TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Ekonomická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2012 Bc. Marek Bureš

Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta

Studijní program: N 6209 – Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: Manažerská informatika

Rozšíření informačního systému ve firmě A. B. S. MB, s.r.o.

Extension of the information system in company A. B. S. MB, s.r.o.

DP-EF-KIN-2012-04

Bc. Marek Bureš

Vedoucí práce: Ing. Petr Weinlich, Ph.D., Katedra informatiky Konzultant: Ing. Jan Kolaja, Katedra aplikované kybernetiky

Počet stran: 92 Počet příloh: 1

Datum odevzdání: 6. 1. 2012

5 Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladŧ, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne 5. ledna 2012 Bc. Marek Bureš

6 Poděkování

Tímto bych rád poděkoval všem, kteří mi pomáhali při vzniku této práce, především Ing. Petru Weinlichovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za jeho trpělivé vedení, ochotu a mnoţství cenných rad a zkušeností.

V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině za celkovou podporu v prŧběhu mého studia a obzvláště své přítelkyni za vytrvalost, toleranci a ochotu.

7 Anotace

Cílem této diplomové práce je zmapování existujících moţností informačních systémŧ pro elektronické podnikání, jejich porovnání z hlediska funkčního i ekonomického a následná realizace rozšíření stávajícího IS pro firmu A. B. S. MB, s.r.o. Teoretická část práce mapuje informační potřeby a specifika v malých a středních podnicích, zabývá se elektronickým podnikáním. Popisuje techniky a moţnosti pro správnou tvorbu a pouţívání informačního systému. V praktické části je popisována realizace poţadovaného IS pro potřeby malé podnikatelské jednotky v oboru prodeje přívěsných vozíkŧ. Výsledná webová aplikace je optimalizována v rámci vyhledávání na internetu.

Klíčová slova

databáze; informační systém (IS); layout; optimalizace; pouţitelnost, přístupnost a přívětivost webu

8 Annotation

The aim of this thesis is to map the existing possibilities of information systems for e-business, comparing them in terms of functional and economic implementation and subsequent expansion of the existing information system for existing company A. B. S. MB, s.r.o. The theoretical part of the paper maps the information needs and specificities of small and medium-sized enterprises engaged in e-business. It describes techniques and options for creation of proper system and usage of the information system.

In the practical part is described the realization of such a system for the needs of small and medium sized company in the field of sales trailers. The resulting web application is optimized for search engines on the Internet.

Key Words

databases, information system (IS), layout, optimization, usability, accessibility and friendliness of the Web

9

Obsah

Obsah ... 9

Seznam zkratek ... 12

Seznam tabulek ... 14

Seznam obrázků ... 15

Úvod... 16

1 Informační potřeby a specifika v malých a středních podnicích ... 17

1.1 Teoretický pohled na malé a střední podniky v ČR ... 17

1.2 Přestavení firmy A. B. S. MB, s.r.o. ... 18

2 Elektronické podnikání ... 19

2.1 Úvod do elektronického podnikání ... 20

2.2 Moţnosti vyuţití elektronické komerce v oboru firmy... 25

2.3 Optimalizace veřejné části IS (SEO a SEM) ... 25

2.3.1 SEM ... 26

2.3.2 SEO ... 26

2.3.3 Link building... 28

2.3.4 Link baiting ... 29

2.4 Technologie pouţívané na webu ... 30

2.4.1 Validita zdrojového kódu ... 30

2.4.2 Tabulkový layout ... 31

2.4.3 Beztabulkový layout ... 32

2.4.4 Kaskádové styly (CSS) ... 32

2.4.5 Flash a jeho pouţití ... 33

2.5 Přívětivý web ... 34

2.6 Pouţitelnost webu ... 35

2.6.1 Logo ... 36

2.6.2 Navigační menu ... 36

10

2.6.3 Vyhledávání ... 37

2.6.4 Drobečková navigace ... 37

3 Informační systém firmy ... 38

3.1 Vlastnosti stávajícího IS ... 39

3.1.1 Katalog ... 39

3.1.2 Evidence ... 40

3.2 Vlastnosti poţadovaného IS ... 41

4 Možnosti dostupné na trhu ... 45

4.1 WAK INTRA ... 45

4.2 xartCMS + internetový obchod ... 46

4.3 BSSHOP ... 47

4.4 Vlastní řešení ... 47

4.5 Technické zhodnocení všech řešení ... 48

4.6 Ekonomické zhodnocení všech řešení ... 48

4.6.1 Ekonomická náročnost moţných řešení ... 49

4.6.2 Hosting ... 50

5 Návrh řešení ... 51

5.1 Analytické modelování ... 51

5.1.1 Databázová úloţiště... 52

5.1.2 Datový model ... 54

5.2 Rozvrţení prvkŧ na stránce (wireframe) ... 59

5.3 Implementace ... 60

5.4 Zkušební provoz ... 61

5.5 Optimalizace řešení v oblasti SEO ... 61

6 Rozšíření informačního systému ... 64

6.1 Návrh databáze ... 64

6.1.1 Popis vytvořeného návrhu databáze ... 65

6.1.2 Zabezpečení databáze ... 70

11

6.1.3 Instalace databáze... 73

6.2 Návrh wireframe ... 74

6.3 Souborová struktura veřejné části ... 75

6.4 Souborová struktura neveřejné části ... 79

6.4.1 Přihlašování do neveřejné části IS ... 80

6.4.2 Tiskové výstupy ... 81

6.5 Příklady dotazŧ SQL ... 81

6.6 Příklady zdrojových kódŧ ... 82

6.6.1 Úprava textŧ pro SEO ... 82

6.6.2 Převod data ... 83

6.6.3 Konfigurace .htaccess ... 83

6.7 Uţivatelské testování ... 84

6.7.1 Hodnocení testery... 85

Závěr ... 86

Seznam použité literatury ... 88

Seznam příloh ... 91 Příloha 1 ... I

12

Seznam zkratek

B2B Obchod mezi obchodníky

B2C Obchod mezi obchodníkem a koncovým zákazníkem B2G Obchod mezi obchodníkem a státním úřadem

CSS Cascading Style Sheets

DB Databáze

DFD Data flow diagram

DIČ Daňové identifikační číslo HTML Hyper Text Markup Language HTTP Hypertext Transfer Protocol IČO Identifikační číslo obchodníka IS Informační systém

JSD Jackson System Development JSP Jackson Structured Programming MSP Malé a střední podnikání

MySQL My Structured Query Language OP Občanský prŧkaz

PHP Profesional Home Pages PPC Pay per click

PSČ poštovní směrovací číslo RČ Rodné číslo

RS Redakční systém

SEM Search Engine Marketing

13 SEO Search Engine Optimization

SQL Dotazovací jazyk pouţívaný pro práci s daty v relačních databázích STC Diagram struktury systému

TP Technický prŧkaz

VIN Vehicle identification number (Výrobní číslo vozidla) XML eXtensible Markup Language

14

Seznam tabulek

Tabulka 1 Porovnání nákladŧ na provoz jednotlivých řešení Tabulka 2 Přehled vybraných hostingŧ a jejich parametrŧ

15

Seznam obrázků

Obrázek 1: Link building ilustrace ... 28

Obrázek 2: Tabulkový layout ... 31

Obrázek 3: Veřejná část pŧvodního IS ... 39

Obrázek 4: Neveřejná část pŧvodního IS ... 40

Obrázek 5: WAK INTRA (funkce) ... 46

Obrázek 6: Porovnání nákladŧ ... 50

Obrázek 7: Vývojové prostředí CASE Studio ... 52

Obrázek 8: Tvorba entity... 55

Obrázek 9: Relace 1:1 ... 56

Obrázek 10: Relace 1:N ... 57

Obrázek 11: Relace M:N ... 57

Obrázek 12: Návrh wireframe (Titulní strána) ... 59

Obrázek 13: Návrh databáze ... 64

Obrázek 14: Entita produkt ... 65

Obrázek 15: Entita značka ... 65

Obrázek 16: Entita typ ... 66

Obrázek 17: Entita sklad ... 66

Obrázek 18: Entita oznaceni ... 67

Obrázek 19: Entita objednavka... 68

Obrázek 20: Entita faktura ... 68

Obrázek 21: Entita zakaznik ... 69

Obrázek 22: Entita adresa ... 69

Obrázek 23: Instalace DB - Prostředí phpMyAdmin ... 74

Obrázek 24: Wireframe pro IS (titulní strana) ... 75

Obrázek 25: Wireframe části kategorie... 78

Obrázek 26: Náhled veřejné části IS ... 84

16

Úvod

Celosvětová síť Internet v posledních letech značně expanduje. Tento rozmach je zajisté díky své sluţbě World Wide Web. V samotných počátcích byly „internetové stránky“

realizovány většinou pouze statickými soubory. Postupem času a vývoje se do popředí dostaly interaktivní webové aplikace, které generují svŧj obsah v reálném čase.

