NÁRODNÍ GALERIE LUDWIG MUSEUM V BUDAPEŠŤI

(1)

NÁRODNÍ GALERIE LUDWIG MUSEUM V BUDAPEŠŤI

(2)

Projekt Liget Budapest přichází s ojedinělým zevrubným cílem obnovy a aktivace městského parku Városliget v Budapešti. Součástí tohoto záměru je i výstavba nové muzejní čtvrti, která jednoznačně posiluje představenou koncepci parku jako zřetelného kulturně-rekreačního prostoru uvnitř města. Práce se zabývá posledním problematickým objektem Maďarské Národní galerie a Ludwig Musea z pětice nových budov muzejní čtvrti, který jako jediný neshledal vítěze v mezinárodní architektonické soutěži. Návrh proto k řešení přistupuje zcela svobodně a snaží se nalézt a využít potenciál místa, reagovat na nové prostorové uspořádání a nově formovat veřejný a kulturní prostor k prezentaci maďarského umění.

ABSTRAKT

(3)

A | SEZNAM PŘÍLOH

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU B.1 - Zadaní a interpretace zadání B.2 - Analýza místa

B.3 - Analýza stavebního programu B.4 - Koncept

C | NÁVRH

C.1 - Situace širších vztahů C.2 - Situace řešeného území C.3 - Půdorysy

C.4 - Řezy C.5 - Pohledy

C.6 - Výkres základního uspořádání konstrukčního řešení C.7 - Vizualizace exteriéru

C.8 - Vizualizace interiéru

D |PRŮVONÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA D.1 - Průvodní zpráva

D.2 - Technická zpráva

E| ZÁVĚR

(4)

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU

(5)

Návrh nové budovy maďarské Národní galerie a Ludwig Musea v severovýchodní části Budapešti v městském parku Városliget. Úkolem diplomanta je nalézt a využít potenciál místa, zapojit návrh budovy do celkové koncepce chystané obnovy parku a formovat funkční a estetický návrh galerie a musea 21. století, který přispěje k důstojné prezentaci maďarské kultury.

Zadání práce vychází z vypsané mezinárodní architektonické soutěže Liget Budapest Gallery http://www.ligetbudapest.org/gallery a z předchozí vypsané mezinárodní architektonické soutěže Liget Park Projekt. Diplomant má právo volně interpretovat soutěžní zadání.

Úvodem své práce bych rád uvedl, že detailně specifikované zadání se všemi odpovídajícími náležitostmi pro návrh nové budovy Maďarské Národní galerie a Ludwig Musea bylo určeno výhradně pro uzavřenou skupinu soutěžících. Proto jedinou možností, jak zjistit základní klíčové parametry bylo z otevřené diskuse soutěžících s vyhlašovatelem soutěže k upřesnění některých sporných bodů zadání. Z této diskuse pro mě vyplynuly základní zamýšlené parametry budovy, jako např. maximální výškové omezení do 25m výšky s možností tvarové dominanty až do 40m, výstavní plocha stálé sbírky Národní galerie 10 tis. m2 a doporučení k rozdělení vstupní a zásobovací částí pro obě instituce. Dalším předpokladem je demolice dnešní haly Petőfi Csarnok v těsné blízkosti pozemku s kterou počítá urbanistická koncepce muzejní čtvrti. Tento pozemek pak bude využit jako místo pro záchytné podzemní garáže návštěvníků Národní galerie, Ludwig Musea a přilehlého parku s čímž je nutné při vlastním návrhu počítat, nejlépe přímo navrhnout novou podobu tohoto prostoru.

Na základě těchto základní vstupních informací, předloženého vlastního výpočtu aktuálních provozních ploch institucí, porovnání referenčních ploch a schémat podobných institucí a vlastní úvahy jsem dospěl k závěru, že k celkovému řešení bude vhodné přistoupit formou sdružení těchto institucí. Sdružení umožní eliminovat zdvojování provozních a technologických prostorů budovy, přispěje k rozvoji synergického prostředí mezi oběma institucemi a pro návštěvníky vytvoří atraktivnější a konfrontační kulturní atmosféru.

Další úvahy ověřovaly problematiku podzemích garáží, které se mají nacházet v těsné blízkosti pozemku a bylo tak nezbytné se tímto prostorem důkladně zabývat v souvislostí s bezprostřední návazností na provozní schéma nové budovy galerie.

Od počátku práce jsem tento prostor vnímal jako jistou přirozenou součást řešeného místa. Proto tyto úvahy v mém řešení nakonec vyústily k přímému sdružení tohoto prostoru s budovou galerie a formují tak úplný a zřetelný návrh pro celé řešené území.

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.1 - ZADÁNÍ A INTERPRETACE ZADÁNÍ |

ZADÁNÍ

(6)

MAĎARSKO A BUDAPEŠŤ

Budapešť je hlavním městem Maďarska, země ležící v střední Evropě. Maďarsko je charakteristické svou rovinatou rozlohou, tvořící tzv. Velkou a Malou uherskou nížinou. Relativně hornaté je jen severní hranice, tvořená Západními Karpaty. Jihozápad tvoří Zadunajské pohoří, kde došlo, k tektonickému zlomu a vznikly zde velká přírodní jezera Balaton a Velence. Maďarsko se nachází v středoevropském mírně kontinentálním podnebí s nízkým výskytem dešťových srážek. Hlavní řečiště tvoří řeky Dunaj a Tisa.

Maďarsko

Na dnešní území Maďarska přišli Maďaři koncem 9. století. Kočovný způsob života je zde dovedl až ze západní Sibiře. Náleželi do tzv.

ugrofinské větve národů. Dnešní Maďarsko je pouze část bývalého Uherska. Ve středověku vzniklo Uherské království, kde krátce vládli i Jagellonci. V 17. stol se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie. Po potlačené revoluci v roce 1848 a hlavně po Prusko-rakouské válce 1866, dalo vznik Rakousku-Uhersku. Po roce 1910 se stupňovalo napětí v celé Evropě a roku 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka Rakousko-Uherského trůnu Františka Ferdinanda d´ Esteho. Atentát vyplynul z dramatické situace na Balkánském poloostrově a byl také rozbuškou k vyvolání první světové války. V průběhu této války se začala projevovat špatná ekonomická situace a národní nejednotnost, což byly jedny z příčin rozpadu Rakouska-Uherska. Začaly vznikat okolní státy dle příslušné etniky a tzv. Trianonská smlouva určila poválečné uherské hranice. V následném meziválečném období bylo vyhlášeno opět Maďarské království. V době druhé světové války se vedly hlavní boje o Budapešť. Sovětské i německé armády proti sobě bojovaly s velkým nasazením bez ohledu na počet padlých vojáků i civilistů. Německá armáda nasadila i vzdušné síly a bombardovala Budapešť, ve které zničila všechny mosty přes Dunaj. Maďarsko bylo na konci druhé světové války osvobozeno stejně jako zbytek východní části Evropy sovětskou armádou. Následně vznikla druhá Maďarská lidová republika pod stálým sovětským vlivem. Po pádu komunismu na konci osmdesátých let 20. století bylo poprvé v dějinách ustanoveno demokratické zřízení - Maďarská republika.

