Příze pro diplomovou práci byly dodány firmou Schoeller Křešice s.r.o.
Pro lepší přehled je jejich souhrn uveden v tab. 1. Příze byly vyrobeny z přástů o třech různých jemnostech. Tyto přásty představují standartně vyráběný přást a přást o ±10 % standartní hodnoty jemnosti u směsové příze (80%WO/
20%PA) a ±20% standartní hodnoty jemnosti přástu u příze vyrobené z meta-aramidových vláken (Nomexu). Dodané příze mají zachovánu stejnou jemnost a zákrut jako standartně vyráběné příze, ale v průběhu dopřádaní se měnil průtah a podtlak. Při kompaktním dopřádání byly na stroji nastaveny pro všechny jemnosti přástu dvě různé hodnoty úrovně podtlaku sacích trubic. Z důvodu ochrany výrobních údajů firmy Schoeller Křešice s.r.o. jsou v diplomové práci označeny jemnosti přástu číselně a to 1,2 a 3, vzestupně od nejjemnějšího přástu.
Na kompaktních prstencových dopřádacích strojím Suessen Fiomax 2000 byl změřen podtlak, který vytváří ventilátor. Otáčky ventilátoru zvolené pro experiment jsou 14 000 ot/min a 19 000 ot/min. Těmto otáčkám ventilátoru odpovídají hodnoty 2,4 kPa a 3,9 kPa, tyto hodnoty jsou v experimentální části dále značeny jako a a b. Minimální hodnota otáček ventilátoru na kompaktním dopřádacím stroji Suessen Fiomax 2000 činí 13 000 ot/min. Při této hodnotě se, ale ukázal výpřed příze z nomexových vláken problematický, a proto bylo jako minimální hodnota otáček ventilátoru při výpředu zvoleno 14 000 ot/min.
V případě, že hodnota podtlaku klesne pod 2 kPa není již vliv kompaktního dopřádaní na přízi znatelný, nedochází k zhušťování vláken v zhušťovací zóně a částečné regulaci přádního trojúhelníka.
V experimentu sledujeme vliv změny průtahu v průtahovém ústrojí kompaktního dopřádacího stroje a vliv změny úrovně podtlaku sacích trubic na vlastnosti výsledné příze. Sledovanými vlastnosti příze jsou nestejnoměrnost, počet vad, pevnost, tažnost, chlupatost. Cílem diplomové práce je určit zda změna úrovně podtlaku a změna průtahu v závislosti na předkládaném přástu statisticky významně ovlivní sledované vlastnosti.
40
Výsledkem diplomové práce bude zpracování dat a jejich předložení firmě Scholler Křešice s.r.o., která předložená data může využít ke zlepšení technologického, ale i ekonomického procesu výroby kompaktní příze.
Statistické vyhodnocování naměřených dat bylo prováděno ve statistickém programu QC Expert. Výsledkem statitického zpracování dat byly tyto veličiny: aritmetický průměr, směrodatná odchylka, 95% interval spolehlivosti středních hodnot a byla použita statistická metoda ANOVA pro vyhodnocení hypotézy o vlivu faktoru na střední hodnotu sledovaných vlastností. Nejprve jsou naměřené hodnoty posuzovány dvoufaktorovou analýzou ANOVA, následně jsou hodnoty podrobeny hlubší analýze - testu párového porovnání všech dvojic úrovní. Jednotlivé úrovně jsou navzájem posuzovány na hladině významnosti 5% a jsou porovnávány z hlediska statistické významnosti změn.
Tab. 1. Přehled přízí použitých pro experiment
Zákrut udělený při dopřádání na kompaktním prstencovém dopřádacím stroji Suessen Fiomax 2000 byl proměřen v laboratořích katedry textilních technologií Technické univerzity v Liberci. Měření probíhalo dle normy ČSN 80 0701 na přístroji MesdanLab. Na každém jednom potáči ze sady šesti potáčů přízí vypředených pro experiment bylo provedeno 10 měření, a naměřené hodnoty byly následně statisticky vyhodnoceny.
Materiál Jemnost
41 Parametry použitých vláken:
Nomex: střední délka vláken 71,1 mm; střední jemnost vláken 2,2 dtex.
WO: střední délka vláken 65 mm; střední jemnost vláken 16,5 µm.
Hustota 1320 kg/m3.