Cílem této diplomové práce je analyzovat veškeré potřeby a poţadavky drobné firmy na informační systém a prŧzkum dostupných řešení. Na základě zpracovaných zjištění je třeba vymezit moţnosti rozšíření s případnou integrací stávajícího IS, dále pak nalezení nejvýhodnější ekonomického i praktického řešení IS pro firmu A. B. S. MB, s.r.o.

Úvodní část práce je zaměřena na vymezení základních pojmŧ dŧleţitých k pochopení problematiky tématu a analyzování potřeb podnikatelské jednotky.

V teoretické části práce jsou nastíněny technické překáţky internetu, především pak ta část, ke které musí moderní tvŧrce stránek při jejich návrhu a realizaci neustále přihlíţet. Značná část je věnována optimalizaci pro vyhledávání s dŧrazem na vhodnost pouţitých technologií, včetně zásad pouţitelného a přívětivého webu.

Oddíly praktické části objasňují problematiku elektronické komerce a moţnosti rozšíření informačního systému včetně analýzy moţných řešení. Následuje prŧzkum trhu s moţnými alternativami poţadovaného řešení.

Závěr práce je zaměřen na zhodnocení všech dostupných řešení a volbu vybrané moţnosti, která firmě přinese nejvyšší uţitek. Dŧleţitým aspektem při výběru je finanční náročnost na počáteční i provozní investice.

17

1 Informační potřeby a specifika v malých a středních podnicích

Informační potřeby ve firmách a institucích jsou přímo závislé na zaměření jejich činnosti, v některých bodech se mohou dosti lišit. Analýza informačních potřeb je dŧleţitá k vytvoření optimálního informačního systému, nikoli přizpŧsobovat informační potřeby určitým informačním systémŧm. Vytvořit konkrétní analýzu vyţaduje dlouhodobější pozorování mechanismŧ uvnitř obchodní jednotky.

1.1 Teoretický pohled na malé a střední podniky v ČR

Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnancŧ, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají pouţít pro stanovení počtu zaměstnancŧ a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku.

Za drobného, malého a středního podnikatele (MSP) se povaţuje subjekt, pokud:

a) zaměstnává méně neţ 250 zaměstnancŧ a

b) jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR

Za malého podnikatele se povaţuje subjekt, pokud:

a) zaměstnává méně neţ 50 zaměstnancŧ a

b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil.

EUR.

Za drobného podnikatele se povaţuje subjekt, pokud:

a) zaměstnává méně neţ 10 zaměstnancŧ a

18

b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil.

EUR.

MSP mají veliký význam, mohou absorbovat značnou část pracovních sil, jichţ se zbavují státní podniky a jiné podniky, které se přizpŧsobují podmínkám trţního prostředí. MSP vytváří nové příleţitosti k získání příjmŧ (vytvoření vlastního podniku s pocitem nezávislosti). Rozvoj nezávislých komerčních podnikŧ vytváří podmínky pro rozvoj konkurence.

1.2 Přestavení firmy A. B. S. MB, s.r.o.

A. B. S. MB, s.r.o. je stabilní společností, která byla zaloţena v roce 1998. Sídlo firmy je v obci Strenice.

Pŧvodně se společnost zabývala zprostředkováním prodeje ojetých osobních či uţitkových automobilŧ, dovozu automobilŧ ze zahraničí, případně i servisem automobilŧ všech značek a typŧ.

V současné době je podnikatelská činnost soustředěna do oblasti prodeje nových přívěsných vozíkŧ za osobní případně nákladní automobily. Společnost je autorizovaným prodejcem čtyř výrobcŧ přívěsŧ v České republice (Agados, INPRO Čáslav, Maro Kralovice, VEZEKO) a usiluje o rozšíření své činnosti o výhradní zastoupení pro Českou republiku u zahraniční společnosti (Privesy Bán). Provozovna pro prodej přívěsných vozíkŧ je v obci Řepov.

Od roku 2007 je dalším zaměřením společnosti poskytování ubytovacích sluţeb v penzionu v obci Debř.

Dle rozdělení MSP je firma A. B. S. MB, s.r.o. drobnou firmou ve velikosti do 10 zaměstnancŧ s aktivy do 2 mil. EUR.

19

2 Elektronické podnikání

Elektronické podnikání (Elektronická komerce či E-komerce) se zabývá vyuţíváním informačních technologií a informačních systémŧ ve všech souvislostech s podnikatelskými činnostmi. Je však nutné si uvědomit, ţe většinu elektronických obchodŧ nelze realizovat plně elektronickou cestou.

Zákazníci v České republice zvolna přicházejí online nakupování na chuť a internetový prodej začíná nabírat na obrátkách. V současné době je v nabídce internetových obchodŧ prakticky jakékoliv běţně dostupné zboţí a není divu, ţe v nabídce jsou i takové poloţky jako například rohlíky.

Většina Evropanŧ vyuţívá internet jako dŧleţitý zdroj informací před plánovaným nákupem. Nejčastěji přitom vyhledávají podrobnosti o spotřební elektronice, zboţí z oblasti kultury, volného času i cestování. Je však zajímavé, ţe velká část nakupujících vyhledává informace o zboţí na internetu, ale samotný prodej uskuteční aţ v kamenném obchodě, případně u stejné firmy, kde byly informace o zboţí nalezeny.

V Evropě je největší procento nákupŧ přes internet v Německu, dále pak ve Velké Británii a Belgii. Mezi nejvíce nakupující patří lidé mladší 35 let, nejméně jich je starších 65 let.

Nakupující upřednostňují platby na dobírku před platbou kartou. Tento zpŧsob je pro zákazníka nejbezpečnějším a zboţí je také nejrychleji doručováno. Ačkoli některé banky umoţňují online platby, velká část obchodníkŧ se o přijaté platbě nedozvídá online.

Toto zpomalení je zpŧsobeno například účetním oddělením, které zpracovává informace se zpoţděním a brzdí tak odeslání zboţí k zákazníkŧm.

Výhod pro nákup na internetu je mnoho. Nakupování je pohodlnější, takţe není problém nakupovat z pohodlí domova. Otevírací doba internetových obchodŧ není ničím omezena, v krátkém čase je moţné o poţadovaném zboţí získat velké mnoţství informací, které by v horším případě ani obsluha v kamenném obchodě nemusela znát a v lepším případě

20

nebyly jen uvedeny u poţadovaného výrobku. V některých případech je moţné pořídit zboţí na internetu levněji neţ v kamenném obchodě.

Mezi nejčastější zboţí, které si zákazníci při online nakupování pořizují, patří elektronika.

Dalšími poloţkami je spotřební zboţí nebo dovolená. V současné době však online nakupovaní odhalují a celkem úspěšně ovládají tzv. skupinové nákupy.

Skupinové nakupování (hromadné nákupy) je zaloţeno na nabídce specializovaných internetových obchodŧ. Nabízejí slevy od 40 do 90% s podmínkou většího mnoţství nakupujících v omezeném časovém období.

Provozovatel internetového obchodu mŧţe nabídnout niţší ceny, nemusí totiţ investovat do prodejních prostor, tak jako je tomu u kamenného obchodu. Takovýto zpŧsob podnikání lze provozovat prakticky kdekoliv, kde je přístup k internetu.

