TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012 Bc. Radek Heinz
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012 Bc. Radek Heinz
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta
Studijní program: B 6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Dopady členství v EU na podnikatelské subjekty v České republice a Španělsku
Impacts of EU membership on the economic subjects in the Czech Republic and Spain
DP – EF – KEK – 2012 – 19
Bc. Radek Heinz
Vedoucí práce: PhDr. Ing. Lenka Sojková, Ph.D. – KEK Konzultant: Ing. Petr Živný, MBA – Window Pro s.r.o.
Počet stran: 65 Počet příloh: 0
Datum odevzdání: 4. Května 2012
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci, dne 4. Května 2012
Anotace
Velký významný člen Evropské unie Španělsko v porovnání s malým členským státem, Českou republikou. Jaký vliv a význam měl na obě ekonomiky vstup do Evropské unie.
Jak si obě sledované ekonomiky stojí dnes ve vztahu vzájemného obchodu i ve vztahu integračním v rámci struktur EU. Stalo se členství v jednotném hospodářském prostoru pozitivní skutečností pro oba státy, a jaké to naopak přineslo negativa. Do jaké míry je ovlivněno těmito skutečnostmi podnikatelské prostředí. Jak si vedou vybrané společnosti z České republiky a ze Španělska. Dají se dopady členství přenést i na soukromé firmy a s jakým efektem. Hrozby a příležitosti, které se podnikatelským subjektům otevírají v souvislosti s fungováním jednotného evropského trhu, zejména s ohledem na stavební trh.
Klíčová slova
Evropská unie, Česká republika, Španělsko, HDP, saldo obchodní bilance, stavebnictví, průmysl zpracování hliníku, SWOT analýza, magický čtyřúhelník, Cortizo, Window PRO, distribuční kanál, internetový prodej
Annotation
Big important member of the European Union, Spain, compared with a small member State, the Czech Republic. What is the impact and importance for both economies joining the European Union. Both economies are observed today in the bilateral trade relationship in respect of integration within the EU structures. Is the membership of European economic area a positive fact for both countries, and what brought on the contrary negatives. To what extent is influenced by these facts, the business environment. How are evaluated companies from the Czech Republic and Spain. Are the effects of membership transferred to private companies, and what effect. Threats and opportunities those are open to businesses in connection with the operation of the single European market, particularly with regard to the construction market.
Keywords
The European Union, Czech Republic, Spain, GDP, trade balance, construction, aluminium industry, SWOT analysis, magic diamond, Cortizo, Window PRO, distribution channel, internet sales
Poděkování
Diplomant by na tomto místě rád poděkoval všem, kteří mu poskytli cenné informace, rady, poznámky a postřehy jak po odborné stránce, tak i po stránce stylistické a obsahové.
Velké poděkování patří především vedoucí práce PhDr. Ing. Lence Sojkové, Ph.D., která svými odbornými radami a zkušenostmi přispěla ke zdárnému dokončení práce.
Její trpělivost a ochota zodpovědět všechny dotazy, připomínkovat množství pracovních verzí textu byla příkladná a poskytla pisatelovi nedocenitelnou podporu při směřování a formulaci jeho myšlenek.
7
Obsah
Anotace ...5
Klíčová slova ...5
Annotation ...6
Keywords ...6
Poděkování ...7
Seznam zkratek ...8
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 11
Úvod ... 12
1 Ekonomický vývoj České republiky a Španělska po 2. světové válce do současnosti ... 14
1.1 Československo a Česká republika 1945 – 2004 ... 14
1.2 Česká republika v Evropské unii ... 18
1.3 Španělsko po druhé světové válce ... 22
1.4 Španělská ekonomika po vstupu do EU ... 23
2 Role a postavení ČR a Španělska v rámci EU ... 28
3 Dopady členství na podnikatelské prostředí v ČR a ve Španělsku ... 36
3.1 Historie a současnost společnosti Aluminus Cortizo s. a. ... 40
3.2 SWOT analýza společnosti Aluminus Cortizo s. a. ... 45
3.3 Historie a současnost společnosti Window PRO s.r.o. ... 48
3.4 SWOT analýza společnosti Window Pro s.r.o. ... 55
4 Závěr ... 64
5 Literatura a zdroje čerpání ... 68
8
Seznam zkratek
HDP – hrubý domácí produkt
EU – Evropská unie
SWOT – situační analýzy, silné stránky, příležitosti, slabé stránky, hrozby
EUROOSTAT – Statistický úřad Evropské unie
ETA – baskická teroristická organizace
EHS – Evropské hospodářské společenství
CE – Označení výrobků, které vyjadřuje shodu se všemi předpisy Evropské unie, které jsou výrobcům předepsány a uloženy pro výrobu konkrétního produktu. Označením výrobku značkou CE prohlašuje firma, že tyto předpisy splnila.
OSN – Organizace spojených národů
QUALICOAT – norma pro povrchovou úpravu hliníkových výrobků práškovým lakováním
QUALIMARINE – certifikace pro odolnost vůči slané vodě v přímořských oblastech
QUALIDECO – certifikát kvality povrchové úpravy s ohledem na dekorativní aplikace (například imitace dřeva)
ELOX – Anodická oxidace, speciální úprava hliníku v elektrolytické lázni (roztok kyseliny sírové)
EWAA – EUROAS - norma pro povrchovou úpravu elox
9 ISO 9001 – systém řízení kvality
ENAC – národní španělský certifikační úřad, certifikace vydaná prostřednictvím tohoto úřadu je uznávána ve více než 50 zemích světa
BDE – Banco de Espaňa, národní banka Španělska
ČNB – Česká národní banka
kWh – kilowatthodina, měrná jednotka elektrické energie
AUTOCAD – softwarová aplikace, která umožňuje návrhy konstrukcí, jejich projektování, kreslení, modely 2D a 3D
BANNER – označení pro reklamní plochu na internetu
PIGS – Počáteční písmena anglických názvů zemí, které mají největší problémy se svým zadlužením. Portugalsko, Irsko, Řecko, Španělsko
10
Seznam tabulek
Tabulka 1 Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě národního důchodu v českých zemích v období 1950 – 2000 v % ... 15 Tabulka 2 Objem a změna struktury HDP v % (1990, 1991, 1992, 2001) ... 17 Tabulka 3 Výdaje vlády na konečnou spotřebu (běžné ceny v mil Kč)... 21 Tabulka 4Vývoj HDP (v mil. Euroo) a počtu obyvatel ve Španělsku v letech 1986 – 2011 24 Tabulka 5 Podíl jednotlivých složek národního hospodářství na HDP v letech 1995 - 2010 ... 25 Tabulka 6 HDP Španělska v letech 2010 a 2011 podle výdajů v mil. euro... 27 Tabulka 7 Saldo obchodní bilance České republiky se Španělskem v mil. euro ... 29 Tabulka 8 Nejvýznamnější komodity vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Španělskem ... 29 Tabulka 9 Procentuální změny vybraných makroekonomických ukazatelů ČR a Španělska bezprostředně po vstupu do EU ... 31 Tabulka 10 Meziroční vývoj objemu produkce ve stavebnictví ve Španělsku a České
