Otevřené vazby

U každé vazby je pro názornost vložena ilustrační fotografie, která je pořízená pomocí obrazové analýzy. Dále také kladení nitě, znázornění plného návleku kladecích přístrojů a řetězy k jednotlivým vazbám.

 Trikot

Obr. 22 Pohled na strukturu pleteniny – otevřený trikot z lícní strany

4 3 2 1 0

0 – 1 / 2 – 1//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 23 Pohled na strukturu pleteniny – otevřený trikot z rubní strany

1

48

 Sukno

Obr. 24 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené sukno z lícní strany

4 3 2 1 0

0 – 1 / 3 – 2//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 25 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené sukno z rubní strany

1

49

 Podkládané sukno

Obr. 26 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené podkládané sukno z lícní strany

5 4 3 2 1 0

0 – 1 / 4 – 3//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 27 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené podkládané sukno z rubní strany

1

50

 Dvakrát podkládané sukno

Obr. 28 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené dvakrát podkládané sukno z lícní strany

5 4 3 2 1 0

0 – 1 / 5 – 4//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 29 Pohled na strukturu pleteniny – otevřené dvakrát podkládané sukno z rubní strany

1

51 12.2 Uzavřené vazby

U každé vazby je pro názornost vložena ilustrační fotografie, která je pořízená pomocí obrazové analýzy. Dále také kladení nitě, znázornění plného návleku kladecích přístrojů a řetězy k jednotlivým vazbám.

 Trikot

Obr. 30 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřený trikot z lícní strany

4 3 2 1 0

1 – 0 / 1 – 2//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 31 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřený trikot z rubní strany

1

52

 Sukno

Obr. 32 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřené sukno z lícní strany

4 3 2 1 0

1 – 0 / 2 – 3//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 33 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřené sukno z rubní strany

1

53

 Podkládané sukno

Obr. 34 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřené podkládané sukno z lícní strany

5 4 3 2 1 0

1 – 0 / 3 – 4//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 35 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřené podkládané sukno z rubní strany

1

54

 Dvakrát podkládané sukno

Obr. 36 Pohled na strukturu pleteniny – uzavřené dvakrát podkládané sukno z lícní strany

5 4 3 2 1 0

1 – 0 / 4 – 5//

Znázornění kladení, plného návleku, řetěz vazby.

Obr. 37 Pohled na strukturu pleteniny

– uzavřené dvakrát podkládané sukno z rubní strany

1

55

13. Využití obrazové analýzy

Popis obrazové analýzy viz kapitola 5. Upletené vzorky byly snímány metodou obrazové analýzy za stejných podmínek, tzn. při stejném zaostření kamery a v nenapjatém stavu. Pomocí obrazové analýzy byly pořízeny snímky jednotlivých vazeb a byl naměřen průměr nitě a délka spojovací kličky (50 měření a z nich průměr). Ručně se označily významné body a program pak vyhodnotil jejich vzdálenosti.

Obr. 38 Snímání vzorků (makroskop, kamera) [7]

56

14. Měřené a vypočítané geometrické parametry

Hustota sloupků, řádků Hs,ř [m^-1] – byla měřena pomocí lupy. Na deseti místech v celé pletenině byl spočítán počet sloupků, řádků v úseku 5cm. Tyto hodnoty byly přepočítány na m^-1 a pomocí Hornova postupu pro analýzu malých výběrů byla spočítána průměrná hodnota jednotlivých hustot.

Z následující tabulky 14.1 a obrázku 39 je patrné, že hustota sloupků roste spolu s délkou spojovací kličky, zatímco hustota řádků s rostoucí délkou spojovací kličky klesá. Zvětšující se délka spojovací kličky má za následek uzamykání struktury pletenin a v důsledku toho nám hustota sloupků narůstá. Na hustotu mají také vliv hodnoty podávání a odtahu, které se při pletení jednotlivých vzorků pletenin zvětšovaly s rostoucí délkou spojovací kličky (viz kapitola 12, tabulka 12.1). Vlivem narůstajícího odtahu se jednotlivá očka prodlužují s délkou spojovací kličky a hustoty řádků tak klesají. Hustota sloupků na úkor klesající hustoty řádků stoupá.