Internet je dostupný stále většímu počtu lidí a tak je velmi pravděpodobné, ţe i internetový prodej bude nadále narŧstat.

2.1 Úvod do elektronického podnikání

Elektronické podnikání má za úkol podporu procesŧ a vztahŧ mezi obchodními partnery, spolupracovníky a koncovými zákazníky uskutečňovaných prostřednictvím elektronických medií. Příkladem elektronického podnikání mŧţe být internetový obchod, online aukční systém a jiné internetové aplikace, které pracují prostřednictvím elektronických medií.

Elektronická komerce má mimo jiné za úkol:

 zvýšení zisku firmy,

 sníţení nákladŧ,

 získání nových zákazníkŧ,

 zvýšení loajality zákazníkŧ,

 nové sluţby a produkty,

 rozvoj distribučních kanálŧ.

21

Základním kritériem pro správné fungování elektronické komerce je online propojení webu a informačního systému. Díky propojení webu a informačního systému mají odběratelé aktualizované informace například o cenách, zásobách na skladu a plnění objednávek.

Výhodou pro obchodní partnery je moţnost přístupu k interním informacím bez nutnosti přímého připojení do informačního systému podniku.

Kritéria elektronického podnikání:

 Transakční mechanismy (zpŧsob uzavírání obchodu)

 Aplikační podpora

 Přidaná hodnota

 Doplňkové sluţby

 Poplatky (transakční, licenční, poplatky za sluţby a reklamu)

 Bezpečnost a dŧvěra

 Podpora spolupráce

V elektronickém podnikání rozlišujeme 3 druhy vztahů mezi subjekty:

 B2B (Business-to-business)

 B2C (Business-to-customer)

 B2G (Business-to-governent)

Toto rozlišení vztahŧ mezi subjekty je jedním z podstatných kritérií i pro rozlišování typŧ aplikací. K tomu pak přistupuje i zpŧsob realizace a organizace těchto vztahŧ.¹

Business-to-business (B2B) je označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi, pro jejich potřeby, které neobsluhují konečné spotřebitele v masovém měřítku. Významným rysem modelu B2B je větší dŧraz na logistiku a zajištění samotného obchodu oproti dŧrazu na získání zákazníka, jako je tomu v případě obchodŧ B2C.²

1 Anna Kultová. E-business. Dostupné na WWW: http://kisk.phil.muni.cz/wiki/E-business. [cit. 2011-01-10]

2 B2B. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/B2B. [cit. 2011-01-12]

22

Business-to-consumer (B2C) je označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi a koncovými zákazníky realizované webovými aplikacemi, virtuálními obchody na Internetu apod. Online obchodování na Internetu, tj.prodej zboţí (ať uţ hmotného či nehmotného) a sluţeb koncovým zákazníkŧm pomocí sluţby World Wide Web.³

Model elektronické komerce B2C

 Inzerce a speciální nabídky zboţí.

 Elektronické katalogy nabízeného zboţí a s nimi spojené vyhledávací sluţby.

 Prezentace nabízeného zboţí fotografiemi nebo rŧznými vizuálními prostředky, další specifikace potřebných parametrŧ a jejich variant, detailní dokumentace produktŧ, atd.

 Poskytování odpovědí na dotazy zákazníka a řešení jeho problémŧ cestou elektronické pošty, diskusních skupin nebo nabídkou odpovědí na tzv. časté dotazy.

 Výběr a uloţení zboţí dle nabídky do virtuálního nákupního košíku, příp. rezervace rŧzných sluţeb (ubytování, letenky, atd.).

 Platby elektronickou cestou pomocí kreditních karet, elektronických šekŧ, digitální hotovostí.

Business-to-government (B2G) je podmnoţinou B2B, bývá označován jako marketing veřejného sektoru (Public Sector Marketing). Zahrnuje marketingové sluţby a produkty poskytované vládě (vládním organizacím, atd.) prostřednictvím technik integrovaných marketingových komunikací jako je: styk s veřejností, agenda a propagace obchodní značky (tzv. branding), marcom, reklama a propagace či sluţby spojené s komunikací po internetu.

3 B2C. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/B2C. [cit. 2011-01-12]

23

Vztahy mezi podnikem a státní správou (finančními úřady, pojištěním, orgány místní správy, atd.), probíhají nejčastěji na bázi výměny strukturovaných dat.⁴

Strategie elektronického obchodu musí odpovídat na otázky očekávaných přínosŧ pro společnost, ochotu zaměstnancŧ pro práci s novými IT, rizik a přínosŧ.

Informační strategie firmy by měla být v souladu s globální strategií, aktivní (reagovat na změny a strategické příleţitosti), obsahovat vize, cíle a hlavní charakteristiky. Dále musí být orientována na obsahovou, organizační, metodickou a technologickou stránku IS.

Další moţností elektronické komerce je její mobilní verze, tedy mobilní komerce mířena na mobilní zařízení (telefony).

Mobilní komerce přináší několik výhod:

 Nezávislost na místě,

 dosaţitelnost.

 ekonomická dostupnost a jednoduchost,

 okamţitý provoz,

 jednoznačná identifikace,

 vyšší úroveň personalizace,

 lokalizace partnerŧ.

4 B2G. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/B2G. [cit. 2011-01-12]

24 Nevýhody mobilní komerce:

 Velikost displeje a jeho rozlišení,

 komplikované ovládání,

 jazyková lokalizace,

 velká variabilita technologických platforem,

 rychlost připojení,

 slabé baterie v mobilních zařízeních.

Se zvyšujícím se mnoţstvím tabletŧ podporujících připojení k internetu a rozvojem

„chytrých“ telefonŧ však nevýhody mobilního marketingu ubývají. Tablety jiţ v současné době mají dostatečné rozlišení displeje a kvalitní baterie. Postupem času také výrobci zařízení začínají preferovat jen určitá řešení, dochází tak k utřídění technologických platforem. S výhledem do budoucnosti nevýhody mobilního marketingu téměř vymizí.

Mobilním marketingem se rozumí část marketingu se zaměřením na mobilní zařízení (telefony, tablety aj.). Tedy přenosná zařízení, která jsou schopna bezdrátově (převáţně telefonní síť) komunikovat.

Mobilní marketing:

 SMS kampaně,

 mobilní hry,

 multimédia,

 augmentová realita,

 databáze,

 alternativní mobilní kampaně (bluetooth point).

25

2.2 Možnosti využití elektronické komerce v oboru firmy

Vyuţití elektronické komerce v podnikatelském prostředí firmy přináší nespornou řadu výhod od usnadnění informačních tokŧ v podnikatelské jednotce aţ po oslovení velkého mnoţství klientŧ bez omezení geografického umístění či pracovní doby.

2.3 Optimalizace veřejné části IS (SEO a SEM)

Celý ţivot lidé hledají informace a právě s příchodem internetu se hledání stalo téměř kaţdodenní součástí kaţdého z nás. Vyhledávání na internetu je velice snadné a jistě poţadované informace získáme rychle a s vynaloţením minimálního úsilí.

V počátku internetu bylo vyhledávání řešeno formou katalogŧ (některé existují a vznikají i dnes), kde se majitel stránky musel registrovat a přiřadit svŧj web do kategorie, ke které daný web spadal. A právě řazení v těchto katalozích bylo problémem. Řazení mohlo být řešeno rŧznými zpŧsoby (např. podle data přidání, podle kvality a v neposlední řadě zaplacením pozice v katalogu) a weby s kvalitními informacemi nemusely v tomto seznamu zobrazených odkazŧ být mezi prvními.

Proč být mezi prvními? Protoţe ze statistik přístupŧ na weby vyplývá, ţe lidé nejčastěji navštěvují stránky, které jsou při vyhledávání poţadovaných informací zobrazeny na předních příčkách.⁵

A právě kvalita webu a informací na něm jsou klíčovými vlastnostmi dobrého webu.

