Zdroj: vlastní výzkumné šetření
5.2 Interpretace výsledků rozhovorů
Na základě výše uvedených výsledků dotazníkového šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory s jednotlivými klienty, které byly zacílené na zodpovězení hlavní výzkumné otázky – Jaký vliv má služba sociální rehabilitace na případnou změnu v kvalitě života jednotlivých respondentů v jednotlivých oblastech?
V následujícím textu budou popsány výsledky pěti provedených rozhovorů, které jsou rozděleny do jednotlivých oblastí – fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální vztahy a prostředí. Vzhledem k tomu, že respondenti často odbíhali od tématu, neuvádí autorka všechny odpovědi, ale pouze ty, které jsou pro dané šetření relevantní.
Oblast fyzického zdraví
Otázky v oblasti fyzického zdraví byly zaměřeny na prožívání bolesti, subjektivní hodnocení energie a vytrvalosti, schopnost uvolnit se, pohyblivost, schopnost pracovat a závislost na lécích. V této oblasti došlo dle výsledků dotazníkového šetření u všech klientů k jistému zlepšení. Odpovědi respondentů na vliv služby v této oblasti byly velmi stručné, často souvisely spíše s jinými oblastmi, proto uvádím pouze ty, které s danou oblastí souvisejí. Na otázku, z jakého důvodu se nyní cítí po fyzické stránce lépe než při nástupu do zařízení, respondenti odpověděli celkem jednotně, a to že jim hodně pomohl pravidelný režim, který dříve neměli.
E: „...to jsem byl pořád doma, jsem kolikrát nevěděl, co je za den, teď musím furt hlídat hodinky, no, jestli mám na něco čas nebo ne… To jsem se tady naučil, mít ten režim.“
B: „No předtím jsem neměla režim, protože jsem pořád jen ležela.“
A: „No je mi líp, protože můžu chodit k vám. Tam je takovej ten režim a taky, že tam musím chodit pěšky, to se teď hodně cítím líp.“
Fyzickou aktivitu, kterou v zařízení mohou vykonávat, hodnotili kladně i ostatní respondenti:
E:„..taky že mám pohyb na zahradě, no. To je někdy docela fuška. Tak v tomhletom mi teda služba pomáhá, že tady mám tu fyzickou aktivitu. Jaro, léto, podzim. Takhle mi to vyhovuje. Jsem se tady vlastně jako naučil pracovat, teď jsem si našel brigádu roznášení letáků, předtím bych na to asi ani nepomyslel.“
Někteří klienti nedokázali oddělit fyzické zdraví od ostatních oblastí, při otázkách na jejich fyzický stav často hovořili o pocitech a o tom, že dříve byli na vše sami.
Klientka C sama uvedla, že velmi nízké hodnocení fyzického zdraví v období nástupu do zařízení úzce souviselo s jejím psychickým stavem:
C: „Ty strachy mě tak strašně blokovaly, že to šlo až do fyzickejch bolestí, nohy mě nenesly, nemohla jsem chodit, každá zátěž mě strašně unavovala, nemohla jsem dýchat, ale všechno to bylo vlastně kvůli tý psychice. Tím, že se ta psychika teď zlepšila, tak mi je celkově líp.
Nejnižší skóre v této oblasti měl respondent D, u kterého došlo během uvedeného období pouze k nepatrnému zlepšení. Své odpovědi na dotazy tykající se oblasti fyzického zdraví soustředil převážně na nemoc, kterou vedle depresivní poruchy trpí také a která kvalitu jeho života dle jeho slov ovlivňuje nejvíce. Vliv služby tak v této oblasti nepovažuje za podstatný.
D: „To ta roztroušená skleróza, ta mě omezuje ve všem. Protože jako když člověk nemůže na nohy, nemůže, kam chce, tak to je strašnej problém ve všem. Jako v tom mi nemůžou pomoct, jako jak? Já bych spíš potřeboval, aby mi doktoři dali nějaký léky, který by mi pomohly na ty nohy, ale nic není… To je takový…neléčitelný.“
Ačkoliv je oblast fyzického zdraví velmi důležitým kritériem míry celkové kvality života člověka, jsou možnosti vlivu sociálních služeb značně omezené na případy, kdy vnímání vlastního fyzického zdraví souvisí z velké částí s jinými oblastmi života – psychickou či sociální. Zde jako příklad můžeme zmínit pravidelný režim a pohybové aktivity, které mohu výrazně zlepšit vnímání vlastního fyzického stavu.
