Tato kapitola je zaměřena na propojení canisterapie a sociální práce.
V sociálních službách je canisterapie hojně využívána. Zmiňujeme se též o cílových skupinách, se kterými se canisterapie provozuje nejčastěji. Dále seznamujeme čtenáře s tím, jak mohou sociální služby pomoci klientům se schizofrenií a popisujeme způsob provádění kontroly kvality canisterapie v sociálních službách.
Sociální služby vedou klienta všeobecně k tomu, aby byl soběstačný, samostatný, aktivizují člověka, pomáhají k začleňování člověka do společnosti, vedou klienta k psychické pohodě a pomáhají mu změnit jeho životní situaci k lepšímu (Stančíková, Šabatová 2012, s. 12). Cílem canisterapie je člověka „rozvíjet a stimulovat, motivovat, aktivizovat, uvolňovat a zklidňovat, integrovat, osamostatňovávat“
(Stančíková, Šabatová 2012, s. 13).
Canisterapie je tedy důležitým pomocníkem při léčbě osob s různým postižením i osob s různými nemocemi. Canisterapie se používá například u dětí s DMO, v neurologii u osob po úrazech mozku, které mají i poruchy řeči, dále u osob po mozkové mrtvici aj. Zaměříme-li se na seniory, u těchto osob se canisterapie používá, mají-li Alzheimerovu chorobu nebo trpí-li stařeckou demencí.
Terapie za pomoci psů jim pomáhá se zlepšením komunikace, řeči, ale i jemnou a hrubou motorikou. Obecně platí, že psi nemocné osoby motivují. Pomáhají též osobám s vysokým tlakem, srdečními poruchami, ale i osobám s psychiatrickým onemocněním (úzkost, deprese,…). To ostatně dokazují výsledky šetření.
U těchto osob, které využívají canisterapii, se pozorují lepší výsledky, než u osob, které užívají pouze léky (Nerandžič, 2006, s. 54).
Canisterapie se hojně využívá v zařízeních sociální a zdravotní péče (ústav sociální péče, domov důchodců, léčebny, sanatoria, internáty, dětské domovy aj.). Lidé, žijící v těchto zařízeních, mají svůj život organizovaný, kontrolovaný a přesně určený, nemají dostatek soukromí, proto u nich často vznikají deprese a úzkosti, pocity izolace z nemožnosti se samostatně rozhodovat o svém životě.
26
Jakmile v takovýchto zařízeních začala probíhat canisterapie, byl pozorován veliký prospěch, jak pro obyvatele zařízení, tak i pro personál. Psychický stav obyvatelů se zlepšil právě díky péči o psa, hraním her s ním, mazlením aj. Lidé se lépe začali zapojovat do společnosti (Galajdová 1999, s. 30).
1.6.1 Cílové skupiny, se kterými se canisterapie provádí
Canisterapie se využívá při práci s klienty různých cílových skupin.
V této kapitole jsou popsány skupiny, u kterých se canisterapie využívá nejčastěji.
Canisterapie u osob s mentálním postižením
Pomoc v udržení pozornosti, rozvíjení hrubé a jemné motoriky, fantazie, motorické činnosti a uvolnění spasmů – tak je zaměřená canisterapie u osob s různým stupněm mentálního postižení. Canisterapie zde většinou probíhá formou hry.
Pes pomáhá též klientům v sociální oblasti (komunikace, sblížení se s okolím).
Pro klienty je kamarádem a důvěrníkem. Pomáhá v pocitu jistoty a ochrany (Canisterapeutické centrum Zlín 2008). Canisterapie u osob s mentálním postižením je blíže popsána v kapitole 5.10.8 Canisterapie u klienta s mentálním postižením autorkou
Věrou Tichou v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků (Tichá 2007, s 160-163).
Canisterapie u osob s tělesným postižením
Hlavním cílem canisterapie u této cílové skupiny je rehabilitace.
Slouží jako zdroj motivace ke cvičení a pomáhá též v sociální oblasti – komunikaci s okolím, osamělosti. Podstoupí-li klient s tímto postižením canisterapii, povede se mu alespoň na chvíli zapomenout na vlastní potíže (Canisterapeutické centrum Zlín 2008).
Více podrobností o canisterapii s touto cílovou skupinou lze nalézt v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků, v kapitole 5.10.12 Canisterapie u klienta s tělesným postižením od autorky Jaroslavy Eisertové (Eisertová 2007, s. 172 – 174).