Poskytovatel sluţby chce mít spokojeného návštěvníka a návštěvník chce kvalitní a přesné informace v nejniţším moţném čase a s minimálním vynaloţeným úsilím. Proto vznikají vyhledávací roboti, kteří prochází obsah Internetu, indexují obsah jednotlivých webŧ a snaţí se hodnotit kvalitu informací na daném webu.

5 Content vs. SEO. Dostupné z WWW: http://www.seobook.com/content-vs-seo. [cit. 2011-01-22]

26 2.3.1 SEM

Zkratka SEM (Search Engine Marketing) a její anglický název se dá vysvětlit pojmem marketing ve vyhledávačích. Je nástrojem, který nevyţaduje úpravy zdrojového kódu na webové stránce inzerenta. Výsledky úspěchu pak závisí na finančních moţnostech, které chce inzerent do reklamy vloţit a schopnosti sestavit dobře cílenou reklamu. Jak jiţ bylo uvedeno, jedná se o placenou formu propagace. Nejčastěji se k tomu pouţívá model PPC (Pay-per-Click), tedy platba za kliknutí. Zpravidla je klikáno na textový odkaz, případně grafický či textový banner.

Nejčastěji je tento nástroj pouţíván k zakoupení prvních pozic ve vyhledávačích, případně na placené výpisy katalogŧ.

Hodnocení úspěchu vyuţití SEM je velice snadné, hlavním ukazatelem je návštěvnost webu. Dalším moţným parametrem je čas strávený na inzerovaném webu. Pokud návštěvník na stránce stráví velice krátký čas, nedostal tedy poţadované informace a reklamní kampaň nebyla dobře vedena. V případě delšího setrvání na stránce je předpokládáno, ţe daný web návštěvníka zaujal a našel zde poţadovanou informaci.

Tento nástroj je v dnešní době jedním z nejefektivnějších, ale také nejdraţších forem online reklamy.

2.3.2 SEO

SEO (Search Engine Optimization) v českém pojetí optimalizace webu pro vyhledávače je metoda, kterou vytváříme a upravujeme zdrojový kód webu tak, aby náš web byl na předních příčkách ve vyhledávačích. A ačkoliv jsou vyhledávače jen stroje, jejich tvŧrci se snaţí o to, aby návštěvníci dostávali kvalitní odpovědi na své dotazy. Optimalizace je tedy dělána pro návštěvníka webu tak, aby web obsahoval poţadované informace, byl přehledný a srozumitelný.

27

Etické optimalizace⁶ dosáhneme kvalitním a unikátním obsahem. Dále je potřeba psát web sémanticky a syntakticky správně, vyuţívat tagy (h1, em string a další) tam, kde mají opravdu být, pouţívat titulky stránky, nadpisy, popisky, oddíly (title, alt, atd.). V neposlední řadě je doporučováno pouţívat krátkou a neměnnou URL adresu. Jako další pozitivní body mŧţeme zmínit pouţívání adresy webu s www nebo bez www, ale vţdy jen jednu variantu. Dŧleţité je také budování zpětných odkazŧ, správné pouţívání souboru robots.txt a vyuţívání metatagŧ keywords a description.

Neetickou optimalizací je SPAM, oklamání robotŧ (robotŧm je podstrčen jiný obsah neţ návštěvníkŧm), skrytý text (text, který robot přečte, ale návštěvníkŧm je ukryt) či link farmy. Vyhledávače jsou schopny tyto techniky odhalit a následně daný web penalizovat horší pozicí ve vyhledávání.

Mimo tyto etické či neetické metody je doporučováno nepouţívat rámce. Velice dŧleţitým faktorem v souvislosti s metodou SEO je zajištění indexace kompletního obsahu webu, nikoliv jen úvodní stránky. Hledané informace většinou nebývají na úvodní stránce, ale aţ na nějaké vnořené.

Je tedy vhodné generovat tzv. mapy webu, kde jsou organizovaně uvedeny veškeré podstránky, které web obsahuje.

Vyhledávače upravují své algoritmy o jakési váhy. Menší váhu získává text odkazŧ a větší celková "autorita" webu resp. domény. Nejedná se tak o nic překvapujícího, spíše o logické pokračování procesu zvyšování odolnosti algoritmu vyhledávačŧ proti spamu a nekalým praktikám.

Výhodnější je se pomocí malých a postupných úprav prokousávat o pozice ve vyhledávačích výše neţ se pomocí jedné velké změny rychle dostat nahoru, kde zpravidla stránka setrvá jen krátce a následuje propad.

6 Bruce Clay. SEO Code of Ethics. Dostupné na WWW: http://www.bruceclay.com/web_ethics.htm [cit. 2011-02-20]

28 2.3.3 Link building

Link building je jednou z nejdŧleţitějších částí optimalizace pro vyhledávače. Je tedy součástí SEO a dal by se jinak vyjádřit také jako webová obdoba public relations. Zatímco public relations mají za cíl, aby se o nás co nejvíce mluvilo či psalo, cílem link buildingu je, aby se na naše stránky co nejvíce odkazovalo.⁷

Obrázek 1: Link building ilustrace⁸

Link building, tedy budování zpětných odkazŧ má dva hlavní cíle:

 nárŧst přímé návštěvnosti,

 zlepšení pozic našich internetových stránek ve vyhledávačích.

Coţ ve výsledku vede ke zvyšování obchodní úspěšnosti webu.

7 Link Building. Dostupné na WWW: http://www.h1.cz/. cit. [2011-03-10]

8 Link Building. Dostupné na WWW: http://www.seosupply.com/link-building/. cit. [2011-03-10]

29

Míří-li odkaz ze stránky A na stránku B, jedná se o zpětný odkaz stránky B. Zpětné odkazy mohou být interní (obě stránky se nacházejí na jednom webu) či externí (kaţdá stránka se nachází na jiném webu).

Aby na naši stránku přicházeli návštěvníci, je nutné budovat externí zpětné odkazy a mimo jiné si tím i budujeme značku. Čím častěji lidé uvidí náš odkaz, tím spíše si nás zapamatují a častěji nás navštíví.

Moderní vyhledávače (Google, Seznam, Yahoo, Jyxo) pracují s tzv. odkazovou popularitou. Zjednodušeně řečeno čím více zpětných odkazŧ stránka má, tím lepších pozic mŧţe ve vyhledávání dosáhnout. Zároveň platí, ţe tyto zpětné odkazy musí být kvalitní, tedy měly by vést z tematicky podobných webŧ.

Ideální zpětný odkaz je výstiţný, v pozitivním kontextu, vede na tematicky podobný web a je umístěn na stránce, kterou navštěvuje stejná cílová skupina.

2.3.4 Link baiting

Pro link baiting se v současnosti nevţil ţádný český překlad. Jedná se o přitaţení pozornosti. Poskytnutí velmi kvalitního, unikátního, uţitečného, aktuálního, případně i kontroverzního či vtipného obsahu našeho webu, na který budou odkazovat jiní (naši návštěvníci) a tím nám budovat síť zpětných odkazŧ.

Je však nutné si uvědomit, ţe link baiting je mŧţe být drahý, nemusí být dostatečně efektivní a je značně limitovaný (stejné metody mŧţe pouţívat i konkurence).

Linkbaiting sám o sobě nemusí pracovat pouze s textovým obsahem, uţivatelé rádi odkazují na flashové hry, multimediální obsah či uţitečné online nástroje.⁹

9 Link baiting. Dostupné na WWW: http://www.acomware.cz/clanky/slovnik/e-shopy/linkbaiting.aspx [cit 2011-03-17]

30

Internetové vyhledávače hrají v ţivotě návštěvníkŧ webových stánek velkou roli. Je dŧleţité věnovat optimalizaci stránek náleţitou pozornost. Správným vyuţitím obou technik (SEM a SEO), mŧţeme docílit vysoké úspěšnosti webu v souvislosti s počtem návštěv a realizovaných cílŧ.

2.4 Technologie používané na webu

Z hlediska technologií umoţňujících tvorbu webových stránek vynecháme dělení z hlediska „funkčního“ enginu. Tím je myšleno vyuţívání SQL databází, jazykŧ PHP, HTML, CGI, případně Flashe, Javascripu, a dalších méně či více známých technologií.

