Dow Jonesův burzovní index je označován zkratkou DJIA, neboli Dow Jones Industrial Average. Charles Dow a Edward D.
Jones ho prostřednictvím svojí firmy vytvořili již v roce 1896. Tehdejších dvanáct amerických průmyslových akcií vytvořilo index, resp. průměr s počáteční hodnotou 40,94 bodů.
Těchto 12 komponentů tvořily tyto společnosti:
America Cotton Oil předchůdce CPC International American Sugar dnešní Amstar Holdings
American Tobacco ukončen roku 1911
Chicago Gas převzat společností Peoples Gas Distilling and Cattle Feeding současný Quantum Chemical
General Electric jediná firma stále v bázi DJIA Laclede Gas vyjmut z DJIA roku 1899
National Lead dnešní NL Industries
Tennessee Coal & Iron převzat společností U.S. Steel North American zánik kolem roku 1940
U.S. Leather zánik roku 1952
U.S. Rubber dnes Uniroyal, součást Michelinu Od roku 1928 má DJIA třicet komponentů. Těchto 30 amerických průmyslových, mediálních, finančních a technologických blue-chips (a.s.) v současné době tvoří asi pětinu tržní kapitalizace všech amerických společností a asi čtvrtinu kapitalizace Newyorské akciové burzy (NYSE). 100 bodů překonal index 12. ledna 1906, 1000 bodů 14. listopadu 1972 a kulatá hranice 10000 bodů byla pokořena 29. března 1999 (viz.
dále).
Nyní máme možnost nahlédnout do důležitých momentů DJIA.
Nejprve si zavedeme jakousi „top-ten“ deseti nejlepších a nejhorších roků:
Příčka Rok Uzavření Změna v %
1 1915 99.15 +81.66
2 1933 99.90 +66.69
3 1928 300.00 +48.22
4 1908 86.15 +46.64
5 1954 404.39 +43.96
6 1904 69.61 +41.74
7 1935 144.13 +38.53
8 1975 852.41 +38.32
9 1905 96.20 +38.20
10 1958 583.65 +33.96
Tab.2.1. Deset nejúspěšnějších let
Příčka Rok Uzavření Změna v %
1 1931 77.90 -52.67
2 1907 58.75 -37.73
3 1930 164.58 -33.77
4 1920 71.95 -32.90
5 1937 120.85 -32.82
6 1914 54.58 -30.72
7 1974 616.24 -27.57
8 1903 49.11 -23.61
9 1932 59.93 -23.07
10 1917 74.38 -21.71
Tab.2.2. Deset nejhorších let
Do současné doby překonal Dow Jonesův Index hranici 11000 bodů, přesněji 11723 bodů. Předcházel tomu následující vývoj:
Body řádově Body přesně Datum
1000 1003.16 14.11.1972
2000 2002.25 8.1.1987
3000 3004.46 17.4.1991
4000 4003.33 23.2.1995
5000 5023.55 21.11.1995
6000 6010.00 14.10.1996
7000 7022.44 13.2.1997
8000 8038.88 16.7.1997
9000 9033.23 6.4.1998
10000 10006.78 29.3.1999
11000 11014.69 3.5.1999
11700 11722.98 14.1.2000
Tab.2.3. Význačné mezníky v dějinách DJIA
Na grafu níže vidíme, jak se DJIA vyvíjel od roku 1930, od kterého je složen ze 30 amerických podniků. Za podotknutí stojí, že v první polovině vývoje z tohoto grafu nejsou změny příliš patrné, protože hodnoty se během doby řádově zvýšily.
Proto dále budeme pracovat s grafem zlogaritmovaných hodnot.
DJIA
1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
čas
index
Obr.2.1. Vývoj DJIA do současnosti 2.3. Dowova teorie
Podle Dowových poznámek v „The Wall Street Journal”
Sleduje tři základní pohyby křivky:
• Základní trend, který probíhá několik let. Jedná se buď býčí nebo medvědí trend.
• Pohyby opačné k základnímu trendu. Tyto opačné „úseky“
několika týdnů a déle pohybuje v omezeném rozpětí přibližně 5%, byla podle teorie stanovena linie a začíná akumulace nebo distribuce. Když oba indexy prolomí tuto linii směrem nahoru, značí to podle teorie začátek nakupování a ceny akcií by měly růst. Naopak prolomí-li oba indexu tuto linii směrem dolů, nastává čas prodejů a ceny by měly klesat. V případě, že danou linii protne pouze jeden z indexů, je podle teorie tento pohyb nepřesvědčivý.