Tab. 14.1 Průměrné hodnoty hustoty sloupků a řádků Hustota sloupků [m^-1]

Trikot 1110 <1069,92; 1150,08> 1180 <1153,28; 1206,72>

Sukno 840 <813,28; 866,72> 810 <796,64; 823,36>

Podkládané

sukno 740 <713,28; 766,72> 660 <633,28; 686,72>

Dvakrát podkládané

sukno

580 <553,28; 606,72> 540 <513,28; 566,72>

57

Obr. 39 Graf průměrné hodnoty hustoty v závislosti na délce spojovací kličky Změnu hustot můžeme pozorovat na obrázku 39. Na ose x máme označenou délku spojovací kličky pro jednotlivé vazby (nejmenší hodnota pro trikot, dále sukno, podkládané sukno a největší délka pro dvakrát podkládané sukno). Jak již bylo řečeno, hustoty řádků klesají, hustoty sloupků stoupají s rostoucí délkou spojovací kličky.

Z grafu je také vidět, že kladení otevřené a uzavřené nemá na hustoty žádný vliv.

Celková hustota H_c [m^-2] – Je vyjádřena vztahem (5.4) viz rešeršní část.

Tab. 14.2 Hodnoty celkové hustoty pro jednotlivé vazby Celková hustota [m^-2]

Uzavřené vazby Otevřené vazby

Trikot 399600 448400

Sukno 436800 405000

58

Rozteč sloupků w, řádků c [mm] – jedná se o převrácenou hodnotu hustoty. Je spočítána podle vztahu pro rozteč sloupků (5.1) a pro rozteč řádků (5.2).

Tab. 14.3 Rozteč sloupků a řádků

Rozteč sloupků w [mm] Rozteč řádků c [mm]

Uzavřené vazby

Otevřené vazby

Uzavřené vazby

Otevřené vazby

Trikot 2,78 2,63 0,90 0,85

Sukno 1,92 2,00 1,19 1,23

Podkládané

sukno 1,67 1,56 1,35 1,52

Dvakrát podkládané

sukno

1,43 1,39 1,72 1,85

Z tabulky 14.3 nám vyplývá, že rozteč sloupků klesá se zvětšující se délkou spojovací kličky, zatímco rozteč řádků s délkou spojovací kličky roste. Na obr. 40 jsou naznačené jednotlivé plochy rozteče vždy pro danou vazbu. Je zřejmé, že jednotlivé sloupky oček u vazby trikot budou od sebe nejvíce vzdáleny oproti ostatním vazbám.

Čím delší spojovací klička u jednotlivých vazeb bude, tím více se jednotlivé sloupky oček budou k sobě přibližovat, ale jednotlivé řádky oček se oddálí.

Obr. 40 Změny roztečí sloupků w a řádků c

59

Skutečná spotřeba nitě na jedno očko lS [mm] – před začátkem pletení byl na nezapletené osnově u každé vazby naznačen úsek 20cm. Celkově bylo těchto úseků naznačeno 12 pro každou vazbu. Po upletení a relaxaci byl spočítán počet oček no, které naznačený úsek obsahoval. Průměrná spotřeba nitě na jedno očko je poté podle vzorce 14.1 a hodnoty byly zprůměrovány pomocí Hornova postupu pro analýzu malých výběrů.

