Příze

Příze je délková textilie, složená ze spřadatelných vláken přírodních, chemických střiží a jejich směsí. Sestává se z vláken, která byla zbavena nečistot, částečně napřímena a urovnána do rovnoběžné polohy s osou příze.

Takto upraveným vláknům je v dalším technologickém procesu udělen zákrut pro jejich zpevnění. Při přetrhu příze dochází i k přetrhu vláken (2).

Jednoduchá příze je vlákenný svazek urovnaných vláken zpevněných přádním zákrutem. Vlákna jsou v přízi uložena přibližně ve šroubovicích.

Při výrobě kompaktní příze, na kompaktním prstencovém dopřádacím stroji je vlákenná stužka více zhušťována vlivem podtlaku vzduchu díky čemuž se částečně eliminuje přádní trojúhelník. Vzniká příze, která má odlišné vlastnosti než – li klasická příze vyrobená na prstencovém dopřádacím stroji.

Modifikace prstencového dopřádacího stroje spočívá v zařazení zhušťovací zóny mezi zónu protahování a zónu tvorby příze. Díky částečné eliminaci přádního trojúhelníka je tvořena příze, která má částečně odlišnou strukturu od klasické prstencové příze. Název kompaktní příze vyjadřuje podstatu předení a výslednou přízi, ve které jsou vlákna „natěsnána“ a příze je

„celistvá“, „hutná“.

Obr. 1: Příze - prstencová a kompaktní příze (3)

15 2.2. Jemnost

Jemnost, tj. „délková hmotnost“ se vyjadřuje nepřímo. Vyjadřuje vztah mezi hmotností délkové textilie m a její délkou l. Pro vyjádření jemnosti se běžně používá soustava tex (2).

, (1)

Kde T jemnost [tex], m hmotnost [g], l délka [km].

Další možností vyjadřování jemnosti příze je pomocí tzv. číslování – číslo metrické, které je definováno poměrem délky l a hmotností m délkové textilie dle vztahu:

, (2)

Kde Nm číslo metrické [-], l délka [m],

m hmotnost [g].

Systém tex se začal zavádět na základě mezinárodní dohody z roku 1967 namísto několika rozdílných způsobů označování jemnosti příze (4).

Některé z těchto způsobů jsou používany dodnes. Zmíníme např. tzv. titr denier (den), který se používá pro označování jemnosti multifilů, nebo číslo anglické (Ne), které se stále používá v zahraničí (4).

2.3. Pevnost

Pevnost vyjadřuje odpor materiálu při namáhání tahem. Pevností v tahu se rozumí mezní odolnost materiálu při účinku tahové síly. Udává se silou potřebnou k přetržení příze, jednotkou pevnosti F je [N]. Protože pevnost příze je ovlivněna jemností, udává se tzv. poměrná pevnost R [N/tex]. To umožňuje

16

porovnávání pevnosti přízí různých jemností. Poměrná pevnost R je definována vztahem:

, (3)

Kde R poměrná pevnost v tahu [N/tex], F absolutní pevnost v tahu [N], T jemnost příze [tex].

Poměrná pevnost je maximální hodnota specifického napětí. Pevnost příze je určena nejen pevností samotného vlákenného materiálu, ale i strukturálními faktory – např. zákrutem, stupněm napřímení vláken, migrací vláken a dalšími vlivy (5).

Graf na obr. 2 znázorňuje vliv počtu zákrutů na pevnost příze. Vlivem zakrucování svazku vláken jsou vnější vrstvy vláken napínány, tím se vyvodí síly, které stlačují vlákna uvnitř příze k sobě, roste tření mezi vlákny a tím pevnost příze. Při nižších zákrutech vlákna prokluzují (prokluzující konce přenášejí menší sílu než neprokluzující), proto nárůst pevnosti není lineární.

Rostoucí zákrut způsobuje stlačení a lepší sevření vláken, což omezuje možnost prokluzů vláken. S rostoucím zákrutem však dochází ke zvětšování sklonu vláken vzhledem k ose příze, vlákna se dostávají z hlediska pevnosti do méně příznivého stavu (jsou více a více napínána) a současně jejich poloha znamená méně příznivé geometrické poměry pro rozklad sil ve vláknech – přenášejí menší sílu. Nárůst pevnosti se proto zpomaluje. Po překročení tzv.

kritického zákrutu není již možné více stlačit vlákna uvnitř příze, dochází tak k deformaci příze (pravděpodobně jako důsledek vzpěrného namáhání vnitřních vrstev vlákna z větších poloměrů). Povrchová vlákna díky svému sklonu vzhledem k ose příze a tím, že jsou maximálně napnutá, nejsou schopna přenášet vnější zatížení, dochází tak k jejich přetrhu, tím klesají síly stlačující vlákna uvnitř příze, dochází k dalšímu poklesu pevnosti příze a následně k jejímu přetrhu (6; 7).