Dowova teorie ve vztahu k objemům obchodů:
• „Překoupený“ trh reaguje na prudký růst cen nízkým objemem obchodů, naopak při poklesu cen jsou objemy obchodů obvykle nadprůměrné.
• „Přeprodaný“ trh se chová opačně. Růst cen bývá doprovázen vysokými objemy obchodů, pokles doprovází nízké objemy. Vysoké objemy se objevují na konci býčího (rostoucího) trhu, slabé objemy obchodů charakterizují konec medvědího (klesajícího) trhu.
Aktivní tituly s velkou tržní kapitalizací obvykle korelují s pohybem indexů. Ovšem výkon jednotlivých titulů se může lišit od výkonu indexu vzhledem ke specifickým událostem, které ovlivňují ten který titul.
V pozadí teorie stojí skutečnost, že průmysl a doprava na sobě nejsou vzájemně závislí. Nicméně, aby se mohly dostat průmyslové výrobky na trh, potřebují k tomu dopravu, a tak, když se daří průmyslu, daří se i dopravě. V případě, kdy se
nesoulad. Pokud zaostávající sektor svou ztrátu delší dobu nedorovná, lze očekávat na trhu výrazný obrat. Pro potvrzení změny směru není potřeba, aby oba indexy protnuly linii zároveň, ovšem druhý index by následovat dříve, než se první index znovu vrátí do pásma. Dowova teorie také říká, že by se měly používat pouze konečné denní ceny, protože ty reflektují cenovou hladinu, která informuje investory o jejich pozici přes noc.
Fáze býčího (rostoucího) trhu:
První fáze býčího trhu je akumulace. Ta nastává , když jsou ceny akcií nízko a finanční zprávy nevypadají dobře.
Nicméně prozíraví investoři využívají této fáze a výhodně nakupují akcie.
Druhá fáze býčího trhu je charakteristická zvýšenou aktivitou, rostoucími cenami a lepšími finančními zprávami.
Fáze medvědího (klesajícího) trhu:
První fáze medvědího trhu je distribuce. V této fázi prozíraví investoři využívají neinformovanosti ostatních, kteří mají zájem koupit akcie, a začnou jim tyto akcie prodávat. Následuje přesycení trhu a ceny klesají. Šance na realizaci vysokých zisků se snižuje.
Druhá fáze medvědího trhu je charakteristická panickým prodejem. Ceny klesají a investoři se snaží vystoupit z pozic.
Třetí fáze je charakteristická dalším oslabováním a erozí cen. Tituly nižší kvality snižují zisky z předešlých býčích trhů. Objevuje se velké množství pro trh negativních zpráv.
2.4. Další burzovní indexy
Dow Jonesův Index je považován za nejznámější a nejvýznamnější burzovní ukazatel. Ale samozřejmě existují další důležité indexy. Ukažme si data několika zahraničních i domácích indexů za jeden den, vyjádřená v grafech a uvidíme, v jakých řádech se tyto indexy pohybují oproti DJIA.
DJIA (Dow Jones Industrial Average) - index 30 nejvýznamnějších amerických akcií podniků s dlouhou tradicí a vynikající reputací produktů a služeb, které jsou základem ekonomiky Spojených států (viz. výše).
Obr.2.2. Dow Jones Industrial Average (USA)
Porovnání DJIA s dalšími zahraničními indexy:
NASDAQ (National Association of Securities Dealers Automatic Quotation System) - modifikovaný kapitalizační vážený index 100 největších a nejaktivnějších nefinančních amerických a mezinárodních emisí kotovaných na burze NASDAQ (mimoburzovní trh v USA, orientovaný především na novou ekonomiku).
Obr.2.3. Index NASDAQ (USA)
NIKKEI - japonský index cenných papírů. Sleduje 225 nejdůležitějších titulů tokijské burzy.
Obr.2.4. Index Nikkei (Japonsko)
EUROSTOXX - index cenných papírů Evropské unie. Zahrnuje 50 společností s evropskou působností.
Obr.2.5. Index EUROSTOXX
FTSE (Financial Times & London Stock Exchange) - anglický index cenných papírů. Zjišťuje cenovou výkonnost akcií vybraných 100 britských společností kotovaných na Londýnské burze cenných papírů na základě tržní kapitalizace.
