Vraťme se na začátek našeho testování žáků 4. ročníků, kdy v únoru 2017 psali žáci vstupní test, který měl sloužit jako počáteční data pro náš výzkum a následnou výuku DV s využitím odlišných metod výuky. Jedna ze tříd (třída A), kde byly uplatněny pouze tradiční metody (myšleno bez využití ICT) byla již v její anamnéza popsána za více nevyrovnanou, co se do výkonosti týče. Ve třídě je několik žáků s vysokými studijními výsledky, ale naopak několik žáků, kteří výrazně zaostávají za ostatními. Pokud srovnáme výsledky dosažených procent vstupního testu od nejvyššího dosaženého výsledku, můžeme se přesvědčit, že zde vidíme několik nadprůměrných výsledků v porovnání se zbytkem třídy, ale také velmi nízké podprůměry. Oproti tomu třída B má své výsledky více stabilní, pouze s výjimkou 3 nejúspěšnějších žáků. Průměr třídy A byl 55,2 %, průměr třídy B 52,8 %.
Graf 8 Počet získaných % jednotlivých žáků vstupního testu
Na přelomu března a dubna 2018 byly žáci opět testovány, zda došlo k navýšení osvojených schopností a dovedností v oblasti dopravní výchovy a do jaké míry se daří naplňovat očekávané výstupy RVP, vydané jako metodický materiál pro výuku DV na základních školách ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Počet získaných % jednotlivých žáků vstupního testu
Třída A Třída B Průměr třídy A Průměr třídy B
89 Žákům byl předložen obdobný test (založený na stejných výstupech a stejném učivu jako test vstupní), pouze s vyšší úrovní obtížnosti přizpůsobenou očekávaným výstupům právě pro pátý ročník.
Po vyhodnocení výstupních testů zjišťujeme, že průměrný procentní zisk dosažený jednotlivými žáky obou tříd se zvýšil, z původních 55,2 % na 64,7 % u třídy A, a z 52,8 % na konečných 62,2 % u třídy B. Maximální procentní zisk nejlepšího žáka vzrost z 83 % na neuvěřitelných 95 %. Ještě potěšující zprávou je pak opačný, tedy nejnižší zisk, který vzrostl z 19 % až na 48 %.
Graf 9 Počet získaných % jednotlivých žáků výstupního testu
Pokud tedy porovnáme nárůst obou tříd, zjistíme, že se pohybuje téměř na totožné úrovni 9,5 %, potažmo 9,4 %.
Po porovnání jednotlivých úloh, jak z pohledu zlepšení/zhoršení výstupního testu vůči testu vstupnímu, tak z pohledu procentních zisků/úbytků dvou sledovaných tříd, které při své výuce využívali odlišných metod práce, můžeme říci, že výsledky nemají podobný trend. Liší se úlohu od úlohy. Jednoznačně největšího zlepšení dosáhli žáci v úloze číslo 4, věnující se jednání v krizové situaci a poskytnutí první pomoci a to v obou třídách současně. Oproti tomu téměř žádného zlepšení
64,7
Počet získaných % jednotlivých žáků výstupního testu
Třída A Třída B Průměr třídy A Průměr třídy B
90 nebylo dosaženo v úlohách číslo 6, kde i v původním vstupním testu byly dosaženy poměrně dost vysoké bodové zisky a v úloze číslo 5, kde jsou výsledky velmi špatné v obou testech zároveň.
Graf 10 Průměrný procentuální zisk třídy A vzhledem k vstupnímu průměru dle jednotlivých úloh
Graf 11 Průměrný procentuální zisk třídy B vzhledem k vstupnímu průměru dle jednotlivých úloh 0,00
Průměrný procentuální zisk třídy A vzhledem k vstupnímu průměru dle jednotlivých úloh
Vstupní test třídy A Výstupní test třídy A
0,00
Průměrný procentuální zisk třídy B vzhledem k vstupnímu průměru dle jednotlivých úloh
Vstupní test třídy B Výstupní test třídy B
91 Porovnání výsledků vstupního testu, který byl zprůměrován a výsledků pro obě třídy výstupního testu ukazuje následující graf.
Pokud porovnáme, jakým způsobem se vyvíjí křivky počtu získaných procent v jednotlivých úlohách výstupního testu, dojdeme k závěru, že se obě křivky téměř kopírují. V grafu jsou též vyznačeny chybové úsečky, rozdíly obou úrovní křivek se (snad vyjma úlohy číslo 2) vždy nacházejí právě v tomto prostoru.
