Přehled dovedností předškolního dítěte - Seznam obrázků, tabulek a grafů

Motorika a související činnosti

Rozvoj dětské tvořivosti (kreslení, modelování, lepení), rozvoj konstrukční hry.

Rozvoj sebeobslužných dovedností, Vyhraněná dominance ruky. Osvojení správného tříbodového uchopení tužky. Dítě se učí zvládat komplexní motorické činnosti.

Zrakové vnímání

Na počátku období dítě rozeznává tvary a základní barvy, rozvíjí se zraková paměť, zraková analýza a syntéza, poté poznávají tvary vzhůru nohama, v 5 letech potom vnímají i jemné odstíny barev. K výraznějšímu pokroku v kvalitě zrakového vnímání dochází mezi 6. a 7. rokem.

Sluchové vnímání

Mezi 4. a 5. rokem dítě rozdělí větu na slova, okolo 5. roku děti začínají ve slově detekovat dílčí hlásky. Nejprve poznávají první hlásku ve slově, poté i poslední, nakonec slovo rozdělí na jednotlivé hlásky. Mezi 6. a 7. rokem rozliší krátkou a dlouhou samohlásku, tvrdou a měkkou slabiku.

Chuťové vnímání Chuťové návyky jsou stabilizované, dítě je ve výběru jídla konzervativní.

Čichové vnímání Přecitlivělost na veškeré čichové vjemy.

Tělesné vnímání Dítě od 4 let podle hmatu identifikuje tvary.

Sociální dovednosti

Ustupuje sobecké chování, převládá prosociální chování. Stále přetrvává agresivita při řešení situací. Mizí vizuální egocentrismus. Dítě si dokáže

uvědomovat své myšlenky a chápat, co je správné. Schopnost uvědomovat si své přání, záměry, pocity druhých lidí. Rozvoj sociodramatické a kooperativní hry.

Emoční dovednosti

Sebereflexivní emoce (pocit viny, hrdost). Nástup svědomí. Obliba humoru, vnímavost úspěchu i neúspěchu, negativní afektivní stavy při výkonové frustraci.

Zlepšující se kontrola chování a emocí.

Komunikace

Dětská patlavost se v průběhu předškolního věku mění na správnou výslovnost všech hlásek. Dítě hovoří v rozvitých větách, dokáže vyprávět jednoduché příběhy. Zajímá se o čtené pohádky, rozumí dialogům v pohádkových příbězích.

Kognitivní dovednosti

Názorné myšlení, schopnost kategorizovat (dle velikosti, tvaru, barvy). Nedokáže se často odpoutat od subjektivního vnímání a vyvodit správný závěr na základě myšlenkové operace.

Zdroj: Thorová, 2015, s. 390

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Akční výzkum

5.1 Charakteristika akčního výzkumu

„Akční výzkum usnadňuje profesionální růst učitele. Jeho pomocí se učitelé učí ze své práce, což vede k posílení jejich profesionálního růstu a autonomii. Je prostředkem k zvládnutí procesu změny, zlepšování kvality a neustálého zdokonalování školy. Základní myšlenkou je, že adaptaci akčního výzkumu se učitelé stávají zodpovědnými za neustálé zdokonalování školy.“

Akční výzkum klade důraz na pedagogickou praxi, umožňuje také zavádění změn, které jsou důležité pro další zlepšování činností pedagogických pracovníků a jiných účastníků vzdělávání a to vede ke zvyšování kvality poskytovaného vzdělávání. Nabízí tak všem pedagogickým pracovníkům příležitosti pro odborný a personální růst.

Hlavní myšlenkou akčního výzkumu je tedy vědomí toho, co bylo učiněno dobrými pedagogy na intuitivní úrovni, neboť tito učitelé shromažďují informace, kladou si různé otázky, zkouší nové praktiky, sdílejí názory a nakonec vyhodnocují výsledky. Tyto vyvozené závěry a zhodnocení potom slouží dalším pedagogům jako případná inspirace pro jejich vlastní práci.

Podstatou akčního výzkumu není metoda, ale aktivita, činnost. Je tedy doprovázen celou řadou otázek: Co dělám? Co to znamená? Jak to dělám? Jak to mohu udělat jinak?