Obr.2.6. Index FTSE (Velká Británie)
DAX (Deutscher Aktien Index) - index cenných papírů kotovaných na německé burze ve Frankfurtu. Zahrnuje 30 největších společností v Německu.
Obr.2.7. Index DAX (Německo)
Hlavní český burzovní index a jeho současné hodnoty:
PX 50 - je veden jako oficiální index Burzy cenných papírů Praha. Byl zvolen standardní výpočet indexu ve shodě s metodologií International Finance Corporation doporučenou pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Do báze indexu se nezařazují emise oboru investičních fondů a holdingových společností vzniklých transformací z investičních fondů.
Obr 2.8. Index PX 50 (ČR) Nevýhody DJIA oproti dalším indexům:
Dow Jonesův Index přihlíží pouze k cenám, nikoliv k celkovému tržnímu ohodnocení všech akcií, tzn. i k jejich počtu. Dow také ignoroval výnosy z dividend, což by se dalo přirovnat k zanedbávání úroků u dluhopisů, tedy velmi zásadní faktor.
Ignorování dividend totiž podceňuje dlouhodobé výnosy investorů tak dramatickým způsobem, že kdyby DJIA začal po reformaci v roce 1928 zahrnovat dividendy, tak už v roce 2000 by překročil hodnotu 250 tisíc. Na druhou stranu bylo zjištěno, že některé indexy, využívající váhu celkového tržního ohodnocení a zároveň systematičtější výběr zahrnutých titulů, vykazují velmi podobný průběh jako DJIA. Většina z nich také nepočítá s dividendami. I přes některé nevýhody jsme vybrali k pozorování DJIA zejména z toho důvodu, že poskytuje výrazně nejdelší řadu dat. Ovšem ani tak dlouhá řada nám nezaručuje přesné výsledky, neboť abychom dosáhli přesnosti 1 procenta, potřebovali bychom řadu dlouhou 1200 let (viz. další text).
3. Matematické podklady
3.1. Vývoj tržního indexu jako Geometrický Brownův pohyb
Mnohé analytiky při sledování grafu vývoje indexu napadlo, že změny jsou náhodné a navíc na sobě nezávislé.
Nejjednodušším reprezentantem takového časového průběhu je Brownův pohyb, jehož náhodnou veličinou jsou absolutní přírůstky hodnot. Jeho variantou je pohyb geometrický, u nějž nás zajímají relativní přírůstky. Geometrický Brownův pohyb definujeme pomocí stochastické diferenciální rovnice
dSt = µ Stdt + σ StdWt (1) nebo ve zlogaritmovaném tvaru
dlnSt = µ dt + σ dWt. (2)
kde µ a σ předpokládáme jako konstanty, St je hodnota indexu, Wt Brownův pohyb (Wienerův proces). Budeme-li uvažovat drift ceny akcie (střední hodnotu výnosu) jako µ =0,1, budou akcie bez vlivu stochastické části rovnice růst o 10% za rok.
Parametr σ se nazývá volatilita (směrodatná odchylka). Bude-li σ =0,3, pak bude směrodatná odchylka odpovídat 30% ceny akcií.
Tuto rovnici můžeme pro malý čas t nahradit přibližným vztahem, přičemž změna indexu bude aproximována na
∆S = µ S∆t + σ S∆W (3)
kde ∆W znamená změnu standardním Brownovým pohybem za interval času ∆t. Čím kratší ∆t, tím přesnější aproximace lze dosáhnout.
Pro simulaci s náhodnými veličinami jsem používal vztah ve tvaru
∆lnS = µ ∆t + σ ∆t n (4)
kde n ... vzorek z normovaného normálního rozdělení, µ ... střední hodnota výnosu zlogaritmované řady
3.2. Logaritmicko-normální rozdělení
Logaritmicko-normální rozdělení je odvozeno z normálního rozdělení, a to exponenciální transformací náhodné veličiny.
Např. Y = ln X, X = exp Y
Logaritmicko-normální rozdělení s parametry µ a σ2 označíme LN (µ, σ2), kde µ je střední hodnota přírůstku a σ2 rozptyl.
Uvažujeme-li náhodnou veličinu Y s rozdělením N(µ, σ2), pak
jestliže Y=lnX, má X rozdělení LN(µ, σ2).
Náhodná veličina X má logaritmicko-normální rozdělení, jestliže její hustota pravděpodobnosti f(x) pro x > 0
f(x) = 0 pro x ≤ 0
Obr. 3.1. Hustota pravděpodobnosti log-normálního rozdělení 2 ,
Protože veličina ln X má rozdělení N(µ, σ2), platí pro její distribuční funkci F(x) rozdělení N(µ, σ2).
kde Φ ... distribuční funkce normovaného normálního rozdělení, tj. normálního rozdělení N(0,1).
