A 01 SEZNAM PŘÍLOH

(1)

DIPLOMOVÁ PRÁCE / POTENCIÁLNÍ VYUŽITÍ OBCHODNÍHO STŘEDISKA JEŠTĚD V LIBERCI / ANETA ČERMÁKOVÁ / ATELIER PROF.ING.ARCH.AKAD.ARCH. JIŘÍHO SUCHOMELA / FUATUL ZS 2010/11

(2)

diplomová práce / potenciální využití obchodního střediska JEŠTĚD v liberci / aneta čermáková / atelier prof.ing.arch.akad.arch. jiřího suchomela / fuatul zs 2010/11

A 01 SEZNAM PŘÍLOH

OBSAH

A.01 seznam příloh B.01 rozbor úkolu a místa B.02 stav před demolicí B.03 rozbor místa a úkolu B.04 význam

B.05 vztahy B.06 určení hranice B.07 vztahy B.08 hmota

B.09 programové schéma B.10 programové schéma B.11 technická zpráva

C.01 situace širších vztahů, řez městem C.02 situace řešeného území

C.03 půdorys 1PP C.04 půdorys 1NP C.05 půdorys 2NP C.06 půdorys 3NP C.07 půdorys 4NP C.08 půdorys 5NP C.09 schéma staré/nové C.10 řez AA´

C.11 řez BB´

C.12 řez CC´

C.13 pohledy C.14 pohledy C.15 vizualizace C.16 vizualizace C.17 vizualizace C.18 vizualizace

D _dvakrát sada zmenšených výkresů na A3 _ elektronická podoba všech částí na CD E _model situace 1:750

_model 1:200

F.01 posudek vedoucího projektu F.02 posudek oponenta

(3)

B 01 HISTORIE

Koncept obchodního střediska Ještěd byl ovlivněn urbanistickou studií

“Dolního centra” Liberce zpracovanou Miroslavem Masákem z roku 1968. Studie se zabývala územím od nádraží k radnici a pojímala ho jako plynoucí řeku. Snažila se o zachování kontinuity měřítek i atmosféry tradičního města. V roce 1966 se v Liberci konalo mezinárodní sympozium, které značnou měrou ovlivnilo výraz Ještědu. Výsledky sympozia se nesly v duchu strukturalismu. Inspirativní byl také izraelský pavilon Ariela Sharona na mezinárodní výstavě EXPO 67, která se konala v Montrealu

Výběr tématu diplomové práce se váže k situaci dolního centra Liberce v roce 2009, kdy došlo k demolici obchodního střediska Jěštěd, tehdy ve vlast- nictví společnosti Tesco stores. Před demolicí nebyl zpracován žádný projekt na jeho rekonstrukci a možnosti využití. Po demolici vzniklo na jeho místě nové dvojnásobně větší obchodní centrum s multikinem.

Před demolicí se OS Jěštěd snažila zachránit odborná i laická veřejnost podepsáním petice. Byl podán návrh na zapsání stavby jako národní památky, ale neprošel.

Návrh se vrací v čase a pracuje se stavbou v kontextu s okolím v době před demolicí a před první fází výstavby nového obchodního centra.

Stavba se nacházela v jižní části Soukenného náměstí. Svým tvarem a barevností se stala výraznou dominantou. Autorem konceptu je architekt Miroslav Masák tehdy působící v ateliéru architekta Karla Hubáčka.

soukenné náměstí

S konstručním systémem nepravidelného šestistěnu se čtyřmi podporami byl v České republice ojedinělým příkladem strukturalismu. Podobně jako obchodní dům Kotva v Praze, který se liší konstrukcí. Používá systému pravidelného šestistěnu s jedinou podporou uprostřed.

Strukturalismus reagoval na přísné funkcionalistické plány měst. Snažil se o mnohem lidštější měřítko a hledal propojení funkce, konstrukce a lidské složky. Pracoval s hesly jako “přehledný labyrint”, či “polyvalentní prostor”. V konceptu obchodního střediska Ještěd se také projevila schopnost snadné změny vnitřního prostoru podle aktuálních potřeb, tedy byl schopen se přizpůsobit změnám využití celého prostoru.

Příkladem strukturalistických staveb ve světě jsou Centraal Beheer (1974) v Holandsku od architekta Herzbergera (1), Freie universitat v Berlíně z dílny Candilis Josic Woods (2) či dětský domov v Holansku od Aldo vyn Eycka (3) a další.

vývoj urbanistických studii dolního centra Liberce:

1 2

3

1956

“klasicizující režim”

Svatopluka Technika

1959-61 1968

“plynoucí řeka”

Miroslava Masáka

“skandinávská volnost”

Hubáčka a Svobody

1969-70

“plomby”

školky sialu mezinárodní sympozium

Liberec téma: volný čas travaux d´équipe

1966 1967

EXPO 67 Montreal

Izraelský pavilon od Sharona = inspirace Ještědu

(4)

B 02 STAV PŘED DEMOLICÍ

Obchodní středisko bylo umístěno na obchodně atraktivní místo ve městě, v průsečíku několika tradičních pěších tras. Pohyb pěších byl zachován díky propustnosti členitého objektu a to v přízemí i v 1. patře, které se mělo stát při pokračování stavby městského centra, druhou úrovní pěšího provozu s vazbou na centrum městské hromadné dopravy. Architektonický návrh se opřel o strukturální řád, inspirovaný směry těchto pěších tras. Klasický obchodní dům se ve studii Miroslava Masáka proměnil v kryté tržiště deseti obchodních organizací.

Forma „clusteru“, skupiny vzájemně propojených prostorových buněk a pasáží měla k dispozici 22 tisíc čtverečních metrů provozních ploch. Objekt byl rozdělen do tří pavilonů, do kterých se vstupovalo z parteru nebo bylo možné přecházet z jednoho do druhého na úrovni terasy, která byla myšlena, jako funkční prostor pro módní přehlídky, otevřené tržiště, či terasu restaurace.

Pro konstrukci a formu stavby byla využita geometrická síť, V ní byl pro nosné konstrukce určen racionální čtvercový systém a měkčí šestiúhelníková síť tvarovala vnitřní a vnější stěny.

Základem nosné konstrukce byly ocelové sloupy v rastru 8,10m na 8,10m o půdorysné stopě kříže. Ocelové průvlaky byly prolamované, což umožňovalo vzduchotechnice instalaci bez potřeby podhledu. Základní ocelovou konstrukci budov doplňovaly železobetonové stropy.