Budapešť

Vznik Budapešti se datuje k roku 1873 sloučením dvou samostatných částí Budína a Pešti. Městem protéká řeka Dunaj, která jej rozděluje na dvě odlišné části a dává vzniknout i několika ostrovům, jako například Markétinu a Csepelskému ostrovu. Metropole má 1 744 665 obyvatel. Levý břeh Budapešti je rovinatý, zatímco pravý je spíše značně kopcovitý tvořen Budínskými vrchy, kde se nachází jedny z nejdelších krápníkových jeskynních ve střední Evropě. Oba břehy jsou propojeny v celé své délce 10 mosty, z nichž nejznámější je Řetězový most. Díky velkému množství termálních pramenů je Budapešť největším lázeňským hlavním městem na světě. V historii zde byly vybudovány královské lázně Raitzen a Rudas v římském stylu, zatímco termální lázně Széchenyi, které jsou nejrozsáhlejší léčebné lázně v Evropě, jsou postaveny v neoklasickém stylu. Budapešť je známá svými historickými památkami, mezi které patří budova parlamentu Országház, postavená v roce 1886 k potřebám nově vzniklého města Budapešť. K dalším symbolickým stavbám patří Budínský hrad, ve kterém dnes sídlí Maďarská národní galerie, Maďarské historické muzeum, Széchenyiho knihovna.

V Budapešti žije velká židovská komunita, z jejíchž náboženských potřeb zde bylo historicky vybudováno 22 synagog, z nichž nejvýznamnější je synagoga Dohány. Nachází se zde i židovská modlitebna Tancsic i rozsáhlé židovské hřbitovy. Metropole zajišťuje i další kulturní akce pořádané v muzeích, galeriích, na divadelních a operních scénách. Návštěvníci zde mohou ochutnat rozmanitou maďarskou kuchyni s pikantní chutí, typické tokajské víno a poslechnout nefalšovanou cikánskou hudbu. V městě je možno také cestovat nejstarším evropským metrem, tramvajemi, trolejbusem. Letecká doprava zajištěna čtvrtým nejrušnějším mezinárodním letištěm střední Evropy nesoucí název po hudebním skladateli Ferenci Lisztovi. Nezapomenutelným zážitkem pro nás bude večerní plavba lodí po Dunaji, která se vzpomínkou na Budapešť zůstane dlouho v našich srdcích.

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

Pešť Budín

Budapešť

Znak Budapešti

(7)

BUDAPEŠŤ - VÝZNAMNÉ KULTURNÍ ČÁSTI

01 |Budínský hradní vrch | Hradní vrch se ční na pravém břehu Dunaje. Většinou se uvádí, že jej tvoří dvě části. První z nich je Staré město, které dnes tvoří drobné členité uličky, dříve obývané prostým lidem a druhou částí tedy Královským palácem, který zde má své místo již od pol. 13. stol.

02 |Budínský hrad - Královský palác | Na místě hradního vrchu založen již v pol. 13. stol. V průběhu historie královský palác prošel četnými demolicemi a přestavbami, které vyústily koncem 19. stol. v rozsáhlý stavební úkol vytvoření monumentálního hradního komplexu, autonomní uherskou vládou. Během II. sv. války v roce 1944 byl palác vybombardován a vypálen. V důsledku politický změn po II. sv.

válce palác dále chátral až roku 1968 došlo k zpřístupnění veřejnosti a posléze i umístěním Maďarské Národní galerie a Budapešťského historického muzea. V roce 1987 se Budínský hrad stal součástí Světového dědictví UNESCO.

03 |Matyášův chrám | Společně s Morovým sloupem jsou dominantami centrálního náměstí Starého města na Budínském hradním vrchu.

Ve své bouřlivé historii byl Turky přestavěn na mešitu, posléze přestavěn na korunovační chrám a za II. sv. války sloužil jako kuchyně německé armády.

04 | Rybářská bašta | Se rozprostírá na severní hraně Budínského hradního vrchu .Díky své poloze nabízí jedinečné výhledy na protilehlé panoráma Pešti a budovy Maďarského parlamentu. Postavena koncem 19. stol. v novorománském stylu.

05 |Gellértova hora a Socha Svobody | Je se svými 235 metry zřetelnou dominantou pravého břehu Dunaje. Od pol. 19. stol. se na vrcholu nachází obranná Citadela, která během II. sv. války sloužila německým vojáků k ochraně proti rudé armádě. Na svém cípu dnes stojí Socha Svobody, jako památka na osvobození Maďarska od nacismu.

06 |Gellértovy lázně | Jedny z předních Budapešťských lázní jsou součástí lázeňského hotelu Gellért, vybudovaného v letech 1912-1918 v secesním stylu.

07 |Maďarský parlament | Budova Maďarského parlamentu je monumentální a reprezentativní ikonou nejen levého nábřeží Dunaje, ale celé Budapešti i Maďarska. Je to jedna z prvních a největších vládních budov v Evropě. Postavena v letech 1885-1904 v neorenesančním stylu a s četným odkazy na maďarskou historii.

08 |Etnografické muzeum | Založeno již v roce 1872 jako součásti Národního muzea. Od roku 1973 sídlí v paláci na náměstí Kossuth v blízkosti budovy Parlamentu. Sbírka čítá tisíce exponátů věnované maďarské lidové kultuře.

09 |Národní muzeum | Založeno v roce 1802 jako Maďarské Národní museum mapující komplexní maďarskou historii. Od roku 1847 sídlí v neoklasicistní budově.

10 |Palác umění | Novodobá kulturní instituce otevřená v roce 2002 v jižní okrajové části Budapešti. Je místem, kde sídlí Národní koncertní síň, soubor tance Národního divadla a Ludwig Museum.

11 | Uměleckoprůmyslové muzeum | Slavností otevření v roce 1896. Je třetím nejstarším muzeem ve svém oboru. Sbírka se převážně naměřuje na lidové maďarské užité umění porcelánu a keramiky.

12 |Basilika sv. Štěpána | Je nejvýznamnější katolickou chrámovou stavbou v Maďarsku dokončenou v roce 1905.

13 |Dohányho synagoga | Postavena v roce 1854-1859 v maursko-španělském stylu. Jedná se o velice významnou stavbu Budapešti, neboť se jedná o největší synagogu v Evropě a druhou největší na světe mimo Izrael.

14 |Maďarská státní opera | Slavností otevření se uskutečnilo v roce 1884. Budova opery situovaná na Andrassyho třídě a postavena v dobovém neo-renesančním stylu . Na výzdobě se podíleli maďarští národní umělci. Součástí sochařské výzdoby je i socha Franze Lista. Opera se chlubí sálem s jednou z nejlepších akustik v Evropě.

15 |Dům teroru | Slavností otevření proběhlo v roce 2002. Museum se nachází na Andrassyho třídě. Expozice se věnuje fašistickému a komunistickému teroru v Maďarsku.

16 |Andrássyho třída | Jedná se o nejznámější maďarský bulvár vycházející z centra města a ústící na Náměstí hrdinů a parku Városliget dokončený roku 1876. Soustředí se zde významné kulturní a obchodní aktivity. Pod povrchem ve směru třídy projíždí první historická linka metra v Evropě. Je součástí Světového dědictví UNESCO.

