Vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Čínskou lidovou republikou začaly probíhat zhruba 10 let poté, co se navzájem státy oficiálně uznaly, to znamená od roku 1930. Tento rok byla totiž uzavřena dohoda v Nankingu (Přátelská obchodní dohoda). Prvním výrazným problémem byla okupace roku 1939, kdy se vzájemné vztahy dostaly k bodu mrazu. Na krátkou dobu vznikly diplomatické vztahy po uznání československé exilové vlády mezi roky 1941-1942. K další změně došlo po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 ovšem opět jen ve formě diplomatických vztahů. Pokud však chceme mluvit o řádné obchodní spolupráci České republiky a Čínské lidové republiky musíme se přesunout několik let za vznik samostatné České republiky. [56, 57 s. 35]
Není tak divu, že první výrazné ekonomické vztahy mezi ČR a Čínskou lidovou republikou se začaly formovat až po roce 2004, tedy po vstupu ČR do EU. I když se jedná o velikostně, ekonomicky, finančně atd. zcela rozdílné státy, pozici České republiky vylepšovalo právě jeho členství v EU. Rok 2007 můžeme z hlediska česko čínských vztahů určitě označit jako přelomový, protože v něm Čínská lidová republika zaujala druhou příčku mezi všemi dovozci ČR (podíl 7,8 % na celkovém dovozu) a tu si drží i v dnešní době. [11, 56 s. 35]
4.2.1 Česká republika a Čínská lidová republika od roku 2010
Rok 2010 se nesl ve znamení dalšího důležitého mezníku mezi ekonomikou ČR a Čínské lidové republiky. Důvodem byl postup Čínské lidové republiky na 3. pozici v rámci celkového obratu mezinárodního obchodu ČR, neboť se podíl na dovozu z této země zvedl o 53 %. Hodnota, jenž dostala Čínskou lidovou republiku na 3. místo, činila 6,5 % z celkového obratu mezinárodního obchodu ČR. Velký nárůst dovozu pokračoval nadále i v roce 2011 (cca 30 %). Protože v letech 2012 a 2013 se růst pohyboval už jen mezi
8 % - 11 %, vrátilo se v obratu na pozici číslo 3 Polsko. Celkově tedy v roce 2014 byla pro ČR Čínská lidová republika čtvrtým nejdůležitějším partnerem. [11, 58, 59 s. 36]
Charakteristické pro vzájemný mezinárodní obchod vždy byla značná záporná bilance z pohledu ČR. Konkrétněji v roce 2010 byly hodnoty vývozu $1,213 mld, dovozu
$15,478 mld a výsledného salda tedy -$14,265 mld. Nejméně záporným rokem pro ČR, s velikostí salda -$13,578 mld, byl rok 2013. V témže roce se do ČR z Čínské lidové republiky dovezlo zboží a služby v hodnotě $15,498 mld a v opačném směru se vyvezlo zboží a služby za $1,920 mld. Velice zajímavé je i srovnání prvního čtvrtletí roku 2015 s tím samým obdobím roku 2014. Vývoz totiž v prvním kvartálu loňského roku dosáhl hodnoty zhruba $490 mil a došlo tedy k přírůstku o více než 21 %. Ani dovozy ovšem pozadu nebyly, vždyť došlo k nárůstu o více než 35 %, přesněji na cca $4,7 mld. [11, 58 s. 36]
Největší část jak vývozu, tak dovozu tvořily opět stroje a dopravní prostředky, které jednoznačně vévodily tabulkám vzájemného obchodu. Jejich obrat v roce 2014 činil něco přes $12 mld. Přesněji se pak jednalo například o části přístrojů k ochraně, součásti vozidel atd. V rámci komoditní struktury SITC nebylo mnoho kategorií v nichž by rok 2014 vykazoval kladnou bilanci z pohledu ČR. Jedinou výraznou výjimkou potvrzující pravidlo byly suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv. V tomto případě ČR zaznamenala hodnotu vyšší než $80 mil. V oblasti služeb pak od roku 2008 vítězily všechny druhy nákladní dopravy, ať už se tedy jednalo o leteckou, silniční, železniční nebo námořní. [58 s. 36]
Podnikatelské subjekty z České republiky měly špatné zkušenosti s investováním v Čínské lidové republice i přestože existuje bilaterální smlouva už z roku 1991, podle které mají vlády vytvořit tytéž podmínky pro subjekty z druhé země, jakož i pro subjekty ze země vlastní. Naopak česká vláda si nepochybně vedla dobře a neustálé zvyšování podnikatelských subjektů z Čínské lidové republiky je toho důkazem. I proto došlo ke změnám v této smlouvě, jež vyšly v platnost v roce 2006. Jedná se o takzvanou dohodu
o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jak uvedla Česká Národní Banka, v roce 2012 objem českých investic v Čínské lidové republice přesáhl $50 mil. Mluvíme o projektech jako je výroba vozů Octavia od automobilky Škoda v Shanghai, Home credit China aj.