republice ... 47
11
Seznam obrázků
Obrázek 1 Historický vývoj HDP v Československu v letech 1948 - 1990... 16
Obrázek 2 Přehled výroby motorových vozidel na celkové produkci v letech 2000 - 2010 19 Obrázek 3 Hlavní makroekonomické údaje ČR po vstupu do Evropské unie ... 20
Obrázek 4 Lineární trend růstu HDP na obyvatele ... 24
Obrázek 5 Vývoj nezaměstnanosti ve Španělsku 2005 – 2011 ... 26
Obrázek 6 Hodnota investic španělského původu v České republice v období 2000 – 2011 v mil. CZK ... 30
Obrázek 7 Magický čtyřúhelník České republiky pro roky 2004 a 2005 ... 32
Obrázek 8 Magický čtyřúhelník Španělska pro roky 1986 a 1987 ... 33
Obrázek 9 Komparace makroekonomických ukazatelů ČR a Španělska za rok 2010... 35
Obrázek 10 Struktura a podíl výrobců a prodejců oken ve vztahu k jednotlivým materiálům v ČR ... 37
Obrázek 11 Struktura zpracovatelů hliníku ve Španělsku ... 38
Obrázek 12 Vývoj stavební produkce v letech 2005 – 2010 v ČR a Španělsku ... 39
Obrázek 13 Výrobní závody společnosti Cortizo a jejich roční kapacity ... 40
Obrázek 14 Síť výrobních závodů společnosti Cortizo ... 41
Obrázek 15 Pokrytí Evropy - prodejní a výrobní síť ... 43
Obrázek 16 Okno CC – Galicia Premium, hliník – dřevo s přerušeným tepelným mostem 44 Obrázek 17 SWOT analýza společnosti Cortizo ... 46
Obrázek 18 Obrat společnosti Window PRO v tis. CZK ... 50
Obrázek 19 Marže a zisk společnosti Window PRO 2009 - 2011 ... 51
Obrázek 20 Vývoj počtu zákazníků internetového obchodu společnosti Window PRO ... 53
Obrázek 21 Uživatelské rozhraní internetového obchodu společnosti Window PRO ... 54
Obrázek 22 Situační anylýza SWOT - Window PRO ... 56
Obrázek 23 Doorhanger použitý při reklamní kampani společnosti Window PRO ... 58
Obrázek 24 Objem stavební produkce v ČR v letech 2005 - 2010 v mil. CZK ... 61
12
Úvod
Španělsko, bývalá koloniální mocnost, významný člen Evropské unie jak rozlohou, tak i počtem obyvatel. S velkou možností napojení svého obchodu na jihoamerické, původně koloniální státy. Naproti tomu Česká republika, malý, vnitrozemský stát, z hlediska možnosti samostatného ovlivnění dění v Evropě s omezenými prostředky. V těchto podmínkách fungují společnosti, které podnikají ve stejném oboru a vzájemně spolu obchodují. Tato fakta vytvoří rámec této diplomové práce.
Předkládaná závěrečná práce na katedře ekonomie si klade za cíl odpovědět na otázky, zda jsou velké ekonomiky taženy, respektive tvorba jejich HDP, z větší části svojí vlastní spotřebou, nebo je zde ještě více ovlivňujících faktorů. Jakým způsobem se jejich makroekonomická čísla změnila, zlepšila či naopak zhoršila v souvislosti s rozšířením Evropské unie, jak na tyto skutečnosti reagují malé rozvíjející se ekonomiky, které do kolosu EU naskočily v průběhu své transformace a jaký dopad to má na úroveň a kvalitu podnikatelského prostředí v obou typech ekonomiky. Je ekonomická kondice podnikatelských subjektů v současnosti lepší v České republice, či ve Španělsku nebo je tomu naopak. Kdo více profituje ze společné kooperace.
Pokud se má nalézt odpověď na tyto otázky, je nutné jednotlivé hodnocené státy porovnat.
Diplomant sleduje ekonomický vývoj v České republice a Španělsku od konce druhé světové války. Tuto komparaci sleduje v první části práce na úrovni národního hospodářství obou zemí, ve druhé části hlavně s ohledem na dva konkrétní podnikatelské subjekty z těchto států, které spolu kooperují. Dále se zabývá jejich vývojem před a po vstupu do unie, krátce se zamýšlí nad skutečností, zda by vůbec došlo k vzájemnému obchodování a jaký vliv mají tyto skutečnosti na jejich ekonomické ukazatele.
Cílem práce diplomanta je ověření skutečnosti, zda vstup do EU přinesl těmto ekonomikám spíše pozitivní či negativní ekonomický vývoj. Dále pak, zda je přínosný, případně negativní, pro velkou rozvinutou ekonomiku či pro malou rozvíjející se. Tuto skutečnost bude ověřovat na ekonomickém vývoji a ukazatelích dvou vzájemně kooperujících společností, firem podnikajících ve zpracovatelském průmyslu, konkrétně při zpracování hliníku.
13
Při zpracování diplomové práce se bude pisatel opírat o statistické údaje vycházející především z dostupných zdrojů Českého statistického úřadu, v případě Španělska to pak budou údaje získané z databází Eurostatu, španělské národní banky a španělského statistického úřadu, které použije ve formě tabulek a grafů, obohacené o své vlastní výpočty. Dále využije dostupnou literaturu, a to jak domácí tak i zahraniční, zabývající se předkládaným tématem. V neposlední řadě využije i informace získané od obchodní kanceláře, zřízené při španělském velvyslanectví v Praze. Bude používat metody analýzy, komparace a dedukce, obě firmy zhodnotí pomocí SWOT analýzy. Makroekonomické údaje budou srovnávány pomocí magického čtyřúhelníku, v každé ze sledovaných zemí vždy v letech bezprostředně po jejich vstupu do EU a následně jejich aktuální kondice.
Při hodnocení jednotlivých podnikatelských subjektů, využije diplomant s jejich laskavým svolením, jak veřejně dostupná data, tak i velmi citlivé interní informace. Vždy se jedná o nejčerstvěji dostupná data, což zaručuje vysokou aktuálnost celé práce.
Ambicí této práce je stát se přínosem nejenom pro budoucí čtenáře, ale rovněž tak i pro společnosti, které se stanou předmětem hodnocení a ze závěrů této diplomové práce budou čerpat při svých budoucích strategických rozhodnutích. Postavení jakékoliv firmy na trhu je dnes silně ovlivněno globálními trendy v obchodování. Z toho důvodu se autor domnívá, že závěry této práce bude možno použít i pro široké spektrum firem, které podnikají ve stejném oboru jako subjekty v této práci popsané.
14
1 Ekonomický vývoj České republiky a Španělska po 2.
světové válce do současnosti
Druhá světová válka byla významným mezníkem pro vývoj obou sledovaných zemí.
Následný ekonomicko – politický vývoj v Evropě se ubíral dvěma směry, v České republice pokusem o vytvoření beztřídní společnosti s centrálně plánovaným hospodářstvím, ve Španělsku pak tržní hospodářství s důrazem na soukromé vlastnictví podobně jako ve zbytku západní Evropy. Pro budoucí postavení obou zemí v EU má tento vývoj zásadní vliv a proto se jím bude podrobněji zabývat tato kapitola.
