TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra od

(1)

Fakulta textilní

Studijní program: B3107 - Textil

Obor: 3107R004 Technologie a řízení oděvní výroby

Stanovení omakových charakteristik košilovin a jeho změn v procesu opakované údržby

Školní rok: 2005 / 2006

Vypracoval: Martina Chylíková

Vedoucí bakalářské práce: Ing.Marie Koldinská KOD TU v Liberci

Rozsah práce a příloh

Počet stran: 50 stran

Počet příloh: 55 stran

(2)

Katedra oděvnictví FT

Hálkova 6, 461 17 Liberec

ANOTACE

Fakulta: Textilní

Katedra oděvnictví

Obor: 3107R004 Technologie a řízení oděvní výroby

Téma bakalářské práce: Stanovení omakových charakteristik košilovin a jeho změn v procesu

opakované údžby Jméno: Martina Chylíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marie Koldinská

Tato bakalářská práce se zabývá stanovením omakových charakteristik košilovin a jejich změn údržbě. Byly hodnoceny dva soubory košilovin s úpravmi easy care a non iron. Měření mechanických omakových

charakteristik plošných textilii bylo prováděno na jednotlivých přístrojích systému KES-FB a následně byly vyhodnoceny.

Klíčová slova: údržba, košiloviny, finální úpravy, omak , mechanické

vlastnosti

(3)

Katedra oděvnictví FT

Hálkova 6, 461 17 Liberec

ANNOTATION

Faculty: Textile

Department of attire

Speciality: 3107R004 Technology and control attire production

Name: Martina Chylíková

Theme Of Baccalaureate work: Assesment of shirting's touch and his changes in the process of repeated

upkeep

Leader Of Baccalaureate work: Ing. Marie Koldinská – KOD TUL

This baccalaureate work deal with assesment touch characteristics shirtings and their changes after the upkeep. It was classificated two files of shirtings with easy carer and non irone modifications. Measurement of mechanical touch characteristics of areal textile was done on individually machina of system KES- FB and subsequently was evaluated.

Key words: upkeep, shirting, finishes, value, mechanical properties

(4)

Poděkování

Těmito řádky bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce ing.Marii Koldinské za její odbornou pomoc, cenné připomínky, vlídnost a pochopení, se kterou mne v moji bakalářské práci provázela.

Dále bych chtěla poděkovat mamince a všem svým

známým, za podporu a srdečnost při mé práci.

(5)

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským.

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v Univerzitní knihovně TUL.

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 školní dílo.

Beru na vědomí, že TUL má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užítí své bakalářské práce či poskytnoutí licence k jejímu využití mohu jen se souhlasem TUL, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených univerzitou na vytvoření díla až do jejich skutečné výše.

V Liberci, dne 15. května 2006 . . . Podpis

Martina Chylíková Mírová 1888/54 Velké Meziříčí 594 01

(6)

Rejstřík zkratek KO-KOSHI………...…tuhost

N-NUMERI………..hladkost

F-FUKURAMI……….plnost,měkkost,hebkost S-SHARI………...vrzavost

H-HARI………antislývavost SO-SOFUTOSA………...hebkost KI-KISHIMI……….šelest textilie

SHI-SHINAYAKASA………..poddajnost s pocitem hebkosti

LT………...lineární křivka zatížení – prodloužení [-]

WT………....tahová energie na jednotku plochy [N.m/m²] RT……….tahová pružnost (elastické zotavení) [%]

WT’...obnovující energie na jednotku plochu [N.m/m²] G...tuhost ve smyku [N/m]

2HG………..hystereze smykové síly při smykovém úhlu 0,5° [N.m]

2HG5………... hystereze smykové síly při smykovém úhlu 5° [N.m]

B………....ohybová tuhost vztažená na jednotku délky [Nm/m²] 2HB………...hystereze ohybového momentu na jednotku délky [Nm/m²] LC………..………...linearita křivky tlak-tloušťka [-]

WC………....energie stlačení[Nm/m²]

RC………..kompresní pružnost (elastické zotavení) [%]

WC’……….. energie zotavení daná tlakem [%]

MIU………...střední hodnota koeficientu tření [-]

MMD………...střední odchylka koeficientu tření [-]

SMD………..střední odchylka geometrické drsnosti [μm]

VAR………...rozptyl

STEDVA………směrodatná odchylka

(7)

Obsah

Rejstřík tabulek ... 5

Rejstřík obrázků... 6

Úvod... 7

1. Požadavky na užitné vlastnosti košilovin ... 8

1.1.Trvanlivost ... 8

1.2.Estetické vlastnosti ... 8

1.3. Možnost údržby ... 8

1.4. Vlastnosti oděvního komfortu ... 9

1.4.1. Fyziologický komfort... 9

1.4.2. Senzorický komfort ... 10

1.4.3. Patofyziologický diskomfort ... 11

1.5. Metody hodnocení omaku ... 11

1.5.1. Subjektivní hodnocení... 11

1.5.1.1. Subjektivní hodnocení omaku dle Ing. Bajzíka (norma TUL č 23-301- 01/01) ... 11

1.5.1.2. Hodnocení omaku dle T. Matsua ... 12

1.5.1.3. Hodnocení omaku dle S. Kobayashiho... 12

1.5.2. Objektivní hodnocení... 12

1.5.2.1. Přímé stanovení ... 12

1.5.2.2. Metoda podle profesora Kawabaty ... 13

2.Užívání košilovin z hlediska údržby ... 13

2.1. Popis procesu užívání košilovin ... 13

2.2. Popis procesu údržby košilovin... 13

2.3.Grafické symboly údržby ... 14

2.4. Související normy ... 15

3.Konstrukčně - technologické parametry... 15

3.1. Materiálové složení... 15

3.2. Vazba ... 15

3.2.1. Plátnová vazba... 16

3.2.2.Keprová vazba... 17

3.2.3. Atlasová vazba ... 17

3.3. Dostava ... 18

3.4.Délková hmotnost příze ... 19

4.Finální úpravy textilii... 19

4.1. Omakové úpravy ... 19

4.1.1. Avivážní úprava ... 19

4.1.2. Finální tužící a plnící úpravy... 19

4.2.Vzhledové úpravy... 20

4.2.1. Kalandrování ... 20

4.2.2.Česání ... 20

4.2.3.Broušení ... 21

4.2.4. Postřihování... 21

4.3. Stabilizační úpravy... 22

4.3.1. Tepelná stabilizace - fixace ... 22

4.3.2. Nesráživá, nemačkavá a nežehlivá úprava / NNNÚ / ... 22

4.4.Ochranné úpravy na pracovní košiloviny... 23

(8)

4.4.1. Antimikrobiální úpravy ... 23

4.4.2. Antistatická úprava... 23

4.4.3. Nehořlavá úprava ... 24

5.Objektivní hodnocení omaku metodou dle profesora Kawabaty ... 24

5.1. KES-FB1-TAH ... 25

5.1.1. Měření systémem KES-FB1-tah ... 25

5.1.2. Tahová pružnost ... 25

5.1.3. Měření systémem KES-FB1-smyk... 26

5.1.3. Smykové tření ... 26

5.2. KES-FB2-OHYB ... 27

5.2.1. Měření systémem KES-FB2... 27

5.3. KES-FB3-KOMPRESE ... 27

5.4. KES-FB4-POVRCH... 28

5.5. Primární omak... 29

5.6. Celkový omak ... 30

6. Experimentální část... 31

6.1. Příprava vzorků... 31

6.1.1. Stříhání, označení vzorků... 31

6.1.2. Stanovení plošné hmotnosti vzorků ... 31

6.1.3. Údržba praním... 31

6.1.3.1. Praní vzorků ... 31

6.1.3.2. Sušení vzorků ... 32

6.1.3.3. Žehlení vzorků... 32

6.1.4. Tabulka označení vzorků ... 32

6.2. Měření omakových charakteristik... 33

6.2.1. Definice omakových charakteristik... 33

6.2.1.1. Vybrané omakové charakteristiky... 33

6.2.2. Podmínky měření KES-FB1... 34

7. Zpracování experimentálních dat... 35

7.1. Statististické zhodnocení... 35

7.1.1. Průměr ... 35

7.1.2. Směrodatná odchylka ... 35

7.1.3. Rozptyl ... 35

7.1.3. Variační koeficient ... 35

7.2. Zpracování pomocí software CALC KES... 36

8. Hodnocení výsledků měření ... 36

8.1.Značení v tabulkách ... 36

8.2. Vyhodnocení vzorku číslo 102... 36

(9)

