Nákladový model – realizace

Poloţky nákladového modelu jsou uvedeny v samostatném listu souboru Excel pro kaţdý druh energetické rostliny pod záloţkou Náklady. Celkové náklady jsou pak součtem pěstebních nákladů, fixních nákladů a nákladů na spalování, které jsou uvedeny pod záloţkou Bilance-součet. Pro vyčíslení nákladových poloţek se vychází z níţe uvedených vztahů.

Stránka 23 z 46

U jednotlivých pěstebních činností zjistíme všechny faktory, které ovlivňují výsledné pěstební náklady. K těmto faktorům patří především

- doba trvání jednotlivých operací,

- spotřeba paliva na pohon strojního zařízení při konkrétním výkonu.

Pro kaţdý konkrétní pěstební úkon je definována jeho časová náročnost i náročnost na spotřebu paliva (pokud činnost vyţaduje zapojení strojního zařízení). Z těchto údajů se určí mzdové náklady a náklady spotřeby paliva. Pro výpočet nákladů na opravy, pomocný materiál a oleje a maziva (poloţka Ostatní), uvaţujeme 25% z ceny 1l paliva násobenou jeho skutečnou spotřebou na vykonání dané činnosti.

Následují poloţky spotřeby potřebných komodit (osivo, hnojivo, herbicidy, postřiky atd.), které jsou uvedeny u příslušných pěstebních postupů (hnojení, přihnojení, setí). U těchto postupů je uveden druh komodity s udáním její měrné spotřeby na jeden hektar a jednotková cena. Dále pak náklady na dopravu a skladování. Jako poslední je zde uvedena poloţka nákladů spalování. Náklady spalování nejsou kalkulovány, je zde pouţita pro jednotlivá období konstantní hodnota, získaná od pracovníka bioenergetického centra.

Pro vyčíslení celkových fixních nákladů uvaţujeme součet poloţek, které zahrnují rovnoměrný odpis strojního zařízení a náklady na jeho garáţování. Náklady na silniční daň zde neuvaţujeme, jelikoţ strojní zařízení, které pouţíváme, jsou dle zákona č.16/1993 Sb. o dani silniční této povinnosti zbavena.

Nákladový model je dopočítán do hodnoty celkových nákladů. Hodnotu celkových nákladů sleduje model po obdobích a také v kumulovaných hodnotách. V modelu jsou pro informaci uvedeny také hodnoty očekávaného výnosu ze spalování a aktuální hodnoty dotací poskytovaných státem. U pšenice je celkový očekávaný příjem doplněn hodnotou výnosu z prodeje zrna. Tyto hodnoty se pro dílčí období nemění, protoţe jsou odvozeny z průměrných (očekávaných) hodnot výtěţnosti biomasy a prodejní ceny produkce.

Podle dosaţené tepelné výhřevnosti je výkupem stanovena cena sušiny. Tato hodnota je uvedena v záloţce „Vstupy“ u kaţdého modelu. V listu Bilance najdeme i energetickou bilanci, ve které je produkce přepočtena na energetickou výtěţnost v GJ na hektar obhospodařované plochy.

Stránka 24 z 46 6.1.1 Položky nákladového modelu

Model uvádí veškeré činnosti a postupy, které jsou nutné k vyprodukování 1 GJ tepelné energie. Pro lepší přehlednost jsou postupy rozděleny do následujících činností:

příprava porostu,

mulč, který pokryje pozemek. Mulč se postupně rozkládá a tím vytváří novou zeminu. Takto vytvořená vrstva se částečně zapraví do země kypřičem. Kypření přispívá i k celkovému provzdušnění povrchu. Pokračujeme aplikací herbicidu na likvidaci plevelu. Podle výsledku rozboru půdy se na povrch aplikují hnojiva (dolomitický vápenec, amofos, draselná sůl).

Veškerá aplikovaná hnojiva se absorbují do půdy orbou, při níţ se vrchní vrstva překlopí a promísí. Po orbě je povrch velmi nerovný, musí dojít k urovnání pozemku branami a smyky.

Urovnání pozemku po této operaci není ještě ideální pro setí, proto se provádí finální úprava plochy pomocí kombinátoru, který provede během jednoho průjezdu sedm operací, které rozmělní a urovnají půdu. Nyní je plocha připravena na hlavní etapu.

Setí - provádíme univerzálním secím strojem, u topolu pak ruční výsadbou řízků.

V průběhu roku se provádí údrţba porostu. Způsob údrţby se u jednotlivých rostlin liší.