1.1 Č eskoslovensko a Česká republika 1945 – 2004
Ukončením války v Evropě v roce 1945 se otevřel prostor k obnově starého kontinentu a tím pádem k možnému velkému hospodářskému růstu. Velkým problémem tehdejší doby byl nedostatek pracovních sil v produktivním věku, z velké části způsobený i nuceným odsunem německého obyvatelstva z pohraničí a orientace veškerého průmyslu na válečné potřeby. Aby se Evropa opět rychle zvedla na nohy, byl sestaven tzv. Marshallův plán, který za pomoci Spojených států amerických měl za cíl financování obnovy válkou zdecimovaného kontinentu. V poválečné Evropě došlo ještě k jednomu důležitému rozhodnutí, a to rozdělení sfér vlivu dle vítězných mocností, přičemž naši republiku si pod svá křídla schoval Sovětský svaz. Tím pádem byla Česká republika donucena Marshallův plán poválečné obnovy odmítnout a vydala se směrem, který ČR vytyčil náš východní soused. Ještě do roku 1948, kdy v únoru přišel komunistický puč, bylo základem národního hospodářství soukromé vlastnictví. Komunisté však prosazovali zcela odlišnou myšlenku a tak došlo ke znárodňování a vyvlastňování. Zpočátku velké továrny, následovány středními podniky, postupně však došlo i na malé živnostníky, až bylo soukromé vlastnictví a podnikání úplně a bezezbytku potlačeno. Československo se počalo, vzhledem ke své technické i technologické vyspělosti z doby první republiky, orientovat na těžký strojírenský průmysl, čemuž odpovídají i údaje uvedené v tabulce č. 1.
15
Tabulka 1 Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě národního důchodu v českých zemích v období 1950 – 2000 v %
Sektor/rok 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Zemědělství 13,9 12,4 9,2 7,1 8,4 3,9
průmysl a stavebnictví 72,5 75,6 76,3 77,3 74,4 38,1
Služby 13,6 12,0 14,5 15,6 17,2 58,0
Zdroj: KRAFTOVÁ, I. Extenzivní a intenzivní aspekt vlivu sektorových posunů na regionální konvergenci. Region Direct, 2008, 1. vydání, s. 50.
Dalším závažným problémem, který centrálně plánovaný systém řízení způsobil je, že v podstatě neexistovala nezaměstnanost, což vedlo k nízké efektivitě zaměstnanců a paradoxně růst produktivity práce byl způsoben přezaměstnaností v kombinaci s výše zmiňovanou nízkou efektivitou. Absence nezaměstnanosti přímo souvisí i s motivací k vědecko - technologickému rozvoji, protože primárním cílem byla snaha o plnou zaměstnanost, a ne hledání úspor, ať již v lidské práci nebo v energetické náročnosti výroby, či dokonce zvyšování efektivity lidské práce.
Od konce šedesátých let, s tím jak došlo k chvilkovému politickému uvolnění ve společnosti, se mohlo zdát, že struktura hospodářství v Československu se začne opět více přibližovat ekonomicky rozvinutým zemím. Obyvatelé chtěli a měli umožněno částečně volně cestovat, tvůrčí myšlení bylo opět podporováno, průmysl se díky stále méně cenzurovaným informacím z okolních ekonomik dokázal prosazovat nejen na trzích sovětského bloku, ale též ve vyspělém, ekonomicky rozvinutém světě. Moskva se však velmi brzy zalekla určité volnosti, kterou svým satelitům poskytla a rozhodla se politické a ekonomické obrození v Československu ráznou vojenskou intervencí ukončit. Po tomto aktu jednak došlo již k druhému exodu „hlav“, lidí schopných se prosadit ve svých oborech, a celý národ upadl do šedi průměrnosti, kde vybočovat z řady se nevyplácelo, ba co víc, trestalo. Vývoj HDP v letech 1945 – 1990 je uvedený na grafu níže. Celé období ekonomického vývoje v letech 1945 – 1989 lze charakterizovat jako období technického zaostávání, nízké konkurenceschopnosti, narušování životního prostředí, vyšší spotřeby energie a s tím související orientace především na rozvoj těžkého průmyslu spojený s vývozem výrobků takřka výhradně na východní trhy, jinde totiž nacházely uplatnění jen stěží. Na grafu níže je sice možné vidět kontinuální růst HDP ve sledovaném
16
období, ale výše uvedené řádky jsou míněny ve smyslu zaostávání s plně rozvinutými západními ekonomikami, kde hnací silou byla robotizace, později komputerizace, která se projevila technologickým náskokem i v Československu silných odvětvích jako strojírenství, či automobilový průmysl. Jako velmi dobrý příklad může sloužit příklad mladoboleslavských škodovek, které například v Anglii a Německu byly vnímány jako zaostalé, nespolehlivé vozy pro nejchudší, a i dlouho po prodeji Škody koncernu Volkswagen se toto zažité vnímání nedařilo změnit, lze se jen dohadovat, zda by bez silné značky v zádech bylo vůbec možné se s českými vozy prosadit na vyspělých zahraničních trzích.
Obrázek 1 Historický vývoj HDP v Československu v letech 1948 - 1990
Zdroj: Maddison, A. Historical Statistics for the World Economy, 2008, s. 50 – 101, vlastní výpočty.
Zásadním politickým, společenským a ekonomickým zlomem ve vývoji České republiky byl rok 1989, kdy proběhla tzv. „sametová revoluce“, při níž byl nastartován proces přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k ekonomice tržní. Postupně došlo k významným změnám, jako bylo obnovení živnostenského podnikání, založení
17
společností s ručením omezeným až po vznik nových firem na „zelené louce“, utlumování nehospodárných výrob či příliv zahraničního kapitálu, který měl za následek jak novou šanci pro české nekonkurenční podniky, tak bohužel v některých případech i jejich zánik, pokud se vstup nepovedl. Jak již bylo uvedeno výše, období výroby v centrálně plánované ekonomice se orientovalo převážně na těžký průmysl, s tím byly spjaté negativní vlivy v podobě enormní energetické náročnosti a související vysoké znečištění životního prostředí. Muselo tak logicky dojít k eliminaci těchto nepříznivých vlivů, jednak z důvodu nehospodárnosti, což vedlo v konečném důsledku k nekonkurenceschopnosti, dále pak též z důvodu silného mezinárodního, ale i domácího, tlaku na dodržování limitů pro znečištění ovzduší. Toto období je typické též transformací průmyslu, kdy došlo k významnému poklesu výroby oceli, k útlumu hornictví a ke změně struktury národního hospodářství se stále se zvyšujícím podílem služeb na tvorbě HDP, viz tabulka 2.
Tabulka 2 Objem a změna struktury HDP v % (1990, 1991, 1992, 2001)
Rok HDP v běžných cenách Zemědělství [%] Průmysl [%] Služby [%]
1990 626,2 8,2 74,4 17,4
1991 753,8 5,6 66,0 28,4
1992 842,6 4,0 64,3 31,7
2001 2146,1 3,9 38,9 57,2
Zdroj: Holub, A. et al. Česká ekonomika na cestě do Evropské unie (se zaměřením na mezinárodní podmínky). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 15.
Bohužel tato přeměna měla i svou daň v podobě poklesu reálného HDP po roce 1989, ba co víc, jak uvádí ve své práci Alois Holub, lze Českou republiku považovat patrně za jednu z nejpomaleji a nejnepravidelněji rostoucích transformujících se ekonomik.
Z porovnávaných zemí ve středoevropském regionu se žádná jiná země než ČR nevyznačovala dvěma krizovými poklesy celkové produkce zboží a služeb, kdy úrovně celkového HDP z roku 1989 dosáhla teprve až na přelomu nového tisíciletí.1 Česká republika v devadesátých letech minulého století řešila rovněž problém, co s rozsáhlým státním majetkem. Nakonec dokázal tehdejší ministr financí Klaus prosadit, aby byl státní
1 HOLUB, A. et al. Česká ekonomika na cestě do Evropské unie (se zaměřením na mezinárodní podmínky), 1. vydání Praha: Professional Publishing, 2003. s. 7-8.
