Link building, tedy budování zpětných odkazŧ má dva hlavní cíle:
nárŧst přímé návštěvnosti,
zlepšení pozic našich internetových stránek ve vyhledávačích.
Coţ ve výsledku vede ke zvyšování obchodní úspěšnosti webu.
7 Link Building. Dostupné na WWW: http://www.h1.cz/. cit. [2011-03-10]
8 Link Building. Dostupné na WWW: http://www.seosupply.com/link-building/. cit. [2011-03-10]
29
Míří-li odkaz ze stránky A na stránku B, jedná se o zpětný odkaz stránky B. Zpětné odkazy mohou být interní (obě stránky se nacházejí na jednom webu) či externí (kaţdá stránka se nachází na jiném webu).
Aby na naši stránku přicházeli návštěvníci, je nutné budovat externí zpětné odkazy a mimo jiné si tím i budujeme značku. Čím častěji lidé uvidí náš odkaz, tím spíše si nás zapamatují a častěji nás navštíví.
Moderní vyhledávače (Google, Seznam, Yahoo, Jyxo) pracují s tzv. odkazovou popularitou. Zjednodušeně řečeno čím více zpětných odkazŧ stránka má, tím lepších pozic mŧţe ve vyhledávání dosáhnout. Zároveň platí, ţe tyto zpětné odkazy musí být kvalitní, tedy měly by vést z tematicky podobných webŧ.
Ideální zpětný odkaz je výstiţný, v pozitivním kontextu, vede na tematicky podobný web a je umístěn na stránce, kterou navštěvuje stejná cílová skupina.
2.3.4 Link baiting
Pro link baiting se v současnosti nevţil ţádný český překlad. Jedná se o přitaţení pozornosti. Poskytnutí velmi kvalitního, unikátního, uţitečného, aktuálního, případně i kontroverzního či vtipného obsahu našeho webu, na který budou odkazovat jiní (naši návštěvníci) a tím nám budovat síť zpětných odkazŧ.
Je však nutné si uvědomit, ţe link baiting je mŧţe být drahý, nemusí být dostatečně efektivní a je značně limitovaný (stejné metody mŧţe pouţívat i konkurence).
Linkbaiting sám o sobě nemusí pracovat pouze s textovým obsahem, uţivatelé rádi odkazují na flashové hry, multimediální obsah či uţitečné online nástroje.9
9 Link baiting. Dostupné na WWW: http://www.acomware.cz/clanky/slovnik/e-shopy/linkbaiting.aspx [cit 2011-03-17]
30
Internetové vyhledávače hrají v ţivotě návštěvníkŧ webových stánek velkou roli. Je dŧleţité věnovat optimalizaci stránek náleţitou pozornost. Správným vyuţitím obou technik (SEM a SEO), mŧţeme docílit vysoké úspěšnosti webu v souvislosti s počtem návštěv a realizovaných cílŧ.
2.4 Technologie používané na webu
Z hlediska technologií umoţňujících tvorbu webových stránek vynecháme dělení z hlediska „funkčního“ enginu. Tím je myšleno vyuţívání SQL databází, jazykŧ PHP, HTML, CGI, případně Flashe, Javascripu, a dalších méně či více známých technologií.
Tato kapitola se zaměřuje hlavně na technologie týkající se grafické části, moţnosti dynamických úprav a přizpŧsobování se individuálním potřebám daného uţivatele a jeho rozhraní.
Rozmístění základních prvkŧ na stránce se říká layout. Je to jakési schéma, které říká, kde bude umístěna hlavní navigace, drobečková navigace, případné formuláře pro fulltextové vyhledávání a ostatní standardní uţivatelské části daného webu. Navrhnout vhodný layout vyţaduje hodně znalostí a zkušeností, především u velkých webŧ. Omezením jsou zde především pravidla IA (informační architektury). A dŧvodem pro její nedodrţování je volání grafika stránek po větší kreativitě vzhledu stránek.
V základním dělení rozdělujeme layout tabulkový a beztabulkový. K nastavení vzhledu a rozvrţení stránky pouţijeme řady do sebe vnořených tabulek. Představuje nastavení vzhledu a formátu pomocí CSS stylŧ.