17 |Náměstí hrdinů | Bylo vybudováno s vazbou k oslavě tisíciletí od příchodů Maďarů do své vlasti roku 1896. Samotné náměstí velkoryse zakončuje Andrassyho třídu. Ve svém středu se nachází Památník Tisíciletí. Tvoří jej 36m vysoký sloup a kolonáda se 14 soch osobností maďarských dějin. Je součástí Světového dědictví UNESCO.

18 | Muzeum krásného umění | Součástí urbanistického záměru k oslavě tisíciletí. Budovy vystavena v neoklasicistním stylu a své prostory slavnostně otevřela v roce 1906. Po oddělení maďarských sbírek pro Národní galerii, prezentuje převážně evropské univerzální umění.

19 |Palác umění | Součástí Náměstí Tisíciletí. Nachází se na proti Muzeum krásného umění. Slavností otevření v roce 1895. Palác umění slouží pro dočasné výstavy nemá vlastní stálou sbírku.

20 |Muzeum dopravy | Prezentuje jednu z nejstarších sbírek zaobírající se vývojem dopravy v Evropě. Jedinečností jsou velkoprostorové dopravní modely.

21 |Széchenyiho lázně | Jedná se o nejrozsáhlejší léčebné lázně v Evropě. Byly vybudovány v roce 1909-1913 v městském parku Városliget.

0403

01

02

05 06

07 08

10 09

12 14

13 15

16

17 18

19

20 21

11

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(8)

01 |Budínský hradní vrch 02 | Královský palác

08 |Etnografické muzeum

15 |Dům teroru

09 |Národní muzeum

16 |Andrássyho třída

10 |Palác umění

17 |Náměstí hrdinů

11 | Uměleckoprůmyslové muzeum

18 | Muzeum krásného umění

03 |Matyášův chrám 04 | Rybářská bašta 05 |Gellértova hora a Socha Svobody

12 |Basilika sv. Štěpána

19 |Palác umění

06 |Gellértovy lázně

13 |Dohányho synagoga

20 |Muzeum dopravy

07 |Maďarský parlament

14 |Maďarská státní opera

21 |Széchenyiho lázně

BUDAPEŠŤ - FOTOGRAFIE VÝZNAMNÝCH KULTURNÍCH ČÁSTÍ

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(9)

VÁROSLIGET

Budapešťský park Városliget (Městský park) se nachází na severovýchodní hranici vnitřní části Budapešti. Városliget se rozprostírá přibližně na obdélníkové ploše 1,3km2 a tvoří tak po Markétině ostrovu druhou největší souvislou městskou zelenou plochu ve městě. Je situován mezi několik rušných dopravních tepen městského a příměstského charakteru. Severozápadní hranici tvoří železniční koridor, který dopravně obsluhuje budapešťské západní nádraží Nyugati. Severovýchodní linii tvoří ulice Hermina út, která navazuje dálniční přivaděč M3 a městský okruh. Jihovýchodní část parku ohraničuje ulice Ajtósi Dürer sor. Jihozápadní část parku ukončuje frekventovaná ulice Dózsa György út, na kterou kolmo na Náměstí Hrdinů |01| navazuje nejvýznamnější městská historická komunikace Andrássyho třída |02|, která park svazuje s centrem města a spolu vytvářejí zřetelnou městkou osu. Veřejná doprava, je díky historickým souvislostem, zastoupena zastávkou nejstarší podzemní dráhy v Evropě, která se nachází na rozhraní konce Andrassyho třídy a Náměstí Hrdinů. Posléze vybudovaná další stanice je v sousedství Széchenyiho lázní. Ostatní veřejná doprava je tvořena sítí zastávek trolejbusů převážně při obvodu parku. Dopravní obsluhu vnitřní části parku zajišťují tři průjezdné linky trolejbusů. Osobní automobilová doprava je soustředěna při obvodu parku. Výrazněji frekventovanější vnitřní komunikací je pouze příčná komunikace Kós Károly stny. navazující na osu Andrássyho třídy a Náměstí Hrdinů. Centrální záchytné parkoviště se nachází při ulici Dózsa György út a tvoří ho nepřetržitý 800m dlouhý čtyř řadový parkovací pás. Další parkovací plochy, již drobnějšího charakteru, jsou v okolí dopravního muzea, haly Petőfi Csarnok a Széchenyiho lázní.

Samotná vrstevnatá historie parku se začíná psát přibližně kolem roku 1808, kdy vzniká Zkrášlovací výbor, který iniciuje proměnu Városliget na kultivovaný a funkční městský park. V následující letech se zde začínají pozvolna objevovat první veřejné aktivity jako např. v roce 1810 vzniká zábavní Caroussel. Roku 1813 Zkrašlovací výbor vypisuje mezinárodní soutěž na krajinářskou úpravu parku.

Začátekem 70. let 19. stol. v parku již plnohodnotně funguje Zoologická zahrada |03| i zábavní lunapark |04|. V roce 1876 byla slavnostně dokončena Adrássyho třída, která po dlouhých letech důstojně připojila městský park k samotnému jádru města. K zásadním okamžikům dochází na přelomu století, v roce 1855, kdy byla v parku zahájena Národní výstava, která do značné míry předurčila budoucí podobu parku na desítek let dopředu. Z této výstavy se do dnešní doby zachoval dům Olof Palme |05|. S blížícími se oslavy milénia příchodů Maďarů do své vlasti a přelomem století, také vzrůstala stavební činnost na území parku. Roku 1895 byl dokončen Palác umění |06| na Náměstí Hrdinů. V roce 1896, v roce oslav tisíciletého výročí příchodů Maďarů do své vlasti, byla slavnostně zahájená výroční Národní výstava Tisíciletí |07|, která již čítala 200 výstavních pavilonů i dočasnou dřevěnou stavbu hradu Vajdahunyad |08|. K této slavnosti příležitosti byla zprovozněna první linka podzemní dráhy v Evropě a zahájena realizace Památníku Tisíciletí |09| na Náměstí Hrdinů. Roku 1899 otevřelo své dveře Královské muzeum dopravy |10|. V roce 1906 přivítalo své první návštěvníky velkolepé neoklasicistní Muzeum krásného umění |11|na Náměstí Hrdinů. Pro velký úspěch byl dočasný hrad Vajdahunyad přestavěn do standardní cihlové podoby v roce 1908. Během své již stoleté historie parku byly průběžně prováděny testovací vrty, jestli se v tomto místě nenacházejí horké termální prameny. Na základě výsledků průzkumů byly pak v roce 1913 vystavěny nejrozsáhlejší léčebné lázně v Evropě - Széchenyho lázně |12|. V roce 1925 hostí Budapešť první mezinárodní veletrh |13|

na svém výstavišti v parku Városliget. Roku 1929 byl slavnostně téměř po 30ti letech dokončen Památník Tisíciletí s 36m sloupem a andělem Gabrielem a postraními jezdeckými sochami knížete Arpáda. V povzdálí je pak situována kolonáda s 14 sochami tvořící pantheon maďarských dějin. Během bombardování v roce 1944 dochází k citelnému poškození Muzea krásného umění, Paláce umění a Zoologické zahrady. V roce 1956 23. října dochází k Maďarskému povstání na náměstí Ötvenhatosok tere a svržení Stalinovy busty. V roce 1972-78 byl definitivně ukončen provoz Mezinárodního výstavního areálu, který byl přesunut na nové místo. Stavby byly strženy a společně s terénními úpravami částečně vytvořily uměle navezený kopec Királydomb |14| v jihovýchodní části parku. V roce 1985 na místě bývalých mezinárodních veletrhů vzniká hala Petőfi Csarnok |15| prostor pro volnočasové aktivity mládeže, především hudebních vystoupení. Hala se stala jedním z důležitých kulturních center Budapešti. V roce 1990 všechna umělecká tvorba minulého režimu z parku odstraněna do depozitáře. V roce 1991 na Náměstí Hrdinů sloužil mši papež Jan Pavel II. V roce 2006 slavnostně odhalen památník Maďarského povstání |16|. V roce 2013 dochází k definitivnímu uzavření zábavního parku Vidám park. V roce 2014 probíhá tisková konference, která představuje budoucí vizi a koncepci parku - Projekt Liget Budapest. V roce 2015 uzavřeno Muzeum krásného umění z důvodů celkové rekonstrukce.

