1
1. Část – vizuální porovnání
Plochy 4 nebudou podrobeny vizuální kontrole, jelikož nebyly graficky zaznamenány po obrobení otupenou frézou. Jsou proto vyhodnoceny jen z hlediska měření parametru drsnosti Ra v druhé části přílohy.
• Vzorek 2 – krok při obrábění 0,3 mm Plocha 1 a 2
Obr. 1 Plochy 1 a 2 obrobené otupenou frézou
Obr. 2 Plochy 1 a 2 obrobené ostrou frézou
Při porovnání ploch 1 a 2 jsou patrné velké rozdíly ve vizuální kvalitě povrchu. Plochy frézované ostrou frézou jsou celistvé a neobsahují téměř žádné vizuální vady. Naopak plochy frézované otupenou frézou jsou celé pokryty vizuálními vadami. Tyto plochy jsou vyhodnoceny jako nevyhovující.
2 Plocha 3
Z obr. 3 a obr. 4 jsou jasně patrné vizuální rozdíly jednotlivých ploch. Otupenou frézou byl dosažen povrch, který je celý pokryt vizuálními vadami. Na celé ploše nenajdeme téměř žádné místo, které by se dalo zhodnotit jako vyhovující. Proto jsou tyto plochy vyhodnoceny jako nevyhovující. Plochy frézované ostrou frézou nevykazují téměř žádné povrchové vady a jsou vyhodnoceny jako vyhovující.
Obr. 3 Plocha 3 obrobená otupenou frézou
Obr. 4 Plocha 3 obrobená ostrou frézou Plocha 5
Při porovnání obr. 5 a obr. 6 je patrný velký výskyt vizuálních vad na povrchu frézovaného otupenou frézou. Povrch je nevyhovující a musel by být pro další použití začištěn. Povrch na obr. 6 je vyhodnocen jako vyhovující.
3 Obr. 5 Plocha 5 obrobená otupenou frézou
.
Obr. 6 Plocha 5 obrobená ostrou frézou
• Vzorek 3 – krok při obrábění 0,5 mm Plocha 1 a 2
Obr. 7 Plochy 1 a 2 obrobené otupenou frézou
4 Obr. 8 Plochy 1 a 2 obrobené ostrou frézou
Při porovnání obr. 7 a obr. 8 je patrné, že otupenou frézou vzniklo velkého množství vizuálních chyb na obrobené ploše při zvolené strategii frézování zprava. Tato plocha je vyhodnocena jako nevyhovující. Na ostatních plochách je výskyt vizuálních chyb minimální a byly vyhodnoceny jako vyhovující.
Plocha 3
Obr. 9 Plocha 3 obrobena otupenou frézou
Obr. 10 Plocha 3 obrobena ostrou frézou
5
Z obr. 9 a obr. 10 je patrné, že vyrobený povrch při frézování otupenou frézou je pokryt vizuálními vadami a je vyhodnocen jako nevyhovující. Povrch frézovaný ostrou frézou je téměř bez vizuálních vad a je vyhodnocen jako vyhovující.
Plocha 5
Při porovnání obr. 11 a obr. 12 je patrné, že největší koncentrace vizuálních chyb je při zvolené strategii obrábění zleva a použití otupené frézy. Tento povrch je vyhodnocen jako
nevyhovující. Ostatní plochy jsou téměř bez vizuálních vad a jsou vyhodnoceny jako vyhovující.
Obr. 11 Plocha 5 obrobená otupenou frézou
Obr. 12 Plocha 5 obrobena ostrou frézou
6
2. Část – vyhodnocení parametru drsnosti Ra [µm]
• Vzorek 2 - krok při obrábění 0,3 mm
Naměřené hodnoty jsou shrnuty v tab. 1, z které vychází graf 1 (obr. 13) a graf 2 (obr. 14).
vzorek 2 – krok při obrábění 0,3 mm
otupená fréza ostrá fréza
Ra [µm] - strategie frézování
zleva
Ra [µm] - strategie frézování
zprava
Ra [µm] - strategie frézování
zleva
Ra [µm] - strategie frézování
zprava plocha 1 4,05 ± 0,80 3,24 ± 0,85 2,28 ± 0,39 1,98 ± 0,14 plocha 2 3,27 ± 1,01 2,89 ± 0,50 2,79 ± 1,80 1,99 ± 0,33 plocha 3 0,82 ± 0,16 1,91 ± 0,95 0,86 ± 0,11 0,82 ± 0,15 plocha 4 0,75 ± 0,11 0,90 ± 0,34 0,86 ± 0,21 0,86 ± 0,10 plocha 5 0,69 ± 0,10 1,75 ± 0,38 0,93 ± 0,16 0,97 ± 0,11 Tab. 1 Naměřené hodnoty vzorku při použití ostré a otupené frézy
Obr. 13 Porovnání Ra při použití ostré a otupené frézy u strategie obrábění zleva
Jak je z tab. 1 a grafu 1 (obr. 13) patrné, při frézování rovinné plochy (plocha 1 a 2) otupenou
frézou bylo dosaženo výrazně horší drsnosti povrchu, než je dosaženo u ostré frézy.
