozděluje hodnota vytvořená firmou, ať už je to zisk nebo ztráta, tak, že nejprve jsou odměněni stakeholdeři a zbytek hodnoty teprve patří vlastníkům. Z toho vyplývá, že největší podnikatelské riziko připadá na shareholders, za což požadují dostatečný výnos, minimálně ve výši jiné, stejně rizikové investice. Toto pravidlo je základem koncepce shareholder value (Neumaierová, 2002).
Stakeholder value je koncepce vyjadřující, jakou hodnotu má firma pro ostatní zainteresované strany, tj. zákazníky, zaměstnance, věřitele a dodavatele. Pro firmu je nezbytné, aby dokázala uspokojit potřeby a zájmy zákazníků, neboť právě oni vytvářejí tržby. Ostatní stakeholders totiž vytváří pouze náklady. Pro zajištění stabilních tržeb musí firma dbát na kvalitu nabízených produktů či služeb, na zdraví a bezpečnost zákazníků, ale i na ceny a dodací lhůty (Neumaierová, 2002).
Zaměstnanci firmě prodávají svůj pracovní výkon, za což požadují odpovídající výši své mzdy a vhodné pracovní prostředí. To vyjadřuje schopnost firmy ocenit a spravedlivě odměnit jejich přinos společnosti (Neumaierová, 2002).
Podstatou aktuální koncepce managementu zvané value based management je aplikace kritéria čisté současné hodnoty (dále jen ČSH) na firmu, maximalizace ČSH, kterou firma vytváří pro vlastníky. Uvedeným kritériem se dále zabývá podkapitola 1.2.1 (Neumaierová, 2002).
1.2 Měření finanční výkonnosti
Kubíčková (2015, st. 3) uvádí, že „pojetí výkonnosti v rovině konkurenceschopnosti a zvyšování hodnoty firmy vymezuje, nikoli odstraňuje, prostor pro finanční výkonnost a její měření.“ Ačkoli výkonnost firmy lze měřit i pomocí jiných než finančních charakteristik, finanční výkonnost je tou základní a nejvýznamnější, a proto je často chápána komplexně jako výkonnost firmy. Tato bakalářská práce se proto zabývá pouze měřením finanční výkonnosti firmy.
Finanční výkonnost je zásadní nejen pro konkurenční pozici firmy, ale také pro její atraktivnost v očích investorů. Finanční síla může být silnou nebo naopak slabou stránkou
firmy, což je klíčové pro stanovení strategických cílů. Finanční stabilita má velký vliv na rozhodování o investicích, způsobech financování, dividendové politice, ale i společenské odpovědnosti. Pro zjištění uvedených aspektů, slouží finanční analýza, kterou se podrobně zabývá kapitola 2 (Kubíčková, 2015).
1.2.1 Kritéria měření finanční výkonnosti
Základním kritériem výkonnosti firmy je ČSH, která není závislá na inovacích. Firma je za dostatečně výkonnou považována tehdy, dosahuje-li kladnou ČSH. Je tedy logické, že čím vyšší kladné ČSH firma dosahuje, tím je výkonnější (Neumaierová, 2002).
Výpočet ČSH vypovídá o tom, na kolik nějaké rozhodnutí prospívá nebo naopak škodí vlastníkům firmy. Pro vlastníka je žádoucí, aby mu firma přinesla více, než kolik do ní vložil. Z toho vyplývá, že pro vlastníka je hodnota firma určena tím, co je mu schopna přinést. Přináší-li více, než kolik vložil, znamená to pro vlastníka čisté zvýšení hodnoty (Neumaierová, 2002).
Neumaierová (2002, s. 32) tvrdí, že „při posuzování výkonnosti firmy je třeba respektovat dva základní principy teorie financí:
1. Koruna obdržená dnes má větší hodnotu než koruna obdržená zítra.
2. Bezpečná koruna má větší hodnotu než riziková koruna.“
První z uvedených principů říká, že peníze, které vlastník obdrží dříve, může také dříve investovat či je spotřebovat, tudíž pro něj mají vyšší hodnotu. Druhý uvedený princip tvrdí, že čím je větší rizikovost toků, tím vyšší diskontní sazba musí být použita. Diskontní sazba představuje výnosnost, kterou nabízejí rizikem srovnatelné investiční alternativy.
2 Finanční analýza
Prostřednictvím finanční analýzy si mohou finanční manažeři a vrcholové vedení podniku udělat obrázek o finančním zdraví podniku. Provádí se zejména před investičním či finančním rozhodnutím, a protože se nelze rozhodnout pouze na základě zůstatků či obratů jednotlivých účtů, je třeba údaje získané z účetnictví rozebrat a porovnat s ostatními číselnými údaji. Protože se bere ohled na minulost i současnost, je finanční analýza dobrým zdrojem informací o výkonnosti podniku a o rizicích vyplívajících z jeho fungování. Řeší ale také další vývoj a budoucí strategie firmy. Právě v porovnání ukazatelů v různých časech a prostorech spočívá hlavní přinos finanční analýzy (Vochozka, 2011).
2.1 Uživatelé finanční analýzy
Informace získané z finanční analýzy nejsou důležité pouze pro finanční manažery a vrcholový management, ale i pro další skupiny uživatelů. Ty lze rozdělit na interní a externí. Mezi interní uživatele patří manažeři zaměstnanci a odboráři. Externími uživateli finanční analýzy jsou stát a státní orgány, investoři, banky, ostatní věřitelé obchodní partneři, konkurenti atd (Vochozka, 2011).
Manažeři výsledky finanční analýzy potřebují pro operativní a strategické řízení podnikových procesů. Jedná se například o řízení struktury majetku a kapitálu, rozdělování zisků a další. Zaměstnanci a odboráři prostřednictvím finanční analýzy posuzují celkovou stabilitu firmy, a to z hlediska stability a perspektivy budoucího zaměstnání a růstu mezd (Kubíčková, 2015).
Stát a jeho orgány výsledky finanční analýzy využívají pro státní statistiku, analytickou činnost národního hospodářství a pro formulaci státní politiky. Investoři se na základě finanční analýzy rozhodují, zda do daného podniku investovat. Banky na základě výsledků finanční analýzy poskytují nebo naopak zamítají úvěry a měří rizika s úvěrem spojená.
