Motivace v projektové výuce (primární a sekundární motivace)

V projektové výuce můžeme také mluvit o motivaci primární a sekundární. Primární motivací můžeme rozumět motivy či pohnutky, které nás nutí k činnosti z hlediska určitého nedostatku, který se snažíme napravit. Vychází tedy ze zájmů a potřeb osobnosti.

Sekundární motivací (snaha vyřešit úlohu ve škole) pak můžeme nazvat tu, která zavdává motivy k jejímu uspokojení až po té, co jsou uskutečněny potřeby primární motivace. Stejně tak můžeme primární motivaci žáka označit jako touhu po novém poznatku, touhu se něco nového dozvědět. A posléze sekundární motivaci jako výsledek jeho snažení, tedy např.

ohodnocení za provedenou práci. Tato sekundární motivace ovlivňuje osobnost žáka a je také spojena se socializací. Žák tím totiž může velmi často sledovat dosažení určité prestiže v očích ostatních, či uspokojení pocitu, že je schopen pracovat až do konce, schopen něco vytvořit nebo že např. pracuje lépe než ostatní žáci. Sekundární motivace se tedy dostavuje zpravidla až po primární motivaci, která často působí motivačně sama od sebe. Jedná se např.

o pocit, či chuť dosáhnout něčeho pro sebe. Pokusit se najít své hranice, své možnosti. Tento stav můžeme např. přirovnat k běžci, který trénuje na maratónský běh. Jeho motivací je vyhrát maratón, tedy doběhnout do cíle jako první. Primární motivace spočívá, díky každodennímu tréninku v tom, že se zlepšuje a pociťuje lepší fyzickou kondici. Tento samotný fakt jej motivuje k tomu, aby pokračoval v tréninku. Jako sekundární motivaci můžeme na tomto příkladu vidět např. to, že za první místo v běhu může vítěz získat nějakou věcnou cenu, anebo uznání od zkušenějších kolegů.

Tento samý proces se může dít s žákem základní školy. Žák je motivován k činnosti proto, že jej činnost, kterou právě provádí baví a činí mu potěšení se zabývat právě tím, co dělá. To je případ primární motivace. Už jen samotná činnost je motivující. Jako sekundární motivací můžeme nazvat buď slovní ohodnocení učitele nebo známku, kterou dostane za vyřešený úkol.

Tato motivace se může velice dobře projevovat a rozlišovat právě v projektové výuce.

Projektová výuka podporuje mimo jiné také tvořivost. V této formě výuky dochází u žáků velmi často k vysoké aktivitě a žáci jsou více motivovaní, třeba jen proto, že tento způsob výuky neznají nebo ji neprovádí ve vyučování často.

Projekt v hodinách německého jazyka

S žáky 8. a 9. třídy jsem během souvislé praxe uskutečnila projekt v hodině německého jazyka. Mým záměrem bylo zopakovat a procvičit gramatický jev, s kterým se žáci již seznámili, ale bylo potřeba tyto znalosti upevnit. Místo obvyklých cvičení jsem zvolila formu projektu. Dalším mým záměrem bylo rozvíjet některé klíčové kompetence, jako např.

kompetence pracovní, sociální a komunikativní. Vytvořila jsem sedm stanovišť, přičemž na každém z nich se jednalo o jinou činnost. Protože se projekt týkal německého jazyka chtěla jsem uplatnit všechny dovednosti.

Mezi ně patří:

- ústní projev

- poslech s porozuměním - čtení s porozuměním - psaní

- práce se slovníkem

Tyto činnosti byly ukryté v různých úkolech a didaktických hrách, které obsahovalo každé stanoviště. Každý úkol byl jiný i když se týkal stejného gramatického jevu. Jednalo se o nácvik minulého času (perfekta). S žáky jsem látku již probírala a teď jsem jim touto formou chtěla ukázat, jak zábavně a se zapojením jejich samotné činnosti, dokáží tento gramatický jev sami tvořit a sestavovat věty, rozhovor apod. Tématem tohoto projetu byl „volný čas“ a převážná část slovní zásoby se právě týkala tohoto tématu.

Všichni dostali pracovní listy, kam měli vyplňovat své úkoly. Po důkladném vysvětlení, jak má práce postupovat, jsme mohli začít.