17

Obr. 2:Vliv počtu zákrutů na pevnost příze (1) 2.4. Tažnost

Tažností se rozumí celkové poměrné prodloužení při přetržení. Tažnost je možno vyjádřit následujícím vztahem:

, (4)

kde ε_P poměrné prodloužení při přetržení – tažnost [%], L_p délka vzorku příze v okamžiku přetržení [m],

L₀ délka vzorku mezi upínacími čelistmi v okamžiku upnutí [m].

Zkoušky tažnosti probíhají současně se zkouškami pevnosti. To umožňuje také zjišťovat deformační práci Ap do přetržení viz obr. 3 – pracovní křivka při tahovém namáhání příze (8).

18

Obr. 3: Pracovní křivka při tahovém namáhání příze (8) 2.4.1. Měření pevnosti a tažnosti

Pevnost a tažnost byla měřena na přístroji Instron 4411 . Zkoušený materiál o definované délce je uchycen do čelistí přístroje. Horní pohyblivá čelist na příčníku se za definované rychlosti posunuje nahoru. V průběhu měření dochází k zaznamenávání změny protažení a síly vynaložené k posunu příčníku. Po přetržení příze se příčník zastaví a čelist se vrací do původní polohy. Tento proces se opakuje podle nadefinovaných veličin.

2.5. Nestejnoměrnost a vady v přízi

Hmotová nestejnoměrnost CV příze patří mezi mimořádně významné vlastnosti. Tato vlastnost příze přímo ovlivňuje vzhled tkanin a pletenin, s hmotovou nestejnoměrností příze souvisí variabilita některých dalších vlastností (např. pevnosti). Hmotovou nestejnoměrností rozumíme spojité kolísání hmotnosti krátkých úseků délkového vlákenného produktu. Za vznikem nestejnoměrnosti ve vlákenných útvarech je obecně náhodné rozložení vláken v průřezu produktu, náhodný charakter vláken, chyby ve výrobě.

Hmotová nestejnoměrnost délkového vlákenného útvaru je důležitá a často sledovaná vlastnost. Proto je třeba tuto vlastnost délkových textilií sledovat již od počátku zpracovatelského procesu výroby příze. Je třeba ji nejen kontrolovat, ale i správně vyhodnocovat, aby na základě těchto vyhodnocení mohly být provedeny patřičné zásahy do technologie (nastavením stroje či

19

nutnou revizí stroje), tak aby hmotová nestejnoměrnost byla snížena na co nejmenší možnou míru (9; 10).

Vyjádření hmotové nestejnoměrnosti:

a) Parametry:

- Lineární hmotná nestejnoměrnost U [%], - kvadratická hmotná nestejnoměrnost CV [%], - limitní hmotná nestejnoměrnost CVlim [%], Ulim[%], - index nestejnoměrnosti I,

- výrobní nestejnoměrnost CVf [%], Uf [%], - strojová nestejnoměrnost CVm [%], Um [%]

- míra odchylek DR(x,L) [%]

b) Charakteristickými funkcemi:

- Spektrogram,

- délková variační funkce,

- modul poměrné přenosové funkce.

- DR funkce

Lineární hmotová nestejnoměrnost vyjadřuje střední lineární odchylku od střední hodnoty hmotnosti délkového úseku vlákenného útvaru. Kvadratická hmotová nestejnoměrnost je variační koeficient hmotnosti délkových úseků vlákenného útvaru.

Obr. 4: Spektrogram příze Nomex se zaznamenanou periodickou vadou

20

Charakteristické funkce vystihují strukturu nestejnoměrnosti. Na jejich základě lze analyzovat příčinu hmotové nestejnoměrnosti a predikovat nestejnoměrnost vzhledu plošných textilií. Jejich nevýhodou je, že nepopisují hmotovou nestejnoměrnost jedním číslem. Spektrogram je amplitudový záznam harmonických složek kolísání hmoty délkového vlákenného produktu v závislosti na vlnové délce zaznamenávající periodickou hmotnou nestejnoměrnost (obr. 4). Délková variační křivka znázorňuje závislost vnější hmotové nestejnoměrnosti na délce úseku vlákenného produktu. Vnější hmotná nestejnoměrnost vyjadřuje variabilitu hmotnosti mezi úseky délky L (obr. 5) (11).