Tato kapitola se zaměřuje hlavně na technologie týkající se grafické části, moţnosti dynamických úprav a přizpŧsobování se individuálním potřebám daného uţivatele a jeho rozhraní.

Rozmístění základních prvkŧ na stránce se říká layout. Je to jakési schéma, které říká, kde bude umístěna hlavní navigace, drobečková navigace, případné formuláře pro fulltextové vyhledávání a ostatní standardní uţivatelské části daného webu. Navrhnout vhodný layout vyţaduje hodně znalostí a zkušeností, především u velkých webŧ. Omezením jsou zde především pravidla IA (informační architektury). A dŧvodem pro její nedodrţování je volání grafika stránek po větší kreativitě vzhledu stránek.

V základním dělení rozdělujeme layout tabulkový a beztabulkový. K nastavení vzhledu a rozvrţení stránky pouţijeme řady do sebe vnořených tabulek. Představuje nastavení vzhledu a formátu pomocí CSS stylŧ.

2.4.1 Validita zdrojového kódu

Mít validní zdrojový kód bude znamenat, ţe jsou webové stránky přístupné na všech typech počítačŧ - pro zdravé i handicapované lidi, a také na bezdrátových zařízeních, jako jsou mobilní telefony nebo PDA, které mají omezenou velikost displeje. Validní (čistý) zdrojový kód neobsahuje ţádné chyby.

31

Mít validní www stránky není dobré jen pro internetové prohlíţeče, ale také pro vyhledávače. Pokud kód není validní, v nejjednodušším případě to mŧţe znamenat chybné zobrazení stránky, kdy některá část stránky mŧţe překrýt jinou. Takový problém se pak týká všech uţivatelŧ. Většinou je ale toto pravidlo dŧleţité spíše pro interpretaci stránky např. hlasovou čtečkou, která se v nevalidním kódu mŧţe snadno ztratit nebo chybně interpretovat význam. Stejně se pak mŧţe ztratit i vyhledávací robot a stránku chybně zaindexovat nebo nezaindexovat vŧbec.

2.4.2 Tabulkový layout

Jedná se o dnes jiţ nepříliš moderní metodu rozmístění prvkŧ na stránce. Je řešeno pomocí řady i několikrát do sebe vnořených „neviditelných“ tabulek. Je nutné podotknout, ţe tabulky byly navrţeny pro data, ne pro text a podobné informace, jak je tabulkový layout vyuţívá.

Obrázek 2: Tabulkový layout¹⁰

10 Tables Inside of Tables. Dostupné na WWW:

http://www.extropia.com/tutorials/web_design/table_in_table.html. [Cit 2011-04-03]

32

Jsou-li pouţívány tabulky k zobrazování tabulkových dat spolu s vhodným zápisem, není na jejich pouţití nic špatného. Hlavní nevýhodou je pomalejší načítání stránek. Prohlíţeč vţdy čeká, neţ mu dorazí tabulka celá. Aţ poté ji začne vykreslovat. Tento neduh je moţné vyřešit více tabulkami pod sebou, které se vykreslí postupně místo jedné velké tabulky zobrazované aţ po celém načtení stránky. Tabulky v dnešní době pouţívají programátoři především tam, kde nemají dostatečné znalosti a zkušenosti tu samou problematiku vyřešit pomocí CSS stylŧ. Tabulky a CSS jsou stejně silné nástroje.

I přes své nevýhody mŧţe tabulkový layout nabídnout podporu napříč internetovými prohlíţeči.

2.4.3 Beztabulkový layout

Je technologicky mladší metoda, vyuţívá k rozmístění prvkŧ na stránce CSS (kaskádové styly). Hlavní výhodou tohoto řešení je moţnost jednoduché změny v jednom souboru.

Stačí změnit velikost jednoho stylu a ten se pak zobrazuje změněn na všech stránkách.

Kód beztabulkových stránek je menší oproti tabulkovému rozvrţení mnohdy aţ o 20%. To pro programátora není aţ tak stěţejní jako moţnost úplné strukturovanosti kódu.

Tabulkový kód se dá sice do určité míry strukturovat, ale sémantiku do tabulek jednoduše nelze dostat. Další výhodou je libovolné pořadí prvku v kódu. Je-li potřeba mít ve zdrojovém kódu stránky text před logem, není to problém. To se dělá hlavně kvŧli vyhledavačŧm, které pod odkazem na stránky zobrazují začátek stránky. Zde je výhodnější mít text místo odkazu na logo. Pomocí beztabulkového layoutu se snáze vytváří plně validní stránky. Avšak naprogramovat webové stránky tak, aby se stejně zobrazovaly ve všech moţných prohlíţečích právě jen pomocí kaskádových stylŧ, je občas velice těţký úkol.

2.4.4 Kaskádové styly (CSS)

Kaskádové styly se nejčastěji označují anglickou zkratkou CSS, coţ v originále znamená Cascading Style Sheets. Jedná se o jazyk pro popis zpŧsobu zobrazení stránek napsaných

33

v jazycích HTML, XHTML, XML. Moţnosti kaskádových stylŧ jsou poměrně široké.

Umoţňují například určit vzhled kaţdého prvku na webové stránce - tedy barvu, velikost, druh fontu atd. Kaskádové styly vlastně představují nějaká pravidla, kterými říkáme v zásadě dvě věci - za prvé kde se mají pouţít a za druhé, co mají ve výsledné stránce ovlivnit. Zapisují se jako soubor pravidel sloţených ze dvou částí. Samotná norma CSS nazývá první část selektorem a druhou část deklarací.

V současné době jiţ existuje CSS3, tedy třetí verze jazyka CSS. Hlavním smyslem je umoţnit návrhářŧm oddělit vzhled dokumentu od jeho struktury a obsahu.

Některé starší prohlíţeče kaskádové styly nepodporují. Je potřeba počítat s tím, ţe u starších prohlíţečŧ není moţné z kaskádových stylŧ získat nějaký efekt. Styly jsou tedy pouze ignorovány a zobrazená stránka je o tyto styly ochuzena.

2.4.5 Flash a jeho použití

Flash je grafický vektorový program určený především pro interaktivní internetové aplikace, prezentace či hry. Vyznačuje se nízkou velikostí výsledných souborŧ a moţností exportu do spustitelných (*.exe) souborŧ, které jiţ v sobě obsahují přehrávač Flash player, tedy aplikaci nutnou k přehrání souborŧ s programu Flash. Dále je moţný export do souboru *.swf či *.flv, které je moţné přehrávat v internetových prohlíţečích.

Pouţití technologie Flash na celé veřejnosti přístupné webové stránky je v řešeném prostředí nevhodné na celý IS. V části Katalog [3.1.13.1.1] by mohly být prezentovány jednotlivé produkty s vyuţitím této technologie. Část by pak byla kvalitně graficky zpracována, nicméně bez moţnosti indexace vyhledávači.

Nevýhodou takového pouţití je špatná indexace vyhledávači, nepřístupnost všem uţivatelŧm a v neposlední řadě je značně náročnost zpracování takového projektu. Je téměř nutné vytvořit k Flash verzi webu také verzi HTML, která by umoţnila procházení webu vyhledávači, snadnou indexaci obsahu a snadnou moţnost odkazovaní na danou část obsahu webu.

34

Mezi výhody Flashe patří moţnost propojení s databází, dále má Flash vlastní programovací jazyk se spoustou funkcí, které dokáţou minimalizovat velikost výstupního souboru, a dále jsou výsledné aplikace spustitelné na mobilních telefonech.

2.5 Přívětivý web

Přívětivá webová stránka je pouţitelná pro kaţdého uţivatele internetu, nezávisle na jeho schopnostech, znalostech, případně hardwarovém či softwarovém vybavení.