Vnitřní tepelně izolační stěny z tvárnic Calofrig měly dva druhy vnějšího pláště: jasně barevný keramický obklad a válcované plechy z ušlechtilé oceli Atmofix, která byla pro liberecké nákupní středisko vyvinuta jako experiment.

Novinek bylo víc, například lineární nosiče technické infrastruktury uvnitř budov, či polyuretanová plovoucí dlažba elektricky vyhřívaných teras.

keramický obklad a atmofixový plášť dobové fotografie

(5)

B 03 ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

Volba tohoto téma není úplně standartní. Dům už nestojí. Mým cílem také není ho znovu stavět, ale upozornit na fakt, že mohl stát a dál sloužit městu. Díky konstrukčnímu schematu měl dům volný půdorys a mohl se snadno přizpůsobit. Byl svědkem doby, kdy nebylo lehké vystupovat z řady a průkopníkem řady nových technologií.

Hlavním úkolem je pomocí změny programu a fungování obchodního střediska Ještěd oživit dolní centrum města, určit charakter prostoru v blískosti stavby a zvýraznit kvality stavby.

1 VÝZNAM

2 problémy:

- systém obchodního domu přestal sloužit dnešním nárokům obchodníků - Liberec je studentské město (10tis studentů ze 100tis obyvatel) a přesto studentská místa nemají docházkovou vzdálenost, leží na okraji města - centrum města není obohaceno životem studentů a obráceně

2 VZTAHY

horní centrum - domy vytváří ulice a náměstí narozdíl od domů - solitéru dol- ního centra, které neovlivňují své okolí, nevytváří kvalitní městský prostor - okolní ulice ani prostranství nejsou definovaná a nemají charakter

3 HMOTA

dům je uzavřen sám do sebe, chybí předprostory, otevřené fasády a živé terasy.

(6)

B 04 VÝZNAM

PRŮVODNÍ ZPRÁVA

SCHÉMA FUNKCÍ:

změnou programu Jěštědu se změní procentuální zastoupení jednotlivých funkcí v centru města.

1 VÝZNAM

Objekt stojí na velmi atraktivním místě, výrazově jde o jedinečnou stavbu s až symbolickým charakterem, která uvnitř skrývá 22 000 metrů čtverečných ploch. Její potenciál je veliký. Struktura a provozní schéma stavby přestali vy- hovovat nárokům současného trendu obchodních center. Aby nedošlo k demolici, je třeba najít takovou funkci, která dokáže vyplnit tuto strukturu a obohatit centrum.

Jednou z charakteristik Liberce je počet studentů Technické univerzity.

Pohybuje se kolem 10 500 studentů. Poměrově 1/10 obyvatelstva Liberce. Vzhle- dem k centru města je však toto číslo nevýznamné. Studentský život se odeh- rává na okraji města v okruhu budov Technické univerzity a studentských kolejí.

Centrum nepociťuje jejich přítomnost a naopak.

V návrhu řeším budovu jako soubor funkcí podporujících a propagujících Technickou univerzitu v centru města tak, aby obsah byl atraktivní i pro širokou veřejnost. Hlavní dvě funkce jsou multitéka (obsáhlá báze dat a materiálů) a vzdělávací centrum. Vedlejší doplňující funkce jsou komerční plochy v parteru budovy, restaurace, kavárna, club, výstavní prostory pro TUL a hostel se stu- dentským bydlením. Multitéka je novou obdobou mediatéky s přidanou funkcí:

materiáltékou. Vzdělávací centrum tvoří jazykové centrum a škola třetího věku.

Poskytuje množství výukových programů pro širokou veřejnost a zázemí pro rozšířenou výuku technické univerzity.

Cíl: *Zapsat centrum města do itineráře studentů a přispět tak k oživení centra. *Najít nové téma, které zaujhme veřejnost i studenty a poskytne tak společné téma k vzájemnému poznávání.

(7)

B 05 VZTAHY

2 VZTAHY

Liberec prošel od 19. století markantními změnami. Zejména asanace domů dolniho centra zasáhla do charakteru urbanistické struktury.

Celé městské centrum dělím na horní a dolní část, kde horní má jas- ný charakter a kompaktní strukturu, která vymezuje ulice. Polyfunkce staveb vytváří atraktivní městské prostředí. Dolní část centra tvoří solitérní stavby bez vzájemnych vztahů, jsou převážně monofunkční. Území nemá jasný koncept. Schematicky ho dělím podle charakteru potenciálního využití na plochy k zastavění a volné plochy zeleně. Přesto, že je Liberec obklopen přírodou, v centru města chybí zeleň v podobě parku, či tematicky ucelené zelené plochy. Po- tenciál vidím kolem řeky Nisy a v návrhu upozorňuji na možnost přiblížení zeleně co nejblíž centru pomocí řešení objektu.

V návrhu řeším spojení čtyř důležitých toků - Pražské ulice s břehem řeky Nisy a trasy od autobusového a vlakového nádraží s terminálem měststkých autobusů Fugnerova. Jejich spojení - dvě přímky určují hlavní směry, které se snažím podpořit výraznými nástupy na terasu v 1. patře. Z terasy se tak stává

“druhý parter” a pomyslný most. Na terase jsou vstupy do dvou hlavních částí budovy; multitéky a vzdělávacího centra, a do části s bydlením.

Parter budovy chápu jako kontinuální městský prostor s obchody, kavár- nou, vstupen do hostelu a výstavními prostory Technické univerzity.

Stavbu ponechávám jako solitér. Přidané venkovní nástupy na terasu, zvolené funkce a určení hlavních vstupů tvoří nové vztahy s okolím.

vývoj urbanismu centra od roku 1900

DŮLEŽITÉ SMĚRY

terminál MHD

břeh řeky Nisy

ulice Pražská

směr k nádraží

krajský úřad

(8)

B 06 URČENÍ HRANICE

problémové území

řešený objekt

odsazení od obvodu budovy o průměrnou

šířku ulic v blízkosti stavby doplnění hranice o veřejný prostor

řešený prostor problémové území, řešené okrajově

území určené pro městský park území určené k zástavbě

(9)

B 07 VZTAHY

Srovnání průchodů a tras návrhu s původním stavem.

(10)

B 07 STAV PŘED DEMOLICÍ

(11)

B 08 HMOTA

3 HMOTA

Hlavní charakteristikou stavby je jeho tvarové a konstrukční řešení.

Původně byly prostory koncipovány jako prodejní plochy bez nutnosti denního osvětlení, tedy bez okenních otvorů. Ty byly v menší míře použity v prostorech pro zaměstnance nebo byly nahrazeny střešními světlíky. Vizuálně byl objekt uzavřen do sebe. Zároveň tento fakt dotvářel vizuální stránku stavby, která působila monolitickým dojmem.