2.4.1 Validita zdrojového kódu
Mít validní zdrojový kód bude znamenat, ţe jsou webové stránky přístupné na všech typech počítačŧ - pro zdravé i handicapované lidi, a také na bezdrátových zařízeních, jako jsou mobilní telefony nebo PDA, které mají omezenou velikost displeje. Validní (čistý) zdrojový kód neobsahuje ţádné chyby.
31
Mít validní www stránky není dobré jen pro internetové prohlíţeče, ale také pro vyhledávače. Pokud kód není validní, v nejjednodušším případě to mŧţe znamenat chybné zobrazení stránky, kdy některá část stránky mŧţe překrýt jinou. Takový problém se pak týká všech uţivatelŧ. Většinou je ale toto pravidlo dŧleţité spíše pro interpretaci stránky např. hlasovou čtečkou, která se v nevalidním kódu mŧţe snadno ztratit nebo chybně interpretovat význam. Stejně se pak mŧţe ztratit i vyhledávací robot a stránku chybně zaindexovat nebo nezaindexovat vŧbec.
2.4.2 Tabulkový layout
Jedná se o dnes jiţ nepříliš moderní metodu rozmístění prvkŧ na stránce. Je řešeno pomocí řady i několikrát do sebe vnořených „neviditelných“ tabulek. Je nutné podotknout, ţe tabulky byly navrţeny pro data, ne pro text a podobné informace, jak je tabulkový layout vyuţívá.
Obrázek 2: Tabulkový layout10
10 Tables Inside of Tables. Dostupné na WWW:
http://www.extropia.com/tutorials/web_design/table_in_table.html. [Cit 2011-04-03]
32
Jsou-li pouţívány tabulky k zobrazování tabulkových dat spolu s vhodným zápisem, není na jejich pouţití nic špatného. Hlavní nevýhodou je pomalejší načítání stránek. Prohlíţeč vţdy čeká, neţ mu dorazí tabulka celá. Aţ poté ji začne vykreslovat. Tento neduh je moţné vyřešit více tabulkami pod sebou, které se vykreslí postupně místo jedné velké tabulky zobrazované aţ po celém načtení stránky. Tabulky v dnešní době pouţívají programátoři především tam, kde nemají dostatečné znalosti a zkušenosti tu samou problematiku vyřešit pomocí CSS stylŧ. Tabulky a CSS jsou stejně silné nástroje.
I přes své nevýhody mŧţe tabulkový layout nabídnout podporu napříč internetovými prohlíţeči.
2.4.3 Beztabulkový layout
Je technologicky mladší metoda, vyuţívá k rozmístění prvkŧ na stránce CSS (kaskádové styly). Hlavní výhodou tohoto řešení je moţnost jednoduché změny v jednom souboru.
Stačí změnit velikost jednoho stylu a ten se pak zobrazuje změněn na všech stránkách.
Kód beztabulkových stránek je menší oproti tabulkovému rozvrţení mnohdy aţ o 20%. To pro programátora není aţ tak stěţejní jako moţnost úplné strukturovanosti kódu.
Tabulkový kód se dá sice do určité míry strukturovat, ale sémantiku do tabulek jednoduše nelze dostat. Další výhodou je libovolné pořadí prvku v kódu. Je-li potřeba mít ve zdrojovém kódu stránky text před logem, není to problém. To se dělá hlavně kvŧli vyhledavačŧm, které pod odkazem na stránky zobrazují začátek stránky. Zde je výhodnější mít text místo odkazu na logo. Pomocí beztabulkového layoutu se snáze vytváří plně validní stránky. Avšak naprogramovat webové stránky tak, aby se stejně zobrazovaly ve všech moţných prohlíţečích právě jen pomocí kaskádových stylŧ, je občas velice těţký úkol.
2.4.4 Kaskádové styly (CSS)
Kaskádové styly se nejčastěji označují anglickou zkratkou CSS, coţ v originále znamená Cascading Style Sheets. Jedná se o jazyk pro popis zpŧsobu zobrazení stránek napsaných
33
v jazycích HTML, XHTML, XML. Moţnosti kaskádových stylŧ jsou poměrně široké.