18
majetek prodán pomocí kuponové privatizace, názory na tento způsob vypořádání státního majetku se ve společnosti dodnes velice liší.
1.2 Č eská republika v Evropské unii
Cílem této diplomové práce není popisovat, jaký byl historický vývoj vyjednávání a jaké podmínky bylo nutné splnit ze strany České republiky před vstupem do EU.
Je konstatováno, že na základě referenda o vstupu ČR do EU, konaném 13. až 14. 6. 2003, v němž se pro vstup vyjádřilo celkem 77,33 % právoplatných hlasujících2, se ČR 01. 05. 2004 stala právoplatným členem Evropské unie a budou zmíněny spíše skutečnosti, které tímto krokem vyplynuly pro ekonomiku České republiky. Předně je nutné říci, že česká ekonomika se plně transformovala a stala konkurenceschopnou, i když dle názoru diplomanta až s příliš velkou závislostí na automobilovém průmyslu, jak dokládá graf na obrázku číslo 2, ve kterém jsou uvedeny pouze údaje za přímou výrobu automobilů, nicméně na tuto výrobu navazuje mnoho podnikatelských subjektů, které produkují subdodávky nezbytné pro produkci automobilů, a tak je automobilový průmysl pro ČR naprosto klíčovým odvětvím národního hospodářství.
2 KUNEŠOVÁ, H; CIHELKOVÁ, E. et al. Světová Ekonomika nové jevy a perspektivy, s. 243
19
Obrázek 2Přehled výroby motorových vozidel na celkové produkci v letech 2000 - 2010
Zdroje: Český statistický úřad: Časové řady ukazatelů účtů výroby a tvorby důchodů [online], [vid. 13. Listopadu 2011], dostupný z www: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.socas.
Vlastní výpočty.
Koncepce evropského hospodářského prostoru, tak jak jej dnes reprezentuje EU, se vyznačuje zejména volným pohybem osob, práce a kapitálu, což umožňuje velkou otevřenost jednotlivých členských ekonomik. Podniky členských zemí mají dnes naprosto otevřený přístup na trh kterékoliv jiné země Eurozóny a díky mezinárodním smlouvám i na další rozvinuté trhy po celém světě. Odbytové možnosti jsou tedy doslova obrovské.
Na druhou stranu je potřeba říci, že zmizela jakákoliv ochrana tuzemských firem ze strany státu a ty jsou nuceny bojovat s mnohem větší konkurencí, než tomu bylo před rokem 1989 a rovněž v devadesátých letech minulého století. Přínos z členství v hospodářském prostoru, který Evropská unie reprezentuje, by měl být především ve zrychleném tempu růstu hrubého domácího produktu, dále pak ve snížení míry nezaměstnanosti a v neposlední řadě zvýšení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopnost domácích producentů se nejlépe zhodnotí pomocí salda obchodní bilance, které vypovídá o zájmu o tuzemské výrobky na náročných zahraničních trzích.
Česká republika vykázala po roce 2004 trvalý růst HDP, pozitivní vývoj nezaměstnanosti, salda zahraničního obchodu i produkce. Výjimku tvoří rok 2009, kdy došlo dokonce
20
na záporné hodnoty v případě HDP a produkce, konkrétně pokles hrubého domácího produktu o 4,7 % a produkce o -13,36 %, oproti roku 20083. Nezaměstnanost vykázala v tomto roce prudký růst, který pokračoval i v roce 2010. Saldo zahraničního obchodu bylo přebytkové, ale při současnému poklesu absolutních hodnot4. Tyto negativní hodnoty však nebyly způsobeny strukturou národního hospodářství, nebo jeho náhlým produkčním kolapsem, nýbrž celosvětovou recesí, což dává naději do budoucna, že se jedná pouze o cyklický propad, po kterém dříve či později opět nastane období růstu. Podrobné vývojové řady nezaměstnanosti, HDP, produkce a salda zahraničního obchodu jsou zobrazeny na obrázku číslo 3.
Obrázek 3 Hlavní makroekonomické údaje ČR po vstupu do Evropské unie
Zdroje: Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], [vid. 25. března 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky. Vlastní výpočty
3Zdroj: Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], 2010 [vid. 25. března 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky.
4 V roce 2009 byla hodnota vývozu 2138,6 mld. Kč resp. dovozu 1989 mld. Kč oproti roku 2008, kdy byla hodnota vývozu 2473,4 mld. Kč respektive dovozu 2406,5 mld. Kč.
Zdroj: Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], 2010 [vid. 25.března 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky.
21
Pro úplnost makroekonomických údajů je vhodné ještě uvést přehled o vývoji vládních výdajů na spotřebu mezi lety 1995 až 2010, tyto údaje jsou uvedeny v tabulce číslo 3.
Co je z těchto statistických údajů zarážející, je podíl výdajů na vzdělávání, které jako jediné vykazují trvale klesající tendenci. Lze s jistotou tvrdit, že pro moderní ekonomiku v podmínkách globalizace je tento negativní trend jednou z hlavních příčin zpomalování či dokonce stagnace hospodářského růstu. Tyto snižující se prostředky na vzdělání nemají přímý a okamžitý dopad na vývoj HDP, jsou však hrozbou pro budoucnost.
Tabulka 3 Výdaje vlády na konečnou spotřebu (běžné ceny v mil Kč)
Název
Výdaje vlády na konečnou spotřebu 308716 33,33% 630072 33,33% 807959 33,33%
Individuální spotřeba 159875 17,26% 327609 17,33% 408946 16,87%
Bydlení 143 0,02% 2896 0,15% 4259 0,18%
Zdraví 75811 8,19% 162973 8,62% 222054 9,16%
Rekreace a kultura 7547 0,81% 15639 0,83% 19134 0,79%
Vzdělání 70275 7,59% 128183 6,78% 150264 6,20%
Sociální péče 6099 0,66% 17918 0,95% 13235 0,55%
Kolektivní spotřeba 148841 16,07% 302463 16,00% 399013 16,46%
Veřejná správa, obrana a bezpečnost 110435 11,92% 230276 12,18% 276114 11,39%
Doprava 25682 2,77% 47531 2,51% 86086 3,55%
Odstraňování odpadu a čištění města 4614 0,50% 10234 0,54% 13290 0,55%
Ostatní 8110 0,88% 14422 0,76% 23523 0,97%
Celkem 926148 100,00% 1890216 100,00% 2423877 100,00%
2010
1995 2004
Zdroje: Český statistický úřad: Časové řady ukazatelů účtů výroby a tvorby důchodů [online], [vid.
17. Listopadu 2011], dostupný z www: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj.
Vlastní výpočty
22
1.3 Španělsko po druhé světové válce
Stejně tak, jako v případě České republiky, bude zmíněna jen část ekonomicko – politického vývoje vztahující se k období od druhé světové války až po současnost.
Tentokrát je ale nutné se vrátit do roku 1939, kdy moc v zemi převzal diktátor Francisco Franco za vydatného vojenského přispění nacistického Německa a fašistické Itálie. Zemi vládl až do své smrti roku 1975. Jeho období vlády v letech 1939-1975, nazývané též éra frankismu, se vyznačovalo značnou politickou i hospodářskou izolací od západních států.
