N EŽ ZAČNEME VYTVÁŘET

Nyní již je možné přistoupit k mému určenému zadání této části diplomové práce.

Ze zadání je zřejmé pouze to, že pracovní listy mají sloužit žákům na 2. stupni ZŠ za konkrétního využití navržených GIS vrstev. Jiná omezení nebyla. Proto jsem se inspiroval u Kalhouse a Obsta (2002) a zjistil, že je zapotřebí vyřešit následující problémy:

1) Časová dotace

2) Prostředí (učebna , specifické)

3) Čeho chceme dosáhnout (výukový materiál, opakovací, motivační...) 4) Jak vytvořit, jak formulovat jednotlivé úkoly, grafické zpracování 5) Pomůcky pro zpracování

6) Vyhodnocení práce žáků a z ní plynoucí zpětná vazba 6.1.1 Časová dotace

Pokud mluvíme o čase, mluvíme pouze o čase plánovaném. Tato složka má z hlediska pozornosti a efektivity práce velmi důležitou roli zjistil psycholog Slavin ve svém výzkumu v roce 1987 a 1994.

Rozhodl jsem se pro časovou dotaci 45 minut. Jedná se o klasickou vyučovací hodinu na škole s běžným typem výuky v ČR a tudíž se i nejlépe vyučujícímu zařazuje do výuky.

6.1.2 Prostředí

Pracovní list bude určen pro počítačovou učebnu, kde bude mít každý žák počítač, který bude vybaven minimálně hardwarem: Procesor 500 MHZ, Operační pamětí 128 MB RAM, dataprojektorem a připojením k internetu.

Co se týká software, je třeba operačního systému Windows verze 2000 nebo novější, dále pak vlastní GIS prohlížečky ArcExplorer 9.3.1. Tato prohlížečka je freeware a je jí možné stáhnout z webových stránek: www.esri.com .

6.1.3 Čeho chceme dosáhnout

Tento problém je třeba také vyřešit hned na počátku. Zda půjde o výukový, opakovací či jen motivační list. Jako nejlepší řešení se jeví kombinace všech. Ať jde o kterýkoliv z nich, je třeba předem stanovit jeho cíle.

1) Výukové cíle

Je třeba, aby výukové cíle byly komplexní, soudržné, kontrolovatelné a přiměřené.

Taxonomie výukových cílů – nástroj jak může učitel zajistit, aby žáci ve výuce zvládli potřebnou látku a zároveň se učili vědomosti, dovednosti a postoje aplikovat, slučovat a hodnotit.

Taxonomie cílů v kognitivní oblasti podle B.S. Bloom a kol. (1956) 1. znalost můžeme jen za předpokladu, že jsme již dosáhli nižšího cíle.

Pracovní listy jsou z hlediska Bloomovy taxonomie výukových cílů zpracovány tak,

aby všichni žáci byli schopni dosáhnout své maximální úrovně. Jsem si vědom toho, že někteří žáci nejsou schopni všech cílů dosáhnout, a proto jsem úlohy, které jsou pro některé žáky nevyřešitelné. Tato složitější úlohy jsem označil symbolem žárovky.

Aby bylo možné u jednotlivých žáků dojít postupně, co k nejvyšším výukovým cílů je pracovní list rozpracován tak, aby postupoval od nejnižšího výukového cíle

Pracovní list jsem rozdělil na tři části:

a) Znalostní část b) Praktická část c) Shrnutí

Pracovní list začíná částí A, kde se u žáků předpokládají určité základní znalosti

a dovednosti a na základě těchto znalostí se žáci pokouší provádět hypotézu.

Předpokládané tyto znalosti a dovednosti, jsou zpracovány v metodickém listě pro učitele.

Jedná se jak o znalosti geografické tak i jiné.

Ukázka části A z pracovního listu č. 1 Srážky a teplota v ČR Podtrhni tři přírodní činitele, které ovlivňují teplotu a srážky.

USA, zeměpisná šířka, migrace ptáků, nadmořská výška, vzdálenost od oceánu, politické zřízení, lidské sídla.

Za pomocí obrázku 3 napiš, jméno meteorologické stanice, pro které si myslíš, že platí:

a) je nejvyšší roční průměrná teplota …Kuchařovice………..

b) je nejnižší roční průměrná teplota …Lysá hora………….………

c) je největší roční množství srážek…..Churáňov……….

d) je nejmenší roční množství srážek…Doksany..……….