Umoţňují například určit vzhled kaţdého prvku na webové stránce - tedy barvu, velikost, druh fontu atd. Kaskádové styly vlastně představují nějaká pravidla, kterými říkáme v zásadě dvě věci - za prvé kde se mají pouţít a za druhé, co mají ve výsledné stránce ovlivnit. Zapisují se jako soubor pravidel sloţených ze dvou částí. Samotná norma CSS nazývá první část selektorem a druhou část deklarací.
V současné době jiţ existuje CSS3, tedy třetí verze jazyka CSS. Hlavním smyslem je umoţnit návrhářŧm oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury a obsahu.
Některé starší prohlíţeče kaskádové styly nepodporují. Je potřeba počítat s tím, ţe u starších prohlíţečŧ není moţné z kaskádových stylŧ získat nějaký efekt. Styly jsou tedy pouze ignorovány a zobrazená stránka je o tyto styly ochuzena.
2.4.5 Flash a jeho použití
Flash je grafický vektorový program určený především pro interaktivní internetové aplikace, prezentace či hry. Vyznačuje se nízkou velikostí výsledných souborŧ a moţností exportu do spustitelných (*.exe) souborŧ, které jiţ v sobě obsahují přehrávač Flash player, tedy aplikaci nutnou k přehrání souborŧ s programu Flash. Dále je moţný export do souboru *.swf či *.flv, které je moţné přehrávat v internetových prohlíţečích.
Pouţití technologie Flash na celé veřejnosti přístupné webové stránky je v řešeném prostředí nevhodné na celý IS. V části Katalog [3.1.13.1.1] by mohly být prezentovány jednotlivé produkty s vyuţitím této technologie. Část by pak byla kvalitně graficky zpracována, nicméně bez moţnosti indexace vyhledávači.
Nevýhodou takového pouţití je špatná indexace vyhledávači, nepřístupnost všem uţivatelŧm a v neposlední řadě je značně náročnost zpracování takového projektu. Je téměř nutné vytvořit k Flash verzi webu také verzi HTML, která by umoţnila procházení webu vyhledávači, snadnou indexaci obsahu a snadnou moţnost odkazovaní na danou část obsahu webu.
34
Mezi výhody Flashe patří moţnost propojení s databází, dále má Flash vlastní programovací jazyk se spoustou funkcí, které dokáţou minimalizovat velikost výstupního souboru, a dále jsou výsledné aplikace spustitelné na mobilních telefonech.
2.5 Přívětivý web
Přívětivá webová stránka je pouţitelná pro kaţdého uţivatele internetu, nezávisle na jeho schopnostech, znalostech, případně hardwarovém či softwarovém vybavení.
Zakladatel technologie WWW (World Wide Web) a zároveň vedoucí konsorcia W3C Tim Berners-Lee pronesl:
“Síla webu je v jeho univerzalitě. Přístupnost pro každého nezávisle na schopnostech je jeho základní prvek.“[4]
Touto větou by se měl řídit kaţdý tvŧrce webŧ, který chce, aby jeho web fungoval na plný výkon. Tedy, aby se vědomě nepřipravoval o část návštěvníkŧ, kterým není web funkčně přizpŧsoben. Často se setkáváme s dělením na přístupnost, pouţitelnost a aţ poté na přívětivost. Zde však bereme toto vše v jednom s vědomím, ţe cílem je přívětivý web.
Ten musí být samozřejmě přístupný a pouţitelný, dříve neţ mŧţe vŧbec budit dojem přívětivosti.
S touto problematikou se zavadí pojem „bezbariérový web“. Jde o webovou stránku, jeţ neklade svým uţivatelŧm překáţky, které by bránily plnohodnotnému vyuţívání webu.
