6. Struktura modelu určení ekonomické efektivnosti
6.4 Výpočet nákladů dílčích činností
Kaţdé pěstební činnosti odpovídá v nákladovém modelu tabulka, kde jsou uvedeny jednotlivé poloţky, patřící k danému procesu a pěstebnímu cyklu. Poloţky vypočteme obecně
Stránka 34 z 46
součinem tří veličin: celkové spotřeby příslušné komodity, jednotkové ceny komodity a koeficientu aktivace v období. Koeficient je nulový v období, kdy se činnost neprovádí, a je roven jedné v období aktivace příslušného procesu.
C = MS * JC * K [Kč/ha]
C … náklady na 1 ha,
MS … měrná spotřeba komodity [l/ha, kg/ha, h/ha], JC ….jednotková cena komodity [Kč/l, Kč/kg, Kč/hod], K ….koeficient aktivace v období (0 nebo 1).
Tento vztah platí pro výpočet nákladů na naftu, mzdy, které jsou samostatnou poloţkou v tabulce nákladového modelu a také pro výpočet poloţky „Ostatní“( osivo, vodu, hnojivo, herbicidy, pesticidy).
Costatní = MSn * JCn * Kn * 0,25 [Kč/ha]
Costatní … náklady na 1 ha,
MSn … měrná spotřeba nafty [l/ha], JCn ….jednotková cena nafty [Kč/l],
Kn ….koeficient aktivace v období (0 nebo 1),
0,25 … koeficient (25% z ceny paliva na opravy a pom. materiál = norma).
Tento vztah platí pro výpočet poloţky nákladů na opravu a údrţbu, pomocný materiál, včetně olejů a maziv (součást poloţky „ Ostatní“).
Hodnoty všech nákladů se objeví ve zpracovaných modelech v listu „Náklady“
(v poloţce pěstební náklady), v období, ve kterém se daný proces vykonává. Celkové náklady pro jednotlivá období získáme součtem všech nákladových poloţek příslušného období.
Stránka 35 z 46 6.5 Výpočet fixních nákladů
Fixní náklady v našem modelu jsou zahrnuty v listu „Strojní zařízení“ a obsahují náklady na garáţování a rovnoměrné odpisy všech strojů v délce 5 let.
Náklady na garážování jednoho strojního zařízení za 1 rok na 1ha:
G = (m2 * JC) / PS [Kč/ha/stroj.zařízení]
G …náklady na garáţování,
m2 …počet metrů čtverečních potřebných ke garáţování všech strojů [m2], JC …jednotková cena pronájmu [Kč/m2/rok],
PS …počet strojů
Náklady rovnoměrných odpisů jednoho strojního zařízení na 1 ha pro 1.rok:
O1.rok = (VC * sazba pro 1.rok)/100 [Kč/ha]
Odpisová sazba pro 1. rok = 11%
Náklady rovnoměrných odpisů jednoho strojního zařízení na 1 ha pro další roky:
O další roky = (VC * sazba pro další roky)/100 [Kč/ha]
Odpisová sazba pro další roky = 22,25%
Stránka 36 z 46 6.6 Výpočet nákladů na spalování
Náklady na spalování jsou uvedeny v poloţce „Bilance“. Uvaţujeme zde výnos biomasy v tunách z 1ha násobený výhřevností daného druhu biomasy, abychom získali počet GJ tepelné energie získaných z 1ha. Tuto hodnotu pak násobíme nákladovou cenou produkce 1GJ tepla v procesu spalování. Tato hodnota byla převzata od odborných pracovníků bioenergetického centra Roštín .(Viz. kapitola 6,Ad.4).
Cspalování = MP * V * Cc [Kč/ha]
Cspalování …celkové náklady na spalování biomasy z 1 ha, MP …mnoţství produkce z 1ha [t/ha],
V …výhřevnost daného druhu biomasy [GJ/t], Cs …náklady na proces spalování 1GJ tepla [Kč/GJ].