Graf 12Procentuální zisk tříd A a B vzhledem k vstupnímu průměru obou tříd současně
15 Vyhodnocení výzkumných otázek
Nyní si tedy dokážeme odpovědět na otázky, které jsme si v úvodu této práce kladli.
Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je úroveň znalostí a dovedností žáků 4. ročníku konkrétní školy v dopravní výchově?
Odpověď: Znalostní úroveň žáků, která vychází z kvalitativního testu složeného ze 7 úloh, byla slabě nadprůměrná, dosažené procentuální zisky obou tříd
0
Procentuální zisk tříd A a B vzhledem k vstupnímu průměru obou tříd současně
Vstupní průměr tříd A a B Výstup - třída A Výstup - třída B
92 se mírně lišily, konkrétní hodnoty udávaly 55,2 % u jedné třídy a 52,8 % u třídy druhé.
Výzkumná otázka 2 zněla: Jak se změní úroveň znalostí a dovedností při cíleném výchovně-vzdělávacím působení na žáky po dobu 14 měsíců?
Odpověď: Nová průměrná úroveň, které dosahovali žáci po 14 měsících výchovně-vzdělávacího procesu, se zvýšila u třídy A na hodnotu 64,7 %, u třídy B pak na hodnotu 62,2 %. Celkem jednoznačně tak došlo k většímu osvojení si doporučeného učiva a tím i většímu naplnění stanovených cílů. Procentuální nárůst v jednotlivých oblastech však nebyl konstantní, u některých typů úloh byl nárůst vyšší, u některých téměř nulový.
Výzkumná otázka 3 zněla: Jaká je efektivnost digitálních interaktivních materiálů pro výuku dopravní výchovy žáků na 1. stupni základní školy? Bude se lišit úroveň navýšení schopností a dovedností žáků dvou různých tříd na základě použití odlišných metod vyučování?
Odpověď: Dosahovaná procentuální úroveň, prokazující osvojení si učiva v metodickém doporučení MŠMT či stanovené v platném RVP ZV, se zvýšila, a to o téměř totožnou hodnotu 9,5 % (potažmo 9,4%). V porovnání obou tříd došlo k nárůstu u konkrétních typů úloh, jako např. poskytnutí první předlékařské pomoci a jednání v krizových situacích, či znalost dopravního značení (včetně jeho významu), avšak v oblasti jízdy křižovatkou nedošlo k navýšení ani u jedné ze tříd.
Konstatujeme, že ke zvýšení úrovně dosahovaných výsledků žáků při cíleném výchovně-vzdělávacím procesu v oblasti dopravní výchovy jednoznačně došlo, nikterak se však nepotvrdilo, že by využívání prvků moderních digitálních technologií, jakožto zdroje informací a nástroje pro upevňování a ověřování znalostí, mělo za následek efektivnějšího dosahování stanovených cílů. Efektivita digitálních interaktivních materiálů tak byla ověřena, došlo k naplnění cílů daného výzkumu.
93
16 Evaluace výuky pomocí dig. interaktivních materiálů
Po ukončení výzkumu byly s vybranými žáky třídy B, tedy třídy, která při svém učení využívala digitální interaktivní materiály, pořízeny rozhovory, jakožto zpětná vazba na proces výuky. Rozhovory byly cílené na motivaci žáků k učení a zhodnocení celého výzkumu jako celku.
Rozhovor č. 1 – dívka č. 4, M., 11 let
Otázka: Jak se ti líbala práce s počítačem pro výuku dopravní výchovy?
M: No mně se to líbí a docela mě to i jakože baví, dozvěděla jsem se něco nového, třeba jak se má jezdit správně na kole a tak.
O: Dobře. A která z těch aplikací tě bavila nejvíce?
M: No asi tady ten Tísňomat, protože tam vlastně jsou i hezký obrázky k tomu a dalo mi to docela i zabrat, že jsem tam ne všecko vždycky věděla.
O: Takže ze začátku to pro tebe bylo těžší a pak už jsi znala více těch správných odpovědí?
M: Jo.
O: Která z disciplín ti přijde jako nejtěžší? Když máš jízdu křižovatkou, pravidla, značky nebo třeba ta zdravověda?
M: Já bych řekla, že asi ty pravidla, protože ty mi šli nejmíň ze všech těch věcí.
O: A pomocí těchto výukových programů ses dokázala nějaká ta nová pravidla naučit, už znáš něco navíc?
M: Hm, jo znám.