8.9. Vyhodnocení vzorku číslo 142... 46 9. Závěr... 48 10. Doporučení... 49

(10)

Rejstřík tabulek

Tabulka 1: Značení vzorků... 32

Tabulka 2: Definice omakových charakteristik ... 33

Tabulka 3: Podmínky měření KES-FB1 ... 34

Tabulka 5 : Podmínky měření KES-FB3 ... 34

Tabulka 7 : Vyhodnocení vzorku č. 102 ... 36

Tabulka 12: Vyhodnocení vzorku č. 132 ... 43

Tabulka 14: Vyhodnocení vzorku č. 142 ... 46

Tabulka 15: Změny omakových charakteristik v % po 1. údržbě... 48

Tabulka 16: Změny omakových charakteristik v % po 5. údržbě... 48

(11)

Rejstřík obrázků

Obrázek 1: Grafické symboly údržby ... 14

Obrázek 2: Vazný bod-osnovní Obrázek 3 : Vazný bod-útkový ... 16

Obrázek 4: Plátnová vazba... 16

Obrázek 5: Keprová vazba ... 17

Obrázek 6: Pětivazný útkový atlas ... 18

Obrázek 7: KES-FB 1 ... 25

Obrázek 12: Graf 102 – B ... 36

Obrázek 13: Graf 102 - WC ... 36

Obrázek 14: Graf 102 – MIU ... 36

Obrázek 15: Graf 102 - RC ... 37

Obrázek 16: Graf 103 – RC... 38

Obrázek 17: Graf 103 - B... 38

Obrázek 18: Graf 103 – WC ... 38

Obrázek 19: Graf 103 - MIU... 38

Obrázek 20: Graf 121 – B ... 39

Obrázek 21 : Graf 121 - WC ... 39

Obrázek 24: Graf 122 – B ... 41

Obrázek 28: Graf 131 – B ... 41

Obrázek 32: Graf 132 – WC ... 42

Obrázek 33: Graf 132 - B... 43

Obrázek 36: Graf 141 – B ... 43

Obrázek 40: Graf 142 – B ... 45

(12)

Úvod

Význam lidského oděvu můžeme sledovat v průběhu historického vývoje jako projev životní situace, přírodních jevů (chlad / teplo), životní situace ( svatby, křest, smuteční obřad, plesy), společenské postavení (ředitel, instalatér), či postoj samotného jedince ke světu.

Oděv je spojen i s dalšími funkcemi (reprezentačními, užitkovými, rituálními, erotickými, estetickými…)

Člověk si oděv přizpůsobil k obrazu svému s potřebou vyjádřit sebeuvědomování v souznění se společností a s přírodou.

Oděv je v určitém ohledu jakýmsi symbolem významu lidské osobnosti, zahaluje/

utajuje určitá místa lidské postavy, ale zároveň na ně také poukazuje, je signálem pro své okolí.

Čím více se zájem člověka o samotný oděv prohluboval, tím i nároky na jednotlivé kusy oděvu se zvyšovaly.Na prvním místě už není pouze estetičnost, či symbolika, ale funkčnost a komfort .

Tato hlediska jsou tím důležitější, čím blíže je oděv u pokožky.Zejména prádlo a košiloviny musí disponovat užitnými vlastnostmi, která splňují požadavky komfortu a funkčnosti jedním z požadavků na nositelský komfort je dobrý omak kriterium funkčnosti naplňuje schopnost snadné a opakovatelné údržby.

Předmětem mé bakalářské práce je posoudit omak košilovin z výrobního sortimentu a.s.

Perla a jeho změny v procesu opakované údržby.

(13)

1. Požadavky na užitné vlastnosti košilovin 1.1.Trvanlivost

Trvanlivostí textilií se rozumí jejich schopnost odolávat poškození a opotřebení.

Textilie a oděvy z nich zhotovené, jsou během používání ohýbány, natahovány, stlačovány, odírány, působí na ně světlo, teplo, pot apod. Tyto vlivy působí nejen během nošení, ale i při údržbě oděvů, to znamená při praní, čištění, kartáčování, atd. Při údržbě se ze struktury textilií uvolňují jednotlivá vlákna, textilie se ztenčují a jsou stále méně odolnější vůči dalšímu opotřebení. Zhoršuje se jejich vzhled a opotřebením jsou tedy ovlivňovány i vlastnosti estetické. Např. u vlasových tkanin dochází ke ztrátě vlasu, u jiných textilií může vzniknout nežádoucí lesk, žmolky, někdy je patrná i změna barvy. V horším případě může následkem velkého namáhání dojít i k roztržení oděvu .

Trvanlivost textilií je posuzována pomocí laboratorních zkoušek a na základě nich se pak stanovuje jejich odolnost vůči poškození a opotřebení.

Důležité trvanlivostní vlastnosti textilií a oděvů:

- pevnost v tahu a tažnost textilií - pevnost a tažnost švů

- odolnost v oděru v ploše, v hraně (hrany manžet, límců, kapes, záložky kalhot) - odolnost proti posuvu nití ve švu

1.2.Estetické vlastnosti

Estetické vlastnosti oděvních textilií ovlivňují vzhled oděvů, některé požadavky na estetické vlastnosti jsou určovány módou. Estetické vlastnosti jsou dány druhem oděvního materiálu a jeho parametry, především materiálovým složením, použitými přízemi, vazbou a úpravou. Významně se na vzhledu podílí i vybarvení.

Vybrané estetické vlastnosti textilií a oděvů, které je možno hodnotit pomocí laboratorních zkoušek (stálobarevnost, lesk-mat, splývavost-tuhost, mačkavost, žmolkovitost , zátrhavost

1.3. Možnost údržby

Nezbytnou podmínkou toho, aby se textilie mohly uplatnit jako oděvní materiály, je možnost údržby. Oděvní materiály určené pro výrobu musí být možné prát, nebo chemicky čistit. Zmačkané materiály musí být možné vyžehlit.

(14)

Jednou z nejvýznamnějších vlastností z hlediska možnosti údržby je sráživost

materiálů. Zkoumají se vlastnosti jako je sráživost při praní, chemickém čištění, žehlení.

Důležitá je i stálobarevnost při praní nebo chemickém čištění. Jsou-li v oděvu kombinovány světlejší a tmavší barvy textilií, nesmí dojít k jejich zapouštění. U některých materiálů může nevhodná údržba způsobit neodstranitelné vady (lomy, nežádoucí lesk,…). U nově vyvíjených materiálů se musí způsob údržby vždy ověřit.

Oděvní výrobky jsou zhotoveny z více materiálů, vhodný způsob údržby musí být volen s ohledem na nejchoulostivější z nich.

1.4. Vlastnosti oděvního komfortu

Oděvní komfort je možno charakterizovat jako souhrn všech vjemů spotřebitele při nošení oděvu.

Oděvní komfort má dvě složky:

- Funkční komfort

Funkční komfort zahrnuje fyziologický, senzorický a patofyziologický diskomfort.

- Psychologický komfort

Tato složka komfortu závisí na kulturní a sociální úrovni a vyjadřuje individualitu zákazníka. V případě koupi oděvu pro denní nošení může dokonce požadavek na psychologický komfort převážit nad funkčním. Tuto složku komfortu tvoří styl , módnost, pohodlnost, barva, konstrukční řešení.

Charakter celkového oděvního komfortu se nachází mezi dvěma hraničními body, kde první jsou fyzikální parametry textilie a druhý představuje abstraktní představu. Tato složka komfortu může být hodnocena pouze subjektivně, kdežto funkční složka komfortu může být hodnocena jak subjektivně, tak i objektivně (např. laboratorním zjišťováním vlastností textilií a oděvních vrstev).[ 6 ]

1.4.1. Fyziologický komfort

Stav lidského organismu, v němž jsou fyziologické funkce v optimu a který je subjektem vnímán jako pohodlí. V tomto stavu může organismus setrvat neomezeně dlouho . pocit pohody, pohodlí (stav fyziologického komfortu).