𝑙

_𝑆

=

²⁰⁰_𝑛

𝑜 [mm]

Tab. 14.4 Průměrné hodnoty skutečné spotřeby nitě na jedno očko Skutečná spotřeba nitě na

jedno očko [mm]

Podkládané sukno 9,76 <9,53; 9,99> 9,52 <9,52; 9,52>

Dvakrát podkládané sukno 10,81 <10,54; 11,10> 11,11 <11,11; 11,11>

Následující obrázek 41 grafu závislosti průměrných hodnot spotřeby nitě na jedno očko na délce spojovací kličky ukazuje, že čím delší spojovací klička bude, tím bude větší skutečná spotřeba materiálu na jedno očko. Na hodnoty skutečné spotřeby nitě na jedno očko má také vliv použitý odtah a podávaní nitě u jednotlivých vazeb. Jak již bylo zmíněno, tak čím delší spojovací klička v dané vazbě je, tím větší odtah byl pro danou vazbu zvolen. Proto se očka více protahovala v podélném směru a narůstala tak i spotřeba nitě na očko.

Obr. 41 Graf závislosti hodnot spotřeby nitě na jedno očko na délce spojovací kličky

6

Spotřeba nitě na jedno očko [mm]

Délka spojovací kličky [mm]

Skutečná spotřeba nitě na jedno očko [mm]

Uzavřené

60

Délka spojovací kličky r [mm] – na každé vazbě pleteniny bylo provedeno 50 měření délky spojovací kličky pomocí systému obrazové analýzy NIS-Elements.

Z těchto měření je udělán průměr délky spojovací kličky pro každý typ vazby.

Tab. 14.5 Průměrné hodnoty délky spojovací kličky Délka spojovací kličky [mm]

Uzavřené

vazby 95% IS Otevřené

vazby 95% IS

Trikot 1,59 <1,56; 1,62> 1,56 <1,51; 1,60>

Sukno 2,46 <2,40; 2,52> 2,51 <2,46; 2,55>

Podkládané

sukno 3,09 <3,02; 3,16> 3,06 <2,98; 3,15>

Dvakrát podkládané

sukno

3,19 <3,09; 3,29> 3,49 <3,41; 3,56>

Při měření bylo velmi složité rozpoznat, kde začíná spojovací klička a končí platinový oblouk. Jako konec spojovací kličky bylo bráno místo, kde spojovací klička vstupovala do očka (pro otevřené kladení – obr. 42), nebo kde se křížila s druhou spojovací kličkou (pro uzavřené kladení).

Obr. 42 Označení začátku a konce spojovací kličky u otevřeného trikotu

61

Průměr nitě experimentální de [mm] – byl zjišťován pomocí obrazové analýzy pro každou vazbu zvlášť. Bylo provedeno 50 měření, které byly zprůměrovány.

Tab. 14.6 Experimentální průměr nitě Průměr nitě experimentální [mm]

Uzavřené vazby 95% IS Otevřené vazby 95% IS Trikot 0,56 <0,54; 0,57> 0,49 <0,48; 0,51>

Sukno 0,54 <0,52; 0,56> 0,49 <0,47; 0,50>

Podkládané

sukno 0,54 <0,52; 0,56> 0,50 <0,49; 0,52>

Dvakrát podkládané

sukno

0,55 <0,53; 0,57> 0,49 <0,47; 0,51>

Průměr nitě teoretický d_t [mm] – Spočítán podle vzorce:

𝑑

_𝑡

=

_{π μ ρ}^4𝑇

= 0,51.

Pro: jemnost T = 334 [dtex] = 33, 4 [tex].

Zaplnění – u multifilu bývá běžně větší než u staplové příze, hodnota bývá kolem 𝜇=0,8 pro hladký a vysoce zakroucený multifil. Multifil použitý v experimentu je tvarovaný pomocí proudu vzduchu, aby se zvýšilo na objemnosti, proto hodnotu zaplnění volíme orientačně µ=0,12.

μ =

_V^V

c ,

kde V je objem vláken [m³] a V_c je celkový objem včetně vzduchu [m³].

Hustota vláken ρ = 1360 [kg/m³].