Franco těžil z vysokého antikomunistického cítění ve Španělsku, a to jej udržovalo u moci.
Byl neomezeným vládcem v zemi, zastával několik politických funkcí, mimo jiné byl hlavou státu, předsedou jediné politické strany ve státě, nazývanou Národní hnutí a zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Spolu s fungováním této politické strany povolil v 50. letech ustanovení demokratické instituce, svou strukturou podobné jedno komorovému parlamentu, avšak bez faktické státoprávní moci.
Velkým obratem, který počal Španělsko otevírat světu, byl podpis bilaterální dohody s USA v roce 1982. Stalo se tak v době sílící studené války a prezident Truman našel v striktně antikomunistickém režimu diktátora Franca velmi zajímavého partnera, hlavně s ohledem na poskytnutí prostoru pro americké vojenské základny v Atlantickém oceánu a ve středomoří. Nedlouho poté vstoupilo Španělsko i do OSN.
Franco za svého života připravil politicky vše tak, aby Španělsko navázalo na svou monarchistickou tradici a králem se mohl stát vnuk svrženého krále Alfonse XII, Juan Carlos. Ten se vzápětí přihlásil k frankistickým principům a zklamal tímto svým prohlášením španělský lid. V roce 1976 byl premiérem jmenován A. Suaréz a odstartoval demokratické změny ve společnosti, nechal znovuobnovit politické strany a uspořádal po letech svobodné volby, v nichž uspěla jeho Unie demokratického středu. Byly ustanoveny autonomní oblasti, které měly značnou rozhodovací pravomoc ve formě vlastní vlády, parlamentu a rozpočtu. Je nutno podotknout, že v některých oblastech byla pouhá autonomie málo a představitelé těchto regionů požadují vznik nezávislého státu.
23
Nejradikálněji se dožadují nezávislosti teroristé z baskické organizace ETA5, kteří jsou aktivní dodnes a staví se velmi vyhraněně a militantně vůči centrální vládě v Madridu.
V roce 1981 došlo k politické krizi, moc se snažil převzít plukovník Tejera a nastolit opět diktaturu, podobnou té frankistické, což se mu nepovedlo a celá tato nestabilita nakonec vedla k vypsání voleb v roce 1982, ve kterých zvítězili socialisté.
Již za vlády generála Franca se Španělsko snažilo vstoupit do EHS6, přihláška však byla ze strany společenství zamítnuta, právě s ohledem na politický režim ve Španělsku. Druhý pokus byl učiněn ještě v šedesátých letech 20. století a byl provázen dlouhým procesem integrace, kdy chyběla především vůle na přijetí ze strany členských zemí společenství, až teprve nástupem socialistů po volbách v roce 1982 se podařilo jednání o vstupu postupně dovézt do úspěšného konce a od 01. 01. 1986 je Španělsko právoplatným členem EHS.
1.4 Španělská ekonomika po vstupu do EU
V roce 1986, kdy Španělsko vstoupilo do Evropského hospodářského prostoru, činil přepočtený HDP na hlavu obyvatele 55 % průměru původních členských států7. Dnes je to 104 %8, je nutné zmínit, že dnes je porovnáván celek 27 zemí, které mají velké rozdíly ve vlastním ekonomickém vývoji, ale také velmi rozdílnou paritu kupní síly obyvatelstva. Přesto není bez zajímavosti, že již v roce 1998 to bylo 78,5 %9 průměru tehdejší EU 15. Vývoj HDP v absolutní a přepočtené míře na obyvatele ve vybraných letech mezi roky 1986 – 2011 je uveden v tabulce č. 4.
5 ETA – (Euskadi ta Askatasuna) – baskická teroristická organizace snažící se násilím vytvořit nezávislý socialistický stát
6 EHS – Evropské hospodářské společenství, předchůdce dnešní Evropské unie
7 BANCO DE ESPAŇA: [vid. 15. 02. 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/en/estadis/infest/bolest2.html, vlastní výpočty.
8 BANCO DE ESPAŇA: [vid. 15. 02. 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/en/estadis/infest/bolest2.html, vlastní výpočty.
9 BANCO DE ESPAŇA: [vid. 15. 02. 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/en/estadis/infest/bolest2.html, vlastní výpočty.
24
Tabulka 4Vývoj HDP (v mil. Euroo) a počtu obyvatel ve Španělsku v letech 1986 – 2011
Rok HDP (mil. Euro) Počet obyvatel (tis.) HDP na hlavu
1986 386 998 € 38 708 9 998 €
1987 409 027 € 38 881 10 520 €
1990 474 366 € 39 531 12 000 €
1995 511 197 € 39 750 12 860 €
2000 609 228 € 40 499 15 043 €
2005 871 443 € 44 108 19 757 €
2006 946 363 € 44 708 21 168 €
2007 1 019 836 € 45 200 22 563 €
2008 1 062 520 € 46 157 23 020 €
2009 1 047 059 € 46 745 22 399 €
2010 1 047 103 € 47 021 22 269 €
2011 1 054 845 € 47 190 22 353 €
Zdroje: Instituto National de Estadística: Population figures [online], [vid. 12. února 2012], dostupný z www: www.ine.es/jaxi/tabla.do. Vlastní výpočty.
Údaje z tabulky doplněné přímkou lineárního růstu, kolem níž skutečný produkt osciluje, názorně demonstruje obrázek číslo 4. Patrný je negativní trend vývoje od roku 2009.
Obrázek 4Lineární trend růstu HDP na obyvatele
Zdroje: Instituto National de Estadística: Population figures [online], [vid. 12. února 2012], dostupný z www: www.ine.es/jaxi/tabla.do. Vlastní výpočty
25
Španělsko je jedním z vysoce rozvinutých států západní Evropy, jako takové trpí většinou problémů současnosti, zejména přesunem obyvatel z venkova do velkých regionálních sídel a měst, což přináší problémy v jednotlivých regionech, které nemají dostatečné možnosti pro stabilní a udržitelný rozvoj. Vyspělá ekonomika je charakterizována vysokým podílem služeb na tvorbě celkového domácího produktu. Jak je patrné z tabulky č. 5, zobrazující strukturu hospodářství, přesněji řečeno podíl jednotlivých složek hospodářství na celkovém HDP v daném roce, potvrzuje Španělsko status vysoce vyspělé země. Všechny údaje uvedené v tabulce č. 5 jsou očištěny od sezónních vlivů. Do těchto statistik zapadá zároveň všeobecné podvědomí, že do Španělska se jezdí na dovolenou k moři, přičemž příjmy z turismu činí plných 11 % HDP a sektor zaměstnává 12 % všech aktivních obyvatel10. Španělsko je ekonomikou, kterou táhne především domácí spotřeba, ačkoliv vzhledem ke své koloniální minulosti nachází španělští výrobci velmi dobré uplatnění též v Jižní a Latinské Americe. Vzhledem k tomu, že jihoamerické státy, snad s výjimkou Brazílie, ta je ovšem portugalsky mluvící zemí a tak španělské produkty se zde uplatňují hůře nežli produkty pyrenejského souseda, prošly v posledních letech velmi těžkým ekonomickým vývojem, jako například Argentina, která v roce 2001 dokonce čelila bankrotu státních financí, nepomáhají španělské ekonomice v tvorbě národního produktu tak jako dosud.