Pocit pohodlí je určitá neměřitelná představa, je dán nepřítomností nepříjemného pocitu přílišného horka nebo zimy. Ideální stav pro lidský organismus je stav bazálního metabolismu (základní látková výměna).

(15)

Stav bazálního metabolismu nastává tehdy, když organismus, zdravý, hladový a neoblečený, setrvává v naprosté nečinnosti ve vodorovné poloze, nevykonává žádnou činnost, leží v klimatických podmínkách (T=20°C, φ = 65%) a nepociťuje žádný pocit chladu nebo horka – tehdy probíhá pouze minimální látková výměna, potřebná k udržení funkce tělesných orgánů.

Tento stav je ale idealizovaný. Ve skutečnosti organismus produkuje větší množství tepla a také podmínky okolního prostředí neodpovídají ideálním podmínkám. Klesne-li teplota prostředí, dostavuje se u odpočívajícího člověka pocit chladu. Pocitu chladu může být zabráněno vhodným oblečením, které zpomaluje odvádění tepla vyrobeného organismem do okolního prostředí.

Oděv tedy za daných podmínek pomáhá tělu udržovat tepelnou rovnováhu a dává organismu pocit pohodlí. Oděv vytváří kolem těla určité mikroklima, jež ovlivňuje subjektivní pocity nositele. Mikroklima pod oděvem je závislé jednak na tepelném stavu organismu, jednak na klimatických poměrech vnějšího prostředí a na vlastnostech oděvu (na střihu, fyzikálně-chemických vlastnostech textilních materiálů a počtu vrstev oděvu). Např. materiály, nepropouštějící vzduch a páry, brání průchodu potu z povrchu těla do okolního prostředí a přispívají ke zvýšení vlhkosti vzduchu pod oděvem.

Ukazatele mikroklimatu pod oděvem mohou být užitečné pro srovnávací hodnocení různých druhů oděvů.[ 6 ]

1.4.2. Senzorický komfort

Senzorický komfort je tvořen mechanickým a tepelným kontaktem mezi textilií a lidskou kůží. Senzorický komfort je dán povrchovými a tepelnými vlastnostmi textilie, dále splývavostí a stlačitelností textilie (počtem kontaktních bodů textilie s lidskou pokožkou), konstrukcí a velikostí oděvu.

Mechanický kontakt může za jistých okolností i dráždit kůži, způsobovat nežádoucí pocity, popisované jako píchání, škrábání, pocit lepivosti, apod.

Tento typ komfortu je také výsledkem úrovně fyziologického komfortu, např. pocit lepivosti je dán nedostatečným odvodem potu z pokožky. Některé z těchto pocitů mohou být vyhodnoceny objektivně. Senzorický komfort zahrnuje kromě mechanických aspektů také pocity tepla a chladu, které styk s textilií vyvolá. Tento pocit má význam v okamžiku, kdy zákazník zkouší textilii nebo oděv před koupí.[ 6 ]

(16)

1.4.3. Patofyziologický diskomfort

Patofyziologický diskomfort může být způsoben přítomností alergizujících látek v textilii. Přítomnost patofyziologických látek (chemické látky v pracích prostředcích baktérie, plísně v textiliích) může způsobit alergizující projevy pokožky.[ 6 ]

1.5. Metody hodnocení omaku

1.5.1. Subjektivní hodnocení

Jakmile uskutečníme subjektivní hodnocení omaku, je nutný - výběr hodnotitelů

- výběr bodové škály - zavedení sémantiky.

Na výsledcích hodnocení velice závisí i výběr jednotlivých hodnotitelů, kteří přímo ovlivňují získané údaje a tím i výsledky hodnocení omaku. Je zřejmé, že subjektivní hodnocení omaku je založeno na kvalitě senzorických orgánů každého hodnotitele.

Tento stav souvisí s vnějšími podněty a okolním prostředím.

Podstatné je, aby se hodnotitelé při stejných podmínkách a podnětech při opakovaném testu nerozcházeli. Zanedbatelné není ani prostředí, ve kterém se hodnocení provádí. Je obtížné při velkém počtu hodnotitelů vytvořit srovnatelné podmínky.Pokud se neprovádí párové porovnání, je možno volit bodovou stupnici prakticky dle libovolných kritérií a potřeb. Často se volí pětistupňová škála:

1 – nepřijatelný 2 – nepatrně přijatelný 3 – mírně přijatelný 4 – dobrý

5 – znamenitý

Pro získání přesnějších výsledků nestačí obyčejně hodnotit omak jako celek v jedné stupnici. Je vhodné zavést primární složky omaku. Těmto primárním složkám odpovídají jednotlivé stimuly vyvolávající vjemy, které souvisejí s povrchovými, tepelnými a geometrickými vlastnostmi textile. Pro vyjádření primárních složek omaku se často používá zejména těchto polárních párů.[ 2 ]

drsný – hladký tuhý – ohebný

kompaktní – otevřený studený – teplý

1.5.1.1. Subjektivní hodnocení omaku dle Ing. Bajzíka (norma TUL č 23-301-01/01) Podstata zkoušky spočívá v hodnocení textilie na základě jejího kontaktu s rukou a vyjádření pocitu, který tento kontakt vyvolal. Sloučením těchto vyhodnocení v mozku vzniká celkový pocit – omak. K popisu se používá ordinální škála vyjadřující rozsah pocitů od „nevyhovující omak“ až po „vyhovující omak“.

(17)

Škála je rozdělena do kategorií. Výběr kategorií je subjektivní, avšak pro detailnější analýzy je vhodnější volit větší počet kategorií.[ 2 ]

1.5.1.2. Hodnocení omaku dle T. Matsua

T. Matsuo navrhoval, aby vztah mezi omakem a objektivně měřenými vlastnostmi byl založen na Weber-Fehrnerově zákoně, který definuje vztah mezi stimulem a citlivostí reakce. Matsuo se nepokouší najít vztah k subjektivně stanovenému omaku nebo k primárním vjemům omaku, ale vyjadřuje omak výrobku grafickým znázorněním.[ 2 ]

1.5.1.3. Hodnocení omaku dle S. Kobayashiho

Na práci T.Matsua navazoval S. Kobayashi, který se pokusil o aplikaci teorie informace na omak textilií. Subjektivní hodnocení omaku považoval za přenos informací týkajících se reakci člověka na hodnocení textile. Navrhoval postup, jak klasifikovat charakteristické rysy omaku za použití logických operací. Měření subjektivníhohodnocení se provádí tak, že se hodnota přenesené informace vyjadřuje entropií, tj. veličinou , vyjadřující neuspořádanost nebo neurčitost stavu nějakého systému. Ke snížení hodnoty neuspořádanosti dochází přijímáním informací získaných při zkouškách. Tato teorie byla aplikována na zkoumání subjektivních zkoušek omaku textilního materiálu a byly zde poprvé objasněny charakteristické faktory omaku hedvábného, vlněného a lněného. V této fázi výzkumu nebyly sledovány závislosti mezi subjektivně hodnocenými a objektivně měřenými vlastnostmi textilií.[ 3 ]

1.5.2. Objektivní hodnocení 1.5.2.1. Přímé stanovení

Používá se měřící přístroj, pomocí něhož lze vypočítat hodnotu omakového modulu.

Metoda spočívá v protahování textilie ryskou definovaných rozměrů. Výsledkem je závislost mezi sílou a plochou textilie. Na základě této závislosti tloušťky textilie a geometrických poměrů trysek je vypočítán omakový modul. Výpočet je založen na teorii pružných membrán.

(18)

1.5.2.2. Metoda podle profesora Kawabaty

Mechanické vlastnosti a odpovídající fyzikální vlastnosti textilií byly vybrány na základě výzkumu, které prováděl Prof. Kawabata se svými spolupracovníky. Vycházeli ze základních způsobů deformace textilií. Byly vypracovány tyto vlastnosti textilií:

Tlak, smyk, ohyb, tlak, povrch (tření a drsnost povrchu), konstrukce textilie.