Co žáci skutečně dělají? Co se učí? Jak je to důležité? Co se učím? Co teď zamýšlím dělat?

Vede také k pozorování sebe sama: reflexi vlastní činnosti, hledání alternativ k dosažení ještě lepších výsledků. Akčnímu výzkumu, jeho metodám a konkrétním přípravám doprovázeným řadou otázek se budu podrobněji zabývat právě v praktické části mé práce.

(Nezvalová, s. 300–307)

5.2 Metodologie výzkumného šetření

Tato kapitola popisuje přípravu, realizaci a následnou reflexi prováděného akčního výzkumu. Součástí této kapitoly je také komparace mé starší a novější přípravy a závěr obsahuje shrnutí toho, v jakých oblastech jsem se během akčního výzkumu zlepšovala, na čem bych ještě ráda pracovala.

5.3 Cíl výzkumu a výzkumné otázky

V praktické části realizuji akční výzkum týkající se rozvíjení čtenářských strategií předškolních dětí při práci s pohádkou. Tento výzkum vychází z cíle práce, kterým bylo připravit k jednotlivým pohádkám vztahující se aktivity využívající čtenářských aktivit při práci s pohádkou. Lekce jsou děleny tematicky a všechny se vztahují ke knize Teta to plete od Ivony Březinové⁴.

V rámci výzkumu jsem si položila tři výzkumné otázky, které jsem se rozhodla sledovat v průběhu svého akčního výzkumu.

Výzkumné otázky:

1. Jaké čtenářské strategie jsou vhodné pro práci v MŠ?

2. Co může vést k neúspěchu při vedení lekce?

3. S jakými problémy se mohou potýkat začínající učitelky mateřských škol nebo studentky tohoto oboru při práci se strategiemi?

5.4 Příprava a realizace

V rámci projektu Podpora čtenářské gramotnosti v předškolním vzdělávání⁵, v části Akční výzkum jsem dostala přidělené téma čtenářských strategií a jejich uplatnění při práci s pohádkou. Moji cvičnou paní učitelkou se stala paní učitelka Iva Andrlová, a jelikož jsem s ní již měla tu čest spolupracovat, věděla jsem, že mi pomůže se v tomto tématu zorientovat.

4 BŘEZINOVÁ, Ivona. Teta to plete. V Praze: Albatros, 2015, 58 stran. Edice První čtení. ISBN 978-80-00-04094-3.

5 Projekt Podpora čtenářské gramotnosti v předškolním vzdělávání, reg.

č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663.

Pilotní výzkum, zhodnocení pilotní přípravy, nové pojetí přípravy

Novou přípravu jsme realizovala v rámci souvislé praxe v posledním ročníku mého bakalářského studia. Příprava programu i jeho realizace proto probíhala velmi odlišně od přípravy pilotní, kterou jsem realizovala již v květnu r. 2018. V průběhu mezičasu mezi dvěma souvislými praxemi jsem opět nasbírala nové zkušenosti a uvědomila si poměrně výrazné didaktické nedostatky v předchozích přípravách. Vzhledem k tomu, že jsem ve 3. ročníku a absolvovala různé praxe i odborné a didaktické semináře, cítím se profesně již mnohem lépe připravená než v době praxe v roce 2018, a proto jsem se rozhodla zrevidovat svůj předchozí didaktický přístup.

Nejprve jsem přemýšlela, zda zvolit stejný program, stejnou pohádku jako v přípravě pilotní, ale po dlouhém rozmýšlení jsem usoudila, že bude lepší začít s novou pohádkou, vymyslet nové aktivity, začít znovu a pokusit se vyhnout nedostatkům, které jsem si na základě sebereflexe odnesla z předešlé přípravy. Vybrala jsem tedy opět jednu z popletených pohádek od Ivony Březinové. Následovala diskuze s paní učitelkou Ivou o vhodných aktivitách, metodách i motivaci. Pro inspiraci mi ukázala staré číslo časopisu Informatorium, které se do detailů zabývalo rozvojem čtenářských strategií při práci s pohádkou O Sněhurce. Přečetla jsme si o aktivitách, které autorka popisovala a modifikovala jsem je pro svou práci v MŠ.