Pro kvantily platí vztah
takže platí
kde uP značí 100P% kvantil rozdělení N(0,1).
Bodový odhad parametrů
2-parametrický odhad
V případě 2-parametrického modelu lze odhad získat např.
metodou maximální věrohodnosti, kdy získáme nejvěrohodnější parametry µ,σ2.
Pro náhodnou veličinu X můžeme spočítat
kde µ,σ2jsou odhad střední hodnoty přírůstku a odhad rozptylu.
3.3. Black-Scholesův vzorec ,
V roce 1997 byla udělena Nobelova cena Myronu Scholesovi a Robertu Mertonovi za model oceňování určitého typu opčních kontraktů, tzn. opcí na obchody s cennými papíry. Opce jsou termínové kontrakty s právem volby pro držitele, zda na realizaci kontraktu trvá. Budeme-li mít opci na nákup akcií dojednanou na určitý den a za určitou cenu, opci uplatníme, pouze pokud v tento den budou tyto akcie na burzovním trhu dražší. V opačném případě nebude mít uskutečnění obchodu význam. Hodnota opčního kontraktu bude záviset na realizační ceně a na době trvání opce. Čím delší doba, tím větší je možný zisk. Stejným důvodem pro hodnotu opce je již výše zmíněná (3.1.) volatilita, tj. pohyblivost cen akcie, neboli směrodatná odchylka. Opce na stabilní, tedy málo volatilní akcie, budou levnější než opce na riskantní akcie s vysokou volatilitou. Posledním důležitým faktorem je výše úrokových měr.
Black, Scholes a Merton publikovali vzorce v roce 1973, následkem čehož došlo k rozkvětu opčních obchodů. Fischer Black zemřel v roce 1995, a proto mu Nobelova cena nebyla udělena vzhledem k tomu, že se ceny neudělují in memoriam.
Zajímavou skutečností je, že ani jeden z těchto objevitelů neměl původní vzdělání ekonomického směru.
Black-Scholesův (Mertonův) vzorec pro oceňování opcí má mnoho nesplnitelných předpokladů. Je jím např. zanedbání kreditního rizika. Obchodník se může stát obětí platební neschopnosti a opce jím vydané ztrácejí cenu. Podobnost s naší kupónovou privatizací není náhodná. Také byla plná různých slibů, které měly vlastně povahu opcí. Z nich však byly splněny jen některé.
- ceny akcií konají geometrickou náhodnou procházku s konstantní očekávanou mírou výnosu µ a standardní odchylkou výnosů σ.
- neexistují transakční náklady a daně.
- neexistují dividendy (v Mertonově modelu jsou, ale jejich procentuální výše je konstatní).
- obchodování je spojité.
- míra výnosu bezrizikové investice µB je konstantní.
Black-Scholesův vzorec pro hodnocení opčních kontraktů zní:
( ) ( ) ( )
p ... cena opčního kontraktu put S ... aktuální cena akciíX ... vykonávací cena opčního kontraktu µB... míra výnosu bezrizikové investice t ... doba trvání opčního kontraktu σ ... volatilita
N().. distribuční funkce normálního rozdělení
Mertonův model se od Black-Scholesova modelu liší v podstatě pouze tím, že počítá s dividendami:
( ) ( ) ( ) ( )
kde q ... spojitý dividendový výnos
4.1. Historie
Rebol je programovací jazyk pro dostupné internetové aplikace běžící ve všech prostředích. Jeho autor, Carl Sassenrath, ho připravoval více než 20 let. V té době byl systémovým architektem zodpovědným za první operační systém osobních počítačů na světě podporující multitasking, Commodore Amiga. První zavedení Rebolu do praxe se uskutečnilo v roce 1997 pro menší skupinu uživatelů tří různých operačních systémů. Dnes se odhaduje počet příznivců Rebolu na více než jeden milion uživatelů, a to na víc jak čtyřiceti platformách.