Každá z těchto vlastností je vyjádřena dvěma nebo třemi charakteristickými hodnotami, definujícími vlastnost co nejkomplexněji. Těchto celkem 16 parametrů, který se používá pro charakteristiku mechanických vlastností textilie je uvedeno viz. příloha 2 tabulka 2.

Pro zkoušení vlastností uvedených v tabulce 2 byl vyvinut systém 4 měřících přístrojů KES - FB (KAWABATA´S EVOLUTION SYSTEM – FABRIC)

Základní popis přístrojů viz. příloha č.2 tabulka 1. [ 4 ]

2.Užívání košilovin z hlediska údržby

2.1. Popis procesu užívání košilovin

Košile je užívána při denním nošení po dobu 12 hodin, pak následuje její ošetření praním a žehlením. Týdenní užívání představuje cyklus po 5 údržbách.

2.2. Popis procesu údržby košilovin Domácí praní

Praním se odstraňují polární - vodorozpustné nečistoty. Volbou vhodného detergentu je možno z vodního prostředí odstraňovat i nepolární - tukové nečistoty. Tento postup je však naprosto nevhodný pro řadu oděvních součástí, u kterých je použito sendvičových textilií, frontální fixace, citlivých vlasových textilií, textilií se žehlenými efekty, povločkovaných tkanin apod.

Odborné čištění v chemických čistírnách

Košile se speciálními úpravami vyžadují speciální údržbu, proto je nepodrobujeme domácímu praní, žehlení, sušení, ale údržbu zanecháme specializovaným čistírnám.

Mokré čistění je postup pro odstraňování nečistot za pomoci vodného roztoku (lze je označit také jako praní). Liší se od klasického praní volbou vhodných detergentů, které umí uvolnit nečistoty bez mechanického pohybu bubnu při vlastním praní a máchání.

Prací i máchací lázně jsou voleny tak, aby bylo zabráněno teplotnímu šoku textilie.

Sušení je obvykle prováděno bez použití bubnového sušiče.

(19)

Chemické čistění je prováděno pomocí organického rozpouštědla. Perchlorethylen odpovídá symbolu P, což je nejběžnější způsob čistění. Některé čistírny v republice mají k dispozici možnost čistění v těžkém benzínu a některé v prostředku s označením KWL.

Obě posledně jmenovaná rozpouštědla odpovídají symbolu F. Zařízení, ve kterém je čistění prováděno, je plnoautomatické, řízené elektronicky.

2.3.Grafické symboly údržby

Soubor 5 znaků byl uznán v mezinárodním měřítku jako nejvhodnější sdělení o údržbě a ošetřování textilií. Těchto pět "symbolů údržby" je chráněno ochrannou známkou, jejíž vlastníkem je mezinárodní sdružení GINETEX a správcem pro Českou republiku je sdružení SOTEX, které se stará o její rozšiřování a právoplatné užívání.

Při stávajícím značení jsou pro údržbu textilií v domácnosti důležité především postupy praní, žehlení a sušení v bubnové sušičce. Pokud jsou uvedeny symboly pro bělení a chemické čištění, přenecháme tuto práci raději odborníkům.

Obrázek 1: Grafické symboly údržby

Symboly

Vanička znázorňuje praní v domácnosti (ručně nebo v pračce). Používá se pro poskytování informací o teplotě (udáno ve stupních Celsia) a nejvyšším mechanickém působení (podtržení vaničky udává mírnější zacházení). U ručního praní, znázorněného ponořenou rukou ve vaničce, je doporučená teplota pouze 40 ºC.

Žehlička je doplněna tečkami od jedné do tří, které určují nastavení teploty. Dvě tečky znamenají teplotu od 110 ºC až po 200 ºC, jedna tečka pouze teplotu do 110 ºC.

Bubnovou sušičku, tento znak pokud je přeškrtlý znamená, že se nesmí košile sušit v bubnové sušičce.

Přeškrtnutý znak, který informuje o zákazu použití bělení chlórem.

(20)

P v kroužku, že se může čistit tetrachloreténem (perchloretylénem) benzinem, trifluortrichloretanem nebo fluortrichlormetanem obvyklými postupy.

Možný je i slovní popis způsobu údržby, zejména v případech, kdy jde o doplnění symbolů nebo pokud je údržba taková, že ji nelze symboly správně vyjádřit.

Samozřejmě, příslušný text musí být v českém jazyce.

2.4. Související normy

ČSN EN ISO 105-C06 ((80 0123) Textilie – Zkoušky stálobarevnosti – Část C06:

Stálobarevnost v domácím a komerčním praní

ČSN EN ISO 105-D01 (80 0166) Textilie – Zkoušky stálobarevnosti – Část D01:

Stálobarevnost v chemickém čištění

ČSN EN ISO 6330 (80 0821) Textilie – Postupy domácího praní a sušení pro zkoušení textilií

ČSN EN ISO 15487 (80 0854) Textilie – Metoda pro hodnocení vzhledu oděvů a dalších finálních textilních výrobků po domácím praní a sušení

PNJ 521-80-94 a) Textilie - Hodnocení změny vzhledu textilií po údržbě (Vydání TZÚ, duben 2002)

3.Konstrukčně - technologické parametry

3.1. Materiálové složení

Dle materiálového složení lze textilie dělit z přírodních vláken, směsových vláken nebo syntetických vláken.Materiálové složení se vyjadřuje v % a pomocí normovaných zkratek materiálů.

3.2. Vazba

Tkanina vzniká vzájemným provázáním nejméně dvou soustav nití. Podélná soustava je osnova, příčná se nazývá útek. Vazba tkaniny je důležitá jak pro samotnou konstrukci textilie, kdy se vytváří žádaný vzor, vzhled částečně i vlastnosti budoucího materiálu,tak i pro identifikaci jednotlivých typů tkanin. Vazba tkaniny je určitý způsob, kterým soustavy nití mezi sebou provazují. Vazba má vliv na pevnost, pružnost, tuhost, splývavost i na omak tkaniny. Ovlivňuje její vzhled, částečně i tepelnou izolaci, prodyšnost, oděruschopnost a další vlastnosti tkanin.

(21)

Vazný bod je místo,kde se kříží osnovní niť s útkovou. Je-li osnova nad útkem jde o osnovní bod, ve střídě se zakresluje černě, rozkresluje se červeně. Je-li útek nad osnovou, jde o útkový vazný bod, v technické vzornici se nezakresluje.

↓osnovní vazný bod ↓útkový vazný bod

Obrázek 2: Vazný bod-osnovní Obrázek 3 : Vazný bod-útkový

Osnovní vazba má převahu osnovních vazných bodů.

Útková vazba má převahu útkových vazných bodů.

Oboustranná vazba má stejný počet osnovních i útkových vazných bodů.

Střída vazby je určitý počet osnovních a útkových vazných bodů (na technické vzornici se značí černě), který se ve tkanině neustále opakuje. Opakování střídy vazby se na technických vzornicích značí červeně. V černobílém provedení je rozkreslení střídy značeno křížkováním.

3.2.1. Plátnová vazba

Nejmenší střída vazby 2/2 (tzn. 2 osnovní a 2 útkové nitě), značení plátnové vazby: P

¹ ı označuje střídání osnovních bodů( číslo nad čarou) a útkových vazných bodů(číslo pod čarou) na prvním útku ve střídě vazby.

↓ plátnová vazba

Obrázek 4: Plátnová vazba

Odvozeniny plátnové vazby

Ryps - tkanina má charakteristické žebrování podélné nebo příčné.Žebrování vzniká přidáním vazných bodů po osnově nebo útku(zesílené plátno).

(22)

Panama – zvětšené plátno s minimální střídou vazby 4/4 tzn. 4 osnovní a 4 útkové nitě.

Podle společně provazujících nití se rozeznávají panamy dvounitní, třínitné a vícenitné.

Panama může být i vzorovaná.

3.2.2.Keprová vazba

Nejmenší střída vazby 3/3 (tzn. 3 osnovní a 3 útkové nitě). Kepry jsou osnovní nebo útkové podle toho, které vazné body ve střídě převládají. U keprů rozlišujeme také stoupání řádků na levý S nebo pravý Z.