Zakladatel technologie WWW (World Wide Web) a zároveň vedoucí konsorcia W3C Tim Berners-Lee pronesl:

“Síla webu je v jeho univerzalitě. Přístupnost pro každého nezávisle na schopnostech je jeho základní prvek.“[4]

Touto větou by se měl řídit kaţdý tvŧrce webŧ, který chce, aby jeho web fungoval na plný výkon. Tedy, aby se vědomě nepřipravoval o část návštěvníkŧ, kterým není web funkčně přizpŧsoben. Často se setkáváme s dělením na přístupnost, pouţitelnost a aţ poté na přívětivost. Zde však bereme toto vše v jednom s vědomím, ţe cílem je přívětivý web.

Ten musí být samozřejmě přístupný a pouţitelný, dříve neţ mŧţe vŧbec budit dojem přívětivosti.

S touto problematikou se zavadí pojem „bezbariérový web“. Jde o webovou stránku, jeţ neklade svým uţivatelŧm překáţky, které by bránily plnohodnotnému vyuţívání webu.

Dalším dŧleţitým pojmem je „hendikep“. Hendikepem nemusí být, jak by se mohlo zdát, jen onemocnění uţivatele internetu týkající se omezení vjemových funkcí, ať uţ by se jednalo o zrak, sluch případně o nemoţnost vyuţívat některé z komunikačních rozhraní (myš či klávesnici). Hendikepovaným uţivatelem internetu je jakýkoliv člověk, který v danou chvíli nevyuţívá zcela standardní hardware či software. Například u zhlédnutí webové stránky pomocí mobilního telefonu, návštěvník narazí u řady z nich na problémy, které mu znemoţní uskutečnění potřeby, kvŧli které webovou stránku navštívil. Takovéto stránky nelze označit jako uţivatelsky přívětivé [5].

35

Je dŧleţité si uvědomit, ţe bezbariérový web není ţádný nadstandard, ba právě naopak je to návrat k prvotním základŧm při tvorbě webu, na které se v prŧběhu vývoje pomalu ale jistě zapomnělo.

Hlavní výhodou uţivatelsky přívětivého webu je především jeho lepší viditelnost na webu, vyplívající z jeho lepší pouţitelnosti. Přívětivý web je základem pro posilování dobrého jména firmy.

V České republice upravuje vzhled stránek úřadŧ a jiných státních organizací zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy.

2.6 Použitelnost webu

Uţivatelé (návštěvníci) webu se soustředí jen na své potřeby. Pokud se na webu nevyznají, nebo se dokonce ztratí, pŧjdou raději jinam. Mŧţe se stát, ţe zhlédnou jen úvodní stranu a poté odejdou. Je tedy dŧleţité, aby se návštěvníci snadno zorientovali, web se jim pohodlně pouţíval a choval se předvídavě.

Na základě rŧzných prŧzkumŧ a testování [7] vznikla pravidla pouţitelnosti:

 Kaţdá stránka odkazuje na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází (kromě sebe sama).

 Umístění základních prvkŧ webu (logo, navigace, hlavní nadpis) je konzistentní na všech stránkách webu.

 Stránka je vizuálně rozdělena do logických blokŧ. Pro rozlišení dŧleţitých a méně dŧleţitých prvkŧ je pouţita vizuální hierarchie.

 Úvodní stránka uţivatele informuje o účelu webu a ukáţe mu, co lze na webu najít.

 Na kaţdé stránce musí být uţivateli zřejmé, kde se v rámci webu nachází.

Podle výzkumu světoznámého odborníka na pouţitelnost Jacoba Nielsena jsou mnohá ze základních pravidel pouţitelnosti porušována aţ dvěma třetinami webŧ. Přitom chyby v pouţitelnosti často znamenají, ţe aţ polovina návštěvníkŧ není schopna dokončit svoji

36

objednávku či dohledat poţadovanou informaci. Jen třiceti procentŧm lidí, kteří chtějí na webu nakoupit, se to podaří.¹¹ Pouţitelný web nenutí uţivatele přemýšlet, snadno najde informace a provede poţadovanou akci.

Mezi základní očekávání návštěvníkŧ webu patří umístění určitých prvkŧ v daném místě na stránce.

2.6.1 Logo

Většina uţivatelŧ jej očekává v levém horním rohu stránky. Logo by mělo být odkazem na hlavní stránku webu. Dle testování pouţitelnosti webu¹² bylo zjištěno, ţe někteří méně zkušení návštěvníci toto pravidlo neznají. Je tedy vhodné odkázat na hlavní stránku ještě textovým odkazem v navigačním menu, který bude jasně říkat, kam se návštěvník dostane po kliknutí na tento odkaz.

2.6.2 Navigační menu

Uţivatelé očekávají horizontální či vertikální menu. Pro horizontální menu je obvyklá pozice nahoře, vertikální je umístěno v levém sloupci. je nutné se vyhnout dynamickému menu, které se samo schovává, protoţe nebývá spolehlivě a intuitivně řešeno, coţ mnohé uţivatele odradí od dalšího pouţívání webu a ti pak odchází jinam. Navigace musí být konzistentní napříč webem.

11 User Interface Engineering. Dostupné na WWW: http://uie.com. [cit. 2011-04-08]

12 Prokop Marek. Jak se uživatelé vracejí na úvodní stránku webu. Dostupné na WWW:

http://www.sovavsiti.cz/weblog/2004/04/17-back-to-home.html. [cit. 2011-04-10]

37 2.6.3 Vyhledávání

Dle rŧzných prŧzkumŧ¹³ je typickou pozicí pro umístění vyhledávacího okénka horní část stránky vpravo. Tam by tedy návštěvník měl nalézt formulář, kde zadá svŧj poţadovaný dotaz a zároveň bude jasně viditelné tlačítko, které vyvolá vyhledávací akci. Během zadávání jsou uţivatelŧm pod vyhledávacím formulářem nabízeny nalezené moţnosti z informací, které jiţ zadal.

2.6.4 Drobečková navigace

Drobečková navigace obsahuje odkazy na stránky nadřazené té, na které se právě uţivatel nachází. Pomáhá tím uţivateli, aby zjistil, kde se nachází, a mohl snáze pohybovat po webu. Není sice příliš rozšířená,¹⁴ jedná se však o výbornou navigační pomŧcku – hlavně u rozsáhlejších a sloţitějších webŧ. Kvŧli menší rozšířenosti nejsou uţivatelé na drobečkovou navigaci příliš zvyklí, s jejím postupujícím rozšiřováním se pro ně stává stále dŧleţitější.

13 User Interface Engineering. Dostupné na WWW: http://uie.com. [cit. 2011-04-08]

14 Podle WebDesignPractices.com ji pouţívá jen 45 % webŧ.

38

3 Informační systém firmy

Definic IS lze v odborné literatuře nalézt hned několik. Níţe zmíněná však nejlépe popisuje situaci, je v ní totiţ vystiţeno vše podstatné a přitom je stručná:

IS je systém umoţňující komunikaci, zpracování, uchování, sdílení a poskytování informací (dat). Informační systém se skládá z jednotlivých komponent, kterými jsou hardware (technické prostředky), software (programové prostředky), peopleware (lidská sloţka), orgware (organizační prostředky) a reálný svět (okolní prostředí).

Existuje mnoho studií a metodik používaných při tvorbě IS, například:

 procesně orientované přístupy (DeMarco, Gane/Sarson – velký dŧraz na DFD),

 datově orientované přístupy (Warnier/Orr – rozšíření o stavové diagramy),

 kombinace obou metod (tzv. Yourdonova metoda),

 strukturované metody (STC, JSP, JSD).

Pro navrţení a správnou tvorbu informačního systému je nutné dodrţet následující body:

 úvodní studie,

 rozbor zadání,

 analytické modelování,

 design,

 implementace,

 zkušební provoz,

 nasazení.

39

3.1 Vlastnosti stávajícího IS

Firmou A. B. S. MB, s.r.o. je pouţíván informační systém, jenţ je z dŧvodu postupného a nepříliš plánovaného vývoje rozdělen do dvou na sobě nezávislých částí.

3.1.1 Katalog

První částí je katalog produktŧ slouţící převáţně zákazníkŧm, tedy návštěvníkŧm internetových stránek. Katalog obsahuje většinu základních nabízených produktŧ spolupracujících firem, kompletní ceníky produktŧ a kontaktní informace na firmu.

