TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Ekonomická fakulta
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2013 Bc. Patrik Novák
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Ekonomická fakulta
Studijní program: N 6208 – Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika
Faktory ovlivňující ekonomické výsledky společnosti Pipelife v letech 2000 - 2011
Factors Affecting the Economic Results of the Company Pipelife in 2000 - 2011
DP – PE – KEK 2013 50 Bc. Patrik Novák
Vedoucí práce: Ing. Kocourek Aleš, Ph.D., katedra ekonomie Konzultant: prof. Ing. Fárek Jiří, CSc., katedra ekonomie
Počet stran: 74 Počet příloh: 1
Datum odevzdání: 10. května 2013
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
V Liberci dne 10. května 2013 Bc. Patrik Novák
Anotace
V první řadě se tato diplomová práce snaží zachytit hlavní ekonomické faktory, které nejvíce ovlivňují hospodaření společnosti Pipelife Czech s. r. o. za celé sledované období.
Hlavní ekonomické faktory byly zjištěny za pomoci sestavení teoretických analýz, finanční analýzy a Porterovy generické strategie. V praktické části této diplomové práce jsou informace o společnosti Pipelife Czech s. r. o. a konkrétní převedení ekonomických faktorů na profil společnosti a vysvětlení, proč právě tyto faktory jsou těmi hlavními, které nejvíce ovlivnily hospodaření společnosti Pipelife Czech s. r. o. v letech 2000 až 2011.
Klíčová slova
diplomová práce, ekonomické faktory, teoretické analýzy, finanční analýza, Porterovy generické strategie
Annotation
This diploma project tries to show the main economic factors which most influence management of the company Pipelife Czech Ltd. during the whole period of studying. The main economic factors have been found out by getting together the theoretical analyses, the financial analyses and the Porter generic strategy. In the practical part of this project there is the information about the company Pipelife and the factual transfer of the economic factors into the profile of the company and the explanation why the very factors are the main that the most influenced the management of the company Pipelife Czech Ltd. in years 2000 – 2011.
Key Words
diploma project, economic factors, the theoretical analyses, the financial analyses, the Porter generic strategy
Obsah
Seznam zkratek...9
Seznam obrázků...10
Úvod...11
1. Faktory ovlivňující ekonomické výsledky...12
1.1 PEST analýza...12
1.2 Analýza SWOT...28
1.3 Porterovy generické strategie...31
2. Finanční analýza...34
2.1 Poměrové ukazatele...34
2.2 Ukazatel Produktivity...39
3. Představení společnosti...41
3.1 Představení společnosti...41
3.2 Strategický cíl...42
3.3 Organizační struktura společnosti...42
3.4 Výzkum a vývoj...43
3.5 Řízení jakosti...44
3.6 Ekologie...44
4. Aplikace analytických nástrojů na společnost Pipelife...46
4.1 Tržby...46
4.2 Majetek společnosti...47
4.3 Analýza PEST...49
4.4 Analýza SWOT...53
4.5 Porterovy generační strategie...54
4.6 Poměrové ukazatele...56
4.7 Produktivita práce...65
Závěr...68
Seznam použité literatury...69
Seznam příloh...72
Seznam zkratek
TUL Technická univerzita v Liberci HDP Hrubý domácí produkt
ČNB Česká národní banka
CPI Index spotřebitelských cen (Consumer price index) DPH Daň z přidané hodnoty
ILO Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization) VŠPS Výsledek šetření pracovních sil
GM General Motors
EU Evropská unie
ROS Rentabilita tržeb (Return on Sales) ROA Rentabilita aktiv (Return on Assets)
ROE Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity)
EBIT Zisk před zdaněním a úroky (Earnings before Interest and Taxes) NOPAT Čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit after Taxes) OR Obchodní rejstřík
PVC Polyvinychlorid
PE Polyethylen
PP Polypropylen
ISO Mezinárodní organizace zabývající se tvorbou norem (International Organization for Standartization)
CFO Finanční ředitel (Chief financial officer)
Seznam obráz
Obrázek 1: Meziroční tempa růstu HDP v %...15
Obrázek 2: Vývoj parity kupní síly v CZK/USD...17
Obrázek 3: Vývoj úrokové sazby v % v ČR...19
Obrázek 4: Průměrná roční inflace v % v ČR...20
Obrázek 5: Kategorie rozdělení populace ve vztahu k trhu práce v ČR (4. čtvrtletí 2011). 22 Obrázek 6: Meziroční obecná míra nezaměstnanosti v % v ČR...23
Obrázek 7: Srovnání energetické závislosti vybraných evropských zemí v roce 2011...25
Obrázek 8: Spotřeba ropy (mil. tun) v České republice...26
Obrázek 9: Spotřeba zemního plynu (mld. m3) v České republice...26
Obrázek 10: Energetická náročnost hrubého domácího produktu České republiky...28
Obrázek 11: Analýza SWOT...30
Obrázek 12: Základní konkurenční strategie...31
Obrázek 13 Organizační struktura společnosti...43
Obrázek 14: Vývoj tržeb společnosti Pipelife Czech s. r. o. v tis. Kč...47
Obrázek 15: Struktura majetku společnosti v tis. Kč...48
Obrázek 16: Počet zaměstnanců společnosti v jednotlivých letech...49
Obrázek 17: Účetní hospodářský výsledek v tis. Kč...51
Obrázek 18: Průměrné mzdy zaměstnanců v tis. Kč...52
Obrázek 19: Ukazatel běžné likvidity v %...56
Obrázek 20: Ukazatel rychlé likvidity v %...57
Obrázek 21: Ukazatel obratu zásob v %...58
Obrázek 22: Ukazatel doby obratu zásob v dnech...58
Obrázek 23: Ukazatel průměrné doby pohledávek v dnech...59
Obrázek 24: Ukazatel doby obratu závazků v dnech...60
Obrázek 25: Ukazatel obratu aktiv v %...61
Obrázek 26:Ukazatel zadluženosti v %...62
Obrázek 27: Ukazatel rentability tržeb v %...63
Obrázek 28: Ukazatel rentability aktiv v %...64
Obrázek 29: Ukazatel rentability vlastního kapitálu v %...65
Obrázek 30: Produktivita přidané hodnoty v tis. Kč...65
Obrázek 31: Průměrná roční produktivita práce na zaměstnance...66
YÚvod
Faktory ovlivňující ekonomické výsledky společností slouží odjakživa jako základní téma pro teorii managementu i podnikové hospodářství.
Správné vymezení a definování faktorů, které se nejvíce podílejí na hospodaření společnosti, bývá často označováno jako základní nedostatek celé problematiky.
Cílem diplomové práce je zjištění hlavních faktorů ovlivňujících hospodaření dané společnosti za celé sledované období za pomoci teoretických analýz. Na základě zjištěných informací autor posléze zjišťuje, jak byla společnost úspěšná a co jí na druhou stranu způsobovalo největší problémy.
V prvním oddíle teoretické části diplomové práce se autor zabývá zejména sestavením jednotlivých analýz, kde autor popisuje, co jednotlivé analýzy znamenají a jejich implementace v celorepublikovém měřítku.
V druhém oddíle teoretické části se autor zaměřuje na sestavení finanční analýzy, s jednotlivými ukazateli, které jsou pro rozhodování podniku klíčové.
V prvním oddíle praktické části se čtenář blíže seznámí se společností Pipelife Czech s. r. o. Tato část popisuje zejména historii podniku, hlavní činnosti podniku, strategický cíl podniku, organizační strukturu a další významné informace o společnosti.