Dalším dŧleţitým pojmem je „hendikep“. Hendikepem nemusí být, jak by se mohlo zdát, jen onemocnění uţivatele internetu týkající se omezení vjemových funkcí, ať uţ by se jednalo o zrak, sluch případně o nemoţnost vyuţívat některé z komunikačních rozhraní (myš či klávesnici). Hendikepovaným uţivatelem internetu je jakýkoliv člověk, který v danou chvíli nevyuţívá zcela standardní hardware či software. Například u zhlédnutí webové stránky pomocí mobilního telefonu, návštěvník narazí u řady z nich na problémy, které mu znemoţní uskutečnění potřeby, kvŧli které webovou stránku navštívil. Takovéto stránky nelze označit jako uţivatelsky přívětivé [5].
35
Je dŧleţité si uvědomit, ţe bezbariérový web není ţádný nadstandard, ba právě naopak je to návrat k prvotním základŧm při tvorbě webu, na které se v prŧběhu vývoje pomalu ale jistě zapomnělo.
Hlavní výhodou uţivatelsky přívětivého webu je především jeho lepší viditelnost na webu, vyplívající z jeho lepší pouţitelnosti. Přívětivý web je základem pro posilování dobrého jména firmy.
V České republice upravuje vzhled stránek úřadŧ a jiných státních organizací zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy.
2.6 Použitelnost webu
Uţivatelé (návštěvníci) webu se soustředí jen na své potřeby. Pokud se na webu nevyznají, nebo se dokonce ztratí, pŧjdou raději jinam. Mŧţe se stát, ţe zhlédnou jen úvodní stranu a poté odejdou. Je tedy dŧleţité, aby se návštěvníci snadno zorientovali, web se jim pohodlně pouţíval a choval se předvídavě.
Na základě rŧzných prŧzkumŧ a testování [7] vznikla pravidla pouţitelnosti:
Kaţdá stránka odkazuje na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází (kromě sebe sama).
Umístění základních prvkŧ webu (logo, navigace, hlavní nadpis) je konzistentní na všech stránkách webu.
Stránka je vizuálně rozdělena do logických blokŧ. Pro rozlišení dŧleţitých a méně dŧleţitých prvkŧ je pouţita vizuální hierarchie.
Úvodní stránka uţivatele informuje o účelu webu a ukáţe mu, co lze na webu najít.
Na kaţdé stránce musí být uţivateli zřejmé, kde se v rámci webu nachází.
Podle výzkumu světoznámého odborníka na pouţitelnost Jacoba Nielsena jsou mnohá ze základních pravidel pouţitelnosti porušována aţ dvěma třetinami webŧ. Přitom chyby v pouţitelnosti často znamenají, ţe aţ polovina návštěvníkŧ není schopna dokončit svoji
36
objednávku či dohledat poţadovanou informaci. Jen třiceti procentŧm lidí, kteří chtějí na webu nakoupit, se to podaří.11 Pouţitelný web nenutí uţivatele přemýšlet, snadno najde informace a provede poţadovanou akci.
Mezi základní očekávání návštěvníkŧ webu patří umístění určitých prvkŧ v daném místě na stránce.
2.6.1 Logo
Většina uţivatelŧ jej očekává v levém horním rohu stránky. Logo by mělo být odkazem na hlavní stránku webu. Dle testování pouţitelnosti webu12 bylo zjištěno, ţe někteří méně zkušení návštěvníci toto pravidlo neznají. Je tedy vhodné odkázat na hlavní stránku ještě textovým odkazem v navigačním menu, který bude jasně říkat, kam se návštěvník dostane po kliknutí na tento odkaz.
2.6.2 Navigační menu
Uţivatelé očekávají horizontální či vertikální menu. Pro horizontální menu je obvyklá pozice nahoře, vertikální je umístěno v levém sloupci. je nutné se vyhnout dynamickému menu, které se samo schovává, protoţe nebývá spolehlivě a intuitivně řešeno, coţ mnohé uţivatele odradí od dalšího pouţívání webu a ti pak odchází jinam. Navigace musí být konzistentní napříč webem.