DO systému je dále moţné zasílat dotazy z jiţ připravených webových formulářŧ, případně je moţné realizovat nezávaznou objednávku produktu, systém však neumoţňuje objednávku více produktŧ současně, ani případné doobjednání doplňkŧ k poţadovanému produktu.

Obrázek 3: Veřejná část původního IS

40 3.1.2 Evidence

Částí druhou je IS pro potřeby firmy. Tento jednoduchý, avšak dlouhou dobu postačující, systém obsahuje databázi skladových produktŧ, evidenci jiţ prodaného zboţí s tříděním na roční zúčtovací období. Slouţí k tvorbě smluv o prodeji a vystavování daňových dokladŧ. Návrh databáze tohoto řešení nebyl optimalizován, vznikají tedy určité problémy (např. duplicitně zadané typy přívěsných vozíkŧ) při zadávání i vyhledávání poţadovaných dat.

Obrázek 4: Neveřejná část původního IS

Mezi další nevýhody starého systému lze zařadit nadbytečnou administrativu, kdy objednávky na zboţí přicházejí sic elektronicky, avšak pouze v emailové formě. Je tedy nutné vše přepisovat do formuláře v systému Evidence.

Jak jiţ bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, systémy jsou nezávislé, coţ značně komplikuje systémové chody ve firmě. S rostoucími prodeji se systém stává nepřehledný a část katalogu ztrácí aktuálnost. V případě naskladnění nových produktŧ se změna neprojeví

41

v části pro zákazníky a je tedy nutné ji provést ještě jednou. IS však neplní i jiné funkce, které jsou firmou poţadovány a přinášely by konkurenční výhodu v daném podnikatelském prostředí.

3.2 Vlastnosti požadovaného IS

Firmou A. B. S. MB, s.r.o. poţadovaný IS by měl mít jednotlivé části propojené. Z dŧvodu práce na více pracovištích je nutné, aby systém byl vhodný pro síťový provoz. Jak ukázala praxe z momentálně pouţívaného systému, značnou výhodu přináší systém řešený internetovou aplikací s databází. Vzhledem k tomu, ţe firma plánuje rozšíření svých sluţeb, systém by jiţ měl být připraven na tato rozšíření.

Hlavní požadavky:

 Ucelený informační systém

 Katalog produktŧ

 Kontaktní formulář

 Skladový systém

 Databáze zákazníkŧ

 Fakturace

 Objednávky

 Karta produktu

 Tiskové výstupy

Ucelený informační systém

Základním poţadavkem je ucelený informační systém umoţňující propojení veřejně přístupného katalogu produktŧ a sluţeb s neveřejným IS. Tento poţadavek přináší značné urychlení informačních tokŧ, aktuálnost obou částí a moţnost snadné identifikace produktu ve vazbě na výrobní číslo (VIN) a jiné identifikační údaje.

42 Katalog produktů

Jak jiţ bylo uvedeno, veřejnou částí je katalog produktŧ a sluţeb. Ten by měl obsahovat kompletní nabídku produktŧ s moţnými doplňky, dále pak odděleně nabídku příslušenství a seznam nabízených sluţeb včetně cen.

Katalog by měl umoţňovat objednání produktŧ či sluţby, konfiguraci vlastní objednávky dle poţadavkŧ. Návštěvníkŧm webu by mělo být poskytnuto maximální mnoţství informací o produktech. Zároveň by se zde měly dát najít informace o pŧjčovně produktŧ včetně cen a dostupnosti jednotlivých produktŧ.

Samozřejmostí je optimalizace pro vyhledávače a přístupnost webu pro široké spektrum návštěvníkŧ. Katalog musí být přehledný, aby se případný návštěvník dobře orientoval a snadno nalezl, co hledá.

Kontaktní formulář

Veřejně přístupný katalog produktŧ by měl obsahovat kontaktní formulář pro odeslání zprávy prodejci. Ten by měl být spjat s kaţdou internetovou stránkou. Napomáháme tak při identifikaci produktu, o který má návštěvním webové stránky zájem. Odesláním formuláře dojde k zaslání dat na emailovou adresu prodávajícího.

Skladový systém

Umoţňuje vedení skladových zásob produktŧ i doplňkŧ včetně nákupních i prodejních cen, datum naskladnění identifikaci jednotlivých typŧ dle VIN. Mezi dŧleţité části systému by měla patřit moţnost exportu dat a tisku skladových zásob u firmy A. B. S. MB, s.r.o.

Systém Skladu by měl umět rozpoznat nedostatečnou zásobu produktŧ a hlásit, které produkty je vhodné objednat, případně i nabídnout moţnost samotnou objednávku realizovat u dodavatele. Systém Skladu by měl evidovat skladové zásoby a na webových stránkách zobrazovat aktuální dostupnost produktu.

Databáze zákazníků

Kompletní záznam o všech zákaznících (tedy konečných odběratelích), obsahuje editaci základních údajŧ jako je doručovací adresa, fakturační adresa, moţnosti změny hesla a

43

případně připsání soukromých poznámek. Další moţností je rozlišení zákazníkŧ na fyzické či právnické osoby.

Fakturace

Systém by měl umoţňovat fakturaci mezi firmou A. B. S. MB, s.r.o. a koncovým zákazníkem, dále mezi odběratelem a koncovým zákazníkem a v neposlední řade mezi odběratelem a firmou A. B. S MB, s.r.o. Další vlastnost, kterou by měl systém Fakturace obsahovat, je moţnost volby platby (hotovost, platba převodem na bankovní účet, případně platba se splatností). Databázový model tedy musí být navrţen tak, aby bylo moţné s těmito poţadavky pracovat, případně i vyhodnocovat.

Objednávky

Část systému Objednávky by měla řešit objednávání od zákazníkŧ. U objednávky jiţ mělo být uvedeno, kdo produkt objednává, cena a doplňující informace. Tato část by měla úzce spolupracovat s Databází zákazníků a Katalogem produktů. Po dodání objednaných produktŧ je potřebné mít moţnost změnit stav objednávky a převést objednaný produkt na sklad s vystavením poţadovaných dokumentŧ. Ty budou dále specifikovány.

Karta produktu

Kartou produktu se rozumí automatické pracování podstatných informací na jednu stranu formátu A4, která bude připravena k exportu do PDF pro tisk. Karty jsou umisťovány na produkty ve skladu, aby zákazník měl okamţité informace o produktu, u kterého stojí.

Tiskové výstupy

Mezi tiskové výstupy je požadováno zařadit možnost:

 tisku karty produktu,

 tisku Daňových dokladŧ,

 tisku Kupní smlouvy,

 exportu do PDF.

44 Shrnutí

Výsledná aplikace by měla být komplexním řešením, které pod jedním přihlášením umoţní celkovou správu všech částí systému. Poskytne uţivateli maximální komfort uţívání nezávisle na času a místě.

Vyuţití internetového řešení nevyţaduje ţádnou instalaci na pracovní stanici. Usnadňuje případnou správu aplikace, kdy správce aplikace nemusí nikam dojíţdět a případné problémy mŧţe řešit online ze své kanceláře nebo i kdekoliv na své cestě z notebooku či jiného zařízení podobného typu.

Toto řešení navíc minimalizuje nároky na hardware, naopak maximalizuje kompatibilitu zařízení bez ohledu na pouţitou platformu uţivatele. Nevýhodou se mŧţe zdát nutnost internetového připojení, avšak to je v dnešní době téměř nutností k podnikání.