V druhém oddíle praktické části autor aplikuje teoretické poznatky přímo na společnost Pipelife Czech s. r. o. Za pomoci SWOT analýzy provádí vnitřní analýzu, kde popisuje, jaké jsou silné a slabé stránky společnosti. Samozřejmostí jsou i příležitosti, které se podnik snaží využívat, a naopak hrozby, kterých se snaží vyvarovat. Vnější analýzu zjišťuje za pomoci Porterových generických strategií. Na závěr tohoto oddílu se autor zaměřuje na sestavení finanční analýzy a PEST analýzy, ve kterých zachycuje základní faktory a ukazatele, které jsou pro společnost důležité.
V závěru práce se autor pokusí vyhodnotit postavení společnosti na trhu a doporučit, čím by se v budoucnosti měla zabývat.
1. Faktory ovlivňující ekonomické výsledky
„Makrookolí představuje celkový politický, ekonomický, sociální a technologický rámec, v němž se podnik pohybuje. Makrookolí zahrnuje vlivy a podmínky, jež vznikají mimo podnik a obvykle bez ohledu na jeho konkrétní chování.“1
1.1 PEST analýza
PEST analýza je analýza makrookolí, která se soustředí na hodnocení jednotlivých vlivů tohoto prostředí a je definována jako analýza politicko-právního, ekonomického, sociálně- kulturního a technologického prostředí.2 Všeobecně se dá říct, že tato analýza je strategický audit vlivu makrookolí a její podstatou je nalézt odpovědi na 3 hlavní otázky:
Které z faktorů mají vliv na podnik?
Jaké jsou možné účinky těchto faktorů?
Které z nich jsou v blízké budoucnosti pro podnik nejdůležitější?
První otázka přímo navazuje na nadpis této kapitoly a v podstatě se dá říci, že faktory, které ovlivňují ekonomiku, zároveň ovlivňují i chod podniku alespoň z ekonomické části.
Do ekonomických faktorů se řadí:
stav ekonomiky s ohledem na hospodářský cyklus,
trendy vývoje hrubého domácího produktu,
kupní síla,
úrokovou míru,
míra inflace,
míra nezaměstnanosti,
dostupnost a cenový vývoj energetických zdrojů atd.;
1 SEDLÁČKOVÁ, H., K. BUCHTA. Strategická analýza. 2. přepracované a rozšířené vydání. s. 16.
2 KOZEL, R. MYNÁŘOVÁ, L. SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu.
s. 45.
1.1.1 Hospodářský cyklus
Hospodářské cykly jsou výkyvy celkové agregátní ekonomické aktivity vyznačující se současnou expanzí nebo kontrakcí produktu ve většině sektorů ekonomiky.
K hospodářskému cyklu dochází, jestliže skutečný HDP vzhledem k potenciálnímu produktu roste (expanze) nebo klesá (recese). V současnosti se hospodářský cyklus rozděluje na fáze sedlo, expanze, vrchol a recese.3
Sedlo nebo častěji dno je fáze, ve které dochází ke zpomalení růstu na nejnižší úroveň.
Typicky charakteristickými znaky této fáze jsou nevyužité výrobní kapacity, zvýšená míra nezaměstnanosti a obecně nízká úroveň poptávky společně s nízkými či zápornými zisky firem.
Další fází hospodářského cyklu je expanze nebo také známa jako oživení či růst. Je to fáze, která následuje ihned po „dnu“ a pro kterou jsou hlavními charakteristickými znaky pokles nezaměstnanosti a oživení aktivity. V situaci kdy dochází k dynamickému růstu lze hovořit o takzvaném „hospodářském rozmachu“ či „boomu“.
Fáze, ve které dochází k maximálnímu využití hospodářských aktivit, se nazývá vrchol.
Veškeré nashromážděné úspory z předchozích období jsou zcela využívány na investice a začíná se objevovat nedostatek volných prostředků.
Poslední fáze hospodářského cyklu se nazývá recese nebo také kontrakce, propad či sestupná fáze. Pro recesi je typická rostoucí míra nezaměstnanosti a tlaky, které jsou vyvíjeny na veřejné finance. V případě kdy nastane hluboká a dlouhotrvající recese, dá se hovořit o „depresi“. V druhém případě, kdy reálný produkt je nemněný (neroste ani neklesá), hovoří se o „stagnaci“.
Průběh cyklů je nepravidelný a rozdílná je i jejich délka. Hospodářské cykly jsou si ale často velmi podobné. Zdrojem cyklického vývoje mohou být posuny agregátní poptávky a nabídky, ale i řada dalších ekonomických, politických a sociálních změn.4
3 CZESANÝ, S. Hospodářský cyklus: teorie, monitorování, analýza, prognóza. s. 20 4 RUSMICHOVÁ, L. SOUKUP, J. Makroekonomie: základní kurz. s. 72 - 81
Na otázku, proč hospodářské cykly vznikají a jaké jsou jejich startovací příčiny, existují různé teorie. Tyto teorie se dají rozdělit na monetární teorii a reálnou teorii. Monetární teorie hospodářského cyklu bere za příčinu cyklických výkyvů změny peněžní zásoby, které jsou způsobeny poptávkovými šoky. Hlavními představiteli této teorie byli Knut Wicksell a Freidrich A. Hayek. Na druhé straně reálná teorie hospodářského cyklu vychází z reálných sil, jako jsou např. inovační vlny. Hlavním představitelem, který považoval za příčinu inovační vlny, byl Joseph A. Schumpeter. Vlna inovací v podstatě představuje pozitivní nabídkový šok, který přivede ekonomiku do fáze zrychleného růstu, avšak po vyčerpání inovační vlny následuje prudké zpomalení. Nejznámější představitel, který vycházel z teorií hospodářského cyklu, byl jednoznačně John M. Keynes. Z jeho pohledu byly hospodářské cykly jako střídavé vlny investičního pesimismu a optimismu, které jsou schopny vyvolat změny agregátní poptávky a tím i změny HDP.
1.1.2 Hrubý domácí produkt
„Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území.“5 Jeho hlavní účel je stanovení výkonnosti ekonomiky. K jeho výpočtu se používají tři následující metody: produkční metoda, výdajová metoda a důchodová metoda.
Při použití produkční metody se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů či odvětví a čistých daní na produkty. Hrubá přidaná hodnota se může vyjádřit jako rozdíl produkce a mezispotřeby. Čisté daně na produkty se spočítají jako daně z produktů snížené o dotace na produkty.
Při počítání HDP za pomoci výdajové metody se využije součet konečného užití výrobků a služeb rezidentních jednotek se saldem dovozu a vývozu a službami. Skutečná konečná spotřeba se odvozuje prostřednictvím naturálních sociálních transférů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových organizací.
5 Hrubý domácí produkt, [online] Český statistický úřad.
Za pomoci důchodové metody se HDP spočítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem. Patří sem náhrada zaměstnancům, daně z výroby a z dovozu snížené o dotace a hrubý provozní přebytek a smíšený důchod.