↓útkový kepr třívazný

Obrázek 5: Keprová vazba

Odvozeniny vazby keprové

Kepr zesílený – přidáním vazných bodů osnovních nebo útkových vzniká kepr zesílený osnovní nebo útkový.

Kepr zesílený oboulícní – má ve střídě stejný počet osnovních a útkových vazných bodů.Cirkas je označení pro kepr zesílený oboulícní se střídou vazby 4/4 ,používaný často u vlnařských tkanin. Kepr zesílený oboulícní lomený v estřídě se ve vlnařském provedení nazývá tyfl.

Kepr lomený- na tkanině vytváří příčné nebo podélné „stromečkování“. Při kterém použití odlišně barevného útku a osnovy vzniká výrazný vzor, který se u vlnařských tkanin nazývá rybí kostra.

Kepr hrotový Kepr křížový Kepr víceřádkový Kepr vícestupňový

3.2.3. Atlasová vazba

Nejmenší střída vazby je 5/5 ( tzn.5 osnovních a 5 útkových nití). Atlasy jsou podle převládajících vazných bodů buď osnovní nebo útkové. Pravidelné atlasy mají vazné body pravidelně rozsazeny tak, že se jednotlivé body nedotýkají. Jsou hladké s velmi

(23)

jemným šikmým řádkováním různého úhlu stoupání, které je různé podle použitého postupného čísla při konstrukci vazby.Stanovení postupného čísla atlasové vazyb, které je potřebné k vlastní konstrukci vazby,má tato pravidla:

-postupné číslo nesmí být dělitelné číslem, které je ve střídě vazby obsaženo beze zbytku

-postupné číslo nesmí být ve střídě vazby beze zbytku obsaženo -nejmenší je číslo 2

-největší je o 2 menší než střída vazby

↓ Pětivazný útkový atlas

1 2 3

2 3 1

1 2 3

Obrázek 6: Pětivazný útkový atlas

Odvozeniny vazby atlasové Atles nepravidelný šestivazný Atlas zesílený

Atles přisazovaný Adriová vazba Atlas smíšený Stínovaný atlas

3.3. Dostava

Vyjadřuje počet osnovních nebo útkových nití ve tkanině na jednotku délky,zpravidla na 100 mm(v praxi na 1 cm).V případě, že Do je rovno Dú, jde o tzv,čtvercovou dostavu(např.batist). Určení směru osnovy neboútku u tkanin bez pevného kraje vyžaduje zančnou zkušenost. Osnova bývá, většinou s více zakroucených nití, má často větší dostavu a téměř vždy má větší napětí, tzn.že vypáraná j eméně zvrásněná. Osnovní nitě mají větší pevnost nežli nitě útkové. U pestře snovaných tkanin je vlas ve směru osnovy.

(24)

3.4.Délková hmotnost příze

Jde o vztah mezi hmotností a délkou.Délková hmotnost neboli jemnost se vyjadřuje v tex, nebo jejich násobcích (ktex) a podílech (dtex, mtex).

T(tex) = m (g) = m (g) . 1000 l (km) l (m)

4.Finální úpravy textilii

Finální úpravy jsou chemické, fyzikální, fyzikálně - chemické nebo mechanické postupy, kterými jsou textilní materiály upravovány na požadované vlastnosti.

Finální úpravy zajišťují vzhledové vlastnosti a tím zvýšení prodejnosti výrobku, tzn. že dosažený efekt lze ohodnotit okamžitě očima nebo hmatem (např. zvýšení lesku, dosažení líbivých povrchových efektů, měkkosti, nemačkavosti apod. )

- eliminaci negativních vlivů předchozích operací

- dodání zlepšených nebo zcela nových, předem určených vlastností

Dělí se podle dosažených efektů na : omakové, vzhledové, stabilizační, ochranné[ 8]

4.1. Omakové úpravy

4.1.1. Avivážní úprava

Finální aviváž a její kombinace s jinými konečnými úpravami se v technické praxi nazývá měkčení nebo změkčování a je na textilie nanášena v konečných fázích, čímž zů- stává na výrobku i během praktického používání. Jejím úkolem je oživit suchý, tvrdý a nepružný omak, zejména u výrobků ze syntetických vláken. Slouží rovněž ke korekci omaku některých speciálních úprav. Měkčící přípravky vykazují též i antistatické účinky. Po chemické stránce jsou avivážní prostředky sloučeninami obsahující dlouhý al-kylový řetězec, který musí převládat nad hydrofilní částí, která v některých případech může dokonce chybět. Proto můžeme z tohoto hlediska avivážní prostředky dělit na pří- pravky bez afinity k vláknům a přípravky s větší či menší substantivitou k vláknům.

4.1.2. Finální tužící a plnící úpravy

Pomocí těchto úprav se dociluje tuhého a plného omaku se současným " zaplněním "

vazebných pórů ve tkanině. Používané přípravky pro tyto úpravy mají schopnost tvořit

(25)

po vyschnutí tenkých vrstev roztoků, disperzí či emulzí pevný film. Tento film po úpravě zaplňuje prostory mezi přízemi a vlákny, vzájemně je slepuje a tím omezuje ohebnost textilie. Čím tvrdší je vzniklý film, tím tužší je výsledný omak textilie, čím měkčí je film, tím více přechází tuhý omak v tzv. plný. Podle toho, zda vzniklý film je rozpustný nebo bobtnavý ve vodě nebo nerozpustný, získá se úpravnický efekt nestálý nebo stálý v praní, případně v chemickém čištění. [ 8 ]

4.2.Vzhledové úpravy

4.2.1. Kalandrování

Při kalandrování prochází zboží mezi válci v jedné vrstvě a v plné šíři. Lineárním tlakem válců se kruhový průřez nití sploští a tím se vyplní mezivazební prostory. Podle vedení zboží se dosahuje tvrdšího nebo jemnějšího omaku, lesku a hladkosti.

Nejdůležitější částí stroje jsou válce, které se dělí na válce měkké a tvrdé. Tvrdé válce jsou buď ocelové nebo litinové. Povrch válců je lesklý, často tvrdě chromovaný. Ke zvýšení kalandrovacího efektu jsou tvrdé válce duté, vyhřívané parou, plynem, elektricky nebo olejem.

Podle použití se kalandrovací stroje dělí na tři druhy : 1/ mokré a similimercerační kalandry

2/ suché kalandry k dosažení určitého omaku a lesku 3/ speciální kalandrovací stroje

4.2.2.Česání

Účelem česání je kromě vzhledového efektu, tj. získání vlasového povrchu, i získání termoizolačních vlastností textilií a dosažení měkkého, vlněného a plného omaku.

Při každém česání se snižuje pevnost zboží a vznikají ztráty hmotnosti způsobené vyčesáním vláken. Tyto nepříznivé vlivy mají být co nejmenší a proto se vlněné zboží češe většinou za mokra nebo se před česáním ještě impregnuje změkčovacími prostředky, aby se usnadnilo uvolňování vláken. Tkaniny z vláken celulózových se naopak češou za sucha a změkčují převážně anionaktivními přípravky. Na zboží s velkým obsahem syntetických vláken vzniká při česání velký náboj statické elektřiny, který působí značné potíže. Takové zboží se proto musí počesávat impregnované dostatečně účinnými antistatickými a změkčovacími přípravky.

(26)

Při česání záleží na tom, aby se uvolnil vždy jen jeden konec vlákna a druhý zůstal pevně sevřený ve struktuře plošného útvaru. Vlákna se také nemají přetrhávat, zejména při česání úpletů. Délka vláken se pro počesávání obvykle volí dvojnásobná než je požadovaná délka vlasu.

Rozeznáváme česání velurové, při kterém vytváříme na povrchu tkaniny vlasovou pokrývku ze vztyčených vláken směřujících kolmo k jejímu povrchu a česání česové, kterým urovnáváme vyčesaná vlákna ve směru osnovy.

Podle druhu a uspořádání česacího ústrojí rozlišujeme česací stroje : 1/ s pevnými štětkami

2/ s otáčivými štětkami

3/ válcové s drátkovými povlaky

4.2.3.Broušení

Broušení je operací víceúčelovou. Umožňuje docílit levné imitace sametu nebo dyftýnu, dovoluje zdrsnit povrch textilie před nánosováním nebo lepením a lze jím vytvořit krátký, hladký a hustý vlas, představující tzv. broskvový efekt, kdy se broušením štěpí tlustší vlákna na řadu fibril.