Canisterapie u osob se smyslovým postižením
V případě osob se smyslovým postižením jsou využíváni jak psi canisterapeutičtí, tak i asistenční. Pes pomáhá klientovi s orientací – upozorní klienta na překážku či nebezpečí. Jde-li osoba s tímto postižením se psem někde po ulici, v davu, dodává ji pes pocit bezpečí, dále pomáhá překonávat strach a stres z prostředí,
27
které klient nezná. Působí zde opět jako kamarád postiženého člověka (Canisterapeutické centrum Zlín 2008).
Canisterapie u osob se sluchovým postižením
V případě osob se sluchovým postižením funguje pes podobně jako u osob se smyslovým postižením – pomáhá překonávat překážky a varovat před nebezpečím. Rozvíjí klientovu soběstačnost a sebedůvěru. Využívají se opět jak psi canisterapeutičtí, tak i psi asistenční (Canisterapeutické centrum Zlín 2008).
Toto téma blíže popisuje Marie Samohejlová v kapitole 5.10.10 Canisterapie u klienta se sluchových postižením, využití canisterapie v logopedii v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků (Samohejlová 2007, s. 165 – 169).
Canisterapie u osob s autismem
Canisterapie je velmi důležitou metodou práce s osobami s autismem. Klientům pomáhá hlavně v sociální oblasti – styk s okolím, stává se prostředníkem lidí a okolí.
Též mají dobrý vliv na klientův duševní stav. Klienti se necítí tak sami. Též je velmi pozitivní i to, že pes může pomoci klientům zmírnit projevy jejich postižení (Canisterapeutické centrum Zlín 2008). Více informací o canisterapii u této cílové skupiny se můžete dozvědět v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků, kde se canisterapií u osob s autismem zabývá Zuzana Staffová v kapitole 5.10.5 Canisterapie a autismus (Staffová 2007, s. 143-150).
Canisterapie u osob s epilepsií
Osobám s epilepsií pomáhá canisterapeutický pes v uklidnění se, v snížení záchvatů. Klienti se s ním cítí v bezpečí, svobodní a volní. Vycítění blížícího se záchvatu a upozornění na to klienta – i to někteří canisterapeutičtí psi umí (Canisterapeutické centrum Zlín 2008). Problematiku canisterapie u osob s epilepsií blíže popisuje Zuzana Staffová v kapitole 5.10.7 Využití canisterapie při epilepsii, která je součástí knihy Zooterapie ve světle objektivních poznatků (Staffová 2007, s. 155-160).
Canisterapie v geriatrii
V tomto oboru je canisterapie velmi užitečná a četnost jejího využití je velmi vysoká. Pomáhá klientům jak psychicky, tak i fyzicky. Po psychické stránce pomáhá
28
klientům snížit pocit osamění, vytváří přátelství, vzájemnou potřebnost i respekt.
Pomáhá též v komunikaci, navázání kontaktu s ostatními lidmi a překonat pocit nostalgie a deprese. Ve fyzické oblasti pomáhá s jemnou a hrubou motorikou.
Prostřednictvím hlazení, mazlení aj. stimuluje hmat
(Canisterapeutické centrum Zlín 2008). Blíže se o canisterapii u této cílové skupiny můžete dozvědět v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků, v kapitole 5.10.3 Canisterapie u seniorů žijících v domově důchodců od autorky Svatavy Hančlové (Hančlová 2007, s. 135-143).
Canisterapie v logopedii
Logopedickým pacientům pomáhá canisterapie s nácvikem správného vyslovování a rozšiřováním slovní zásoby (Canisterapeutické centrum Zlín 2008).
Tímto tématem se blíže zabývá Marie Samohejlová v kapitole 5.10.10 Canisterapie u klienta se sluchových postižením, využití canisterapie v logopedii v knize Zooterapie ve světle objektivních poznatků (Samohejlová 2007, s. 165 – 169).
Canisterapie u osob s psychologickým a psychiatrickým onemocněním
Těmto osobám pomáhá canisterapie v sociální oblasti – lepší komunikaci s ostatními pacienty a pracovníky. Upoutává na sebe pozornost a tím klienti zapomenou na své potíže. Zvyšuje se jejich aktivita, nejsou tak apatičtí a otupělí. Canisterapie je též velmi dobrou metodou při léčení drogově závislých klientů a při léčbě dětí, které byly týrané nebo zneužívané (Canisterapeutické centrum Zlín 2008). Touto cílovou skupinou se blíže zabýváme ve zbytku práce, jelikož do této skupiny patří osoby se schizofrenií, u nichž je význam canisterapie předmětem našeho šetření.