Změna funkce domu je spojena s potřebou denního osvětlení.

V návrhu se snažím nalézt kompromis mezi monolitickým působením stavby navenek a potřebným otevřením - propojením interiéru s okolím. Pro velkou potřebu denního osvětlení nových funkcí používám tři principy zásahů do konstrukce budovy a to v místech, v kterých se nenaruší základní nosný systém.

Sloupy a průvlaky uvnitř zůstavají nedotknuty.

PERFORACE: vytvářím množství okenních otvorů v obvodovém plášti, následně přetažených předsazenou perforovanou fasádou. Výsledkem je osvětlení interiéru a zachování monolitičnosti.

UKRAJOVÁNÍ: v případech nedostatečného osvětlení perforací přistupuji k ukrajování buněk stavby a přivádím světlo hlouběji do struktury.

VYŘÍZNITÍ: vytvářím světlíky ve středu hmot tak, aby světlo prostu- povalo vertikálně celou stavbou.

PŘIDÁVÁNÍ: k základnímu tvaru budovy přidávám nové prvky, které svým výrazným vzhledem upozorňují na vlastní existenci a význam - rampy a schodiště.

otevření ve struktuře PRORÁŽENÍ

otevření pomocí teras UKRAJOVÁNÍ

otevřeni pomocí fasády PERFORACE

nové prvky PŘIDÁVÁNÍ

původní

nové

PRORÁŽENÍ

(12)

B 09 PROGRAMOVÉ SCHÉMA

PARKOVIŠTĚ

TECHNICKÉ ZÁZEMÍ ZÁZEMÍ HOSTELU

CLUB VÝSTAVNÍ PROSTORY

s kavárnou a prodejnou HOSTEL

STUDENTSKÉ BYDLENÍ

PRODEJNY MULTITÉKA

mediatéka materiáltéka hudba software

papírnictví knihkupectví

RESTAURACE

VÝUKOVÉ CENTRUM

1PP 1NP 2NP 3NP 4NP

5NP PROGRAM:

Program se dělí na 5 bloků (viz schéma) Tři hlavní bloky (1,2,3) jsou tematicky propojeny, dva vedlejší (4,5) jsou doplňkové. Důležité je fyzické dělení na parter v 1NP a terasu v 2NP. Každá úroveň má jiný charakter.

Parter je plynulým pokračováním městského prostoru. Je členěn na menší buňky a tvoří vnitřní ulice. Plně podporuje základní směr z ulice Pražská k vla- kovému a autobusovému nádraží a k řece Nise. V parteru jsou umístěny komerční plochy a služby městského charakteru, tematicky podporující hlavní myšlenku celého programu; vstup do clubu (5), hostel (4b), knihkupectví (5), papírnictví (5), trafiku (5) a výstavní prostor pod patronátem Technické univerzity zahrnující prodejnu vystavovaných exponátů a kavárnu (3). Vstupy jsou řešeny tak, aby podpořily trasu Pražská/Nisa a trasu Pražská/nádraží. Za důležité pokládám průhled skrze dům. V parteru a skrze terasu jej umožňuje volný průchod ve směrech pěších tras a částečné prosklení obvodu budovy. Ve vyšších patrech pak průhled umožňuje prosklení a perforovaná fasáda.

(3) Celý blok výstavního prostoru Technické univerzity je řešen jako otevřený prostor obehnaný skleněnou stěnou, tedy vizuálně naprosto transpa- rentní. Uvnitř jsou dvě hmoty; první je zázemí prodejny vystavovaných exponátů s toaletami, druhá zázemí kavárny a recepce. Samotný sál je řešen jako volný půdorys se systémem posuvných otáčivých výstavních panelů s vlastní dráhou a dráhou pro polotransparentní dělící závěs, používaný při přestavbě výstavních prostor. Ze sálu je přístup do pracovního atelieru a skladu. Výstavní prostory jsou určeny především k výstavám prací studentů jednotlivých fakult. Expozici si lze prohlédnout jednak samotnou návštěvou prostor, ale zároveň ji lze pozorovat díky skleněné stěně již při průchodu pasážemi. Kavárna je oddělena posuvnou stěnou, která se dá skrýt. V případě vernisáže tak vznikne kontinuální prostor.

(4b) Hostel - ubytování pro potřeby Technické univerzity a ubytování návštěv centra a města nabídne 100lůžek. Díky využití části komplexu pro hostel bude podpořen život a pohyb lidí v parteru i ve večerních hodinách. Díky službám jako restaurace/bar, herní místnost, fitness se saunou a přednášková místnost se řadí k vyšší kategorii těchto zařízení. Host si může zvolit typ pokoje podle od dvoulůžkového po pokoj s šesti lůžky.

Na terasu lze vstoupit ze čtyř stran objektu pomocí vizuálně výrazných prvků. Ze severní strany lze vystoupat po širokém jednoramenném schodišti s mezipodestou. Pravá část je řešena jako klasické schodiště, levá část ramene pro zastavení - s dvojitými a trojitými stupni je určená k sezení a odpočínutí.

Z protější jižní strany ze směru od Nisy stoupá přímá rampa. Šířka 4 metry je zvolena vzhledem k velikosti objektu a z důvodu osázení travinamy a ponechání pruhu pro chodce a pruhu pro cyklisty.

Ze strany západní se chodec při stoupání po rampě otočí o 440° tedy 1,5 otáčky. Rampa je 3 metry široká o vnějším poloměru 12 metrů při sklonu 4°.

Z protější východní strany je umístěno široké schodiště, kterým se vystoupá do vzdělávacího centra, skrz které je možné projít na terasu. Tato strana je po většinu dne osvětlena přímým sluncem, vybízí se tedy užívání jako pobytové schodište studentů a návštěvníků centra. V rozboru vztahů je vyznačen prostor před schodištěm jako volný veřejný. Jsou tak naznačeny nové vztahy pro okolí. Charakter tohoto místa vnímám jako volnou plochu s terénními úpravami k aktivnímu využití studenty a veřejností. Všechny čtyři prvky jsou tvarově a barevně zpracovány tak, aby upoutaly pozornost a vybízely k výstupu na terasu.

trafika

1

2

3 4a

5 4b

(13)

B 10 PROGRAMOVÉ SCHÉMA

PARKOVIŠTĚ

TECHNICKÉ ZÁZEMÍ ZÁZEMÍ HOSTELU

CLUB VÝSTAVNÍ PROSTORY

s kavárnou a prodejnou HOSTEL

STUDENTSKÉ BYDLENÍ

PRODEJNY MULTITÉKA

mediatéka materiáltéka audiotéka digitéka

papírnictví knihkupectví

RESTAURACE

VÝUKOVÉ CENTRUM

1PP 1NP 2NP 3NP 4NP 5NP

trafika

1

2

3 4a

5 4b

Na terasu se lze dále dostat, kromě navržených čtyř hlavních vertikál- ních prvků, dvěma vnitřními schodišti s výtahy, které prostupují celou budovou.

