IV. Experimentální část
15. Měřené a vypočítané mechanické parametry
15.1 Experimentální pevnost a tažnost
15.1.3 Výsledky experimentální pevnosti a tažnosti
Podle kladení je pro jednotlivé vazby přiložena přehledná tabulka naměřených a vypočítaných hodnot.
Experimentální pevnost osnovní pleteniny je pro směr sloupků Fs a pro směr řádků Fř:
Tab. 15.1 Naměřené a vypočítané hodnoty experimentální pevnosti
Pevnost pletenin s různou délkou spojovací kličky
Uzavřené vazby
Fs [N/5cm] 95% IS Fř [N/5cm] 95% IS Trikot 175,05 <140,62; 209,47> 312,15 <272,62; 351,68>
Sukno 295,98 <266,20; 325,75> 285,96 <241,24; 330,68>
Podkládané
sukno 392,65 <362,91; 422,39> 325,54 <266,04; 385,04>
Dvakrát podkládané
sukno
411,91 <367,10; 456,71> 489,86 <430,12; 549,60>
Otevřené vazby
Fs [N/5cm] 95% IS Fř [N/5cm] 95% IS Trikot 260,15 <231,11; 289,19> 293,18 <268,35; 318,01>
Sukno 358,31 <327,92; 388,70> 406,53 <348,27; 464,78>
Podkládané
sukno 365,48 <296,58; 434,38> 291,07 <198,23; 383,91>
Dvakrát podkládané
sukno
326,06 <204,11; 448,01> 326,37 <222,12; 430,61>
67
Obr. 45 Graf závislosti experimentální pevnosti pletenin na délce spojovací kličky
Pomocí metody nejmenších čtverců byly vytvořeny regresní modely, které ale vzhledem k trendu nebyly ve většině případů úspěšné. Odpovídá o tom hodnota koeficientu determinace. Pouze u vazeb uzavřených, při namáhání ve směru sloupků, je vidět lineárně rostoucí závislost pevnosti na délce spojovací kličky.
y = 146,9x - 60,81
Uzavřené vazby - směr sloupků Otevřené vazby - směr sloupků Uzavřené vazby - směr řádků Otevřené vazby - směr řádků
68
Experimentální tažnost osnovní pleteniny je pro směr sloupků εs a pro směr řádků εř:
Tab. 15.2 Naměřené a vypočítané hodnoty experimentální tažnosti
Tažnost pletenin s různou délkou spojovací kličky
Uzavřené vazby
εs [%] 95% IS εř [%] 95% IS
Trikot 122,23 <117,55; 126,91> 96,95 <90,65; 103,25>
Sukno 103,73 <98,47; 108,99> 82,45 <80,13; 84,77>
Podkládané
sukno 112,75 <107,02; 118,48> 69,36 <64,41; 74,30>
Dvakrát
podkládané sukno 98,94 <90,04; 107,83> 67,62 <62,92; 72,33>
Otevřené vazby
εs [%] 95% IS εř [%] 95% IS
Trikot 110,75 <104,78; 116,73> 91,97 <86,75; 97,19>
Sukno 100,05 <92,90; 107,21> 72,61 <69,49; 75,73>
Podkládané
sukno 95,06 <89,45; 100,67> 65,80 <63,20; 68,40>
Dvakrát
podkládané sukno 80,31 <72,42; 88,20> 57,31 <55,17; 59,45>
V tabulce 15.2 můžeme vidět, že hodnoty tažnosti sloupků i řádků klesají s rostoucí délkou spojovací kličky. Pleteniny ve vazbě uzavřené i otevřené jsou více tažné ve směru sloupků a ve směru namáhání řádků jsou méně tažné. Můžeme zde také pozorovat, že uzavřené vazby mají v obou směrech tažnost větší než vazby otevřené.
Výsledky jsou dále komentovány v kapitole 15.4.
69
Obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky
Pomocí regresní analýzy byly nalezeny lineární modely regrese závislosti tažnosti na délce spojovací kličky. Vhodnost daného modelu je vysvětlena koeficientem determinace R2. Variabilita vysvětlované proměnné je z velké části vysvětlena modelem u všech vazeb až na výjimku vazeb uzavřených při namáhání ve směru sloupků.
