Klíčová slova

5

6

Anotace

Předmětem diplomové práce „Problémy financování mezinárodních projektů v neziskovém sektoru“ je vytvořit celkový přehled o fungování neziskového sektoru v České republice.

Teoretická část práce je věnována neziskovým organizacím, formám, kterých mohou z právního hlediska nabývat a pozicím, které zastávají v národním hospodářství. Dále je zpracováno téma financování neziskových organizací a zmapována současná situace neziskového sektoru v České republice. Praktická část diplomové práce se zabývá neziskovými organizacemi žádající o evropský grant v uplynulých letech a průzkumem problémů při získávání grantů v grantovém řízení v souvislosti s faktory, které mohou ovliňovat výsledek tohoto řízení.

Klíčová slova

Neziskový sektor, nezisková organizace, financování neziskových organizací, grantové řízení, program Mládež v akci

7

Annotation

The subject of the thesis "Problems of international finance projects in the nonprofit sector" is to create an overview of the operation of the nonprofit sector in the Czech Republic. The theoretical part is dedicated to non-profit organizations, forms of which may legally acquired and the positions they occupy in the national economy. Emphasis is placed on the funding of non-profit organizations and mapping contemporary situation of non-profit sector in the Czech Republic. The practical part of the thesis deals with non-profit organizations applying for an European grant in recent years and research of problems in obtaining grants in the grant procedure with respect to factors that may affect outcome of this proceeding.

Key Words

Nonprofit Sector, Nonprofit Organizations, Funding of Non-profit Organizations, Grant Procedure, Youth in Action Programme

8

Poděkování

Ráda bych poděkovala Ing. Janě Šimanové za odborné vedení této práce, věcné připomínky při jejím zpracování. Dále všem organizacím, které se zapojily do dotazníkového šetření.

9

Obsah

Seznam zkratek ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam obrázků ... 13

1. Úvod ... 14

2. Úvod do problematiky NNO v ČR ... 17

2.1 Role neziskových organizací ve společnosti ... 17

2.2 Funkce neziskových organizací ... 18

2.3 Právní formy neziskových organizací ... 19

2.4 Nová legislativní úprava neziskového sektoru ... 26

2.5 Velikost a kvalita neziskového sektoru ... 28

2.6 Udržitelný rozvoj neziskového sektoru ... 30

3. Financování NNO ... 34

3.1 Samofinancování NNO ... 36

3.2 Veřejné rozpočty - dotace a příspěvky ... 37

3.3 Financování ze zdrojů Evropské unie ... 40

4. Mezinárodní grantové řízení – Mládež v akci ... 47

4.1 O programu Mládež v kaci ... 48

4.2 Žadatelé a cílová skupina programu ... 49

4.3 Cíle programu Mládež v akci ... 50

4.4 Priority projektu ... 50

4.5 Projekty Programu Mládež v akci ... 52

5. Průběh grantového řízení – mezinárodní projekt Mládež v akci ... 57

5.1 Přípravná fáze – výběr partnera ... 58

5.2 Vyplňování a podání formuláře žádostí ... 59

5.3 Kontrola dodržení kritérií programu ... 61

5.4 Kontrola finančních podmínek ... 62

6. Ověření výzkumných předpokladů – metodika dotazníkového šetření ... 64

6.1 Úvod k dotazníkovému šetření ... 65

6.2 Metoda vyhodnocení sběru dat ... 67

10

6.3 Průběh dotazníkového šetření ... 69

7. Výsledky a vyhodnocení dotazníkového šetření ... 72

8. Zhodnocení výzkumných předpokladů ... 85

9. Závěr ... 87

Seznam použité literatury ... 90

Seznam příloh ... 94

11

Seznam zkratek

AVPO ČR Asociace veřejně prospěšných organizací CSOSI Index udržitelného rozvoje občanského sektoru ČR Česká republika

EK Evropská komise

ERDF Evropský regionální rozvojový fond ESF Evropský sociální fond

EU Evropská unie

EDS Evropská dobrolná služba

ICNPO Mezinárodní klasifikace neziskových organizací FS Fond Soudržnosti

MKČR Ministerstvo kultury České republiky MVČR Ministerstvo vnitra České republiky NNO Nestátní neziskové organizace

RVNNO Rada vlády pro nestátní neziskové organizace TUL Technická univerzita v Liberci

USAID United States Agency International Development ÚPN Úvodní plánovací návštěva

ZSVP Zákon o veřejné prospěšnosti

12

Seznam tabulek

Tabulka 1: Operační programy v období 2014-2020 ... 41

Tabulka 2: Rozdíl mezi komunitárními programy a strukturálními fondy ... 46

Tabulka 3: Termíny uzávěrek žádostí u Národní agentury ... 60

Tabulka 4: Termíny uzávěrek žádostí u Výkonné agentury... 61

Tabulka 5: Příčiny neúspěchu v grantovém řízení ... 75

Tabulka 6: Pozorované četnosti – Kritérium Popis projektu (cíle a priority programu) ... 77

Tabulka 7: Pozorované četnosti – Financování organizace ... 80

Tabulka 8: Pozorované četnosti – Žádosti pro následující grantové období ... 82

Tabulka 9: Důvody, proč nebudou organizace znovu žádat o grant. ... 83

13

Seznam obrázků

Obrázek 1: Vývoj počtu občanských sdružení v letech 1990-2012 ... 21

Obrázek 2: Vývoj počtu obecně prospěšných společností v letech 1990-2012 ... 22

Obrázek 3: Vývoj počtu nadací v letech 1990-2012 ... 24

Obrázek 4: Vývoj počtu nadačních fondů v letech 1990-2012 ... 25

Obrázek 5: Index udržitelného vývoje v ČR v roce 2012 ... 31

Obrázek 6: Srovnání index udržitelného vývoje ... 33

Obrázek 7: Rozdělení prostředků EU do Strukturálních fondů ČR v programovém období 2007-2013 ... 42

Obrázek 8: Struktura projektů v rámci programu Mládež v akci. ... 53

Obrázek 9: Fáze projektového cyklu ... 57

Obrázek 10: 1. fáze projektového cyklu ... 58

Obrázek 11: Úroveň informovanosti o možnostech financování programu Mládež v akci. .... 72

Obrázek 12: Zdroje informací o možnostech financování. ... 73

Obrázek 13: Překážky v grantovém řízení. ... 74

Obrázek 14: Zpětná vazba při neúspěšné žádosti. ... 76

Obrázek 15: Nedodržené kritérium. ... 77

Obrázek 16: Geografické rozložení žádajících organizací. ... 78

Obrázek 17: Právní formy žádajících organizací. ... 79

Obrázek 18: Rozdělení organizací dle zakladatele... 79

Obrázek 19: Zdroje financování ... 80

Obrázek 20: Obrat za rok 2012 ... 81

Obrázek 21: Žádosti pro následující grantové období ... 82

Obrázek 22: Žádosti v následujícím programovém období. ... 84

14

1. Úvod

Tato diplomová práce se zabývá problematikou financování mezinárodních projektů.

Téma autorka zvolila, aby poukázala na významné postavení neziskových organizací v národním hospodářství a problematiku jejich financování z mezinárodních zdrojů.

Neziskové organizace jsou jakýmsi spojovacím článkem mezi ziskovou sférou a státem, zajišťují služby nebo poskytují statky, které nemůže či není schopen ani stát, ani zisková sféra poskytnout. Neziskové organizace prostřednictvím svého působení na občany zvyšují kvalitu života občanů a mají významný multiplikační efekt na ekonomiku státu. Z tohoto důvodu je třeba neziskové organizace podporovat v jejich činnosti, a to i na mezinárodní úrovni.