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(10)

VÁROSLIGET - HISTORICKÉ SITUACE

Situace rok 1813 Situace pol. 19. stol.

Situace 60.léta 20.stol. - BNV - Budapešťský mezinárodní veletrh

Situace rok 1896 - Národní výstava Tisíciletí

Situace rok 1896 - Národní výstava Milénia Situace rok 2006 - Památník Maďarského povstání

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(11)

VÁROSLIGET - HISTORICKÉ FOTOGRAFIE

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(12)

VÁROSLIGET - SITUACE DNEŠNÍ STAV

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

05

(13)

VÁROSLIGET - SOUČASNÉ FOTOGRAFIE

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(14)

VÁROSLIGET - PROJEKT LIGET BUDAPEST

Projekt Liget Budapest představuje vizi velkolepého a postupného plánu na revitalizaci dnes již kulturně a fyzicky zastaralého nejstaršího budapešťského městského parku Városliget v severovýchodní části města. Park během své již více než dvousetleté historie prošel řadou dílčích či zásadních změn, které vždy předurčily jeho podobu na několik desítek let dopředu. Z dnešního pohledu se jako přirozenými okamžiky v historii parku jeví založení Zoologické zahrady a Zábavního parku, jejichž odkaz bez větších změn přetrval až do přítomnosti. Naopak bezesporu zásadním momentem ve vývoji parku bylo rozhodnutí o situování Národních výstav a oslav Tisíciletí do této lokality. Postupným vývojem se tato idea rozvinula a naplnila příchodem očekávaných institucí. Oslavy Tisíciletí položily základy novému směřování kulturního života v parku a Národní výstavy se časem transformovaly do rozměrného a stálého Budapešťského mezinárodního výstaviště (BNV), které do parku dokázalo přivést tisíce nových návštěvníků. Poslední zásadním momentem ve vývoji parku bylo v průběhu 70. let 20. stol., po necelých sto dvaceti letech, ukončení nepřetržité a rozvinuté tradice výstavních veletrhů na tomto místě. Uzavření a následná demolice Mezinárodního výstaviště, tak nově formulovala centrální část parku do rozsáhlé zatravněné volné plochy. Od začátku 80. let 20.stol se park dočkal pouze lokálních bezkoncepčních stavebních zásahů a jeho étos začal postupně slábnout. Zásadní změnu nepřinesly ani politické změny v 90. letech 20.stol a park si tak žije svým životem až do dnešních dnů. Tyto skutečnosti dovedly stav parku do žalostného kulturního a fyzického vyčerpání, které jednoznačně pocítí každý, kdo park navštíví. Tento problém je dnes již natolik zřetelný , že po téměř půl století chaotického vývoje přichází vize renesance odkazu tohoto jedinečného přírodně-kulturního prostředí, která opět určí vývoj na desítky let dopředu.

V současnosti se k projektu Liget Budapest upíná pozornost minimálně kulturního prostředí střední Evropy, neboť se jedná o největší probíhající projekt výstavby muzeí v Evropě. Cílem projektu se stalo nejen park kompletně obnovit a modernizovat, ale především mu vtisknout novou zřetelnou koncepci či vizi, která mu po půl století tolik chyběla. První kroky v roce 2011 učinili ředitel Muzea krásného umění a státní tajemník pro kulturu. Koncem roku již projekt získal vládního komisaře a stal se prioritou maďarské vlády. V roce 2012 byla definitivně schválená koncepce s cíly rozvoje parku, která zřetelně směřuje k vytvoření zcela nového obrazu parku jako atraktivního kulturně-přírodně-relaxačního prostoru pro trávení volného času, který by měl být i v mezinárodním srovnání ojedinělým parkem v Evropě. Koncepce počítá s modernizací Zoologické zahrady, Zábavního parku, Széchenyiho lázní i Muzea krásného umění.

Ovšem hlavním cílem koncepce je založení nové muzejní čtvrti, která se tak po půl století rozprostře do míst bývalého Mezinárodního výstaviště a jistě taktéž přiláká tisíce nových návštěvníků. Budapešť, po vzoru např. nedaleké Vídně, se snaží aplikovat myšlenku muzejní čtvrti, která koncentruje významné národní kulturní instituce do docházkové vzdálenosti a celkově vytvoří atraktivnější turisticky-kulturně-rekreační městský prostor a touto cestou se ji pravděpodobně podaří navýšit zájem o návštěvu i u turistů, kteří přijíždějí na krátkodobý pobyt. Novými dominantami muzejní čtvrti bude Nová budova Národní galerie a Ludwig Musea, Etnografické muzeum, Muzeum Fotografie, Muzeum Architektury a Dům maďarské hudby. Na všechny tyto kulturní instituce proběhla v roce 2014 mezinárodní architektonická soutěž, která v průběhu roku vyhlásila vítěze jednotlivých muzeí. Pouze v případě budovy Národní galerie a Ludwig Musea se porota neshodla na vítězném návrhu a celou soutěž vypsala opakovaně na podzim 2014 s vyhlášením výsledků na jaře roku 2015. Záměrem schválené koncepce je realizovat hlavní části do roku 2018.

Při své studijní cestě jsem se neustále snažil představit tyto výše uvedené a připravované změny, které s sebou přinese nová koncepce parku. Proto svém návrhu s těmito vazbami pochopitelně pracuji a snažím se na ně reagovat. Po celkové osobní prohlídce parku, chápu tuto koncepci jako pravděpodobně nejúčinnější východisko ze značně komplikované situace, ve které se park v současnosti nachází a kterou jsem výše nastínil. Neznalého volně brouzdajícího návštěvníka parku, který se snaží vnímat okolí v němž se nachází, pak časem dostihne všudy přítomná atmosféra jistého vyprázdnění se vzpomínkou na lepší časy. Pevně proto věřím, že představená koncepce rozvoje muzejní čtvrti v centrální části parku pomůže aktivovat jeho skrytý potenciál a pomůže opět navrátit jeho přetrvávající étos jedinečného místa, kterým vždy v historii bylo.

Etnografické muzeum | Vallet de Martinis DIID architectes

Muzeum architektury a Muzeum Fotografie| Középülettervező Zrt.