Hodnoty celkových nákladů jsou předvedeny v listu „Bilance“. V souhrnné tabulce jsou uvedeny pěstební náklady, fixní náklady a náklady na spalování, vše převedeno na 1ha.
Souhrnná tabulka obsahuje rovněţ hodnotu výnosů. Tato hodnota je součtem příjmů z prodeje tepla, v případě pšenice je zahrnut taktéţ příjem z prodeje zrna. Výpočet výnosů z prodeje zrna je dán součinem plánované výtěţnosti, výkupní ceny a období. Obdobím v modelu nazývám koeficient pro realizaci výkupu v období (roce pěstebního cyklu), ve kterém se provádí sklizeň. K příjmům řadíme také poskytování dotačních titulů státem. Jejich hodnota se liší podle druhu a typu pěstované biomasy.
6.7 Dotace
Velmi podstatnou součástí pěstování energetických rostlin je poskytování dotací státem. Tato cesta poskytování dotací má za cíl přispět ke zvýšení objemu biomasy vyuţívané k výrobě energie. Některé podmínky k poskytnutí podpory pro pěstování energetických plodin upravují zákony. Podpora se vztahuje na plochu zemědělské půdy oseté energetickými plodinami. Energetickými plodinami se rozumí plodiny primárně určené k výrobě energetických produktů a to pro výrobu biopaliv či jiných obnovitelných pohonných hmot v
Stránka 37 z 46 dopravě nebo elektrické a tepelné energie vyrobené z biomasy.
Podpora a její výše se mění podle druhu a lokality pěstované biomasy. Nedílnou součástí poskytnutí dotačních titulů je pak právě splnění všech podmínek daných státem.
6.7.1 Dotace a podmínky pro RRD
Podmínky nezbytné pro zařazení do programu na podporu založení porostu RRD a získání dotací:
pozemek pro zaloţení porostu musí být zemědělská půda (v kultuře orná) nebo travní porost,
musí být veden v evidenci LPIS (registr půdy) a produkční porost o výměře nejméně 0,5 ha,
vlastnictví k pozemkům se prokazuje výpisem z katastru nemovitostí ,
uţívaní pozemku se prokazuje ověřenou kopií nájemní smlouvy na dobu stanovenou a se souhlasem vlastníka s pěstováním RRD (matečnice 10let, farma nejméně 15let),
na zaloţení porotu RRD musí být vypracován projekt autorizovaným projektantem a musí obsahovat kladné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (v Libereckém kraji projekt zpracovává ing. J. Skřivánek a jeho atelier, cena 4 000 Kč).
Současná výše dotací na 1ha RRD:
- produkční porost Farma ...76 000 Kč aţ 87 000 Kč (LFA*) - reprodukční porost Matečnice ... 86 000 Kč aţ 98500 Kč (LFA*) LFA* ... "stíţené půdní podmínky"
Dále se pak jedná o dotace poskytované kaţdý rok, tzv. dotaci z plochy (SAPS). Přibliţně se jedná o 3000 Kč/ha ročně.
V našem modelu jsme uvaţovali produkční porost a zvolili jsme středně těţké podmínky pro pěstování.
Stránka 38 z 46 6.7.2 Dotace a podmínky pro Pšenici
Podmínky nezbytné pro zařazení do programu na podporu založení Pšenice a získání dotací:
minimální výměra 1 ha zemědělské půdy v evidenci LPIS,
zapracovat hnojiva nejpozději do 24 hodin po aplikaci,
nespalovat rostlinné zbytky na této půdě,
neměnit kulturu travní porost na kulturu orná půda,
ţádost nejpozději do 15. května, ale raději dříve,
ţadatel musí v ţádosti vykázat všechny plochy bez ohledu na to, jestli na ně ţádá dotaci či ne.
Současná výše dotací na 1ha Pšenice
- Pšenice není pěstována cíleně pro energetické vyuţití. U této rostliny je čerpána pouze dotace za vyuţití zemědělské půdy ve výši 1 132 Kč/ha (viz Pšenice list
„Vstupy“).