Tabulka 5 Podíl jednotlivých složek národního hospodářství na HDP v letech 1995 - 2010
Rok 1995 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zemědělství 4,26% 4,06% 2,68% 2,39% 2,68% 2,34% 2,37% 2,46%
Energetika 3,56% 2,44% 2,52% 2,25% 2,43% 2,62% 2,66% 2,97%
Průmysl 16,57% 16,25% 13,69% 13,40% 13,13% 12,65% 11,51% 11,70%
Stavebnictví 6,80% 7,69% 10,66% 10,65% 10,67% 10,17% 9,72% 8,98%
Služby 60,64% 60,50% 60,09% 60,08% 61,40% 64,15% 66,55% 65,68%
Zdanění výrobků 8,17% 9,07% 10,36% 11,24% 9,69% 8,07% 7,19% 8,22%
Zdroje: Instituto National de Estadística: National accounts [online], [vid. 17. února 2012], dostupný z www: www.ine.es/jaxi/tabla.do. Vlastní výpočty
Centrální vládu v Madridu trápí ještě další makroekonomický ukazatel, a to je počet nezaměstnaných v zemi. Ten prudce vzrostl v letech 2008 a 2009, na počtu lidí, kteří přišli o práci, je patrné, jak hluboce zasáhla krize španělskou ekonomiku. Co je na tomto
10 Ministerio de Industrias, Energia y turismo: Informe anual de Frontur y Egatur. Aňo 2009 [online], [vid. 17. února 2012], dostupný z www:iet.tourspain.es/en-EN/estadisticas/egatur/Paginas/default.aspx.
26
konstatování ještě více znepokojující, je fakt, že většinu těchto nezaměstnaných tvoří mladí ve věku 15 – 35 let.11 Nezaměstnanost má rovněž negativní rostoucí trend, ve 4. čtvrtletí roku 2011 dosáhla 22,85 %12, jedná se o nejvyšší míru ze všech sedmadvaceti zemí EU.
Tato vysoká nezaměstnanost stojí Španělsko nemalé finanční prostředky, jednak v podobě pasivních výplat dávek podpory v nezaměstnanosti, tak i vysoké částky na aktivní politiku zaměstnanosti a rekvalifikaci.
Obrázek 5 Vývoj nezaměstnanosti ve Španělsku 2005 – 2011
Zdroje: Instituto National de Estadística: Employment figures [online], [vid. 17. února 2012], dostupný z www.ine.es/jaxiBD/tabla.do. Vlastní výpočty
Dále trápí Španělsko zejména nízká konkurenceschopnost domácích podniků, hluboký pokles stavební výroby, navíc průmysl stavebnictví je protkán vysokým klientelismem, schodek veřejných financí a s tím spojená ztráta kredibility. Španělsko je dnes řazeno po bok států jako je Řecko, Itálie, Portugalsko či Irsko, které mají problémy s financováním veřejného dluhu. Schodek veřejných financí ve srovnání se jmenovanými
11 Instituto National de Estadística: Employment figures [online], [vid. 17. února 2012], dostupný z www.ine.es/jaxiBD/tabla.do.
12 Instituto National de Estadística: Employment figures [online], [vid. 17. února 2012], dostupný z www.ine.es/jaxiBD/tabla.do.
27
státy není tak drastický, dosahuje 61 % HDP13, avšak jako „jižanský“ stát je na kapitálových trzích vnímán rizikověji, což znamená financování veřejného dluhu s vyššími náklady.
Pro úplný makroekonomický přehled je na závěr vhodné zobrazit, jak se na tvorbě HDP podílí vládní výdaje, investice firem a spotřeba domácností. Tyto veličiny jsou uvedeny v detailním pohledu na aktuální stav, tzn. za jednotlivá čtvrtletí let 2010 a 2011, v tabulce č. 6.
Tabulka 6 HDP Španělska v letech 2010 a 2011 podle výdajů v mil. euro
Q I Q II Q III Q IV
Výdaje na konečnou spotřebu 828 626 € 843 038 € 210 390 € 210 383 € 199 302 € 222 963 € - Výdaje na konečnou spotřebu domácností 596 322 € 614 475 € 160 520 € 150 573 € 149 379 € 154 003 € - Výdaje na konečnou spotřebu neziskových institucí sloužících domácnostem10 589 € 10 888 € 2 607 € 2 723 € 2 287 € 3 271 € - Výdaje na konečnou spotřebu vlády 221 715 € 217 675 € 47 263 € 57 087 € 47 636 € 65 689 € Tvorba hrubého fixního kapitálu 240 289 € 232 429 € 58 675 € 59 228 € 57 508 € 57 018 €
Hmotný majetek 226 818 € 218 736 € 55 318 € 55 816 € 54 423 € 53 179 €
• Stavební 162 545 € 150 144 € 36 964 € 37 982 € 38 184 € 37 014 €
• Zařízení a pěstovaná aktiva 64 273 € 68 592 € 18 354 € 17 834 € 16 239 € 16 165 € Dlouhodobý nehmotný majetek 13 471 € 13 693 € 3 357 € 3 412 € 3 085 € 3 839 € Změna stavu zásob a akvizic cenností 4 698 € 4 315 € 2 € 6 891 € -1 708 € -870 € NÁRODNÍ POPTÁVKA 1 073 613 € 1 079 782 € 269 067 € 276 502 € 255 102 € 279 111 € Vývoz zboží a služeb 283 936 € 323 198 € 75 281 € 81 122 € 84 390 € 82 405 €
Vývoz zboží 192 271 € 222 438 € 54 659 € 56 004 € 54 039 € 57 736 €
Vývoz služeb 91 665 € 100 760 € 20 622 € 25 118 € 30 351 € 24 669 €
• Výdaje nerezidentů na ekonomickém území 39 732 € 43 152 € 7 597 € 10 704 € 15 893 € 8 958 € Dovoz zboží a služeb 306 207 € 329 597 € 82 691 € 82 019 € 81 359 € 83 528 €
Dovoz zboží 239 346 € 262 681 € 65 990 € 65 928 € 64 252 € 66 511 €
Dovoz služeb 66 861 € 66 916 € 16 701 € 16 091 € 17 107 € 17 017 €
• Výdaje rezidentů zbytku světa 10 430 € 10 215 € 2 214 € 2 149 € 3 187 € 2 665 € HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT v tržních cenách 1 051 342 € 1 073 383 € 261 657 € 275 605 € 258 133 € 277 988 €
Obor ekonomické činnosti / rok 2010 2011 2011
Zdroje: Instituto National de Estadística: National accounts [online], [vid. 22. února 2012], dostupný z www.ine.es/jaxi/tabla.do. Vlastní výpočty
13 Euroostat: Provision of deficit and debt data for 2010 – second notification [online], 2011 [vid. 18. února 2012 ], dostupný z www. epp.euroostat.ec.euroopa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-21102011-AP/EN/2-21102011- AP-EN.PDF
28
2 Role a postavení ČR a Španělska v rámci EU
Hlavní nosnou myšlenkou devadesátých let minulého století, kam by měla směřovat Evropa, bylo vytvoření ekonomicky silného uskupení, které bude schopno konkurovat především USA. Dnes, kdy jsou neustále zmiňovány zprávy o dluhových krizích, problémech s financováním především jihoevropských států, se jeví jako zásadnější cíl udržet myšlenku integrace ve smyslu volného pohybu osob, práce a kapitálu, nežli boj o ekonomickou nadvládu ve světě. V současnosti je již patrné, že Evropa je zatížena mnohem vyšší kulturní odlišností, vojenskými konflikty, bojem o moc a letitými nepřátelstvím mezi sousedícími národy, nežli globální konkurenti. USA a Čína, světoví hospodářští lídři, jsou z tohoto hlediska mnohem homogennější a dokážou z toho rovněž těžit. Přesto seskupování do větších celků má svůj smysl a v dnešní době plně rozvinuté globalizace je patrné, že pouze silní hráči na trhu dokáží celosvětově a dlouhodobě profitovat. Velký jednotný evropský hospodářský prostor má zásadní význam pro každého jednotlivého člena EU a ještě větší pro rozlohou a počtem obyvatel menší státy, jako je Česká republika, které se tímto otevírá významně větší a bohatší trh v západní Evropě, a to bez jakýchkoliv administrativních omezení. Naopak státy rozlohou větší a ekonomicky bohatší, které těží především ze své domácí poptávky, jako je Španělsko, mohou bez obav vyvézt své kapitálové zdroje, kde jich je nedostatek, nebo naleznou zajímavější uplatnění z hlediska výnosu. Není od věci se podívat na podíl španělských investic v České republice a na obchodní bilanci obou států.
