Praktická část mé práce se zabývá měřením relativní paropropustnosti a výparného odporu, schopnosti materiálu odolávat tlaku vody, odolnosti proti povrchovému smáčení a schopnosti textilie přijímat kapaliny vzlínáním ve spolupráci s firmou Interimex CZ, a.s.
Materiály 22 a 23 s hydrofobní úpravou určené jako vrchové materiály pro zimní oblečení mají samostatně velmi dobrou prodyšnost pro vodní páry s hodnotami výparného odporu kolem 13 Pa.m2/W i přesto, že jsou opatřeny membránou.
Pokud ovšem materiál 22 a 23 navrstvíme s výplní a podšívkou, ať už pro trup nebo rukáv, dojde k zásadnímu snížení paropropustnosti. Celý systém s Materiálem 22 a 23 už nebude mít příliš vyhovující paropropustnost při vyšší sportovní zátěži. V oblasti nad 40 Pa.m2/W je již velmi špatná paropropustnost i u zimních oděvů. Je zřejmé, že široce používaný výplňkový materiál by bylo vhodné podrobit rozboru a navrhnout možnosti na zlepšení jeho paropropustnosti. Toto zhoršení pravděpodobně nejvíce ovlivnila změna konstrukce, zvýšení plošné hmotnosti celého systému, tak i vrstvy volného vzduchu a vrstvy vzduchu uzavřeného v textilii, které kladou větší odpor proti prostupu par. Jednotlivé vrstvy v systému ovlivňují navzájem svůj stav a vlastnosti. Materiály 22 a 23 mají také vynikající odperlovací schopnost při povrchovém smáčení a dosahují odolnosti při průniku vody nad hranicí potřebnou pro tento druh sportovních materiálů. Hodnoty Materiálu 22 dosahovaly 13000 mm H2O a Matriálu 23 17000 mm H2O vodního sloupce. k největšímu zhoršení. Tyto skoky lze vysvětlit vymytím již zmíněné hydrofóbní povrchové úpravy z materiálu. Dalším vlivem je i mírné rozvolnění struktury materiálu. Tato tvrzení dokládají i hodnoty paropropustnosti z permetestu, které korespondují se zvyšující se smáčivostí. Vymytím hydrofobní úpravy a rozvolněním struktury se u těchto materiálů zvýšila i paropropustnost a snížil výparný odpor. Výrobce správně doporučuje spotřebitelům těchto materiálů
98 s touto hydrofobní úpravou: používat při praní prostředky určené k ošetřování sportovních oděvů s impregnací, např. Nikwax.
Materiál 6C určený na zimní kalhoty s hodnotami výparného odporu 30 Pa.m2/W má obecně mírně zhoršenou paropropustnost, ale u zimních materiálů je zcela dostačující. Tento materiál se při povrchovém smáčení i savosti výrazně lišil od ostatních materiálů. Při povrchovém smáčení jeho naměřené hodnoty dosáhly až 12 % absorbované vody, povrch dosáhl téměř úplného smočení, neodperloval a kapky se hned vsakovaly do vrchní tkaniny. Materiál dosáhl i nejmenších hodnot při zkoušce tlakem vody, kde se hodnoty pohybovaly kolem 2000 mm H2O.
Materiál lze dále testovat po více pracích cyklech a lze ho studovat i s impregnacemi.
Mezi poslední druh materiálů patří Softshellové materiály 6E a Softshell 18 embos, které jsou laminované ze tří vrstev do jednoho kompletního celku bundy.
Softshell 18 embos dosahuje hranice uspokojivé prodyšnosti o hodnotě výparného odporu 20 Pa.m2/W. Materiál i přes svou velkou plošnou hmotnost dosahuje lepších hodnot paropropustnosti než Softshell 6E s menší plošnou hmotností. Lepší paropropustnost tohoto materiálu i přes vyšší plošnou hmotnost lze vysvětlit tím, že materiál má z rubu vlasový povrch, přes který je prostup par snazší, než přes hmotu pevné tkaniny nebo pleteniny jako je to u Softshellů 6E.
Při povrchovém smáčení materiál před praním poměrně dobře odperloval a dosáhl 3 - 4 stupně smáčení. Po prvním pracím cyklu se ale tato schopnost materiálu mírně zhoršila. Důvodem tohoto zhoršení může být rozvolnění struktury po praní, které umožnilo lepší proniknutí vody do povrchu tkaniny.
Smáčivost povrchu tohoto materiálu ovlivňuje embosový vzor, který zploštil vlákna do hladké struktury a tím narušil schopnost materiálu odperlovat. Kapka se na hladkém povrchu snadněji rozleje než na hrubém strukturovaném povrchu, po kterém se skutálí. Materiál dosáhl i menších hodnot při zkoušce tlakem vody kde se jeho hodnoty pohybovaly kolem 2500 mm H2O. Při savosti se ale ukázalo že materiál lze označit za nesavý, jelikož jeho sací výška byla nulová.
Softshell 6E s hodnotami výparného odporu kolem 30 Pa.m2/W má mírně zhoršenou paropropustnost, ale protože se jedná o zimní materiál je paropropustnost zcela dostačující. Laminované Softshellové materiály v konečném oděvu mají lepší paropropustné vlastnosti, než jednoduše vrstvený systém. Tento jev lze pravděpodobně vysvětlit tím, že u laminovaného materiálu
99 není kladen takový odpor vzduchovým mezer, jaký je u jednoduše vrstveného materiálu. U Softshellu 6E i u ostatních materiálů se po prvním pracím cyklu mírně zvýšila paropropustnost, ale toto zvýšení není nijak statisticky významné.
Zvýšení bylo nejvíce statisticky významné u Softshellu 6E embos. Tento embosový Softshell 6E patří mezi nejméně paropropustné Softshelly 6E. Jeho hodnoty se pohybují kolem 40 Pa.m2/W výparného odporu. To, že má embosový materiál menší paropropustnost, něž ostatní barevné odstíny, do jisté míry způsobil embosový vzor vytvořený kalandrem, který narušil povrch vrchní tkaniny stejně jako u Materiálu 18. Kalandr i zde v místě vzoru zploštil vlákna a slisoval k sobě. Díky tomuto vzoru materiál i hůře odperloval. Při povrchovém smáčení materiály 6E dobře odperlovaly a pohybovaly se kolem 4. stupně smáčení. Softshelly 6E dosáhly hodnot kolem 8700 mm H2O vodního sloupce.
Tyto hodnoty jsou pro dané materiály, které jsou určeny na běžné zimní nošení a sporty vyhovující. Softshell 6E byl také poměrně savý po osnově i po útku.
Z lícní strany ale sací výška nebyla patrná. Materiál byl z lícní strany pouze navlhlý. Líc byl navlhlý do stejné výšky jako sací výška rubní strany. Lícní strana navlhla nejspíše přes rubní stranu nebo přes okraje rubní strany.
100