N ÁVRH DATOVÉ SADY GIS ČR PRO VZDĚLÁVÁNÍ

Předtím než se dostanu k návrhu samotnému, je třeba si ujasnit problémy s tím spojené.

5.4.1 Datová sada GIS

Definici datové sady GIS jsem v mé prostudované odborné literatuře nikde nenašel, proto jsem ji definoval vlastními slovy. Pojem datová sada GIS je soubor dat, která spojují některá průřezová témata. V případě této diplomové práce jsou to data pro vzdělávání ohraničená státním územím České republiky. Každá datová sada se skládá z určitého počtu vrstev.

Vrstva může obsahovat libovolné množství atributů. Atributy jsou rozlišovací vlastnosti mezi jednotlivými prvky datové sady. Pro lepší pochopení jsem vytvořil obrázek (obr. 2).

Obr. 2 Tabulka atributu vrstvy Povodi_I

Zdroj: Vlastní zpracování 5.4.2 Data pro vzdělávání

Ideální data pro vzdělávání by podle Šmídy (2006) měla být:

- cenově dostupná, optimálně však zcela zdarma

- v dostatečné podrobnosti (měřítku), jak v okolí žákova města, tak celých kontinentů - učiteli dostupná v dostatečné pestrosti témat (využitelných v různých tématických celcích)

Jak je možné definovat data, která jsou a která už nejsou ke vzdělávání vhodná?

K vyřešení tohoto problému jsem se nechal inspirovat u Forstové (2004), která v rámci své diplomové práce Atlas Evropy vytvářela data, která lze použít ve vzdělávání. Součástí této práce je i CDROM s vytvořeným Atlasem Evropy obsahující GIS data.

5.4.3 Zdroje dat pro vzdělávací účely za území ČR

Zde se pokusím o výpis zdrojů GIS dat, která lze využít pro vzdělávací účely za území ČR.

K této kapitole jsem se opět inspiroval u Šmídy(2006).

a) Data GIS za území ČR přímo ke vzdělávání určená

Za tímto účelem byla uvolněná část geografické databáze ArcČR 500. Jde o dohodu mezi tvůrci databáze ARCDATA PRAHA a ČÚZK. Pokud škola má o tato data zájem, stačí poslat žádost společnost ARCDATA PRAHA a uzavřít s nimi smlouvu.

V této smlouvě se škola zavazuje:

1) využití dat k nekomerčním účelům, 2) k neposkytnutí dat třetím osobám, 3) škole nevnikají práva k datům,

4) veškeré výstupy musí byt doplněny ArcČR © 1997 ARCDATA PRAHA, s.r.o.; mapový podklad © 1996 ČÚZK.

b) Státní mapová díla

Data pokrývají celé území ČR a to v rastrovém i vektorovém formátu.

ZABAGED (zkratka vniklá ze slov Základní báze geografických dat) představuje digitální obraz základní mapy ČÚZK (Český úřad zeměměřičský a katastrální). V případě školských projektů je možnost poskytnutí dat za přijatelných podmínek.

c) WMS servery

Státní veřejná správa postupně rozšiřuje a zpřístupňuje část svých dat právě pomocí služeb WMS. Tímto tématem se zabýval Jiránek (2008) ve své diplomové práci.

Příklad WMS serveru v ČR:

Mapový server Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – AOPK Data jsou zaměřena na životní prostředí a ekologii.

Odkaz WMS: http://mapmaker.nature.cz/mapmaker/aopk/

d) Veřejná správa

K lokálním projektům je ideální využít data krajských úřadů. Vlastníkem dat je tedy daný krajský úřad a tedy o možnosti poskytnutí dat se musí komunikovat přímo s ním.

Obdobně, ale obsahově menší, existují data GIS od správy CHKO a NP, správců povodí a dalších organizací statní správy.

(např.: Statutární město Liberec, odkaz: http://marushkapub.liberec.cz/)

e) Jiné zdroje

Kromě již zmíněných, existují jistě ještě jiné zdroje dat GIS. Jen bych chtěl upozornit, že je potřeba dbát na důvěryhodnost a vhodnost k zařazení pro vzdělávání v ČR.

(např.: GIS ve škole – KGE ZCU v Plzni,

odkaz: http://radyne.fpe.zcu.cz/web/skola/index.htm) 5.4.4 Postup při vytváření vlastního návrhu

Nyní můžeme přistoupit k návrhu samotnému. Návrh má obsahovat sadu vrstev vhodných pro vzdělávání na základních školách v měřítku 1:500 000. Zadání diplomové práce však již neříká, jaký formát GIS dat má být použit.

Volba formátu sady dat je důležitá a je potřeba si zvolit nejlépe jeden formát, aby pak celá datová sada byla použitelná v jednom software. Vybral jsem formát ESRI Shapefile, protože se jedná o formát v České republice nejrozšířenější a také jsem měl možnost přístupu k software, který tento formát umožňuje vytvářet. Konkrétně se jednalo o software

ArcGIS 9.3 od společnosti ESRI. Licenci vlastnila Technická univerzita v Liberci.

Po stanovení jednotného formátu datové sady následovala fáze identifikování zdrojů dat a informací. Jako prvotní zdroj, který rozhodně obsahuje vzdělávací data, jsem použil učebnici Zeměpis 8 - příručka učitele pro základní školy (Peštová, Jeřábek, Anděl, Fraus, 2007).

K této učebnici jsem zvolil ještě atlas Česká republika (Kolektiv, Kartografie Praha, a.s., 2008). Obě publikace jsou schváleny MŠMT pro vzdělávání na základních školách.