Object 3
Obrázek 1: Meziroční tempa růstu HDP v % Zdroj: www.kurzy.cz/makroekomika
Z grafu HDP, který je očištěný o cenové, sezóní a kalendářní vlivy, České republiky je dobře znatelné, že každé čtvrtletí z celkového sledovaného období je zcela jiné a působí na ně různé faktory. Například v roce 2002 tuzemská ekonomika dosti zpomalila svou dynamiku. Snižující růst ekonomiky se připisuje především nižším spotřebám domácností, které neměly takový mzdový nárůst jako v předcházejících letech. Dalším faktorem, který v tomto období negativně ovlivňuje vývoj HDP, je vysoký import, který vytlačuje z trhu domácí zboží. V letech 2003 až 2006 docházelo k pravidelnému meziročnímu reálnému nárůstu HDP. Bylo to způsobeno vyššími spotřebami domácností, díky mzdovému nárůstu a vyššímu exportu než importu a dalšími faktory. V podstatě od poloviny roku 2007 se česká ekonomika nacházela ve stavu sestupné fáze hospodářského cyklu, což se projevilo zpomalováním růstu HDP. I když se globální finanční krize České republice v podstatě vyhnula, způsobila celosvětový pokles poptávky po zboží a službách. A to pro exportně
orientovanou českou ekonomiku znamenalo odbytové potíže, které byly ještě navýšeny velmi obezřetným přístupem komerčních bank v poskytování úvěrů jak podnikatelům, tak i domácnostem. V roce 2009 se projevila řada negativních důsledků, které ovlivnily pokles HDP. Mezi nejvýznamnější důsledky se dá zařadit pokles daní z produktů, zaměstnanosti a také pokles HDP negativně působil na oblast obchodu, podnikatelských služeb a stavebnictví. V následujících letech se dá říci, že se situace víceméně stabilizovala a že HDP dostal opět do fáze růstu. Za příznivé vlivy jeho růstu se dá považovat vývoj spotřební daně z tabákových výrobků, přírůstek zemědělství, díky příznivým klimatickým podmínkám, zahraniční obchod, který v roce 2011 dokonce zaznamenal historicky nejvyšší kladné saldo a další
1.1.3 Kupní síla
Kupní síla je ekonomický termín, který není vůbec lehké definovat, jelikož se vyskytuje v několika významech, respektive souvislostech, přičemž pokaždé znamená trochu něco jiného. Neekonomové tento termín spojují s kupní silou obyvatelstva. Na druhé straně ekonomové nejčastěji uvažují kupní sílu peněz či měny. Neboli je to základní stavební kámen všech teorií determinace měnového kurzu, kde je známa jako teorie parity kupní síly. Tato teorie se může rozdělit do tří podskupin:
Zákon jediné ceny vyjadřuje skutečnost, že na dokonale konkurenčním trhu a při neexistenci všech možných překážek mezinárodního obchodu musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsou-li ceny těchto zboží vyjádřeny ve stejné měně.
Teorie parity kupní síly vyjadřuje vztah, že kurs dvou zemí je determinován poměrem cenových úrovní těchto dvou zemí. Tento princip je nazýván absolutní forma teorie parity kupní síly. Podle této teorie při poklesu kupní síly domácí měny, který byl zapříčiněn růstem domácí cenové hladiny, dochází k depreciaci domácí měny na mezinárodním měnovém trhu. A samozřejmě naopak zvýšení kupní síly domácí měny bude provázeno apreciací domácí měny.
Relativní forma teorie parity kupní síly vychází z toho, jak se mění míra růstu cenové hladiny sledovaných zemí. Tedy v zemi, kde je míra růstu cenové hladiny vyšší než v ostatních zemích, dochází k odpovídající míře depreciace tamní měny. S tím souvisí i opačná situace, kdy míra růstu cenové hladiny bude nižší než v ostatních zemích a dochází k apreciaci tamní měny.6
Object 5
Obrázek 2: Vývoj parity kupní síly v CZK/USD Zdroj: www.stats.oecd.org
Na grafu je znázorněn vývoj parity kupní síly pro HDP České republiky. Dá se říci, že se parita kupní sily v jednotlivých letech příliš neliší a kolísá kolem průměrnou hodnoty 14 CZK za 1 USD.
1.1.4 Úroková míra
Úroková míra je vyjádřením navýšení zapůjčené částky za stanovené období v procentech.
Jinými slovy se dá říci, že se jedná o procento, které vystaví komerční banka pro půjčku.
6 MACH, M. Makroekonomie II. s. 122 - 126.
Nejjednodušeji řečeno úroková míra je část, o kterou je zvýšena původní jistina, kterou přebytkový subjekt (věřitel či investor) zapůjčil deficitnímu subjektu (dlužník). Neboli věřitel očekává, že po stanoveném období (např. 1 rok) se mu vrátí nejen původní jistina, ale také úrok.
Existují tři základní teorie úrokové míry:
Neoklasická teorie úrokové míry je podle Irvinga Fishera vyrovnávací činitel mezi úsporami a investicemi. Nevyskytuje se tu emise nových peněž a neoklasická teorie ani neuvažuje, že by nabídka peněz a její změna mohla ovlivnit rovnovážnou úrokovou míru.
Teorie zapújčitelných fondů rozšiřuje neoklasickou teorii o dodatečnou nabídku peněz a dodatečnou poptávku po penězích. Vychází z toho, že veškeré investice jsou pořizovány na úvěr a že mezi investorem a spořitelem není žádný zprostředkovatel.
Teorie preference likvidity, jejímž autorem je John M. Keynes, se již déle nezaubírá vyrovnávacím činitelem mezi investicemi a úsporami, ale mezi stavem nabídky peněz a stavem poptávky po penězích. Pro ekonomické subjekty platí snaha spíše preferovat držbu peněz před ostatními finančními aktivy.7
7 ČERNOHORSKÝ, J. TEPLÝ, P. Základy financí. 1. vyd. s. 123 - 132
Object 7
Obrázek 3: Vývoj úrokové sazby v % v ČR Zdroj: www.cnb.cz
Na obrázku je zachycen vývoj úrokové sazby v % tak, jak ho popisuje Česká národní banka. Zvyšování či snižování úrokových sazeb má mnoho důvodů, ale mezi nejzásadnější zcela jistě patří vývoj inflace. Pokud očekávaná inflace roste, tak pak roste i úroková sazba a naopak. Dalším důvodem růstu úrokové sazby je především aktuální situace v českých bankách, které mají historicky nejnižší marže. V tom však ČNB vidí riziko stability bankovního sektoru. Poslední výraznou příčinou růstu úrokové sazby je růst úrokových sazeb ve světě.
Snižování úrokové míry má na svědomí především chování centrální banky. Centrální banka může buď rezignovat na měnovou politiku a přestane stahovat likviditu z bankovního sektoru za vlastní stanovenou úrokovou sazbu (pokles úrokové sazby obchodních bank na rovnovážnou úroveň blízko nule) či provádět tzv. „loutkovou“
měnovou politiku, aby se v případě, kdy se přestane provádět, kryla s rovnovážnou úrovní úrokových sazeb (stanovování úrokové sazby blízko nule) nebo bude provádět měnovou politiku tak, aby dlouhodobě udržovala úrokovou míru v ekonomice nad úrokovou mírou, která by nastala v situaci, kdy by banka přestala provádět měnovou politiku (donekonečna prohlubování své ztráty). 8
8 MTTNER, J. Příčiny dlouhodobého klesání úrokových měr. s. 16
1.1.5 Inflace
Inflací se rozumí nepřetržitý růst agregátní cenové hladiny, který pohlcuje všechna zboží a služby. Jedná se vždy o míru růstu agregátní cenové hladiny mezi dvěma po sobě jdoucími obdobími. V praxi je míra inflace zpravidla měřena indexem spotřebitelských cen (CPI).9 Inflace se dá rozdělit na dva základní druhy, a to podle toho, jaký prvotní zdroj ji vyvolává.
Tedy poptávková inflace, jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v jejím nadměrném růstu, a nabídková (nákladová) inflace, jež má prvotní zdroj na straně agregátní nabídky v podobě růstu cen, jenž je důsledkem růstu nákladů výrobních faktorů, technologických změn atd.