(14.2)

(14.3)

62

Průměr nitě efektivní def [mm] – Spočítán podle vzorce 7.1.

𝑑

_𝑒𝑓

= 2

3𝜋 . 0,51 = 0,11

Efektivní průměr nitě se používá pro výpočty maximální změny rozteče sloupků a řádků při jednoosém namáhání pleteniny (viz kapitola III).

Plošná hmotnost pleteniny ρs [g/m²] – použilo se pět vzorků pro každou vazbu o rozměrech 100x100mm. Vzorky byly postupně zváženy a následně spočítána průměrná hodnota plošné hmotnosti pro každou vazbu.

Tab. 14.7 Průměrná hodnota plošné hmotnosti pleteniny pro jednotlivé vazby Plošná hmotnost pleteniny (g/m²)

Uzavřené vazby 95% IS Otevřené vazby 95% IS Trikot 101,00 <92,62; 109,38> 113,50 <111,41; 115,59>

Sukno 137,50 <135,41; 139,59> 136,00 <131,81; 140,19>

Podkládané

sukno 168,00 <163,81; 172,19> 159,50 <157,41; 161,59>

Dvakrát podkládané

sukno

179,50 <177,41; 181,59> 173,50 <171,41; 175,59>

Obr. 43 Graf závislosti plošné hmotnosti pleteniny na délce spojovací kličky

90

63 14.1 Shrnutí geometrických parametrů pletenin

V následujících dvou tabulkách je přehled všech naměřených a vypočítaných geometrických parametrů jednotlivých vzorků pletenin použitých v experimentu. Tabulky jsou rozděleny podle kladení uzavřeného a otevřeného. Tabulky statistických hodnot geometrických vlastností pletenin jsou v příloze 1.

Tab. 14.8 Geometrické parametry pletenin pro uzavřené vazby Geometrické parametry pletenin

Uzavřené vazby H_s [m^-1] Hř [m^-1] H_c [m^-2] w [mm] c [mm] l_s [mm] r [mm] d_e [mm] d_t [mm] d_ef [mm] ρ_s [g/m²]

Trikot 360 1110 399600 2,78 0,90 6,78 1,59 0,56 0,51 0,11 101,00

Sukno 520 840 436800 1,92 1,19 8,16 2,46 0,54 0,51 0,11 137,50

Podkládané sukno 600 740 444000 1,67 1,35 9,76 3,09 0,54 0,51 0,11 168,00

Dvakrát podkládané sukno 700 580 406000 1,43 1,72 10,81 3,19 0,55 0,51 0,11 179,50

Tab. 14.9 Geometrické parametry pletenin pro otevřené vazby Geometrické parametry pletenin

Otevřené vazby Hs [m^-1] Hř [m^-1] Hc [m^-2] w [mm] c [mm] ls [mm] r [mm] de [mm] dt [mm] def [mm] ρs [g/m²]

Trikot 380 1180 448400 2,63 0,85 6,67 1,56 0,49 0,51 0,11 113,50

Sukno 500 810 405000 2,00 1,23 8,16 2,51 0,49 0,51 0,11 136,00

Podkládané sukno 640 660 422400 1,56 1,52 9,52 3,06 0,5 0,51 0,11 159,50

Dvakrát podkládané sukno 720 540 388800 1,39 1,85 11,11 3,49 0,49 0,51 0,11 173,50

64 14.2 Vyhodnocení výsledků

Hustota řádků a délka nitě v očku osnovní pleteniny jsou dány seřízením a nastavením stroje. Jedná se hlavně o nastavení velikosti odtahu (tabulka 12.1). Hustota sloupků se mění pouze se změnou hustoty řádků a to především právě odtahem pleteniny a napnutím podávané osnovy. Zvyšování odtahu u jednotlivých vazeb (postupně se u vazeb zvětšuje délka spojovací kličky) má za následek, že hustota řádků klesá (obr. 39), (rozteč řádků se zvětšuje – obr. 40), jednotlivá očka se protahují vlivem odtahových sil.