Ostatní věřitelé dle finanční analýzy hodnotí schopnost splácet emitovaný dluh i s úroky.
Obchodní partneři si podle finanční analýzy své partnery vybírají, formulují obchodní politiky vůči nim a stanovují své záměry a plány. Konkurenti využívají výsledky finanční analýzy pro porovnání výsledků a podmínek s jejich vlastními výsledky a podmínkami (Kubíčková, 2015).
2.2 Funkce finanční analýzy
Finanční analýza má čtyři základní funkce. Jedná se o funkci deskripční, valuační explanační a predikční (Kubíčková, 2015).
Deskripční funkce znamená, že finanční analýza prostřednictvím vypočtených hodnot jednotlivých ukazatelů popisuje finanční situaci v podniku a zjednodušuje charakteristiky procesů, které má k dispozici za uplynulé účetní období (Kubíčková, 2015).
Valuační funkce spočívá v možnosti srovnat vypočtené hodnoty s jinými podniky, s průměrnými hodnotami v oboru či odvětví. Umožňuje tak vyhodnotit jednotlivé stránky i celkovou situaci podniku (Kubíčková, 2015).
Explanační funkce říká, že určité ukazatele mohou odhalit, příčinné vztahy mezi jevy v účetnictví a umožňují identifikovat příčiny, které na výsledný jev působily (Kubíčková, 2015).
Predikční funkcí finanční analýzy je odhad dalšího možného vývoje podniku na základě vypočtených hodnot a jejich srovnání s jinými podniky (Kubíčková, 2015).
2.3 Postup finanční analýzy
Finanční analýza je jako pracovní proces, a proto je třeba postupovat v konkrétním pořadí dílčích kroků. Jedině tak lze splnit cíle analytického procesu. Kubíčková (2015, s. 15) postup provedení finanční analýzy stanovuje takto:
„1. Stanovení a jasná formulace cílů finanční analýzy.
2. Stanovení zdrojů dat, na jejichž základě bude finanční analýza prováděna.
3. Volba metod finanční analýzy, které budou použity pro dosažení cíle a ověření jejich účelnosti a využitelnosti.
4. Ověření a předzpracování zdrojových dat pro potřeby zvolených metod.
5. Použití zvolených metod finanční analýzy, výpočet hodnot zvolených ukazatelů.
6. Posouzení vypočítaných hodnot a jejich interpretace směrem k cíli finanční analýzy 7. Shrnutí zjištěných údajů a závěrů, které z nich vyplývají, event., doporučení, jež by měla přinést posun k žádoucímu stavu v dalším období.“
2.4 Zdroje dat pro finanční analýzu
Vstupy finanční analýzy jsou data získaná z účetních výkazů, ostatní data z podnikového informačního systému a externí data. Data jsou číselné hodnoty mající charakter prvotních záznamů vzniklých v rámci určité evidence, které jsou dále zpracovávány různými metodami v závislosti na oblasti a účelu jejich zpracování. (Kubíčková, 2015) Úspěšnost finanční analýzy je podmíněna kvalitou informací. Tyto informace by měly být kvalitní a zároveň komplexní, jedině tak lze zabránit zkreslení výsledků hodnocení finančního hodnocení zdraví firmy (Růčková, 2015).
2.4.1 Účetní výkazy
Data pro finanční analýzu se získávají zejména ze základních účetních výkazů, jimiž jsou rozvaha, výkaz zisků ztráty, výkaz cash-flow, výkaz o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky. Rozvaha zachycuje bilanční formou stav majetku (aktiva) a zdrojů financování majetku (pasiva) k určitému datu (zpravidla k poslednímu dni účetního období). Sestavením rozvahy podnik získává, přehled o majetkové situaci podniku, zdrojích financování a finanční situaci podniku. V rámci majetkové situace podniku se zjišťuje, v jaké formě je majetek vázán, jak je oceněn, jak je opotřeben, rychlost jeho obratu a jeho optimální skladba Zdroje financování ukazují, z čeho byl majetek pořízen.
Zdroje se dělí na vlastní a cizí. Jejichž poměr je pro firmu důležitý. Finanční situace podniku informuje, jakého zisku dosáhl, jak byl zisk rozdělen, nebo zprostředkovává informace o schopnosti hradit své závazky (Růčková, 2015).
Ve výkazu zisku a ztráty jsou zachyceny náklady a výnosy, z nichž se vypočte výsledek hospodaření. Výsledkem hospodaření může mít podobu zisku či ztráty a zjistí se rozdílem mezi celkovými výnosy a celkovými náklady podniku. (Knápková, 2017) Výkaz zisků a ztráty využívá vertikální formát řazení nákladů a výnosů, tzn., rozlišuje se na provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, přičemž tyto části dohromady tvoří celkový výsledek hospodaření (Vochozka, 2011).
Ve výkazu o změnách vlastního kapitálů jsou zachyceny změny druhu a objemu jednotlivých položek vlastního kapitálu (Kubíčková, 2015).
Příloha účetní závěrky doplňuje a podrobněji vysvětluje vybrané informace uvedené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje například název účetní jednotky, její sídlo, právní formu, obor podnikání, počet zaměstnanců, její kapitálovou strukturu aj. Podle §18 odst. 2 Zákona o účetnictví střední a velké podniky musí sestavovat přehled o peněžních tocích podniku, nebo-li cash-flow (Růčková, 2015).
Cash-flow neboli přehled o peněžních tocích zachycuje peněžní příjmy a výdaje podniku.
Cash-flow řeší problém s tím, že rozvaha zachycuje majetek a kapitál k určitému okamžiku, výkaz zisků a ztráty zaznamenává výnosy, náklady a zisk v období jejich vzniku bez ohledu na to, zda vznikly reálné peněžní příjmy či výdaje. Podstatou výkazu Cash-flow je změna stavu peněžních prostředků, to znamená, že vysvětluje jejich přírůstky a úbytky včetně důvodů jejich vzniku. Také tento výkaz se skládá ze tří hlavních částí, jelikož rozlišuje provozní cash-flow, investiční cash-flow a finanční cash-flow. Cash-flow slouží také jako nástroj k posouzení likvidity podniku (Knápková, 2017).