Object 9
Obrázek 4: Průměrná roční inflace v % v ČR Zdroj: www.czso.cz
Až na výkyvy v určitých letech lze demonstrovat, že průměrná míra inflace se pohybuje v konstantní výši. První větší výkyv nastal v roce 2001, kdy byl přírůstek průměrného indexu spotřebitelských cen ovlivněn zejména zvýšením cen za bydlení, potraviny a nealkoholické nápoje. U bydlení šlo především o zvýšení cen zemního plynu a elektřiny. U potravin se jednalo hlavně v první polovině tohoto roku o zvýšenou cenu ovoce, masa a
9 KISLINGEROVÁ, E a kol. Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. s. 37
pečiva. Ke konci roku se průměrná míra inflace začala opět snižovat a to i díky nízkým cenám pohonných hmot. Dalším podstatným výkyvem byl rok 2003, kdy nastala situace, že průměrná míra inflace dosahovala pouhé 0,1 %. Tento stav byl převážně způsoben poklesem cen potravin, nealkoholických nápojů, oděvů, obuvi, bytového vybavení, kultury, zahraniční rekreace a také dopravy. Co se týká dopravy tak poklesla cena automobilů a jízdních kol ale v druhé polovině roku došlo k mírnému nárůstu cen pohonných hmot. Za poslední velký výkyv lze označit rok 2008, kdy průměrná míra inflace dosáhla rekordní hodnoty 6,3 %. I v tomto roce se nejvíce na vývoji průměrné inflace podílely regulované ceny a různá administrativní opatření. Do regulovaných cen, které se v tomto období nejvíce podílely na meziročním růstu, patří ceny energií pro domácnosti, jejichž váha ve spotřebním koši je nejvyšší. Tyto položky jsou zodpovědné za více než polovinu prudkého nárůstu regulovaných cen. V administrativních opatřeních se nejvíce projevilo, jako příspěvek k nárůstu meziroční inflace zvýšení snížené sazby DPH z 5% na 9%, ale také zavedení ekologických daní u elektřiny, tepla a pevných paliv. Vývoj inflace také dosti ovlivnilo zvýšení spotřební daně u cigaret.
1.1.6 Nezaměstnanost
Ještě před vysvětlením faktoru nezaměstnanosti je důležité si uvědomit, jak se rozděluje populace v České republice ve vztahu k trhu práce a jaké jsou jeho základní kategorie.
populace celkem
populace 0 - 14 let
ekonomicky neaktivní
14,7%
populace 15 a více
let
35,6%
ekonomicky aktivní (pracovní síla)
zaměstnaní v NH 46,5%
nezaměstnaní 3,2%
Obrázek 5: Kategorie rozdělení populace ve vztahu k trhu práce v ČR (4. čtvrtletí 2011) Zdroj: www.czso.cz
Pozn.: NH = národní hospodářství
Základní rozdělní populace starší 15 let podle zařazení na trhu práce vyjadřuje tzv.
ekonomický status. Ekonomický status člení tuto část populace na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tj. zaměstnané a nezaměstnané a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.
Podle obecné míry nezaměstnanosti se považují za nezaměstnané všechny osoby, které dosáhly 15 let a starší a které zároveň ve sledovaném období splňovaly tři základní podmínky:
nebyly zaměstnané.
hledaly aktivně práci. Formou aktivního hledání práce se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků pro založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení a licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem.
byly připraveny k nástupu do práce, tj. během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání.
V případě, že osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, klasifikují se jako zaměstnaní či ekonomicky neaktivní. Jediná výjimka jsou osoby, které práci nehledají a to z důvodu, že už ji našly, ale nástup je stanoven na pozdější dobu, nejpozději však do 3 měsíců. Podle Eurostatu jsou tyto osoby klasifikovány rovněž jako nezaměstnané.10
Object 11
Obrázek 6: Meziroční obecná míra nezaměstnanosti v % v ČR Zdroj: vlastní
Relativní ukazatele
Obecná míra nezaměstnanosti je ukazatel získaný z výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli i jmenovateli jsou šetřené osoby uváděny podle místa jejich pobytu.
10 MACH, M. Makroekonomie II. s. 256 - 257
Míra nezaměstnanosti procentuálním způsobem vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle.
Specifické míry nezaměstnanosti jsou ukazatele popisující nezaměstnanost sociální, věkové nebo jiné skupiny obyvatelstva. Čitatel i jmenovatel jsou konstruovány vždy z téže skupiny obyvatelstva.
Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let.
1.1.7 Vývoj cen energetických zdrojů
Nejen v posledních letech ale v podstatě od začátku využívání energetických zdrojů je energetická problematika hlavním tematickým okruhem. Nelze vyjmenovat konečný počet důvodů, ale mezi nejzásadnější patří nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po energiích, strmý nárůst cen energetických zdrojů, stále se zvyšující zátěž životního prostředí díky emisím, zvyšující se obavy ze skleníkového efektu a geopolitické problémy, které jsou neodmyslitelně spjaty se stále rostoucí závislostí zemí na dovozu, ale i na vývozu, prvotních energetických surovin.
Česká republika patří v rámci Evropské unie mezi první tři země s vysokou energetickou nezávislostí. Lepší už jsou pouze Velká Británie a Dánsko, která mají své vlastní zásoby ropy a zemního plynu. Hlavním důvodem značné energetické nezávislosti České republiky jsou zásoby černého a hnědého uhlí. Česká republika, jako jediná země v Evropské unii dokázala snižovat svou energetickou náročnost HDP dokonce až o 23 % v letech 2000 až 2009, zatímco v Evropské unii klesla pouze o 15 %.11
11 Energetika očima statistiky [online]. Český statistický úřad
Object 13
Obrázek 7: Srovnání energetické závislosti vybraných evropských zemí v roce 2011 Zdroj: www.czso.cz
Ovšem jako většina států na celém světě je i Česká republika závislá na dovozu ropy a zemního plynu. V případě krize či ropné nouze má Česká republika zásobu ropy a ropných výrobků na 3 měsíce běžného provozu. Na případný výpadek dodávky zemního plynu, který má Česká republika z roku 2009 již vyzkoušený, je plynárenská soustava České republiky připravena díky podzemním zásobníkům s kapacitou 2,5 miliardy m3.12
12 Energetická bilance [online]. Český statistický úřad
Object 15
Obrázek 8: Spotřeba ropy (mil. tun) v České republice Zdroj: www.czso.cz
Object 17
Obrázek 9: Spotřeba zemního plynu (mld. m3) v České republice Zdroj: www.czso.cz
Energetická náročnost
Nejen pro českou ekonomiku ale i pro jiné státy je vysoká energetická náročnost hrubého domácího produktu slabina, která brání v dalším rozvoji. I když energetická náročnost se rok od roku snižuje, je stále velmi vysoká a patří mezi nejvyšší v EU. K hlavním příčinám vysoké energetické náročnosti v České republice patří obzvláště energicky náročné technologie a vysoký podíl průmyslu v národohospodářské struktuře.
Hlavní faktor při snižování energetické náročnosti české ekonomiky je změna struktury přidané hodnoty hlavních ekonomických odvětví. Strukturální změna se může měřit za pomoci porovnání rozdílů mezi skutečnou náročností a náročností při konstantní struktuře tvorby přidané hodnoty. Díky tomu, že energetická náročnost na konečnou spotřebu energie klesala rychleji než náročnost při konstantní struktuře přidané hodnoty, se dá odvodit, že v české ekonomice došlo ke strukturálním změnám podílu v méně náročných odvětvích, zejména službách.
V jednotlivých národohospodářských sektorech se spotřeba paliv a energií na celkové spotřebě výrazně liší. Největší část zaujímá zpracovatelský průmysl, kam patří chemický průmysl, průmysl nekovových materiálů, metalurgický průmysl a průmysl papíru a celulózy. Dále následuje průmysl jako celek, včetně těžby nerostných surovin a stavebnictví, a doprava. 13
13 Výroba, spotřeba a ceny energetických zdrojů [online]. Český statistický úřad
Object 20
Obrázek 10: Energetická náročnost hrubého domácího produktu České republiky Zdroj: www.czso.cz
Za cíl analýzy PEST se nedá považovat vypracování vyčerpávajího seznamu vlivů, protože vlivy, které jsou důležité pro jeden podnik, nemusí být tak důležité pro jiný. Podstatné je odlišit faktory, které jsou zásadní pro daný podnik.