5.5 Nové pojetí přípravy, únor 2019

V kapitole 5.5 představím nové pojetí přípravy (podrobněji viz kap. 5.4), která je v souladu s vytyčeným cílem a výzkumnými otázkami bakalářské práce (viz kap. 5.3) a byla realizována v únoru 2019. Kapitola je rozdělena do jednotlivých lekcí. Každá lekce má jednotnou strukturu, jejíž součástí jsou tři celky (podkapitoly). V první jsou uvedeny následující informace:

− Dílčí cíl

− Pomůcky

− Činnosti před, při a po skončení četby

− Explicitně formulované otázky k textu a k aktivitám

− Navazující činnosti

Ve druhé části je uvedena reflexe z pohledu dětí jako přímých účastníků aktivit, ve třetí části je uvedena má osobní reflexe.

5.5.1 Lekce 1 – ÚVOD DO POHÁDKY

Dílčí cíl – strategie usuzování, hledání souvislostí, vzbuzení zájmu o text.

Pomůcky: červené jablko, zrcadlo, hrneček s puntíky, pytlík krupice, 7 barevných papírových čepiček, plátno pro překrytí věcí

Činnost před čtením: S dětmi se posadím do kruhu, uprostřed leží předměty zakryté plátnem. Dětem sdělíme, že pro ne máme novou pohádku, ale jejich úkolem bude zkusit uhodnout, o jakou pohádku vlastně půjde. Postupně budeme jednotlivé věci vyndávat a ukazovat dětem.

Otázky pro aktivizaci: Máme tu krásný puntíkatý hrníček, napadá vás, z jaké pohádky by mohl být? Znáš nějakou pohádku o hrnečku?

Potom si ale ukážeme ještě zrcadlo a červené jablko.

Otázky pro aktivizaci: Děti, znáte nějakou pohádku ve které se vyskytuje červené jablko a zrcadlo? (pravděpodobně je napadne Sněhurka) ... A znáte pohádku, kde by byl hrneček, zrcadlo a červené jablko?

Postupně takto odhalíme všechny připravené předměty. Snažíme se propojit věci, které jsme již odkryly s těmi, které odkrýváme teď, navazujeme na diskuzi. Budeme se snažit vypátrat souvislosti a nakonec se i dostat k tomu, že žádnou takovou pohádku, kde by se všechny tyto věci vyskytovaly, neznáme. „Je ale možné, že se nám tyhle věci popletly a nejsou pouze z jedné pohádky, ale ze dvou. Jaké dvě pohádky by to mohly být?

+ rozřadíme všechny věci do jedné z pohádek...

Poté bychom dětem sdělily, že tak, jako se nám popletly věci pod plátnem, popletly se také pohádky v „tetině“ knížce. Přečteme dětem název knížky, poté se můžeme zeptat:

Co vlastně ta teta plete? (rozdíl mezi plést x plést to) Co je na obalu knížky, o čem tedy asi knížka bude?

Poté už přejdeme ke čtení úryvku z Pohádky čtvrté, kde se proplétá pohádka O Sněhurce s pohádkou Hrnečku vař.

Na jenom mohutném hradu žili král s královnou, a těm, se narodila dceruška.

Dali jí jméno Sněhurka. Jenže milovaná maminka jí brzy zemřela. A tatínek se oženil s cizí královnou. Krásnou, ale pyšnou a zlou. Stále jen postávala před

kouzelným zrcadlem a ptala se ho: Zrcadlo, řekni mi, kdo v zemi naší vaří nejchutnější kaši?“ Zrcadlo pokaždé odpovědělo, že nejlepší kaši v celé zemi

vaří ona, a královna byla spokojená.

Činnosti po skončení četby: Snažíme se propojit pohádku s vlastní zkušeností dítěte pomocí konkrétních otázek.

Možné otázky: Co znamená být pyšný? Znáte někoho, kdo je pyšný? Jak se chová?