Organizace využívají tzv. vícezdrojového financování, hledají různé druhy zdrojů pro pokrytí nákladů na své neziskové projekty. Státní dotační politika zaujímá jen část z jejich celkového financování. Evropské dotace a mezinárodní grantyjsou v současnosti významným zdrojem jejich financování,

Hlavním cílem diplomové práce je identifikovat překážky a faktory, které mohou ovlivňovat úspěšnost NNO v grantových řízeních na mezinárodní úrovni. Práce se zaměřuje na evropský program Mládež v akci.

Prvním dílčím cílem vytvoření přehledu o fungování neziskových organizací v České republice a jejich postavení v národním hospodářství, zmapování současného stavu neziskového sektoru v souvislosti s jeho vývojem, kvalitou a také způsoby financování neziskových organizací.

Druhým dílčím cílem je uvést problematiku participace NNO v mezinárodních projektech na programu EK Mládež v akci, způsob implementace a potenciální problémy žadatelů.

Pro splnění dílčího cíle byly definovány následující výzkumné předpoklady:

 Nejpodstatnější překážkou v grantovém řízení je administrativa.

 Aby bylo dodrženo kritérium finanční stability, jsou podporovány organizace, u kterých převažují veřejné zdroje.

15

 V grantovém řízení převažují soukromoprávní subjekty jako žadatelé, protože jsou odkázáni z velké části na vícezdrojové financování.

 Hlavním faktorem neúspěšnosti organizací v grantovém řízení je nedodržení cílů a priorit programu v důsledku nejasného nastavení kritéria kvality projektu.

 Převažující počet neúspěšných žádostí organizací v programovém období 2007 – 2013 odradí potenciální žadatele v podání žádosti pro následující programové období 2014 – 2020.

Výzkumné předpoklady jsou ověřovány prostřednicvím dotazníkového šetření mezi účastníky grantového řízení. Při vyhodnocování jsou použity statistické metody. Průzkum se zaměřuje na Akci 1, 2 a 3 (viz kapitola 5.5 Projekty programu Mládež v akci). Z autorčiny praxe vyplývá, že formulace některých kritérií ze strany Evropské komise mohou být problematické. Jedná se především o kritérium hodnotící kvalitu projektů a navrhovaných metod, které mohou být do značné míry subjektivní a obtížné je tedy i kvantitativní porovnání. Jako podstatnou překážku považuje i administrativu.

První kapitola vytváří celkový přehled o neziskovém sektoru v ČR. Zabývá se funkcemi a rolemi neziskových organizací a také jejich právními formami. Druhá část kapitoly se věnuje současným legislativním podmínkám, vývoji neziskového sektoru a jeho kvalitě, která může ovlivnit konkurenceschopnost organizací v grantových řízeních.

Kapitola 4 obsahuje přehled o možnostech financování neziskových organizací. Konkrétně se zabývá samofinancováním, dotacemi z veřejných rozpočtů a financováním ze zdrojů EU.

Podkapitola Financování ze zdrojů Evropské unie se zabývá strukturálními fondy a jejich operačními programy a granty z komunitárních programů EU, jedním z nich je i zkoumaný program Mládež v akci. Kapitola obsahuje i srovnání mezi strukturálními fondy a komunitárními programy.

Kapitola 5 a 6 blíže představuje průběh grantového řízení se zaměřením na program Mládež v akci. V kapitole 5 je vysvětlena specifičnost mezinárodního grantového řízení a jeho možné bariéry. Dále kapitola objasňuje fungování programu, jeho priority, cíle a konkrétní projekty.

16

Kapitola 6 se zabývá přípravnou fází projektového cyklu programu. Obsahuje detailní informace a kritéria grantového řízení, které musí organizace splnit, aby se mohla účastnit grantového řízení.

V náledující kapitole jsou prostřednictvím dotazníkového šetření ověřeny stanovené výzkumné předpoklady. Je zde uvedena metodika dotazníkového šetření – cílová skupina, vhodný způsob sběru dat, metoda vyhodnocení dat a samotný průběh dotazníkového šetření.

V předposlední kapitole jsou jednotlivé výzkumné předpoklady ověřeny na základě interpretace z dotazníkového průzkumu. Jsou zde naznačeny opatření, která mohou vést k eliminaci existujících překážek.

V závěru diplomové práce jsou shrnuty dosažené cíle a zhodnoceny výzkumné předpoklady stanovené v úvodu práce.

17

2. Úvod do problematiky NNO v ČR

Nejprve je nutné si uvědomit tvorbu státního rozpočtu, kterou tvoří na straně příjmové bilance téměř z 95 % daně. Z této skutečnosti vyplývá, že příjem státního rozpočtu je vysokou mírou ovlivňován daňovými příjmy. Výdaje ovšem musí pokrýt veškeré funkce státu, které jsou dané Ústavou. Stát má povinnost tyto daňové příjmy přerozdělit a tak zabezpečit funkce státu, jak již bylo zmíněno.

Podstatná část výdajů státního rozpočtu musí být poukazována na zajišťování služeb, které definuje Ústava jako základní funkce státu. Tyto služby musí veřejná správa pro občany zajišťovat. Jedná se zejména o školství, kulturu, dopravu, obranu a bezpečnost, soudnictví, vězeňskou službu, oblast důchodového zabezpečení, zastupitelské úřady v cizině a celou řadu dalších funkcí, se kterými se občané denně setkávají.

Stát určuje, v jaké míře budou neziskové organizace naplňovat uspokojování potřeb občanům prostřednictví služeb, které nabízejí. Stát se ale nezbavuje zodpovědnosti zabezpečit tyto služby definované jako funkce státu v Ústavě. Na druhé straně občanská společnost musí přesvědčit o tom, že je schopna poskytovat služby na odpovídající úrovni, vzhledem k tomu, že je financována z peněz daňových poplatníků. ¹ Neziskové organizace mohou být založeny nejen veřejnou správou, ale také soukromoprávním subjektem nebo fyzickou osobou.

2.1 Role neziskových organizací ve společnosti

Neziskové organizace zaujímají velice podstatnou pozici v sociální společnosti, ačkoliv na téma důležitosti neziskových organizací ve společnosti se vedou rozsáhlé diskuze. Výsledkem těchto diskuzí je převažující podceňování přínosu neziskových organizací pro společnost.

Možnost participace občanů na fungonání veřejné politiky v nich vzbuzuje zájem a odpovědnost za své okolí, tím přispívá k sociálně ekonomickému rozvoji (budování tzv.

1 Financování neziskových organizací – 2011 [online]. Ministerstvo financí České republiky. [cit. 2012-02-08].

Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/nezisk_organizace.html?year=2011>

18

sociálního kapitálu). Neziskové organizace umožňují nekonvenční pohled na řešení vzniklých společenských situací a mnohdy i efektivnější řešení, které nemusí být zatíženo přílišnou byrokracií. Podle charakteru poslání rozlišujeme:

Veřejně prospěšné organizace – hlavním posláním těchto organizací je zajištění veřejného občanského blahobytu pomocí nabízení statků a služeb. Hlavním hlediskem veřejné prospěšnosti je transparentnost hospodaření a provozování činnosti.