Oblast psychického zdraví
Oblast psychického zdraví se zaměřuje na potěšení ze života, smysl života, přijetí tělesného vzhledu, spokojenosti se sebou a na negativní pocity jako je úzkost, deprese atd. V těchto suboblastech došlo u většiny respondentů k výraznému zlepšení, proto jsem se opět změřila na otázku, zda klienti na tomto zlepšení vnímají jako podstatný vliv služby sociální rehabilitace.
Velmi často respondenti v souvislosti se zlepšením psychického stavu zmiňovali podporu ze strany zaměstnanců Fokusu a také možnost se na ně obrátit, kdykoliv by bylo potřeba. Klientka B uvedla, že ji velmi pomáhají doprovody na úřady a jiná místa, kde si není jistá.
A: „Protože celkově takový…no celkově to je lepší. Jo tak mám v těch holkách tam podporu, že mi jako pomáhaj, že mi poraděj nebo tak. A kdyby bylo něco, tak vím, kam se mám obrátit. Můžu kdykoliv za nima přijít, popovídat si, nebo nějak to rozebrat.“
B: „Já… Nejsem si jistá třeba vyplňovat papíry anebo si zajít na úřad, to prostě vědoma, myslela jsem si, že všechno dělám úplně špatně. Což bylo pro mě fakt hodně důležitý, že mě dokázali ocenit v drobnostech. Takže vlastně díky tomu Fokusu jsem dostala úplně jinej náhled sama na sebe, že není všechno úplně špatně.“
D: „Jako mám od nich velkou podporu, třeba mi pomohli i se stěhováním do novýho bytu. No prostě, když něco potřebuju, tak mi vyjdou vstříc, no. Třeba k doktoru, když prší, nemůžu se tam dostat nebo tohleto… Když něco potřebuju, můžu za nima přijít, tohleto jsem dřív neměl za kym.“
V několika odpovědích zaznělo, že velmi prospěšný pro zlepšení psychického stavu respondentů je už prostý kontakt s lidmi, se kterými se v rámci služby potkají.
D:„No to se cejtím lepší, no. Ty deprese se zlepšily, protože to jsem byl tak nějak furt sám. Tady přijdu mezi lidi...“ že člověk přestává chodit, že bude na posteli jen ležet. Jako člověk o tom přemejšlí, furt mu hlava jede na plný obrátky...“ Zajímalo mě tedy, zda na tyto věci myslí, i když
Pro celkové vnímání kvality života je psychická pohoda jednou z nejdůležitějších faktorů. Respondenti často uváděli, že trpí úzkostmi a jinými negativními pocity, které jejich život velmi ovlivňují. V souvislosti se zlepšením svého psychického stavu byla nejčastější odpovědí možnost nebýt sám a trávit svůj čas s jinými lidmi, v tomto vnímají respondenti největší podporu právě služby sociální rehabilitace. Zároveň je zde důležitá podpora ze strany zaměstnanců a ukazování na silné stránky klientů. Neméně důležitě vnímali respondenti také vědomí, že v případě jakéhokoli problému vědí, kam se mají obrátit. Zároveň se zde objevovali i odpovědi na konkrétní intervence, kterými služba svým klientům pomáhá, a to doprovody a podpora v činnostech, ve kterých si klienti nejsou sami jistí, popř. je z nějakých důvodů nejsou schopni zvládnout sami.
Oblast sociálních vztahů
Oblast sociálních vztahů klade důraz na osobní vztahy, sexuální život, podporu přátel a pocity osobního bezpečí. Z výpovědí respondentů v předchozí oblasti je zřejmé, že tato oblast s ní úzce souvisí, odpovědi na otázku, jaký vliv má služba sociální
rehabilitace na větší spokojenost uživatelů se svými sociálními vztahy, se tak často opakovaly. Na začátek všichni respondenti uváděli, že jim velmi pomáhá kontakt s ostatními lidmi. Většina uvedla, že předtím, než začali docházet do zařízení, trávili většinu svého času doma. Respondenti dokonce uváděli, že jim služba pomohla v nalezení přátel a zároveň k pocitu větší podpory od ostatních lidí.
E: „Tady jsme všichni tak nějak kamarádi. S některejma lidma je tady zábava, že jo.
V tomhle ohledu jsem jako velmi spokojen s těmi sociálními vztahy.“
A: „Mám tam kamarády, kamarádky, že jsem se tam s někým seznámila. Všichni jste tam úplně fajn. A všichni, i ti pacienti, co tam choděj jako. Teda klienti, já ještě pořád jsem zvyklá z nemocnice… No tak ty jsou taky fajn, ty jsem si oblíbila.“
B: „Já to mám s přátelema trošku horší, protože vycejtili, že mám jako dost peněz teď, tak prostě jenom mě využívali jenom na peníze, no. Tady mám hodně přátel, no.“
U několika respondentů došlo v rámci docházení do zařízení také v navázání důležitých vztahů, které využívají i mimo zařízení.