Zboží přichází do tečnovitého styku s jedním až pěti rotujícími válci, potaženými smirkovým plátnem, jehož zrnění je možné měnit. Přítlak na válce je regulovatelný přestavováním vzdálenosti vodících válečků. Příslušenstvím stroje je odsávání broušeného odpadu.

4.2.4. Postřihování

Postřihováním můžeme docílit dva různé druhy úpravy :

1) úplné odstranění vlasu, vyčnívajícího z povrchu textilie, s tím účelem, aby se zvýraznila vazba tkaniny nebo případně zjasnily barvy vícebarevného zboží.

2) u textilií s vyčesaným vlasem, jako jsou samety, plyše, koberce apod., zarovnání výšky vlasu na stejnou výši

Princip postřihování je odvozen z principu nůžek, avšak jeden břit zde zastupuje rotační nožový válec s vsazenými spirálovými noži a druhý břit tvoří pevný,

rovný nůž. Tkanina se ke střihu přivádí a ohýbá pod místem střihu přes hranu pevného stolu, který může být různých tvarů, aby se vlas napřímil v bezprostřední blízkosti obou nožů.

(27)

4.3. Stabilizační úpravy

4.3.1. Tepelná stabilizace - fixace

Syntetická vlákna mají vlivem procesů při výrobě a zpracování vnitřní pnutí, které se nepříznivě projevuje tím, že se hotový výrobek působením zvýšené teploty sráží, neudrží přidělený tvar, tvoří se lomy na hladkých dílcích apod. Aby se tvar výrobku ustálil a zlepšily se užitné vlastnosti textilie ze syntetických vláken, je nutné zařadit do úpravnického procesu tepelnou stabilizaci neboli termofixaci.

V praxi se fixace zabezpečuje :

1/ působením " suchého " tepla / termofixace / horkým vzduchem

kontaktním teplem

sálavým teplem / infračervené záření / 2/ působením " vlhkého " tepla

nasycenou nebo přehřátou parou / termohydrofixace horkou vodou / hydrofixace /

Nejdůležitější a nejrozšířenější je fixace horkým vzduchem na napínacím, sušícím a fixačním rámu. Vhodnější jsou stroje s jehličkovým rozpínacím řetězem, umožňující použití předstihového zařízení. Termické komory pro fixaci musí být vybaveny přesnou regulací teplot a bývají doplněny přídavným zařízením, dovolujícím dosažení vyšší fixační teploty. Za termickými komorami musí být umístěno intenzivní chladící pole, dovolující rychlé ochlazení.

4.3.2. Nesráživá, nemačkavá a nežehlivá úprava / NNNÚ /

Produkce oděvních textilií z celulózových nativních a regenerovaných vláken a jejich směsí se syntetickými vlákny má stále stoupající tendenci, proto nepřekvapují snahy o neustálé zlepšování spotřebitelských vlastností a zabezpečování snadné údržby textilií.

Takto upravené výrobky jsou schopny rychlého zotavení během nošení a vyrovnání vzniklých lomů.

Snížení mačkavosti vyžaduje tvorbu vazeb síťovacího prostředku s –OH skupinami celulózy, tj. vytvoření pevných kovalentních vazeb mezi makromolekulárními řetězci celulózy.

Za sucha (vlhkost textilie 0,5-2%) – nemačkavá úprava EASY CARE

(28)

Nežehlivou úpravu, při níž se zvyšuje pružnost textilie za mokra, takže při praní nedochází k mačkání.

Za mokra (vlhkost textilie 60-80%) - nežehlivá úprava NON AIRON

Chemickou nesráživou úpravu, při níž se rozměrově stabilizuje textilie jak v podélném, tak i příčném směru. Při těchto úpravách se dosahuje zbytkové sráživosti 2 až 3 %. Tento stabilizační účinek vykazují všechny speciální úpravy založené na síťování.

Permanent - press úpravy, které propůjčují výrobku tvarovou stálost a trvalé vlastnosti při nošení a ošetřování.

4.4.Ochranné úpravy na pracovní košiloviny

4.4.1. Antimikrobiální úpravy

Mikroorganismy podporující hnití a plesnivění, snadno napadají celulózová a proteinová vlákna. V kontaminovaných místech dochází k poškození nebo úplné destrukci textilie. To je způsobeno enzymy, které mikroorganismy produkují a vylučují k zabezpeční vlastní výživy. Největší aktivitu z hlediska biokoroze vykazují plísně, bakterie jsou poněkud méňě učinné. Jejich působení se projeví na textiliích jen těžko odstranitelnými skvrnami. Nebezpečné poškození se zvyšuje ve vlhkém, teplém prostředí. Proto tyto úpravy jsou nezbytné především pro textilie určené pro použití v tropickém pásmu.

Princip antimikrobiálních úprav spočívá v aplikaci prostředků, které usmrcují nebo zamezují růstu bakterii a plísní. Rozvíjejí se ve dvou směrech:

-fungicidní (bakteriální úpravy) -hygienické úpravy

4.4.2. Antistatická úprava

Jde o problém u syntetických vláken, ale také u celulozových materiálů(může se projevit u postřihování, kartáčování, česání, kalandrování apod.).Tvorba elektrostatického náboje je příčinou řady problémů jak při jejich zpracování, tak i při užívání spotřebitelem. Především může docházet k narušování zpracovatelských operací / směsování, předení, tkaní, pletení apod. /. Dále může být nebezpečný i pro některé

(29)

profese tam, kde se pracuje ve snadno vznětlivém nebo výbušném prostředí. V prašném prostředí může vlivem náboje dojít k akumulaci částeček prachu a chemikálií na neupravených oděvech. Známé jsou problémy s hromaděním elektrostatického náboje na velkých plošných útvarech ze syntetických vláken např. na kobercích, což vyvolává nežádoucí stavy zvláště u osob, trpících alergií.

K nabíjení dochází pouze tehdy, kdy alespoň jedno těleso vykazuje odpor.Princip spočívá ve snížení povrchového elektrického odporu.

-dočasná- pomocí organických a anorganických solí -trvalá- zabezpečit postupy

1.nanesení polymerních vodorozpustných produktů obsahujících aniontové, nebo kationtové skupiny na vlákna a následnou fixací za zvýšené teploty

2.prostorovým zesítněním zbobtnatělích substancí prostřednictvím reaktivních skupin za vzniku nerozpustných dobře vodivých filmů na vlákna.

3.modifikací vlákna

4.4.3. Nehořlavá úprava

Hořlavost textilií může být v určitých situacích pro uživatele nebezpečná jednak proto, že může přispět k plošnému rozšíření požáru a jednak proto, že může dojít přímému styku ohně s osobami. Rovněž druhotné jevy, které hoření textilních vláken doprovázejí, mohou mít vážné důsledky. Jedná se především o odkapávání taveniny, tvorbu dýmu a toxických zplodin. Velkým nebezpečím je vývin kouře a plynů při hoření textilií, kdy vzniká oxid uhelnatý a další nebezpečné plyny jako kyanovodík, fosgen apod. Smrtelné nebezpečí představuje i snižování podílu kyslíku ve vzduchu, neboť jeho pokles o jednu pětinu vede ke smrti zadušením.

5.Objektivní hodnocení omaku metodou dle profesora Kawabaty KES - FB (Kawabata Evaluation System for Fabrics)

Systém umožňuje testování šesti základních mechanických vlastností plošných textilií (tah, smyk, ohyb, stlačitelnost, koeficient tření a drsnost).

Na základě těchto vlastností je možné stanovit THV (Total Hand Value) - hodnocení omaku. Omak představuje základní kvalitativní charakteristiku oděvních textilií zahrnující vlastnosti jako např.: krčivost, splývavost, měkkost, plnost, ...