PA: střední délka vláken 65 mm; střední jemnost vláken 2,2 dtex.
Pro výpočet limitní nestejnoměrnosti vlněné příze byl použit variační koeficient průměru vláken vd=21%.
Vyhodnocení hmotové nestejnoměrnosti
Měření nestejnoměrnosti probíhalo v laboratoři KTT na měřicím přístroji Uster Tester 4 SX. Tento přístroj proměří přízi z hlediska její hmotové nestejnoměrnosti, chlupatosti a vad (slabá a silná místa, nopky). Na vypředených experimentálních přízích byly provedeny na každém potáči tři měření při rychlosti 400 m/min po dobu 1 minuty. Počet potáčů v jedné sadě:
6. Měření probíhalo v souladu s ČSN 80 0706 (Zjišťování a hodnocení hmotové nestejnoměrnosti pramenů, přástů a nití). Před zkouškou byly vzorky klimatizovány dle normy ČSNE ISO 139. Výsledky statistického zpracování dat hmotové nestejnoměrnosti jsou uvedeny v tab. 2 a graficky znázorněny na obr. 16 a 17. Výsledky dvoufaktorové analýzy jsou uvedeny v tab. 3, výsledky párového porovnání dvojic ůrovní jsou v tab. 4.
Tab. 2 : Přehled zpracovaných výsledků naměřených hodnot hmotové nestejnoměrnosti
42
Obr. 16: Krabicový graf – výsledky hmotové nestejnoměrnosti příze Nomex
Obr. 17: Krabicový graf – výsledky hmotové nestejnoměrnosti směsové příze
Tab. 3: Výsledky testu ANOVA - dvoufaktorové porovnání
Na základě výsledků dvoufaktorové analýzy rozptylu (Anova) lze konstatovat, že změna průtahu na kompaktním prstencovém dopřádacím stroji v rozsahu 20% statisticky významně ovlivnila nestejnoměrnost výsledné příze Nomex na hladině významnosti 5%, zatímco vliv podtlaku je statisticky nevýznamný. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na nestejnoměrnost příze Nomex. Změna průtahu v rozsahu
10% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila nestejnoměrnost výsledné směsové příze. Vzájemná kombinace
Materiál Zdroj variability F-kritérium Kritický
kvantil Vliv faktoru P - hodnota
Průtah 8,48 3,09 Významný 0,000395
Podtlak 0,80 3,94 Nevýznamný 0,374659
Interakce 6,77 3,09 Významný 0,001751
Průtah 113,28 3,09 Významný 5,446E-26
Podtlak 384,79 3,94 Významný 2,35542E-35 Interakce 140,61 3,09 Významný 2,96874E-29 Nomex
Směs 80%
WO/ 20%
PA
43
podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na nestejnoměrnost směsové příze.
Tab. 4: Výsledky testu ANOVA - párové porovnání dvojic úrovní
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní příze Nomex Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot nestejnoměrnosti příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku se snížení průtahu vzhledem k běžně používané úrovni průtahu významně neprojevilo na hodnotě hmotové nestejnoměrnosti příze, zatímco zvýšení průtahu vedlo ke statisticky významnému nárůstu hmotové nestejnoměrnosti příze (o 7%), což potvrzuje tvrzení, že zvyšující se průtah problubuje nestejnoměrnost výsledné příze.
Při vysokém podtlaku změna průtahu v rozsahu 20% neměla statisticky významný vliv na nestejnoměrnost výsledné příze.
Změna podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se významně projevila na hmotové nestejnoměrnosti příze pouze v případě použití o 20% hrubšího přástu. U této varianty se nestejnoměrnost příze zvýšením podtlaku snížila o 5%.
Výsledky však můžou být ovlivněny nestejnoměrností přástu, jehož úroveň nebyla ve statistickém vyhodnocení zahrnuta. Měření nestejnoměrnosti přástu z vláken Nomex nebylo provedeno z důvodu nedostatku materiálu.Proto
Příze Vliv faktoru Příze Vliv faktoru 1a - 2a Nevýznamný 1a - 1b Nevýznamný 1a - 3a Nevýznamný 2a - 2b Nevýznamný 2a - 3a Významný 3a - 3b Významný
Materiál Faktor - průtah Faktor - podtlak
44
nelze stanovit jednoznačný závěr týkající se vlivu průtahu či podtlaku vzduchu na nestejnoměrnost příze Nomex.