Obr. 5: Délková variační křivka

V průběhu kolísání náhodné funkce hmotnosti na krátkých úsecích se mohou vyskytovat extrémní přírůstky nebo poklesy, jedná se o vady přízí.

V přízi se mohou objevit místa slabá, silná (obr. 6) a nopky. Běžně se sleduje počet slabých míst na -50% (pokles průřezu příze překračující kontrolní hranici -50%) a silných míst +50% (nárůst průřezu překračující kontrolní hranici +50%). Překročení hranice musí mít jistý délkový rozsah, který je u vlnařských typů vláken 60 mm. Pokud příze v příčném průřezu zesílí na malém délkovém úseku (1 – 4 mm) o 200%, hodnotíme tuto vadu jako nopek. (9).

Obr. 6: Slabá a silná místa v přízi (9)

21

Jako nástroj k vyhodnocení vlivu nestejnoměrnosti vložené daným strojem v technologii výroby příze, je možno použít strojovou nestejnoměrnost.

2.5.1. Strojová nestejnoměrnost

Strojová nestejnoměrnost je nestejnoměrnost, kterou do vlákenného produktu vložil sledovaný stroj.

𝐶𝑉_𝑚𝑎 = 𝐶𝑉_𝑓𝑛² − 𝐶𝑉_𝑓𝑛−1² , (n.1)

kde CVma strojová nestejnoměrnost [%],

CVfn výrobní nestejnoměrnost produktu na výstupu ze stroje [%],

CVfn-1 výrobní nestejnoměrnost produktu na vstupu do stroje [%].

Výrobní nestejnoměrnost lze vypočítat dle vztahu (n. 2)

𝐶𝑉_𝑓 = 𝐶𝑉_𝑒𝑓² − 𝐶𝑉_lim² , (n.2)

kde CVf výrobní nestejnoměrnost, tj. nestejnoměrnost kterou vložil do produktu celý výrobní proces [%],

CVef efektivní nestejnoměrnos (naměřená) [%], CVlim limitní nestejnoměrnost [%].

V případě směsové příze je limitní nestejnoměrnost vypočtena:

𝐶𝑉

_{lim ⁡𝑐}

=

^{𝐶𝑉lim ⁡𝑖}

2 𝑘𝑖=1 ∗𝑇_𝑖²

𝑇_𝑐

,

(n.3)

kde CVlim c limitní nestejnoměrnost směsové příze [%],

CVlim i limitní nestejnoměrnost podílu í – té komponenty v produktu [%],

22

T_i jemnost podílu í – té komponenty v produktu [tex].

𝐶𝑉_{lim ⁡𝑖} =¹⁰⁰

𝑛 ∗ 1 + 0.0004 ∗ 𝑣_𝑑², (n.4) Rozšířený Martindaelův vztah v rov. n.4 slouží k výpočtu limitní nestejnoměrnosti u vláken kruhového průřezu.

Jestliže je počítána limitní nestejnoměrnost příze obsahující PA vlákna, použijeme vztah, kde můžeme zanedbat variační koeficient průměru vlákna pro kruhová vlákna (n.5).

𝐶𝑉_{lim ⁡𝑖} =¹⁰⁰

𝑛 (n.5)

kde n střední počet vláken dané komponenty v průřezu produktu [-],

vd variační koeficient průměru vláken [%].

2.5.2. Měření hmotové nestejnoměrnosti a vad v přízi

Nestejnoměrnost přízí byla měřena na aparatuře Uster Tester 4 SX , která pracuje na kapacitním principu (obr. 7). Měření hmotové nestejnoměrnosti spočívá v průchodu délkového vlákenného materiálu mezi deskami kondenzátoru. Se změnou hmoty vlákenného materiálu se mění kapacita kondenzátoru, která je převedena na změnu proudu, jež je úměrná změně hmotnosti vlákenného materiálu (11).

Obr. 7: Kapacitní princip měření na přístroji Uster Tester 4 SX (11)

23 2.6. Chlupatost

Chlupatost je charakterizována množstvím z příze nebo z plošné textilie (tkanina, pletenina, rouno) vystupujících nebo volně pohyblivých konců vláken, nebo vlákenných smyček. Kritériem pro posuzování je počet odstávajících vláken, jako délkových jednotek, nebo plošných jednotek, ve směru kolmém k přízi, nebo plošně naměřeného odstupu konců vláken (12).