Dům maďarské hudby | Sou Fujimoto Architects

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

(15)

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA | VÁROSLIGET - SITUACE PROJEKT LIGET BUDAPEST

MUSEUM ETNOGRAFIE MUSEUM

ARCHITEKTURY DŮM MAĎARSKÉ HUDBY

POZEMEK NÁRODNÍ GALERIE LUDWIG MUSEA

POZEMEK PODZEMNÍ GARÁŽE

MUSEUM FOTOGRAFIE

(16)

Maďarsko je kulturně bohatá země, ve které se mísí vlivem historie východní i západní tradice. Na celém území a především pak v Budapešti se pro obyvatelstvo nachází možnost zhlédnutí kulturního umění ve velkém množství galerii, muzeí, koncertních sálech, operních domech a divadlech. Všeobecně je Maďarsko známé svou lázeňskou kulturou, paprikovými jídly nebo také svými sladkosti a pálenkou.

Architektura

Na území Maďarska nalezneme velkolepé stavby, jež jsou největšími v Evropě jako například Dohányho synagoga nebo největší termální zdravotní lázně Széchenyim, obě stavby se nacházejí v centru Budapešti. K současným významným architektům patří Dezso Eklers, který mimo jiné navrhoval sérii desingového porcelánového nádobí pro společnost Alessi. V Maďarsku byl také vynalezen sochařem a architektem Ernöm Rubikem, jeden z nejoblíbenějších hlavolamů nesoucí název po svém vynálezci, rubikova kostka.

Výtvarné umění

Za velkého maďarsko-francouzského malíře, grafika a sochaře poslední doby považuji Victora Vasarelyho, který je zakladatelem uměleckého stylu op-art. Jde o styl geometrického abstraktního umění založeném na optickém klamu.

Literatura

Literatura je významným symbolem maďarského kulturního umění, především díky novým mezinárodně přijímaným autorům z 19. a 20. století, mezi které řadíme Mór Jókai, Sándor Márai nebo Magda Szabó. Za nejznámějšího autora považuji spisovatele židovského původu Imre Kartésze. Kartész byl jako mladý chlapec deportován do koncentračního tábora, z čehož vychází i jeho tvorba, která pojednává o lidském utrpení v koncentračních táborech během druhé světové války. Jeho nejznámější autobiografická kniha Člověk bez osudu (1975) vypráví příběh chlapce deportovaného do koncentračního tábora, jeho návrat po válce a znovu začlenění do společnosti. Za své celoživotní dílo obdržel v roce 2002 Nobelovu cenu za literaturu.

Hudba

Pro Maďarsko je typická tradiční folklorní hudba vyznačující se svým temperamentem. K nejvýznamnějším skladatelům patří především klavírní virtuóz Ferenc Liszt, k jehož předním skladbám patří symfonická báseň Mezapa či Dantovská symfonie. Mezi další významné maďarské hudební skladatele patří Béla Bartók a Zoltán Kodály. Oba jsou známi využitím folklórní tématiky ve svých skladbách. Zároveň sbírali lidové písně nejen z Maďarska, ale z celé střední Evropy a zejména pak z Rumunska a Slovenska. K hudbě také neodmyslitelně patří národní tanec Čardáš, který vychází z rytmu temperamentní lidové hudby.

FilmV současnosti roste zájem o maďarské filmy, z natočených snímků v posledních letech můžeme vyzdvihnout film Revizoři (2003) od Nimróda Antala, jenž byl oceněn i na filmovém festivalu v Cannes. K úspěšným mezinárodně uznávaným režisérům patří Benedek Fliegauf, který se proslavil filmy Houština (2003) nebo Mléčná dráha (2007). Dalším výrazným režisérem je György Pálfi, který se řadí do skupiny spíše provokujících a experimentálních režisérů. K jeho nejvýraznějším celovečerním filmům patří Škyt (2002) a Taxidermie (2006).

MAĎARSKÁ KULTURA

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.2 - ANALÝZA MÍSTA |

|Maďarská paprika

|Ernöm Rubik

|Dezso Eklers

|Victor Vasarely

|Tanec Čardáš

| Imre Kartész | Ferenc List

| Film Revizoři

(17)

MAĎARSKÁ NÁRODNÍ GALERIE - MAGYER NEMZETI GALERIA

Maďarská národní galerie se dnes sídlí v prostorách Budínského hradu spolu s Maďarským historickým muzeem a Scéchenyiho národní knihovnou.

Maďarská národní galerie je největší veřejnou sbírkou dokumentující vznik a vývoj výtvarného umění v Maďarsku. Galerie byla založena roku 1957 se sídlem v dřívější budově Nejvyššího soudu. Základem uměleckých děl pro galerii byla kolekce Nové Maďarské obrazové galerie z budapešťského Muzea krásného umění. Roku 1975 se galerie přesídlila do Budínského hradu, který se za tímto účelem renovoval. Sbírka byla nadále rozšířena o díla středověkého maďarského umění z budapešťského Muzea krásného umění, aby bylo možné prezentovat kompletní maďarské umění od 11. století až po současnost.

Momentálně jsou v galerii k vidění kolekce dřevěných soch a panelových maleb z pozdního středověku, pozdního renesance a baroka, umění devatenáctého století, umění dvacátého století před a po roce 1945.

K výběru nejzajímavějším dílům Národní galerie můžeme zařadit největší oltář v celé centrální Evropy z farního kostela Kisszeben, portrét hudebního skladatele Ference Liszte od malíře Miklóse Barabáse, monumentální jezdecký obraz z konce 19. století Znovudobytí Budínského hradu 1686 od Benczúr Gyula, obraz Ženy z konce 19. století od Mihályho Munkácsyho, který se věnoval žánrové tvorbě a obraz Říjen od impresionistického malíře a zakladatele moderního Maďarského umění Károly Ferencze.

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

|Kisszebeni oltář |Benczúr Gyula |Munkácsy Mihály |Ferenczy Karoly

| Budínský hrad | Sloupová kolonáda

| Centrální schodiště

| Centrální dvorana | Centrální dvorana | Prostor kupole

(18)

Česká Národní galerie - Nová budova

Celková plocha budovy : 33 286 m2 Celková plocha expozice: 18 234 m2 Celková plocha stálé expozice: 14 154 m2 Celková plocha dočasné expozice: 3 077 m2 Celková plocha zázemí budovy: 15 052 m2

NÁRODNÍ GALERIE - REFERENCE PROVOZNÍCH PLOCH

Plocha expozice umění středověku Celková plocha dočasné expozice

Plocha vstupní části Celková plocha zázemí

Celková plocha expozice Celková plocha expozice Celková plocha provozní prostory

Celková plocha hygienické zařízení Celková plocha vstupní prostory

Celková plocha služby pro veřejnost

Celková plocha zázemí pro zaměstnance

Stálá expozice Depozitář

Hygienická zařízení veřejnost Vstupní hala

Knihovna

Kanceláře a zasedací místnosti

Dočasné expozice Sklady

Hygienická zařízení zaměstnanci Pokladna a informace

Kavárna

Archiv

Obchod a knihkupectví

Správa budovy

Experimentální prostory Technické zázemí

Šatna

Auditorium

Restaurátorské dílny

Ateliéry a metodické centrum Plocha expozice gotického umění

Plocha obchodu

Plocha expozice gotických oltářů

Plocha kavárny

Plocha expozice barokního umění

Plocha auditoria

Plocha expozice umění 19. stol.

Plocha tanečního sálu

Plocha expozice umění závěru 19. stol.

Plocha komunikací

Plocha expozice soch přelom 20. stol.