Vzájemně prospěšné organizace

„Z hlediska demokratického zřízení jsou občanské organizace jedním z důležitých mechanismů zpětné vazby i prevence: mohou upozorňovat na ty oblasti, v nichž je ohroženo fungování demokratických principů.“²

2.2 Funkce neziskových organizací

Pro vytvoření představy o přidané hodnotě neziskových organizací vůči společnosti je důležité si uvědomit i některé funkce, které neziskové organizace zastávají. Existují dvě základní funkce, které se uvádějí v literárních zdrojích. Jedná se o funkci expresivní (participační) a servisní. Expresivní funkci zastávají organizace, které sdružují občany v zájmová uskupení, podporují je v jejich činnosti a tzv. je „mobilizují“. Naopak organizace, které poskytují služby občanům, zajišťují funkci servisní. I přesto, že pohled na funkce neziskových organizací se u různých autorů liší, na základním rozdělení, na funkci expresivní a servisní, se shodnou téměř všichni autoři.

Podle Kramera existují čtyři funkce neziskových organizací. Je to funkce servisní, funkce strážce hodnot, advokační a inovační funkce. Frič se oproti tomu zabývá funkcí servisní

2 Role neziskových organizací ve společnosti [online]. Třetí patro. [cit. 2012-01-06]. Dostupné z WWW:

<http://www.tretipatro.cz/index.php?cmd=page&id=29>

3 POSPÍŠIL M., M. NEUMAYER et al. Neziskové organizace a jejich funkce v demokratické společnosti.

1. vyd. Brno: Společnost pro studium neziskového sektoru, 2009. 32 s. ISBN 978-80-904150-3-4.

19

a expresivní, které jsou měřítkem pro mezinárodní srovnání. Podle ICNPO mají neziskové organizace přiřazovánu tu funci, ve které vykazují převládající činnost.

1. Servisní funkce – organizace poskytují statky (např. jídlo a oblečení v hmotné nouzi) a služby (např. poradenské služby pro emigranty při zapojování do společnosti) na trhu, které nejsou pokryty státem ani ziskovým sektorem, nejsou pro ně atraktivní nebo stát a ziskový sektor nemá podmínky pro jejich nabízení.

2. Advokační funkce (funkce prosazování zájmů) – svými aktivitami organizace prosazují změny v kulturním, sociálním a politickém prostředí, které jsou jejich cílem.

3. Funkce strážce hodnot – vytvářením formálních a neformálních skupin na základě společných postojů, názorů, přesvědčení a kulturní jedinečnosti je zajištěna expresivní funkce.

4. Charitativní funkce – prostřednictvím neziskových organizací je možné transferovat hmotné i nehmotné prostředky a alokovat je v potřebných oblastech.

5. Filantropická funkce – je zastoupena nadacemi a nadačními fondy, které mají za účel rozvoj zdravotnictví, výzkumu v oblastech vědy a techniky nebo historie.

6. Inovační funkce – je prováděna díky novým perspektivám ve vývoji a výzkumu v poskytování služeb a statků.

2.3 Právní formy neziskových organizací

1. Státní neziskový sektor

Rozpočtové organizace - v roce 2000 byly rozpočtové organizace transformovány na organizační složky státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) a organizační složky jiných veřejnoprávních korporací

20

(zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a byla jim odebrána právní subjektivita.⁴

Příspěvkové organizace – jsou zřizované ústředními orgány státní správy nebo orgány územní samosprávy, jako jsou kraje nebo obce. Navzdory tomu, že příspěvkové organizace mají právní subjektivitu, musí se v majetkové oblasti řídit rozhodnutím jejich zřizovatele.

Majetkové poměry se řídí podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 55 však nemají vlastní majetek, za zákonných podmínek jej nabývají pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem se řídí zákonem. Veškeré nakládání s majetkem musí odsouhlasit zřizovatel.

Poslání příspěvkové organizace je definované jejím zřizovatelem a také finanční politika příspěvkové organizace je vymezena jejím zřizovatelem. Příspěvková organizace hospodaří na základě poskytnutého příspěvku nebo odvodu ve vztahu ke zřizovateli, který je ovlivněn výsledky výkonových ukazatelů organizace. ⁵

Organizace ve státním neziskovém sektoru jsou upravovány dle zákona č. 576/1991 Sb., O hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací.

2. Nestátní neziskový sektor

Občanská sdružení

Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Pod pojmem občanského sdružení označujeme spolky, hnutí a kluby. Občanská sdružení jsou zakládána za účelem sdružování fyzických a právnických osob, které chtějí realizovat společný zájem. Členům poskytují pocit sounáležitosti a motivují je k aktivnímu

4 Rozpočtová organizace. [online]. Juridictum. [cit. 2012-01-06]. Dostupný z WWW:

<http://iuridictum.pecina.cz/w/Rozpo%C4%8Dtov%C3%A1_organizace>

5 Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy. [online]. Parlamentní institut. [cit. 2012-01-06]. Dostupný z WWW: <http://www.avpo.cz/wp- content/uploads/2014/01/prispevkove_organizace_v_CR_a_EU.pdf>

21

podílení na plnění cíle. Charakter společného zájmu není náboženský, politický ani podnikatelský. Jedním ze základních rysů je to, že občanská sdružení nemají zaměstnance, ale tvoří je členská základna. Strukturu finančních zdrojů tvoří zdroje veřejné i neveřejné.

Veřejné zdroje v podobě dotací jsou rozdělované v rámci rozpočtové politiky státu na úrovních ministerstev, krajů a obcí. Neveřejné zdroje mohou představovat finanční prostředky získávané od zřizovatele – právnické osoby. Obchodní společnosti si mohou v rámci své působnosti založit občanské sdružení pro zaměstnance a financovat je ze svých zdrojů.

Dalším způsobem v rámci neveřejných zdrojů je samofinancování – jedná¨se o členské příspěvky.⁶

Obrázek 1: Vývoj počtu občanských sdružení v letech 1990-2012

Zdroj: Český statistický úřad, Albertina - Firemní monitor, zpracování vlastní

Graf znázorňuje rostoucí tendenci v zakládání občanských sdružení. Jedním s důvodů je i ten, že občanská sdružení jsou legislativně jednoduše podchycena a jsou tak nejrozšířenejší formou neziskové organizace u nás.

6 BOUKAL P. a VÁVROVÁ, H. A KOL. Ekonomika a financování neziskových organizací. 1. vydání. Praha:

Oeconomica, 2007. 89 s. ISBN: 978-80-245-1293.

22 Obecně prospěšné společnosti

Činnosti obecně prospěšných společností jsou upravovány zákonem č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Tato forma neziskové organizace je poměrně nová a prochází neustálými legislativními úpravami, což dokazuje i poslední novelizace zákona č. 248/1995 Sb. (k 1. 1. 2011) zákonem č. 231/2010 Sb. V něm se mimo jiné upravují vztahy správní rady vůči organizaci – členové správní rady mohou zastávat i zaměstnaneckou pozici v organizaci.

Dále se funkce statutárního orgánu přesunula ze správní rady přímo na ředitele organizace.

Hospodářský výsledek po zdanění již nemůže být převáděn do rezervního fondu.