Přízi je možno charakterizovat jako délkový útvar skládající se ze dvou oblastí, oblast vnitřní a oblast vnější. Vnitřní oblast tvoří seskupení téměř pravidelně zakroucených vláken a vytváří pevné kompaktní jádro příze. Vnější oblast je chápána jako oblast chlupatosti příze. V této oblasti lze rozlišit oblast řídké a husté chlupatosti. Hustá chlupatost přiléhá těsně k jádru příze a ovlivňuje kladně především užitné vlastnosti. Hustá chlupatost je např.

příčinou vyššího zakrytí textilie, příze i plošné textilní útvary mají jemnější, měkčí omak, sametový vzhled. Řídká chlupatost je považována za chlupatost příze, která negativně ovlivňuje další zpracovatelské procesy. Při průmyslovém pletení a tkaní se příze ve vysokých odtahových rychlostech tře o různé vodící části stroje a volné konce vláken se tak mohou uvolňovat a shrnovat. Tím se mohou vytvářet vnější vlákenné shluky na samotné přízi výrazně přesahující průměr dané příze (12).

To v konečném důsledku vede při pletení a tkaní ke zvýšení napětí dané příze a dalším negativním jevům - zvýšená přetrhovost a pruhovitost v následné plošné textilii. Dále se tyto odstávající volné konce vláken mohou uvolnit a být zatkány nebo zapleteny do textilie a tím negativně ovlivňovat kvalitu výsledné tkaniny, pleteniny.

2.6.1. Měření chlupatosti

2.6.1.1. Měření chlupatosti na přístroji Uster Tester 4 SX

Metoda měření je založena na optickém principu. Příze je prosvětlována svazkem monochromatických infračervených paprsků. Na povrchu odstávajících vláken a těle příze dochází k částečnému pohlcení a odrazu světla. Přímé paprsky jsou vlivem použití a vzájemnému nastavení polarizačních čoček (polarizátoru a analyzátoru) eliminovány a odražené

24

paprsky jsou pomocí soustavy čoček opět spojeny a zaznamenány pomocí světlo citlivého senzoru. Princip je naznačen na obr. 8.

Chlupatost je v případě Uster Tester 4 SX popsána souhrnnou charakteristikou - indexem chlupatosti H. Ten je definován jako úhrnná délka odstávajících vláken v cm na povrchu příze připadajících na jeden centimetr příze. Na začátku měření je provedena kalibrace optického senzoru bez testované příze, po proměření daného úseku příze je stanoven index chlupatosti s ohledem na jeho kolísání na kalibračním úseku příze a poté jsou sledovány odchylky oproti této hodnotě (měření je prováděno pro každý 1cm příze) (12).

Obr. 8: Princip hodnocení chlupatosti příze - Uster Tester 4 SX (12)

2.6.1.2. Měření chlupatosti na aparatuře Zweigle G567

Přístroj Zweigle G567 pracuje na optickém principu. Vyhodnocuje změny intenzity světla způsobené průchodem odstávajících vláken pomocí řady fototranzistorů (obr. 9). Na začátku měření je provedena kalibrace jednotlivých senzorů bez testované příze, po proměření daného úseku příze je vymezen její povrch, následně je proměřena testovaná příze dle zadaných parametrů. Je sledován počet konců odstávajících vláken ni od povrchových vláken v délkových kategoriích (i= 1 mm, 2 mm, 3 mm, 4 mm, 6 mm, 8 mm, 10 mm, 12 mm, 15 mm).

Pro stanovení průměru příze je použit postup související s vyhodnocením průběhu změn intenzit na kalibračním úseku příze. Výstupem analýzy je absolutní četnost konců chlupů v délkových kategoriích (12). Výsledky měření na přístroji Zweigle jsou v oblasti „řídké“ chlupatosti kompletnější než z přístroje vyrobeného firmou Uster Technologies.