E: „No tak v tom mně služba pomohla velmi výrazně, protože jak jsem říkal, před tím jsem byl skoro pořád sám. Tady jsem se seznámil s přítelkyní, to jsem rád, protože seznámit se teda není lehký, že jo. Nebo vůbec poznat lidi, že jo, v tom teda tady pomohli velmi výrazně.“
B: „No s H. si telefonujem. Ta chodí sem taky, ale teďka nechodí, protože nemá čas nebo něco, ale jsme v kontaktu spolu pořád.“
Zároveň se zde objevovaly odpovědi na vnímání větší podpory od přátel, které respondenti spojují právě s podporou ze strany zaměstnanců Fokusu.
D: „Před tím jsem byl vlastně sám, pomáhala mi vlastně ségra, teďka mně jako pomáhaj lidi z Fokusu. Se stěhováním nebo se vším, co potřebuju. Jako jsou to senzační lidi, za kterýma můžu kdykoliv přijít. Dřív to bylo všechno na mně.“
Zajímalo mě také, zda se za zkoumané období nějak zlepšily vlastní sociální vztahy s rodinou a dalšími důležitými osobami. Zde se odpovědi velmi lišily, někteří klienti se o své rodině nechtěli bavit vůbec, jiní se naopak rozpovídali.
A: „Já se v tom cítila dobře i před tím, já mám velkou podporu od mamči a celkově od rodiny. Ale teď je to celkově lepší nějak, možná, že jsem doma.“
C: „… Mně se hodně zlepšil vztah s dětma, jsem se jim před tím víc vyhejbala. Jsem to v sobě měla nastavený tak, že dělám všechno špatně, že nejsem dost dobrá, že těm lidem kolem sebe akorát ubližuju. Teď se cejtím dobře, tyhle výčitky odpadly.“
B: „Mužskej mi pořád říkal, že prostě jsem nemakačenko, že jsem jenom lína, že to svádím na depky a tak. Jako ale i po rozvodu, mi třeba volal… Jestli se to zlepšilo, no, spíš jsem si tady uvědomila, že třeba nemá pravdu, tak mu to kolikrát i řeknu, jo… Jako on si to o mě myslí pořád, ale mně už je to asi víc jedno jako. Tady mám spoustu přátel, který mám ráda a oni mě asi taky.“
Z posledních dvou odpovědí vyplývá, že to, jak dobře se cítíme ve svých sociálních vztazích, úzce souvisí také s tím, jak na nás druzí nahlížejí, popř. jak nahlížíme my sami na sebe, jak sami sobě věříme. Důležitou intervencí, kterou může sociální rehabilitace svým klientům nabídnout, je tedy pomoc s utvořením lepšího náhledu na vlastí osobnost, snaha o zvýšení sebevědomí a pomoc s pochopení vlastních potíží jako následku daného onemocnění, nikoli vlastního selhání. Neméně důležité je také poskytnutí prostoru pro vytváření nových sociálních vazeb, které služba svým klientům nabízí už prostou možností docházet do zařízení a setkávat se tam s ostatními lidmi s podobnými problémy.
Oblast prostředí
Oblast prostředí zahrnuje problematiku spokojenosti s vlastním bydlení, finanční situací, přístupu k informacím, příležitostmi pro rozvíjení zájmů, dostupností zdravotní péče a dopravou. Při otázkách, jaký vliv má služba sociální rehabilitace právě na tyto jednotlivé oblasti, se odpovědi často lišily. Některé uvedené podoblasti nebyly klienty zmíněny vůbec, v jiných naopak podporu služby vnímají všichni respondenti.
Souvislost služby se spokojeností s vlastním bydlením uvedli hned dva dotazovaní, a to v pomoci s nalezením nového bytu. Respondentka A hovořila o tom, že byla několik let hospitalizovaná v psychiatrické nemocnici. Do Fokusu začala docházet ještě během pobytu tam a díky tomu mohla jezdit na víkendy domů za rodinou. Ovšem vzhledem k nevyhovujícím podmínkám se k rodičům nemohla vrátit natrvalo. V rámci služby sociální rehabilitace se tak společně zaměřili na hledání bydlení.