Obrázek 2: Vývoj počtu obecně prospěšných společností v letech 1990-2012

Zdroj: Český statistický úřad, Albertina - Firemní monitor, zpracování vlastní

Obecně prospěšné společnosti jako právní forma v našem systému neexistovaly. To se změnilo v roce 2006, kdy vešel v platnost 1. ledna zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Stagnace je vidět mezi roky 1998 a 2000, nicméně nejsou podmíněné žádnou legislativní změnou. Důvodem stagnace může být ale právě zmíněná rigidita zákona. Samotný zákon č. 248/1995 Sb. byl novelizován do dnešní doby celkem šestkrát a to zákony č. 208/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 296/2007 Sb.,

23

č.126/2008 Sb. a č. 227/2009 Sb. Z rostoucí tendence vývoje počtu o. p. s. lze usuzovat, že legislativní změny přinášely změny k lepšímu.⁷

Nadace a nadační fondy

Nadace a nadační fondy jsou účelově založená sdružení majetku k dosažení obecně prospěšného cíle. Obě tyto formy upravuje je zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Rozdíl mezi nadací a nadačním fondem je v tom, že nadační fond nemusí skládat povinnou výši minimálního nadačního jmění. Obvykle jsou zakládána nějakou právnickou nebo právně způsobilou fyzickou osobou na její podporu. Nadační fondy mohou být založené i více zřizovateli a v tom případě musí mezi sebou zřizovatelé uzavřít smlouvu.

Nadace a nadační fondy lze rozdělit do základních dvou kategorií ⁸:

Závislé (nesamostatné) nadačními subjekty – zřízeny na podporu zakladatele. Polovina nadací a tři čtvrtiny nadačních fondů spadají do této kategorie. Mezi zřizovatelem a nadací nebo nadačním fondem jsou silné vazby. Dále je můžeme dělit z hlediska zřizovatele.

 Nadace a nadační fondy, které podporují jednoho konkrétního zřizovatele.

 Nadace a nadační fondy zřizované veřejnou správou, proto aby podporovaly a zajišťovaly finanční prostředky do oblastí, které veřejná správa neobstarává.

 Soukromé nadace a nadační fondy – jsou zřizované firmou. Každoročně je jim přidělen příspěvek od zřizovatele dle hospodářského výsledku.

7 PAUŠOVÁ, K. Obecně prospěšná společnost. [Diplomová práce]. Brno: Masarykova univerzita – Právnická

fakulta, 2010. Dostupné z WWW:

http://is.muni.cz/th/134538/pravf_m/Obecne_prospesna_spolecnost_DP_final.pdfhttp://is.muni.cz/th/134538/

pravf_m/Obecne_prospesna_spolecnost_DP_final.pdf

8 Typologie nadačních subjektů [online]. Centrum pro výzkum neziskového sektoru. [cit. 2012-02-08].

Dostupný z WWW: <http://www.e-cvns.cz/soubory/Typologie_nadacnich_subjektu.pdf>

24

Nezávislé nadační subjekty – plní své poslání prostřednictví grantování nebo realizací vlastních projektů. Ty, které se orientují na vytváření vlastní projektů, se chovají jako běžné neziskové organizace.

Obrázek 3: Vývoj počtu nadací v letech 1990-2012

Zdroj: Český statistický úřad, Albertina - Firemní monitor, zpracování vlastní

Základní legislativní rámec občanských společností, včetně úpravy poskytnutí daňového zvýhodnění dárcům, je již od roku 1992. Po roce 1992 nastal velký nárůst nadací, v roce 1997 jich bylo zhruba okolo 5000. V roce 1998 byl zaznamenán prudký pokles počtu zakládaných nadací. Důvodem hlubokého propadu počtu neziskových organizací v roce 1998 je vstup v platnost zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, byl to první samostatný zákon, který upravoval nadační sektor. Jeho náročný výklad a nutnost přeregistrace již fungujících nadací měl za následek zmíněný propad. ⁹

9 Nadace a nadační fondy. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z WWW:

<www.annojmk.cz/content/download/.../Nadace_a_nadacni_fondy.pdf>

25

Obrázek 4: Vývoj počtu nadačních fondů v letech 1990-2012

Zdroj: Český statistický úřad, Albertina - Firemní monitor, zpracovámí vlastní

Nadační fondy jako právní forma vznikly až v roce 1998, kdy vstoupil v platnost zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Do té doby u nás existovaly pouze nadace.

První nadační fondy vznikly přeregistrací z organizací, které měly před vstupem nadačního zákona v názvu „nadace“.¹⁰

Církve a náboženské společnoti

Pojmem církve a náboženské společnosti se rozumí „dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování a duchovní služby.“¹¹ Jsou upravovány zákonem č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Narozdíl od ostatních právních forem neziskových organizací je zaštiťuje i zvláštní právo, upravující vztah světského práva a práva církevního, jedná se o mezinárodní smlouvu, tzv. konkordát. Církve a

10 Nadace a nadační fondy. [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z WWW:

<www.annojmk.cz/content/download/.../Nadace_a_nadacni_fondy.pdf>

11 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů

26

náboženská hnutí žádají o registraci na MKČR, na základě které se stávají právnickou osobou.¹²

Politické strany a hnutí

Politické strany a hnutí se řídí zákonem č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Podmínkou pro podání žádosti o registraci na MVČR je předložení minimálně 1000 podpisů (osob starších 18 let, kteří jsou občany ČR a nebo majících trvalý pobyt na území ČR). V žádosti musí navrhovatel uvést stanovy nově vzniklé strany nebo hnutí, které nesmí být v rozporu se zákonem. Člen strany nebo hnutí může být pouze fyzická osoba – občan ČR starší 18 let, který není členem v jiné straně nebo hnutí.

Nesporným faktem je, že neziskové organizace zastávají v hospodářství státu významnou roli.

Funkce neziskové organizace je ovlivněna právní formou (účelu založení), charakterem poslání nebo zřizovatelem organizace. Hlavní funkce organizace je přidělena na základě té činnosti, která převládá. V České republice se objevují více neziskové organizace servisního typu (poskytující služby) než participační (mobilizující občany).

2.4 Nová legislativní úprava neziskového sektoru

V současnosti ovlivnila neziskový sektor nejvíce novela Občanského zákoníka.

Od ledna 2014 byl Obchodní zákoník nahrazen zákonem o Obchodních korporacích a byla rozšířena působnost Občanského zákoníka o zákony, které již neupravuje Obchodní zákoník, a nespadají ani do zákona o Obchodních korporacích. Největší změna se týká obecně

12 SVOBODA, F. Legislativní prostředí pro činnost církví a náboženských společností. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007. 19 s. ISBN 978-80-239-8481-1.

13 Vybrané aspekty nového Občanského zákoníku a jejich dopad na neziskový sektor. [online] [cit. 2014-18-04].

Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/vybrane-aspekty-noveho-obcanskeho-zakoniku-a- jejich-dopad-na-neziskovy-sektor-cast-i-obecne-prospesne-spolecnosti-od-roku-2014-91487.html/>

O neziskových organizacích. [online] [cit. 2014-18-04]. Dostupné z WWW:

<http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/>

27

prospěšných společností, které nejsou z právního hlediska skutečnými společnostmi.

V souvislosti s obecnou prospěšností, která je v současné úpravě nevhodná a není standartní vůči evropské úpravě, budou obecně prospěšné společnosti ze zákona upravovány podle nového Občanského zákoníku a částečně zákonem o statusu veřejné prospěšnosti, který se nyní připravuje. Status veřejné prospěšnosti¹⁴ bude ukotven v zákoně č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, § 146. Status veřejné prospěšnosti může získat kterákoliv právnická osoba, vyjma právnických osob veřejného práva. Musí ale splňovat kritéria definující veřejnou prospěšnost, jako jsou například:

 Hlavní činnost musí být veřejně prospěšná (uvedená výčtem v ZSVP).

