II. PRAKTICKÁ ČÁST
7.2 Charakteristika třídy
Zkoumaný vzorek tvoří žáci 5. ročníku. Třída je ve škole výjimečná vysokým počtem žáků. Celou třídu tvoří 28 žáků, kteří jsou na cizí jazyk rozděleni na dvě skupiny po 14 žácích. Zkoumaný vzorek tvoří jedna skupina - 10 dívek a 4 chlapci, z nichž jsou 4 děti se SVP – dyslexie, dysortografie, ADHD.
Ve skupině jsou dobré vztahy. Třídy byly původně dvě, pak se ale pro nízký počet žáků v každé třídě spojily v jednu. Za účelem rozdělení na výuku anglického jazyka byly rozděleny právě do těch skupin, ve kterých byly původně jako celá třída.
Přístup k výuce je především u chlapců v této skupině až na jednu výjimku vlažnější, než u děvčat. Jelikož se ale vzájemně velmi dobře znají, převzala děvčata roli organizátorek a chlapci dobře fungují a pracují.
Prospěch žáků je nadprůměrný. S vyznamenáním pracuje pět žáků. Tři žáci vykazují horší prospěch (stupeň dobrý na vysvědčení), a to jsou již výše zmínění tři chlapci.
Žáci v této skupině jsou chováním a přístupem živí, a až na jednu výjimku velmi akční, v podstatě neustále vyžadují ve výuce zapojení aktivizujících činností, jako např. písně, říkanky, hraní rolí atd.
Vzájemně jsou si nápomocni, nevyskytuje se zde posměch, a až na ojedinělé kázeňské problémy se jiné zásadní negativní jevy neobjevují. S žáky této třídy se velmi dobře komunikuje a spolupracuje.
45
8 Plánování tématu Food (Jídlo)
Realizace:5. ročník, ZŠ Údlice
Téma Jídlo je jednou ze součástí velkého e – Twinningového projektu, kterého se naše škola v tomto školním roce účastní. Projekt celkem zahrnoval 5 vyučovacích hodin, pro potřeby diplomové práce jsou uváděny pouze první tři vyučovací hodiny, zbylé dvě jsou stručně popsány pro dokreslení představy o ucelení tématu.
Smysl tématu pro děti:
sestaví jednoduchý seznam oblíbeného a neoblíbeného jídla obohatí si slovní zásobu týkající se jídla a pití, citoslovcí
dokáží se ústně i písemně vyjádřit v daném tématu v cizím jazyce sdělí jednoduchou informaci
rozliší počitatelná a nepočitatelná podstatná jména o člen a
o člen an o člen some
46
udělají jednoduchý nákup v improvizovaném obchodě zdvořile požádají a poděkují
utvoří jednoduchou otázku o zeptají se na cenu
Cíle mimojazykové – žáci:
rozliší zdravé a nezdravé jídlo
budou schopni pracovat s jednoduchým receptem vyhledají a vyhodnotí podstatné informace v textu
budou spolupracovat ve skupině, naučí se pomáhat druhému osvojí si schopnost samostatně se rozhodovat a jednat získají povědomí o ceně jídla a hodnotě peněz
uvědomí si zásady zdravého stravování
budou schopni dodržovat pravidla slušného chování a stolování
Časová dotace: 3 vyučovací jednotky (+ 2 jako nástavba)
Místo realizace:
jazyková učebna školní kuchyňka
Metody a formy práce:
brainstorming rozhovor poslech
tvořivé činnosti práce s textem
skupinová, párová, individuální, hromadná
47 Pomůcky:
větší množství obrázků a kartiček s jídlem, CD s nahrávkou The Very Hungry Caterpillar, domino, pexeso, křížovky
seznamy cen potravin
čerstvé nebo trvanlivé jídlo donesené z domova (konzervy, plechovky, sáčky)
nádobí recepty
příběhy o jídle, písně, říkanky pracovní list
Fráze, které budou žáci ovládat na konci výuky:
I like/ I don‘t like….., because it’s…..
I have got some….., he has got a……
48 Plán učitele
Aby bylo tematické vyučování opravdu účinné, bude ve výuce využita pojmová mapa (Cameron 2005, 187).