25

Délka odstávajících vláken se měří směrem od povrchu příze. Zobrazení se provádí diferenční metodou: vlákna registrovaná v určité délkové třídě ni se odečítají od vláken registrovaných v nižší třídě (ni -1). To se provádí pro každou třídu. Takto jsou v jedné délkové třídě počítána jen ta vlákna, která této délce skutečně odpovídají. Nejčastěji se pro hodnocení chlupatosti měřené na přístroji Zweigle používají součtová kritéria S12 a S3. Kritérium S12 je definováno jako počet odstávajících konců vláken v první a druhé kategorii (1 mm, 2 mm) a kritérium S3definováno jako součet počtu všech odstávajících konců vláken delších než 3 mm a to včetně této délky. Tato součtová kritéria poskytují informaci o rozložení vláken do dvou typů chlupatosti. „Krátká odstávající vlákna“ jsou definována jako vlákna do 3 mm délky a „vlákna odstávající dlouhá“ svojí délkou tuto hodnotu překračují. Veškerá naměřená data jsou závislá na proměřené délce, kde počet odstávajících vláken je v každé délkové kategorii udáván na proměřenou délku (13).

Obr. 9: Princip hodnocení chlupatosti příze – Zweigle G567 (12)

2.7. Vlákenné materiály

2.7.1. Vlna

Z přírodních živočišných vláken má pro vlnařské přádelny největší význam ovčí vlna. Jedná se o přírodní živočišné vlákno za srstí, nejčastěji získané střihem ovcí (ovčí rouno). Surová, potní vlna obsahuje v průměru jen méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině, mimo toho mohou vlákna pojmout až 25 % vlhkosti. Veškerý pot se ze surové vlny odtraňuje praním, tuk se odstraňuje praním částečně (získaný lanolin se dále

26

zpracovává) a rostlinné příměsi se mohou odstraňovat buď karbonizací kyselinou sírovou za zvýšené teploty (zuhelnatění), nebo mechanicky. V České republice se převážně pracovávají vlny dovážené. Ve většině případů se dováží praná vlna v balících nebo se také dováží vlněné česance. Jemnost vlny se vyjadřuje v mikrometrech. Jemnosti vlněných vláken se mohou pohybovat v rozmezí 14 μm – 31 μm. Pevnost vlněných vláken za sucha se pohybuje v rozmezí 0,9 – 1,8 cN/dtex. Délka vlněných vláken (merino) se pohybuje v rozmezí 50 – 150mm (4).

2.7.2. Nomex

Nomex® - obchodní název pro meta-aramidové vlákno vyráběné společností DuPont, se vyznačuje speciálními tepelně-izolačními vlastnostmi.

Jedná se o aromatický nylon, metavariantu para-aramidu Kevlaru. Typickým použitím tohoto materiálu jsou ochranné obleky pro hasiče. Tkaniny a pleteniny z vlákna Nomex® se používají k výrobě ochranných oděvů odolných vůči teplu a ohni. Úplety a tkaniny z nich vytvořené jsou lehké a příjemné k běžnému použití, při zachování nejvyšších ochranných parametrů a dlouhé životnosti. Vlákno je inherentně nehořlavé a odolnost proti ohni je zachována i po mnohonásobném praní. Nomex, je vlákno vyznačující se zejména velkou tepelnou odolností, ohnivzdorností a při přímém kontaktu s plamenem karbonizuje, neodkapává. Nomexová vlákna mají pevnost za sucha 7,2 – 7,8 cN/dtex.

Obr. 10: Strukturní vzorec vlákna Nomex (14)

2.7.3. Polyamid 6.6

Vyznačuje se vyšší chemickou odolností (rozpouští se jen v některých fenolech). Základní surovinou při výrobě PA 6.6 je fenol. K tavení dochází dříve než k hoření. Je nerozpustný v acetonu, nebo vařících roztocích NaOH.

Je rozpustný v koncentrované kyselině mravenčí, rozpouští se ve studené HCL.

Krystalizuje rychleji než PA 6.Při spalovací zkoušce vydává specifický zápach

27

(jako celer). Vlákna se vyznačují vysokou pevností za sucha 3,6 - 4,1 cN/dtex.

Jsou známy dva možné způsoby výroby. Na počátku výroby PA 6.6 dochází k mísení metanolových roztoků, kyseliny adipové a hexametyléndiaminu za varu. Vzniká nylonová sůl, která rychle kondenzuje. Prvním způsobem výroby PA 6.6 je polykondenzace 60% nylonové soli v autoklávu při ohřevu na 260 – 280°C (pod dusíkem). Reakce trvá 4 – 16 hod. Vlákna vznikají vytlačením do vody. Druhým způsobem výroby PA 6.6 je zvlákňování. Dochází k tavení při 270°C a tavenina je odtahována 600-1200m/min. Vzniklá vlákna jsou ofukována v chadící šachtě parou.