 Podnikatelská činnost může být vykonávána pouze jako vedlejší činnost pouze pro podporu činnosti hlavní.

 Bezúhonnost zakladatelských osob, osob orgánů s důrazem na trestné činy majetkové a hospodářské.

Status veřejné prospěšnosti je spojen například i s daňovými úlevami a zvýhodněními, ale také s povinnostmi se specifickým zpracováním výroční zprávy.

Obecně prospěšné společnosti by měly být nahrazeny pojmem ústav. Nový Občanský zákoník v § 402 definuje ústav jako "právnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených". Ústav na rozdíl od spolku nevystupuje jako členská organizace, ale vztahy uvnitř organizace jsou zaměstnanecké.

Změna legislativy se týká i občanských sdružení. Od 1. ledna 2014 neexistují občanská sdružení (resp. nedají se zakládat), ale zákon zná nový pojem, a tím je zapsaný spolek - z. s.

S novým Občanským zákoníkem je totiž zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů zrušen.

Všechna občanská sdružení založená do konce roku 2013 mají 3- letou lhůtu na to, aby

14 Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. [online]. Asociace veřejně prospěšných organizací. [cit.

2013-31-10]. Dostupné z WWW: <http://www.avpo.cz/sdata/VPO_snem_tisk_989_152.pdf>

28

modifikovala dokumenty, na základě, kterých jsou založeny a vykonávají činnost, v souladu s novou právní úpravou. V případě, že nebudou schopny souladu s novou právní úpravou dostát, mohou se přetransformovat na nové právní formy jako je ústav nebo sociální družstvo.

Dá se předpokládat, že ve statistikách z roku 2013 se výrazně zvýší počet občanských sdružení, která budou chtít využít 3- leté lhůty na přizpůsobení se novému Občanskému zákoníku.

Nadace a nadační fondy prochází také legislativní změnou, nyní spadají pod tzv. fundace, které jsou definované jako sdružení majetku sloužící k určitému účelu. Byl zrušen zákon 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech.

Jediné organizace, kterých se změna Občanského zákoníka nedotkla, jsou církve a náboženské společnosti. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech zůstává stále v platnosti.

2.5 Velikost a kvalita neziskového sektoru

Dle nejaktuálnějších dat zpracovaných ČSÚ a zvěřejněných; portálem www.neziskovky.cz byl počet NNO v červnu roku 2012 celkem 118 444. Dle uvedených grafů je tendence k zakládání NNO vzestupná. Určitým problémem ve fungování a zakládání nových neziskových organizací může být nová legislativa. Její dopad na neziskový sektor nelze zatím změřit, protože nová legislativa přichází v platnost od 1. ledna 2014.

V souvislosti se změnou legislativy, která by byla vhodnější evropských měřítkům, nastává otázka hodnocení kvality jednotlivých příjemců grantů a podporovaných projektů. Jak již bylo zmíněno, dotace z Evropské unie jsou podstatným zdrojem financování NNO. Motivace v získání dotací je vysoká, s tím ale souvisí možnosti zneužití těchto zdrojů.

Při čerpání zdrojů z evropských dotací je problematické určit, která nezisková organizace je opravdu kvalitní a svou činností přináší přidanou hodnotu společnosti. Transparentnost je dalším důležitým faktorem při získávání evropských dotací. Z průzkumu transparetnosti

29

informací na webových stránkách neziskových organizací Pavla Bachmana¹⁵ z roku 2012 plyne, že výroční zprávu zveřejňuje pouze 69 % církevních právnických osob, cca 31 % obecně prospěšných společností, přibližně 31 % nadací a nadačních fondů a na občanská sdružení připadá pouhých 8,5 %. Doposud v České republice neexistoval žádný způsob ohodnocení nebo certifikace neziskových organizací, které by byly kvalitními příjemci dotací.

Značka spolehlivosti pro neziskové organizace¹⁶

Na základě těchto skutečností AVPO ČR připravuje značku spolehlivosti neziskových organizací. Projekt je realizován v období 1. 9. 2013 – 30. 6. 2016 ve spolupráci Evropského sociálního fondu, Evropské unie a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Vzhledem k ojedinělosti projektu v České republice, je projekt vytvářen na základě zkušeností z Německa a Španělska, kde je podobný systém zavedený a je vytvořena metodika hodnocení spolehlivosti NNO.

Hlavním cílem tohoto projektu je zvýšení transparentnosti a věrohodnosti neziskových organizací, zavedení systému hodnocení spolehlivosti NNO. Bude vytvořena veřejná databáze pro širokou veřejnost, veřejné instituce a podnikatelské subjekty.

 Podpora budování kapacit NNO – spočívá v tom, že organizace, která získá známku důvěryhodnosti, bude transparentnější i pro další subjekty na trhu, jako jsou soukromí dárci a další podnikatelské subjekty, které mohou být dobrým partnerem NNO. Tím se stává nezisková organizace stabilnějším zaměstnavatelem a může vykonávat lépe svoji činnost.

15 Transparentnost organizací občanské společnosti. [online] [cit. 2014-19-04]. Dostupné z WWW:

<http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/aktuality/02_prezentace_bachmann_UHK.pdf/>

16 Cesta ke zvýšení věrohodnosti neziskových organizací: zavedení systému hodnocení spolehlivosti neziskových organizací v ČR. [online] [cit. 2014-19-04]. Dostupné z WWW:

<http://www.avpo.cz/2014/cesta-ke-zvyseni-verohodnosti-neziskovych-organizaci-zavedeni-systemu- hodnoceni-spolehlivosti-neziskovych-organizaci-v-cr/>

30

 Podpora profesionalizace NNO – nezisková organizace musí splňovat minimální standardy v oblasti hospodaření a finančního řízení.

Prováděcí metodika spolehlivosti neziskových organizací zkoumá 5 základních oblastí fungování organizace. Jedná se o:

1. Poslání, hodnoty a cíle organizace.

2. Správa, řízení a vnitřní kontrola organizace.

3. Fundraising, vztahy s veřejností.

4. Finanční řízení a hospodaření organizace.

5. Transparentnost vůči veřejnosti.

Zvýšení transparentnosti by mělo vést k celkovému zvýšení kvality neziskového sektoru. Jak velký bude mít dopad značka spolehlivosti, nelze ještě přesně stanovit. Je ale možné posoudit rozvoj neziskového sektoru v posledních letech a srovnání aktuálního stavu s ostatními státy.

2.6 Udržitelný rozvoj neziskového sektoru

V České republice probíhají průzkumy v rozvoji občanského sektoru. Občanský sektor zahrnuje mimo NNO i zájmová sdružení právnických osob, církevní organizace, profesní organizace či komory, jiné komory, veřejné vysoké školy, školské právnické osoby a honební společenstva. Nejnovější data z roku 2012 byla zveřejněna na portálu www.neziskovky.cz v červnu 2013 ve spolupráci s americkou agenturou USAID (United States Agency International Development), která index rozvoje vytvořila ve spolupráci se sledovanými zeměmi.

17 Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v České republice za rok 2012. [online] [cit. 2014-19-04].