Podrobnější analýza je uvedena v příloze 3.
y = -10,24x + 135,8
Uzavřené vazby - směr sloupků Otevřené vazby - směr sloupků Uzavřené vazby - směr řádků Otevřené vazby - směr řádků
70 15.2 Výsledky teoretické pevnosti a tažnosti
Teoretická pevnost osnovní pleteniny FT je spočítána podle vztahu 6.1, kde FTs je teoretická pevnost ve směru sloupků aFTř teoretická pevnost ve směru řádků.
Tab. 15.3 Teoretická pevnost osnovní pleteniny Teoretická pevnost osnovní pleteniny
Uzavřené vazby Otevřené vazby FTs [N/5cm] FTř [N/5cm] FTs [N/5cm] FTř [N/5cm]
Trikot 658,77 677,07 695,37 719,76
Sukno 951,55 512,37 914,96 494,08
Podkládané sukno 1097,95 451,38 1171,14 402,58 Dvakrát podkládané sukno 1280,94 353,78 1317,54 329,38
Obr. 47 Graf závislosti teoretické pevnosti na délce spojovací kličky
Teoretická pevnost pleteniny je závislá na pevnosti použité nitě, hustotách a na počtu namáhaných nití v očku pro daný směr namáhání. Pevnost ve směru sloupků roste s prodlužující se délkou spojovací kličky u jednotlivých vazeb, protože hustota sloupků roste a při podélném namáhání namáháme v každém očku tři nitě. Oproti tomu pevnost ve směru řádků klesá, protože hodnoty hustoty řádků klesají a při příčném namáhání namáháme v každém očku pouze jednu nit.
0
71
Teoretická tažnost osnovní pleteniny εT je spočítána podle vztahu 7.2 a 7.3, kde εTs je teoretická tažnost ve směru sloupků aεTř teoretická tažnost ve směru řádků.
Tab. 15.4 Teoretická tažnost osnovní pleteniny Teoretická tažnost osnovní pleteniny
Uzavřené vazby Otevřené vazby εTs [%] εTř [%] εTs [%] εTř [%]
Trikot 137,12 119,04 147,62 114,97
Sukno 116,57 94,19 108,83 94,19
Podkládané sukno 128,30 81,25 98,43 76,60
Dvakrát podkládané sukno 97,56 77,05 89,46 82,31
Obr. 48 Graf závislosti teoretické tažnosti na délce spojovací kličky
Výpočtu teoretické tažnosti předcházelo modelování očka při maximální deformaci a zjištění parametrů jako jsou maximální rozteče sloupků, řádků při namáhání. Dále také stanovení průměru nitě při deformaci pleteniny. Teoretická tažnost klesá pro směr namáhání podélný tak i příčný stejně jako je tomu u experimentálních
72 15.3 Shrnutí mechanických parametrů pletenin
V následujících dvou tabulkách je přehled všech naměřených a vypočítaných mechanických parametrů jednotlivých vazeb. Tabulky jsou rozděleny podle kladení uzavřeného a otevřeného. Tabulky statistických hodnot mechanických vlastností pletenin jsou v příloze 2.
Tab. 15.5 Mechanické parametry pletenin pro uzavřené vazby Mechanické parametry pletenin
Uzavřené vazby FTs [N/5cm] FTř [N/5cm] Fs [N/5cm] Fř [N/5cm] εTs [%] εTř [%] εs [%] εř [%]
Trikot 658,77 677,07 175,05
<140,62; 209,47>
312,15
<272,62; 351,68> 137,12 119,04 122,23
<117,55; 126,91>
<241,24; 330,68> 116,57 94,19 103,73
<98,47; 108,99>
82,45
<80,13; 84,77>
Podkládané sukno 1097,95 451,38 392,65
<362,91; 422,39>
325,54
<266,04; 385,04> 128,30 81,25 112,75
<107,02; 118,48>
69,36
<64,41; 74,30>
Dvakrát podkládané sukno 1280,94 353,78 411,91
<367,10; 456,71>
Tab. 15.6 Mechanické parametry pletenin pro uzavřené vazby Mechanické parametry pletenin
Otevřené vazby FTs [N/5cm] FTř [N/5cm] Fs [N/5cm] Fř [N/5cm] εTs [%] εTř [%] εs [%] εř [%]
Trikot 695,37 719,76 260,15
<231,11; 289,19>
293,18
<268,35; 318,01> 147,62 114,97 110,75
<104,78; 116,73>
<348,27; 464,78> 108,83 94,19 100,05
<92,90; 107,21>
72,61
<69,49; 75,73>
Podkládané sukno 1171,14 402,58 365,48
<296,58; 434,38>
Dvakrát podkládané sukno 1317,54 329,38 326,06
<204,11; 448,01>
73
Obr. 49 Graf závislosti teoretické a experimentální pevnosti na délce spojovací kličky
y = 12,15x2+ 88,87x + 3,228
Teoretická a experimentální pevnost pletenin
Exp. Uzavřené vazby - směr sloupků Exp. Otevřené vazby - směr sloupků Exp. Uzavřené vazby - směr řádků Exp. Otevřené vazby - směr řádků Teor. Uzavřené vazby - směr sloupků Teor. Otevřené vazby - směr sloupků Teor. Uzavřené vazby - směr řádků Teor. Otevřené vazby - směr řádků
74
Obr. 50 Graf závislosti teoretické a experimentální tažnosti na délce spojovací kličky
Tab. 15.7 Závislost mezi teoretickou a experimentální tažností Závislost mezi teoretickou a experimentální tažností
Uzavřené vazby Otevřené vazby
Směr sloupků Směr řádků Směr sloupků Směr řádků
Korelační koeficient 0,95 0,99 0,91 0,93
V tabulce 15.7 je pomocí korelačního koeficientu určena závislost mezi teoretickou a experimentální tažností, která je silná a přímá.