Při strategii frézování zleva se u plochy 1 jedná o 44% zhoršení drsnosti povrchu a u plochy 2
4,05
3,27
0,82 0,75 0,69
2,28
2,79
0,86 0,86 0,93
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5
plocha 1 plocha 2 plocha 3 plocha 4 plocha 5 Parametr drsnosti povrchu Ra [µ[µ[µ[µm]]]]
Vzorek 2 - krok 0,3 mm (strategie fréz. zleva)
otupená fréza
ostrá fréza
7
o 15% zhoršení drsnosti povrchu. Při strategii frézování zprava se u plochy 1 jedná o 39%
zhoršení drsnosti povrchu a u plochy 2 o 31% zhoršení drsnosti povrchu.
Z grafu 1 (obr. 13) je patrné, že při strategii obrábění zleva a použití otupené frézy bylo na tvarových plochách (plocha 3, plocha 4, plocha 5) dosaženo lepší drsnosti povrchu než při použití ostré frézy.
Z grafu 2 (obr. 14) je patrné, že při strategii obrábění zprava a použití otupené frézy bylo na tvarových plochách (plocha 3, plocha 4, plocha 5) dosaženo horší drsnosti povrchu než při použití ostré frézy. Nejvýraznější zlepšení bylo naměřeno při použití kroku pro obrábění 0,5 mm a 1 mm. U kroku 0,5 mm bylo zlepšení drsnosti povrchu, při použití ostré frézy, o 57% a u kroku 1 mm o 45%. Z tohoto důvodu vychází jako lepší volba pro frézování strategie obrábění zprava.
Obr. 14 Porovnání Ra při použití ostré a otupené frézy u strategie obrábění zprava
• Vzorek 3 – krok při obrábění 0,5 mm
Naměřené hodnoty jsou shrnuty v tab. 2. Z té pak vychází graf 3 (obr. 15) a graf 4 (obr. 16).
Jak je z tab. 2 a grafu 3 a 4 (obr. 15, 16) patrné, při frézování rovinné plochy (plocha 1 a 2)
otupenou frézou bylo dosaženo výrazně horší drsnosti povrchu, než je dosaženo u ostré frézy.
Při strategii frézování zleva se u plochy 1 jedná o 17% zhoršení drsnosti povrchu a u plochy 2
3,24
2,89
1,91
0,9 1,98 1,99 1,75
0,82 0,86 0,97
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5
plocha 1 plocha 2 plocha 3 plocha 4 plocha 5
Parametr drsnosti povrchu Ra [µ[µ[µ[µm]]]]
vzorek 2 - krok 0,3 mm (strategie fréz. zprava)
otupená fréza
ostrá fréza
8
o 13% zhoršení drsnosti povrchu. Při strategii frézování zprava se u plochy 1 jedná o 26%
zhoršení drsnosti povrchu a u plochy 2 o 21% zhoršení drsnosti povrchu.
Z grafu 3 (obr. 15) je patrné, že při strategii obrábění zleva a použití otupené frézy bylo na tvarových plochách (plocha 3, plocha 4, plocha 5) dosaženo lepší drsnosti povrchu než při použití ostré frézy.
vzorek 3 – krok při obrábění 0,5 mm
otupená fréza ostrá fréza
Ra [µm] - strategie frézování
zleva
Ra [µm] - strategie frézování
zprava
Ra [µm] - strategie frézování
zleva
Ra [µm] - strategie frézování
zprava plocha 1 3,25 ± 0,51 3,63 ± 0,41 2,69 ± 0,7 2,7 ± 0,63 plocha 2 3,25 ± 0,07 3,49 ± 0,66 2,84 ± 0,24 2,77 ± 0,18 plocha 3 1,24 ± 0,09 1,77 ± 0,80 1,3 ± 0,09 1,20 ± 0,07 plocha 4 1,21 ± 0,29 1,32 ± 0,08 1,28 ± 0,11 1,29 ± 0,06 plocha 5 1,29 ± 0,04 1,30 ± 0,06 1,32 ± 0,13 1,26 ± 0,05 Tab. 2 Naměřené hodnoty vzorku při použití ostré a otupené frézy
Z grafu 4 (obr. 16) je patrné, že při strategii obrábění zprava a použití otupené frézy bylo na tvarových plochách (plocha 3, plocha 4, plocha 5) dosaženo horší drsnosti povrchu než při použití ostré frézy. Nejvýraznější zlepšení bylo naměřeno při použití kroku pro obrábění 0,5 mm. U kroku 0,5 mm bylo zlepšení drsnosti povrchu při použití ostré frézy o 32%. Z tohoto důvodu vychází jako lepší volba pro frézování strategie obrábění zprava.
9
Obr. 15 Porovnání Ra při použití ostré a otupené frézy u strategie obr. zleva
Obr. 16 Porovnání Ra při použití ostré a otupené frézy u strategie obr. zprava
3,25 3,25
1,24 1,21 1,29
2,69 2,84
1,3 1,28 1,32
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5
plocha 1 plocha 2 plocha 3 plocha 4 plocha 5 Parametr drsnosti povrchu Ra [µ[µ[µ[µm]]]]
vzorek 3 - krok 0,5 mm (strategie fréz. zleva)
otupená fréza
ostrá fréza
3,63 3,49
1,77
1,32 1,3
2,7 2,77
1,2 1,29 1,26
0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4
plocha 1 plocha 2 plocha 3 plocha 4 plocha 5 Parametr drsnosti povrchu Ra [µ[µ[µ[µm]]]]
vzorek 3 - krok 0,5 mm (strategie fréz. zprava)
otupená fréza
ostrá fréza