49
9 První vyučovací hodina
Cíle hodiny jazykové:
rozvoj poslechových dovedností o nahrávka
porozumění textu o otázky k textu
o doplňování chybějících informací v textu procvičení správné výslovnosti
o slov známých o slov nových
procvičení správnosti psaní nových slov o text o housence
opakování a procvičení slovní zásoby o jídlo
o dny v týdnu
práce s informací v textu
o vyhledávání odpovědí na Wh – otázky
Cíle hodiny mimojazykové:
vzbuzení pozornosti a zájmu o téma
Plán hodiny:
1. Představení a úvod do tématu (5 min.)
2. Poslech příběhu o hladové housence „The very hungry caterpillar“. (10 min.) 3. Doplňování chybějících informací do textu na základě poslechu. (10 min.) 4. Práce s textem, otázky na porozumění, procvičení výslovnosti. (20 min.)
50
Průběh aktivit
1. Představení a úvod do tématu
Žáci se v úvodu seznámili s procesem, jakým se bude téma Jídlo ubírat. Stručně jsem vyjmenovala pomůcky, které budou pro realizaci nezbytné a nastínila aktivity.
2. Poslech příběhu o hladové housence „The very hungry caterpillar“
Poté přišel na řadu poslech nahrávky o hladové housence. Dětem jsem rozdala pracovní listy, kde byl text o housence s chybějícími informacemi.
Teacher: „You are going to listen to a recording about a very hungry caterpillar. I will play the recording three times. At first - just listen, second, try to write the words that are missing in the text. Do you understand?“
The Very Hungry Caterpillar – Eric Carle In the light of the moon a little egg lay on a leaf.
One Sunday morning the warm sun came up and pop! Out of the egg came a tiny and very hungry caterpillar. He started to look for some food.
On Monday he ate through one apple. But he was still hungry.
On Tuesday he ate through two pears, but he was still hungry.
On Wednesday he ate through three plums, but he was still hungry.
On Thursday he ate through four strawberries, but he was still hungry.
On Friday he ate through five oranges, but he was still hungry.
On Saturday he ate through one piece of chocolate cake, one ice cream, one pickle, a slice of Swiss cheese, one slice of salami, one lollipop, one piece of cherry pie, one sausage, one cupcake and one slice of watermelon…..
That night he had stomach – ache!
The next day was Sunday again. The caterpillar ate through one nice green leaf, and after that he felt much better.
Now he wasn’t hungry anymore - and he wasn’t a little caterpillar any more. He was a big, fat caterpillar.
He built a small house, called a cocoon, around himself. He stayed inside for more than two weeks. Then he nibbled a hole in the cocoon, pushed his way out ………
He was a beautiful butterfly!
51
3. Doplňování chybějících informací do textu na základě poslechu
Nahrávku o housence jsem za účelem doplnění přehrála dvakrát. Děti si příběh nejprve poslechly. Při druhé přehrávce už začaly dopisovat požadovaná slova.
Následovala další přehrávka na žádost některých žáků. Poté následovala společná kontrola, kdy děti nahlas četly slova, která doplnily.
4. Práce s textem, otázky na porozumění, procvičení výslovnosti slovní zásoby Žáci nyní měli potřebné informace doplněné v textu. Mohly následovat otázky na porozumění a jejich následné zodpovězení.
Otázky v pracovním listě:
What did the caterpillar eat on Tuesday?
What did the caterpillar eat on Friday?
What did the caterpillar eat on Sunday?
Which day did the caterpillar change into a beautiful butterfly?
Poté jsme provedli společnou kontrolu doplněných slov pomocí prezentace příběhu o housence na interaktivní tabuli. Žáci četli jednotlivé slidy, procvičili hlasité čtení. Nová slova si děti zapsaly do vlastních slovníčků.
Nakonec jsem dětem položila další, tentokrát ústní otázky:
Can you name the days of the week?
První hodinu žáci pracovali individuálně nebo hromadně. Na úvod hodiny jsem stručně vysvětlila, jak bude celé téma probíhat. Hovořila jsem v mateřském jazyce
52
proto, aby žáci lépe porozuměli smyslu tématu. Cílem úvodní části hodiny bylo vzbuzení zájmu žáků a uvedení do tématu, což se příběhem o housence povedlo.
Okamžitě, jak děti dostaly pracovní list, který obsahoval i obrázky, jsem zaznamenala pozitivní reakce (viz příloha 1). Text příběhu je poměrně dlouhý. Předpokládala jsem, že bude pro žáky těžší soustředit se na poslech a zároveň se rychle zorientovat v dlouhém textu. Využila jsem tedy toho, že se v příběhu objevují dny v týdnu tak, jak jsou za sebou a paralelně s nimi číslovky také jdoucí za sebou. V textu jsem oboje zvýraznila, abych dětem orientaci v textu usnadnila (Viz příloha1). Na poslech žáci reagovali kladně, dva žáci měli nejprve ustrašený pohled, snažila jsem se je povzbudit s tím, že přehraji nahrávku, kolikrát budou potřebovat.