(30)

THV a vyjádření omaku jsou světovými standardy hodnocení omaku garantované The Hand Evaluation and Standardization Committee, The Textile Machinery Society of Japan.[ 3 ]

5.1. KES-FB1-TAH

Tento přístroj je novým automatickým modelem pro testovací zařízení pro tahové a smykové vlastností textilií,změří stresové/napínací parametry v závislosti na testovaný materiál- papír, netkané textilie a fólie.Tímto způsobem je možné získat údaje o tahové energii, napětí, smykové tuhosti zotavení.

Obrázek 7: KES-FB 1

5.1.1. Měření systémem KES-FB1-tah

Jde o přístroj na měření tahu.Je na něm sledována a vyhodnocována reakce plošné textilie na působení tahové síly. Měření se provádí zvlášť v směru osnovy a ve směru útku, kdy vzorek testované košiloviny je upnutý mezi dvěma čelistmi, dlouhý 200 mm a vzdáleného od sebe 50 mm. Přední čelist je pevná a zadní čelist pohyblivá. Pohyblivá čelist se pohybuje opačným směrem, natahuje vzorek a tím tvoří tahové deformace o mezi Fm = 490 N/m . Průběh měření a zpracování výsledků je řízeno pomocí počítačového softwaru.

5.1.2. Tahová pružnost

Signalizuje zotavení z deformačního napětí, nebo schopnost k zotavení po deformaci tahem.Vyšší hodnoty signalizují větší zotavení z původního nataženého tahem deformovaného stavu.

Na KES-FB1 je vzorek textilie namáhán do meze F = 500 gf/cm = 490 N/m.

(100% = úplně pružný, 0% = úplně nepružný) Definované vztahy

WOT WT LT = /

(31)

WOT= Fm.Em/2

∫

= ^EmFdE WT

0

.

100 ).

/ ' (WT WT RT =

5.1.3. Měření systémem KES-FB1-smyk

Je sledována a vyhodnocována reakce plošné textilie na působení smykové síly.

Měření se provádí zvlášť v směru osnovy a ve směru útku, kdy vzorek testované košiloviny je upnutý mezi dvěma čelistmi, dlouhý 20 mm a vzdáleného od sebe 50 mm.Přední čelist je pevná a zadní čelist se pohybuje rovnoběžně s osou bubnu v rozmezí 8°. Průběh měření a zpracování výsledků je řízeno pomocí počítačového softwaru.

5.1.3. Smykové tření

Smykové tření je jev, který vzniká při pohybu tělesa po tělese. Působí zde smykové síly. Většinou se třením myslí tření mezi pevnými tělesy. Při tření existuje třecí síla, která působí vždy proti pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření).

Ve zkoušce na smyk KES-FB1 testovací zařízení registruje třecí síly přízových těles, do maxima úhlu vyosení 8° .

Definované vztahy a hodnoty G...tuhost ve smyku [N.cm.deg]

2HG...hystereze smykové síly při smykovém úhlu 0,5° [N.m]

2HG5... hystereze smykové síly při smykovém úhlu 5° [N.m]

( ) ( )

[ ]

2 2 / ' 2

/ a

G a +

=

( )

2

2 b b'

HG = +

( )

2 5 '

2 c c

HG = +

(32)

5.2. KES-FB2-OHYB

Přístroj je nový automatický model pro testování ohybových vlastností (ohybová tuhost, hystereze, ohybový moment) textilií, netkaných textilií, přízí. Výsledná hodnota je míra síly nutná pro ohyb textilie přibližně 150°

Ohybové vlastnosti jsou důležité hlavně pro měření tuhosti při zjišťování omaku textilií. Přesnost zjišťování údajů je velmi vysoká a měření se provádí v krátkém čase.

5.2.1. Měření systémem KES-FB2

Je sledována a vyhodnocována reakce textilie na působení vnější ohybové síly.

Měření se provádí zvlášť ve směru osnovy a ve směru útku, kdy vzorek testované košiloviny je upnutý mezi dvěma čelistmi, dlouhé 200 mm a vzdálené od sebe 10 mm.

Přední čelist je pevná a zadní čelist se pohybuje a namáhá vzorek textilie na ohyb do meze křivosti Km = ± 25 mm^-1.

Ohybáním a měřením na zařízení dostaneme hodnotu,která je mírou síly požadované pro ohyb látky přibližně v úhlu 150°. Vyšší hodnota signalizuje větší tuhost v ohybu textilií.

Průběh měření a zpracování výsledků je řízeno pomocí počítačového softwaru.

Definované vztahy

( )

2 ' a B a+

=

( )

2

2 b b'

HB +

=

5.3. KES-FB3-KOMPRESE

Přístroj je nový automatický model, který může měřit vlastnosti jako je tloušťku textilií,práci při stlačování,schopnost zotavení textilie s klesajícím tlakem zátěže.

(33)

Je sledována a vyhodnocována reakce plošné textilie na působení tlakové síly.

Měření je prováděno ve směru kolmém k ploše textilie na třech automaticky nastavených místech testované textilie. Vzorek testované textilie je stlačován přítlačnou čelistí o ploše 20 mm² Měření se realizuje v rozsahu tloušťky od To do Tm. To je počáteční tloušťka při tlaku 5 N/m² a Tm je tloušťka při tlaku 4900 N/m² (standardní podmínky), nebo Tm=9800 N/m² (High sensity condition).

Průběh měření a zpracování výsledků je řízeno pomocí počítačového softwaru.

Definované vztahy

WOC LC = WC

( )

2 . ₀ _m

m T T

WOC = P −

∫

=

0

.

T

T_m

dt P WC

WC RC =WC'

5.4. KES-FB4-POVRCH

Přístroj je nový automatický model pro testování povrchových vlastností. Může měřit povrch textilií, papíru, netkaných textilií, fólií.Údaje naměřené na tomto přístroji mají dobrou korelaci s lidským prstem. Přístroj se používá na měření vlastností jako je Numeri (hladkost), Shari (vrzavost) a Zaratsuki (drsnost).

(34)

Třecí element,simuluje model dotyku prstu a je určený na měření tření na povrchu.

Skládá se z deseti ocelových hrotů, přičemž průměr jednoho drátku je 0,5 mm.¨

Čím větší hodnota je dosažená, tím odpovídá většímu tření.

Přístroj měří povrchové tření a geometrickou drsnost plošné textilie. Měření s provádí zvlášť ve směru osnovy a ve směru útku, kdy vzorek tesstované textilie je upnutý mezi dvě čelisti, dlouhé 200 mm a vzdálené od sebe 150 mm. Upnutý vzorek se pohybuje z leva doprava a zpět. Přístroj je vybaven dvěma snímači (snímač pro snímání koeficientu povrchového

tření a snímač pro snímání geometrických nerovností), které se pohybují po dráze 30 mm tam a zpět, na třech automaticky nastavených místech plošné textilie. Průběh měření a zpracování výsledků je řízeno pomocí počítačového softwaru.

Definované vztahy

∫

= ^x dx

MIU X

0

. 1 . μ

dx x

MMD X .

0 1 .

= ∫ −μ μ

dx T X T

SMD

x

. 1 .

∫

0 ⁻

=

kde x je posunutí čidla na povrchu vzorku, X jsou 20 mm zahrnuté v tomto standardním měření, T je tloušťka vzorku v určité poloze x, T je střední hodnota T, μ je koeficient tření.

5.5. Primární omak

Primárním omaku se zabýval i prof. Kawabata. Přínosem prof. Kawabaty byly definiceVelký přínos pro naši vědu jsou definice profesora Kawabati, jde o

KOSHI, NUMERI, SHARI, FUKURAMI, HARI, SOFUTOZA, KISHIMI, SHINAYAKASA. Pro hodnocení těchto charakteristik primárního omaku byla vytvořena škála v rozmezí 0-10. Z toho 10 je silně projevující se vlastnost plošné textilie a 1 je slabě se projevující. Ověřením na více než 100 vzorcích se zjistilo, že korelace mezi vypočtenou a experimentálně zjištěnou hodnotou primárního omaku je vysoká.[ 2 ]

(35)

5.6. Celkový omak

Jde o celkové vyjádření jakosti neboli o celkový (totální) omak.Značí se zkratkou THV.

