Korejsko české vztahy z hlediska doby trvání můžeme jednoznačně zařadit do novodobé historie. Samotná Korejská republika vznikla roku 1948, když se vymanila z područí Japonska. Současně s ní ovšem vznikla, na severu korejského poloostrova, Korejská lidově demokratická republika, jejíž státním režimem byl a je komunismus. To je také hlavní důvod proč Československá socialistická republika navázala diplomatické vztahy právě s KLDR a proč bylo prakticky nemožné přijít do styku s Korejskou republikou. Obecně řečeno západoevropské a demokratické státy navazovaly kontakty s Korejskou republikou zatímco komunistické státy se orientovaly na KLDR. [63 s. 38]
K určitému posunu došlo až v 70. letech 20. století, kdy se ekonomika Korejské republiky výrazně zvedla. Další důležitou událostí bylo pořádání olympijských her v Soulu roku 1988. Už jejich přidělení znamenalo velký průlom, neboť země spadající do socialistického bloku se už nechtěly izolovat od těchto her, stejně jako tomu bylo roku 1984 v Los Angeles. Tímto okamžikem se tak začaly formovat vzájemné vztahy, byť prozatím jen na obchodní a sportovní úrovni. Ve spojitosti s olympijskými hrami v Soulu tedy přišly první oficiální styky mezi československými zástupci a zástupci Korejské republiky. Příkladem může být firma Daewoo, která do ČSSR vyvážela ještě za socialismu. Rok 1990 přinesl
v tomto ohledu naprosto zásadní změnu, protože Československá federativní republika navázala oficiální diplomatické vztahy s Korejskou republikou. [63 s. 39]
Opět to ale byl až rok 2004, od kterého se začala Korejská republika dostávat do popředí zahraničně obchodních partnerů České republiky. Mezi dovozci ČR se totiž ve zmíněném roce ocitla na 21. příčce (kolem $600 mil) a v celkovém obratu obsadila místo 25. O tři roky později se posunula na 19. pozici v dovozu, když se hodnota dovezeného zboží pohybovala kolem $1000 mil. Relativně podstatný nárůst zaznamenal taktéž vývoz. Ten zaujal 39. pozici mezi českými partnery a jeho objem činil něco kolem $200 mil. [11 s. 39]
4.3.1 Česká republika a Korejská republika od roku 2010
I v těchto letech pokračoval trend v podobě stoupání Korejské republiky v rámci obchodních partnerů ČR vzhůru. Navíc stejně jako tomu bylo u Čínské lidové republiky, a jako tomu je u většiny asijských zemí, vzájemných obchod mezi Českou republikou a Korejskou republikou byl charakterizován výrazně záporným saldem z pohledu ČR.
Avšak v případě Korejské republiky se tato záporná hodnota, s výjimkou roku 2013, kdy dovoz z Korejské republiky mírně klesl, neustále prohlubuje. [11, 64, 65 s. 39]
V roce 2010 s celkovým vývozem z ČR do Korejské republiky $268,782 mil (41. příčka) a s celkovým dovozem $2118,782 mil (16. příčka) se tedy jednalo o saldo -$1850 mil.
Nejhorším rokem v tomto ohledu tak zůstává rok 2012, neboť hodnota salda dosáhla více než -$2500 mil. V předloňském roce taktéž došlo k mírnému zvýšení obratu obchodního partnerství těchto států, přesněji o 3,1 % na hodnotu $3692 mil. I přestože se meziročně procentuálně více zvýšil vývoz z ČR (3,8 %, $601,2 mil) než-li dovoz (2,9 %, $3091 mil), záporná hodnota salda se mezi roky 2013 – 2014 prohloubila na téměř -$2490 mil. [11, 64, 65 s. 39]
Pokud se detailně podíváme na obchodované předměty mezi ČR a Korejskou republikou znovu zjistíme, že se jednalo především o předměty s vysokou přidanou hodnotou.
Navzdory tomuto faktu se ovšem na prvním místě vývozních artiklů za rok 2014 jednoznačně umístila sorta zboží pro děti, například kočárky, hračky, hry, sportovní potřeby atd. Ty totiž tvořily téměř jednu pětinu podílu na celkovém vývozu mezi těmito státy.