Hustota sloupků u vazeb s prodlužující se délkou na úkor klesající hustoty řádků stoupá (obr. 39), (rozteč sloupků se zmenšuje – obr. 40).

Nejkratší je délka nitě v očku u vazby trikot (tj. vazba s nejkratší délkou spojovací kličky) a postupně se prodlužuje (obr. 41 Graf závislosti průměrných hodnot spotřeby nitě na jedno očko na délce spojovací kličky). Je to dáno rostoucím odtahem a kladením. U vazby trikot (kapitola 12.1 - obr. 22, 23 a kapitola 12.2 – obr. 30, 31) klademe na sousední jehlu (tzn., že délka spojovací bude nejkratší), ale u vazby dvakrát podložené sukno (délka spojovací kličky bude nejdelší) klademe až na čtvrtou sousední jehlu (kapitola 12.1 - obr. 28, 29 a kapitola 12.2 – obr. 36, 37).

S prodlužující se délkou spojovací kličky u vazeb roste také plošná hmotnost pleteniny (obr. 43), která je závislá na hustotách, délce nitě v očku, vazbě a na jemnosti nitě. Je jasné, že struktura trikotu je nejřidší, čím více se posouvá kladení nití u daných vazeb, tím je struktura pleteniny více zaplněna a stoupá tak plošná hmotnost.

Ze zjištěných dat tedy vyplývá, že geometrické parametry reálné osnovní jednolícní pleteniny jsou velice složité, nesnadno předvídatelné a závislé na nastavení stroje při pletení.

65

15. Měřené a vypočítané mechanické parametry

15.1 Experimentální pevnost a tažnost

15.1.1 Příprava vzorků

Pro zkoušku měření pevnosti a tažnosti osnovní pleteniny byly vzorky připraveny podle šablony na obrázku 13. Jednotlivé vzorky byly ustřiženy ve směru sloupků i řádků pro všechny vazby. V každém směru a vazbě bylo měřeno 20 vzorků.

15.1.2 Vlastní měření

Probíhalo na přístroji Testometric M350-5CT (obr. 44). Přístroj a princip měření jsou popsány v kapitole 6.2.

Nastavené hodnoty:

Upínací délka: 100 mm Rychlost příčníku: 100 mm/min

Obr. 44 Vlastní měření

66

15.1.3 Výsledky experimentální pevnosti a tažnosti

Podle kladení je pro jednotlivé vazby přiložena přehledná tabulka naměřených a vypočítaných hodnot.

Experimentální pevnost osnovní pleteniny je pro směr sloupků Fs a pro směr řádků Fř:

Tab. 15.1 Naměřené a vypočítané hodnoty experimentální pevnosti

Pevnost pletenin s různou délkou spojovací kličky

Uzavřené vazby

F_s [N/5cm] 95% IS Fř [N/5cm] 95% IS Trikot 175,05 <140,62; 209,47> 312,15 <272,62; 351,68>

Sukno 295,98 <266,20; 325,75> 285,96 <241,24; 330,68>

Podkládané

sukno 392,65 <362,91; 422,39> 325,54 <266,04; 385,04>

Dvakrát podkládané

sukno

411,91 <367,10; 456,71> 489,86 <430,12; 549,60>

Otevřené vazby

Fs [N/5cm] 95% IS Fř [N/5cm] 95% IS Trikot 260,15 <231,11; 289,19> 293,18 <268,35; 318,01>

Sukno 358,31 <327,92; 388,70> 406,53 <348,27; 464,78>

Podkládané

sukno 365,48 <296,58; 434,38> 291,07 <198,23; 383,91>

Dvakrát podkládané

sukno

326,06 <204,11; 448,01> 326,37 <222,12; 430,61>

67

Obr. 45 Graf závislosti experimentální pevnosti pletenin na délce spojovací kličky