11 User Interface Engineering. Dostupné na WWW: http://uie.com. [cit. 2011-04-08]
12 Prokop Marek. Jak se uživatelé vracejí na úvodní stránku webu. Dostupné na WWW:
http://www.sovavsiti.cz/weblog/2004/04/17-back-to-home.html. [cit. 2011-04-10]
37 2.6.3 Vyhledávání
Dle rŧzných prŧzkumŧ13 je typickou pozicí pro umístění vyhledávacího okénka horní část stránky vpravo. Tam by tedy návštěvník měl nalézt formulář, kde zadá svŧj poţadovaný dotaz a zároveň bude jasně viditelné tlačítko, které vyvolá vyhledávací akci. Během zadávání jsou uţivatelŧm pod vyhledávacím formulářem nabízeny nalezené moţnosti z informací, které jiţ zadal.
2.6.4 Drobečková navigace
Drobečková navigace obsahuje odkazy na stránky nadřazené té, na které se právě uţivatel nachází. Pomáhá tím uţivateli, aby zjistil, kde se nachází, a mohl snáze pohybovat po webu. Není sice příliš rozšířená,14 jedná se však o výbornou navigační pomŧcku – hlavně u rozsáhlejších a sloţitějších webŧ. Kvŧli menší rozšířenosti nejsou uţivatelé na drobečkovou navigaci příliš zvyklí, s jejím postupujícím rozšiřováním se pro ně stává stále dŧleţitější.
13 User Interface Engineering. Dostupné na WWW: http://uie.com. [cit. 2011-04-08]
14 Podle WebDesignPractices.com ji pouţívá jen 45 % webŧ.
38
3 Informační systém firmy
Definic IS lze v odborné literatuře nalézt hned několik. Níţe zmíněná však nejlépe popisuje situaci, je v ní totiţ vystiţeno vše podstatné a přitom je stručná:
IS je systém umoţňující komunikaci, zpracování, uchování, sdílení a poskytování informací (dat). Informační systém se skládá z jednotlivých komponent, kterými jsou hardware (technické prostředky), software (programové prostředky), peopleware (lidská sloţka), orgware (organizační prostředky) a reálný svět (okolní prostředí).
Existuje mnoho studií a metodik používaných při tvorbě IS, například:
procesně orientované přístupy (DeMarco, Gane/Sarson – velký dŧraz na DFD),
datově orientované přístupy (Warnier/Orr – rozšíření o stavové diagramy),
kombinace obou metod (tzv. Yourdonova metoda),
strukturované metody (STC, JSP, JSD).
Pro navrţení a správnou tvorbu informačního systému je nutné dodrţet následující body:
úvodní studie,
rozbor zadání,
analytické modelování,
design,
implementace,
zkušební provoz,
nasazení.
39
3.1 Vlastnosti stávajícího IS
Firmou A. B. S. MB, s.r.o. je pouţíván informační systém, jenţ je z dŧvodu postupného a nepříliš plánovaného vývoje rozdělen do dvou na sobě nezávislých částí.
3.1.1 Katalog
První částí je katalog produktŧ slouţící převáţně zákazníkŧm, tedy návštěvníkŧm internetových stránek. Katalog obsahuje většinu základních nabízených produktŧ spolupracujících firem, kompletní ceníky produktŧ a kontaktní informace na firmu.
DO systému je dále moţné zasílat dotazy z jiţ připravených webových formulářŧ, případně je moţné realizovat nezávaznou objednávku produktu, systém však neumoţňuje objednávku více produktŧ současně, ani případné doobjednání doplňkŧ k poţadovanému produktu.
Obrázek 3: Veřejná část původního IS
40 3.1.2 Evidence
Částí druhou je IS pro potřeby firmy. Tento jednoduchý, avšak dlouhou dobu postačující, systém obsahuje databázi skladových produktŧ, evidenci jiţ prodaného zboţí s tříděním na roční zúčtovací období. Slouţí k tvorbě smluv o prodeji a vystavování daňových dokladŧ. Návrh databáze tohoto řešení nebyl optimalizován, vznikají tedy určité problémy (např. duplicitně zadané typy přívěsných vozíkŧ) při zadávání i vyhledávání poţadovaných dat.