Dotace jsou vypláceny podle nařízení Rady ES č 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen Nařízení o podpoře venkova), nařízení Rady ES č. 1290/2005, o financování Společné zemědělské politiky, a rozhodnutí Komise č. 2006/144/ES, o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013).
7. Určení kritéria efektivnosti
Efektivnost můţeme zjednodušeně označit jako vztah mezi vstupy a výstupy organizační činnosti, který souvisí s prostředky a způsoby realizace činností. Rozlišujeme dvě základní sloţky efektivnosti:
Účelnost:
Souvisí se stanovením cílů, vypovídá o tom, zda zvolené cíle odráţí skutečné potřeby, zda stanovené cíle skutečně plní svůj účel a zda je třeba vůbec o daný cíl usilovat.
Stránka 39 z 46 Účinnost:
Je míra, v jaké organizace dosáhla předem stanovených cílů. Řeší otázku, zda je cílů dosaţeno nejlepším moţným způsobem (porovnání vstupů s výstupy).
Kritériem efektivnosti v našem případě budeme uvaţovat nákladovou cenu tepla.
7.1. Nákladová cena tepla
Nákladovou cenu tepla vyjádříme poměrem mezi celkovými náklady na výrobu tepelné energie [Kč/ha] a energetickým potenciálem za celou dobu produkce [GJ/ha].
Celkové náklady = suma pěstebních nákladů, fixních nákladů a nákladů na spalování při výrobě tepla z 1ha obhospodařované plochy za uvaţovanou projekt citlivý na změnu různých faktorů, které na něj mohou působit.
Účelem analýzy citlivosti je zjištění citlivosti zvoleného ekonomického kritéria projektu v závislosti na faktorech, které toto kritérium ovlivňují. Jde o stanovení a vyhodnocení reakce kritéria efektivnosti na změnách určitých veličin (objemu produkce, ceny produkce, ceny vstupních komodit a energií, investičních nákladů, úrokových a daňových sazeb, doby trvání projektu, aj.). V našem modelu budeme uvaţovat 4 faktory, u kterých budeme zkoumat, do jaké míry ovlivní, či neovlivní ekonomickou efektivnost námi zvoleného kritéria efektivnosti, kterým je nákladová cena tepla. Jsou to faktory:
Dotace:
Je nezbytné se pravidelně informovat o výši dotačních titulů, které se velmi často
Stránka 40 z 46
mění, stejně tak, jako se mění i podmínky na jejich poskytnutí. V analýze citlivosti budeme volit extrém, kdy dotace úplně vypustíme.
Nafta:
Cena nafty stoupá či klesá téměř nepřetrţitě, proto ve výchozím modelu počítáme s průměrnou cenou za loňský rok. Zde však budeme brát v potaz cenu 35 Kč, tedy cenu poměrně o dost vyšší, neţ byla průměrná hodnota za rok 2009, která činila 28,5 Kč.
Zajímavostí je, ţe aktuální cena nafty se přibliţuje této maximálně uvaţované hodnotě.
Výnos:
Výnos pšenice na polích, nebo topolu japonského na výmladkových plantáţích, úzce souvisí s mnoha faktory, z nichţ jsou některé ovlivnitelné, jiné ne. Mezi ovlivnitelné patří správná údrţba, jako je hnojení, odplevelování, zavlaţování, apod. Mezi vlivy, které člověk bohuţel ovlivnit nemůţe, patří například období sucha, nebo nadměrných dešťů. V důsledku vyšších koncentrací ozonu činí pak ztráta na zemědělské produkci 20 % i víc, apod.
V našem modelu jsme vycházeli opět ze zjištěné průměrné hodnoty za rok 2009 a v analýze citlivosti zde tento faktor budeme u obou plodin měnit v mezích, v jakých se výnos v ČR za rok 2009 pohyboval.