Vyšší počet vertkálních komunikací, pomocí kterých se vstupuje na terasu, je navržen záměrně – aby došlo k propojení a kontinuálnímu průchodu či zastavení budovou-pasáží-terasou.

Vstupy do tematicky hlavních bloků (1,2) jsou záměrně umístěny na terasu, čímž se zaručí její stálé užívání.

(1) Multitéka je programově originální funkcí. Je vytvořena pro potřeby Technické univerzity s rozšířením nabídky pro širší veřejnost. Jde o spojení mediatéky, materiáltéky, audiotéky a digitéky v jednu databázi. Multitéka nabízí rozšíření nabídky městské knihovny, specializovaná oddělení pro jednotlivé fakulty, studovny, pracovní místa, herní a hudební boxy a další (viz schéma).

Součástí vstupních prostorů multitéky je kavárna, úložné skříňky, informační centrum a přepážka k vracení knih. Pro vstup do mediatéky je potřeba projít ochranným pásmem s čidly. Média jsou logicky uspořádána podle typu, specializace a pohybu návštěvníka. Dále se prostor dělí na celky s policemi a stojany a na volná místa. Ty se dělí dále podle typu činnosti návštěvníka na práci s digitálními daty, práci s tištenými médii, čtecí místa, poslechová místa, videoprojekční místa, hrací konzole. Pro práci ve skupině a jednotlivce jsou navrženy oddělené studovny. V mediatéce probíhá půjčování hardwaru pro čtení elektronických knih a poslech audioknih.

Materiáltéka je galerie fyzických materiálů a digitálních dat v tištěné podobě. Materiály jsou připravovány na jednotné formáty 30x30cm a uspořádány podle specializace fakult. Sbírka je rozšířena o přírodní materiály a nerosty.

Digitální data jsou tištěna do vzorníků o formátu A3 a A2. Tištěná verze je určena digitálním galeriím různých PC softwarů jako jsou galerie barev, šraf, ty- pografické galerie atd. Součástí materiáltéky je přednáškový sál určený prezen- taci nových exponátů a technologií. Ty se prezentují také na dvd nahrávkách volně přístupných v oddělení technologií.

Audiotéka nabízí poslech hudby na mp3 cd a lp, množstvý notových zápisů s možností přehrání v oddělených sálech s nástroji, literaturu na téma hudba a iStore pro technologii iPod.

Databáze digitéky nabízí PC software s tištenými PC manuály, PC hry a další digitální materiál. Součástí digitéky je gamebox a wii box, pro zvukovou izolaci od ostatních uživatelů.

Multitéka nabízí také datové soubory. Jejich množství se pohybuje v řádech statisíců. (Pro srovnání s mediatékou Francouzského institutu v Praze, jehož datová schránka obsahuje přes 250000 souborů).

(2) Jazykové centrum a škola třetího věku tvoří další blok, který je rozšířením výuky Technické univerzity. Blok není na tyto části fyzicky rozdělen, jednotliví posluchači se mají možnost potkávat. V oddělení terciálního vzdělání je navržena přednášková místnost, sál pro pohybové aktivity, učebny a posluchárny s počítačovou místností. Jazykové centrum má k dispozici hudební místnost, malý kinosál, učebny a posluchárnu.

(4a) Bydlení s hlavním vchodem přístupným z terasy je určeno studentům.

Byty s vyšším počtem studentských míst jsou opatřeny dvojím hygienickým zařízením. V návrhu tento blok umisťuji záměrně dál od Soukenného námestí a blíže k vlakovému a autobusovému nádraží.

Technické zařízení budovy se nachází v suterénu stavby společně s parkovištem pro cca 150 aut, zázemím hotelu a klubem. Klub je umístěn do suterénu, aby svým provozem nerušil ostatní služby.

(14)

B 11 TECHNICKÁ ZPRÁVA

konstrukce během výstavby schéma vertikálních komunikací

úniková schodiště s vlastní nosnou kcí úniková schodiště

s vlastní nosnou kcí

TECHNICKÁ ZPRÁVA

Objekt je uložen železobetonovými základovými patkami na vrstvě žulového hrůvia v hloubce asi 3 metry pod terénem. Při zakládání sahala podzemní voda nad úroveň 1PP. Bylo zvoleno odvodnění trativody, rozmístěnými po celé ploše základu. Trativody sestávají z děrovaných trub, uložených ve štěrkopískovém loži. Voda z celé plochy základů je sváděna do podzemní šachty opatřené plo- vákem, který řídí čerpání vody do přilehlého Harcovského potoka, vedeného pod terénem. Návrh úpravami nezasahuje pod úroveň 1PP.

Hlavní nosná konstrukce sestává z ocelových patrových sdružených rámů, vedených dvěma vzájemně kolmými směry. Rozpětí rámů je 8,10m. Konstrukce nemá stužidla proti účinkům vodorovného zatížení - rámy svislé i vodorovné zatížení přejímají. Prvek o půdorysu nepravidelného šestiúhelníku je vystužen čtyřmi sloupy uprostřed delších stěn, které vzájemně tvoří čtyři rámy. V delším směru prvku je strop nesen vloženými průvlaky v podélném směru ve čtvrtinách rozpětí s konzolami o délce 1/2 základního pole. Stropní nosníky podpírané průvlaky hlavními i vloženými jsou z profilu IPE 220. Stropní deska je tvořena poz- inkovanými širokými ohýbanými profily výšky 50mm, které tvoří ztracené bednění pro železobetonovou desku o výšce 80mm, celkově 130mm. Deska je vystužená svařovanými sítěmi. Uprostřed každé čtvrtiny jsou průvlaky prolomeny čtyřmi otvory průměru 450mm průvlaku pro vedení rychloproudé vzduchotechniky.