Rebol je odlišný od tradičních počítačových jazyků jako jsou C, Basic nebo Java. Narozdíl od nich byl navržen k vyřešení jednoho z nejpodstatnějších problémů v počítačovém světě, kterým je výměna a interpretace informací mezi rozdílnými počítačovými systémy. Řešení tohoto problému má Rebol již ve svém názvu – Relative Expression-Based Object Language, neboť relativní výrazy jsou tím vhodným prostředkem a jsou nejsilnější zbraní Rebolu. Nabízejí totiž mnohem větší možnosti a schopnost reprezentování jak zdrojového kódu, tak dat. Rebol umí nejen vytvořit grafické uživatelské rozhraní jedním řádkem kódu, ale i má také možnost tento řádek odeslat jako data, aby mohl být zpracován a zobrazen na jakémkoli jiném internetovém systému kdekoliv na světě.
Kompaktní architektura Rebolu umožňuje široký rozsah možností, od základního jádra interpreteru REBOL/Core až po kompletní internetový operační systém REBOL/IOS. Na obr.3.1.
je znázorněna architektura rebolovských systémů a jejich jednotlivé vrstvy.
Obr.4.1. Architektura systémů a vrstev Rebolu
Prvořadý cíl Rebolu je zprostředkovat nový systém ukládání informací, jejich výměnu a zpracování mezi všemi prostředky připojenými přes internet. Narozdíl od jiných metod, které vyžadují desítky megabytů zdroje, mnoho vrstev na sobě, které beží pouze na jedné platformě, nebo jsou úzce specializované, Rebol je malý, snadno přenosný a ovladatelný. Velikost aplikací pro Rebol je také důležitou výhodou, neboť jsou velmi rychle stažitelné z jakéhokoliv připojení k internetu. Je snadnější je vytvářet a upravovat. Jejich velikost se pohybuje v řádek desítek kilobytů, a to nejen programy pro tvorbu webových stránek, práci s kreditními kartami nebo síťově sdílený kalendář, ale i grafické aplikace se mohou pyšnit vskutku nepatrnou velikostí. Například grafická prezentace na
Obr.4.2. Příklad grafické prezentace napsané v Rebolu (převzato z www.rebol.com)
4.2. Struktura a základní principy
Rebol umožňuje širokou škálu variací s příkazy, bezmezné kombinování a prolínání. Na následujících řádkách je uvedeno několik příkladů, jak je možno používat a kombinovat matematické výpočty. Na prvním řádku je vždy zadaná operace a pod ní je výsledek.
10:55 + 0:10 11:05
1-Jan-2001 + 100 11-Apr-2001
$10.55 + $100
$110.55
100.30.5 + 100.5.5 200.35.10
100x200 + 100x40 200x240
Na prvním příkladu se sčítají čísla v časovém formátu.
Druhý příklad ukazuje možnost přičítat libovolné číslo k datu, což je užitečné zejména pro funkce využívající časové cykly.
Výsledkem je den, který odpovídá časovému posunu o 100 dní.
Na třetím příkladu vidíme součet čísel v měnovém formátu, v tomto případě v dolaru.
Velmi zajímavý je příklad čtvrtý, kde se sčítají části řetězce mezi tečkami. 100 + 100, 30 + 5 a 5 + 5.
Podobný princip nám ukazuje pátý příklad.
Rebol má celkem 45 datových typů (většina ostatních jazyků má do 10 typů), které jsou navíc přímou součástí jazyka. Zároveň platí, že funkce Rebolu pracují se všemi datovými typy. Jejich seznam si můžeme v konzoli vyvolat zadáním příkazu help datatype!. Velmi názorně to ukazuje funkce find, která vyhledává zadaný řetězec doslova kdekoliv.
find "Technická Univerzita Liberec" "univerzita"
Univerzita Liberec
find student@univerzita.cz "univerzita"
univerzita.cz
find http://www.vslib.cz/univerzita/fakulty.html "univerzita"
univerzita/fakulty.html
find %/c/dokumenty/univerzita.doc "univerzita"
%univerzita.doc
find #ABC-UNIVERZITA-46001 "univerzita"
#UNIVERZITA-46001
find #{7465636820756E697665727A697461206C6263} "univerzita"
#{756E697665727A697461206C6263}
find [123 10:30 "univerzita" 1-Jan-2003] "univerzita"
["univerzita" 1-Jan-2003]
Rebol má vestavěných 14 síťových protokolů, které mají použití při různých operacích s internetem. Opět je zde nepřeberné množství možností. Základní příkaz na čtení je read, např. read %soubor.txt pro čtení z disku. Jeho použití při čtení ze sítě (internetu) vidíme na příkladech.