Vlhkost:
Vlhkost je vlastnost, která významně ovlivňuje výhřevnost při spalování. Pšenice - zde se bude jednat o produkt slámy jakoţto vedlejší produkt určený ke spalování, i kdyţ není pro tento účel primárně pěstován. Sláma prakticky vlhkost měnit nemůţe, její průměrná hodnota je 10%, variantně budeme uvaţovat s 15%, coţ je maximální vlhkost slámy, s jinou vlhkostí zde pro spalování nelze uvaţovat. U topolu ovšem na vlhkosti závisí podstatně více, mokré dřevo po sklizni má vlhkost vysokou (aţ 60%) a pro spalování naprosto nevhodnou, jejím nuceným dosoušením, či ponecháním na otevřeném prostranství však procentuální vlhkost výrazně klesá.
Pro spalování štěpek je optimální vlhkost 30–35 %. Při vlhkosti niţší má hoření explozivní charakter a mnoho energie uniká s kouřovými plyny. Při vyšší vlhkosti se mnoho energie spotřebuje na její vypaření a spalování je nedokonalé. Pro spalování dřeva lze doporučit vlhkost cca 20 %.
V základním modelu jsme uvaţovali vlhkost 10% pro obě plodiny, i kdyţ v praxi je
Stránka 41 z 46
tato vlhkost jiţ velmi nízká. V modelu analýzy citlivosti budeme uvaţovat s vlhkostmi 20%, 30% a 40%.
9. Výsledky řešení
Výsledné údaje analýzy citlivosti jsou zpracovány v listu „Citlivostní analýza - pšenice, topol“ v souborech Excel. V jednotlivých sešitech jsou záloţky: Pšenice, Topol, ve kterém jsou detailně zpracovány tabulky výchozích faktorů analýzy citlivosti a jejich dopad na nákladovou cenu tepla.
Tabulky obsahují vstupní parametry, kterými jsou námi volené faktory analýzy citlivosti, na které navazují kumulované hodnoty vstupů a výstupů a z nich vypočítaná nákladová cena tepla.
Nákladová cena tepla při měnících se vstupních parametrech je zvoleným kritériem posouzení efektivnosti získání tepelné energie z biomasy. Nákladová cena tepla je poměrem vstupu a výstupu, kde vstupem pro nás byly veškeré náklady související s výrobou tepelné energie a výstupem celková energie získaná za celou dobu produkce. Celkové efekt však můţe být ovlivněn vedlejšími příjmy - jedná se o příjmy ze spalování, příjmy z dotací a v neposlední řadě u pšenice také příjmem z prodeje zrna. Tyto příjmy nám více či méně ovlivňují výslednou nákladovou cenu tepla a zlepšují celkovou bilanci. Proto jsou v tabulkách citlivostní analýzy zpracovány taktéţ varianty zjišťující, jakým způsobem jednotlivé příjmy ovlivňují nákladovou cenu tepla. Ve výsledcích jsou barevně rozlišeny efektivní a neefektivní varianty. Jako kritérium pro rozlišení efektivních a neefektivních alternativ slouţí průměrná výkupní cena za 1GJ tepelné energie, platná v ČR za rok 2009 pro jednotlivé energetické rostliny.
V tabulce níţe je jako základ stanovena nákladová cena našeho modelu, kde jsou jako výchozí hodnoty pro Topol i pro Pšenici brány vstupní parametry.
Stránka 42 z 46
Tabulka 3: Nákladový model pšenice – analýza citlivosti
Vstupní
Tabulka 4: Nákladový model topolu japonského - analýza citlivosti
Vstupní
Stránka 43 z 46 10. Analýza výsledků
Jak je z výsledků patrné, finanční náročnost pěstování energetických plodin za účelem získání tepelné energie je vysoká. U pšenice je nákladová cena na výrobu 1GJ tepla podstatně vyšší neţ u topolu a to i přesto, ţe za celou dobu produkce získáme pěstováním pšenice více celkové energie neţ z pěstování topolu. Je to dané tím, ţe pšenice je jednoletá bylina a finanční nároky na pěstování jsou stejné kaţdý rok. U topolu máme sice větší náklady v prvním roce pěstování, v dalších letech se ale nemusíme o rostlinu prakticky vůbec starat.
