Výsledky dotazníků sloužily jako podklad pro rozhovory s klienty, které byly hlavním zdrojem dat. Proto i když jsou dotazníky WHOQOL-BREF primárně určeny pro kvantitativní výzkum a vhledem k nízkému počtu respondentů tedy nelze jejich výsledky aplikovat na širší populaci, velmi dobře posloužily potřebám šetření. Hlavním důvodem, proč byla tato metoda použita, bylo zjistit, zda se u respondentů v průběhu užívání služby sociální rehabilitace změnila hodnota subjektivně vnímané kvality života v jednotlivých oblastech či nikoli.
V jednotlivých oblastech byly vypočítány průměrné hodnoty u jednotlivých respondentů z obou fází šetření, které zobrazují následující tabulky, přičemž QL1 znázorňuje výsledky dotazníku vyplňovaném v období začátku využívání služby sociální rehabilitace a QL2 výsledky po roce užívání služby. Respondenti u každé otázky vybírali jednu z možností na pětibodové škále, přičemž 1 je nejhorší a 5 nejlepší.
Každá doména obsahuje jiný počet otázek, proto byly pro účely porovnávání u jednotlivých respondentů vypočítány průměrné hodnoty pro každou doménu zvlášť.
Výsledná hodnota QL1 a QL2 u jednotlivých klientů je tedy výsledkem součtu bodů v konkrétní oblasti vyděleným počtem otázek dané oblasti. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé tabulky doplněny o grafy, ve kterých je patrný případný rozdíl mezi jednotlivými fázemi měření.
Doména fyzického zdraví
První oblast dotazníku zaměřená na hodnocení fyzického zdraví obsahuje sedm otázek.
Respondenti zde u každé otázky vybírali jednu z možností na pětibodové škále.
Maximální počet dosažených bodů je tedy 35. Průměrné skóre jednotlivých respondentů v této oblasti je zobrazeno v tabulce č. 2.
Z tabulky je patrné, že hodnocení oblasti fyzického zdraví je u každého respondenta velmi individuální, stejně tak rozdíl mezi jednotlivými obdobími. Nejvýše svůj zdravotní stav hodnotí respondent E, u něhož se zároveň hodnocení mezi jednotlivými obdobími téměř nezměnilo. Naopak největší rozdíl v hodnocení vnímání vlastního fyzického stavu se ukázal u respondentky C, a to o více jak dva průměrné body.
Stabilně nejhůře hodnotí svůj zdravotní stav respondent D, u něhož také během roku využívání služby sociální rehabilitace došlo pouze k nepatrnému zlepšení. Autorka považuje za důležité podotknout, že oba výše zmínění respondenti trpí depresivní poruchou, která může velmi ovlivňovat vnímání kvality života ve všech oblastech.
Tabulka 2: Průměrné hodnoty oblasti fyzického zdraví za obě období
Respondent Průměrné hodnoty QL1
Průměrné hodnoty QL2
A 2,43 3,57
B 2,86 3,43
C 1,00 3,23
D 2,00 2,14
E 3,43 3,57
Zdroj: vlastní výzkumné štření
Graf 1: Hodnocení oblasti fyzického zdraví dle jednotlivých respondentů
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Doména psychického zdraví
Tato oblast byla složena ze šesti otázek, za které bylo možno získat celkem 30 bodů.
Průměrné hodnoty jednotlivých klientů jsou vyobrazeny v tabulce č. 3.
Z následující tabulky vyplývá, že psychický stav je respondenty obecně hodnocen o něco hůře než oblast fyzického zdraví. Zároveň rozdíly mezi jednotlivými obdobími jsou o poznání nižší. Nejvyšší rozdíl zde vyšel opět u respondentky C, což může opět souviset s diagnózou depresivní poruchy. Nejstabilněji svůj psychický stav hodnotí respondent E, jehož hodnoty se v obou hodnocených obdobích pohybují v pásmu průměru a po roce využívání služby došlo pouze k minimálnímu zlepšení. To může naopak souviset s chronickým charakterem onemocnění, který respondent vnímá za zásadní.