1.2 Analýza SWOT
Analýza SWOT považuje tvorbu strategie za vytvoření budoucího způsobu řízení organizace, který buď zachová, nebo zlepší její konkurenční postavení. Za dobrou strategii se považuje taková, která je schopna neutralizovat hrozby vnějšího prostředí, dokáže využívat budoucích příležitostí, těží ze silných stránek podniku a determinuje či neutralizuje slabé stránky podniku. 14
14 VEBER, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. s. 533
SWOT je zkratkou anglických slov Strengths (přednosti, silné stránky organizace), Weaknesses (nedostatky, slabé stránky organizace), Opportunities (příležitosti ve vnějším prostředí), Threats (hrozby z vnějšího prostředí).15
Pod pojmem přednosti se rozumí určitá vnitřní pozitiva podniku či organizace, která zajišťují jistou převahu nad konkurenty. Je to určitý zdroj, schopnosti nebo kompetence, které zajišťují podniku konkurenční výhodu. Nejčastěji se řadí do předností organizace přístup ke kvalitnějším materiálům, dobré finanční vztahy, vyspělá technologie, distribuční kanály nebo vyspělý tým top manažerů.
Nedostatky se dají vyjádřit jako vnitřní negativa, která mohou směřovat k nižší podnikové výkonnosti. Nedostatkem může být absence nezbytných zdrojů a schopností, manažeři s neodpovídajícími strategickými schopnostmi, neúměrné finanční zatížení, morálně nebo technicky zastaralé stroje apod.
Za příležitosti se považují současné či budoucí podmínky ve vnějším prostředí, které působí pozitivně na skutečné či potenciální výstupy podniku. Tyto pozitivní podmínky mohou zahrnovat např. změny v zákonech, rostoucí počet obyvatel či zákazníků, uvedení nových technologií. Příležitosti se neposuzují pouze hlediska současných podmínek, ale spíše z dlouhodobého vývoje prostředí, protože ten má na podnik největší vliv.
Hrozby se dají charakterizovat obdobně jako příležitosti s rozdílem, že hrozby mají nepříznivý vliv na současný či potenciální výstup podniku. Jedná se o současné či budoucí podmínky ve vnějším prostředí, které negativně mohou působit na podnik. Do nepříznivých podmínek se dá zařadit vstup silného konkurenta na trh, pokles počtu zákazníků, legislativní změny apod.16
15 BĚHOHLÁVEK, F. KOŠŤAN, P. ŠULER, O. Management. s. 214 16 BĚHOHLÁVEK, F. KOŠŤAN, P. ŠULER, O. Management. s. 214
Podle charakteru odvětví a vzniklých kombinací mezi vnitřními a vnějšími stránkami lze pro organizaci volit různé možnosti strategií: 17
Slabé stránky (W) Silné stránky (S)
Příležitosti (O)
WO strategie (Hledání)
SO strategie (Využití) Překonání slabé stránky využitím
příležitosti Využití silné stránky ve prospěch příležitosti
Hrozby (T)
WT strategie (Vyhýbání) ST strategie (Konfrontace)
Minimalizace slabé stránky a vyhnutí se ohrožení
Využití silné stránky k odvrácení ohrožení
Obrázek 11: Analýza SWOT
Zdroj: VEBER, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. s.
537
17 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. s. 534
1.3 Porterovy generické strategie
Dá se říci, že každá obchodní společnost musí udělat určitá rozhodnutí a výběr, jaký produkt bude vyrábět, poskytovat či vyvíjet a také v jaké obchodní sféře bude působit.
Strategická analýza by měla usnadnit tento výběr identifikováním atraktivních obchodních oblastí a produktů.
Přínos M. Portera spočívá ve vypracování teorie o způsobech získání konkurenční výhody.
Obrázek 12: Základní konkurenční strategie
Zdroj: BĚLOHLÁVEK, F. KOŠŤAN, P. ŠULER, O. Management. s. 218
Porter vychází z rozdílnosti odvětví pro jednotlivé podnikatelské aktivity v rámci jednoho odvětví. Dá se říci, že při volbě tzv. generické konkurenční strategie mají vedoucí pracovníci či manažeři možnost výběru ze tří typů:18
Vedení v nejnižších nákladech, kdy firma chce dosahovat nejnižších provozních, výrobních či jiných nákladů v porovnání s konkurenty v daném odvětví, což se
18 BĚHOHLÁVEK, F. KOŠŤAN, P. ŠULER, O. Management. s. 218
pozitivně promítne do konečných cen. Při dosažení vůdčího postavení v nákladech však hrozí, že podnik začne ignorovat riziko vyplývající ze strategie diferenciace.
Úspěšnost této strategie dokázal na začátku minulého století H. Ford, který velmi nízkých nákladů dosáhl zavedením dardizace a pásové výroby.
Do nejčastějších způsobů snižování nákladů patří využívání extenzivních a intenzivních faktorů. Extenzivní faktory, tzv. úspora množství, spočívají v tom, že větší objem výroby vede k relativním úsporám fixních nákladů, což umožňuje nákup technologie, která směřuje k hospodárným provozním nákladům, snižuje náklady na seřizování strojů apod. Kdežto intenzivní faktory vycházejí ze zvyšování účinnosti či produktivity provozní činnosti, distribuce atd.
Diferenciace spočívá v soustředění na vývoj nebo vytvoření jedinečnosti výrobků či služeb, kterou kupující oceňují, a tím získání konkurenční výhody. Jedinečnost se nemusí týkat pouze produktu samého ale také distribučního systému či marketingového postupu (např.: posílení image). Tím, jak zákazníci vnímají odlišnost produktu, může se zvýšit odbyt či cena daného produktu.
Mezi nejznámější představitele této strategie patří A. Sloan, pod jehož vedením ve druhé polovině dvacátých let minulého století uvedla firma GM na trh více modelů automobilů, a poskytla tak zákazníkům větší možnost výběru automobilu oproti jedinému typu, který nabízela automobilka Ford.
Do diferenciace patří výrobky a služby kvalitativních parametrů i doprovodných služeb, jako jsou instalace, servisní podpora, distribuční cesty, způsob financování, image, flexibilita reakce na požadavky zákazníků apod.
Za úspěšnou formu diferenciace se také považuje orientace na snižování provozních nákladů u zákazníka, včetně zdůrazňování environmentální šetrnosti užívání výrobku apod.
Strategie fokusu (soustředění pozornosti) v podstatě vyhledává nedostatky daného odvětví v úzkém zájmu zákazníků o specifický druh výrobků nebo služeb. Rovněž přizpůsobuje produkci tomuto cílovému segmentu, který je ostatními konkurenty nedostatečně uspokojen. Obecně tato strategie bývá označována jako strategie
„zaplňování mezer“, „výklenku tržního koutu“ apod. V automobilovém průmyslu tato strategie může znamenat podnikatelskou příležitost např. pro výrobce vybavení vozidel rychlého nasazení, které automobilky běžně nenabízejí.
Základním principem u tohoto přístupu je vyhledávání specifických požadavků zákazníků, které se obvykle váží k produktu. Samozřejmě mezery je možno nalézt i v distribučních cestách, v orientaci na specifický typ zákazníků, ve využívání geografické polohy zákazníků apod.
Výběr vhodné konkurenční strategie je velmi důležitý, protože umožňuje manažerům přemýšlet, jakým směrem se bude podnik pohybovat.
2. Finanční analýza
Finanční analýza poskytuje mnoho cenných informací, díky kterým organizace dokáže zjistit či posoudit své finanční zdraví. „Podstatou finanční analýzy je vypracování ukazatelů, které mají dobrou vypovídací schopnost (logickou interpretaci) vzhledem ke zkoumané ekonomické realitě.“1 Ukazatele se zjišťují z výchozích dat, která nemusí být pouze v peněžních jednotkách, ale také v procentech, v jednotkách času, v Kč/rok, v bezrozměrných či naturálních veličinách. Téměř všechna výchozí data poskytují dva účetní výkazy. Jedná se o rozvahu a výkaz zisku a ztrát.