y = -10,24x + 135,8
Teoretická a experimentální tažnost pletenin
Exp. Uzavřené vazby - směr sloupků Exp. Otevřené vazby - směr sloupků Exp. Uzavřené vazby - směr řádků Exp. Otevřené vazby - směr řádků Teor. Uzavřené vazby - směr sloupků Teor. Otevřené vazby - směr sloupků Teor. Uzavřené vazby - směr řádků Teor. Otevřené vazby - směr řádků
75 15.4 Vyhodnocení výsledků
Tažnost pletenin je závislá především na konkrétní vazbě a na jejich geometrických parametrech. Směrová tažnost je výrazně závislá na hustotě pleteniny, tzn., že na jednotkovou délku v různých směrech připadne různý počet strukturálních jednotek.
Každá strukturální jednotka se v definovaném směru při jednoosém směrovém namáhání chová odlišným způsobem. Prodloužení strukturální jednotky závisí na jejich původních rozměrech, které jsou v obou směrech (podélný, příčný) různé. Tažnost také závisí na délce spojovací kličky. Je řečeno (kapitola 6.2 a 6.2.1), že při změně délky spojovací kličky se budou měnit úhly mezi spojovací kličkou a směrem namáhání. Čím delší bude spojovací klička, tím menší úhel bude svírat s příčným směrem sledování tažnosti, tím menší bude přesun nitě do tohoto směru a tím menší bude i tažnost pleteniny v tomto směru. V podélném směru sledování tažnosti bude delší spojovací klička svírat větší úhel s tímto směrem namáhání, bude se tím zvětšovat přesun nitě do tohoto směru a větší bude i tažnost pleteniny.
U všech vzorků, které jsou použité v experimentu, ale se stoupající délkou spojovací kličky tažnost klesá v obou směrech namáhání (obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky). Může za to postupné uzamykání struktury, protože když klademe nit na sousední dvě jehly, tzn. vazba trikot (obr. 30, 31), tak dosáhneme nejrozvolněnější struktury, ale při kladení až na čtvrtou sousední jehlu (vazba dvakrát podkládané sukno) nám jedno očko překrývají tři spojovací kličky a struktura se tak více uzamkne (obr. 36, 37). Takže čím řidší pletenina je, tím dochází v pletenině k větším možnostem posuvu spojovacích kliček a pletenina je tak více tažná. U pletenin s rostoucí délkou spojovací kličky tažnost ve směru řádků (příčném směru) klesá, protože roste hodnota hustoty sloupků (klesá hodnota rozteče sloupků). Při nárůstu délky spojovací kličky u jednotlivých vazeb hodnoty hustoty řádků klesají (tzn., že stoupá hodnota roztečí řádků) a tažnost pleteniny ve směru sloupků (podélném směru) klesá. Je to zapříčiněno právě přesunem spojovací kličky do podélného směru namáhání. U vazby trikot má spojovací klička největší možnost se přesunout do podélného směru namáhání a může být s tímto směrem skoro rovnoběžná. Kdežto u vazby s nejdelší spojovací kličkou, tzn. vazba dvakrát podložené sukno, se spojovací klička, která je vedena až do čtvrtého očka v dalším řádku, nemůže tak napřímit do podélného směru namáhání, protože jí v tom brání očka, která překrývá. Potom tažnost v podélném směru s rostoucí délkou spojovací kličky klesá stejně jako tažnost ve směru
76
příčném. V experimentu platí, že vazba trikot s kladením pouze o jednu rozteč, má nejvyšší hodnotu tažnosti ve směru podélném i příčném. Čím se kladení posouvá o více roztečí, tím jsou vazby použité v experimentu méně tažné (obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky). Mezi experimentální a teoretickou tažností (obr. 50 Graf závislosti teoretické a experimentální tažnosti na délce spojovací kličky) jsou statisticky významné rozdíly, ale podle korelačního koeficientu pro posoužení závislosti experimentální a teoretické tažnosti je závislost silná a přímá (tabulka 15.7).