1. stanice

Tato stanice byla zaměřena na rozhovor v německém jazyce. Tento úkol vyžadoval práci ve dvojicích. Na lavici ležely otázky v německém jazyce a úkolem bylo se dotazovat a odpovídat. Jeden žák položil otázku, jeho partner ji zodpověděl. Žáci se dotazovali a ptali sebe navzájem.

2. stanice

Zde byla umístěna didaktická pomůcka spočívající ve dvou dřevěných destičkách. Tyto dřevěné desky mají vertikálně umístěné dvě řady hřebíků, které se nacházejí zhruba uprostřed desky, přičemž vzdálenost jednoho hřebíku od druhého je horizontálně asi 5 cm a vertikálně asi 2 až 3 cm. Každý hřebík, ale pouze jen jedna řada, má navlečenou gumičku. Po vnějších stranách destiček jsou umístěny fólie s úkoly. Úkolem žáka je informaci, větu, obrázek, slovíčko, číslici atp. správně spojit právě touto gumičkou s hodícím se pojmem, informací na druhé straně. Na fóliích, které jsem připravila, byly na jedné straně napsány jednoduché věty v minulém čase. Gumičkou pak měli spojit příslušný hřebík, u kterého byl český překlad německé věty.

3. stanice

Hvězdice je další didaktickou pomůckou, kterou si učitel připraví a po té rozstříhá na jednotlivé trojúhelníky, ze kterých se hvězdice skládá. Úkolem žáka je správně pospojovat strany trojúhelníků tak, aby vznikl opět obrazec hvězdice. Na strany trojúhelníků jsem v tomto případě napsala tvary sloves v minulém čase a jejich infinitivy.

4. stanice

Práce se slovníkem. Úkolem bylo najít ve slovníku určitý počet sloves, které se týkají tématu

„volný čas“. Poté nalezená slovesa vypsat do pracovního listu a vytvořit jednoduchou větu v minulém čase.

5. stanice

Na lavici byly rozloženy obrázky různých činností. Např. dívka s knihou (četba), chlapec v bazénu (plavání) atd. Úkolem žáka bylo pojmenovat tento obrázek správným slovesem, vyjádřit tuto činnost německým slovesem a vytvořit minulý čas.

6. stanice

Poslech s porozuměním. V pracovním listě žáci k tomuto úkolu našli otázky, jejichž odpovědi získali právě z daného poslechu.

7. stanice

V této stanici bylo úkolem seřadit obrázky k větám, které se týkaly opět „volného času“.

Např. obrázek se psem a jeho pánem. K tomu žáci mohli najít větu: Ich gehe mit meinem Hund spazieren. (Jdu se svým psem na procházku.) atp. Jeden obrázek chyběl a jedna informace přebývala. Úkolem bylo tento obrázek nakreslit.

Při práci na tomto projektu se mi podařilo žáky motivovat do takové míry, že na svých úlohách pracovali i o přestávce. Projekt jsem totiž záměrně uvedla ve dvou po sobě jdoucích hodinách. Ve chvíli, kdy zazvonilo na přestávku jsem očekávala, že si ji uděláme a po ní budeme opět pokračovat. Stalo se ale, že někteří žáci pokračovali v práci a i na mou výzvu udělat si přestávku nechtěli přistoupit. Poprvé jsem tuto třídu viděla pracovat se zájmem a poprvé jsem ji také viděla takto dlouhodobě motivovanou.

Na této ukázce jsem chtěla přiblížit primární a sekundární motivaci. Žáci samozřejmě věděli, že za projekt budou ohodnoceni. Dostalo se mi ale té zkušenosti, že žáci mohou být opravdu motivováni nejen známkou, ale i činností, kterou právě dělají. Měla jsem tedy možnost setkat se s touto primární motivací u žáků během projektu, který jsem s nimi uskutečnila.

Při závěrečném zhodnocení jejich práce jsem samozřejmě chtěla vědět, jak se jim práce na tomto projektu líbila, co se jim líbilo více, co naopak méně, co by si pro příště přáli změnit atp. Setkala jsem se převážně s kladnými odpověďmi a s nadšením. Malým nedostatkem bylo, že zvláště jedno stanoviště bylo pro žáky obtížné. Neodhadla jsem obtížnost úkolu a ten dělal většině žáků problémy. V každém případě žáci celé dvě hodiny aktivně pracovali a při rekapitulaci jejich výsledků bylo vidět, že jsou na svou práci náležitě pyšní. Všem se podařilo splnit všechny úkoly. Některým s většími, některým s menšími obtížemi. Všichni ale uspěli a dosáhli cíle.