Obr. 1 Měřící meteorologické stanice v roce 2008 a 2009

Část B pak s předpokládanými znalostmi pracuje a dále je rozvíjí do vyšších výukových cílů, jako je aplikace a analýza. Za úkol to mají převážně praktické úlohy, ze kterých se snáze dělají závěry. Část je plná tabulek či obrázků. Tato část žákům, buď potvrdí, nebo vyvrátí, jejich předešlo hypotézu.

Vybraná část B z pracovního listu č. 1 Teplota a Srážky v ČR 3) Otevři program ArcExlorer a počkej na pokyny vyučujícího

a) Doplň sloupce B, C a D tabulky 1 za pomoci nástroje Identifikovat .

b) Sloupec E vypočteš tak, že C a D odpovídajícího řádku sečteš a výsledek vydělíš dvěmi. (C+D/2)

Tab. 1: Vybrané meteorologické stanice a jejich teploty

A B C D

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, Statistická ročenka 2008 a 2009

c) Podle výsledných hodnot ze sloupce E vyplň obrázek číslo 4. Použij barev (modré, žluté a červené) a připravené legendy: - Modrá nejchladnější teploty červená nejteplejší

Obr. 2: Průměrné teploty v letech 2008 a 2009

Závěrečnou část C jsem pojmenoval shrnutí. Tato část si klade za cíl shrnout či poukázat na jednotlivé závislosti jednotlivých přírodních či socioekonomických ukazatelů.

Vybraná část C z pracovního listu č. 1 Teplota a Srážky v ČR

Z předchozích tabulek 1,2. a obrázků 2,3. je možnost vypozorovat činitele, který má na rozdílnost teplot a srážek ČR největší vliv. Tento činitel se jmenuje ………...

……… Při růstu toho to činitele teplota ………

a množství srážek ………..

2) Opakovací

Je třeba přesně definovat, co žák již umí či znát z předchozích let základní školy. Tato část si klade za cíl oživit již získané znalosti či vědomosti. Které konkrétní jsou myšleny se učitel dozví v metodických pokynech pracovního listu.

3) Motivační

Aby byla zajištěna pozornost žáka, je třeba žáka správně motivovat. Proto je třeba pracovní listy doplnit vhodnými motivačními prvky.

Motivační obrázky z pracovního listu č. 1 Podnebí a počasí

Obr. 1: Litoměřice Obr. 2: Sněžka

Zdroj: dostupné z: http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/snezka/ Zdroj: dostupné z:

http://kamery.humlnet.cz/cz/kamery/snezka

Mé pracovní listy proto obsahuji jak část výukovou tak opakovací či motivační. Hned v úvodu vlastního pracovního listu se snažím žáky motivovat a to buď vhodným obrázkem či nějakou myšlenkou.

6.1.4 Formulace otázek a úkolu a grafické zpracování

Aby vůbec měly výukové listy nějaký smysl je třeba se tomuto problému věnovat zvlášť pečlivě. Je třeba aby jednotlivé otázky byly formulovány jasně a srozumitelně a aby grafické zpracování bylo na takové úrovni, aby žáky dokázalo zaujmout.

Pracovní listy jsem se tedy rozhodl vypracovat elektronicky s vložením vždy několika grafických objektů.

6.1.5 Pomůcky pro zpracování

Existuje nepřeberné množství pomůcek, bez některých se některé cíle nedají splnit, avšak je třeba je předem definovat.

Jako potřebné pomůcky se hned jeví počítač s odpovídajícím technických i softwarovým vybavením. U software je třeba rozmyslet vhodný GIS program. Vybral jsem ArcExplorer, ke kterému jsem došel po prostudování diplomové práce od Junka (2006), který se právě výběrem GIS softwaru pro vzdělávací účely v práci věnuje. Hlavní důvody pro volbu ArcExploreru:

• jde o freeware program

• česká lokalizace

• jednoduché ovládání

• není nutnost internetového připojení

• možnost připojení GIS serveru

• funkce identifikovat a najít

Další pomůcky pak vyplynou z vytváření samotných pracovních listů.

6.1.6 Vyhodnocení práce žáků a z ní plynoucí zpětná vazba.

Aby bylo možné udělat nějaký závěr o splnění předem stanovených cílů jednotlivých listů, je třeba si list prakticky ověřit a následně vyhodnotit.

Vybraný pracovní list proto ověřím na základní škole a faktické poznatky zapracuji do této diplomové práce.