Ostatní data podnikového informačního systému
Dalším způsobem získání dat pro finanční analýzu jsou data z podnikového informačního systému. Tato data jsou obsažena například ve statistických výkazech, ve vnitřních směrnicích, ve mzdových a navazujících předpisech a v operativní evidenci (Kubíčková, 2015).
Externí data
Externí neboli veřejná data podniku využívají externí analytici. Těmito zdroji jsou například odborný tisk, statistické ročenky, účelové databáze, obchodní rejstřík nebo údaje prezentované na kapitálovém trhu. Nevýhodou používání externích dat může být jejich neúplnost a omezenost (Kubíčková, 2015).
2.5 Metody, postupy a ukazatele finanční analýzy
Ještě před charakteristikou jednotlivých metod finanční analýzy je třeba rozlišit a vysvětlit základní pojmy. Pojem „data“ byl již vysvětlen v kapitole 2.4. V návaznosti na to lze jako výsledek zpracování dat charakterizovat pojem „ukazatel“. Ukazatel lze chápat jako transformaci dat, která má zpravidla charakter matematické operace a prvotní data přeměňuje na data druhotná. „Metoda“ je pak „komplex různorodých postupů, úkonů
a praktických operací, které směřují k získávání poznatků a k řešení problému“.
(Kubíčková, 2015, s.60)
Správná metoda finanční analýzy je základní podmínkou pro získání věrohodných závěrů.
Metoda se volí s ohledem na účelnost, nákladnost a spolehlivost. Účelnost znamená, že vybraná metoda musí odpovídat vytyčenému cíli. Nákladnost říká, že provedení finanční analýzy potřebuje čas a kvalifikovanou práci, s čímž jsou spojeny určité náklady, které by však měly být přiměřené návratnosti. Spolehlivost vybrané metody lze zvýšit co nejkvalitnějším využitím všech dostupných dat (Růčková, 2015).
Obrázek 1 uvedený níže zobrazuje metody finanční analýzy.
Obrázek 1: Metody finanční analýzy Zdroj: Kubíčková (2015, s. 66).
Ze schématu na obrázku 1 vyplývá, že metody finanční analýzy se primárně dělí na elementární a vyšší metody. Elementární metody finanční analýzy využívají absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, soustav formálně provázaných ukazatelů a mezipodnikového srovnání. Tyto metody jsou založené na základních aritmetických operacích pro úpravu a zpracování dat získaných z účetních výkazů. Výhodou těchto
metod je jejich jednoduchost a nenáročnost výpočtu, naopak nevýhodou je fakt, že postihuje všechny faktory, tudíž jednoduchost může zkreslit výsledky (Kubíčková, 2015).
Vyšší metody finanční analýzy jsou buď matematicko-statistické analýzy nebo nestatistické analýzy. Tyto metody jsou založeny na složitějších matematických a statistických postupech, které jsou určeny ke zpracování hromadně se vyskytujících se dat z různých oblastí (Kubíčková, 2015). Pro potřeby této bakalářské práce, ale nebudou vyšší metody finanční analýzy dále rozebírány.
2.5.1 Absolutní ukazatele
Absolutní ukazatele nebo také stavové ukazatele, využívají údaje, které jsou obsaženy v účetních výkazech, dále využívané metody jsou procentní rozbor a poměrová analýza.
Absolutní ukazatele se dělí na vertikální a horizontální analýzu (Vochozka, 2011).
Horizontální analýza je též založená na procentuálním rozboru. Výsledné ukazatele však srovnává v čase, tzn. ve vztahu k minulému účetnímu období. Pro kvantifikaci meziročních změn lze v rámci horizontální analýzy využít několik indexů a diferencí. Jejich aplikace poskytuje odpověď na to, o kolik procent se oproti minulému účetnímu období změnily položky rozvahy (indexace) nebo o kolik se změnily tyto položky v absolutních číslech (diference) (Vochozka, 2011).
Vertikální analýza je technika procentního rozboru počítající procentuální podíl položek rozvahy na aktivech a položek výkazu zisku a ztráty na tržbách. Tato analýza tedy sleduje strukturu jednotlivých účetních výkazů. Vypočtené procentuální podíly se pak srovnávají s normovanými hodnotami, s naplánovanými hodnotami nebo s konkurencí (Vochozka, 2011).
2.5.2 Rozdílové ukazatele
Rozdílové ukazatele jsou zpravidla rozdílem dvou a více veličin. Používají se pro analýzu základních účetních výkazů, které sledují tokové položky. Jde tedy o výkaz zisků a ztráty a výkaz cash-flow. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů této skupiny je čistý pracovní kapitál (dále jen ČPK), který je vypočtený na základě údajů z rozvahy. Čistý pracovní kapitál reprezentuje tu část oběžného majetku, která je financována z dlouhodobého
kapitálu Podnik potřebuje ČPK pro zajištění nezbytné míry likvidity. Výpočet ČPK, znázorňuje rovnice (1) (Kubíčková, 2015).
(1)
Dalším rozdílovým ukazatel je čistý peněžně pohledávkový fond (dále jen ČPPF). Který je zobrazen v rovnici (2). Jde o modifikaci ČPK, kdy se z oběžných aktiv vylučuje položka zásob (protože je nejméně likvidní). Vylučují se také dlouhodobé pohledávky, případně i nedobytné pohledávky (Kubíčková, 2015).
(2) Čisté pohotové prostředky (dále jen ČPP) jsou fondem finančních prostředků, vzniklým vyloučením zásob a pohledávek z objemu oběžných aktiv, a zároveň i položek časového rozlišení s následným odečtením krátkodobých závazků jako u předchozích ukazatelů.
Výpočet čistých pohotových prostředků je znázorněn v rovnici (3).
(3)
Do rozdílových ukazatelů patří také ukazatele zisku na různých úrovních. Ve výši hospodářského výsledku se odráží kvalita a efektivnost podnikových procesů a vyjadřuje souhrnný efekt činností v daném období. Obecně se zisk počítá jako rozdíl mezi výnosy a náklady, výsledek pak může mít podobu zisku (kladný výsledek) nebo ztráty (záporný výsledek). Jak znázorňuje obrázek 2, zisk lze vypočítat v různých úrovních dle potřeby (Kubíčková, 2015).