[58 s. 37]
Jak bylo již zmíněno čínským investorům se přece jen dařilo lépe proniknout na český trh.
Za zmínku stojí společnosti jako je Changhong Europe Electric s.r.o., která se zabývá především výrobou barevných televizorů s plochou obrazovkou a sídlí v Nymburku. Ve firmě je zaměstnáno více než 300 zaměstnanců a vyrobí se zde přes milión televizorů ročně. Dalším zástupcem je firma Huawei, pro kterou znamenal rok 2013 deset let působení na českém trhu. V současnosti ve firmě pracuje přes 400 zaměstnanců, z nichž 95 % je místních. [58 s. 37]
To je několik příkladů z relativně starších projektů, ovšem aktuálně jsou čínské investice v ČR daleko žhavějším tématem. Nedávno totiž Českou republiku poprvé v historii navštívil čínský prezident Xi Jinping. K příležitosti jeho příjezdu byl proveden průzkum ve spolupráci asociace malých a středních podniků, agentury Ipsos a Komerční bankou. Ten zjistil, že 10 % českých malých a středních podniků již do Čínské lidové republiky vyváží a dokonce více jak třetina z nich předpokládá růst objemů vývozu. Navíc téměř jedna pětina z malých a středních firem, které zatím na čínský trh nevstoupily, očekává v blízké budoucnosti změnu. [60 s. 37]
Mezi roky 2014 a 2015 tak vývoz z ČR do Čínské lidové republiky vzrostl o 7,2 %, tedy o více než 45 mld Kč, ovšem v případě, že vezmeme v potaz i reexporty vedené přes Německo, hodnota se zvýší už na téměř 100 mld Kč. Nebyl by to obchod s Čínskou lidovou republikou, kdyby se zvýšením vývozů nedošlo i ke zvýšení dovozů. V roce 2015 jejich růst opět patřil k těm velmi vysokým, konkrétně došlo ke zvýšení o 28 %, tedy o 100 mld Kč. Tím pádem vyšlo najevo, že 25 % českých dovozců dováží zboží právě z Čínské lidové republiky. [60 s. 37]
A to není vše. Právě s návštěvou čínského prezidenta do ČR přijelo i na třicet předpřipravených dohod týkajících se dalších investic. Po jejich podepsání nejspíše do ČR bude skrze ně v roce 2016 přivedeno 95 mld Kč a do roku 2020 možná dokonce 232 mld Kč. Hlavními firmami figurujícími v dohodách jsou Škoda auto, ČEZ, skupina J&T, ČEB nebo Český Aeroholding. Zajímavou investicí ze strany Čínské lidové republiky je i koupě stadionu fotbalového klubu SK Slavia Praha. Investorem je čínská firma CEFC, která by měla vynaložit prostředky na opravu a rekonstrukci stadionu ve výši až 1,34 mld korun.
[61, 62 s. 38]