Finanční analýza se skládá z vertikální analýzy, horizontální analýzy, ukazatelů naplňujících pyramidový rozklad a poměrových ukazatelů. Vzhledem ke zkoumané ekonomické realitě se další odstavce zaměří na poměrové ukazatele.
2.1 Poměrové ukazatele
Základním nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Jde o formu číselného vztahu mezi jednotlivými ukazateli. Poměrové finanční ukazatele se vypočítají jako podíl dvou absolutních ukazatelů, mezi kterými existuje určitá souvztažnost. Do nejčastěji používaných poměrových ukazatelů patří:2
ukazatele likvidity (liquidity ratios),
ukazatele aktivity (activity ratios),
ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios),
ukazatele výnosnosti (profitability ratios).
2.1.1 Ukazatele likvidity
Bezpochyby nejdůležitějším poměrovým ukazatelem je ukazatel likvidity. Samotný pojem likvidita se používá ve vztahu k likviditě určité složky majetku nebo také ve vztahu
1 VEBER, J. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. s. 544 2 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. s. 47 - 48
k likviditě podniku. Likvidita určité složky majetku v podstatě znamená přeměnění dané složky podniku rychle a bez velké ztráty na peněžní hotovost. Na druhou stranu likvidita podniku je schopnost podniku uhradit včas své platební závazky.
Ukazatele likvidity se dají považovat za součást výročních zpráv akciových společností a téměř vždy se objevují jako jeden ze základních prvků hospodářských analýz. Jak už napovídá název tohoto ukazatele, není divu, že dochází k určitým problémům, zejména s jeho kvantitativní hodnotou. Jednoduše řečeno, je velmi náročné či vůbec nemožné dělat určité závěry na základě jednoho čísla, a proto se doporučují dělat delší časové řady.
Ukazatele likvidity mají tvar podílu toho, čím je možné zaplatit k tomu, co se musí zaplatit.
V praxi se nejčastěji používají z hlediska obsahů dva základní ukazatele:3
Běžná likvidita nebo také označována jako „current ratio“ ukazuje, schopnost podniku uspokojit všechny své věřitele za pomoci svých veškerých oběžných aktiv, které by se v daném okamžiku proměnily na hotovost. Jednoznačně se dá říci, že čím vyšší bude hodnota tohoto ukazatele, tím bude větší pravděpodobnost toho, že podnik zachová svou platební bilanci. Jelikož tento ukazatel obsahuje určitá omezení, bývají hodnoty čitatele k hodnotám jmenovatele v rozmezí 1,5 – 2,5. Mezi tato omezení patří fakt, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidity a také tento ukazatel nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z hlediska doby splatnosti. Běžná likvidita se vypočítá podílem oběžného majetku s krátkodobými závazky. Do oběžného majetku (oběžná aktiva) patří peníze v pokladně i na účtech, krátkodobé cenné papíry, pohledávky u odběratelů a zásoby všeho druhu. Do krátkodobých závazků (krátkodobá pasiva) patří dluhy u dodavatelů, splatné směnky, splátky dlouhodobých dluhů, odložené platby daní, mezd a jiných výdajů.
Rychlá likvidita nebo také známa jako „acid test“ říká, že by čitatel měl být ve stejném poměru jako jmenovatel, tedy poměr 1:1, případně 1,5:1. Jinými slovy, tyto doporučené hodnoty jsou ideální pro podnik, protože by byl schopen bez problémů vyrovnat své závazky, aniž by musel prodávat své zásoby. Tento ukazatel se vypočítá podílem oběžného majetku sníženého o zásoby s krátkodobými závazky. Oběžný majetek je snížen o zásoby
3 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. s. 48 - 51
z důvodu, že zásoby jsou nejméně likvidní a jejich rychlá likvidace zpravidla přináší podniku ztráty.
Ukazatele běžné a rychlé likvidity se považují za hlavní ukazatele běžné finanční situace.
Ovšem neměří se průběžně, ale vždy k určitému datu. Pro zajištění průběžné platební schopnosti slouží platební kalendář.
2.1.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity zjišťují schopnost podniku využívat investované finanční prostředky a také zjišťuje spojitost mezi jednotlivými složkami kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Za pomoci těchto ukazatelů se nejčastěji vyjadřuje počet obrátek jednotlivých složek zdrojů, aktiv nebo doba obratu. Výsledky těchto ukazatelů se využívají zejména ke zjištění, jaké má hospodaření podniku vliv na výnosnost a likviditu. Mezi ukazatele aktivity se v praxi nejčastěji využívají tyto poměrové ukazatele:4
Obrat celkových aktiv, který také bývá označován jako vázanost celkového vloženého kapitálu. Tento ukazatel se vypočítá podílem tržeb k celkovému vloženému kapitálu.
Ukazatel měří správné využití veškerých aktiv. Tento ukazatel se srovnává s odvětvovým průměrem. Pokud je hodnota aktiv nižší než odvětvový průměr, musí podnik zvýšit tržby, snížit stav aktiv či oboje současně.
Obrat zásob se vypočítá podílem tržeb a průměrného stavu zásob. Tento ukazatel vyjadřuje počet obrátek zásob ve sledovaném období. Všeobecně platí, že s vyšší obratovostí zásob a kratší dobou obratu zásob je situace v podniku lepší. Avšak je nutné mít na vědomí, že tržby jsou vyjádřeny v tržních cenách a zásoby v nákladech. Proto je lepší dosadit do čitatele náklady prodaného zboží a do jmenovatele průměrné zásoby a tím i zpřesnit výpočet tohoto ukazatele.
Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, ve kterých jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby, nebo dokud se neprodají. Tento ukazatel se vypočítá obdobně jako obrat zásob, až na to, že tržby ve jmenovateli jsou navíc vyděleny 360.
4 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. s. 60 - 61
Průměrná doba pohledávek se vypočítá za pomoci složeného zlomku, kde v čitateli jsou pohledávky a ve jmenovateli roční tržby vydělené 360. V podstatě ukazatel vyjadřuje dobu čekání podniku od okamžiku prodeje do doby, kdy obdrží platby od svých odběratelů.
Doba obratu závazků vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky podniku.
Z pohledu podniku se dá konstatovat, že průměrná doba závazků by měla být delší než průměrná doba pohledávek, aby nedošlo k situaci, kdy by byla narušena finanční rovnováha v podniku. Tento ukazatel bývá velmi často užitečný pro věřitele či potenciální věřitele. Ti z něj mohou vyčíst, jak podnik dodržuje obchodně úvěrovou politiku.
2.1.3 Ukazatele zadluženosti
Pod pojmem zadluženost si lze představit situaci, kdy podnik využívá k financování svých aktiv cizí zdroje. Ovšem v reálné ekonomice u větších podniků není možné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z vlastního nebo naopak z cizího kapitálu. Při financování svých aktiv pouze vlastním kapitálem jednoznačně dochází ke snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé straně použití pouze cizích zdrojů není možné, ať už z důvodu velmi obtížného získání či proto, že tuto situaci zákon nepřipouští. Každý podnik musí mít ze zákona určitou výši vlastního kapitálu. 5
Jako základní ukazatel, kterým se vyjadřuje celková zadluženost, je ukazatel věřitelského rizika či také „debt ratio“. Tento ukazatel se spočítá poměrem celkových závazků k celkovým aktivům.