U experimentální pevnosti nelze nalézt žádný jasný trend (obr. 45). U podélného směru namáhání uzavřených vazeb (tabulka 15.5) můžeme nejlépe vidět, že pevnost stoupá s klesající tažností a rostoucí hustotou sloupků. Hodnoty experimentální a teoretické pevnosti vzájemně neodpovídají (tabulka 15.1 a 15.3, obrázek 49). Teoretická pevnost osnovních pletenin je závislá na hustotách, pevnosti použitého délkového materiálu a počtu namáhaných nití v očku při daném směru namáhání. Čím je hustota pleteniny v daném směru větší, tím bude větší také pevnost v tomto směru. Takže jak můžeme vidět na obr. 47, tak se zvyšující se hustotou sloupků roste pevnost a se snižující se hustotou řádků pevnost klesá. U experimentální pevnosti dochází nejspíš k působení dalších faktorů a vazeb mezi délkovým materiálem a textilií, které zatím nejsou známé a ovlivňují tak naměřené hodnoty.
Hodnoty experimentální pevnosti a tažnosti jsou určitě ovlivněny zvoleným druhem materiálu, jednotlivými hustotami vzorků a počtem strukturálních jednotek na upínací plochu měřeného vzorku. Důležitá je také vazba osnovní pleteniny, tzn. délka spojovací kličky, pro kterou je pevnost a tažnost zjišťována.
77
V. Závěr
Všechny vazby byly upleteny na stejném stroji a ze stejného materiálu, ale s rozdílným nastavením odtahu a podávání. U těchto vzorků byly zjišťovány geometrické a mechanické vlastnosti.
Geometrické vlastnosti jsou závislé na seřízení a nastavení stroje. Rozdílným nastavením odtahu se mění geometrické parametry pleteniny, jako jsou hustoty a délka nitě v očku. Tyto parametry dále ovlivňují také mechanické vlastnosti.
Pevnost a tažnost se zjišťovala pomocí tahové zkoušky pleteniny. Cílem bylo vyhodnotit vliv délky spojovací kličky u jednotlivých vazeb na pevnost a tažnost pleteniny. Také byly navrženy modely očka při deformaci pleteniny, ze kterých se zjišťovala teoretická tažnost.
Tažnost je závislá především na konkrétní vazbě a jejich geometrických parametrech. Experimentální i teoretická tažnost klesá s délkou spojovací kličky. Je to zapříčiněno uzamykáním struktury pleteniny vlivem prodlužování spojovacích kliček.
Čím řidší pletenina je, tím je možný větší přesun spojovacích kliček do směru namáhání a tím bude také pletenina více tažná.
Hustoty, pevnost použitého délkového materiálu a počet namáhaných nití v očku při určitém směru namáhání určují pevnost pleteniny. Experimentální a teoretické hodnoty pevnosti vzájemně neodpovídají. U experimentální pevnosti dochází nejspíš k působení dalších faktorů a vazeb mezi délkovým materiálem a textilií, které zatím nejsou známé a ovlivňují tak naměřené hodnoty.
Pro zvolené téma této diplomové práce lze jen doporučit v něm nadále pokračovat.
Zvolení stejného nastavení stroje při pletení by přineslo další poznatky o pevnosti a tažnost základních jednolícních osnovních vazeb a bylo by zajímané porovnávání výsledků s výsledky této diplomové práce a zjištění, jaký vliv má počáteční nastavení stroje při pletení na mechanické vlastnosti.
78
16. Seznam použité literatury
[1] KOČÍ, V.: Vazby pletenin, SNTL, Praha, 1980.
