Výsledné údaje analýzy citlivosti jsou zpracovány v listu „Citlivostní analýza - pšenice, topol“ v souborech Excel. V jednotlivých sešitech jsou záloţky: Pšenice, Topol, ve kterém jsou detailně zpracovány tabulky výchozích faktorů analýzy citlivosti a jejich dopad na nákladovou cenu tepla.
Tabulky obsahují vstupní parametry, kterými jsou námi volené faktory analýzy citlivosti, na které navazují kumulované hodnoty vstupů a výstupů a z nich vypočítaná nákladová cena tepla.
Nákladová cena tepla při měnících se vstupních parametrech je zvoleným kritériem posouzení efektivnosti získání tepelné energie z biomasy. Nákladová cena tepla je poměrem vstupu a výstupu, kde vstupem pro nás byly veškeré náklady související s výrobou tepelné energie a výstupem celková energie získaná za celou dobu produkce. Celkové efekt však můţe být ovlivněn vedlejšími příjmy - jedná se o příjmy ze spalování, příjmy z dotací a v neposlední řadě u pšenice také příjmem z prodeje zrna. Tyto příjmy nám více či méně ovlivňují výslednou nákladovou cenu tepla a zlepšují celkovou bilanci. Proto jsou v tabulkách citlivostní analýzy zpracovány taktéţ varianty zjišťující, jakým způsobem jednotlivé příjmy ovlivňují nákladovou cenu tepla. Ve výsledcích jsou barevně rozlišeny efektivní a neefektivní varianty. Jako kritérium pro rozlišení efektivních a neefektivních alternativ slouţí průměrná výkupní cena za 1GJ tepelné energie, platná v ČR za rok 2009 pro jednotlivé energetické rostliny.
V tabulce níţe je jako základ stanovena nákladová cena našeho modelu, kde jsou jako výchozí hodnoty pro Topol i pro Pšenici brány vstupní parametry.
Stránka 42 z 46
Tabulka 3: Nákladový model pšenice – analýza citlivosti
Vstupní
Tabulka 4: Nákladový model topolu japonského - analýza citlivosti
Vstupní
Stránka 43 z 46 10. Analýza výsledků
Jak je z výsledků patrné, finanční náročnost pěstování energetických plodin za účelem získání tepelné energie je vysoká. U pšenice je nákladová cena na výrobu 1GJ tepla podstatně vyšší neţ u topolu a to i přesto, ţe za celou dobu produkce získáme pěstováním pšenice více celkové energie neţ z pěstování topolu. Je to dané tím, ţe pšenice je jednoletá bylina a finanční nároky na pěstování jsou stejné kaţdý rok. U topolu máme sice větší náklady v prvním roce pěstování, v dalších letech se ale nemusíme o rostlinu prakticky vůbec starat.
Vyšší náklady jsou zde pouze v letech obmýtí, tedy kaţdý třetí rok a poslední desátý rok, kdy je nutno provést celkovou rekultivaci pozemku.
Faktory analýzy citlivosti mají pak větší či menší vliv na nákladovou cenu tepla, a to jak u topolu, tak u pšenice. Významným vlivem je zde výše výnosu. U pšenice je výše výnosů z daného roku stěţejní pro nákladovou cenu tepla, u topolu v námi zvoleném rozmezí tak velký vliv nemá. Při změně ceny nafty jsou dopady na nákladovou cenu tepla prakticky stejné u obou rostlin. Důleţitým faktorem je pak vlhkost. Se zvyšující se vlhkostí významně roste nákladová cena tepla. Je to dané tím, ţe při vyšších vlhkostech podstatně klesá výhřevnost, tedy mnoţství získaného tepla bude niţší právě v závislosti na vlhkosti spalovaného produktu.
Platí to především pro topol, kde se vlhkost dřeva pohybuje od 60% čerstvě vytěţeného aţ po 10% po procesu vysoušení.
Nákladovou cenu tepla pozitivně ovlivňují především vedlejší příjmy. Jedná se zde především o dotace. Jak je z výsledků patrno, výsledná nákladová cena u pšenice se při odečtení příjmů z dotace mění jen minimálně. Výše dotace je v případě pšenice velmi nízká, kolem jednoho tisíce korun na hektar. Pšenice naštěstí není pro celkový efekt závislá na dotacích, ale na příjmech z prodeje zrna. Pšenice totiţ není primárně určena ke spalování.
Výroba tepla je zde vnímána aţ jako vedlejší produkt spalování slámy.
Topol japonský je oproti tomu na dotacích závislý. Jednorázová dotace na zaloţení výmladkové plantáţe činí v současnosti 80 000 Kč na jeden hektar, navíc můţeme počítat s kaţdoročním přísunem dotace z plochy (SAPS), která činí 3000Kč na kaţdý hektar.
Z výsledků lze formulovat tyto závěry: Pěstování pšenice pouze za účelem spalování by bylo velmi neefektivní, nevýznamný je v tomto případě i vliv poskytované dotace z plochy. Naproti tomu výroba tepla spalováním biomasy topolu se stává efektivní alternativou pouze díky poskytovaným dotacím.