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní směsové příze Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot nestejnoměrnosti směsové příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku se snížení i zvýšení průtahu vzhledem k běžně používané úrovni průtahu významně projevilo na hodnotě hmotové nestejnoměrnosti příze. Snížením průtahu došlo k poklesu nestejnoměrnosti o 10%, zvýšením průtahu došlo k poklesu nestejnoměrnosti o 6%. Při hlubší analýze dat je však zřejmé, že nestejnoměrnost příze vypředená ze standartně používaného přástu, při nižším podtlaku v porovnání s ostatními přízemi je statisticky významně vyšší, což může být způsoben např. změnou směsového poměru v přízi, kde je větší zastoupení PA vláken.
Při vysokém podtlaku změna průtahu v rozsahu 10% neměla statisticky významný vliv na nestejnoměrnost výsledné příze.
Zvýšení podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se významně projevilo na hmotové nestejnoměrnosti příze v případě standartně používaného přástu a přástu hrubšího o 10%. U příze vypředené ze standartně používaného přástu došlo k poklesu nestejnoměrnosti o 10%, u příze vypředené z přástu hrubšího o 10% došlo k poklesu nestejnoměrnosti o 3%.
Podobné výsledky byly prezentovány i v práci (20).
Významnou roli na úroveň nestejnoměrnosti příze, může mít nestejnoměrnost předlohy, tedy přástu. Pro posouzení vlivu samotného kompaktního dopřádácího stroje na hmotovou nestejnoměrnost směsové příze byla vypočítána strojová nestejnoměrnost (n. 1). V tab. n. 1 jsou zaznamenány naměřené hodnoty hmotné nestejnoměrnosti přástu a vypočítané hodnoty limitní nestejnoměrnosti přástů a přízí. Výsledky vypočítané strojové nestejnoměrnosti jsou uvedeny v tab. n. 2 a graficky jsou znázorněny na obr. n.
1.
45
Tab. n. 1. Hmotná nestejnoměrnost přástů CVm, limitní nestejnoměrnost přástů CVlim a limitní nestejnoměrnost směsové příze CVlim
Tab. n. 2: Porovnání hodnot strojové nestejnoměrnosti
Obr. n. 1: Gafické porovnání středních hodnot strojové a hmotné nestejnoměrnosti s intervaly spolehlivosti IS 95%
I přesto, že se 95% intervaly spolehlivosti vypočítané strojové nestejnoměrnosti nepřekrývají, lze konstatovat, že rozdíly strojových
Materiál
Hmotná nestejnoměrnost CVm a strojová nestejnoměrnost CVma
46
nestejnoměrností mezi jednotlivými přízemi jsou z technologického hlediska zanedbatelné s výjimkou příze vypředené ze standardního přástu při nižším podtlaku. Strojová nestejnoměrnost této příze vykazuje v porovnání s ostatními odchylku, která by mohla být způsobena v průtahovém ústrojí kompaktního dopřádácího stroje. Obecně lze konstatovat, že z technologického hlediska strojová nestejnoměrnost vložená při dopřádání a tedy vliv průtahu na kompaktním dopřádacím stroji není příčinou kolísání nestejnoměrnosti výsledné testované příze. Nestejnoměrnost v přízi je způsobena především nestejnoměrní předlohy, tedy přástu, což lze potvrdit i grafickým výstupem z přístroje uster Tester 4 SX v podobě spektrogramů na obr. n. 2. Spektrogramy vykazují výrazné komíny. Vlivem průtahu na kompaktním dopřádacím stroji se tato nestejnoměrnost rozloží v přízi na větší vlnové délky. Na obr. n. 3 jsou zobrazeny spektrogramy přízí. Zvýšená charakteristická spektra pocházející z přástu zde nejsou zřetelná. Je to způsobeno tím, že pro výrobu příze v průmyslové praxi nelze použít úsek již proměřeného přástu.