O: A co jízda křižovatkou? Zvládala jsi v těch aplikacích projíždět křižovatkou bez nehody?
M: Většinou jo, ale i několikrát se mi stalo, že se teda nabouraly ty auta.
O: Je pro tebe tedy lepší pouze výuka ve třídě, pracovat s tištěnými materiály, nebo si myslíš, že je vhodné zařazovat do výuky právě tyhle programy a zkoušet to na tom počítači?
M: Já si myslím, že s tím počítačem je to taky dobrý, a asi by to bylo možná i lepší.
94 Rozhovor č. 2 – chlapec č. 12, M., 11 let
Otázka: Jak se ti líbilo to, že jsme zařazovali do výuky? Tyto programy a stránky těchto společností?
M: Líbilo se mi to, ale měli jsme vždy krátkou hodinu na to.
O: Takže by si uvítal více času, kdyby na to bylo vytyčeno.
M: Ano.
O: Která z těch oblastí, které jsme se učili, tě bavila nejvíce?
M: Křižovatky.
O: Proč tě bavili zrovna ty křižovatky?
M: Bylo to trochu lehčí a aspoň budu vědět, jak mám zatáčet a nestane se nic pak.
O: A jak jsi byl úspěšný v těch křižovatkách? Dělal jsi dopravní nehody, nebo ne?
M: Trochu jo.
O: A co tato bezpečnost (chování v krizových situacích). Jak ti šlo toto?
M: Jo, dobrý. A hlavně musíme pozor na to… jméno, jak se jmenuješ, říct, co se stalo.
O: Myslíš si, že jsou ty aplikace přiměřené na tvůj věk, že to není moc těžký, nebo zase až moc dětský? Myslíš, že jsou ty aplikace vhodné pro vás?
M: Je to vhodný pro všechny žáky, kteří to neuměj a chtěj se to naučit.
O: A když bys zhodnotil, jestli ses nějak zlepšil tím, že jsi používal tyhle programy?
M: Zlepšil jsem se.
O: Baví tě tedy více práce s počítačem, nebo s tištěným materiálem?
M: Baví mě to víc na počítači, aspoň nemusíme nic doplňovat rukama. A je to rychlejší.
O: Která z těch oblastí ti přišla nejlehčí?
M: Pravidla silničního provozu.
O: A naopak nejtěžší?
M: Nejtěžší? Ani nevím.
Z rozhovorů je patrné, že práce žáků s počítačem je vcelku dosti baví, upřednostňují ji před ostatními metodami, nejraději by vytyčili více času pro tyto digitální interaktivní materiály. Obtížnost úloh byla pro žáky odpovídající, i grafické zpracování odpovídá věkové úrovni dětí. Všichni žáci přiznávají, že se mnohému
95 naučili právě pomocí těchto aplikací. Někteří žáci uvádějí, že internetové stránky používané pro výuku DV ve škole, občas navštěvují i doma, což považujeme za jeden z největších přínosů těchto materiálů.
17 Diskuze
Prvním úkolem tohoto výzkumu bylo zmonitorování současné úroveň žáků 4. ročníku v oblasti dopravní výchovy. Použili jsme k tomu výhradně metodu testu, tedy 7 testových úloh z různých oblastí dopravní výchovy, podle toho, jaké jsou očekávané výstupy rámcového vzdělávacího programu, podporované metodickým doporučením MŠMT.
Žáci dvou paralelních tříd A a B byli po dobu 14 měsíců zapojeni do výuky dopravní výchovy výhradně určené pro tento výzkum. S žáky obou tříd probíhala cílená výuka DV v průměru 1x za 14 dní, avšak u jedné ze tříd bylo primárně použito moderních digitálních interaktivních technologií k samotné výuce. Četnost výuky tak zůstává jedním otazníkem. Zda právě ona pravidelnost výuky neovlivnila výsledky dosahované na konci období. Autor ze své pedagogické praxe ví, že výuce dopravní výchovy není u žáků 1. stupně základních škol kladen přílišný důraz, což by mohlo ovlivnit právě úroveň dosahovaných procentních zisků výstupního testu.
Obrázek 20 Anketní otázka pro pedagogy
96 Po přibližně 14 měsících cíleného výchovně-vzdělávacího působení na žaky došlo k opětovnému testování jejich znalostí. Výsledky, které nám opakované testování poskytlo, byly následně porovnány s daty vstupního testu a úlohu po úloze rozebrány v praktické části této práce. Zaměřovali jsme se především na popis jednotlivých úloh, vyhledání nejčastějších chyb v úlohách a také zdůraznili některé postupy, které byly použity pro výuku pomocí moderních digitálních technologií.