Z tabulek 7 a 8 je vidět, že vzájemný obchod České republice velmi prospívá, patrný je též skokový trend pozitivního salda v roce 2005, tedy rok po vstupu ČR do Evropské unie.
Následně z grafu na obrázku 5 lze vysledovat přímý pozitivní dopad vstupu České republiky do EU a příliv zahraničních investic, kdy v roce 2005 dosáhly přímé španělské investice maximální hodnoty přesahující dvě miliardy korun, a tedy plných 31 % objemu všech dosavadních aktivit španělského kapitálu na českém trhu.14
14 Agentura Czechinvest: Projekty agentury Czechinvest [online], [vid. 02. března 2012], dostupný z www.czechinvest.org/czechinvest. Vlastní výpočty
29
Tabulka 7 Saldo obchodní bilance České republiky se Španělskem v mil. euro
Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo
2000 509 639 1148 -130
2001 667 765 1432 -98
2002 812 819 1631 -7
2003 906 821 1727 85
2004 1192 1105 2297 87
2005 1601 1188 2789 413
2006 2039 1413 3452 626
2007 2361 1674 4035 687
2008 2269 1779 4048 490
2009 1922 1433 3355 489
2010 2385 1694 4079 691
Zdroj: Havlín, A. et al. Zahraniční obchod České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2010, s. 21, 174 – 177, vlastní výpočty
Z následující tabulky je zřejmé, že u obou ekonomik nejdůležitějšími položkami na straně vývozů a dovozů jsou výrobky strojírenského a elektrotechnického průmyslu.
Tabulka 8 Nejvýznamnější komodity vzájemného obchodu mezi Českou republikou a Španělskem
Název zboží Vývoz Dovoz
Vozidla motorová, traktory, kola aj. motorová vozidla 16 700 964 Kč 10 834 439 Kč
Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické 14 859 783 Kč 2 738 288 Kč
Přístroje el. záznamu a reprodukce zvuku, TV obrazu 11 445 658 Kč 3 441 042 Kč
Plasty a výrobky z nich 1 187 850 Kč 2 727 539 Kč
Zdroj: Havlín, A. et al. Zahraniční obchod České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, 2010, s. 174 – 177, vlastní výpočty
Je zde vidět přímá souvislost se vstupem španělského kapitálu na český trh, který má za následek strmý nárůst vývozů. Firmy jak Essa Czech, Grupo Antolín Bohemia, CIE Automotive, Gamex a Roca si zde nechávají vyrábět své produkty nejenom pro španělský trh, ale i pro jejich zákazníky po celém světě. Mimoto je nutné zmínit, že tyto investice vytvořily v letech 2000 až 2011 celkově 2 26415 přímých pracovních míst, nehledě na jejich dodavatele. Zásadní investiční vstup zaznamenal i telekomunikační gigant Telefonica a opět potvrzuje, že oblast služeb je pro vysoce rozvinuté země klíčová.
15 Agentura Czechinvest: Projekty agentury Czechinvest [online], [vid. 02. března 2012], dostupný z www.czechinvest.org/czechinvest. Vlastní výpočty
30
Celkový podíl na všech zahraničních investicích v České republice tvoří však pouze 1,53 % a související nově vytvořená pracovní místa 1,61 %.16
Obrázek 6 Hodnota investic španělského původu v České republice v období 2000 – 2011 v mil. CZK
Zdroj: Agentura Czechinvest: Projekty agentury Czechinvest [online], [vid. 02. března 2012], dostupný z www.czechinvest.org/czechinvest. Vlastní výpočty
Mezi pozitiva vstupu do Evropské unie z pohledu obou sledovaných států patří zejména významná obchodní liberalizace, znamenající otevření domácího trhu zahraničním produktům, které částečně vytěsnily domácí nekonkurenceschopnou či inovativně zastaralou produkci. Tato liberalizace s sebou nesla několik pozitivních efektů, jednak zvýšila konkurenci na domácím či lokálním trhu, což s sebou nese většinou snížení výrobních nákladů stávajících producentů a tím pádem i cen pro konečné spotřebitele.
Firmy v tvrdém konkurenčním boji jsou nuceny efektivně řídit veškeré své procesy s cílem nabídnout na trhu nejlepší výrobky nebo služby za ceny, které jsou akceptovatelné zákazníky. Pokud se jim podaří tento teritoriální boj vyhrát, mohou dále těžit z vlastní dosažené efektivity, konsolidace a organizovanosti a pokusit se o prosazení i na trhu
16 Agentura Czechinvest: Projekty agentury Czechinvest [online], [vid. 04. března 2012], dostupný z www.czechinvest.org/czechinvest. Vlastní výpočty
31
dalších členských zemí Evropské unie. Jak již bylo zmíněno výše, tento trh je co do obchodních barier naprosto volný a k dispozici všem podnikatelským subjektům, zaměstnancům a investorům. Je třeba se ještě zmínit i o dalším pozitivním efektu, který v obou státech nastal po vstupu na společný evropský trh, pozitivní poptávkový šok, který znamenal snížení nezaměstnanosti, zvýšení HDP, příliv zahraničních investic, snížení inflace a vylepšení salda obchodní bilance. Tato tvrzení budou potvrzena zobrazením dat pomocí tzv. magického čtyřúhelníku“17, pro rok 1986 – vstup Španělska do EU a pro rok 2004 – vstup České republiky do EU.
Výchozí hodnoty pro sestavení jednotlivých grafů zobrazuje tabulka číslo 9, která vyjadřuje procentuální změny makroekonomických veličin. Údaje jsou seřazeny a porovnávány pro rok vstupu do EU, rok následující a aktuální údaje za rok 2010, obou porovnávaných zemí.