Stránka 44 z 46 11. Závěr
Cílem mé bakalářské práce bylo určení podmínek ekonomické efektivnosti vyuţití zvolených druhů biomasy.
Byly vybrány dvě energetické plodiny a to Pšenice a Topol japonský. Za účelem splnění zadání byl pro tyto plodiny sestaven nákladový model. Výsledky nákladového modelu a stanovená energetická bilance spalování jsou vstupními hodnotami pro vyjádření výsledné ekonomické efektivnosti.
V modelu se vycházelo z předpokladů, ţe celý cyklus bude realizován po dobu deseti let na pozemku v našem vlastnictví. Veškerá strojní a zemědělská zařízení byla pořízena z vlastních prostředků.
Výsledný efekt vyuţití námi zvolených druhů biomasy k výrobě tepelné energie byl poměřován zjištěnou nákladovou cenou tepla s výkupní cenou platnou v ČR pro rok 2009 za alternativních podmínek.
Výsledky jasně vypovídají o významu vedlejších příjmů na celkový efekt výroby tepla.
Pěstování pšenice není závislé na příjmech z dotací, je však závislé na prodeji hlavního produktu pěstování, zrna. Jedná se totiţ o plodinu, u které jsou vysoké provozní náklady, ale energetická výtěţnost je velmi malá. U topolu jsou sice celkové náklady nízké v porovnání s pšenicí, zato však je určen výhradně k energetickým účelům. Výsledná efektivnost je u topolu přímo závislá na poskytovaných dotacích.
Zpracovaný ekonomický model i formulované závěry vycházejí z předpokladu věrohodnosti všech údajů, které vstupují do jednotlivých pěstebních procesů, včetně nákladů na spalování poskytnutých odborníky z bioenergetického centra.
Stránka 45 z 46 Použitá literatura
1. ŠINKORA, Milan: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. 2008-02-25 [cit.
2010-05-19].
2. STUPAVSKÝ, Vladimír: Kotel na dřevní štěpku. Biom.cz [online]. 2010-01-01 [cit.
2010-05-19].
URL: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/kotel-na-drevni-stepku>. ISSN: 1801-2655.
3. BALÍK, Jiří: Vliv hnojení na půdní vlastnosti a půdní úrodnost. Racionální pouţití hnojiv - sborník z konference, ISBN 978-80-213-2006-2
4. STRAŠIL, Zdeněk: Vyuţití rostlinné biomasy v energetice ČR. Biom.cz [online].
2009-09-07 [cit. 2010-05-19], ISSN: 1801-2655.
URL: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-rostlinne-biomasy-v-energetice-cr>.
5. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013.
Ministerstvo zemědělství ČR, 2007, ISBN: 978-80-7084-673-5
6. TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online]. 2010-03-24 [cit. 2010-05-19]. ISSN: 1801-2655.
Stránka 46 z 46 Zdroje informací
Jednotlivá data a informace k pěstebnímu i nákladovému modelu jsem čerpal z internetu, odborných časopisů a z konzultací s pracovníky UZEI, VUZT, Agrární komory a Zemědělského druţstva ve Frýdlantu.
Data potřebná ke spalování jsem získal z bioenergetického centra Roštín od odborných pracovníků a z odborných článků na www.biom.cz.
Jednotlivé postupy pěstování plodin pouţité v modelu jsou získány z internetu konkrétně pak ze stránek www.vuzt.cz a www.biom.cz a pro topol pak konkrétně od pracovníka ze zemědělského druţstva ve Frýdlantu, který se zaměřuje přímo na pěstování japonského topolu a z jeho vlastních stránek www.japonskýtopol.cz
U procesů je moţné najít údaje o spotřebě paliva, benzinu a jejich ceně, hodinové mzdě s dobou trvání činnosti, pomocném materiálu pouţitém u jednotlivých procesů, mnoţství a ceně osiv, herbicidů, pesticidů a o fixních nákladech odvozených z pouţitého strojního zařízení, tyto informace poskytl www.vuzt.cz a www.uzei.cz a odborné články na intrenetu.
Výchozí údaje o ceně nafty a benzinu jsou zjištěny z adresy:
http://business.center.cz/business/finance/cestnahr/benzin.aspx
kde jsou uvedeny roční průměrné ceny pohonných hmot. V modelu jsou pouţity hodnoty z roku 2009. Doba trvání jednotlivých pěstebních operací byla konzultována s agronomem.
Ohodnocení pracovního nasazení je stanoveno z reálné mzdy zemědělců. Cena vody, která se pouţívá k ředění herbicidů, hnojiv a pesticidů, je stanovena jako průměrná hodnota za rok 2009. Data jsou získána ze serveru www.sovak.cz.
Další vstupní údaje se od sebe liší podle druhu pěstované plodiny. Další důleţitou informací je cena výkupu sušiny. Tuto informaci jsem získal od pracovníka zemědělského druţstva ve Frýdlantu, ověřenou i podle internetových stránek zaměřených na problematiku pěstování.
Veškeré informace o strojním zařízení byly převzaty z údajů Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VUZT).