V roce 1892 pak Naismith původních 5 pravidel ještě rozšířil. Výsledkem této obměny byla hra, která podněcovala týmovou spolupráci a nedovolovala tvrdší zákroky hráčů.
Původně hrálo v jednom družstvu 9 hráčů, teprve až v roce 1997 došlo k definitivnímu stanovení pěti hráčů (Nykodým a kol. 2006, s. 21).
Přes počáteční obtíže, které byly způsobeny zdlouhavým dolováním míčů z košů a neobvyklou technikou a taktikou při soupeření, zaznamenala tato hra ohromný rozvoj.
Nejdříve se rozšířila po školách ve Springfieldu a po Massachusetts a vlivem výletů a prázdninového cestování studentů se basketbal rozmáhal po celých Spojených státech.
Z USA se basketbal rozšířil do zemí Střední a Jižní Ameriky a do Kanady. Následně se začal hrát v Austrálii, na Filipínách, v Japonsku a v Číně. V Evropě se první tkání hrálo ještě před koncem 19. století. Z dochovaných pramenů bylo zjištěno, že první utkání proběhlo ve Francii již v roce 1893 (Velenský M., Velenský E., 1994, s. 152).
45
V roce 1904 došlo k zařazení basketbalu do programu olympijských her v Saint Luis, a to ve formě ukázky turnaje pěti oddílových družstev. Téměř o 30 let později (v roce 1932) byla v Ženevě ustanovena FIBA – Mezinárodní amatérská federace basketbalu, jejímž zakládajícím členem bylo i Československo. O rok později byl mužský basketbal zařazen Mezinárodním olympijským výborem do oficiálního programu OH v Berlíně, které proběhly v roce 1936. Ženy si basketbal na OH zahrály až o 40 let později v Montrealu.
Ještě než došlo k vypuknutí 2. světové války, uspořádala FIBA v letech 1935, 1937 a 1939 ME mužů a v roce 1938 i ME žen. První MS mužů proběhlo v roce 1950 a první MS žen v roce 1953. Od roku 1992, kdy se OH konaly v Barceloně, se olympijských her účastní i nejlepší hráči americké profesionální ligy (Nykodým a kol. 2006, s. 21; Táborský 2004, s. 48).
Stručná historie basketbalu v českých zemích
V Českých zemích se basketbal začal rozvíjet až po 1. světové válce. Tato hra zde byla známá pod názvem košíková. Na podzim roku 1919 v pražské žižkovské sokolovně bylo zásluhou profesora J. A. Pipala sehráno vůbec 1. utkání mezi atletickými družstvy.
Postupem času se basketbal začínal hrát na letních táborech, které byly pořádány YMCA, dále ve školách a později i v řadách členů Sokola. V roce 1921 se košíková spojila s odbíjenou, čímž vznikl Český volejbalový a basketbalový svaz, jehož prvním předsedou se stal J. A. Smotlacha (Dobrý, Velenský 1980, s. 10-11).
Konec 20. let znamenal pro basketbal na našem území velký přelom. Sportovní hře se začalo dařit nejen díky novým tělocvičnám YMCA v Praze. Začala vznikat vysokoškolská družstva (Strakovka, Marathon), nová sokolská družstva (např. Sokol pražský, Sokol Dejvice, Sokol Žižkov) a družstva sportovních klubů (např. SK Kladno). První oficiální soutěž Mistrovství Prahy byla uskutečněna již v sezóně 1929/1930. Později bylo Mistrovství Prahy změněno na Mistrovství Čech a v roce 1933 na Mistrovství Československa. Od tohoto roku se s výjimkou konání 2. světové války pořádalo každým rokem, a to jako nejvyšší přebornická soutěž ČSR, ČSSR a po rozdělení Československa i jako samostatné soutěže ČR a SR (Velenský M., Velenský E., 1994, s. 153).
Masové rozšíření košíkové na území Českých zemí nastalo až v roce 1934, a to zejména díky dohodě mezi Českým volejbalovým a basketbalovým svazem a Českou obcí sokolskou.
V roce 1946 došlo k založení samostatného Československého basketbalového svazu,
46
jehož předsednictví se zmocnil F. M. Marek (Nykodým 2006, s. 21). V témže roce vybojovali muži mistrovský titul na ME v Ženevě. Souhrn dalších československých a českých basketbalových úspěchu mužů a žen je patrný z následujících tabulek.
Tabulka 2: Medailová umístění Československa a Česka v basketbalu mužů
MS ME
ZLATO - 1946
STŘÍBRO 1947, 1951, 1955, 1959, 1967 a 1985 -
BRONZ - 1935, 1957, 1969, 1977 a 1981
Tabulka 3: Medailová umístění Československa a Česka v basketbalu žen
MS ME
ZLATO - 2005
STŘÍBRO 1964 a 1971 1952, 1954, 1962, 1966, 1974, 1976, 1989, 2003 a 2010 BRONZ - 1950, 1956, 1958, 1960, 1964, 1972, 1978 a 1981
Základní pravidla basketbalu
Důležitým předpokladem úspěšného vyučování basketbalových dovedností je znalost pravidel. Patřičná míra vědomostí a zejména osvojení některých pravidel v praxi ovlivňuje úroveň herních dovedností během basketbalových utkání. Je proto velmi výhodné, pokud učitel tělesné výchovy seznámí žáky se zněním základních pravidel hned v první vyučovací jednotce, při které se se svými žáky věnuje basketbalu (Velenský 1998, s. 17).
Oficiální basketbalová pravidla jsou pro laika poměrně složitým textem. Tato skutečnost vyplývá i z toho, že se některá basketbalová pravidla a ustanovení celkem pravidelně mění a přetváří. K těmto změnám dochází při zasedání Mezinárodní basketbalové federace, a to vždy jednou za 4 roky. Zasedání FIBA probíhají zpravidla v rámci konání MS v basketbalu mužů (Velenský 1998, s. 17).
K posledním změnám v basketbalových pravidlech došlo v roce 2014, další změny lze tedy očekávat již v roce 2018.
47 Hřiště a další vybavení
Basketbalové hřiště má obdélníkový tvar. Pro oficiální soutěže FIBA jsou rozměry hřiště 28 m na délku a 15 m na šířku. Volná hrací plocha by měla být minimálně 7 m nad celou plochou hřiště. Středová čára, která je rovnoběžná s koncovými čarami, rozděluje hřiště přesně uprostřed na přední a zadní část a přesahuje postranní čáry na každé straně o 15 cm. V jejím středu je opsán středový kruh o poloměru 1, 8 m. Čára trestného hodu je rovnoběžná s koncovou čarou, měří 3, 6 m a nachází se ve vzdálenosti 5, 8 m od vzdálenějšího okraje koncové čáry. Při obou koncových čarách se vyskytují vymezená území. Kromě koncových čar jsou vymezená území dále ohraničena prodlouženými čarami trestného hodu a čarami, které obě tyto předchozí čáry na obou stranách spojují (FIBA: Official Basketball Rules 2014).