Obr. n. 2 : Spektrogram naměřeného směsového přástu standartně používaného
47
Obr. n. 3 : Spektrogram naměřené směsové příze vypředené ze standartně používaného přástu
Vyhodnocení chlupatosti přízí
Chlupatost přízí byla měřena na aparatuře Uster Tester 4 SX a Zweigle G567. Měření chlupatosti přízí na přístroji Uster Tester 4 SX probíhalo za stejných podmínek jako měření nestejnoměrnosti. Měření chlupatosti na přístroji Zweigle G567 probíhalo v laboratoři KTT. Na vypředených experimentálních přízích bylo na každém potáči provedeno pět měření při rychlosti 50 m/min po dobu 2 minuty.
Před zkouškou byly vzorky klimatizovány dle normy ČSNE ISO 139. Výsledky statistického zpracování dat chlupatosti H jsou uvedeny v tab. 5 a graficky znázorněny na obr. 18 a 19. Výsledky dvoufaktorové analýzy jsou uvedeny v tab.
6, výsledky párového porovnání dvojic ůrovní jsou v tab. 7. Výsledky statistického zpracování dat chlupatosti S3 jsou uvedeny v tab. 8 a graficky znázorněny na obr.
20 a 21. Výsledky dvoufaktorové analýzy jsou uvedeny v tab. 9, výsledky párového porovnání dvojic ůrovní jsou v tab. 10.
Vyhodnocení chlupatosti přízí naměřené na Uster Tester 4SX Tab. 5: Přehled zpracovaných výsledků naměřených hodnot chlupatosti
(H)
48
Obr. 18: Krabicový graf – výsledky chlupatosti (H) příze Nomex
Obr. 19: Krabicový graf – výsledky chlupatosti (H) směsové příze Tab. 6: Výsledky testu ANOVA - dvoufaktorové porovnání
Na základě výsledků dvoufaktorové analýzy rozptylu (Anova) lze konstatovat, že změna průtahu v rozsahu 20% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila chlupatost H výsledné příze Nomex na hladině významnosti 5%. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na chlupatost H příze Nomex. Změna průtahu v rozsahu 10% na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila chlupatost H výsledné směsové příze na hladině významnosti 5%.
Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na chlupatost H směsové příze.
Materiál Zdroj variability F - kritérium
Kritický
kvantil Vliv faktoru P - hodnota
Průtah 7,15 3,09 Významný 1,3E-03
Podtlak 89,37 3,94 Významný 2,0E-15
Interakce 16,25 3,09 Významný 8,2E-07
Průtah 61,79 3,09 Významný 4,4E-18
Podtlak 0,69 3,94 Nevýznamný 0,41
Interakce 80,68 3,09 Významný 1,9E-21
Nomex
Směs 80%
WO/ 20%
PA
49
Tab. 7: Výsledky testu ANOVA - párové porovnání dvojic úrovní
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní příze Nomex Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot chlupatosti H příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku se snížení průtahu vzhledem chlupatosti H. které je pravděpodobně podpořeno vlivem opotřebení běžce v případě příze vypředené z hrubšího přástu za nižšího podtlaku.
Při vysokém podtlaku změna průtahu v rozsahu 20% neměla statisticky významný vliv na chlupatost H výsledné příze.
Změna podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se významně projevila na chlupatosti příze v případě použití o 20% hrubšího přástu i v případě použití přástu o 20% jemnějšího. U příze vypředené z jemnějšího přástu došlo k poklesu chlupatosti H o 5%, u příze vypředené z hrubšího přástu došlo k poklesu vetšímu a to o 13%. Tento pokles potvrzuje předpoklad o snížení chlupatosti vlivem zvýšení podtlaku při tvorbě kompaktní vlnařské příze.
Materiál Faktor - průtah Faktor - podtlak
50
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní směsové příze Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot chlupatosti H příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku se snížení i zvýšení průtahu vzhledem k běžně používané úrovni průtahu významně projevilo na chlupatosti H příze. Snížením průtahu došlo k nárůstu chlupatosti H o 5%, zvýšením průtahu došlo k poklesu chlupatosti H o 6%. Zjištěné výsledky lze vysvětlit tím, že při malém podtlaku vlákna nejsou tolik zhuštěna k sobě, a tedy při zakrucování nejsou plně zapředena k tělu příze, čímž chlupatost kolísá.
Výsledky by rovněž mohly být ovlivěny opotřebením běžce, neboť příze vypředená z hrubšího přástu při nižším podtlaku byla vypředena v jiném termínu a je tedy možné, že úrověň opotřebení běžce byla jiná.