Obr. 11: Strukturní vzorec PA 6.6 (14)

2.8. Technologie výroby vlnařské příze v podniku Schoeller Křešice s.r.o.

Vlněný vlákenný materiál je dodáván ve formě česanců. Před přečesáváním jsou zařazeny dvě pasáže posukování pro zlepšení stejnoměrnosti a orientace vláken v pramenech předkládaných k přečesávání.

Chemická nekonečná vlákna jsou dodávána ve formě kabelů. Kabel je na trhacích konvertorech upravován na prameny z chemických vláken o délce určené pro zpracování vlnařskou technologií. Prameny z konvertoru nejsou přečesávány. Po dvou pasážích posukování dochází na česacím stroji NSC Schlumberger k přečesávání vlněných česanců. Přečesávání je v technologickém procesu zařazeno za účelem vyloučení krátkých vláken, odstranění zbylých nečistot a vad. Výstupem je přečesaný česanec, který se ukládá do konví. Výčesky z tohoto stroje se pohybují mezi 0,5 – 1,5%. Pokud se vyrábí příze směsová dochazí po přečesání vlněných česanců k jejich směsování. Po přečesání následuje jedna pasáž posukování na posukovacím stroji s až dvanácti násobným družením. Stroj je vybaven dvouhřebenovým průtahovým ústrojím s řetězovým pohonem hřebenů. Poté je česanec předkládán mísícímu posukovacímu stroji s vyrovnavačem nestejnoměrnosti, dále předpřádacímu sortimentu zakončeného finizérem. Ve všech případech se

28

jedná o posukovací stroje od firmy NSC. Na první pasáži jsou stroje s vyrovnavačem nestejnoměrnosti. Stroje v druhé a třetí pasáži již nejsou vybaveny vyrovnavači nestejnoměrnosti. Sortiment je zakončen finizérem s dvou řemínkovým průtahovým ústrojím. Následné dopřádání je prováděno na prstencových dopřádacích strojích s dvouřemínkovým průtahovým ústrojím nebo na kompaktním dopřádacím stroji. Výsledným produktem je potáč s přízí, která nemá ustálený zákrut. Po této operaci je nutné provést fixaci zákrutů propařením v tlakovém pařícím aparátu od firmy Welker. Po ustálení zákrutů následuje proces soukání, které je prováděno na strojích Autoconer. Tyto stroje jsou vybaveny zařízením Uster Quantum, které kontroluje kvalitu přesoukávané příze. Zařízení zaznamenává vady a na základě nastavení vystřihuje ty vady, které svojí délkou a velikostí překračují nastavené limity, čímž dochází k čištění příze. Příze je přesoukávána na kuželové nebo válcové cívky s křížovým vinutím. Skaní je prováděno na dvouzákrutovém stroji firmy Volkmann, na kterém se vkládají 2 zákruty na jednu otáčku vřetene. První zákrut je přízi ukládán v dutém vřetenu, druhý v úseku vnějšího balónu. Podle

jedná o posukovací stroje od firmy NSC. Na první pasáži jsou stroje s vyrovnavačem nestejnoměrnosti. Stroje v druhé a třetí pasáži již nejsou vybaveny vyrovnavači nestejnoměrnosti. Sortiment je zakončen finizérem s dvou řemínkovým průtahovým ústrojím. Následné dopřádání je prováděno na prstencových dopřádacích strojích s dvouřemínkovým průtahovým ústrojím nebo na kompaktním dopřádacím stroji. Výsledným produktem je potáč s přízí, která nemá ustálený zákrut. Po této operaci je nutné provést fixaci zákrutů propařením v tlakovém pařícím aparátu od firmy Welker. Po ustálení zákrutů následuje proces soukání, které je prováděno na strojích Autoconer. Tyto stroje jsou vybaveny zařízením Uster Quantum, které kontroluje kvalitu přesoukávané příze. Zařízení zaznamenává vady a na základě nastavení vystřihuje ty vady, které svojí délkou a velikostí překračují nastavené limity, čímž dochází k čištění příze. Příze je přesoukávána na kuželové nebo válcové cívky s křížovým vinutím. Skaní je prováděno na dvouzákrutovém stroji firmy Volkmann, na kterém se vkládají 2 zákruty na jednu otáčku vřetene. První zákrut je přízi ukládán v dutém vřetenu, druhý v úseku vnějšího balónu. Podle

In document VLIV SEŘÍZENÍ KOMPAKTNÍHO PRSTENCOVÉHO DOPŘÁDACÍHO STROJE NA VLASTNOSTI VYPŘEDENÉ PŘÍZE (Page 14-0)