Vyšší náklady jsou zde pouze v letech obmýtí, tedy kaţdý třetí rok a poslední desátý rok, kdy je nutno provést celkovou rekultivaci pozemku.
Faktory analýzy citlivosti mají pak větší či menší vliv na nákladovou cenu tepla, a to jak u topolu, tak u pšenice. Významným vlivem je zde výše výnosu. U pšenice je výše výnosů z daného roku stěţejní pro nákladovou cenu tepla, u topolu v námi zvoleném rozmezí tak velký vliv nemá. Při změně ceny nafty jsou dopady na nákladovou cenu tepla prakticky stejné u obou rostlin. Důleţitým faktorem je pak vlhkost. Se zvyšující se vlhkostí významně roste nákladová cena tepla. Je to dané tím, ţe při vyšších vlhkostech podstatně klesá výhřevnost, tedy mnoţství získaného tepla bude niţší právě v závislosti na vlhkosti spalovaného produktu.
Platí to především pro topol, kde se vlhkost dřeva pohybuje od 60% čerstvě vytěţeného aţ po 10% po procesu vysoušení.
Nákladovou cenu tepla pozitivně ovlivňují především vedlejší příjmy. Jedná se zde především o dotace. Jak je z výsledků patrno, výsledná nákladová cena u pšenice se při odečtení příjmů z dotace mění jen minimálně. Výše dotace je v případě pšenice velmi nízká, kolem jednoho tisíce korun na hektar. Pšenice naštěstí není pro celkový efekt závislá na dotacích, ale na příjmech z prodeje zrna. Pšenice totiţ není primárně určena ke spalování.
Výroba tepla je zde vnímána aţ jako vedlejší produkt spalování slámy.
Topol japonský je oproti tomu na dotacích závislý. Jednorázová dotace na zaloţení výmladkové plantáţe činí v současnosti 80 000 Kč na jeden hektar, navíc můţeme počítat s kaţdoročním přísunem dotace z plochy (SAPS), která činí 3000Kč na kaţdý hektar.
Z výsledků lze formulovat tyto závěry: Pěstování pšenice pouze za účelem spalování by bylo velmi neefektivní, nevýznamný je v tomto případě i vliv poskytované dotace z plochy. Naproti tomu výroba tepla spalováním biomasy topolu se stává efektivní alternativou pouze díky poskytovaným dotacím.
Stránka 44 z 46 11. Závěr
Cílem mé bakalářské práce bylo určení podmínek ekonomické efektivnosti vyuţití zvolených druhů biomasy.
Byly vybrány dvě energetické plodiny a to Pšenice a Topol japonský. Za účelem splnění zadání byl pro tyto plodiny sestaven nákladový model. Výsledky nákladového modelu a stanovená energetická bilance spalování jsou vstupními hodnotami pro vyjádření výsledné ekonomické efektivnosti.
V modelu se vycházelo z předpokladů, ţe celý cyklus bude realizován po dobu deseti let na pozemku v našem vlastnictví. Veškerá strojní a zemědělská zařízení byla pořízena z vlastních prostředků.
Výsledný efekt vyuţití námi zvolených druhů biomasy k výrobě tepelné energie byl poměřován zjištěnou nákladovou cenou tepla s výkupní cenou platnou v ČR pro rok 2009 za alternativních podmínek.
Výsledky jasně vypovídají o významu vedlejších příjmů na celkový efekt výroby tepla.
Pěstování pšenice není závislé na příjmech z dotací, je však závislé na prodeji hlavního produktu pěstování, zrna. Jedná se totiţ o plodinu, u které jsou vysoké provozní náklady, ale energetická výtěţnost je velmi malá. U topolu jsou sice celkové náklady nízké v porovnání s pšenicí, zato však je určen výhradně k energetickým účelům. Výsledná efektivnost je u topolu přímo závislá na poskytovaných dotacích.