Obrázek 2: Úrovně zisku
Zdroj: Kubíčková (2015, s. 108).
EBITDA – Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization (hrubý zisk – před úroky, zdaněním a odpisy)
EBIT – Earnings Before Interest and Taxes (hrubý zisk – před úroky a zdaněním) EBT – Earnings Before Interest (hrubý zisk –a před úroky)
EAT – Earnings After Taxes (čistý zisk – po zdanění)
EAC – Earnings Available for Common Stock holders (čistý zisk – k rozdělení akcionářům)
Ukazatelé přidané hodnoty jsou zjišťovány jako rozdíl mezi dvěma hodnotami, kdy tento rozdíl je odrazem procesů podniku a může sloužit k měření jeho výkonnosti. Základními ukazateli přidané hodnoty jsou hodnota přidaná zpracováním, tržní přidaná hodnota a ekonomická přidaná hodnota. Hodnota přidaná zpracováním „je hodnota, kterou svou činností přidává podnik k hodnotě, jíž převzal od svých dodavatelů“. (Kubíčková, 2015, s.
113) Jedná se o rozdíl mezi hodnotou prodaného zboží a nakoupených statků a služeb (Kubíčková, 2015).
Tržní přidaná hodnota (Market Value Added – MVA) je měřítkem efektivnosti práce manažerů v závislosti na rozšiřování majetku akcionářů už od doby založení podniku.
Jedná se o rozdíl mezi tržní hodnotou akcii (částkou, kterou by akcionář za akcie dostal při prodeji) a investovaným kapitálem (částkou, kterou akcionář vložil do podniku při založení). Výpočet tržní přidané hodnoty je zobrazen v rovnici (4) (Vochozka, 2011).
(4)
Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added – EVA) říká, že cílem podniku je maximalizovat jeho ekonomický zisk, nikoli ten účetní. Na rozdíl od účetního zisku, který je rozdílem mezi výnosy a účetními náklady, je ekonomický zisk rozdílem mezi celkovým výnosem kapitálu a náklady na kapitál. Proto je třeba pro výpočet ukazatele EVA znát čistý zisk z provozní činnosti po zdanění (NOPAT), průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) a celkový investovaný kapitál (C). Výpočty uvedených ukazatelů jsou zobrazeny v rovnicích (5), (6) a (7).
(5)
(6)
(7) kde:
rd = náklady na cizí kapitál = úrok
t = sazba daně z příjmů právnických osob v % D = cizí kapitál
C = celkový investovaný kapitál (dlouhodobý)
re = náklady na vlastní kapitál = očekávaná výnosnost vlastního kapitálu E = vlastní kapitál
Na základě těchto tří složek lze sestavit vzorec ukazatele EVA, jak je znázorněno v rovnici (8).
(8) (Vochozka, 2011)
2.5.3 Poměrové ukazatele
Analýza poměrovými ukazateli vychází pouze ze základních účetních výkazů, tudíž využívá veřejné informace, k nimž má přístup i externí analytik. Poměrové ukazatele se počítají jako poměr jedné nebo více účetních položek k jiné položce nebo skupině položek.
Lze je rozdělit do šesti skupin: ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti, aktivity, tržní
hodnoty a cash-flow. Poslední zmíněné skupině se však tato práce nevěnuje (Růčková, 2015).
Ukazatelé likvidity
Zde je důležité rozlišit tři základní pojmy. Likvidnost je schopnost přeměnit aktiva na peníze. Likvidita je jednou z charakteristik finančního zdraví podniku, které představuje schopnost firmy hradit své závazky. Solventnost je schopnost firmy bezprostředně hradit své závazky ve stanoveném termínu a k předem určenému datu splatnosti (Kubíčková, 2015).
Nejdůležitějšími ukazateli jsou: celková likvidita, běžná likvidita a peněžní likvidita (Vochozka, 2017).
Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) vyjadřuje schopnost podniku uhradit své splatné závazky do jednoho roku pomocí oběžných aktiv. Výsledná hodnota říká, kolikrát převyšují oběžná aktiva objem krátkodobých závazků. Doporučená hodnota běžné likvidity je v intervalu 1,5 až 2,5, avšak záleží na oboru, hospodářském cyklu a finanční strategii podniku. Výpočet běžné likvidity je zobrazen v rovnici (9).
(9) (Růčková, 2015)
Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) je poměrem ČPPF a krátkodobých závazků.
Doporučená hodnota pohotové likvidity je stanovená v intervalu 0,5 až 1,5. Pohotová likvidita by měla dosahovat hodnoty vyšší než 1,0 neboť při této mezní hodnotě je podnik schopen hradit své závazky bez prodeje svých zásob. Výpočet pohotové likvidity znázorňuje rovnice (10).
(10) (Kubíčková, 2015)
Pěněžní likvidita (likvidita 1. stupně) zkoumá poměr mezi nejlikvidnějšími složkami oběžných aktiv (krátkodobý finanční majetek) a krátkodobými závazky. Doporučené hodnoty peněžní likvidy jsou v rozmezí 0,2 až 0,5. Jak lze vypočítat peněžní likviditu je znázorněno v rovnici (11).
(11) Upřesňující variantou tohoto ukazatele je okamžitá likvidita, která vyjadřuje schopnost podniku uhrazovat závazky ke stanovenému okamžiku, a do poměru dává peněžní prostředky k okamžitě splatným závazkům. Hodnota okamžité likvidity by se měla pohybovat okolo 1,0 (Kubíčková, 2015).
Ukazatelé rentability
Rentabilita je schopnost podniku generovat zisk a zhodnocovat své vložené prostředky.
Obecně se rentabilita používá pro označení výkonnosti podniku a jeho schopnosti přinášet očekávané efekty (nejen finanční). Nejčastěji se rentabilita počítá ve variantách: rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity – ROE), rentabilita celkového kapitálu (ROA – Return on Assets), rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROCE – Return on Capital Employed), rentabilita tržeb (ROS – Return on Sales) a rentabilita ostatních vstupů (Kubíčková, 2015).
Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili vlastníci a akcionáři. Investoři tímto ukazatelem zjišťují, zda jsou jejich zisky z vloženého kapitálu přiměřené k míře rizika investice. Platí, že rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než úroková míra bez rizikových cenných papírů. Rozdíl mezi nimi je tzv.
riziková prémie. Výpočet rentability vlastního kapitálu je zobrazen v rovnici (12) (Růčková, 2015).
(12)
Rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost firmy, její produkční sílu, a výdělečnou schopnost. Ukazatel je poměrem provozního zisku
a celkového vloženého kapitálu, který představují celková aktiva. Výpočet rentability celkového vloženého kapitálu je znázorněn v rovnici (13) (Růčková, 2015).
(13)
Rentabilita investovaného kapitálu měří výkonnost kapitálu vloženého do podniku na dobu delší než jeden rok. Rozvaze tento kapitál figuruje v položkách dlouhodobého cizího zdroje (dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé emitované dluhopisy, dlouhodobé půjčky a rezervy) a vlastní kapitál, který je dlouhodobým zdrojem v celém svém rozsahu.
Rentabilita investovaného kapitálu je důležitou informací hlavně pro investory a věřitele, neboť schopnost podniku zhodnocovat vložené zdroje měří lépe než rentabilita celkového kapitálu (ROA). Výpočet ROCE je znázorněn v rovnici (14).
(14)
(Kubíčková, 2015)
Rentabilita tržeb vyjadřuje efektivnost využití všech prostředků podniku. Zatímco ROCE a ROA používají pro výpočet zisk na úrovni EBIT, u rentability tržeb se používá zisk na úrovni EAT (zisk po zdanění). Rovnice (15) znázorňuje výpočet rentability tržeb.
(15) (Brealey, 2012)
Pro konkrétní účely finanční analýzy lze výsledek hospodaření poměřovat i s jinými veličinami představujícími vstupy do podnikového procesu, například náklady, objemem mezd, počtem pracovníků, odpracovanou dobou apod. Pro tyto ukazatele lze dle potřeby použít zisk buď na úrovni EBIT, nebo EAT. Rentabilita nákladů vyjadřuje, kolik Kč zisku přinesla 1 Kč vynaložených prostředků. Rentabilita mezd říká, kolik Kč zisku přinesla 1 Kč vyplacených mezd (efektivnost práce). Rentabilita pracovníků vychází z jejich počtu a vypovídá o tom, kolik Kč zisku vytvořil každý pracovník (Kubíčková 2015).
Ukazatelé zadluženosti
Zadluženost znamená, že podnik financuje svá aktiva cizími zdroji, má tedy u svých věřitelů nějaký dluh. Volba optimální struktury kapitálu je jedním z nejdůležitějších úkolů finančního managementu. Využívání cizích zdrojů je v praxi běžnou formou financování podniku. Zjednodušeně lze říci, že cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál, neboť náklady na cizí kapitál jsou úroky, které zpravidla nedosahují výše nákladů na vlastní kapitál, který je spojen s rizikem pro vlastníky podniku. S tím souvisí i efekt tzv. finanční páky a efekt daňového štítu (Kubíčková, 2015).
Díky ukazatelům zadluženosti můžeme zjistit, jak podnik využívá cizí zdroje k financování svého podnikání a jak je schopný splácet své závazky. Být zadlužený a mít nějaké závazky, není pouze negativní, protože mít vyšší cizí zdroje může naopak znamenat i vyšší rentabilitu vlastního kapitálu a tím pádem i vyšší hodnotu podniku na trhu. Zadluženost s sebou nese nějaká rizika, a to především když by podnik nebyl schopný splácet své závazky a byl by finančně nestabilní. Mezi ukazatele zadluženosti patří celková zadluženost, míra zadluženosti a úrokové krytí (Kubíčková, 2015).
Finanční páka je poměrem celkových zdrojů k vlastnímu kapitálu. Čím vyšší je hodnota ukazatele finanční páky, tím nižší je podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích.
Optimální výše finanční páky uvádí hodnoty v maximální výši 4, kdy je podnik tvořen 25 % vlastního kapitálu a 75 % cizího kapitálu (Kubíčková, 2015).
Jednou z možností, jak si může firma snížit základ daně z příjmu je využití úrokového daňového štítu. Znamená to, že díky daňové uznatelnosti úrokových nákladů (nákladů na cizí kapitál) si podnik sníží zisk před zdaněním, a tudíž zaplatí nižší daň i přesto, že čistý zisk je nižší, rentabilita vlastního kapitálu je znatelně vyšší, než kdy by podnik využíval pouze vlastní kapitál (Turek, 2020).
Prvním ukazatelem zadluženosti je tzv. debt ekvity, nazývaný zadluženost I., vyjadřuje poměr cizích a vlastních zdrojů. Obecně je doporučován poměr 1:1, avšak vzhledem k finančnímu riziku se za základní bezpečnou míru zadluženosti bere 40 % cizího kapitálu a 60 % vlastního kapitálu. Výpočet zadluženosti I. je znázorněn v rovnici (16).
(16) (Vochozka, 2011)
Další formou vyjádření zadluženosti podniku je ukazatel věřitelského rizika, tzv. debt ratio neboli zadluženost II., vyjadřuje míru rizika pro věřitele, neboť poměřuje hodnotu cizích zdrojů k hodnotě celkových aktiv. Výpočet zadluženosti II. je zobrazen v rovnici (17).
(17) (Vochozka, 2011)
Posledním je ukazatel úrokového krytí vyjadřující, kolikrát se může snížit hodnota zisku tak, aby byl podnik stále ještě schopen udržet své cizí zdroje na dané úrovni. Znamená to, že dosáhne-li ukazatel úrokového krytí hodnoty 1, veškerý zisk podniku bude potřeba použít k úhradě úroků. Znázornění výpočtu úrokového krytí zobrazuje rovnice (18).
(18) (Vochozka, 2011)
Ukazatelé aktivity
Ukazatelé aktivity se využívají pro zjištění, jak podnik využívá jednotlivé části majetku.