Po prostudování zmíněných publikací jsem vytvořil první seznam datových vrstev, které by se daly použít pro vzdělávání. Ke každé vrstvě jsem navrhl několik atributů.

Po tomto hrubém návrhu bylo potřeba uvážit, zda navrhované vrstvy dat lze reálně vytvořit a jsou k našemu účelu získatelné. K tomuto problému jsem vytvořil schéma kroků (obr.3), které je třeba ověřit před definitivním rozhodnutím, jak s danou navrhovanou vrstvou naložit.

Jedná se o tyto kroky:

a) V případě, že již navrhovaná vrstva existuje a my ji chceme využít, musíme ověřit následující kroky: vlastníka dat, druhy licence, měřítko, atributy vrstvy či didaktickou transformaci a generalizaci.

b) V druhém případě, pokud vrstva ještě neexistuje nebo nechceme či nemůžeme využít již existující, pak řešíme následující kroky: typ vrstvy, důvěryhodnost zdroje, vytvoření vrstvy nebo možnost přidání jako atributu k již získaným vrstvám.

Obr. 3 Zjišťovací proces možnosti ponechání navrhované vrstvy v návrhu

Zdroj: Vlastní zpracování

Popis zjišťovacího procesu;

I. Vrstvu, kterou chceme ověřit, vložíme do počátečního stavu A.

II. Snažíme se zjistit, zda již tato vrstva v digitální podobě existuje a my ji chceme využít.

a) Pokud ano, pokračujeme k otázce vlastníka dat.

b) Pokud ne, pokračujeme k otázce,zda se jedná o bodovou vrstvu.

III. V pokládání otázek pokračujeme do té doby, dokud se nedostaneme do některého z konečných stavů (B nebo C).

IV. Podle výsledného stavu se také zachováme:

a) ve stavu B vrstvu v návrhu ponecháme b) ve stavu C vrstvu z návrhu odstraníme

Po tomto poměrně složitém výběru vznikl již konečný, a tedy výsledný návrh datové sady.

Výsledný návrh jsem pro větší přehlednost rozdělil do dvou tabulek (Tab. 1. – Tab. 2.), podle toho, zda jsem jednotlivou vrstvu získal nebo jsem jí vytvořil.

Tab. 1. Návrh datové sady GIS pro vzdělávání – získané datové vrstvy

Téma Podtéma Vrstva Atributy Typ prvku Zdroje Měřítko

Příroda

výškové členění model reliéfu raster ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

vodstvo vodní toky název, typ, délka linie ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

vodní plochy název, název vodního toku, rozloha polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

povodí 1. řádu název, úmoří polygon DIBAVOD 1: 10 000

využití ploch lesní plochy polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

ochrana

VCHÚ název, kategorie, pásmo, rozloha polygon AOPK ČR 1: 250 000

MCHÚ název, kategorie, rozloha polygon AOPK ČR 1: 250 000

NATURA 2000 –

Evropsky významné lokality název, kategorie, rozloha polygon AOPK ČR 1: 250 000

NATURA 2000 - Ptačí oblasti název, rozloha polygon AOPK ČR 1: 250 000

Historie admin. členění kraje 1960 název, počet obyvatel 91 a 01, rozloha polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

Obyvatelstvo administrativní.

členění

oblasti název, počet obyvatel 91a 01 polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

kraje název, počet obyvatel 91 a 01, rozloha polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000 okresy název, kraj, počet obyvatel, rozloha polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000 obce s rozšířenou působností název, počet obyvatel 91a 01, rozloha polygon ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000 obce název, počet o. 91, rozloha, obec s. p. bod ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

Doprava silniční silnice linie ArcČR 500 verze 2.0a 1 : 500 000

Tab. 2. Návrh datové sady – vytvořené vrstvy

Téma Podtéma Vrstva Atributy Typ

prvku Zdroje Měřítko

Příroda

geologie

svrchní stavba horniny, typy horniny bod Portál veřejné správy CENIA,

GEOČR 500 1 : 500 000

geologický vývoj název území, časové období bod Krachlík, Geologický vývoj

území ČR, REVMCR 500 1 : 500 000 nejvyšší kóty pohoří, nejvyšší kóta, nadmořská výška bod Portál veřejné správy CENIA,

REVMCR 500 1 : 500 000

podnebí meteorologické stanice název, nadmořská výška,

teplota a srážky v roce 2008 a 2009 bod Český hydrometeorologický

ústav, REVMCR 500, 1 : 500 000

půdy půdní typy třída, charakteristika, půdní profil bod AOPK ČR 1 : 250 000

znečištění

emise oxidu dusíku název stanice, hodnoty 2007 a 2008 bod Český hydrometeorologický

ústav 1 : 500 000

emise oxidu siřičitého název stanice, hodnoty 2007 a 2008 bod Český hydrometeorologický

ústav 1 : 500 000

Cestovní

ruch památky

Památky UNESCO název, rok zapsání, výjimečnost bod NPÚ, REVMCR 500 1: 500 000

Národní kulturní památky název, typ bod NPÚ REVMCR 500 1: 500 000

zpřístupněné památky NPÚ název, typ, návštěvnost 07 a 08, místo bod NPÚ, NIPOS, REVMCR 500 1: 500 000 jeskyně

název, objevení, přístupnost,

návštěvnost bod

Správa Jeskyní ČR,

REVMCR 500, 1: 500 000