Poslech nahrávky měl několik fází – první přehrávka sloužila pouze k poslechu a soustředění se na něj. Při druhé přehrávce už měli žáci za úkol začít doplňovat chybějící slova. Děti měly za úkol doplnit celkem osm samostatných slovíček. Jednalo se vesměs o známá slova, takže děti neměly s doplňováním větší problém. Cílem bylo naučit děti koncentrovat se na klíčová slova a nenechat se odradit délkou textu.
Zhruba v polovině textu jsem dětem připravila těžší část poslechu. Vysvětlila jsem jim, že se v této části jedná o poměrně neznámá slova (a slice of, a piece of), a aby se pokusily doplnit z celé škály alespoň dvě slova, která z nahrávky odposlechly.
Jednalo se o tuto pasáž: „On Saturday he ate through one piece of chocolate cake, one ice cream, one pickle, a slice of Swiss cheese, one slice of salami, one lollipop, one piece of cherry pie, one sausage, one cupcake and one slice of watermelon….”, která byla rodilým mluvčím čtena ve velmi svižném tempu.
V nahrávce se vyskytla i dvě nová slova – leaf a cocoon. Slovo leaf děti buď nezaznamenaly, anebo ho zapsaly jako live (což také svědčí o dobré poslechové dovednosti), jeden žák slovo leaf znal, tak ho zapsal správně. Slovo cocoon bylo sice také nové, nicméně v textu už bylo jednou zmíněno, takže si toho některé děti správně všimly a zapsaly ho. Poté si ještě nová slova zapsaly do vlastních slovníčků.
Některé děti žádaly o ještě jednu další přehrávku, celkem jsem tedy celý příběh přehrála 4x, oproti plánovaným třem přehrávkám. Toto se nakonec ukázalo jako výhodné, protože to pomohlo méně jistým dětem, aby se ujistily o správnosti svých doplněných slov.
Při společné kontrole, která zahrnovala čtení nahlas, nedošlo až na pár výjimek, k chybám ve výslovnosti, poslech posloužil k tomu, aby si děti uvědomily správnou
53
výslovnost jednotlivých slov a upevnily ji v paměti. Pokud došlo k nesprávné výslovnosti, dostaly děti možnost se samy opravit, nebo je opravili spolužáci. Kromě výslovnosti nových slov leaf a cocoon jsem nemusela zasahovat. Doplněním správných slov do textu si žáci procvičili poslechové dovednosti.
Poté byli žáci seznámeni s otázkami na porozumění. Nyní měli potřebné informace doplněné v textu, mohli tudíž začít odpovídat. Při práci na otázkách na porozumění jsem děti upozornila na důležitost soustředění se. S wh – otázkami ještě nemají moc zkušeností. Obzvláště poslední otázka (When did the caterpillar change into a beautiful butterfly?)se mi zdála obtížná, několikrát jsem ji tedy zopakovala, použila „Which day“ namísto „When“ a doprovodila patřičnou dikcí a mimikou, až děti porozuměly. Při odpovědích na otázky se většinou hlásili o slovo zdatnější žáci, ostatní ale po vyvolání také reagovali, jen jsem měla pocit, že nemají jistotu. Vyžadovala jsem pro pouze jednoslovnou odpověď tak, abych se ujistila, že všichni otázce porozuměli.
Protože žáci jsou zvyklí na vedení hodiny v angličtině, nezaznamenala jsem žádný problém v neporozumění, žáci obvykle pohotově reagovali. Odpovědi dětí na otázky k textu prokázaly, že děti porozuměly jednoduchému příběhu. Žáci doplnili téměř všechny chybějící informace. To bylo také usnadněno tím, že už znaly potřebnou slovní zásobu z minulých hodin. Dvěma žákům jeden či dva výrazy chyběly nebo je měli špatně, z jejich informací vyplynulo, že se špatně soustředili na poslech a zápis najednou. Z toho vyplývá, že je dobré do budoucna více trénovat poslech a doplňování.
Také bude lepší začít nejprve kratšími texty a postupně přecházet k delším.
Po skončení této části jsem použila opět český jazyk, abych zhodnotila práci třídy a připomněla dětem pomůcky na další hodin.
Na úplném konci hodiny zbylo pár minut, které jsem položením otázky „What is your favourite food?“ využila jako navození námětu další hodiny a zároveň zopakování a upevnění slovní zásoby, kterou by měli znát z minulých hodin. Hodina skončila tedy tím, že žáci jmenovali druhy jídla a pití, které znají. Tím si žáci procvičili slovní zásobu a správnou výslovnost.