Úpravy objektu jsou prováděny tak, aby nenarušovaly základní nosnou konstrukci. Při vykrajování děr do stropních konstrukcí nezasahují do prola- movanýchu průvlaků, prostřední vložený průvlak lze odstranit. V případě otvoru v multitéce návrh využívá přeložení průvlaku pro eskalátory. Otvory ve stropní konstrukci jsou vždy jištěny stávající stropní konstrukcí ze všech stran, aby nedošlo ke klopení.

Přidaná schodiště a rampy jsou železobetonové s povrchovou stěrkou a barevným nátěrem.

Návrh počítá s obnovou fasády celého domu. Původní spojení atmofixu a berevného keramického obkladu opticky rozdělovalo již tak tvarově složitý dům.

Nový obvodový plášť je tvořen tepelně izolačními tvárnicemi. Předsazená fasáda je zavěšena na I profilech přivařeních ke stropní konstrikci. Použití materiál je perforovaný plech s otvory o různých průměrech.

Návrh zachovává původní úniková schodiště. Ta sloužila vzduchotechnice a výměníku tepla.

(15)

C 01 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1:5000

řez městem 1:2000

(16)

C 02 SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1:1000

městský park veřejný prostor

před vzdělávacím centrem

Soukenné náměstí

navrhovaná zeleň

stávající zeleň

(17)

C 03 PŮDORYS 1PP 1:500

PARKOVIŠTĚ TECHNICKÉ ZÁZEMÍ

ZÁZEMÍ HOSTELU 767m2CLUB

1319m2

5805m2

150m2

ZÁZEMÍ MULTITÉKY 137m2

(18)

C 04 PŮDORYS 1NP 1:500

1188m2 CLUB

VÝSTAVNÍ PROSTORY

HOSTEL

KNIHKUPECTVÍ

TRAFIKA SKLAD MULTITÉKY PAPÍRNICTVÍ

118m2

778m2

169m2 50m2

1003m2 1268m2

(19)

C 05 PŮDORYS 2NP 1:500

TERASA

MEDIATÉKA

HOSTEL VZDĚLÁVACÍ CENTRUM

RESTAURACE 707m2

247m2

1725m2 1146m2

(20)

C 06 PŮDORYS 3NP 1:500

MATERIÁLTÉKA STUDENTSKÉ BYDLENÍ

VZDĚLÁVACÍ CENTRUM 1028m2

1664m2 636m2

(21)

C 07 PŮDORYS 4NP 1:500

AUDIOTÉKA

STUDENTSKÉ BYDLENÍ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM

348m2 223m2

640m2

(22)

C 08 PŮDORYS 5NP 1:500

DIGITÉKA 405m2

(23)

C 09 STARÉ/NOVÉ

STARÉ NOVÉ STARÉ NOVÉ STARÉ NOVÉ

4 NÁSTUPY NA POBYTOVOU TERASU

OTVORY VE FASÁDĚ VZTAHY

SROVNÁNÍ PŮDORYSŮ

(24)

C 10 ŘEZ AA 1:500

(25)

C 11 ŘEZ BB 1:500

(26)

C 12 ŘEZ CC 1:500

(27)

C 13 1 POHLEDY 1:500

(28)

C 14 POHLEDY 1:500

(29)

C 15 VIZUALIZACE

(30)

C 16 VIZUALIZACE

(31)

C 1 17 VIZUALIZACE

(32)

C 18 VIZUALIZACE

(33)

F 01 POSUDEK VEDOUCÍHO PRÁCE

Posudek na diplomovou práci Anety Čermákové

zpracovanou v zimním semestru akademického roku 2010/11

K zadání diplomové práce a povaze úkolu

Diplomantka zvolila vlastní téma pro svoji práci a navrhla potenciální využití obchodního střediska Ještěd v Liberci

V roce 2009 bylo zbouráno obchodní středisko Ještěd (později Prior, K-Mart, Tes- co) aby uvolnilo prostor pro nový development v dolním centru města. Možnost jeho zachování a využití nebyla nikdy zkoumána. Cílem diplomové práce bylo takovou hypotetickou možnost prověřit, najít vhodnou provozní náplň a navrhnout potřebné úpravy ojedinělé strukturalistické stavby ze 70. let minulého století.

K průběhu práce

Diplomantka pracovala na projektu samostatně a odevzdala práci ve stanoveném termínu. Vlastnímu návrhu předcházelo detailní seznámení s řešeným místem, získávání a studium doplňujících informací.

Komentář k řešení Motto: pozdě, ale přece …

Když přišla Aneta Čermáková s přáním zabývat se v rámci své diplomové práce po- tenciálním využitím již neexistujícího Masákova a Hubáčkova obchodního střediska Ještěd, byl jsem potěšen. Taková úvaha měla ovšem správně proběhnout nejlépe ve více variantách před rozhodnutím o demolici. Že se tak nestalo, má logické důvody. Ani majitel nemovitosti, ani město Liberec, ani krajský úřad neměli na zachování této význačné budovy zájem. S jistou dávkou nostalgie tak můžeme dnes posoudit alespoň jednu z možností jak by býval liberecký „obchoďák“ mohl sloužit i dnes a v budoucnu.

Autorka návrhu se správně rozhodla zcela změnit funkční náplň a provozní sché- ma budovy. Chce ji věnovat zejména mladým lidem ale také širší veřejnosti s jejich potřebami v oblasti vzdělávání a zábavy. Chce také dům intenzivněji napojit na život města. Fyzická podstata budovy – ocelový skelet – takové změny a zásahy bez problémů umožňuje. Jeho jediné omezení je relativně malá konstrukční výška, která ale většině navrhovaných funkcí nevadí. Do určitých potíží by se mohly dostat pouze větší shromažďovací sály, ty ale v návrhu prakticky nejsou.

Základní objem a hmota budovy zůstává v návrhu v podstatě nezměněna. To je uklidňující zjištění. Ne proto, že by nebylo možno ji upravit, ale proto, že to svědčí o snaze autorky recyklovat pokud možno bez velkých změn původní budovu. Ta je více než dostatečně velká. Původní tři domy A,B a C obchodního střediska jsou i v novém

pojetí respektovány jako provozně odlišné celky. Společný suterén je logicky využit zejména pro parkování aut a technické provozy.

Navržený výběr a rozdělení funkcí pokládám ve většině za odpovídající. Dům A se svojí dominantní hmotou je věnován hlavně provozu „multitéky“, kombinující sbírky informací nejrůznější povahy a doplněné v parteru samostatnými obchody.