Výhradně se provádí ochrana proti plevelu, která můţe být u některých plodin jak mechanická, tj. posečením, tak chemická. To vede ke zničení porostu plevelu, který by jinak bez našeho zásahu přerostl pěstovanou plodinu, a tím by porost zanikl. Dále je moţné mulčování sesekanou rostlinnou hmotou, která vytvoří příznivé vlhkostní podmínky ve vrchní vrstvě půdy. Tohoto se vyuţívá při údrţbě rychle rostoucích dřevin (RRD), tedy našeho Topolu japonského. Pro rychlý nástup rostlin a jejich vitalitu se provádí přihnojení v různých etapách vývoje rostliny. V případě extrémních teplot se u produkce RRD doporučuje provést zálivku, pouze jsou-li 2–4 týdny bez sráţek těsně po výsadbě. Pokud dojde ke slabším

Stránka 25 z 46

přísuškům, pouţijeme tzv. černý úhor, rotavátorování meziřádků. Toto má vliv na sníţení evapotranspirace (fyzikální proces, kterým se voda z kapalného či tuhého stavu přeměňuje na vodní páru).

Údrţba porostu – zahrnuje ochranu proti škůdcům. Pouţívají se herbicidy, kterými se po postřiku zlikviduje nebo eliminuje mnoţství organismů, které likvidují plodinu, nebo na ni mají negativní vliv.

Sklizeň - provádí se u obou plodin odlišným způsobem.

Topol - obmýtí, které se provádí jednou za 3–4 roky. Spočívá v prořezávce větví a následném shromáţdění hmoty pro štěpkování. Odlišná je pouze konečná sklizeň, při které se veškerý porost pokácí.

Pšenice - pouţijeme sklízecí mlátičku, která oddělí zrno od zbytku rostliny. Mlátička shromáţdí zrno v zásobníku a slámu uloţí do řádků na poli. Následuje zhutnění posekané hmoty svinovacím lisem do balíků. Pro naloţení hmoty na návěs pouţijeme nakladač.

Oddělená zrna od klasů se odvezou z produkční plochy. Totéţ se provede se slisovanou hmotou.

Úprava pozemku po sklizni - po sklizni se provádí podmítka. Je to druh mělké orby po sklizni porostu do hloubky 2–15 cm. U pěstování topolu je po sklizni na povrchu mnoho pařezů, které brání pouţití pozemku v dalším zemědělském vyuţití. K jejich odstranění vyuţijeme pařezovou frézu, která přemění povrch na způsobilý pro další pěstování.

Nakládání a doprava – provádí se u obou plodin odlišným způsobem.

Topol – provádí se nakladačem do připraveného nákladního automobilu, nebo přímo ze štěpkovače, který seštěpkovanou hmotu automaticky sám nakládá na nákladní automobil.

Pšenice – provádí se opět nakladačem, ovšem zde se jedná pouze o nakládání balíků slámy, jakoţto vedlejšího produktu pšenice, určené pro následné spalování. Nakládá se na připravený sběrací návěs. Návěs je následně připojen za traktor.

Štěpka z Topolu i sláma z Pšenice se následně dopravuje do skladu spalovny vzdáleného 10km od místa pěstování.

Skladování – jak pro slámu, tak pro štěpku byl pro skladování zvolen sklad o patřičné velikosti. Sláma se skladuje v jednotlivých balících, štěpka je strojně „nasypávána“ na připravené rošty z důvodů dosoušení na poţadovanou vlhkost. Pro manipulaci ve skladu bylo

Stránka 26 z 46 shodně zvoleno strojní zařízení DESTA (vysokozdviţný vozík).

Spalování – provádí se u obou plodin odlišným způsobem.

Sláma – balíky slámy jdou jeden za druhým po pásovém dopravníku do rozdruţovače, kde jsou stébla dělena na kousky dlouhé 10 aţ 15 cm. Ty jsou dále dopravovány pneumatickou dopravou do zásobníku v kotelně. Ze zásobníku je palivo šnekovými podavači dopraveno k hořákům. Palivo je přivedeno do kotelny, v malém zásobníku (na slámu i dřevní hmoty) je rozděleno na kotle dle jejich momentálních potřeb a šnekovými dopravníky posouváno do předtopenišť kotlů.

Štěpky - pro menší výkony - jsou dávkovány šnekovým dopravníkem pod podsuvný rošt, přes který jsou vytlačovány vzhůru, kde shora odhořívají. Výkon topeniště je regulován mnoţstvím hořících štěpek. Otáčkami šnekového dopravníku tak lze citlivě regulovat výkon topeniště. Prohoření štěpek do podávacího dopravníku brání princip dávkování paliva – hořící štěpky se hrnou před sebou novými štěpkami. V případě poruchy funguje tepelné čidlo, které při překročení nastavené teploty otevře přívod vody a podávací dopravník se zaplaví vodou.

Štěpky – pro větší výkony – zde se pouţívají topeniště se šikmým roštem. Výhodou topeniště se štěpkami odhořívajícími na nakloněné rovině je necitlivost na větší kusy štěpek i na cizí příměsy. Je tedy ideální pro pařezové dříví, dříví znečištěné zeminou a podobně.