Při vysokém podtlaku se změna průtahu statisticky významě projevila na chlupatosti H u přástu jemnějšího. Pokles chlupatosti u jemnějšího přástu je při sníženém průtahu o 2% menší než v případě přástu standartního.
Změna podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se významně projevila na chlupatosti H příze v případě přástu hrubšího a jemnějšího. Statisticky významný vliv podtlaku na chlupatost příze H se neprojevil u standartně používaného přástu na hladině významnosti 5%.
V případě použití jemnějšího přástu -10% oproti standartně používanému přástu došlo vlivem zvýšení podtlaku k poklesu chlupatosti H příze o 6%, což potvrzuje předpoklad o snížení chlupatosti. Párovým porovnámím dvojic úrovní podtlaku příze vyrobené z hrubšího přástu byl zjištěn nárůst chlupatosti příze vlivem zvýšení podtlaku o 6%. Toto zjištění neodpovídá předpokladu o snížení chlupatosti vlivem zvýšení podtlaku. Tento nárůst může být způsoben opotřebením běžce. Varianta 3a byla dodána v jiný termín a je tedy možné, že optřebení běžce bylo odlišné od úroveně opotřebení ostatních variant.
51
Vyhodnocení chlupatosti přízí naměřené na Zweigle G567
Tab. 8 : Přehled zpracovaných výsledků naměřených hodnot chlupatosti (S3)
Obr. 20: Krabicový graf – výsledky chlupatosti (S3) příze Nomex
Obr. 21: Krabicový graf – výsledky chlupatosti (S3) směsové příze
Materiál
a 424,83 67,35 400,73 ; 448,93 b 353,90 65,96 330,30 ; 377,50 a 409,17 59,50 387,87 ; 430,46 b 301,80 50,37 283,78 ; 319,82 a 431,50 49,67 413,72 ; 449,28 b 277,30 32,12 265,81 ; 288,79 a 136,50 17,32 130,30 ; 142,70 b 120,30 25,93 111,02 ; 129,58 a 266,00 41,03 189,72 ; 219,08 b 119,30 23,05 111,05 ; 127,55 a 117,10 20,04 109,93 ; 124,27 b 156,87 32,77 145,14 ; 168,59 Směs 80%
52
Tab. 9: Výsledky testu ANOVA - dvoufaktorové porovnání
Na základě výsledků dvoufaktorové analýzy rozptylu (Anova) lze konstatovat, že změna průtahu v rozsahu 20% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila chlupatost S3 výsledné příze Nomex na hladině významnosti 5%. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na chlupatost S3 příze Nomex. Změna průtahu v rozsahu 10% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila chlupatost S3 výsledné směsové příze na hladině významnosti 5%. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na chlupatost S3 směsové příze.
Tab. 10: Výsledky testu ANOVA - párové porovnání dvojic úrovní
Materiál Zdroj variability F - kritérium
Kritický
kvantil Vliv faktoru P - hodnota
Průtah 7,45 3,05 Významný 7,85E-04
Materiál Faktor - průtah Faktor - podtlak
53
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní příze Nomex Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot chlupatosti S3 příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku změna průtahu v rozsahu 20%
neměla statisticky významný vliv na chlupatost S3 výsledné příze.
Při vysokém podtlaku snížení průtahu vzhledem k běžně používané úrovni průtahu vede k nárůstu chlupatosti S3 o 17%. Tento nárůst může být způsoben tím, že při malém podtlaku vlákna nejsou tolik zhuštěna k sobě, a tedy při zakrucování nejsou plně zapředena k tělu příze, což se pravděpodobně projeví kolísáním chlupatosti S3.
Změna podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se statisticky významně projevila na chlupatosti S3 příze v případě použití všech přástů. U příze vyrobené z jemnějšího přástu oproti standartu vedlo zvýšení podtlaku k 17% poklesu chlupatosti S3 příze.Příze vypředená ze standartního přástu při zvýšeném podtlaku vykazuje 26% pokles chlupatosti S3 při zvýšeném podtlaku. Příze vypředená z hrubšího přástu vykazuje pokles chlupatosti S3 vlivem zvýšení podtlaku až 35%. Tyto výsledky potvrzují předpoklad o vlivu podtlaku na snížení chlupatosti u kompaktního dopřádání.