Dostupné z WWW: <http://www.neziskovky.cz/sdata/CzechRepublic_CSOSI_2012_532.pdf>

31

Index udržitelného občanského rozvoje (CSOSI) je analytickým nástrojem pro srovnání vývoje občanského sektoru ve střední, východní Evropě a Eurasii. Vývoj je sledován ve 29 zemích již posledních patnáct let. Index udává, jakou měrou je prostředí státu příznivé pro občanské společnosti. Průzkum se zabývá několika faktory, jako je právní prostředí, finanční zajištění, prosazování zájmů, organizační základna, poskytování služeb, veřejný obraz a infrastruktura. Každý z těchto zkoumaných faktorů se hodnotí na škále od 1 do 7, kde 1 znamená velmi pokročilou úroveň rozvoje a 7 nízkou úroveň rozvoje.

Obrázek 5: Index udržitelného vývoje v ČR v roce 2012

Zdroj: http://www.neziskovky.cz/sdata/CzechRepublic_CSOSI_2012_532.pdf, zpracovámí vlastní

Index udržitelného rozvoje v ČR byl v roce 2012 s indexem 2,6, což je zlepšení oproti letem 2004-2011, kdy se index stabilně držel na hodnotě 2,7. Nejméně rozvinutou dimenzí je v České republice finanční zajištění. Naopak v prosazování zájmů jsou na tom organizace občanského sektoru nejlépe ze všech indikátorů. Organizace se aktivně účastnily spolupráce se státními úřady. V souvislosti se změnou Občanského zákoníku se AVPO zasadila o to, aby byl v Parlamentu přijat zákon, který by umožnil občanským sdružením transformovat se na obecně prospěšné společnosti. Aktivitu občanských společností ovšem stěžují úřady, které neposkytují data, která ze zákona poskytovat musí. Situaci zhoršuje i novela zákona o svobodném přístupu k informacím, která byla připravována v roce 2012.

Kromě zmíněných novel proběhly v právním prostředí změny zmiňované v kapitole 3.4 Nová legislativní úprava neziskového sektoru. Díky těmto změnám byl zachycen nárůst právnických a poradenských služeb. Organizace jich využívaly, aby se připravily na nový

32

Občanský zákoník a změny, které přináší. Bohužel problémem v této oblasti je nedostatek odborníků.

Finanční zajištění zaznamenalo nárůst v oblasti firemní filantropie a dobrovolnictví. To lze přisuzovat prohloubení vztahů v rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011. V roce 2012 se téměř zdvojnásobil (ve srovnání s lety 2009-2011) počet žádostí o podporu sociálního podnikání. Může to být způsobeno i tím, že v roce 2012 přišly neziskové organizace v oblasti sportu, kultury a sociálních služeb o více než 1 miliardu Kč. Podle nové legislativní úpravy totiž plynou odvody z loterií a hazardu pouze do státního rozpočtu a rozpočtu krajů a obcí.

V rámci vícezdrojového financování se organizace více snaží o samofinancování prostřednictvím prodeje zboží a služeb. Tato forma financování je problematická z hlediska náročnosti na marketingovou strategii, v níž hraje velkou roli i cena za výrobky, kdy organizace mohou mít jinou představu o ceně výrobků a jejich přidané hodnotě než občané.

Ostrá mediální kritika pouličních sbírek, která kladla důraz na falešné sbírky pod záminkou osobního obohacení, měla za následek pokles výrobků prodávajících se na ulici.

Veřejný obraz souvisí s PR občanských organizací. Nakladatelství Grada Publishing vydalo v roce 2012 knihu Public relations, fundraising a lobbing pro neziskové organizace.

Neziskovým organizacím bylo nabídnuto ze strany firem i poradenství při psaní tiskových zpráv a navázání tak lepší spolupráce s médii. Kontakt mezi médii a organizacemi občanského sektoru se v roce 2012 zlepšil. Média se především zaměřují na téma transparentnosti veřejných výdajů. Bohužel i přes veškerou snahu, je zatím PR v občanském sektoru na nízké úrovni kvůli malé finanční kapacitě organizací.

Ve srovnání vývoje občanského sektoru Česká republika je nad celkovým průměrem všech oblastí. Srovnání probíhá mezi:

 Střední Evropou (severní část) – sem se kromě České republiky řadí Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Slovinsko.

 Střední Evropou (jižní část) – Albánie, Bosna, Bulharsko, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Černá Hora, Rumunsko, Srbsko.

 EUROASIÍ – Arménie, Ázerbajžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Rusko, Ukrajina.

33

 Střední Asií – Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmeniskán, Uzbekistán.

Obrázek 6: Srovnání index udržitelného vývoje

Zdroj: http://www.neziskovky.cz/sdata/CzechRepublic_CSOSI_2012_532.pdf, zpracovámí vlastní

I přesto, že Česká republika dosahuje nadprůměrných výsledků, srovnání probíhá z většiny se státy, které jsou v tomto ohledu rozvojové. Nelze tedy říct, jestli by dostahovala stejných výsledků ve srovnání se státy jižní nebo západní Evropy. Právě podle západních trendů se u nás začíná více rozšiřovat firemní dárcovství, jak vyplývá ze zprávy Indexu udržitelného rozvoje z roku 2012, organizace se proto začaly zaměřovat na strategické plánování. To hraje významnou roli při vytváření žádostí o granty z veřejných fondů a z Evropské unie.

34

3. Financování NNO

Na úvod kapitoly je důležité objasnit pojem, který je pro oblast financování neziskových organizací typický, a tím je fundraising. Fundraising můžeme definovat jako systematickou a stálou činnost, pomocí které fundraiser získává prostředky od různých subjektů a jednotlivců.

Těmito prostředky se nemusí rozumět pouze prostředky finanční. Finanční řízení neziskových organizací není ústáleno, a tak pozici fundraisera často vykonává management organizace (např. ředitel). V současnosti se ale prosazuje snaha o specializovaného zaměstnance. Jednou z nejdůležitějších otázek pro fundraisera je otázka „proč“. Fundraiser svojí aktivitou obhajuje záměry celé organizace vůči poskytovateli prostředků a musí správně identifikovat jeho motivaci.

Finanční zdroje jsou nezbytnou součástí fungování neziskové organizace a prostředkem vedoucí k naplnění jejího poslání. Především u neziskových organizací hraje klíčovou roli strategie, kterou zvolí, protože se snaží o trvalý přísun finančních prostředků. Strategie, kterou nezisková organizace zvolí, se odvíjí od jejích „omezení“, např. právní formě a účelu založení. Při tvorbě strategie finančního řízení se nezisková organizace obrací na okolní subjekty, které se v různých měrách podílejí na plnění jejího poslání. Nezbytností je vícezdrojový charakter financování, který částečně zaručuje stabilitu neziskové organizace. ¹⁸ Zejména v posledních letech při zhoršení ekonomické situace státu, se snaží organizace zaměřovat na nevládní zdroje financování.

Miroslav Hájek ve svém příspěvku¹⁹ uvádí základní rozdělení zdrojů financování neziskových organizací. Rozdělení podle charakteristiky zdroje na naturální a hodnotový zdroj.

Hodnotovým zdrojem se rozumí zdroj peněžní, kterým se financuje chod neziskové organizace. Na druhou stranu naturální zdroj nemá podobu finanční, ale je pro neziskové

18 BELL, J. and J.MASAOKA, and,S. ZIMMERMAN. Nonprofit Sustainability: Making Strategic Decisions for Financial Viability. 1st edition. San Francisco, CA – Jossey-Bass, 2010. 208 pgs. ISBN 978-0-470- 59829-0.