9.2 Hodnocení
Z hlediska splnění jazykových cílů se povedlo procvičit všechny plánované dovednosti. Co se týká rozvoj poslechových dovedností, záznam jednotlivých slov a odpovědi na otázky vedly děti k posílení poslechových dovedností zaměřených jak na
54
celkové porozumění (tzv. top – down approach), tak také na schopnost rozlišit jednotlivosti (tzv. bottom – up approach). Porozumění textu bylo docíleno opakovaným poslechem textu, ve kterém se výrazy (dny v týdnu, číslovky) opakovaly a děj na sebe navazoval. Správná výslovnost byla rozvíjena kontrolou záznamu slov, byla provedena hlasitým čtením zaměřeným na správnou výslovnost, kterou děti měly možnost několikrát slyšet.
Zopakování a procvičení slovní zásoby děti proběhlo jak při poslechu a následných otázkách – dny v týdnu, jídlo, tak i v záznamu odpovědí – děti četly, odpovídaly nahlas, procvičily nová slova – leaf, cocoon, a slice of salami aj. Správnost psaní nových slov děti procvičily zápisem do pracovního listu a posléze do vlastních slovníčků. Práci s informací v textu si děti procvičily formou wh – otázek. Děti v textu vyhledaly informace o housence, které vedly ke správné odpovědi.
Z hlediska mimojazykových cílů hodina splnila svůj účel. Všichni žáci se
55
Plán hodiny:
1. Vytvoření základní pojmové mapy na tabuli (5 min.) 2. Vytvoření vlastních pojmových map (10 min.) 3. Prezentace vlastních pojmových map (10 min.)
4. Práce s kartičkami, vyjádření libosti a nelibosti, citoslovce (15 min.)
Průběh aktivit:
1. Vytvoření základní pojmové mapy na tabuli
Druhou hodinu už žáci pracovali ve skupinách. Děti se rozdělily do předem dohodnutých skupin, daly si lavice a židle k sobě. Do středu otevřené tabule jsem napsala slovo FOOD a požádala jsem anglicky děti, ať se zamyslí nad kategoriemi, do kterých můžeme jídlo a pití rozdělit. Teacher: „What kind of food do you know? Think about groups.“. Postupně jsme společně vytvořili podskupiny jídla. Každá skupina si mohla vybrat jedno podtéma (např. vegetables, fruit, meat), napsali ho na velký arch papíru a začali psát co nejvíce slov na toto podtéma.
2. Vytvoření vlastních pojmových map
Ke své práci na pojmových mapách děti použily vlastní vyrobené kartičky (Viz příloha D) s obrázky jídel, které posloužily jako vhodný materiál k prezentaci slovní zásoby. Žáci tyto kartičky vyrobili v rámci pracovních činností a domácího úkolu.
Protože už dopředu věděli, k čemu kartičky budou využity, byla tato práce pro ně zábavou. Vystříhali z letáků různé druhy jídel a pití a poté jim dali anglické popisky.
Záměrně tvořili dvojice kartiček tak, aby se potom daly použít jako pexesové kartičky na volné aktivity.
3. Prezentace vlastních pojmových map
Po vyhotovení se členové každé skupiny postavili se svou mapou před tabuli a prezentovali svá zjištění. Každý žák četl několik slov nahlas ostatním, přičemž se
56
všichni vystřídali. Ostatní žáci aktivně naslouchali. Poté žáci své mapy připevnili na velkou magnetickou tabuli ve třídě s tím, že do nich v průběhu tématu budou postupně připisovat nová slova.
4. Práce s kartičkami, vyjádření libosti a nelibosti, citoslovce
Na poslední část hodiny si každý žák vybral jednu kartičku s oblíbeným a jednu kartičku s neoblíbeným jídlem. Na tabuli jsem jako vizuální oporu napsala citoslovce yuck a yummy, dále také spojku because, kterou děti už znali z dřívějších lekcí. Po krátké přípravě se každý žák na vyzvání postavil a s užitím vazby I like a I don’t like tvořil krátká souvětí, např. „I like pineapple, because it’s yummy! I don’t like cabbage, because it’s yuck!” a prezentoval své názory třídě.
10.1 Reflexe
Již před hodinou se žáci rozdělili do skupin. Nejprve podle vlastních preferencí, potom jsem složení skupin poupravila tak, aby byly výkonnostně vyvážené. Druhou hodinu tedy žáci pracovali už ve skupinách. Nakonec vznikly tři skupiny: 1. skupinu tvořili dva chlapci a tři dívky, 2. skupinu tvořil jeden chlapec a tři dívky a poslední skupinu tvořil jeden chlapec a čtyři dívky.