Ukazatelé aktivity mohou být ve dvou formách: doba obratu, nebo počet obrátek za rok.
Doba obratu vyjadřuje zpravidla počet dnů a počet obratů ukazuje, kolikrát za rok dojde k obratu dané části majetku (Vochozka, 2011).
Doba obratu zásob je doba, po kterou jsou peněžní prostředky vázány v podobě zásob.
Poměřuje se vždy stav zásob vykazovaný k rozvahovému dni, případně průměrný stav zásob vypočtený z počátečního a konečného stavu v rozvaze. Výpočet doby obratu zásob je zobrazen v rovnici (19).
(19) (Kubíčková, 2015)
Rychlost obratu zásob říká, kolikrát se zásoby obrátily prostřednictvím ročních tržeb, nebo-li kolikrát by bylo možné zásoby zaplatit z dosažených ročních tržeb. Výsledkem je počet obrátek za rok. Výpočet rychlosti obratu zásob je znázorněn v rovnici (20).
(20)
(Kubíčková, 2015)
Doba obratu pohledávek je interval, za nějž se pohledávky přemění na formu peněžních prostředků. Lze také říci, že je to průměrná doba, za niž byly pohledávky uhrazovány.
V rovnici (21) je znázorněn výpočet doby obratu pohledávek.
5 (21)
(Kubíčková, 2015)
Rychlost obratu pohledávek je počet obrátek, který pohledávky uskutečnily za dané období v objemu tržeb. Výpočet rychlosti obratu pohledávek je zobrazen v rovnici (22).
(22) (Kubíčková, 2015)
Doba obratu závazků měří, za jak dlouho jsou krátkodobé závazky uhrazovány. Jinými slovy, kolikrát lze z ročních tržeb uhradit všechny krátkodobé závazky. Výpočet doby obratu závazků je znázorněn v rovnici (23).
(23) (Kubíčková, 2015)
Rychlost obratu závazků říká, kolikrát se závazky obrátily během daného období v dosažených tržbách. Rovnice (24) znázorňuje výpočet rychlosti obratu závazků.
(24) (Kubíčková, 2015)
Doba obratu aktiv se na rozdíl od předchozích ukazatelů nepočítá na dny, ale na roky a vyjadřuje počet let, za které by se při konstantním objemu tržeb zaplatila celková, stálá či oběžná aktiva. Jak lze vypočítat dobu obratu znázorňuje rovnice (25).
(25) (Kubíčková, 2015)
Rychlost obratu aktiv udává hodnotu, která vypovídá o části aktiv, jejichž úhradu by pokryly roční tržby. Výpočet rychlosti obratu aktiv je zobrazen v rovnici (26).
(26)
(Kubíčková, 2015)
Ukazatelé tržní hodnoty
Ukazatelé tržní hodnoty na rozdíl od všech doposud uvedených ukazatelů počítají s tržními hodnotami. Důležité jsou pro investory z hlediska hodnocení návratnosti investic. Prvním ukazatelem je účetní hodnota akcií, která odráží uplynulou výkonnost firmy. Tento ukazatel by měl být vždy rostoucí. Výpočet účetní hodnoty akcie znázorňuje rovnice (27).
(27) (Růčková, 2015)
Čistý zisk na akcii udává velikost zisku na jednu kmenovou akcii. Jak lze vypočítat čistý zisk na akcii znázorňuje rovnice (28).
(28) (Kubíčková, 2015)
Dividendový výnos je poměr jednoznačně udávající zhodnocení investic, protože pro investory je hlavní motivací rostoucí příjem z dividend. Výpočet dividendového výnosu zobrazuje rovnice (29).
(29)
(Vochozka, 2011)
Dividendové krytí říká, kolikrát je možné zaplatit dividendu ziskem, který na ní připadá.
Výpočet dividendového krytí je znázorněn v rovnici (30).
(30) (Růčková, 2015)
Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii (ukazatel P/E) je nejčastějším ukazatelem, kterým jsou hodnoceny cenné papíry, a tudíž i podniky na trzích cenných papírů. Jsou tedy součástí burzovního zpravodajství. Jak zjistit poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii je znázorněno v rovnici (31).
(31) (Kubíčková, 2015)
Poměr tržní hodnoty a účetní hodnoty akcie (ukazatel P/B) říká, kolikrát je vyšší hodnota podniku na trhu oproti původní hodnotě. Výpočet poměru a účetní hodnoty akcie je znázorněn v rovnici (32).
(32)
(Kubíčková, 2015)
3 Finanční analýza podniku KUFI INT, s.r.o.
Vybraný podnik je společnost s ručením omezením a jedná se o podnik sídlící v Plzni na Letkově. Společnost byla založena 22.5. 2006 třemi společníky, kteří zároveň působí jako jednatelé společnosti. Podnik se zabývá výrobou, montáží a následným prodejem tepelných čerpadel jak do Čech, tak do zahraničí. KUFI INT, s.r.o., který vystupuje pod obchodním názvem AC Heating celkem zaměstnává 43 zaměstnanců (k roku 2018) a patří mezi nejúspěšnější a největší prodejce na českém trhu. Tepelná čerpadla nedodává jen do rodinných a bytových domů, ale i do průmyslových areálů. Obchodní název podniku byl vybrán dle anglického názvu AC Heating = Absolutely Clever heating, což znamená v překladu: „Naprosto chytré topení“ (KUFI INT, 2019).
Společnost se snaží svými hlavními produkty oslovit nejen majitele rodinných domů, ale i širší veřejnost, zvláště pak majitele panelových bytů, a to díky tomu, že společnost má technologii, která umožňuje lidem pohodlně vytápět svou domácnost, bez velkých nákladů a umožňuje jim šetřit finanční prostředky. Součástí činností podniku je i každoroční změna, kterou prochází vnitřní systém. Ten se upravuje do podoby tak, aby byl co nejpohodlnější pro uživatele. Podnik každým rokem roste, a to i díky tomu, že zvyšuje zodpovědnost a kompetenci jednotlivých pracovníků (KUFI INT, 2019).