Získáme jej na bázi experimentálního hodnoceni omaku a totálního omaku THV . V experimentu by mělo být co nejvíce vzorků pro co nejvíce objektivní experiment.U Kawabaty to bylo okolo dvou set vzorků, které byly vybrány tak, aby zahrnovaly co nejširší rozsah kvalit běžně vyrábějících textilií.[ 2 ]

(36)

6. Experimentální část

Pro daný experiment bylo vybráno 8 typů různých vzorků košilovin ze sortimentu firmy Perla a.s., každý po třech tj.24 vzorků. Vzorky byly dány do dvou skupin 1. s úpravou EASY CARE (nemačkavá) a 2 . s úpravou NON IRON (nežehlivá).

Jde o úpravy popsané (viz. předešlá část dokumentu), jsou charakteristické pro moderní košiloviny.

Měření probíhalo v Technické Univerzitě v Liberci metodou podle profesora Kawabaty prostřednictvím sýstému KES-FB, jde o 4 přístroje na měření vlastností textilii (KES – FB 1 tah a smyk, KES – FB 2 ohyb, KES – FB 3 tlak,KES – FB 4 povrch).

6.1. Příprava vzorků

6.1.1. Stříhání, označení vzorků

Vzorky byly naměřeny a nastříhány dle normy ČSN EN 12751 a čelistí přístrojů KES-FB pro dobré upnutí, 20 cm × 20 cm. Vzorky byly označeny po osnově, aby bylo zřejmé, jak má být vzorek do přístroje vložen. Označeny byly prošitím čísla, kterým je jsou od sebe rozpoznány dle značení KOD a šipkou ve směru osnovy.

6.1.2. Stanovení plošné hmotnosti vzorků

Stanovení plošné hmotnosti vzorků bylo zváženo na katedře oděvnictví v laboratořích na přístroji KERN 440-43. Měření bylo provedeno dle normy [ 10 ].

6.1.3. Údržba praním

6.1.3.1. Praní vzorků

Vzorky byly vloženy do pracího mechanizmu spolu s třemi kily prádla, aby bylo co nejvíce přízpůsobeno reálu. Aby vzorky byly namáhány nejen samy sebou,ale spolu i s jinou textilii navzájem. Praní bylo prováděno dle normy.[ 11 ]

První skupina vzorků je bez jakékoliv údržby, druhá skupina byla dána do pracího mechanizmu v bavlněném pytlíku, který byl ušit s tkanicí k zavázání vzorků pro ošetření třepivosti okrajů, bylo práno při 60 ۫ C, jedné násypce pracího prostředku od firmy Henkel – Palmex bez fosfátů, pralo se bez aviváže, byl to dvouhodinový cyklus standardního programu pro středně špinavé prádlo. S mácháním 600 otáček.

(37)

6.1.3.2. Sušení vzorků

Po vyjmutí vzorků z pracího mechanizmu byly sušeny v sušící skříni na katedře zušlechťování. Druhá skupina vzorků po 1. praním se nechala usušit jednou a nechala se usušit. 3. skupina s pěti údržbami byla vždy po každém praní usušena, tj. také pětkrát.

Sušení proběhlo dle normy.[ 11 ]

6.1.3.3. Žehlení vzorků

Vzorky byly vyžehleny žehličkou s vodní párou na katedře oděvnictví v šicích dílnách. Bylo žehleno na bavlnu.

6.1.4. Tabulka označení vzorků

Vzorky byly zapsány do tabulky, jejich označení, název vzorku, příze, vazba, dostava, materiálové složení, hmotnost uvedenou od firmy Perla a.s. a hmotnost naměřenou na katedře oděvnictví.

Tabulka 1: Značení vzorků

Dostava O/Ú Příze Hmotnost [g/m²]

Označení KOD

Název, dezen

Před úpravou

Po úpravě

O Ú

Vazba Úprava Mat.

složení

Uváděná Naměřená 102 150 Oliver,

419 081/105 Plátno Non-

Iron 100%

bavlna 107,50

103 150 Oliver FC, 529 214/109

Plátno Easy

Care 100%

bavlna 102,64

121 Kval 2492 FC, 727 140/105

38,4/32 44/32 14,5x1 č 14,5x1

č Kepr Non-

Iron 100%

bavlna 110,20 117,98

122 Kval 2492 FC, 727 140/105

38,4/32 44/32 14,5x1 č 14,5x1

č Kepr Easy Care 100%

bavlna 110,20 112,62

131 Atlanta FC, 521 218/102

53,6/42 60/42 6x2 č 6x2 č Kepr 4/4 pravý

Non- Iron

100%

bavlna

122,40 136,05

132 Atlanta FC, 521 218/102

53,6/42 60/42 6x2 č 6x2 č Kepr 4/4 pravý

Easy Care

100%

bavlna

122,40 131,62

141 150 Yorkin, 539 584/102

51,2/28 56/28 6x2 č 6x2 č Plátno (střední)

Non- Iron

100%

bavlna

100,80 102,04

142 150 Yorkin, 419 075/105

51,2/28 56/28 6x2 č 6x2 č Plátno (střední)

Easy Care

100%

bavlna

100,80 106,58

(38)

6.2. Měření omakových charakteristik

Měření proběhlo na katedře oděvnictví na 4 přístrojích KES-FB s nastavením měřících podmínek.

6.2.1. Definice omakových charakteristik

Tabulka 2: Definice omakových charakteristik

Skupina vlastností Symbol Charakteristika Jednotka

(1gf/cm≈cca0,98N/m) LT Lineární křivka zatížení

prodloužení [-]

WT Tahová energie na jednotku plochy

[N.m/m²] RT Tahová pružnost

(elastické zotavení)

[%]

TAH

EMT Prodloužení [%]

G Tuhost ve smyku [N/m]

2HG Hystereze smykové síly při smykovém úhlu 0,5°

[N.m]

SMYK

2HG5 Hystereze smykové síly při smykovém úhlu 5°

[Nm]

B Ohybová tuhost vztažená na jednotku délky

[Nm/m²] OHYB

2HB Hystereze ohybového

momentu na jednotku délky

[Nm/m^-2]

LC Lineární křivky tlak – tloušťka

[-]

WC Energie stlačení [Nm/m²]

RC Kompresní pružnost

(elastické zotavení)

[%]

TLAK

Tmax Tloušťka při 4900 N/m² mm

MIU Střední hodnota

koeficientu tření -

MMD Střední odchylka

koeficientu tření -

POVRCH

SMD Střední odchylka geometrické drsnosti

[μm]

TO Tloušťka textilie při tlaku (0,5gf/cm²)

[mm]

KONSTRUKCE TEXTILIE

W Plošná hmotnost [mg/cm²]

6.2.1.1. Vybrané omakové charakteristiky

Pro tento experiment jsem vybrala čtyř charakteristik, které jsou důležité pro omak košilovin.

B-ohybovou tuhost

(39)

MIU – střední hodnotu koeficientu tření RT – elastické zotavení

WT – tahová energie

6.2.2. Podmínky měření KES-FB1

Hodnoty vzorku pro tah nám dovolili použít standardních podmínek :

senzitivita standard rychlost 0,2 mm/sec šířka vzorku 200 mm

střihový úhel 6 ْْ

způsob 1 cyklus opakování 1

prodloužení 25 mm/10V Tabulka 3: Podmínky měření KES-FB1

Hodnoty vzorku pro ohyb nám nedovolili použít standardních podmínek. Z důvodu vysoké ohybové tuhosti byly nastaveny speciální podmínky

senzitivita nestandard opakování 1

šíře vzorku 200 mm senzitivita 50

způsob 1 cyklus zakřivení 20 mm¹

Tabulka 4: Podmínky měření KES-FB2

Hodnoty vzorku pro tlak nám nedovolili

použít standardních podmínek:

senzitivita nestandard opakování 1

vzor Fablics, Film Stlačená

plocha 20 mm² rychlost 50 sec/mm Max.zatížení 4900 N/m Tabulka 5 : Podmínky měření KES-FB3

Hodnoty vzorku pro povrch nám nedovolily použít standardních podmínek:

senzitivita nestandard

opakování 1 hrubost standard

tření standard napětí 400 g

rychlost 1 mm/sec snímaná

plocha 200 mm

Tabulka 6: Podmínky měření KES-FB4