[2] DOSTÁLOVÁ, M., KŘIVÁNKOVÁ, M.: Základy textilní a oděvní výroby, Skripta TU Liberec 2001.
[3] KOVÁŘ, R.: Teorie pletení, VŠST Liberec, 1986.
[4] SPENCER, D. J.: Knitting technology, Cambridge, 2001.
[5] KOVÁŘ, R.: Pletení, TU Liberec, 1999.
[6] HEARLE, J. W. S., GROSBERG, P., BACKER, S.: Structural mechanics of fibers, yarn and fabrics, John Wiley and Sons, Inc., USA, 1069.
[7] [online]. [cit. 2017-02-12]. Dostupné z: http://www.ft.tul.cz/katedry/katedra-technologii-a-struktur/laboratore.
[8] PLACHÁ, I.: Charakteristika osnovní pleteniny – struktura a mechanické vlastnosti, disertační práce, TU Liberec, 2001.
[9] DANĚK, V.: Stroje a technologie osnovního pletení, VŠST Liberec, 1984.
[10] SCHWARZ, P. (editor): Structure and mechanics of textile fibre assemblies, Woodhead publishing, USA, 2008.
[11] KOVÁŘ, R.: Struktura a vlastnosti plošných textilií, skriptum Technické univerzity v Liberci, Liberec, 1998.
[12] MELOUN, M., MILITKÝ, J.: Statistická analýza experimentálních dat. Vyd. 2., upr. a rozš. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1254-0.
[13] SOVADNÍK, F.: Technologie osnovního pletení, SNLT – Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1982.
79
17. Přílohy
Příloha 1
Tabulky statistických hodnot geometrických vlastností pletenin.Příloha 2
Tabulky statistických hodnot mechanických vlastností pletenin.Příloha 3
Vyhodnocení dat pomocí QC Expertu.Příloha 1
Tabulky statistických hodnot geometrických vlastností pletenin.Pro hustotu sloupků a řádků 10 měření. Skutečná spotřeba nitě na jedno očko byla měřena 12x a plošná hmotnost pleteniny na 5 vzorcích. V tabulkách jsou uvedené statistické hodnoty spočítané pomocí analýzy malých výběrů – Hornův postup:
Vysvětlivky ke zkratkám
Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 360 380 1110 1180
Skutečná spotřeba nitě na jedno
očko [mm] Plošná hmotnost pleteniny [g/m2] Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 6,78 6,67 101,00 113,50
Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 520 500 840 810
SUKNO
Skutečná spotřeba nitě na jedno
očko [mm] Plošná hmotnost pleteniny [g/m2] Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 8,17 8,17 137,50 136,00
Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 600 640 740 660
Skutečná spotřeba nitě na jedno
očko [mm] Plošná hmotnost pleteniny [g/m2] Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 9,76 9,52 168,00 159,50
Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 700 720 580 540
DVAKRÁT PODKLÁDANÉ
SUKNO
Skutečná spotřeba nitě na jedno
očko [mm] Plošná hmotnost pleteniny [g/m2] Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
PL 10,82 11,11 179,50 173,50 měření a následné vyhodnocení:
TRIKOT Délka spojovací kličky Průměr nitě experimentální Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
Průměr [mm] 1,59 1,56 0,56 0,49
SUKNO Délka spojovací kličky Průměr nitě experimentální Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
Průměr [mm] 2,46 2,51 0,54 0,49
PODKLÁDANÉ SUKNO
Délka spojovací kličky Průměr nitě experimentální Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
Průměr [mm] 3,09 3,06 0,54 0,50
Délka spojovací kličky [mm] Průměr nitě experimentální [mm]
Uzavřené vazby Otevřené vazby Uzavřené vazby Otevřené vazby
Průměr [mm] 3,19 3,49 0,55 0,49
Příloha 2
Tabulky statistických hodnot mechanických vlastností pletenin.Bylo provedeno 20 měření. Pomocí Hornova postupu pro analýzu malých výběrů jsou spočítány statistické hodnoty:
Pevnost [N/5cm]
Směr sloupků
Uzavřené vazby
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Tažnost [%]
Směr sloupků
Uzavřené vazby
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Trikot Sukno Podkládané
sukno
Příloha 3
Vyhodnocení dat pomocí QC Expertu.Jedná se o statistický systém pro analýzu dat. Zde využit pro vyhodnocení dat tažnosti v závislosti na délce spojovací kličky.