45

4 Možnosti dostupné na trhu

Mezi moţnostmi dostupnými na trhu lze nalézt následující systémy, které plně nebo alespoň z větší části vyhovují poţadovaným parametrŧm:

 Katalog produktŧ

 Skladový systém

 Databáze zákazníkŧ

 Fakturace

 Objednávky

 Tiskové výstupy

4.1 WAK INTRA

Informační systém WAK INTRA je modulový obchodně-ekonomický systém s implementovaným e-shopem. Jedná se o internetovou aplikaci s daty uloţenými v SQL databázi. Jeho velkou konkurenční výhodou je moţnost online vzdáleného provozování systému odkudkoli bez nutnosti cokoli instalovat a konfigurovat. Tato vlastnost umoţňuje nabízet systém, jak standardní formou pořízení - nákupem licencí, tak také pronájmem v hostingovém centru společnosti. Skladová evidence dále disponuje funkcemi pro udrţování minimální a maximální zásoby s ohledem na volnou zásobu a přijaté objednávky od zákazníkŧ. Prodej zboţí lze realizovat v hotovosti přes pokladnu či na fakturu placenou převodem.

46

Obrázek 5: WAK INTRA (funkce)

4.2 xartCMS + internetový obchod

Redakční systém (RS) xartCMS je vybaven velikým mnoţstvím modulŧ pro obsahovou část webu jiţ ve své základní verzi. Kromě běţného statického či dynamického obsahu umoţňuje spravovat i libovolně velký internetový obchod. Tento systém nabízí mnoţství dalších doplňujících modulŧ, který RS dále zdokonalují a rozšiřují a následně další moţnosti úpravy přesně na míru zákazníka. Systém elektronického obchodu umoţňuje plně individuální nastavení obchodu.

47

4.3 BSSHOP

Systém BSSHOP je sloţen ze tří částí, které spolu úzce spolupracují. První částí je samotný internetový obchod. Druhou částí je aplikace BSADMIN, která umoţňuje administraci kategorií zboţí, poloţek, Ezopu. Třetí částí je ekonomický systém POHODA, který zajišťuje účetní sluţby včetně skladového hospodářství.

Firma nabízí řadu doplňkových modulŧ, které toto řešení pro pouţití klasického internetového obchodu dělají velmi zajímavé. Aplikace BSADMIN a POHODA vyţadují instalaci na pracovní stanici. Dle stanovených poţadavkŧ na rozšíření IS je to neţádoucí.

Řešení umoţňuje zakoupení platné licence s volitelnými ročními poplatky za aktualizace, správu a povinnými poplatky za hosting elektronického obchodu na server společnosti.

Druhou moţností je pronájem licence formou měsíčního poplatku. Při pouţití na více neţ 2 roky však zaplatíme více neţ za celou licenci. Součástí balíčku však licence na ekonomický systém POHODA, která celou investici dále navyšuje.

4.4 Vlastní řešení

Vlastním řešením je vytvoření informačního systému za pomoci vlastních sil a schopností při pouţití dostupných technologií podle přesně stanovených kritérií. Systém by měl být vytvořen na základě vnitrofiremní analýzy se snahou snadné orientace v Katalogu produktů. Dŧraz je dále kladen na snadné ovládání vnitřního systému i pro méně počítačově zkušené uţivatele. Systém je vyvíjen svépomocí a není tedy nutné, aby obsahoval „user friendly“ rozhraní nastavení všeho moţného. Naopak je vyţadován přehledný kód, aby pro snadnou úpravu dle aktuálních poţadavkŧ.

Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří plný přístup ke zdrojovým kódŧm a tedy moţnost okamţitě aplikaci upravovat. Lze vyuţit jakéhokoli poskytovatele hostingu s podporou pouţitých technologií při tvorbě informačního systému a tím i snadný přechod k jinému poskytovateli.

48

Nevýhodou jsou počáteční náklady, popřípadě doba potřebná ke spuštění systému, kdy je nutné nejprve celý systém vytvořit.

Naplnění IS je přibliţně stejně náročné při zvolení jakéhokoliv informačního systému a vyuţité například hromadného importu dat do některých jiţ hotových řešení není moţné z dŧvodu neexistujícího podkladu, který by bylo moţné pouţít k nahrání.

4.5 Technické zhodnocení všech řešení

Uvedená komerční řešení disponují širokými moţnostmi nastavení a individuálního přizpŧsobení. Jsou řešena pro širokou škálu provozovatelŧ internetových obchodníkŧ.

Jejich řešení s moţností rozšíření pomocí doplňujících modulŧ, případně přizpŧsobení na míru zákazníka pak nabízí silný nástroj v tvrdém konkurenčním boji.

Některé aplikace vyţadují instalace na konkrétní pracovní stanice. Vzniká tím nemoţnost správy mimo kancelář, případně nutná potřeba více licencí a poplatky za ně.

V dostupných materiálech není však moţné zjistit informace o moţnosti propojení s analytickými nástroji pro vyhodnocení efektivity tohoto obchodu, návštěvnosti a například i sledování chování návštěvníkŧ v reálném čase. Další nevýhodou bude v případě nespokojenosti s daným řešením přesunu veškerých dat jinam.

4.6 Ekonomické zhodnocení všech řešení

Z ekonomického hlediska odpovídají ceny informačních systémŧ svým moţnostem. Avšak při koupi si kupujeme pouze sluţbu a práva ji vyuţívat, nikoliv však produkt (zdrojové kódy). Pokud bychom chtěli od dané firmy odejít, pak je tato sluţba dále nevyuţitelná.

Cena dostupných řešení bývá závislá na počtu poloţek v katalogu produktŧ, pouţitém mnoţství modulŧ, či počtu zaměstnancŧ firmy (pracovních stanic) aj.

49

Řešení provedené externí firmou by mělo zaměstnat větší mnoţství pracovníkŧ od projektového manaţera, návrháře, architekta, analytika, grafika, kodéra, programátora, vývojáře, copywritera, editora, marketéra aţ po obchodníka. Odhadovaná investice do externího řešení by mohla být v částce 100 000 Kč. Do této sumy však nejsou započítány další dodatečné úkony, úpravy, aktualizace a případná vylepšení.

4.6.1 Ekonomická náročnost možných řešení

Níţe uvedená tabulka ukazuje ekonomickou náročnost jednotlivých moţných řešení v horizontu pěti let.

Možné řešení

Počáteční investice

Roční

náklady 5 let Celkem

WAK INTRA 35700 5000 25000 60700

xartCMS + internetový obchod 0 30000 150000 150000

BSSHOP 60375 2900 14500 74875

Vlastní řešení 40000 300 1500 41500

Tabulka 1: Porovnání nákladů na provoz jednotlivých řešení¹⁵

Porovnáním předpokládaných nákladŧ bylo zjištěno, ţe se vyplatí investice do realizace vlastního řešení, které má v porovnání s ostatními velmi nízké měsíční provozní náklady.

Realizovaný IS bude splňovat veškeré poţadavky. Dále bude mít firma přístup ke všem zdrojovým kódŧm a tedy i moţnost individuálních úprav.

15 Data získána od jednotlivých firem.

50

Obrázek 6: Porovnání nákladů

4.6.2 Hosting

Výhodou vlastního řešení je levný provoz, který v závislosti na zvoleném poskytovateli hostingu mŧţe u kvalitních firem začínat na 25 Kč bez DPH měsíčně s podporou všech potřebných technologií a dostatečným výkonem.

Poskytovatel Prostor

Data Email Databáze PHP/ASP PostgreSQL/MySQL Cena Forpsi.cz 5000MB 100MB/schránku 100MB obojí obojí 100Kč/měsíc

WEDOS neomezeně 5GB 1GB PHP MySQL 25Kč/měsíc

Station 5000MB 2500MB 500MB PHP MySQL 80Kč/měsíc

web4ce 5000MB společný společný PHP MySQL 39Kč/měsíc

Blueboard 10GB 10GB 250MB PHP MySQL 80Kč/měsíc

Banan 20GB společný společný PHP obojí 88Kč/měsíc

Tabulka 2: Přehled vybraných hostingů a jejich parametrů¹⁶

Pro realizaci informačního systému byl vybrán poskytovatel WEDOS, který nabízí hostingový program, jenţ splňuje kladené poţadavky.

16 Informace byly čerpány z veřejně dostupných ceníkŧ jednotlivých poskytovatelŧ 60700

150000 74875

41500

WAK INTRA

xartCMS + internetový obchod BSSHOP

Vlastní řešení