Zpracovaný ekonomický model i formulované závěry vycházejí z předpokladu věrohodnosti všech údajů, které vstupují do jednotlivých pěstebních procesů, včetně nákladů na spalování poskytnutých odborníky z bioenergetického centra.
Stránka 45 z 46 Použitá literatura
1. ŠINKORA, Milan: Topoly a vrby pro energetiku. Biom.cz [online]. 2008-02-25 [cit.
2010-05-19].
2. STUPAVSKÝ, Vladimír: Kotel na dřevní štěpku. Biom.cz [online]. 2010-01-01 [cit.
2010-05-19].
URL: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/kotel-na-drevni-stepku>. ISSN: 1801-2655.
3. BALÍK, Jiří: Vliv hnojení na půdní vlastnosti a půdní úrodnost. Racionální pouţití hnojiv - sborník z konference, ISBN 978-80-213-2006-2
4. STRAŠIL, Zdeněk: Vyuţití rostlinné biomasy v energetice ČR. Biom.cz [online].
2009-09-07 [cit. 2010-05-19], ISSN: 1801-2655.
URL: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-rostlinne-biomasy-v-energetice-cr>.
5. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013.
Ministerstvo zemědělství ČR, 2007, ISBN: 978-80-7084-673-5
6. TRNKA, Miroslav: Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin v mikroregionu Bystřice n. P.. Biom.cz [online]. 2010-03-24 [cit. 2010-05-19]. ISSN: 1801-2655.
Stránka 46 z 46 Zdroje informací
Jednotlivá data a informace k pěstebnímu i nákladovému modelu jsem čerpal z internetu, odborných časopisů a z konzultací s pracovníky UZEI, VUZT, Agrární komory a Zemědělského druţstva ve Frýdlantu.
Data potřebná ke spalování jsem získal z bioenergetického centra Roštín od odborných pracovníků a z odborných článků na www.biom.cz.
Jednotlivé postupy pěstování plodin pouţité v modelu jsou získány z internetu konkrétně pak ze stránek www.vuzt.cz a www.biom.cz a pro topol pak konkrétně od pracovníka ze zemědělského druţstva ve Frýdlantu, který se zaměřuje přímo na pěstování japonského topolu a z jeho vlastních stránek www.japonskýtopol.cz
U procesů je moţné najít údaje o spotřebě paliva, benzinu a jejich ceně, hodinové mzdě s dobou trvání činnosti, pomocném materiálu pouţitém u jednotlivých procesů, mnoţství a ceně osiv, herbicidů, pesticidů a o fixních nákladech odvozených z pouţitého strojního zařízení, tyto informace poskytl www.vuzt.cz a www.uzei.cz a odborné články na intrenetu.
Výchozí údaje o ceně nafty a benzinu jsou zjištěny z adresy:
http://business.center.cz/business/finance/cestnahr/benzin.aspx
kde jsou uvedeny roční průměrné ceny pohonných hmot. V modelu jsou pouţity hodnoty z roku 2009. Doba trvání jednotlivých pěstebních operací byla konzultována s agronomem.
Ohodnocení pracovního nasazení je stanoveno z reálné mzdy zemědělců. Cena vody, která se pouţívá k ředění herbicidů, hnojiv a pesticidů, je stanovena jako průměrná hodnota za rok 2009. Data jsou získána ze serveru www.sovak.cz.
Další vstupní údaje se od sebe liší podle druhu pěstované plodiny. Další důleţitou informací je cena výkupu sušiny. Tuto informaci jsem získal od pracovníka zemědělského druţstva ve Frýdlantu, ověřenou i podle internetových stránek zaměřených na problematiku pěstování.
Veškeré informace o strojním zařízení byly převzaty z údajů Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VUZT).