Obrázek 4: Neveřejná část původního IS
Mezi další nevýhody starého systému lze zařadit nadbytečnou administrativu, kdy objednávky na zboţí přicházejí sic elektronicky, avšak pouze v emailové formě. Je tedy nutné vše přepisovat do formuláře v systému Evidence.
Jak jiţ bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, systémy jsou nezávislé, coţ značně komplikuje systémové chody ve firmě. S rostoucími prodeji se systém stává nepřehledný a část katalogu ztrácí aktuálnost. V případě naskladnění nových produktŧ se změna neprojeví
41
v části pro zákazníky a je tedy nutné ji provést ještě jednou. IS však neplní i jiné funkce, které jsou firmou poţadovány a přinášely by konkurenční výhodu v daném podnikatelském prostředí.
3.2 Vlastnosti požadovaného IS
Firmou A. B. S. MB, s.r.o. poţadovaný IS by měl mít jednotlivé části propojené. Z dŧvodu práce na více pracovištích je nutné, aby systém byl vhodný pro síťový provoz. Jak ukázala praxe z momentálně pouţívaného systému, značnou výhodu přináší systém řešený internetovou aplikací s databází. Vzhledem k tomu, ţe firma plánuje rozšíření svých sluţeb, systém by jiţ měl být připraven na tato rozšíření.
Hlavní požadavky:
Ucelený informační systém
Katalog produktŧ
Základním poţadavkem je ucelený informační systém umoţňující propojení veřejně přístupného katalogu produktŧ a sluţeb s neveřejným IS. Tento poţadavek přináší značné urychlení informačních tokŧ, aktuálnost obou částí a moţnost snadné identifikace produktu ve vazbě na výrobní číslo (VIN) a jiné identifikační údaje.
42 Katalog produktů
Jak jiţ bylo uvedeno, veřejnou částí je katalog produktŧ a sluţeb. Ten by měl obsahovat kompletní nabídku produktŧ s moţnými doplňky, dále pak odděleně nabídku příslušenství a seznam nabízených sluţeb včetně cen.
Katalog by měl umoţňovat objednání produktŧ či sluţby, konfiguraci vlastní objednávky dle poţadavkŧ. Návštěvníkŧm webu by mělo být poskytnuto maximální mnoţství informací o produktech. Zároveň by se zde měly dát najít informace o pŧjčovně produktŧ včetně cen a dostupnosti jednotlivých produktŧ.
Samozřejmostí je optimalizace pro vyhledávače a přístupnost webu pro široké spektrum návštěvníkŧ. Katalog musí být přehledný, aby se případný návštěvník dobře orientoval a snadno nalezl, co hledá.
Kontaktní formulář
Veřejně přístupný katalog produktŧ by měl obsahovat kontaktní formulář pro odeslání zprávy prodejci. Ten by měl být spjat s kaţdou internetovou stránkou. Napomáháme tak při identifikaci produktu, o který má návštěvním webové stránky zájem. Odesláním formuláře dojde k zaslání dat na emailovou adresu prodávajícího.
Skladový systém
Umoţňuje vedení skladových zásob produktŧ i doplňkŧ včetně nákupních i prodejních cen, datum naskladnění identifikaci jednotlivých typŧ dle VIN. Mezi dŧleţité části systému by měla patřit moţnost exportu dat a tisku skladových zásob u firmy A. B. S. MB, s.r.o.
Systém Skladu by měl umět rozpoznat nedostatečnou zásobu produktŧ a hlásit, které produkty je vhodné objednat, případně i nabídnout moţnost samotnou objednávku realizovat u dodavatele. Systém Skladu by měl evidovat skladové zásoby a na webových stránkách zobrazovat aktuální dostupnost produktu.
Databáze zákazníků
Kompletní záznam o všech zákaznících (tedy konečných odběratelích), obsahuje editaci základních údajŧ jako je doručovací adresa, fakturační adresa, moţnosti změny hesla a
43
případně připsání soukromých poznámek. Další moţností je rozlišení zákazníkŧ na fyzické
případně připsání soukromých poznámek. Další moţností je rozlišení zákazníkŧ na fyzické