Velikost knihkupectví je realistická, velikost papírnictví je ale zřejmě nadhod- nocena. Jeho plochu by ovšem bylo možno rozdělit a využít i pro další obchodní jednotku. Výstavní síň, která má dle návrhu sloužit Technické univerzitě, je jistě v centru města na místě. Otázkou ovšem zůstává celková atraktivnost těchto konkrétních funkčních náplní pro život centrálního bodu města. Mám dojem, že větší množství drobnějších a živějších provozů by byla lepší volba.

Samostatným tématem k diskusi je využití domu C pro hostel a studentské bydlení. Autorka si od přítomnosti živého prvku mladých návštěvníků města a studentů slibuje oživení budovy. Do jaké míry by se toto očekávání skutečně pro- jevilo zvýšením provozu ostatních částí budovy je pro mne obtížné předvídat.

Přítomnost univerzity v centru města je jistě zajímavá a lákavá vize. V návrhu je soustředěna do bývalého domu B, věnovaného vzdělávacímu centru. To by mohlo a mělo svojí nabídkou oslovovat širokou veřejnost včetně dospělých a starší generace. Jeho zřetelné otevření k jihovýchodu je míněno jako příležitost k oživení této, původně spíše mrtvé strany budovy.

Princip dvouúrovňového parteru, založený již v původním provedení budovy je v návrhu přijat a dále posílen. Na terasu ve 2.NP vede nyní několik nových cest, mimo jiné nové schodiště ze Soukenného náměstí a kruhová rampa z Jánské ulice. Zbouráním drobné hmoty původní kavárny a cukrárny je terasa v této části rozsáhle uvolněna a vybízí ke zřetelnějšímu využití. To ale není doloženo.

Sousedství vstupu „multitéky“ je pro terasu nadějí, není ale odpovědí na její potenciál.

Samostatná „multitéka“ v domě A zaplňuje počínaje 2.NP všechny jeho horní úrovně. Takto rozsáhlé prostředí je skvělou prostorovou nabídkou, která by neskutečnosti čekala na vhodného provozovatele. V optimálním případě by jím mohla být asi univerzita v kombinaci s Krajskou vědeckou knihovnou.

Až potud mohu se snahou autorky a s jejím návrhem souhlasit. To, co mne ale neoslovuje a vyvolává obavy je exteriér domu, posouditelný bohužel pouze z velmi schématických pohledů a vizualizací. Tatam je silácká extrovertnost původního provedení, kombinujícího rezavou ocel s oranžovým keramickým obkladem. V novém pojetí je nahrazena šedivou jednotvárností, skrývající nové prosklené plochy za perforované masky před nimi. Na místo zářící, životem prostoupené budovy tak na mne hledí hmotově sice stále ještě zajímavá, jinak ale bezvýrazná stavba. Byl bych rád, kdybych se ve svém úsudku mýlil. Očekávám, že budu při obhajobě práce přesvědčen o opaku a budu moci svůj úsudek změnit.

Rozhodnutí zachovat bývalé obchodní středisko Ještěd vyvolává pochopitelně otázku dalšího možného postupu při potenciální zástavbě dolního centra města.

Toto území bylo (jak dokládají autorčiny analýzy) od počátku 20. století postupně vyprazdňováno. Jeho potenciál pro rozvoj města je zřejmý a velký. Zpracovat tyto návaznosti do detailních důsledků bylo sice nad zadání diplomové práce, předložený náznak na výkrese č. B 06 – vztahy je ale nezřetelný a nepřesvědčivý.

To zbytečně ubírá na váze vlastním úvahám o

novém využití budovy. Alespoň protější hrana sousedící nové zástavby na jihovýchodě měla být lépe definována.

Autorčin návrh předpokládá protažení intenzivní městské zeleně od Nisy až na hranu náměstíčka u vstupu do vzdělávacího centra. Plocha vymezená ke stavební exploataci je tak menší než dnes realizovaná zástavba. To ale neomezuje celko- vou využitelnost místa, které by mohlo pracovat s větší výškou zástavby.

Hodnocení

Celkově vnímám práci Anety Čermákové jako velmi záslužnou. Přes jistou míru paradoxu, kterým je pokus o oživení exhumovaného nebožtíka, je dokladem hod- noty zaniklé stavby a dokladem zájmu mladé generace o úsilí jejich předchůdců.

Velmi oceňuji tuto snahu a přes některé, nikoliv zásadní výhrady k předloženému řešení navrhuji jeho klasifikaci známkou

výborně minus V Liberci 14.1.2011

prof.ing.arch.akad.arch. Jiří Suchomel vedoucí diplomní práce

(34)

F 02 POSUDEK OPONENTA

PROJEKT: TRANSFORMACE OBCHODNÍHO STŘEDISKA JEŠTĚD (ODJ) - V LIBERCI

DIPLOMNÍ PROJEKT ANETY ČERMÁKOVÉ V ATELIERU PROF.ING.ARCH.AKAD.ARCH. JIŘÍHO SUCHOMELA (FUATUL – 2. 5. 2010/11)

OPONENTNÍ POSUDEK

ZPRACOVAL PROF.ING.ARCH. MARTIN RAJNIŠ 2. 2. 2011 – PRAHA

Obsah:

1. Úvodní poznámka 2. Volné úvahy o projektu 3. Koncept - transformace 4. Kontext - transformace 5. Technické a provozní řešení 6. Analýza a hodnocení

1. ÚVODNÍ POZNÁMKA

Při tvorbě tohoto posudku jsem musel překonat řadu překážek:

Klidnému nadhledu – který je podmínkou – mi brání fakt, že jsem se (spolu s řadou přátel ze Sialu – Suchomelem, Brixem, Baumem, Přikrylem, Králíčkem) v sedmdesátých letech na projektu podílel.

Projekt vedl můj guru Hubáček a koncept je od Mirka Masáka mého přítele a tehdejšího “šéfa“

školky.

Ale nejen to - klid a nadhled mi zcela chybí při postoji k demolici této stavby, kde asistoval i Radim Kousal, což si nedokážu vysvětlit.

Klidu mi nepřidává ani fakt, že musím analyzovat dílo a jsem v roli generála po bitvě, který ví, co se jak mělo udělat, ale s odstupem desítek let. Nabízí se jednoduchá otázka. Proč jsem se neomluvil? Co tu vůbec dělám?

Odpověď už není tak jednoduchá. Takže:

- Hubáček měl vždycky odvahu a já se snažím představit, jakou srandu by ze mě měl kdybych se stáhnul.

- Mirek Masák je velkorysý a doufám, že mi nebude chtít “namlátit“.

- Ale to hlavní – ta stavba měla zůstat stát a stojí za to alespoň tímto projektem zk- oumat cesty, jak se to dalo uskutečnit.