Pomocí metody nejmenších čtverců byly vytvořeny regresní modely, které ale vzhledem k trendu nebyly ve většině případů úspěšné. Odpovídá o tom hodnota koeficientu determinace. Pouze u vazeb uzavřených, při namáhání ve směru sloupků, je vidět lineárně rostoucí závislost pevnosti na délce spojovací kličky.

y = 146,9x - 60,81

Uzavřené vazby - směr sloupků Otevřené vazby - směr sloupků Uzavřené vazby - směr řádků Otevřené vazby - směr řádků

68

Experimentální tažnost osnovní pleteniny je pro směr sloupků εs a pro směr řádků εř:

Tab. 15.2 Naměřené a vypočítané hodnoty experimentální tažnosti

Tažnost pletenin s různou délkou spojovací kličky

Uzavřené vazby

εs [%] 95% IS εř [%] 95% IS

Trikot 122,23 <117,55; 126,91> 96,95 <90,65; 103,25>

Sukno 103,73 <98,47; 108,99> 82,45 <80,13; 84,77>

Podkládané

sukno 112,75 <107,02; 118,48> 69,36 <64,41; 74,30>

Dvakrát

podkládané sukno 98,94 <90,04; 107,83> 67,62 <62,92; 72,33>

Otevřené vazby

εs [%] 95% IS εř [%] 95% IS

Trikot 110,75 <104,78; 116,73> 91,97 <86,75; 97,19>

Sukno 100,05 <92,90; 107,21> 72,61 <69,49; 75,73>

Podkládané

sukno 95,06 <89,45; 100,67> 65,80 <63,20; 68,40>

Dvakrát

podkládané sukno 80,31 <72,42; 88,20> 57,31 <55,17; 59,45>

V tabulce 15.2 můžeme vidět, že hodnoty tažnosti sloupků i řádků klesají s rostoucí délkou spojovací kličky. Pleteniny ve vazbě uzavřené i otevřené jsou více tažné ve směru sloupků a ve směru namáhání řádků jsou méně tažné. Můžeme zde také pozorovat, že uzavřené vazby mají v obou směrech tažnost větší než vazby otevřené.

Výsledky jsou dále komentovány v kapitole 15.4.

69

Obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky

Pomocí regresní analýzy byly nalezeny lineární modely regrese závislosti tažnosti na délce spojovací kličky. Vhodnost daného modelu je vysvětlena koeficientem determinace R². Variabilita vysvětlované proměnné je z velké části vysvětlena modelem u všech vazeb až na výjimku vazeb uzavřených při namáhání ve směru sloupků.

Podrobnější analýza je uvedena v příloze 3.

y = -10,24x + 135,8

Uzavřené vazby - směr sloupků Otevřené vazby - směr sloupků Uzavřené vazby - směr řádků Otevřené vazby - směr řádků

70 15.2 Výsledky teoretické pevnosti a tažnosti

Teoretická pevnost osnovní pleteniny FT je spočítána podle vztahu 6.1, kde F_Ts je teoretická pevnost ve směru sloupků aFTř teoretická pevnost ve směru řádků.

Tab. 15.3 Teoretická pevnost osnovní pleteniny Teoretická pevnost osnovní pleteniny

Uzavřené vazby Otevřené vazby F_Ts [N/5cm] FTř [N/5cm] F_Ts [N/5cm] FTř [N/5cm]

Trikot 658,77 677,07 695,37 719,76

Sukno 951,55 512,37 914,96 494,08

Podkládané sukno 1097,95 451,38 1171,14 402,58 Dvakrát podkládané sukno 1280,94 353,78 1317,54 329,38

Obr. 47 Graf závislosti teoretické pevnosti na délce spojovací kličky

Teoretická pevnost pleteniny je závislá na pevnosti použité nitě, hustotách a na počtu namáhaných nití v očku pro daný směr namáhání. Pevnost ve směru sloupků roste s prodlužující se délkou spojovací kličky u jednotlivých vazeb, protože hustota sloupků roste a při podélném namáhání namáháme v každém očku tři nitě. Oproti tomu pevnost ve směru řádků klesá, protože hodnoty hustoty řádků klesají a při příčném namáhání namáháme v každém očku pouze jednu nit.