Děti byly na téma dopředu připravené (kvůli nutnosti vyhotovení kartiček). Už jen to, že si samy vyrobily kartičky, jim pomohlo lépe si vybavit a upevnit slovní zásobu, a také tím přispěly k aktivní účasti na výuce.
Dovednosti žáků byly rozvíjeny především prostřednictvím porozumění anglickému jazyku. Používala jsem angličtinu po celou dobu trvání hodiny. Pokud se zdálo, že děti nerozumí, což se stalo hned při úvodní otázce „What kind of food do you know? Think about groups.“, mimikou a naznačenou nakreslenou pojmovou mapou jsem dosáhla toho, že mi děti nakonec porozuměly. Z časových důvodů jsem zapisovala návrhy dětí na tabuli. Zde docházelo k brainstormingu nápadů, které ale občas přicházely v mateřském jazyce, neboť děti ještě neznají slova jako drůbež, uzeniny, pečivo. Naopak tam, kde se předpokládala znalost např. vegetables, fruit, drinks, děti říkaly své nápady v angličtině. Pokud děti přišly s návrhy různých názvů jídla a pití, jako např. coca cola, toast, byly tyto výrazy zařazeny pod relevantní skupinu, např.
coca cola = Drinks/nápoje, toast = Bread /pečivo tak, aby si děti uvědomily jednotlivé podskupiny jídla a jejich další podskupiny, tedy aby pochopily princip pojmových map.
57
Část hodiny, kdy skupiny tvořily vlastní pojmové mapy, byla časově náročnější, ale stihli jsme ji zvládnout v časovém limitu. Děti ve skupinách mezi sebou velmi dobře spolupracovaly a doplňovaly se. Občas byla někde nejistota, jak se slovo píše. Žáci dostali k dispozici slovníky, které ale sloužily pouze pro kontrolu správnosti psaní. Ve skupinách děti pracovaly rovnoměrně, všichni se snažili přispět nějakým slovíčkem.
Méně aktivní už byly v psaní, většinou delegovaly vždy jednoho zástupce skupiny, který se jim jevil jako písemně zdatný a nápady mu diktovaly. Jen jedna skupina si úkoly rozdělila rovnoměrně a do mapy zapisovali všichni a všechno. Až na některé výjimky slabších žáků, kde bylo potřeba povzbudit, se děti v psaní svých nápadů a myšlenek velmi snažily a zdálo se, že je tato aktivita zaujala.
Prezentace vlastních pojmových map přispěla k tomu, že žáci museli správně každé slovo vyslovit, ostatní pak měli možnost slovíčka slyšet. Žáci si zde procvičili mluvení, správnou výslovnost a také poslechové dovednosti. Téměř všichni zvládli své prezentace dobře, s výslovností slov většinou neměli žáci větší problémy. Pokud došlo k chybné výslovnosti, děti se snažily navzájem se opravovat. Při prezentaci vlastních pojmových map se vyskytly problémy v koncentraci u některých žáků ve skupinách, kdy namísto poslouchání prezentace jedné skupiny diskutovali o tom, co by ještě chtěli doplnit do své pojmové mapy. Do budoucna by bylo užitečné si stanovit smluvený signál – například zvuk trianglu – na zajištění pozornosti. Bylo by také možné zadat dětem nějaký úkol, aby se musely na prezentace ostatních zaměřit, například počítání slov.
Při dopisování nové slovní zásoby do map se dětem podařilo dopsat mnoho nových slov. Nemuselo jít nutně jen o novou slovní zásobu, ale například i o dětem již známá slova, která také patřila do podskupin, jen si na ni žáci v tu danou chvíli souvětí a zařazení citoslovcí libosti a nelibosti, čímž opět rozvíjeli mluvní dovednosti.
58
Do aktivit se zapojily všechny děti. Z našeho společného rozhovoru v poslední, hodnotící části hodiny vyplynulo, že toto je jejich první zkušenost s myšlenkovými mapami a brainstormingem. Do budoucna bude dobré v tomto typu výuky pokračovat, neboť závěrečná diskuse prokázala, že je tento způsob výuky pro děti velmi přitažlivý.
Do aktivit se zapojily všechny děti. Z našeho společného rozhovoru v poslední, hodnotící části hodiny vyplynulo, že toto je jejich první zkušenost s myšlenkovými mapami a brainstormingem. Do budoucna bude dobré v tomto typu výuky pokračovat, neboť závěrečná diskuse prokázala, že je tento způsob výuky pro děti velmi přitažlivý.