Uzavřené vazby - namáhání ve směru sloupků
LINEÁRNÍ REGRESE Odhady parametrů
Proměnná Abs l
Odhad 135,8841 -10,2474
Směr. odch. 17,79561492 6,687166203
Závěr Významný Nevýznamný
Pravděpodobnost 0,016721993 0,265122253
Spodní mez 59,31571 -39,02
Horní mez 212,4524 18,52513
Statistické charakteristiky regrese
Vícenásobný korelační koeficient R 0,734878
Koeficient determinace R^2 0,540045
Predikovaný korelační koeficient Rp 1,407535 Střední kvadratická chyba predikce MEP 173,4861 Akaikeho informační kritérium 18,38886
Uzavřené vazby - namáhání ve směru řádků
LINEÁRNÍ REGRESE Odhady parametrů
Proměnná Abs l
Odhad 126,7179 -18,4354
Směr. odch. 1,894597 0,711944
Závěr Významný Významný
Pravděpodobnost 0,000223 0,001488
Spodní mez 118,5661 -21,4987
Horní mez 134,8697 -15,3722
Statistické charakteristiky regrese
Vícenásobný korelační koeficient R 0,998512
Koeficient determinace R^2 0,997026
Predikovaný korelační koeficient Rp 0,950329 Střední kvadratická chyba predikce MEP 3,498661 Akaikeho informační kritérium 0,469296
Otevřené vazby - namáhání ve směru sloupků
LINEÁRNÍ REGRESE Odhady parametrů
Proměnná Abs l
Odhad 134,952 -14,4767
Směr. odch. 8,716415789 3,169881909
Závěr Významný Významný
Pravděpodobnost 0,004145813 0,04475126
Spodní mez 97,44832 -28,1156
Horní mez 172,4557 -0,83784
Statistické charakteristiky regrese
Vícenásobný korelační koeficient R 0,955249
Koeficient determinace R^2 0,9125
Predikovaný korelační koeficient Rp 0,247075 Střední kvadratická chyba predikce MEP 60,35487 Akaikeho informační kritérium 13,40568
Otevřené vazby - namáhání ve směru řádků
LINEÁRNÍ REGRESE Odhady parametrů
Proměnná Abs l
Odhad 118,6389 -17,6084
Směr. odch. 3,104308 1,128938
Závěr Významný Významný
Pravděpodobnost 0,000684 0,004085
Spodní mez 105,2822 -22,4659
Horní mez 131,9957 -12,751
Statistické charakteristiky regrese
Vícenásobný korelační koeficient R 0,995915
Koeficient determinace R^2 0,991846
Predikovaný korelační koeficient Rp 0,920711 Střední kvadratická chyba predikce MEP 6,609205
Akaikeho informační kritérium 5,146346
Nápověda QC Expert - Lineární regrese [10]:
Odhady parametrů
Proměnná Název proměnné.
Odhad Odhad regresního koeficientu příslušejícího dané proměnné.
Směr.Odch. Směrodatná odchylka regresního koeficientu.
Závěr Verbální závěr testu statistické významnosti regresního koeficientu.
Pravděpodobnost p-hodnota testu, je-li menší než zadaná hladina významnosti, je koeficient považován za významný.
Spodní mez Spodní mez intervalu spolehlivosti regresního koeficientu na dané hladině významnosti.
Horní mez Horní mez intervalu spolehlivosti regresního koeficientu na dané hladině významnosti. Obsahuje-li interval spolehlivosti nulu, je koeficient statisticky nevýznamný.
Statistické charakteristiky regrese
Vícenásobný korelační koeficient R Vícenásobný korelační koeficient vyjadřuje relativní těsnost proložení (nikoli kvalitu modelu). Korelační koeficient vždy roste (resp. neklesá) s počtem proměnných!
Koeficient determinace R^2 Čtverec vícenásobného korelačního koeficientu.
Predikovaný korelační koeficient Rp Predikovaný korelační koeficient je citlivější na vybočující hodnoty než klasický koeficient.
Střední kvadratická chyba predikce MEP Chyba predikce i-té hodnoty závisle proměnné spočítaná regresí s vyloučením i-tého bodu. Citlivá na vybočující hodnoty a multikolinearitu, důležitá míra kvality regrese.
Akaikeho informační kritérium AIC, kritérium kvality regrese vycházející z reziduálního součtu čtverců penalizovaného počtem proměnných.