2. VOLNÉ ÚVAHY O PROJEKTU

Vraťme se o půl století na začátek šedesátých let – tehdy před pár lety zvolna skončila éra, kdy nedělat sorelu mohlo vést architekta i do lágru, po dvanácti letech zvolna měkne bolševický teror v Čechách.

1959 – Hubáček a Svoboda kreslí studii dolního centra. Masák to komentuje: „Rozvolnění staveb definujících centrum, jejich harmonie s vše pronikajícím a svírajícím přírodním rámcem, se zdály být na Liberec přímo šité“.

1966 – Masák-Binar a spol – vyhrávají mezinárodní sympozium s návrhem kobercové struktury z kubusů. Citace ze zprávy: „jen tak je možné vytvořit nové prostory disponující pocitem zabydlenosti a neopakovatelné atmosféry, která saturuje požadavky intimity, anonymity, pocitu domova, pocitu nových zážitků…“

1968 – Masák kreslí urbanistickou studii dolního centra Liberce a tam již nacházíme obchodní středisko v základní podobě. Masák píše: „Struktura kobercové zástavby však pokryla větší plochu a rozrostla se v určitých bodech také do výšky. Autor si navíc její útroby začal představovat jako jakousi „řeku“, „proud zájmů“ i činností obyvatel plynoucích řečištěm tradiční trasy s peřejemi a přirozenými břehy“. Vzniká projekt a realizuje se.

1968-79 – Obchodní středisko Ještěd (OSJ) citujme některé pasáže z knihy Sial:

„Půdorys střediska se zakládal na opakujícím se geometrickém vzorci: „čtvercový systém“ byl

„určen nosným konstrukčním a měkčí pětiúhelníková a šestiúhelníková síť tvaruje vnitřní a vnější stěny“.

„V představách Masákových se tato skrumáž rovnala nikoliv klasickému obchodnímu domu, ale kry- tém tržišti“. Hlásil se tu však i koncept polyvalentních prostorů Holanďana Hermana Hertzbergera nebo přehledného labyrintu“ jeho krajana Aldo van Eycka“.

„Celou stavbu architekti nakonec oblékli do pláště z jasně oranžového keramického obkladu a z povětrnostně odolné oceli zvané cor-ten, corten či korten.

1969-70 Škola Sialu vedená Masákem kreslí svojí představu urbanismu dolního centra a OSJ zde již figuruje jako fakt.

Nejsem kritikem architektury a necítím se na to, abych hodnotil architektonické kvality.

Jako minimum však znovu prohlašuji. Ta stavba měla být zachována! A to je zásadní úkol, který řeší tento projekt. Pokusím se odpovědět na několik otázek, které se okamžitě vynoří. Zvolil jsem tři základní:

1. Proč se obchodníci tak bránili dále užívat tuto stavbu jako obchodní dům?

Než se pokusím odpovědět tak se musím přiznat – nemám obchodní domy, centra, “shoping moly“, či jak se tomu říká, vůbec rád. Ironií osudu je, že jsem se na projektech těchto staveb desítky let podílel. A byl jsem velmi drsně přinucen pochopit strategii “obchodních machrů“. Je v podstatě jednoduchá – na něco levného nalákat lidi (třeba supermarket) – lákat je i do vyšších pater (třeba restaurace, multikino) pak je nechat co nejdéle bloudit. Ukazovat co nejvíc zboží a na minimum snížit překážky při vstupu do obchodního prostoru. Abych byl správně pochopen, tato strategie není

“teoretická“ naopak je odvozená z chování klientů.

- OSJ je na tuto strategii bohužel dost nevhodné.

- Struktura otevřených pasáží a teras neumožňuje otevřít bezbariérové obchody (venkovní klima).

- Klienti mají možnost ze struktury rychle unikat

- Poměrně rigidní rozčlenění na jednotlivé „domy“ je v rozporu se strukturací prodeje požadovanou provozovatelem.

a mohli bychom ještě dlouho pokračovat

2. Proč nemohlo OSJ dále pokračovat v obchodním provozu?

V odpovědi na tuto otázku tři důvody.

- Velmi vzrostla konkurence mezi provozovateli a každá komparativní nevýhoda má větší a větší váhu. Drtivě se projevuje na výši zisku.

- Pozemek v této lokalitě má vysokou (a stále rostoucí) cenu a stavba OSJ jej nevyužívala dostatečně intenzivně.

- Obchodní stavby z dob socialismu - netržního a nedostatkového hospodářství – se ne- musely zajímat o ekonomické problémy.

To vše se nyní mstí.

3. Je projekt transformace tak významný a náročný aby mohl být srovnatelný s návrhem novostavby?

Žijeme ve velmi proměnlivé době. Jeden argument za všechny: Za 11 sekund projde internetem tolik informací jako za celé 16. a 17. století.

Stavby se musí transformovat. Jejich životnost je totiž delší než původní záměry mohly předvídat.

Jmenujme jen namátkou významné projekty transformaci:

- Emil Přikryl – galerie v Lounech. Přeměna pivovaru a galerii.

- Herzog & de Meuron – Tate Galery, Londýn (2001). Konverze elektrárny na galerii.

- Gare Nord – Pařiž. Přeměna nádraží na galerii

Jsou naproti tomu spousty staveb, které se mohly změnit, ale byly zbořeny a teď toho litujeme.

Například Ringhoferovy haly na smíchově, Grand Palais a Le Halles v Paříži. Disciplíně transformací a revitalizací je neprávem věována na školách malá pozornost. Jsem velmi rád, že se toto téma dostalo mezi diplomní projekty na fakultě architektury v Liberci.

3. KONCEPT - TRANSFORMACE

Věnujme se nyní jen několika základním aspektům:

Nové poslání stavby – autorka hledala a našla zcela nové poslání stavby – extenze vysokoškolských kampusů do centra Liberce. To je skutečně nosné téma. Až si konečně vlády uvědomí, že investice do vzdělání je asi jedna z možností jak se v budoucnosti udržet mezi řekněme 20-ti nejrozvinutějšími zeměmi světa.

Souhlasím s autorkou, že silnější přítomností vysokoškolského “tématu“ v centru je důležitá.

Struktura provedení

Multitéka, výstavní prostory, výukové centrum, studentské bydlení, hostel a prodejny s parkovištěm a technickým zázemím je realistický a uskutečnitelný program. Je vyvážený v proporcích a vhodně využívá možnosti stavby.