A: „Fokus mi pomohl k bytečku. Že vlastně se mnou došli na ten úřad a pomohli mi to vyjednat a šli se tam se mnou podívat. A byli vlastně vždycky se mnou. Díky tomu
mě vlastně i možná pustili domů, že jsem měla kam jít, že to bylo jako taky důležitý, abych měla to zázemí.“
Respondent D byl v podobné situaci: Zařídili mi tohleto bydlení, bezbariérový, za to jsem jim hodně vděčnej jako. Tam, co jsem bydlel, to bylo ve druhým zvýšeným podlaží, to bylo šílený se tam vydrápat jako jo. Jako když mi bylo dobře, tak to šlo, ale někdy jsem se třeba tejden nemohl dostat z bytu.“
V rámci materiálního zajištění je také důležité poznamenat, že všichni uvedení respondenti pobírají invalidní důchod 3. stupně. Přesto v otázce spokojenosti se svou finanční situací odpovídali vesměs kladně. Zároveň několik respondentů uvedlo, že si k důchodu přivydělávají brigádami, jedna klientka dokonce dostala nabídku pracovat na částečný úvazek ve Fokusu jako peer konzultantka. Vliv služby na zvýšení kvality života v této oblasti lze z následujících výpovědí odvodit ve většině případech.
A: „Já jsem zatím spokojená. Teď teda jsou větší výdaje, když jsem doma, ale našla jsem si nějakou domácí práci, tak si snad něco přivydělám.“
B: „Jo, jsem spokojená. Jako já nepracuju, protože já mám trojku, jako invalidku, tak mi to neumožňuje, abych si vydělávala. Ale beru k tomu peníze na bydlení, jako příspěvek, to mi pomohly holky z Fokusu, že to se mnou vyplnily a došly tam se mnou na ten úřad. Teď už si to zařizuju sama.“ přivydělám těma letákama, takže si nestěžuju no.“
Dva klienti také uvedli přínos služby v oblasti dostupnosti informací, ať už v poskytování nejrůznějších informací v rámci sociálního poradenství a nácviku práce na počítači, tak také možnosti využívat počítač a internet přímo v zařízení a vyhledávat si informace samostatně.
B: „Tady mi třeba poraděj, když něco nevím, třeba dávky a tak. Jendou za dva tejdny se tady učím na počítači, třeba jak si najít nějakej recept nebo třeba autobus. A třeba internetový bankovnictví jsem si tady založila, a pomáhaj mi třeba zaplatit něco,
co třeba neumím zaplatit přes účet. Dřív to dělal manžel všechno a tady mně pomáhá terapeutka, abych to zvládla sama“
E: „Dostupnost informací tady je stoprocentní. Tady je počítač a internet, takže když něco potřebuju, tak si to najdu, v tom není problém. To teda kvituju, že tady je ten internet, to mám rád takhle no.“
Někteří klienti také zmínili podporu služby v poskytování možností pro rozvíjení zájmů:
E: „A co týče příležitostí pro rozvíjení zájmů, no tak to určitě mi tady nabízej, že jo.
Se jako zabýváme různýma aktivitama, který mě bavěj, že jo. Tak nejvíc rád jsem za ty přednášky, který tady můžu vytvářet, že jo. Pro klienty, to mě velice baví, no.
A díky službě jsem se taky podíval do ciziny, a to do polských termálních lázní Cieplice a potom jsme byli v Německu na tropickém ostrově. Já jsem před tím byl s tím cestováním na štíru no, v tomhletom mi to teda pomohlo no.“
D: Ve Fokusu dělám hodně věcí. Tam mě to baví, tam jsem mezi lidma, nejsem sám, že jo. Pletu košíky nebo jiný věci, který mě bavěj. To je jedno, co dělám, hlavně když na mě nikdo nepospíchá a dělám podle svých schopností, což tam jako funguje úplně perfektně.“
Z daných výpovědí můžeme odvodit celou řadu intervencí, ve kterých sociální rehabilitace v této oblasti svým klientům pomáhá, a je tedy zřejmé, že její vliv na vnímání kvality života je v oblasti prostředí nezanedbatelný. Škála těchto intervencí je skutečně široká. Mezi zmiňované patří pomoc se zajištěním bydlení, potřebných dávek, předávání důležitých informací, poskytování příležitostí pro rozvíjení zájmů a mnoho dalších. Tato široká škála možných intervencí služby v důležitých oblastech života klientů může vypovídat mj. o individuálním přístupu k potřebám jednotlivých klientů.