2.1.4 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) měří čistý výsledek podnikového snažení a to ve vytváření nových zdrojů a dosažení zisku za použití investovaného kapitálu. Odhalují vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku (zisk po zdanění). Obecně se dá říci, že ukazatele rentability slouží k měření celkové efektivnosti dané činnosti. Nejčastěji se používají tyto ukazatele:6
5 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. s. 57 - 60 6 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. s. 51 - 56
Rentabilita tržeb (ROS) poskytuje informace o tom, jaké musí podnik vytvořit výnosy, aby dosáhl 1,-Kč zisku. Jinými slovy se dá říci, že rentabilita tržeb ukazuje, kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb, neboli jaká je celková marže společnosti, po zvážení všech jejích nákladů na cizí kapitál, zaměstnance, provoz atd. Rentabilita tržeb se vypočítá podílem výsledku hospodaření za účetní období a tržeb za prodej zboží + výkony.
Rentabilita aktiv (ROA) se zaměřuje na veškerá aktiva společnosti, díky kterým vzniká provozní zisk, případně jiná alternativní veličina poměřující firemní výkonnost. Je to z důvodu, že rentabilita aktiv není ve svém čitateli pevně definována. V čitateli se tak může objevit EBIT či NOPAT. Jelikož EBIT obsahuje daně z příjmů za běžnou činnost a nákladové úroky, které se jako jediné nedají v českých účetních výkazech přímo najít, a NOPAT se spočítá jednoduchým vynásobením EBIT×(1-t), kde t je sazba daně z příjmů právnických osob, tak se v České republice pro výpočet rentability aktiv využívá výsledek hospodaření za účetní období. Nicméně ve jmenovateli jsou vždy aktiva, neboli se tam objevují veškeré zdroje společnosti, tedy pasiva. Jelikož nebere v potaz daně ani úroky, je ideální pro srovnávání různě zdaněných a zadlužených podniků.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se vypočítá obdobně jako rentabilita aktiv, kde ve jmenovateli nejsou aktiva potažmo pasiva, ale pouze vlastní kapitál společnosti. Z tohoto ukazatele je zřejmé, že jeho hodnota se bude zvyšovat tak, jak poroste velikost celkového zisku. Také vyvíjí žádoucí tlak na management podniku, aby maximálně zhodnotil akciový kapitál.
2.2 Ukazatel Produktivity
„Účinnost (efektivnost), s jakou jsou výrobní faktory využívány ve výrobě, se označuje jako jejich produktivita. Produktivita se týká všech podniků, výrobních i nevýrobních, neboť výrobou v nejširším pojetí rozumíme transformaci vstupů v užitečné výstupy - výrobky či služby.“7
V podstatě se dá říci, že produktivita je dána poměrem produkce k objemu použitých vstupů za určité období. Neboli čím větší je produkce užitečných věcí a čím menší je
7 SYNEK, M a kolektiv. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání. s. 267
využití zdrojů, tím bude produktivita více růst. K produktivitě velmi úzce patří kvalita či způsobilost výrobku k jeho užití, které spotřebitel vyžaduje. Při nedostatečné kvalitě dochází ke ztrátě konkurenceschopnosti a nižším cenám výrobků. Na druhé straně při vysoké produktivitě dochází ke snižování nákladů a ke snižováním cen výrobků, což vede k novému segmentu zákazníků, většímu zisku z každého výrobku, k zvyšování platů zaměstnancům či získání nových investorů.
Na základě vstupů, o kterých organizace uvažuje, se může produktivita rozdělit na parciální produktivitu, která se specializuje na určitý výrobní faktor (práce, kapitál, energie apod.) a celkovou produktivitu neboli často označovanou jako souhrnnou. Už podle názvu je jasné, že tato produktivita je pro organizaci rozhodující. Ovšem pro řízení podniku a pro jednotlivé vnitropodnikové útvary hraje podstatnou roli sledování konkrétní parciální produktivity např. produktivity práce.8
2.2.1 Produktivita práce
Produktivita práce patří k nejčastěji sledované parciální produktivitě. Skládá se z podílu celkových tržeb a počtu pracovníků. V podstatě tento ukazatel udává, jak vysoké byly tržby na zaměstnance. Produktivita práce využívá hmotný investiční majetek, vybavenost pracovníků hmotným investičním majetkem a podíl strojních zařízení na hmotném investičním majetku.
8 KISLINGEROVÁ, E a kol. Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. s. 61 - 63
3. Představení společnosti
3.1 Představení společnosti
Společnost Pipelife Czech s. r. o. vznikla na českém trhu v dubnu 1994 a v červnu téhož roku byla zaregistrována v obchodním rejstříku (OR). Náleží holdingu Pipelife International, jehož sídlem je město Wiener Neudorf v Rakousku. Sídlem společnosti Pipelife Czech s. r. o. jsou Otrokovice, ležící nedaleko krajského města Zlín. Do roku 2004 se společnost nazývala Pipelife – Fatra s. r. o. a v roce 2009 společnost dovršila fúzi se společností Instaplast.
Společnost se zabývá vývojem, výrobou a prodejem plastových potrubních systémů s nejširším výrobním sortimentem z PVC, PE a PP v České republice, doplněným výrobky z dalších závodů holdingu Pipelife. Poskytuje kompletní řešení pro rozvody vody, plynu, telekomunikací a kanalizace. Díky mnoholeté tradici je společnost životaschopná a má stále se zvyšující podíl na trhu, který svědčí o velmi dobré kvalitě výrobků. Modernizace výrobních linek a technologií, kdy většina z nich byla realizována s ohledem na životní prostředí, částečně také ke zlepšení pracovního prostředí zaměstnanců a zvýšení bezpečnosti práce, nezpůsobuje újmu životnímu prostředí. Výrobky jako takové představují skupinu technologicky vyspělých produktů s významným ekologickým přínosem během doby jejich použití, ale i po ukončení jejich životnosti, kdy je možné opakované využití jejich výchozího materiálu. Veškeré produkty jsou zdravotně nezávadné, a proto také společnost dostala právo používat ochrannou známku – tzv.
ekologicky šetrné výrobky.
Společnost využívá k prodeji svých výrobků 3 distribuční kanály, a to V.I.P. partnery, vlastní prodejní síť (outlets) a přímý kanál. Za V.I.P. partnery se považují velkoobchodní společnosti, které mají obchodní dohodu se společností Pipelife Czech s. r. o. Tyto společnosti mohou prodávat výrobky, jaké chtějí, ale měly by upřednostňovat výrobky od Pipelife Czech s. r. o. Outlets je prodej výrobků v jednotlivých regionech pro získání lepší marže a snížení síly V.I.P. partnerů ve směru k Pipelife Czech s. r. o. Do přímých kanálů či
přímých zákazníků patří majitelé společností se specializací na plynové a vodovodní výrobky.
Jako každá společnost i Pipelife Czech s. r. o. má svou vizi, misi a motto. Vizí společnosti je být nejlepší ve vytváření hodnoty na českém trhu. Z této vize lze vyjádřit misi, která spočívá ve snaze zlepšovat kvalitu života poskytováním řešení s vysokou přidanou hodnotou pro ochranu a tok vody a energií. A mottem společnosti je „Potrubí na celý život!“
3.2 Strategický cíl
Strategickým cílem společnosti Pipelife Czech s. r. o. je být ve vztahu k zákazníkovi prvotřídním dodavatelem plastových potrubních systémů, jak z pohledu kvality, tak šíře nabízeného sortimentu. Samozřejmostí je i snaha o co největší snižování negativních dopadů na životní a pracovní prostředí.
3.3 Organizační struktura společnosti
Společnost se rozděluje do 3 základních organizačních útvarů:
Výrobní útvar zajišťuje samotnou výrobu, která je testována včetně nakupovaných surovin a polotovarů laboratoří.
Obchodní útvar zajišťuje nákup a prodej zboží či prodej hotových výrobků z centrálního skladu i ze skladů prodejních.
Ekonomický útvar má na starosti plánování a vedení účetnictví, finanční servis, informační technologie a personální agendu.
Během roku 2011 došlo v oblasti nákupu zboží k dílčímu přesunu pravomoce z obchodního útvaru do ekonomického útvaru a v oblasti operativního plánování výroby došlo k přesunu pravomoce z obchodního útvaru do výroby.