Celková plocha zázemí galerie

Zdroj: Svépomocný výpočet Zdroj: Portfolio studentů ateliéru Petra Hájka a Jaroslava Hulína na FA ČVUT v Praze, ZS 2014/15,

Národní galerie v Praze; Stavební program; str. 66.

Plocha expozice umění 20. stol.

Prostor pro zásobování

Plocha expozice moderního umění 500 m2

3 500 m2

1. NP 2. NP 3. NP 4. NP

650 m2 21 480 m2

13 550 m2 18 234 m2 4 437 m2

267 m2 1 683 m2

5 775 m2

2 890 m2

14 154 m2 2 500 m2

200 m2 750 m2

3 000 m2

1 833 m2

3 077 m2 1 250 m2

1 250 m2 833 m2

500 m2

100 m2 375 m2

100 m2

1 000 m2 687 m2

100 m2

1 400 m2

857 m2 500 m2 300 m2

180 m2 650 m2 600 m2 3 000 m2

15 000 m2 1 100 m2 700 m2 700 m2 1 300 m2 2 500 m2 900 m2 100 m2 1 250 m2 2 100 m2

Maďarská Národní galerie

Celková plocha budovy : 35 030 m2 Celková plocha expozice: 13 550 m2 Celková plocha stálé expozice: 10 050 m2 Celková plocha dočasné expozice: 3 500 m2 Celková plocha zázemí budovy: 21 480 m2

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

(19)

V roce 1957 se manželé Irene a Peter Ludwig začínají soustředit na sběr umění pro veřejnost a chtějí tak podpořit stávající muzejní expozice v Německu i v zahraničí.

Přičemž prvními příjemci jsou ještě v témž roce muzea v Cáchách a v Kolíně nad Rýnem. Sbírka se svým rozsahem orientuje od starověkého umění až po součastnost.

V ranných 60. letech 20. stol. manželé obrací svoji soustředěnost na vysoce kontroverzní zámořské umění té doby, především Pop Art. V roce 1968 se v Kolíně nad Rýnem poprvé představila Ludwig Pop Art Collection, která sklidila závratný úspěch.

V roce 1982 manželé zakládají nadací „Ludwig Foundation for Art and International Understanding“ a po náhlé smrti Petra Ludwig v roce 1996 Irene Ludwig založila nadaci „Peter and Irene Ludwig Foundation“. Cílem nadace je naplňovat dlouhodobý odkaz jejich zakladatelů a pokračování v mezinárodních aktivitách. Především rozvíjet a zachovat jejich duch, kosmopolitní postoje, mezinárodní kulturní a sociální dialog.

Aachen | V roce 1977 došlo k darování významné sbírky Irene a Peter Ludwig 150-ti předmětů umění od středověku do novověku pro Suermondt-Ludwig-Museum.

Bamberg | V roce 1995 byla slavnostně podepsána dohoda mezi Ludwig a městem Bamberg o trvalé zápůjčce ze sbírky Irene a Peter Ludwig čítající přibližně 300 předmětů míšeňského porcelánu a fajáns.

Basel | Spolupráce mezi Irene a Peter Ludwig a Musem Art Basel započala koncem 70.

let 20. stol. Formou trvalé zápůjčky darovali rozsáhlou starožitnou sbírku 200 objektů.

Tato spolupráce vyvrcholila v roce 1988 otevřením rozšířené expozice.

Budapest | V roce 1989 byla podepsaná dohoda mezi nadací Irene a Peter Ludwig a tehdejším ministerstvem kultury Maďarské lidové republiky o vzniku „Musea Ludwig Budapest“. Muzeum bylo až do roku 2005 součástí bývalého Královského paláce společně s Maďarskou Národní galerií. Od roku 2005 sídlí v novém kulturním prostřední na břehu Dunaje „Paláci umění“ společně s národní koncertní síní . Na základě synergie úspěchů výstav sovětského umění v Museum Ludwig Aachen a výstavy rakouské Ludwig sbírky v budapešťském Paláci umění v roce 1982 zaujala Petra Ludwig myšlenka vzniku Museum Ludwig v Budapešti. Dnes je součástí sbírky přibližně 167 děl. Museum Ludwig Budapest se snaží vytvářet umělecký dialog ve středoevropském prostoru a konfrontovat se západoevropským či zámořským uměním. Poskytuje tak jedinečnou příležitost otevřenosti se maďarské umělecké scény současnému umění a světu.

Koblenz | Museum Ludwig se zde nachází od roku 1992 v rodném městě Petra Ludwig.

Základ sbírky tvoří převážně francouzské poválečné umění do současnosti.

Köln | U vzniku tohoto muzea stálo rozhodnutí manželů Ludwig v roce 1976 o daru komplexní sbírky 300 předmětů městu Kolín nad Rýnem. Při této příležitostí se město rozhodlo vybudovat instituci prezentující moderní umění 20. století. V roce 1986 se v bezprostřední blízkosti Kolínského Dómu otevírá Museum Ludwig společně s kolínskou filharmonií a Wallraf-Richartz Museum, které v roce 2000 tuto budovu opouští. Muzeum je zařazeno mezi přední světová muzea. Jedinečností je největší sbírka ruského avantgardního umění mimo Rusko.

Oberhausen | Zaměřuje se převážně na krátkodobé výstavy mistrovských děl antického a moderního umění ze sbírek Irene a Peter Ludwig. Po důkladné rekonstrukci v roce 1998 se opětovně otevřelo jako „Ludwig Galerie Schloss Oberhausen“ a v současnosti je nejen další cílem návštěvníku nedalekého plynojemu.

Peking | V roce 1996 došlo k podpisu zakládací smlouvy mezi Ministerstvem kultury a Národním muzeem Číny a ještě osobně Petrem Ludwig o vzniku International Art Ludwig Museum. Byla tak založena významná instituce pro prezentaci mezinárodního moderního umění, která vytváří důležitou roli na mezinárodní uměleckém dialogu mezi západem a východem.

Saarlouis | Muzeum se nachází v reprezentativní budově z konce 19. stol, která prošla rekonstrukcí v roce 1989. Zaujme uměleckými díly ze sbírky Ludwig a uměleckými díly ze Sárska.

Saint Petersburg | Vznik Musea Ludwig v ruském muzeu v Marble paláci započal v roce 1994. V roce 1995 se otevírá expozice darovaných 118 děl mezinárodního a ruského umění. Ruské museum se tak společně s mezinárodními partnery otevřelo ruské umění světu a dialogu.

Wien | V roce 1979 otevřelo Muzeum moderního umění v Palais Liechtenstein. V roce 1981 proběhlo založení rakouské nadace Ludwig pro umění a vědu, která přinesla dar 120 význačných děl amerického a evropského po válečného umění. V roce 2003 došlo ke sloučení těchto dvou institucí na „Museum Moderner Kunst Stiftung Ludwig“a přesídlení na novou adresu do muzejní čtvrti v centru Vídně. Museum zaujme především největší sbírkou moderního umění v rakousku a střední evropy.

