PosUDEK BAKAúŘsrÉ pnÁcr

TECH

NlcKÁ

uNMERZ|TA V ^Ll BERct

Fa$culta

textilní

^ffi

PosUDEK BAKAúŘsrÉ pnÁcr

ANETY DoBEšoVÉ

ANALÝZA

RELAXAčNícu

ofuŮ

v

zÁrnŽruÉ

JEDNoLícNí puterulmĚ

Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání struktury zátažné jednolícní pleteníny hladké v různých stavech, do kterých se pletenina po upletení dostává. V práci se autorka snaží popsat tzv. relaxační děje. Jak je známo pletenina nemá pevné vazné body a vlivem vnitřních ivnějších sil ^(a to i poměrně malých), dochází

k snadnému přeskupování nitě mezi očky. Za jedinou nezávisle proměnnou proto můžeme považovat délku nitě v očku, ostatní parametry jako např. hustota sloupků a řádku, či rozteče sloupků a řádků jsou závisle proměnné. Znamená to tedy např., že roste-li hustota sloupků, klesá hustota řádků a naopak. Stanovujeme_

li strukturní parametry pletenin, či jejich vlastnosti, měli bychom je stanovovat právě v relaxovaném stavu pleteniny. Jak takový relaxovaný stav pleteniny vypadá a jak ho je možné dosáhnout a stanovit, tomu se věnuje předložená bakalářská práce. Bohužel studentka v psané části práce nezúročila všechno úsilí, které do vypracování tématu vložila během dvou let. Skoro si troufám tvrdit, že pokud bude práci číst kdokoliv jiný _než její vedoucí anebo sama autorka, nebude schopný pochopit, co všechno udělala a jaká byla hlavní linie řešení dané problematiky.

K formálnía obsahové části práce mám následující připomínky:

Str. 14 a str. 40

-

^{Text v Úvodu a v} Závěru není zarovnán do bloku.

Str. 16

-

Definice relaxovaného

je

vágní. Doporučuji, aby studentka v obhajobě uvedla řádnou definici relaxovaného stavu. Dále by bylo vhodné, aby uvedla za jakých okolností, se pletenina do relaxovaného stavu dostáVá a jak relaxovaný stav pleteniny můžeme poznat.

Kapitoly 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 nejsou uspořádány v logickém sledu (např. v kapitole 2.3 se studentka zabývá hustotními součiniteli, využívá k tomu strukturní parametry, ale nemá je definované).

Str' 20 _ str.22

-

Pokud jsou obrázky převzaty z literárního zdroje, je vhodné, aby byl zdroj uveden.

Str. 23 a str.24

-

Použitítrpného rodu v následujících příkladech je poněkud zvláštní.

,,Stroj, na kterém bylo pracováno..."

,,okrouhlý ^pletací stroj, který ^je viděn na obrázku 9, je opatřen:"

Str. 26 _ Tvar podstatného jména fibrila (fibrily) nenív následujícívětě pouŽit správně. ,,Pro můj experiment byly tedy vybrány PL multifil s jemností 100 dtex a 36 fibríly a další PL multifil s jemností 167 dtex a 48 fibrily."

Str.27 _ Měření a vyhodnocení tepelné sráživosti: grafy 1',2, 3 nemají pro čtenáře, který je neznalý měření

tepelné

sráživosti délkových útvarů, žádnou vypovídací hodnotu. Mnohem přínosnější

by bylo

data efektivní tepelné sráživosti statisticky zpracovat a uvést její průměrnou hodnotu a interval spolehlivosti.

Str. 28

-

^Studentka nevysvětluje, jak dosáhla různých hustot při výrobě zátažných pletenin a vlastně sjakým záměrem vzorky vyráběla. Mohla uvést např. hodnoty koeficientu plnosti pleteniny.

Str. 29

-

^{Pletenina na obr. 17 a obr. 18 není} shodně orientována, obdobně i na obr. 25,26,27 a 28.

Str. 32 _ Graf 4 má nesprávný popisek -,,Poměr cfw" ale v grafu je na ose y uvedeno w/c.

TEcHNlcKÁ uNlVERzlTA V LlBERcl i Fakultó textilní l StuC'entská r402/2 _l 461 17 Libeťec 1

|€i':'420a8s353:52)jr"e!)o'p,Íjr}en)@tl'L.?){'L'u.írl.r/'.J 'ť 1F7];ss5 ^D'a cz].j74?89!

TECH N

lcKÁ

uNMERZ|TA V ^Ll BERC|

sakulta

t*xtiřní

^W

Ve všech grafech jsou _{na ose x} uvedeny stavy, do kteých se pletenina během relaxace dostává (stav _{1, 2,} 3

atd.), ale měřítko na ose x má

jednotky2,4,6,8.

Byla bych ráda, kdybytoto studentka vobhajobě uváděla správně.

Studentka nevysvětluje, proč by měl být poměr w/c (poměr rozteče sloupků a řádku) roven jedné.

Ke grafům by bylo vhodné uvést i tabulky s hodnotami strukturních parametrů, nebo je alespoň uvést do přílohy namísto nic neříkajících a různě orientovaných obrázků pletenin z makroskopu.

Str. 33

-

^{Věta: ,,Délka nitě v} očku by se z logického hlediska neměla nijak měnit, a to ^z důvodu nestálosti tvaru oček." není pravdivá, respektive nic nevysvětluje. Poprosila bych, aby studentka u obhajoby vysvětlila, jak tuto větu myslela.

Str. 35

-

Studentka dostatečně nevysvětluje, proč v druhé části experimentu přistoupila k měření průměru jehelního oblouku

a

výšky očka. Navíc používá termíny šířka rozteče a výška rozteče, které neexistují (případně pokud si je stanovila pro svou práci, nevysvětlila .|e). Přitom v kapitole 2.4 definuje šířku a výšku očka a rozteč sloupků a řádku, ale v kapitole 4.2 je _{nevyužívá.}

Str. 36 _ opět různá orientace obrázků pletenin.

Jak už jsem uvedla výše, mrzí mě, že studentka napsala text práce velmi nedbale a s malým porozuměním.

Jako vedoucí práce však hodnotím

i

^{přístup k} řešení dané problematiky v průběhu dvou let. Studentka provedla opravdu rozsáhlý experiment, sama si vyráběla vzorky pletenin

a

řešení věnovala čas. Tento aspekt hodnotím kladně.

Dále kladně hodnotím splnění zadání, i když prezentace výsledků v práci není příliš zdařilá a jasná.

Přístup studentky ^a její práci hodnotím známkou

- velmi dobře mínus -

V Loukovičkách dne 30. 5. 2017

Špánková Katedra logií a struktur

FT, TUL

TEcHNlcKÁ UNlVERz|TAv LlBERcl i ř*kulta texŤjt&i i sluclentská 1402,l? ] 461 17 Líberec 1

:&l ffiffi rrw _ralw