Konkrétně se jednalo o více než $116 mil. Avšak další zboží, ať už mluvíme o dovozu či vývozu, již spadalo do předem zmíněné kategorie. Za vývoz do ní patřily zejména přístroje a optická zařízení (podíl 6,5%, cca $39 mil), elektronické přístroje ke spínání, elektronické obvody a elektronické odpory (podíl 5,49 %, cca $33 mil) aj. I za dovoz v roce 2014 existoval jednoznačný zbožový vůdce. S více než 30% podílem tento statut nesly díly a příslušenství motorových vozidel. V převedení na peněžní jednotky se pak jednalo o téměř $1000 mil. Dalšími příklady byla zařízení pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu (podíl 7,93 %, cca $246 mil) nebo motory pístové s vnitřním spalováním a díly jinak nespecifikované (podíl 5,55 %, cca $172 mil) atd. V oblasti služeb šlo zejména o výměnu ve sféře dopravní. Podíl na celkovém vývozu a dovozu služeb byl u vývozu cca 31 %, u dovozu zhruba 52 %. [64, 65 s. 40]
Spojitost Korejské republiky a ČR nenese dlouhou tradici, nicméně už nyní víme, že Korejská republika patří mezi 3 nejdůležitější obchodní partnery pro ČR z třetích zemí.
Realizování investic na náročném trhu Korejské republiky je pro české investory velmi těžké, proto se zatím prakticky neuskutečňují. Za to podnikatelé Korejské republiky do ČR investují poměrně nemalý kapitál. Je pravdou, že mezi lety 2003 – 2015 bylo realizováno pouze 29 projektů, ale stejně tak je potřeba říci, že co se objemu týče, jde o více než
$4 mld. Díky této hodnotě v ČR vzniklo přes 17 000 pracovních míst. V současnosti je Korejská republika pro Českou republiku, v závislosti podílu na celkovém objemu investic, od založení samostatné České republiky se 7 % čtvrtým největším obchodním partnerem (po Německu, Japonsku a USA). Zároveň během vzájemné kooperace došlo k uskutečnění historicky největší investice v ČR. Řeč je o firmě Hyundai a její investici $1,2 mld na výstavbu továrny v Nošovicích. Realizace investice na převzetí a zapojení firmy Škoda Power do skupiny Doosan v roce 2009 byla pro ČR taktéž nesmírně důležitá, neboť se
jednalo o $631 mil. V roce 2013 dokonce společnost Korean Air nakoupila 44 % akcií firmy České Aerolinie. Nepochybně i za zmínku stojí zapojení investorů Korejské republiky do otevření nové továrny GS Caltex u Karviné v témže roce. [64, 65 s. 41]
Nesmírně důležité však bylo v roce 2014 podepsání smlouvy s firmou Nexen Tire Corporation (investor roku 2014 v ČR), která se zavázala k výstavbě moderní továrny na produkci pneumatik. Tento projekt bude proveden ve dvou fázích. První z nich je spojena s investicí přes $1000 mil a dá tak vzniknou více než 1000 pracovních míst. V takovémto případě je tedy zřejmé, že jde o historicky 3. největší přímou investici v ČR. Fáze druhá by se mohla pojit s expanzí investice až na hodnotu kolem $2000 mil, která by vytvořila nový rekord mezi přímými investicemi v ČR. Zároveň by se samozřejmě rozšířil i počet pracovních míst až na 2300. [64, 65, 66, 67 s. 41]
5 Porovnání mezinárodního obchodu
V poslední kapitole bude porovnán mezinárodní obchod České republiky s vybranými zeměmi pomocí zvolených ukazatelů takzvané projevené komparativní výhody.
Původní myšlenka komparativních výhod vznikla už na začátku 19. století (1817) díky britskému ekonomovi Davidu Ricardovi. Přesná definice daného pojmu zní [68 s. 42]:
„schopnost země vyprodukovat zboží za nižších mezních nákladů a nákladů ztracené příležitosti než jiné země“. Jenže projevené komparativní výhody se však od jeho myšlenky značně odlišují, protože zahrnují mimo jiné i daňovou politiku, tarifní politiku, dotace atd. Výsledky průzkumu projevených komparativních výhod poslouží zároveň jako ex-post ukazatele naznačující, zdali byl vývoz v daném sektoru úspěšný či nikoliv. [68 s. 42]
Pro účely bakalářské práce byly vybrány celkem tři indikátory, dva základní - objem vývozu (% z HDP) a obchodní podíly, a jeden podrobnější - index projevené komparativní výhody.