Podnik se zabývá výrobou a prodejem tepelných čerpadel na bázi vzduch voda. Tato tepelná čerpadla pak instaluje do novostaveb, ale i stávajících domů – rodinné domy, bytové domy, firemní a administrativní objekty, školy, školky. Neřeší pouze dodávku, případně výměnu topného zdroje, ale dodává komplexní řešení pro vytápění domu (KUFI INT, 2019).
Svým produktem se snaží přispět ke změně uvažování lidí vedoucích od konzumu a nadspotřeby k trvale udržitelnému rozvoji a jisté nezávislosti. Snaží se, aby měl produkt životnost delší než 30 let, a na produkt dávají 7letou záruku bez nutnosti servisních prohlídek. Pro podnik je důležité i životní prostředí, proto je pro něj samozřejmostí třídění odpadnu, vytápění areálu čerpadly, likvidace nebezpečných látek, výběr firemních aut a jejich údržba, balení produktu a jeho montáž až po firemní vize a strategie, která už léta obsahuje body, které se zaměřují na snižování energetické a ekologické náročnosti. Další
pracovní náplní podniku je provoz pronajatého hotelového areálu na Šumavě (KUFI INT, 2019).
3.1 Horizontální a vertikální analýza
Nejprve je realizována horizontální analýza rozvahy v absolutních změnách, vertikální analýza rozvahy v procentuálních změnách, a nakonec horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v absolutních změnách. Takto bude sledován vývoj jednotlivých položek v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty v časové řadě od roku 2014 do roku 2018. Pro účely této bakalářské práce se vychází ze zkrácených forem účetních výkazů. Plné formy účetních výkazů jsou volně dohledatelné na portálu justice.cz.
3.1.1 Horizontální a vertikální analýza aktiv
V tabulce 1 lze vidět zkrácenou rozvahu aktiv a jejich vývoj od roku 2014 do roku 2018.
Tab. 1: Zkrácená rozvaha aktiv (v tis. Kč)
AKTIVA 2014 2015 2016 2017 2018
Dlouhodobý majetek 2571 2216 4394 16753 14880
Dl. nehmotný majetek 0 0 0 11973 9886
Dl. hmotný majetek 2571 2216 4394 4780 4994
Oběžná aktiva 40808 49808 68330 74994 86666
Zásoby 7182 5358 8322 11368 15629
Krátkodobé pohledávky 29388 29453 24010 24515 39968
Krátkodobý finanční majetek 4238 14997 35998 39111 31269
Časové rozlišení 877 719 1821 1788 2727
Aktiva Celkem 44256 52743 74545 93535 104473
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů podniku KUFI INT, s.r.o.
Na základě horizontální analýzy s vyjádřením absolutní změny jednotlivých položek aktiv oproti předchozímu roku, která se nachází v tabulce 2 je zřejmé, že hodnota celkového majetku podniku (aktiv) má rostoucí tendenci. Od roku 2014 do roku 2018 se celkový majetek podniku zvýšil o 60 217 tis. Kč. Toto je zapříčiněno hlavně díky neustálým investicím podniku do dlouhodobého majetku, který se od roku 2014 do roku 2018 zvýšil o 12 309 tis. Kč.
Na oběžných aktivech mají v podniku KUFI INT., s.r.o. největší podíl krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek. Co se týče nezaplacených pohledávek podniku, tak největší část je evidována s předem smluvenou splatností do 30 dnů. Vysoký nárůst těchto pohledávek je důsledkem nárůstu zakázek bytových domů, kdy většina těchto zakázek byla vyfakturována ke dni 31.12.2018 ve výši provedených prací a nakoupeného materiálu.
U časového rozlišení aktiv došlo k znamenitému nárůstu v roce 2016 a později také v roce 2018. Nejvýznamnější položkou v časovém rozlišení aktiv je rozúčtované pojištění tepelných čerpadel, kdy se každá platba rozúčtovává na 7 let.
Tab. 2: Horizontální analýza aktiv (v tis. Kč)
AKTIVA 2015/2014 2016/2015 2017/2016 2018/2017
Dlouhodobý majetek -355 2178 12359 -1873
Dl. nehmotný majetek 0 0 11973 -2087
Dl. hmotný majetek -355 2178 386 214
Oběžná aktiva 9000 18522 6664 11672
Zásoby -1824 2964 3046 4261
Krátkodobé pohledávky 65 -5443 505 15453
Kr. finanční majetek 10759 21001 3113 -7842
Časové rozlišení -158 1102 -33 939
Aktiva Celkem 8487 21802 18990 10938
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů podniku KUFI INT, s.r.o.
Vertikální analýza aktiv je zobrazena v tabulce 3, pomocí této tabulky lze snadno sledovat změny podílů dlouhodobého majetku, oběžných aktiv a časového rozlišení na celkových aktivech podniku. Všechny hodnoty v tabulce 3 jsou vyjádřeny v relativních hodnotách, kdy hodnota 1 představuje 100 %.
V podniku KUFI INT, s.r.o. měla v roce 2014 největší podíl oběžná aktiva, kdy krátkodobé pohledávky tvořili 2/3 celkových aktiv podniku. Postupem času se podíl krátkodobých pohledávek, ale i oběžného aktiva na celkových aktivech snižuje. To je způsobeno investicemi podniku do dlouhodobého majetku. Během sledovaných let lze také
zpozorovat nabití nového, dosud neevidovaného aktiva, a to dlouhodobého nehmotného majetku, o kterém začalo být účtováno v roce 2017.
Tab. 3: Vertikální analýza aktiv
AKTIVA 2014 2015 2016 2017 2018
Dlouhodobý majetek 0,06 0,04 0,06 0,18 0,14
Dl. nehmotný majetek 0,00 0,00 0,00 0,13 0,09
Dl. hmotný majetek 0,06 0,04 0,06 0,05 0,05
Oběžná aktiva 0,92 0,94 0,92 0,80 0,83
Zásoby 0,16 0,10 0,11 0,12 0,15
Krátkodobé pohledávky 0,66 0,56 0,32 0,26 0,38
Krátkodobý finanční majetek 0,10 0,28 0,48 0,42 0,30
Časové rozlišení 0,02 0,01 0,02 0,02 0,03
Aktiva Celkem 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů KUFI INT, s.r.o.