Společnost se dělí na na dva výrobní závody:
Závod Otrokovice (CZO)
Závod Zápy (CZP)
Členění na organizační útvary je pro oba závody totožné. Řízení jednotlivých útvarů je centrální – tj. zodpovědnost za daný útvar má vždy jmenovaný odborný ředitel. Výrobní ředitel závodu Zápy spadá do řídící pravomoce technického ředitele, protože jak už bylo zmíněno, hlavním závodem jsou Otrokovice.
Obrázek 13 Organizační struktura společnosti Zdroj: Výroční zprávy Pipelife Czech s. r. o.
3.4 Výzkum a vývoj
Společnost Pipelife Czech s. r. o. si uvědomuje, jak důležitá je oblast výzkumu, vývoje a inovací obzvláště v současném obtížném období ekonomické krize, a proto této oblasti věnuje vysokou pozornost. Se stále se měnícími požadavky na trhu se i tato společnost zabývá řešením úkolů s vývojem a realizací nových produktů, které jsou následně transformovány na trh. Pipelife Czech s. r. o. spolupracuje a využívá výsledků, podpor a podnětů centrálního výzkumu a vývoje skupiny Pipelife v Nizozemí.
Výkonný ředitel
Technický ředitel Finanční ředitel Marketingový a
obchodní ředitel
Manažer kvality
V posledních letech je kladen důraz na optimalizaci technologie ve výrobě a snahu o efektivnější výrobu s ohledem na environmentální aspekty (snižovat co nejvíce množství odpadů, spotřeby materiálů, energií a také zpracování recyklovaných materiálů s cílem zlepšit pracovní prostředí a bezpečnost práce).
3.5 Řízení jakosti
Hlavním nástrojem řízení jakosti je Systém řízení jakosti, který je v poslední době jedním z nejpoužívanějších a nejoblíbenějších systémů řízení na světě. Tento systém je certifikovaný jako ČSN EN ISO 9001. Systém ISO 9001 udává takové požadavky na procesní řízení organizace, které mají za úkol zajistit schopnost organizace postarat se o požadavky svých zákazníků a znát skutečnou kvalitu svých služeb. Tak jako většina současných nástrojů řízení jakosti, tak i systém ISO 9001 nedefinuje konkrétní postupy a procesy. Namísto toho stanovuje cíle, které musí dané procesy organizace splnit. Jinými slovy, norma řízení jakosti neříká, co má či nemá organizace dělat, ale požaduje funkční vnitřní mechanismy, které zajistí, že zakázky jsou zpracovány předem definovaným způsobem a že se organizace neustále stará, aby kvalita činností byla vyrovnaná a soustavně se zlepšovala.
3.6 Ekologie
Společnost je držitelem certifikátu dle EN ISO 14001:2005, zásadně tedy přispívá ke zlepšování přírodního prostředí i svým výrobním procesem. A to je možné díky tomu, že se společnost Pipelife Czech, s. r. o. zabývá z velké části své produkce plastových potrubních systémů výstavbou kvalitních kanalizačních soustav, domovních odpadů a rekonstrukcí nevyhovujících přípojek do čistíren odpadních vod. Výrobky této společnosti představují skupinu vyspělých technologických produktů s velmi významným přínosem pro ekologii. Jejich životnost při správném použití je velmi vysoká (až 100 let) a po ukončení této doby je možné výrobky recyklovat na surovinu.
Z hlediska ochrany životního prostředí je důležitá i skutečnost, že výroba je založena na zpracování polymerů PE, PP a PVC, které jsou dodávány v kvalitě vyhovující
hygienickým požadavkům na zdravotně nezávadné výrobky určené pro styk s pitnou vodou. Vlastní výrobky z PE a PP neobsahují žádné škodlivé přísady a zdravotně závadné stabilizátory pro výrobu trubek z PVC na bázi olova se nahradily v roce 2008 za stabilizátory bezolovnaté.
4. Aplikace analytických nástrojů na společnost Pipelife
4.1 Tržby
Tato kapitola obsahuje srovnání tržeb společnosti Pipelife v letech 2000 až 2011. Ukazuje, k jakým důsledkům docházelo v jednotlivých letech a jakým způsobem tyto důsledky ovlivnily společnost.
V roce 2000 společnost Pipelife-Fatra s. r. o. vykázala poprvé za svou historii tržby z prodeje vyšší než 600 000 tis. Kč (konkrétně na 670 000 tis. Kč), což představuje téměř 25% nárůst tržeb oproti předchozímu roku. Tento rok byl z pohledu tržeb neočekávaně úspěšný. V letech 2001 až 2002 se potýkala společnost s nejtvrdším konkurenčním bojem na trhu, což samozřejmě ovlivnilo její hospodaření a v roce 2002 dosáhla nejnižších tržeb za celé sledované období (konkrétně 466 000 tis. Kč). Od roku 2003 zvyšovala své tržby téměř o 13% každým rokem a tímto tempem pokračovala až do roku 2007, kdy dosáhla svého nového maxima v tržbách za svou historii (konkrétně 798 000 tis. Kč). Díky finanční krizi, která postihla téměř celý svět, se tento každoroční nárůst tržeb zbrzdil a v roce 2008 došlo k 5% poklesu celkových tržeb.
V letech 2008 až 2010 se nejen společnost Pipelife Czech s. r. o. ale i celá česká ekonomika vyrovnávala s důsledky finanční krize. Sice v České republice neproběhla hypoteční ani dluhová krize, ale na českou ekonomiku dolehly důsledky světové hospodářské krize. Úsporná opatření na straně vlády a pesimistická očekávání firem i domácností vedly k poklesu tržeb z prodeje společnosti Pipelife Czech s. r. o. a ke zvýšení konkurence na trhu. I přes průběh finanční krize si společnost udržela po celé období tržby kolem 760 000 tis. Kč.
V roce 2011, kdy se situace jak na kapitálovém, tak i na peněžním trhu stabilizovala, dosáhla společnost Pipelife Czech s. r. o. prodejem zboží a služeb velikosti tržeb téměř 800 000 tis. Kč. Tržby za rok 2011 dokonce překonaly zatím nejvyšší hodnoty, kterých bylo dosaženo v roce 2007, a rok 2011 se stal pro společnost Pipelife Czech s. r. o.
nejziskovějším v celé své historii.
Object 23
Obrázek 14: Vývoj tržeb společnosti Pipelife Czech s. r. o. v tis. Kč Zdroj: Výroční zprávy Pipelife Czech s. r. o.
4.2 Majetek společnosti
Struktura majetku společnosti, která se vykazuje k 31. prosinci daného roku, závisí na tom, v jaké situaci se společnost nachází. Je zřejmé, že společná výše aktiv a pasiv se bude v každém roce měnit a že v roce 2000 bude velikost aktiv a pasiv menší než v roce 2011.
Na velikosti celkového majetku společnosti se projevila i finanční krize. Díky ní se několikanásobně zvýšila pasiva, tedy společnost musela zvýšit i aktiva, aby došlo k rovnováze. Jako příklad lze uvést, jak vypadala struktura majetku pro roky 2003, 2008 a 2011. Tyto roky jsou vybrány záměrně, protože v roce 2003 měla společnost nejnižší hodnotu struktury majetku ve sledovaném období. V roce 2008 naopak nejvyšší hodnoty díky právě probíhající finanční krizi, která byla ve své nejsilnější fázi. A na roku 2011 je vidět, jak se společnost vypořádala s následky finanční krize. V grafu nemá smysl uvádět velikost celkových aktiv a pasiv, protože se musejí rovnat. Z toho důvodu se tu objevuje velikost celkových aktiv a velikost cizích zdrojů.
Object 25
Obrázek 15: Struktura majetku společnosti v tis. Kč Zdroj: Výroční zprávy Pipelife Czech s. r. o.