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní směsové příze Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot chlupatosti S3 směsové příze bylo zjištěno, že při nízkém podtlaku se snížení i zvýšení průtahu vzhledem k běžně používané úrovni průtahu významně projevilo na chlupatosti příze na hladině významnosti 5%. Snížením průtahu došlo k poklesu chlupatosti S3 o 49%, zvýšením průtahu došlo k poklesu chlupatosti S3 o 55%. Tyto výsledky mohou být ovlivněny vysokou chlupatostí příze 2a.
tato příze vykazuje vyšší chlupatost, menší pevnost, velký počet silných a slabých míst. Tento jev může být způsoben např. problémem při zhuštění vláken v kompaktní zóně.
Při vysokém podtlaku změna průtahu měla statisticky významný vliv při zvýšení průtahu +10%, při nižším průtahu -10% byl vliv statisticky nevýznamný. U příze vypředené z hrubšího přástu vedlo zvýšení průtahu k nárůstu chlupatosti S3 o 31%. Toto může být způsobeno opotřebením bežce.
54
Změna podtlaku vzduchu při zachování stejné úrovně průtahu se významně projevila na chlupatosti S3 příze v případě standartně používaného přástu a přástu hrubšího o 10%. U příze vypředené ze standartně používaného přástu došlo k poklesu chlupatosti S3 o 55%, což potvrzuje předpoklad o snížení chlupatosti vlivem zvýšení podtlaku při kompaktním dopřádání. U příze vypředené z přástu hrubšího +10% došlo k zvýšení chlupatosti S3 o 34%.
Tento výsledek nepotvrzuje předpoklad o snížení chlupatosti vlivem podtlaku a jedná se o nárůst v řádu desítek procent. Vlivem může být jiné opotřebení bežce u příze vypředené z hrubšího přástu při menším podtlaku, která byla dodána později, než ostatní příze.
Vyhodnocení poměrné pevnosti a tažnosti
Měření pevnosti a tažnosti bylo prováděno na přístroji Instron 4411 v laboratořích katedry textilních technologií Technické univerzity v Liberci.
Samotné měření probíhalo v souladu s ČSN EN ISO 5079. Upínací délka: 500 mm. Na každém potáči bylo provedeno 20 zkoušek. Výsledky statistického zpracování dat poměrné pevnosti jsou uvedeny v tab. 11 a graficky znázorněny na obr. 22 a 23. Výsledky dvoufaktorové analýzy jsou uvedeny v tab. 12, výsledky párového porovnání dvojic ůrovní jsou v tab. 13. Výsledky statistického zpracování dat tažnosti jsou uvedeny v tab. 14 a graficky znázorněny na obr. 24 a 25. Výsledky dvoufaktorové analýzy jsou uvedeny v tab. 15, výsledky párového porovnání dvojic ůrovní jsou v tab. 16.
55 Vyhodnocení poměrné pevnosti
Tab. 11 : Přehled zpracovaných výsledků poměrné pevnosti
Obr. 22: Krabicový graf – výsledky poměrné pevnosti příze Nomex
Obr. 23: Krabicový graf – výsledky poměrné pevnosti směsové příze
Materiál
56
Tab. 12: Výsledky testu ANOVA - dvoufaktorové porovnání
Na základě výsledků dvoufaktorové analýzy rozptylu (Anova) lze konstatovat, že změna průtahu v rozsahu 20% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila poměrnou pevnost výsledné příze Nomex na hladině významnosti 5%. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu u příze Nomex je však statisticky nevýznamná. Změna průtahu v rozsahu 10% a podtlaku na kompaktním dopřádacím stroji statisticky významně ovlivnila poměrnou pevnost výsledné směsové příze na hladině významnosti 5%. Vzájemná kombinace podtlaku a průtahu má statisticky významný vliv na pevnost směsové příze.
Tab. 13: Výsledky testu ANOVA - párové porovnání dvojic úrovní
Vyhodnocení párového porovnání dvojic úrovní příze Nomex Párovým porovnáním dvojic úrovní středních hodnot poměrné pevnosti příze Nomex bylo zjištěno, že při nízkém i vysokém podtlaku změna průtahu
Materiál Zdroj variability F - kritérium
Kritický
kvantil Vliv faktoru P - hodnota
1a - 2a Nevýznamný 1a - 1b Nevýznamný
1a - 2a Nevýznamný 1a - 1b Nevýznamný