3.1.2 Horizontální a vertikální analýza pasiv
V tabulce 4 je vytvořena zkrácená rozvaha pasiv, tato rozvaha obsahuje pouze základní položky pasiv z rozvahy a jejich změny v průběhu sledovaného období od roku 2014 do roku 2018.
Tab. 4: Zkrácená rozvaha pasiv (v tis. Kč)
PASIVA 2014 2015 2016 2017 2018
Vlastní kapitál 17914 23204 45853 67627 84194
Základní kapitál 200 200 200 200 200
VH minulých let 14728 17714 23004 45652 67428
VH běžného účetního období 2986 5290 22649 21775 16566
Cizí zdroje 26262 29156 27836 25617 20158
Krátkodobé závazky 26262 29156 27836 25617 20158
Časové rozlišení 80 383 856 291 121
Pasiva Celkem 44256 52743 74545 93535 104473
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů KUFI INT, s.r.o.
V 5 tabulce je zobrazena horizontální analýza pasiv. Je zde sledována absolutní změna jednotlivých položek oproti předchozímu roku. Největšího růstu dosáhl vlastní kapitál v roce 2016, a to o 22 649 tis. Kč, tento růst je způsobem především vysokým zvýšením obratu oproti předchozímu roku, a to o 17 359 tis. Kč. V průběhu sledovaného období má vlastní kapitál rostoucí tendenci, která se mění v závislosti na výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného účetního období, jelikož základní kapitál, který činí 200 tis. Kč, se v průběhu let nemění.
Cizí zdroje v průběhu sledovaných let postupně klesají, největší pokles cizích závazků byl zaznamenán v roce 2018, kdy oproti předchozímu roku cizí zdroje klesly o 5 459 tis. Kč a v tomto roce je podnik zadlužen nejméně ve sledovaném období. Podnik neeviduje žádné závazky se splatností delší než jeden rok a ani bankovní úvěry. Postupně také klesá časové rozlišení pasiv, kdy nejvíce kleslo v roce 2017, a to o 565 tis. Kč.
Tab. 5:Horizontální analýza pasiv (v tis. Kč)
PASIVA 2015/2014 2016/2015 2017/2016 2018/2017
Vlastní kapitál 5290 22649 21774 16567
Základní kapitál 0 0 0 0
VH minulých let 2986 5290 22648 21776
VH běžného účet. období 2304 17359 -874 -5209
Cizí zdroje 2894 -1320 -2219 -5459
Krátkodobé závazky 2894 -1320 -2219 -5459
Časové rozlišení 303 473 -565 -170
Pasiva Celkem 8487 21802 18990 10938
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů KUFI INT, s.r.o.
V tabulce 6 je zobrazena vertikální analýza pasiv, která znázorňuje podíl vlastních a cizích zdrojů na celkových pasivech.
Tab. 6: Vertikální analýza pasiv (v %)
PASIVA 2014 2015 2016 2017 2018
Vlastní kapitál 40,5 44 61,5 72,3 80,6
Základní kapitál 0,5 0,4 0,3 0,2 0,2
VH minulých let 33,3 33,6 30,9 48,86 64,5
VH běžného účetního období 6,7 10 30,4 23,3 15,9
Cizí zdroje 59,3 55,3 37,3 27,4 19,3
Krátkodobé závazky 59,3 55,3 37,3 27,4 19,3
Časové rozlišení 0,2 0,7 1,1 0,3 0,1
Pasiva Celkem 100 100 100 100 100
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů KUFI INT, s.r.o.
Na první pohled lze díky tabulce vertikální analýzy pasiv jasně zjistit podíl vlastních a cizích zdrojů podniku. Při pohledu na tabulku je zřejmé, že podíl vlastního kapitálu v průběhu celého sledovaného období se zvětšuje. To můžeme hodnotit pozitivně, jelikož podnik se zbytečně nezadlužuje. Největšího podílu vlastního kapitálu dosáhl podnik v roce 2018, kdy vlastní kapitál tvořil 80,6 % celkových pasiv podniku. To je způsobené především poklesem krátkodobý závazků, které meziročně klesly o 5 459 tis. Kč. Tento pokles krátkodobých závazků je způsobený nárůstem vlastních zdrojů podniku, tudíž došlo k poklesu nutnosti využívaní cizího kapitálu.
3.1.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
U horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty je důležité vědět, jaké položky tvoří významnou část hospodářského výsledku. Tabulka 7 zobrazuje zkrácený výkaz zisku a ztráty od roku 2014 do roku 2018
Tab. 7: Zkrácený výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)
Položka/Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Tržby z prodeje výrobků a služeb 35325 47899 101754 103356 132577
Tržby za prodej zboží 8537 9474 4965 3505 4260
Výkonová spotřeba 37896 43777 74277 76466 92188
Změna stavu vlastní činnosti 0 -121 0 0 -1502
Aktivace 0 0 -262 -412 0
Osobní náklady 4579 6141 12152 17281 22110
Úpravy hodnot v provozní oblasti 1131 1119 1681 2649 4574
Ostatní provozní výnosy 2026 1068 10860 18358 5439
Ostatní provozní náklady 1015 1926 1171 2077 4941
Provozní výsledek hospodaření 3626 6778 28560 27158 19965
Výnosové úroky a podobné výnosy 18 2 3 13 589
Nákladové úroky a podobné náklady 0 0 0 3 7
Ostatní finanční výnosy 137 265 143 182 181
Ostatní finanční náklady 70 232 99 382 96
Finanční výsledek hospodaření 85 35 47 -190 667
VH před zdaněním 3711 6813 28607 26968 20632
Daň z příjmu 725 1523 5958 5193 4066
Výsledek hospodaření po zdanění 2986 5290 22649 21775 16566
Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů KUFI INT, s.r.o.
Při prvním pohledu na výkaz a zisku a ztráty lze vidět, že podnik se v celém sledovaném období pohyboval v černých číslech a nedocházelo ke ztrátě. Nejvyšších hodnot dosahuje položka tržby z prodeje výrobků a služeb. Jedná se především o tržby z prodeje čerpadel a jejich následnou instalaci.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty je zobrazena v tabulce 8.