1.6.2 Canisterapie v sociální práci s osobami se schizofrenií
O tom, že canisterapie je pro osoby se schizofrenií užitečná, nás může přesvědčit studie Youn-Ju Choi, který se zaměřil na 12 pacientů se schizofrenií, kteří byli umístěni v psychiatrické léčebně. Tito pacienti byli apatičtí, otupělí, pasivní, neúčastnili se léčby, bylo nemožné je zapojit pro jejich neschopnost. Studie trvala půl roku, během něhož za pacienty docházelo pravidelně jednou týdně na jednu hodinu 5 sociálních pracovníků a 5 psovodů s 5 psy různých ras. Pacienti se psů dotýkali, hráli si s nimi, procházeli se s nimi. Výsledky této studie poukázaly na to, že psychický stav klientů se výrazně zlepšil (Galajdová 2009, s. 76 – 77).
29
Pro děti se schizofrenií je canisterapie též velmi přínosná.
Komunikace těchto dětí s pracovníkem je velmi náročná. Děti se pracovníka bojí, protože dochází k omezení určitých hranic. Během canisterapie se děti se psem hrají a ztrácejí tak strach, protože se stávají hlavním aktérem a můžou si stanovit určité hranice sami. Postupně tak dochází k tomu, že děti překonají strach i vůči pracovníkům a ostatním lidem, což jim velmi pomáhá v navázání sociálních kontaktů (Aldington 1999, s. 334).
Canisterapie u osob s psychotickými onemocněními je velmi kladně hodnocená právě z důvodu, že těmto pacientům umožňuje cítit pocit bezpečí a pohody.
Canisterapie pomáhá též pacientům se schizofrenií vrátit se zpět do reality. U starších pacientů se schizofrenií se může pomocí canisterapie zlepšit mobilita, komunikace s okolím, soběstačnost, trávení volného času i vést k lepší kvalitě života (Dimitrijević 2009, s. 238 – 239).
Všechny výše uvedené poznatky vypovídají o tom, že provozuje-li se s osobami se schizofrenií canisterapie, dochází k velmi pozitivním výsledkům, které mohou usnadnit práci s tímto klientem. Díky canisterapii mohou lépe a rychleji navázat kontakt s pracovníkem sociálních služeb, který jim může pomoci žít plnohodnotný život – mít práci, bydlení, navázat vztahy, ať už kamarádské či partnerské. Ačkoli využívání canisterapie s touto cílovou skupinou není ještě moc rozšířené, mohlo by být v sociálních službách velmi užitečné.
1.6.3 Kontrola kvality canisterapie v sociální práci
Provádění kontroly kvality canisterapie je stejně jako u jiných metod v sociální práci velmi důležité. Je důležité kontrolovat dodržování určitých zásad, práv a zájmů klienta, aby nedocházelo k jejich porušování a tím poškození klienta.
Kontrola kvality canisterapie se provádí pomocí intervizí a supervizí.
Dále se kontroluje vedení dokumentace, které je nezbytnou součástí každé canisterapie, Kontrola kvality se též provádí při stížnosti na určitého canisterapeuta.
Např. V případě již zmíněné organizace Elva help z. s. provádí tuto kontrolu přímo paní ředitelka Tvrdá (Tvrdá 2018).
30
Každý klient v sociální službě musí mít sestavený svůj individuální plán, který plní v rámci služby a musí mít určeného svého klíčového pracovníka, který provádí kontrolu canisterapie v zájmu klienta. V individuálním plánu klienta by měla být zahrnuta i canisterapie (MPSV 2009). Tento plán se reviduje, sleduje se, zda se plán plní, může se i měnit, dojde-li k překážce, jejíž odstranění není možné aj.
(Tvrdá 2018). V rámci canisterapie musí být chráněny jak zájmy klienta, tak i pracovníka. Klíčový pracovník by proto měl být vždy přítomen u poskytování canisterapie, aby nedošlo k ohrožení práv a zájmů klienta. Klíčový pracovník vždy odpovídá za plnění individuálního plánu. Tyto zásady jsou v souladu se standardy kvality sociálních služeb (MPSV 2009).
31
2 Schizofrenie
Tato část bakalářské práce je věnována tématu schizofrenie. Je zde představeno, o jaké onemocnění se jedná, jaké jsou jeho příčiny, jak probíhá léčba aj. Toto téma je zde popisováno proto, aby si čtenáři dokázali představit cílovou skupinu, na kterou bylo zaměřeno šetření, jehož výsledek je uveden v praktické části této bakalářské práce.