0

71

Teoretická tažnost osnovní pleteniny ε_T je spočítána podle vztahu 7.2 a 7.3, kde εTs je teoretická tažnost ve směru sloupků aεTř teoretická tažnost ve směru řádků.

Tab. 15.4 Teoretická tažnost osnovní pleteniny Teoretická tažnost osnovní pleteniny

Uzavřené vazby Otevřené vazby εTs [%] εTř [%] εTs [%] εTř [%]

Trikot 137,12 119,04 147,62 114,97

Sukno 116,57 94,19 108,83 94,19

Podkládané sukno 128,30 81,25 98,43 76,60

Dvakrát podkládané sukno 97,56 77,05 89,46 82,31

Obr. 48 Graf závislosti teoretické tažnosti na délce spojovací kličky

Výpočtu teoretické tažnosti předcházelo modelování očka při maximální deformaci a zjištění parametrů jako jsou maximální rozteče sloupků, řádků při namáhání. Dále také stanovení průměru nitě při deformaci pleteniny. Teoretická tažnost klesá pro směr namáhání podélný tak i příčný stejně jako je tomu u experimentálních

72 15.3 Shrnutí mechanických parametrů pletenin

V následujících dvou tabulkách je přehled všech naměřených a vypočítaných mechanických parametrů jednotlivých vazeb. Tabulky jsou rozděleny podle kladení uzavřeného a otevřeného. Tabulky statistických hodnot mechanických vlastností pletenin jsou v příloze 2.

Tab. 15.5 Mechanické parametry pletenin pro uzavřené vazby Mechanické parametry pletenin

Uzavřené vazby FTs [N/5cm] FTř [N/5cm] Fs [N/5cm] Fř [N/5cm] εTs [%] εTř [%] εs [%] εř [%]

Trikot 658,77 677,07 175,05

<140,62; 209,47>

312,15

<272,62; 351,68> 137,12 119,04 122,23

<117,55; 126,91>

<241,24; 330,68> 116,57 94,19 103,73

<98,47; 108,99>

82,45

<80,13; 84,77>

Podkládané sukno 1097,95 451,38 392,65

<362,91; 422,39>

325,54

<266,04; 385,04> 128,30 81,25 112,75

<107,02; 118,48>

69,36

<64,41; 74,30>

Dvakrát podkládané sukno 1280,94 353,78 411,91

<367,10; 456,71>

Tab. 15.6 Mechanické parametry pletenin pro uzavřené vazby Mechanické parametry pletenin

Otevřené vazby FTs [N/5cm] FTř [N/5cm] Fs [N/5cm] Fř [N/5cm] εTs [%] εTř [%] εs [%] εř [%]

Trikot 695,37 719,76 260,15

<231,11; 289,19>

293,18

<268,35; 318,01> 147,62 114,97 110,75

<104,78; 116,73>

<348,27; 464,78> 108,83 94,19 100,05

<92,90; 107,21>

72,61

<69,49; 75,73>

Podkládané sukno 1171,14 402,58 365,48

<296,58; 434,38>

Dvakrát podkládané sukno 1317,54 329,38 326,06

<204,11; 448,01>

73

Obr. 49 Graf závislosti teoretické a experimentální pevnosti na délce spojovací kličky

y = 12,15x²+ 88,87x + 3,228

Teoretická a experimentální pevnost pletenin

Exp. Uzavřené vazby - směr sloupků Exp. Otevřené vazby - směr sloupků Exp. Uzavřené vazby - směr řádků Exp. Otevřené vazby - směr řádků Teor. Uzavřené vazby - směr sloupků Teor. Otevřené vazby - směr sloupků Teor. Uzavřené vazby - směr řádků Teor. Otevřené vazby - směr řádků