Tabulka 3: Průměrné hodnoty oblasti psychického zdraví za obě období
Respondent Průměrné hodnoty QL1
Průměrné hodnoty QL2
A 2,33 3
B 2,83 3,33
C 1,33 3,33
D 2,33 3,33
E 2,33 2,66
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Graf 2: Hodnocení oblasti psychického zdraví dle jednotlivých respondentů
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Doména sociální vztahy
Tato doména je v dotazníku složena celkem ze tří otázek, za které bylo možné získat dohromady 15 bodů. Průměrné hodnoty jednotlivých klientů za obě období v oblasti sociálních vztahů vyobrazuje tabulka č. 4.
Z vyobrazené tabulky je patrné, že v oblasti sociálních vztahů došlo v jednotlivých fázích šetření k nejmenším rozdílům. Nejhůře tuto oblast hodnotí respondent D, u kterého ovšem zároveň došlo k nejvyššímu zlepšení. Tato skutečnost může být dána velmi špatnými vztahy ve vlastní rodině, díky kterým byl respondent před využíváním služby téměř pořád sám. Zlepšení tak mohlo způsobit prosté docházení do zařízení a seznámení se tak s novými lidmi. Nejspokojenější se svými sociálními vztahy je respondent E, u kterého dokonce nedošlo k žádné změně.
Tabulka 4: Průměrné hodnoty oblasti sociálních vztahů za obě období
Respondent Průměrné hodnoty QL1
Průměrné hodnoty QL2
A 3,5 3,75
B 2,83 3,33
C 3,33 4,00
D 1,67 2,67
E 4,00 4,00
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Graf 3: Hodnocení oblasti sociálních vztahů dle jednotlivých respondentů
Doména prostředí
Poslední doména dotazníkového šetření je zaměřena na oblast prostředí a je složena z celkem 8 otázek, za které bylo možno získat celkem 40 bodů. Průměrné hodnoty jednotlivých klientů jsou vyobrazeny v tabulce č. 5.
Nejvyšší rozdíl je zde patrný opět u respondentky C, což lze také přisuzovat velmi špatnému psychickému stavu v době nástupu do zařízení a jeho současné stabilizaci.
Vysoký rozdíl mezi vnímáním kvality života v této oblasti se projevil také u respondentů A a D, což může souviset se změnou bydlení u obou z nich, kdy respondentka A byla během tohoto období propuštěna z několikaleté ochranné léčby a u respondenta D došlo ke stěhování do bezbariérového bytu vhodnějšího vzhledem k jeho zdravotním omezením způsobeným roztroušenou sklerózou. V obou případech byla nápomocna služba sociální rehabilitace, kdy v rámci poskytovaných činností oběma klientům pomohla se zajištěním nového bydlení.
Tabulka 5: Průměrné hodnoty v oblasti prostředí za obě období
Respondent Průměrné hodnoty QL1
Průměrné hodnoty QL2
A 3,00 4,00
B 3,63 4,00
C 2,12 4,12
D 2,38 3,38
E 3,00 3,13
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Graf 4: Hodnocení oblasti prostředí dle jednotlivých respondentů
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Celkové zhodnocení dotazníkového šetření
V následující tabulce je vyobrazeno celkové zhodnocení subjektivně vnímané kvality života respondentů v jednotlivých oblastech dotazníku. Z výsledků je patrné, že rozdíl ve vnímání spokojenosti respondentů je ve všech doménách téměř srovnatelný. Nejnižší rozdíl můžeme vidět v oblasti sociálních vztahů, naopak nejvyšší v oblastech psychického zdraví a prostředí. Následující výsledky byly použity jako podklad pro rozhovory s respondenty, které se zaměřovaly na vliv služby sociální rehabilitace právě na změnu subjektivně vnímané kvality života v těchto oblastech za dané období jednoho roku.
Tabulka 6: Celkové zhodnocení dotazníkového šetření
Oblast QL 1 QL2 Rozdíl
Fyzické zdraví 2,34 3,18 + 0,84
Psychické zdraví 2,23 3,13 + 0,90
Sociální vztahy 3,07 3,55 + 0,48
Prostředí 2,83 3,73 + 0,90
Zdroj: vlastní výzkumné šetření
Graf 5: Zhodnocení rozdílu v jednotlivých doménách
Zdroj: vlastní výzkumné šetření