Tabulka 9 Procentuální změny vybraných makroekonomických ukazatelů ČR a Španělska bezprostředně po vstupu do EU
Ukazatel Optimum ČR 2004 ČR 2005 ČR 2010
HDP 3,00% 4,70% 6,30% 2,70%
Saldo obch. bilance 0,00% -5,40% -1,33% 3,20%
Inflace 2,00% 2,80% 1,90% 1,50%
Nezaměstnanost 5,00% 8,30% 7,90% 7,30%
Ukazatel Optimum Španělsko 1986 Španělsko 1987 Španělsko 2010
HDP 3,00% 3,30% 5,50% -0,10%
Saldo obch. bilance 0,00% 1,60% -0,09% -4,57%
Inflace 2,00% 9,30% 9,30% 2,30%
Nezaměstnanost 5,00% 9,30% 9,20% 19,79%
Zdroje: Banco de Espaňa, national accounts[online], [vid. 04. března 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/es/estadis/infoest. Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], 2010 [vid. 28. února 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky. Vlastní výpočty
17 Magický čtyřúhelník – graficky vyjádřený vztah mezi makroekonomickými veličinami, HDP – roční růst v
%, míra inflace v %, míra nezaměstnanosti v %, saldo obchodní bilance – podíl na HDP v %, přičemž čím větší plochu magický trojúhelník na grafu zaujímá, tím úspěšnější je daný stát z makroekonomického hlediska.
32
Obrázek 7 Magický čtyřúhelník České republiky pro roky 2004 a 2005
Zdroje: Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], [vid. 28. února 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky. Vlastní výpočty
Největším přímo měřitelným efektem v prvním roce členství ČR v evropském společenství je růst HDP a posun salda obchodní bilance k pozitivním hodnotám. Jak zobrazuje obrázek 8, španělskou ekonomiku trápily především dva makroekonomické ukazatele, jednak velmi vysoká nezaměstnanost, která je dlouhodobě nejvyšší v Evropě, pak také vysoká inflace.
Na druhou stranu je zde patrný velmi pozitivní růst HDP a zlepšující se ukazatele platební bilance.
33
Obrázek 8 Magický čtyřúhelník Španělska pro roky 1986 a 1987
Zdroje: Banco de Espaňa: National accounts[online], [vid. 04. března 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/es/estadis/infoest. Vlastní výpočty.
Je nutné zmínit i negativa plynoucí z členství v Evropské unii. Pro Českou republiku je to především možný, pouze krátkodobý, příliv investic do výstavby montážních závodů na zelené louce, nesoucí s sebou riziko, že jakmile produktivita práce dosáhne úrovně nejvyspělejších ekonomik a tlak na mzdy bude srovnatelný jako v západoevropských zemích, přesune se část investic dále východním směrem. Na druhou stranu je vidět v posledních letech i pozitivní trend v podobě investic dlouhodobého charakteru jako například v Technologickém parku v Brně. Dalším negativem shodným pro oba státy je částečná ztráta národní suverenity, ztráta jakýchkoliv ochranných prostředků pro vlastní domácí producenty, možný odliv nejlepších pracovníků do zemí s vyšším mzdovým ohodnocením. Španělé navíc trpí částečným přesunem průmyslu do nákladově nižších zemí a přicházejí tak o domácí pracovní místa. Velkým problémem se jeví též rozdílná
34
rozpočtová kázeň jednotlivých členů. Jsou národy, které nevnímají špatné makroekonomické ukazatele dostatečně vážně a i z historického hlediska se zabývají především krátkodobým profitem, nežli dlouhodobě udržitelným rozvojem, což je i případ Španělska. Tato skutečnost je mnohem závažnější v Eurozóně18, kde rozpočtová nekázeň ohrožuje stabilitu eura a společnou měnovou unii jako takovou. Veškeré dění okolo eura se přímo dotýká i české koruny, protože země Eurozony jsou hlavními obchodními partnery pro český průmysl. Exportéři nemají zájem na znehodnocování eura a tím pádem inkasovat ze svých zahraničních obchodů reálně méně.
Na závěr této kapitoly je na obrázku číslo 9 zobrazena komparace magických čtyřúhelníků pro obě ekonomiky v roce 2010. Lze konstatovat, že Česká republika se v roce 2010 nacházela v lepší kondici a to zejména s ohledem na alarmující ukazatele španělské nezaměstnanosti.
18 Euroozona – jedná se o členské země Evropské unie, platící od roku 2002 jednotnou měnou – eurem.
35
Obrázek 9 Komparace makroekonomických ukazatelů ČR a Španělska za rok 2010
Zdroje: Banco de Espaňa, national accounts[online], [vid. 04. března 2012], dostupný z www.bde.es/webbde/es/estadis/infoest. Český statistický úřad: Makroekonomické údaje [online], [vid. 28. února 2012], dostupný z www:czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistiky. Vlastní výpočty
36
3 Dopady členství na podnikatelské prostředí v ČR a ve Španělsku
Tato kapitola pojednává o dvou kooperujících podnikatelských subjektech, které spolu vzájemně obchodují, lépe řečeno jedná se o obchodní vztah prodejce – výrobce. Výrobcem je španělská společnost Aluminus Cortizo s.a. ze západo španělského města Padrón, ležícího nedaleko Santiaga de Compostela, centra provincie Galicie. Prodejcem je česká společnost Window Pro s.r.o. se sídlem v Praze a působností po celé České republice.
Jejich společným předmětem podnikání je výroba, prodej a instalace hliníkových okenních, dveřních a fasádních systémů. Společnost Cortizo patří k celoevropsky významnému zpracovateli hliníku, naproti tomu Window Pro je společnost s krátkou, ale dynamicky se rozvíjející historií. Je zde vhodné se zmínit, jaké jsou podmínky a jak silná je konkurence pro podnikání v odvětví v domovských zemích. V České republice je celkem 3 83019 subjektů zabývajících se prodejem oken a dveří, když se porovnává tato hodnota s počtem všech kapitálových společností20, kterých v roce 2011 bylo celkem 357 70121, jeví se toto odvětví silně konkurenční, což ostatně potvrzuje i jednatel společnosti Window Pro, který tvrdí: „O každou obchodní příležitost tvrdě bojujeme.
Poptávající zákazníci, mimo naší cenové nabídky obdrží v průměru 25 – 30 cenových nabídek konkurenčních, přičemž minimálně u deseti se jedná až o podezřele nízké návrhy.“22 Obrázek číslo 10 zobrazuje počty výrobců oken v České republice, rozdělený dle jednotlivých materiálů, z kterých se okna vyrábějí, tedy plast, dřevo a hliník. Jak dále uvádí Ing. Živný: „Výrazně nižší podíl výrobců hliníkových konstrukcí vyplívá ze skutečnosti, že podíl skutečně vyrobených, prodaných a namontovaných oken a dveří z hliníku je maximálně 15 % z celkového počtu všech otvorových výplní, které se každoročně instalují.“23 Situace ve Španělsku je, co se týče konkurenčního prostředí velmi podobná, s tím rozdílem, který je dán geografickými a podnebnými podmínkami,
19 Ministerstvo financí ČR: Seznam podnikatelských subjektů Ares [online], [vid. 12. března 2012], dostupný z http://www.info.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz. Vlastní výpočty
20 Kapitálové společnosti – akciové, komanditní, veřejně obchodovatelné společnosti, družstva a společnosti s ručením omezeným
21 Ministerstvo financí ČR: Seznam podnikatelských subjektů Ares [online], [vid. 12. března 2012], dostupný z http://www.info.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz. Vlastní výpočty
22 Živný P.: Rozhovor poskytnutý pro účely této diplomové práce,[uskutečněný 15. března 2012], interní informační systém společnosti.
23 Živný P.: Rozhovor poskytnutý pro účely této diplomové práce, [uskutečněný 15. března 2012], interní informační systém společnosti.