MUSEUM LUDWIG - LUDWIG COLLECTION

Irene a Peter Ludwig

Museum Ludwig ve střední Evropě

1 - Aachen 2 - Bamberg 3 - Basel 4 - Budapest 5 - Koblenz 6 - Köln 7 - Oberhausen 8 - Saarlouis 9 - Wien

1 6 7

2 5

8

3

4 9

Ludwig Forum - Aachen Museum Ludwig - Köln

MUMOK - Wien Museum Ludwig - Budapest

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

(20)

LUDWIG MUSEUM - REFERENCE PROVOZNÍCH PLOCH

MUMOK - Vídeň

Celková plocha budovy : 7 750 m2 Celková plocha expozice: 4 750 m2 Plocha zázemí budovy: 3 000 m2

Celková plocha zázemí budovy Celková plocha expozice 4 750 m2

3 000 m2

2. PP 1. PP 1. NP 2. NP 3. NP

Zdroj: Svépomocný výpočet

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

(21)

Mumok je součástí kulturního areálu MuseumsQuartier Wien, který je jedním z největších kulturních areálů na světě. Jednu z moderních dominant areálu tvoří budova Mumok. Muzeum je součástí celosvětové sítě muzeí Ludwig, které se svými sbírkami zaobírají převážně uměním II. pol. 20. stol. Muzeum je navrženo jako zřetelný tmavý uzavřený blok s mírně zaoblenou střechou. Vytváří dojem krásné pihy či provokace v jinak zřetelném prostředí. Budova je rozdělena do dvou expozičních celků, které propojuje vnitřní dvorana s vertikálními komunikacemi, a pěti podlaží s celkovou výstavní plochou 4 500m2. Dispozice jsou navrženy jako zcela volné výstavní prostory, které jsou překlenuty hustě loženými 30m dlouhými betonovými nosíky.

Mumok - Museum moderner Kunst Stiftung Ludwig Wien

Architekt: Ortner & Ortner Realizace: 2003

Adresa: Museumsplatz 1, Wien, Rakousko Osobní prohlídka: březen 2015

Rozšíření Städel - Museum

Architekt: Schneider+Schumacher Realizace: 2010-2012

Adresa: Schaumainkai 63, Frankfurt a. M., Německo Osobní prohlídka: březen 2014

K20 - Kunstsammlung Nordhein-Westfalen

Architekt: Dissing+Weitling Realizace: 1986, 2010

Adresa: Grabbeplatz 5, Düsseldorf, Německo Osobní prohlídka: duben 2014

Städel Museum je jedním z nejvýznamnějších muzejí ve Frankfurtu.

V důsledku potřeb rozšíření a umístění expozice umění II. pol. 20.

stol. proběhla v roce 2008 arch. soutěž. Jejími vítězi se stalo místní architektonické studio, které nesmírně citlivě zasadilo celý objem budovy pod zem a vytvořilo novou moderní ikonu a symbol muzea, která svou hmotou není konkurentem historické budovy. Konstrukce střechy je tvořena prefabrikovanou deskou z jednotlivých betonových částí s kruhovými světlíkovými otvory, která je osazena trávníkem a ve svém centru se nepatrně zvedá. Vznikl jedinečný veřejný prostor pro relaxaci či letní slavnosti. Propojení mezi novou a historickou budovou zajišťuje masivní betonové schodiště, které nám pomalu poodhalí kouzlo velkorysého, uvolněného a světlého interiéru, který návštěvníkovi dá zapomenout, že se nachází podzemí.

K20 je jedna z předních galerií v Düsseldorfu zaměřující se převážně na moderní umění 20. stol. Budova je situována v severní části Starého města v blízkosti Königsalle a obklopena řadou kulturních institucí. Po 22 letech byl položen základní kámen k rozšíření výstavních prostor o dalších 2000m2 výstavní plochy a posléze byla zahájena i celková rekonstrukce budovy. V současné době se může K20 nabídnou moderní výstavní prostory pro pořádání výstav mezinárodního charakteru. V prostorovém řešení zaujmou především rozsáhlé výstavní haly. Ta původní s výškou 14m a nová s výškou 6,5m. Expozici dále doplňují výstavní sály v dalších nadzemních podlažích.

PŘEHLED REFERENČNÍCH GALERIÍ

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

(22)

Katalánská pojišťovna pojišťovna La Caixa, která pomocí své vlastní nadace podporuje kulturní prostředí ve Španělsku se v roce 2002 rozhodla vybudovat moderní galerii umění ve významné kulturní lokalitě Madridu. Ke svému záměru využila starou chátrající elektrárnu, odkazující na průmyslovou éru Madridu, a bezinou pumpu, která ustoupila nově vniklému náměstí, které slouží jako živá městská pulzující nástupní plocha doplněna o zelenou vertikální zahradu francouzského botanika Patrika Blanca. Samostatným zážitkem je vstup do objektu, který zároveň slouží jako magnet na široké okolí a vytváří nutnost projít pod téměř levitující těžkou cihlovou hmotou. Tím se stavba také dělí na část pod a nad zemí.

CaixaForum Madrid

Architekt: Herzog & de Meuron Realizace: 2004-2008

Adresa: Paseo del Prado 36, Madrid, Španělsko Osobní prohlídka: srpen 2014

Nord Carolina Museum of Art - West Building

Architekt: Thomas Phifer and Partners Realizace: 2010

Adresa: 2110 Blue Ridge Rd, Raleigh, USA Osobní prohlídka: -

National Gallery of Art, Washington - East Building

Architekt: Ieoh Ming Pei Realizace: 1976 - 1978

Adresa: 4th & Constitution Ave NW 4, Washington DC, USA Osobní prohlídka: -

Zajímavá realizace expanze NCMA, která využila volných pozemků v západní části již existující galerie. Jedná se o novou jednopodlažní rozsáhlou strukturu, která je věnována stálé sbírce NCMA na přibližně ploše 11 000m2. Tento jednopodlažní objem galerie je sympaticky usazen do okolí, které bylo kultivováno a nyní galerii obklopují upravené travnaté plochy s vodními plochami a volně rozesetými sochařskými díly. Expanze transformovala původní východní budovu pro dočasné výstavy, vzdělávání, veřejné akce a administrativní funkci.

Budova galerie se nachází na jednom z nejvýznamnějším místě ve Spojených státech na samotné promenádě při úpatí Kapitolu. Národní galerie v 70. letech požadovala prostory pro velké putovní výstavy, zajištění důstojných slavnostních prostor, zázemí pro administrativu, knihovnu a výzkumné centrum, které již nebylo možné vtěsnat do stávající neoklasicistní budovy. Proto se nabízela expanze na sousední lichoběžníkový pozemek. Tuto nešťastnou situaci dokázal architekt obrátit ve svůj prospěch, když pozemek půdorysně rozdělil na dva trojúhelníky, které působí monumentálním až sochařským dojmem. Svůj záměr ještě více umocnil použitým materiálovým řešením a neustálou přítomností trojúhelníkového vzoru.