Transformace stavby a konstrukcí Autorka využívá několik principů:

- „Otevírání“ pomocí atrií

- „Ukrajování“ – odebírání částí a vytváření nových teras - „Perforace“ – nová okna a prosklení

- „Adice“ – připojování (většinou nových) ramp, schodišť a nástupů Tyto postupy jsou logické, nové užití je vyžaduje ale jsou zároveň velmi ohleduplné.

Konstrukce

Základní čtvercový rastr 8,1 x 8,1 M je univerzální a užívá se ve velké míře i v současnosti. Splňuje jak nároky administrativy (modul 1,35m x 4) tak i parkingu (2,7m x 3) a našli bychom řadu dalších užití. Je proto správné se k této základní síti chovat ohleduplně. Autorka si zachovala i ohled k asymetrickým hexagonům a pentagonům v sekundární osnově zejména na okrajích stavby.

Změna fasády

Původní kombinace korten-keramika je nahrazena okny, prosklením a perforovanými plechy.

Pokud má stavba hrát symbolickou roli jakéhosi „mozku“ města je toto rozhodnutí na místě. Ok- ouzlení kortenem zaplať pánbůh pominulo a architekti si uvědomili, že symbolika rezatých domů je spíš do béčkových trilerů než do center měst.

4. KONTEXT - TRANSFORMACE

V rámci dolního centra patřil k největším problémům a je paradoxní, že se problémy v průběhu po- sledního půlstoletí spíše prohlubují. Masák mluvil o velmi sympatických věcech, měřítku, flexibilitě, intimitě, zabydlenosti, návaznosti na klasickou strukturu měst o nalezení a pochopení základních principů vnitřního utváření měst. Ale je to skutečně hexagonální kobercová srostlice, která to splňuje? Autorka ji ponechává v základních hmotových vztazích v původní formě.

Změna užívání vytváří novou roli této stavby. Není to chrám trhu, ale ulitární struktura vzdělání.

Kontext, který vznikal v podstatě z individuálních staveb bez návazností a často až komicky pra- podivných (dopravní terminál, kulturní dům, OD Delta) vyzněl do něčeho, co bych nazval pokleslým architektonickým eintopfem východobalkánského ražení. To vše ve velmi neurčitém a rozbředlém prostoru.

To nelze jednoduše změnit, jak říká Adam Michalík. Není těžké udělat z rybiček rybí polévku, ale zkuste z polévky udělat rybičky! Žádat řešení tohoto problému od mladé začínající architektky není realistické a proto tak nečiním.

5. TECHNICKÉ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Není v tomto posudku dost prostoru na to, abych podrobněji pitval desítky problémů. Mohu kon- statovat, že jsou řešeny jasně a podle všeho adekvátně.

6. ANALÝZA A HODNOCENÍ

6.1. Volba tématu. Velmi oceňuji zájem o transformaci budovy.

6.2. Koncept nového poslání stavby – výborný

6.3. Struktura programu. Realistický, uskutečnitelný, vyvážený.

6.4. Transformace stavby a konstrukce – velmi dobrý až výborný

6.5. Konstrukce – výborně – i když mohlo být flexibility oceli využito více.

6.6. Změna fasády – velmi dobře – mám jistě pochybnosti o ponechání trojbokých schodišť.

6.7. Kontext – symbolicky výborně – hmotově s určitými problémy.

6.8. Dokumentace

68.1.– výkresy – graficky i obsahem odpovídají diplomnímu projektu 68.2.– průvodní zpráva v podstatě dobře formulovaná

68.3.– vizualizace – poněkud strohé 68.4.– model správně

Celkové hodnocení: VÝBORNĚ (1)

Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu.

Horní Maxov 2. 5. 2011 prof.ing.arch. Martin Rajniš

(35)

PODĚKOVÁNÍ

konzultace:

PROF.ING.ARCH.AKAD.ARCH. JIŘÍ SUCHOMEL - vedoucí práce ING. VÁCLAV VODA

PROF.ING.ARCH MIROSLAV MASÁK ING. JAN SUCHÁNEK

Děkuji všem kamarádům a spolužákům, kteří se podíleli na tomto projektu, za pomoc:

Xavierovi KátěElišce Pétě a Pétě JaněTomášovi Jiřímu

a všem spolubojovníkům za udržování i neudržování morálky.

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: 29.9.2010 OBHAJOBA DIPLOMOVÉ PRÁCE: 11.2.2011

(36)

C 03 PŮVODNÍ STAV 1:500

(37)

C 04 PŮVODNÍ STAV 1:500

(38)

C 05 PŮVODNÍ STAV 1:500

(39)

C 06 PŮVODNÍ STAV 1:500

(40)

C 07 PŮVODNÍ STAV 1:500

(41)

A 01 SEZNAM PŘÍLOH

A 01 SEZNAM PŘÍLOH

B 01 HISTORIE

1956

1959-61 1968

1969-70

1966 1967

B 02 STAV PŘED DEMOLICÍ

B 03 ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

B 04 VÝZNAM

B 05 VZTAHY

B 06 URČENÍ HRANICE

B 07 VZTAHY

B 07 STAV PŘED DEMOLICÍ

B 08 HMOTA

B 09 PROGRAMOVÉ SCHÉMA

1

2

3

4a

5

4b

B 10 PROGRAMOVÉ SCHÉMA

1

2

3

4a

5

4b

B 11 TECHNICKÁ ZPRÁVA

C 01 SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1:5000

C 02 SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 1:1000

C 03 PŮDORYS 1PP 1:500

C 04 PŮDORYS 1NP 1:500

C 05 PŮDORYS 2NP 1:500

C 06 PŮDORYS 3NP 1:500

C 07 PŮDORYS 4NP 1:500

C 08 PŮDORYS 5NP 1:500

C 09 STARÉ/NOVÉ

C 10 ŘEZ AA 1:500

C 11 ŘEZ BB 1:500

C 12 ŘEZ CC 1:500

C 13 1 POHLEDY 1:500

C 14 POHLEDY 1:500

C 15 VIZUALIZACE

C 16 VIZUALIZACE

C 1 17 VIZUALIZACE

C 18 VIZUALIZACE

F 01 POSUDEK VEDOUCÍHO PRÁCE

F 02 POSUDEK OPONENTA

C 03 PŮVODNÍ STAV 1:500

C 04 PŮVODNÍ STAV 1:500

C 05 PŮVODNÍ STAV 1:500

C 06 PŮVODNÍ STAV 1:500

C 07 PŮVODNÍ STAV 1:500

C 08 PŮVODNÍ STAV 1:500