Následně došlo k porovnání procentního zisku/úbytku v jednotlivých úlohách celého testu z pohledu obou tříd. Zde nám vyvstává další nezodpovězená otázka, a to zda byl testovaný vzorek dostatečně kvalitní. Do výzkumu bylo zapojeno 33 žáků, což ze statistického pohledu není příliš. Vhodné by bylo i zkoumání jiných věkových skupin.
Po vyhodnocení výsledků nedokážeme říci, zda je zlepšení obou tříd adekvátní, vzhledem k výše zmíněným aspektům, ale dokážeme konstatovat, že je téměř totožné u obou tříd současně. Došlo k ověření efektivnosti digitálních interaktivních materiálů, která neukazuje prokazatelný nárůst dosažených výsledků v porovnání s druhou třídou.
Na začátku práce jsme očekávali nějaký výsledek a tím mělo být výraznější nárůst dosahovaných výsledků u třídy, která pro svou výuku používala prvky ICT, avšak z celkového hodnocení testů se toto nepotvrdilo. Očekávání, že v dnešní moderní digitální době, bude právě metoda s využíváním těchto prvků tou nejlepší, není potvrzeno.
Velký přínos digitálních interaktivních materiálů však spatřujeme v jejich dostupnosti. V průběhu cíleného vzdělávání žáků pro potřeby tohoto výzkumu nebyl žádný problém se získáním dostatečného počtu materiálů. Dalším velmi významným plusem také zůstává fakt, že ona dostupnost je zajištěna i pro domácí vzdělávání (domácí přípravu), neboť je dnes vybavení domácností počítačem či
97 tabletem s připojením k internetu téměř standardem. Tím více zůstáváme překvapeni, jak vyrovnaného nárůstu získaných procent došlo u obou tříd současně.
K zamyšlení je i fakt, že u úloh, věnující se jízdě křižovatkou, nedošlo k nárůstu procentuálního zisku ani u jedné ze tříd. Vezmeme-li v úvahu fakt, kolika aplikací, věnující se právě tomuto tématu, je možné se dohledat. Pravděpodobně tak nejsou žáky příliš využívány, nebo je tato oblast pro tuto věkovou skupinu příliš náročná. Naopak nejvyššího nárůstu dosažených bodů došlo v oblasti první předlékařské pomoci a chování v krizových situacích. K osvojování si těchto schopností a dovedností jsme použili především aplikaci Tísňomat, která byla dle hodnocení žáků tou nejoblíbenější. Avšak vzhledem k nárůstu bodového zisku i u druhé třídy, nemůžeme přiřknout úspěch právě této aplikaci, ale pravděpodobně nedostatečné přípravě v předcházejícím období.
Výzkum by bylo možné nadále rozšířit, ať už s početně větším vzorkem, jinou věkovou skupinou žáků, ale také v jiných oblastech vzdělávání, jako například jazyk či matematika. Dostupnost digitálních interaktivních materiálů je dobrá ve většině vzdělávacích oblastí. Námi zvolená oblast pro danou skupinu žáků konkrétní základní školy byla prozkoumána, efektivnost digitálních interaktivních materiálů byla ověřena, cíl výzkumu byl naplněn.
98
18 Závěr
Stanovený časový harmonogram, metody a prostředky, které nám měli pomoci odpovědět na výzkumné otázky, byly zvoleny vhodně. Realizace výuky probíhala bez problémů, docházelo k pozorování žáků, především pak jejich motivace a aktivity v průběhu hodiny. Testování, které nám sloužilo jako podklad pro získání dat, proběhlo podle představ.
Po vyhodnocení výsledků obou testů byly sestaveny grafy s průběhem vývoje změn a to jak z pohledu jednotlivých tříd, tak z pohledu jednotlivých úloh. Výstupy z těchto dat pak byly analyzovány, byly vytyčeny nejčastější problémy a vyčísleny nejvyšší progresy.
Výsledky, vycházející z grafů, pro nás byly poměrně překvapivé. U třídy B, u níž byla ověřována efektivnost digitálních interaktivních materiálů, nedošlo k tak výraznému nárůstu získaných bodů (procent), jak bylo dopředu očekáváno.
Efektivnost digitálních interaktivních materiálů byla ověřena, cíl výzkumu byl naplněn!