19 Financování a finanční řízení neziskové nestátní organizace. Český finanční a účetní časopis. 2011., roč. 6. č.

1. s. 33-41

35

organizace jedním z nedůležitějších zdrojů, bez kterého by nemohla svoji činnost provozovat.

V praxi se jedná o aktivity dobrovolníků v organizaci, kteří jsou motivováni prvotně jiným faktorem než peněžním a jejich odměna není adekvátní k pozici na trhu práce.

Rozdělení hodnotových zdrojů:

 Státní dotace a příspěvky.

 Fondy EU.

 Granty nadací a nadačních fondů.

 Finanční prostředky získané vlastní hospodářskou činností.

 Členské příspěvky.

 Dárcovství soukromých osob, firem.

 Veřejné sbírky.

Zdroje přímé a nepřímé

Na zdroje neziskových organizací můžeme nahlížet jako na zdroje přímé a nepřímé. Přímé zdroje lze dle jejich typologie rozdělit do 3 základních skupin²⁰. Jedná se o zdroje veřejné, soukromé a vlastní (samofinancování je věnována následující kapitola). Do veřejných zdrojů můžeme zařadit dotace ze stáního rozpočtu a z rozpočtů územně samosprávných celků (města, kraje), dotace z fondů Evropské unie, veřejné zakázky a příjmy z loterií. Vedle poskytování zdrojů soukromými osobami nebo firmami, jsou tu zdroje od jiných neziskových organizací.

V případě zdrojů od jiných neziskových organizací se jedná především o nefinanční výpomoci, ve formě partnerství, vkladu nebo půjčky hmotných statků potřebných k aktivitám

20 HYÁNEK, V., ŠKARABELOVÁ, S., ŘEŽUCHOVÁ, M. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů (metody, problémy, řešení). 1. vyd. Brno: CVNS, 2005. 40 s.

ISBN 80-239-5262-5.

36

organizace nebo barterové dohody o reklamě. Za nepřímé zdroje považujeme daňové slevy a zvýhodnění.

3.1 Samofinancování NNO

Samofinancování neziskové organizace funguje na principu vyvíjení vlastní činnosti, která financuje aktivity vedoucí ke splnění hlavního cíle organizace a provádí se prostřednictvím vlastního podnikání. Aby se mohlo skutečně jednat o samofinancování v neziskové sféře, musí splňovat několik prvků rozdílných od ziskového sektoru. V rámci samofinancování je prioritní poslání a hodnoty, které nezisková organizace svým počínáním nabízí okolí.

Důvodem, pro který přitoupí k samofinancování, je minimalizace ztráty z činnosti nebo snaha o vyrovnaný rozpočet a finanční stabilitu. Zisk, který je dosažen, je zpětně investován do činnosti, která souvisí s posláním neziskové organizace (hlavní činnost NNO). Naopak podnikatelská organizace v tomto ohledu prvotně tvoří zisk a poslání a hodnoty organizace jsou až druhotné. Zisk, který plyne z činnosti, je přerozdělován mezi majitele nebo akcionáře a až následně je použit pro další činnost a rozvoj organizace. Odpovědné osoby za tvorbu a využití zisku jsou v tomto případě především majitelé a akcionáři.

Formy samofinancování

1. Členské příspěvky

Jedná se o pravidelné poplatky, které platí členové sdružení za účast v organizaci. Tato forma samofinancování je velice důležitá, protože nenese prakticky žádná rizika spojená s její činností a zabezpečuje stálý přísun finančních prostředků a díky nim je organizace ekonomicky stabilnější.

2. Platby za poskytované služby

Vedle členských příspěvků se může jednat o rozsáhlejší zdroj financování, který je ale organizačně více náročný. Organizace zpoplatňuje některé poskytované služby, jedná se např.

o poradenství v ekologické nebo sociální oblasti. Jisté riziko tu představuje sektor ziskové sféry, který nabízí placené služby, ale vzhledem k možnostem ziskových organizací mohou

37

dosahovat vyšších standardů. Z tohoto důvodu se neziskové organizace musí podřídit konkurečnímu tlaku a nabízet služby za výhodných finančních podmínek. K financování služeb mohou být využity i např. evropské granty, které konkureční riziko snižují, na druhou stranu je pak těžké vyčíslit skutečnou výnosnost služeb.

3. Prodej vlastních výrobků

Tento druh samofinancování je velice častý u chráněných dílen, kdy je výstupem z hlavní činnosti produkt od klientů dílny. Pro chráněné dílny jsou tržby za výrobky jedním z hlavní zdrojů financování vedle grantů a dotací. Možnost finančně podpořit neziskovou organizaci nákupem výrobku je více atraktivní než dárcovství, kdy dárce za poskytnutý obnos nezískává hmatatelný prvek. Jako přidaná hodnota slouží i marketingové účely a zviditelnění organizace pro případné další dárce nebo zájemce o využívání veřejných služeb.

4. Příjmy z pronájmu

Zdroje neziskové organizace získané z pronájmu mohou tvořit stabilní příjem. Proto se k této variantě financování přiklání velké množství organizací. Hlavním rizikem je solidnost pronájemce, který může svou činností dokonce poškodit dobré jméno organizace, které se buduje v občanské společnosti dlouhou dobu.

3.2 Veřejné rozpočty - dotace a příspěvky

Státní dotační politika je vládou centrálně koordinovaná politika na podporu veřejných služeb.

Dotační politika je projednávána každoročně vládou ČR na základě možností rozpočtu pro další rok a určuje hlavní oblasti podpory. Je prováděna skrze nejvýšší úroveň – ministerstva a prostřednictvím krajů a obcí, pro které není dotační politika „povinná“. Hlavní funkcí státu je poskytování veřejných služeb. Postup při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí je dále zakotveno v § 14 a 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně souvisejících zákonů. Finanční podpora veřejných služeb funguje již od 90. let 20. století, jejím prostřednictvím mohly neziskové organizace naplňovat veřejně prospěšné cíle, pro které byly založeny. Otázku prospěšnosti činnosti neziskové organizace posuzuje stát jako podporovatel. V současnosti je

38

finanční podpora systémová a státní dotační politika vůči NNO je uskutečňována prostřednictvím veřejných politik. Podle posledních údajů RVNNO je možné vidět, jak se podílí státní dotační politika v různých stupních na financování neziskových organizací.

Celkem bylo rozděleno vládou v roce 2011 10,862 miliard Kč²¹ (52,9 % ze státniho rozpočtu, 25,1 % z rozpočtu obcí, 14,8 % z rozpočtu krajů a hl. m. Prahy a 7,2 % ze státních fondů ČR).

Státní dotační politika se ale nedá využívat jako jediný zdroj financování NNO pro zabezpečování veřejných služeb, protože je závislá na politickém prostředí, které není v uplynulých letech zcela stabilní a také proto, že je ordinérního charakteru a nemusí vždy odpovídat finančním nárokům alternativních aktivit neziskových organizací.