6 Diskuze
Subjektivní hodnocení kvality života bylo pro účely výzkumného šetření rozděleno do čtyřech oblastí dle měřícího nástroje Světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF. Těmito oblastmi jsou fyzické zdraví, psychické zdraví, sociální vztahy a oblast prostředí. V první části výzkumného šetření pomocí uvedeného dotazníku jsme hledali odpověď na otázku, zda se nějak změnila subjektivně vnímaná kvalita života uživatelů služby sociální rehabilitace po roce jejího užívání.
Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že kvalita života se téměř ve všech výše zmíněných oblastech zvýšila u všech respondentů, u některých velmi výrazně.
V celkovém zhodnocení se navíc ukázalo, že rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou minimální. Největší změny v subjektivním prožívání kvality svého života vnímají respondenti v oblastech psychického zdraví a prostředí, nejmenší naopak v oblasti sociálních vztahů. Jaký podíl na tom má služba sociální rehabilitace jsme se pokusili zjistit prostřednictvím druhé části výzkumného šetření, která probíhala formou polostrukturovaných rozhovorů.
V rámci těchto rozhovorů byly respondentům postupně položeny otázky na jejich vnímání přínosu služby v konkrétních oblastech. Z jednotlivých odpovědí vyplývá, že sami respondenti vnímají vliv služby na kvalitu svého života jako zásadní. V oblasti fyzického zdraví většina respondentů hodnotí velmi kladně pravidelný režim a fyzickou aktivitu. V souvislosti se zlepšením psychického zdraví respondenti vnímají za přínosnou řadu intervencí, ve kterých jim pracovníci zařízení poskytují podporu v mnoha rozdílných oblastech života – od podpory v jednání na úřadech, pomoci se zajištěním bydlení po pomoc se zvedáním sebevědomí a posilováním silných stránek.
Pro většinu respondentů je také důležitý kontakt s ostatními lidmi, který jim pomáhá na své problémy zapomenout. Ačkoliv se oblast sociálních vztahů v celkovém zhodnocení dotazníkového šetření změnila ze všech zkoumaných oblastí nejméně, sami respondenti považují vliv služby na tuto oblast za velmi „výrazný“. Tato oblast je dle odpovědí úzce propojena s oblastmi předchozími, zaznívaly zde odpovědi opět na podporu v kontaktu s druhými lidmi, pomoc s nalezením přátel, jeden respondent uvedl, že se v zařízení dokonce seznámil se svou současnou partnerkou. Zároveň se zde v návaznosti na službu objevilo zlepšení vztahů ve vlastní rodině. Poslední zkoumanou oblastí byla oblast prostředí, ve které respondenti uváděli konkrétní formy
podpory, které považují za důležité. Zde můžeme zmínit například podporu při zajištění bydlení, dále poskytování příležitostí při rozvíjení zájmů, a to např. nabídkou pracovních aktivit v rámci ambulantní služby, výletů, oslav, přednášek atp.
V souvislosti s podporou služby zde byl patrný i význam v oblasti materiálního zajištění respondentů a také v dostupnosti důležitých informací v rámci sociálního poradenství.
Na základě těchto poznatků lze tedy shrnout, že kvalita života respondentů oblasti, poruchy soustředění, problémy s vyjadřováním atp., měli respondenti časté problémy s odpovídáním na dotazy. Častým problémem bylo odbíhání od tématu či neporozumění otázkám, proto možná vhodnější metodou by bylo vedení rozhovoru na základě jasně formulovaných konkrétních otázek se zachováním možnosti otázek doplňujících. Vzhledem k velmi širokému vymezení sociální rehabilitace v zákoně a také k uvedeným poskytovaným činnostem v popisu daného zařízení, je také důležité podotknout, že respondenti v rozhovorech zdaleka neuvedli všechny oblasti, ve kterých jim služba sociální rehabilitace pomáhá. Důvodem mohou být jednak chybně vedené
Na základě těchto poznatků lze tedy shrnout, že kvalita života respondentů oblasti, poruchy soustředění, problémy s vyjadřováním atp., měli respondenti časté problémy s odpovídáním na dotazy. Častým problémem bylo odbíhání od tématu či neporozumění otázkám, proto možná vhodnější metodou by bylo vedení rozhovoru na základě jasně formulovaných konkrétních otázek se zachováním možnosti otázek doplňujících. Vzhledem k velmi širokému vymezení sociální rehabilitace v zákoně a také k uvedeným poskytovaným činnostem v popisu daného zařízení, je také důležité podotknout, že respondenti v rozhovorech zdaleka neuvedli všechny oblasti, ve kterých jim služba sociální rehabilitace pomáhá. Důvodem mohou být jednak chybně vedené