99
Seznam použitých zdrojů Seznam literatury
ČERNOCHOVÁ, M., et al, 1998. Využití počítače při vyučování. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-272-6
LÍMOVÁ, L., 2006. Teorie dopravní výchovy. 1. vyd. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1157-0
MŠMT, 2007. Metodika pro výuku dopravních značek. 1. vyd. Praha: CDV.
MŠMT, 2001. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. 1. vyd. Praha:
Tauris. ISBN 80-211-0372-8
NEUMAJER, O., et al, 2015. Učíme se s tabletem. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7478-768-3
PRŮCHA, J., et al., 2009. Pedagogický slovník. 6. rozš. a aktual. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-647-6
SKALKOVÁ, J., 1999. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: ISV. ISBN 80-85866-33-1 STOJAN, M., 2009. Škola a zdraví pro 21. století. 1. vyd. Brno: MSD. ISBN 978-80-210-5108-9
STOJAN, M., 2007. Dopravní výchova pro učitele 1. stupně ZŠ. 1. vyd. Brno: TAVA Graphical. ISBN 978-80-210-4251-3
ŠTIKAR, J., et al., 2003. Psychologie v dopravě. Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0606-2
TOFFLER, A., et al., 2001. Nová civilizace. Třetí vlna a její důsledky. 1. vyd. Praha:
Dokořán. ISBN 80-86569-00-4
TOFFLER, A., 1992. Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. ISBN 80-208-0160-X
100 ZOUNEK, J., 2006. ICT v životě základních škol. 1. vyd. Praha: Triton. ISBN 80-7254-858-1
Seznam internetových zdrojů
ČVUT, 2013. Historie letectví. [online]. [vid. 2. 7. 2018]. Dostupné z:
https://www.fd.cvut.cz/personal/hajekada/data/ZLD_historie.ppt
ČUMOVÁ, I., 2007. Implementace dopravní výchovy do učiva 1. stupně ZŠ. [online].
12. 7. 2007 [vid. 8. 10. 2017]. Dostupné z:
http://www.vychovakezdravi.cz/download/file/PdF-Mu-Brno.pdf
DIČR, 2018. Nehody na železničních přejezdech. [online]. [vid. 27. 4. 2018]. Dostupné z: http://www.dicr.cz/zeleznicni-prejezdy
DUMY.CZ, 2012. O projektu. [online]. [vid. 22. 7. 2018]. Dostupné z:
http://dumy.cz/o-projektu
SAP, 2016. Vývoj nehodovosti na českých silicích [online]. [vid. 9. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.autosap.cz/dalsi-informace/nehodovost-na-ceskych-silnicich/
MŠMT, 2013. Podklady pro výuku DV na ZV. [online]. 18. 9. 2013 [vid. 15. 1. 2017].
Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/41216/
MŠMT, 2017. RVP ZV 2017. [online]. 4. 5. 2017 [vid. 15. 11. 2017]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/file/41216/
NÚV, 2013. Vzdělávací program Národní škola [online]. 22. 1. 2013 [vid.
12. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/191
NÚV, 2013. Vzdělávací program obecná škola 1-5_skola_1-5 [online]. 22. 1. 2013 [vid.
12. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/192
NÚV, 2013. Vzdělávací program Základní škola [online]. 22. 1. 2013 [vid.
12. 11. 2017]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/194
101 POLICIE ČR, 2018. Statistika nehodovosti [online]. [vid. 17. 2. 2018]. Dostupné z:
http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d
Zákony a vyhlášky
Vyhláška č. 84/2016 Sb., vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2015 [vid. 18. 3. 2018]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-341/zneni-20180101
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. In: Sbírka zákonů České republiky [online]. 2015 [vid. 16. 3. 2018]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-341/zneni-20180101
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000 [vid. 16. 3. 2018]. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-240/historie
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000 [vid. 16. 3. 2018].
Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361
102
Seznam příloh
1 – Vstupní test (pro žáky 4. ročníku) 2 – Výstupní test (pro žáky 5. ročníku)
103
Přílohy
Dopravní výchova – 4. ročník
Jméno, příjmení:………Dopravní výchova – 5. ročník
Jméno a příjmení:………Co bys ještě doporučil za výbavu na kole? ………
………..
7. Na obrázku je mapa tvého města a vyznačená nejkratší cesta z domova do školy. Na cestě je ale několik nebezpečných situací, nebezpečných míst, kterým by ses měl raději vyhnout. Zakroužkuj je a krátce popiš dole pod obrázek, o jaká problémová místa se jedná. Poté si vezmi zelenou pastelku a zakresli vhodnější cestu, která bude pro tebe mnohem bezpečnější.