Neziskové organizace participují na poskytování veřejných služeb spolu se státní správou na různých úrovních²²:

1. Výlučná – neziskové organizace jsou jediným poskytovatelem veřejné služby (např.

zahraniční humanitární pomoc)

2. Komplementární – hlavním prvkem v poskytování veřejných služeb je státní správa a je doplňována o služby neziskových organizací (např. kulturní aktivity)

3. Alternativní – neziskové organizace se souběžně se státní správou podílí na poskytování veřejných služeb (např. církevní či soukromé školy) se státem nebo jeho organizacemi (např. církevní či soukromé školy)

4. Rozvojová – veřejné služby zajišťují neziskové organizace, které se zabývají specifickými aktivitami, které vedou k rozvoji společnosti (např. výzkumná činnost)

Státní dotační politika je utvářena pomocí různých nástrojů. Můžeme rozlišovat nástroje přímé a nepřímé. Jako přímé nástroje dotační politiky státu chápeme dotace ze státního

21 Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v České republice za rok 2012. [online] [cit. 2014-19-04].

Dostupné z WWW: <http://www.neziskovky.cz/sdata/CzechRepublic_CSOSI_2012_532.pdf>

22 ROSENMAYER, T. Posouzení systému udělování dotací, materiál vypracovaný pro RNNO, 2008.

39

rozpočtu. Mimo dotace může stát používat nástroje nepřímé a pomocí nich podporovat spolupráci mezi státní správou a neziskovým sektorem a také stimulovat k vícezdrojovému financování. Mohou to být veřejné zakázky vypisované státní správou pro neziskové organizace, vícezdrojové financování je podpořeno možností snížení základu daně pro poskytovale finančních prostředků neziskovým organizacím. Mezi další nástroje nepřímé podpory patří finanční opatření, jako jsou například daňová zvýhodnění, úplné daňové osvobození nebo uplatnění DPH pomocí koeficientu na určité aktivity organizace. ²³

Usnesení vlády ČR č. 114 ze dne 7. února 2001 stanovuje podmínky pro poskytování dotací neziskovým organizacím ze státního rozpočtu. § 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákony s problémem související stanovuje oprávněné subjekty pro příjem dotací.

Uvedený zákon se mimo jiné týká:

1. Občanských sdružení.

2. Obecně prospěšných společností.

3. Nadací a nadačních fondů.

4. Politických stran.

Subjekty výše uvedené mohou získat dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů na úrovni státních dotací, které jsou v souladu se zákonem zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Nižší úrovní pro zdroj příjmu je dotace z rozpočtů krajů a pověřených obcí III. stupně na konkrétní projekty, na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Takto přijaté finance mohou být poskytnuty mimo jiné na financování běžného provozu neziskových organizací.

23 HLADKÁ, M. Efektivnost programového financování neziskových organizací. In Sborník příspěvků:

Mezinárodní vědecká konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2008. s. 681-690. ISBN 978-80-7248-504-8.

40

3.3 Financování ze zdrojů Evropské unie

K financování z rozpočtu EU přistupuje stále více organizací, ať už se jedná o sektor neziskový nebo ziskový. Důvody, proč se tak rozhodují, mohou být nestálost politického prostředí, které významnou měrou ovlivňuje státní dotační politiku nebo například nízké příjmy plynoucí ze samofinancování. Přistoupení ČR do EU v roce 2004 se otevřely organizacím širší možnosti pro financování. Ovšem je nutno říci, že se tím zvýšila i konkurence mezi jednotlivými organizacemi, které vstupují do grantového řízení. Proto musí být organizace na vysoké úrovni v přípravě projektů určených pro tento způsob financování.

Dalším hlediskem ovlivňující konkurenci je zcela jistě jazyková vybavenost, bez které není prakticky možné zapojit se do grantových řízení na evropské úrovni.

Z rozpočtu EU je možné získat finanční prostředky pro široké spektrum projektů. Skrze financování projektů může EU realizovat politiky v téměř každé oblasti s výrazným multiplikačním efektem. Právě věřejnost prostřednictvím neziskových organizací má velký potenciál ve vytváření přidaných hodnot. To je jedním z důvodů, proč EU podporuje mimo jiné neziskový sektor.

Z pohledu rozpočtu EU existují tři základní formy²⁵ financování:

 Národní programy – strukturální fondy.

 Komunitární programy (programy Evropského společenství) – jsou to programy, které zabezpečují naplňování vnitřních politik EU v členských zemích.

 Programy vnějšího financování – jedná se o finanční podporu ve třetích zemích.

24 TSAPIKIDOU, D. G. et al. Průvodce fondy EU pro neziskové organizace: cesta labyrintem financování EU.

Praha: Nadace rozvoje občanské společnosti: European Citizen Action Service, 2003. 230 s. ISBN 80- 902302-4-5

25 FONDY EVROPSKÉ UNIE: 26,7 miliard € pro Českou republiku [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj.

[cit. 2013-10-10]. Dostupné z WWW: <http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o- fondech-EU>

41

Následující část kapitoly se zabývá financováním ze Strukturální fondů a Komunitárních programů.

1. Strukturální fondy EU

Základním pramenem Strukturálních fondů je Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech. Strukturální fondy jsou svojí povahou zaměřeny na financování méně rozvinutých regionů a oblastí, které se setkávají například se sociálními a infrastrukturními problémy. Každé programové období se fondy (kromě cílů hlavních) zaměřují na specifické cíle a priority dle aktuálních ekonomických a sociálních potřeb. Fondy mají za účel zvýšit konkurenceshopnost vůči ostatním regionům a zároveň tím zajistit ekonomickou a sociální stabilitu, udržitelný růst a soudržnost v rámci země a potažmo i EU.

Pro programové období 2014–2020 bylo vymezeno usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 20 operačních programů:

Tabulka 1: Operační programy v období 2014-2020 1. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

2. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 3. Operační program Zaměstnanost

4. Operační program Doprava

5. Operační program Životní prostředí 6. Integrovaný regionální operační program 7. Operační program Praha - pól růstu ČR 8. Operační program Technická pomoc 9. Operační program Rybářství 2014-2020 10. Program rozvoje venkova

11. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou 12. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a Českou republikou 13. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a Českou republikou 14. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou 15. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou 16. Operační program nadnárodní spolupráce Central Europe 2020

17. Operační program nadnárodní spolupráce Danube 18. Operační programy meziregionální spolupráce 19. ESPON 2020

20. Operační program INTERACT III

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Operacni-programy, zpracování vlastní

42

Finanční plány EU jsou sestaveny v programových obdobích. Cílem programového období 2007-2013, byla podpora těch regionů, které mají HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru HDP na obyvatele v Evropské unii – cíl konvergence. Na základě tohoto měřítka je možno podporovat všechny kraje ČR s výjimkou Hlavního města Prahy. Praha ale spadá do druhého cíle - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost patří do něj i všechny regiony, které přesahují limit pro zařazení do prvního cíle. Evropská územní spolupráce poskytuje prostředky pro přeshraniční spolupráci regionů. V následujícím grafu je znázorněno rozdělení prostředků pro ČR v rámci Strukturálních fondů pro programové období 2007–2013. Celkem je za programové období 2007–2013 přiděleno cca 752,70 mld. Kč (přepočtem směnného kurzu 1 EUR = 28,2 CZK).

Obrázek 7: Rozdělení prostředků EU do Strukturálních fondů ČR v programovém období 2007-2013

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU, zpracování vlastní

Principy strukturální fondů

Podpora ze strukturálních fondů je postavena na základě principů zakotvených v legislativním rámci. Zde jsou uvedeny hlavní principy, na kterých je financování založeno.

Princip programování – rozděluje finanční pomoc do několikaletých programů, pro které jsou zpracovány programové dokumenty.

Princip koncentrace – pomoc je účelně zaměřená na ty regiony, které potřebují nejvíce podpořit v cílech, které jsou předem definované. Principem je také větší podpora menších