74

Obr. 50 Graf závislosti teoretické a experimentální tažnosti na délce spojovací kličky

Tab. 15.7 Závislost mezi teoretickou a experimentální tažností Závislost mezi teoretickou a experimentální tažností

Uzavřené vazby Otevřené vazby

Směr sloupků Směr řádků Směr sloupků Směr řádků

Korelační koeficient 0,95 0,99 0,91 0,93

V tabulce 15.7 je pomocí korelačního koeficientu určena závislost mezi teoretickou a experimentální tažností, která je silná a přímá.

y = -10,24x + 135,8

Teoretická a experimentální tažnost pletenin

Exp. Uzavřené vazby - směr sloupků Exp. Otevřené vazby - směr sloupků Exp. Uzavřené vazby - směr řádků Exp. Otevřené vazby - směr řádků Teor. Uzavřené vazby - směr sloupků Teor. Otevřené vazby - směr sloupků Teor. Uzavřené vazby - směr řádků Teor. Otevřené vazby - směr řádků

75 15.4 Vyhodnocení výsledků

Tažnost pletenin je závislá především na konkrétní vazbě a na jejich geometrických parametrech. Směrová tažnost je výrazně závislá na hustotě pleteniny, tzn., že na jednotkovou délku v různých směrech připadne různý počet strukturálních jednotek.

Každá strukturální jednotka se v definovaném směru při jednoosém směrovém namáhání chová odlišným způsobem. Prodloužení strukturální jednotky závisí na jejich původních rozměrech, které jsou v obou směrech (podélný, příčný) různé. Tažnost také závisí na délce spojovací kličky. Je řečeno (kapitola 6.2 a 6.2.1), že při změně délky spojovací kličky se budou měnit úhly mezi spojovací kličkou a směrem namáhání. Čím delší bude spojovací klička, tím menší úhel bude svírat s příčným směrem sledování tažnosti, tím menší bude přesun nitě do tohoto směru a tím menší bude i tažnost pleteniny v tomto směru. V podélném směru sledování tažnosti bude delší spojovací klička svírat větší úhel s tímto směrem namáhání, bude se tím zvětšovat přesun nitě do tohoto směru a větší bude i tažnost pleteniny.

U všech vzorků, které jsou použité v experimentu, ale se stoupající délkou spojovací kličky tažnost klesá v obou směrech namáhání (obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky). Může za to postupné uzamykání struktury, protože když klademe nit na sousední dvě jehly, tzn. vazba trikot (obr. 30, 31), tak dosáhneme nejrozvolněnější struktury, ale při kladení až na čtvrtou sousední jehlu (vazba dvakrát podkládané sukno) nám jedno očko překrývají tři spojovací kličky a struktura se tak více uzamkne (obr. 36, 37). Takže čím řidší pletenina je, tím dochází v pletenině

U všech vzorků, které jsou použité v experimentu, ale se stoupající délkou spojovací kličky tažnost klesá v obou směrech namáhání (obr. 46 Graf závislosti tažnosti pletenin na délce spojovací kličky). Může za to postupné uzamykání struktury, protože když klademe nit na sousední dvě jehly, tzn. vazba trikot (obr. 30, 31), tak dosáhneme nejrozvolněnější struktury, ale při kladení až na čtvrtou sousední jehlu (vazba dvakrát podkládané sukno) nám jedno očko překrývají tři spojovací kličky a struktura se tak více uzamkne (obr. 36, 37). Takže čím řidší pletenina je, tím dochází v pletenině

In document Vliv délky spojovací kličky na mechanické vlastnosti pleteniny (Page 48-0)