PŘEHLED REFERENČNÍCH GALERIÍ

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.3 - ANALÝZA STAVEBNÍHO PROGRAMU |

(23)

DVĚ INSTITUCE - JEDNA BUDOVA DVĚ ČÁSTI - JEDEN CELEK BUDÍN A PEŠŤ - BUDAPEŠŤ

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.4 - KONCEPT | KONCEPT - ŘEŠENÍ

Hlavní koncepční ideou se pro mě stala myšlenka prezentovaná samotným vyhlašovatelem soutěže, že dvě naprosto odlišné instituce (maďarská a mezinárodní) budou sdílet jednu budovu. Tato idea mě přišla natolik silná, že jsem s ní pracoval v průběhu celého procesu formování figury budovy. Po osobní prohlídce místa i města a pochopení souvislostí, ve mě tato myšlenka ještě více posílila, zaujala a začal jsem ji rozvíjet, neboť jsem v ní viděl paralelu mezi stejně rozdílnými historickými částmi Budapešti, které došly v závěru ke svém sloučení a transformovaly se do maďarské národní identity. Při formování figury budovy pak jedu z významných rolí sehrály místní podmínky, historické vazby a především nově vytvořené souvislosti představeným konceptem rozvoje muzejní čtvrti. Místo k řešení je vymezeno lichoběžníkovým až trojúhelníkovým pozemkem, před kterým je navazující pozemek určený k výstavbě nových podpovrchových garáží a je nutné tento prostor ve svém návrhu či rozpracovat jeho novou podobu zohlednit. Při osobní prohlídce místa a při představě budoucí představené koncepce muzejní čtvrti mi bylo zřejmé, že tato budova se stane nejdůležitějším objektem čtvrti, jak svoji velikostí tak i posláním.

Zároveň se stane pomyslným vyvrcholením návštěvnické trasy a naváže tak na historický osový charakter, který zde byl ještě do 70. let 20. stol. patrný. Tuto myšlenku podporuje dosavadní představené hmotové řešení, které navozuje dojem vstupní brány muzei Architektury a Fotografie a středovou neurčitou „průchodnou“ hmotou Domu maďarské hudby. Dalším výrazným inspiračním momentem se pro mě stal uměle navezený kopec Királydomb v jihovýchodní části parku, který najednou popřel absolutní rovinatost parku a jednoznačně vybízel k výstupu. Posléze jsem zjistil, že patří k velmi oblíbeným místům v parku. Ve svém konceptu jsem sem se proto snažil všechny tyto výše uvedené předpoklady zohlednit. Díky tvaru pozemku pracuji s dvěma protichůdnými trojúhelníky, které se střetávají a zároveň sdružují, odkazují ke dvěma odlišným sjednoceným částem. Zároveň pracuji nově obnovenou osou muzejní čtvrti, kde tato budova tuto osu jednoznačně uzavře a stane se magnetem a cílem pro završení o té cesty, za kterou je obvyklé se ohlednout zpět. Proto s trojúhelníky pracuji jako se šikmými rovinami, kde jeden z nich se přímo svoji hranou napojuje na nejrozsáhlejší volnou zelenou plochu parku a nabízí atraktivní výhledy zpět do parku, díky kterým se návštěvníci stávají jeho účastníky a diváky zároveň. Navržená figura tak v rámci osy představuje zřetelnou monumentální a ikonickou stavbu, která ji důstojně ukončuje a přísluší významu Národní galerie i maďarskému naturelu. Při jihovýchodní straně objektu pak hmota budovy trojúhelníkovým klínem ustupuje a poodhaluje se nám vnitřní svět budovy. Ten stále vychází z trojúhelníkové koncepce tvaru. Snaží se vnitřní svět jednoduše rozdělit dvě části spodní lineární a vrchní cyklickou. Tyto dva světy mají poukazovat na odlišnost sbírek i institucí. Kde v přízemí se vystavuje současné umění ( linerání, průchozí, dnešní ) a ve vrchní části pak stálá sbírka NG ( uzavřená, přetrvávající, nevšední ). Pro spojnici tohoto nepřízemního světa je navrženo prostorové schodiště, které se samo stává prostorovou sochou, představující vnitřní srdce budovy či časovou spirálu, koncipovanou do černé barvy ( jako maďarská národní barva, srdce, prostorové sochy Alexandera Caldera ... )

|Escherův obraz

|Victor Vasarely

(24)

Práce s nakloněnou rovinou vůči ose parku Návrh dvou zřetelných částí s plynulým prolnutím budovy a parku Návrh dvou zřetelných částí s plynulým prolnutím budovy a parku

Návrch dvou zřetelných dvou částí se svazujícím prstencem Návrch dvou zřetelných hmot v trojúhelníkovém prstenci

B | ROZBOR MÍSTA A ÚKOLU | B.4 - KONCEPT |

FOTODOKUMENTACE VÝVOJE HMOTOVÉHO ŘEŠENÍ

(25)

C | NÁVRH

(26)

C | NÁVRH | C.1 - SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ |

(27)

HLAVNÍ NÁVŠTĚVNICKÝ VSTUP HLAVNÍ

ZAMĚSTNANECKÝ

VSTUP CHUC

CHUC CHUC

CHUC

CHUC CHUC

GARÁŽE VSTUPY Z PARKU

PŘÍSTUP NA POCHOZÍ ZELENOU STŘECHU A VYHLÍDKU VJEZD / VÝJEZD ZÁSOBOVÁNÍ, PARKOVIŠTĚ ZAMĚSTNANCŮ

VJEZD / VÝJEZD ZÁSOBOVÁNÍ, PARKOVIŠTĚ ZAMĚSTNANCŮ

NÁJEZD TĚŽKÉ MANIPULAČNÍ TECHNIKY

DOČASNÉ ZÁCHYTNÉ PARKOVIŠTĚ PRO ZÁJEZDOVÉ AUTOBUSY

DOČASNÉ VEŘEJNÉ PARKOVIŠTĚ CYKLISTICKÉ STOJANY

VJEZD PODZEMNÍ GARÁŽE

VÝJEZD PODZEMNÍ GARÁŽE

NOVÁ ZASTÁVKA MHD

C | NÁVRH | C.2 - SITUACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ |

(28)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 2.PP |

(29)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 1.PP |

(30)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 1.NP |

(31)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 2.NP |

(32)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 3.NP |

(33)

C | NÁVRH | C.3 - PŮDORYS 4.NP |

(34)

C | NÁVRH | C.3 - POHLED NA STŘECHU |

(35)

C | NÁVRH | C.4 - ŘEZ A-A |

(36)

C | NÁVRH | C.4 - ŘEZ B-B |

(37)

C | NÁVRH | C.4 - ŘEZ C-C |

(38)

C | NÁVRH | C.5 - POHLED JIŽNÍ |

(39)

C | NÁVRH | C.5 - POHLED ZÁPADNÍ |

(40)

C | NÁVRH | C.5 - POHLED SEVERNÍ |

(41)

C | NÁVRH | C.5 - POHLED VÝCHODNÍ |

(42)

C | NÁVRH | C.6 - ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ |

(43)

C | NÁVRH | C.7 - VIZUALIZACE EXTERIÉRU|

LETECKÝ POHLED

(44)

C | NÁVRH | C.7 - VIZUALIZACE EXTERIÉRU|

POHLED Z VOLNÉ TRAVNATÉ PLOCHY

(45)

C | NÁVRH | C.7 - VIZUALIZACE EXTERIÉRU|

OSOVÝ POHLED

(46)

C | NÁVRH | C.8 - VIZUALIZACE INTERIÉRU|

EXPERIMENTÁLNÍ PROSTOR

(47)

C | NÁVRH | C.8 - VIZUALIZACE INTERIÉRU|

EXPERIMENTÁLNÍ PROSTOR

(48)

C | NÁVRH | C.8 - VIZUALIZACE INTERIÉRU|

VÝSTAVNÍ DVORANA LUDWIG MUSEA

(49)