read http://www.adresa.com/index.html (přečte HTML stránku z internetu)
read ftp://ftp.rebol.com/test.txt (stáhne soubor přes protokol FTP)
read pop://jmeno:heslo@email.com (přečte všechny e-mailové zprávy)
read nntp://news.adresa.com/alt.test (přečte všechny nové nástěnky)
read whois://adresa.com@rs.internic.net (zjistí informace o internetové doméně)
read finger://uzivatel@adresa.com (vrátí informace o uživatelském účtu)
read daytime://everest.cclabs.missouri.edu (zjistí čas ze serveru)
read dns://100.100.100.100
(vrátí dns adresu počítače (bez zadané IP vrátí vlastní jméno)
Toto je jen malý výřez schopnostmi Rebolu. Umí také například přečíst z internetu obrázkový soubor a uložit jej na disk.
write/binary %obrazek.jpg read/binary
http://www.adresa.com/grafika/obrazek.jpg
Podobně jako při přenosu dat přes FTP (File Transfer Protocol) je nutno rozlišit, zda se jedná o textový nebo binární soubor.
O to se stará v tomto případě /binary.
Chceme-li poslat textový soubor jako součást e-mailové zprávy, napíšeme:
send petr@email.com read %zprava.txt
Stejným způsobem můžeme ovšem poslat i webovou stránku:
send petr@email.com read http://www.adresa.com
Nebo jednoduše pošleme klasickou zprávu:
send petr@adresa.com "Ahoj!"
Můžeme také nahrát soubor z disku na server přes FTP, kdy opět musíme rozlišit charakter souboru.
write/binary ftp://jmeno:heslo@adresa.com/obrazek.jpg read/binary %obrazek.jpg
Následující skript zajistí nahrání celého adresáře přes FTP:
stranka: ftp://jmeno:heslo@adresa.com/
foreach file read %adresar/ [
write/binary stranka/:file read/binary file ]
Budeme-li chtít zkopírovat pouze soubory určitého typu, necháme tento typ „najít“ příkazem find:
foreach file read %adresar/ [ if find file ".jpg" [
write/binary stranka/:file read/binary file ]
]
Takto se zapíše požadavek na dva typy souborů:
foreach file read %adresar/ [ if any [
find file ".jpg"
find file ".gif"
] [
write/binary stranka/:file read/binary file ]
]
Soubory můžeme také roztřídit podle jejich stáří, například změněné do dvou dnů:
datum: now - 2
foreach file read %adresar/ [ if (modified? file) > datum [
write/binary stranka/:file read/binary file ]
]
Stejně tak funguje hledisko velikosti souboru:
if (size? file) < 100000 [
Také se můžeme vyhnout podadresářům:
if not dir? file [
Tyto funkce také nefungují pouze na disku, ale i přes internet:
print size? ftp://jmeno:heslo@adresa.com/obrazek.jpg print modified? ftp://jmeno:heslo@adresa.com/obrazek.jpg
Integrace Rebolu s internetem je vskutku velmi výrazná. Další jeho schopnost umožňuje v REBOL/View jednoduše vytvořit okno s obrázkovým souborem z internetu:
view layout [
image http://www.adresa.com/grafika/obrazek.jpg ]
Výsledek bude okno, ve kterém bude požadovaný obrázek:
Snadno lze změnit barva okna, resp. pozadí. Můžeme také toto okno nadefinovat jako odkaz na stránku (na kliknutí):
view layout [
backcolor white
image http://www.adresa.com/grafika/obrazek.jpg [ browse http://www.odkaz.com
] ]
Jako tlačítko může okénko využívat všechny síťové funkce Rebolu, jako čtení e-mailových zpráv, práci se soubory přes FTP a mnohé další.
A konečně neméně důležitá vlastnost Rebolu je, že jeho skripty můžeme pouštět přímo z internetu:
do http://www.adresa.com/skript.r
A nyní můžeme provádět nekonečné kombinování jednotlivých příkazů a skriptů. Například obrázkové tlačítko se spouštěcím příkazem do. Klikneme-li na obrázek, spustí se skript.r:
view layout [
backcolor white
image http://www.adresa.com/grafika/obrazek.jpg [ do http://www.programy.com/skripty/skript.r ]
]
Nyní se dostáváme k samotnému zápisu skriptových souborů.
Každý soubor Rebolu začíná hlavičkou, která popisuje jeho obsah, jméno, autora, verzi, datum, historii a další
Každý soubor Rebolu začíná hlavičkou, která popisuje jeho obsah, jméno, autora, verzi, datum, historii a další