Vzpomněly byste si ještě na jinou pohádkovou postavu, která byla také pyšná? / Už jste taky někdy něco popletly? A už jste někdy pletly? Co všechno se vlastně dá plést? (šály, rukavice, svetry, pomlázka, vánočka)

Další možné navazující činnosti:

Vyzkoušet si pletení např. šály, pomocí opravdových jehlic, popletené obrázky (pracovní listy), grafomotorické cvičení – zapletené klubíčko

5.5.2 Reflexe lekce č. 1 dětmi

Tabulka 3: Reflexe lekce č. 1 dětmi Časové

zařazení Přepis odpovědí dětí

Před čtením Máme tu krásný puntíkatý hrníček, napadá vás, z jaké pohádky by mohl být? Znáš nějakou pohádku o hrnečku?

„Ano, známe! Hrnečku vař.“

Děti, znáte nějakou pohádku, ve které se vyskytuje červené jablko a zrcadlo?

„Ve Sněhurce. Ale jablko bylo taky v té pohádce Anděl páně. Ale zrcadlo ne..Tak asi teda jenom Sněhurka.“

A znáte pohádku, kde by byl hrneček, zrcadlo a červené jablko?

(Ticho) „To nevím. To je nějaký divný“

„Je ale možné, že se nám tyhle věci popletly a nejsou pouze z jedné pohádky, ale ze dvou.

Jaké dvě pohádky by to mohly být?

„Sněhurka a ještě něco s tím hrnečkem. Jo, hrnečku vař.“

„Nebo Anděl páně a hrneček.“

„Ale ještě zrcadlo! Sněhurka a Hrnečku vař.“

Co vlastně ta teta plete? Co je na obalu knížky, o čem tedy asi knížka bude?

„Asi o té tetě. A tam plete něco.“

„Tuhle knížku mám doma. To teta plete, že jako něco plete, třeba tu šálu a přitom i plete pohádky.“

„To bude celý nějaký popletený.“

Časové

zařazení Přepis odpovědí dětí

Po čtení Co znamená být pyšný?

„Jako že nemá nikoho rád.“

„Že se nechce o nic rozdělit.“

„No že si někdo myslí, že je ze všech nejlepší.“

Znáte někoho, kdo je pyšný? Jak se chová?

„Ne, nevím.“

„Jako že se tvářil asi takhle?“ (dítě předvádí smutný obličej)

! znovu si vysvětlujeme, co znamená být pyšný, na příkladu královny, která byla zlá a pyšná...!

Vzpomněly byste si ještě na jinou pohádkovou postavu, která byla také pyšná?

„Královna.“

„Třeba ta v Popelce. Macecha.“

„Pyšná princezna.“

Už jste taky někdy něco popletly? A už jste někdy pletly? Co všechno se vlastně dá plést?

„Já někdy často něco popletu.“ (smích)

„Někdy jsem se třeba spletl a řekl něco mamince špatně.“

5.5.3 Vlastní reflexe lekce č. 1

S výsledkem této lekce jsem byla spokojená. Některé děti knížku „Teta to plete“

již znaly, nemusela jsem proto dětem vysvětlovat rozdíl mezi slovy plést něco a něco poplést, ale nechala jsem děti, které knihu znají, vysvětlit ostatním kamarádům, jak to tedy vlastně je. Děti byly soustředěné, překvapila mě odpověď o červeném jablku a pohádce Anděl páně, protože jsem si na sama upřímně vůbec nevzpomněla. Líbilo se mi, že děti nad otázkami opravdu přemýšlí. Zároveň mě také překvapilo, že děti neumí popsat, jak se chová člověk, o kterém můžeme říci, že je pyšný. Některé z dětí dokázaly předvést, jak se asi pyšný člověk tváří (nos nahoru, ruce v bok), ale zbytek jsme si museli vysvětlit.

V zítřejší lekci jim zkusím zahrát zlou, pyšnou královnu. Cítím ale větší jistotu při kladení otázek, jako přínosné vnímám i zážitky, které jsou pro mě zajímavé a pomáhají mi děti lépe poznat.

5.5.4 Lekce 2 – KAŠE

Dílčí cíl – strategie shrnování, usuzování.

Pomůcky: recept na krupicovou kaši, miska (hrnec), mléko, sůl, cukr krystal, krupice, odměrka, ubrus, vařečka

Činnost před čtením: S dětmi se posadíme do kobercové části třídy a budeme si povídat o tom, jestli ví, z čeho se taková kaše, jako vařila pyšná a zlá královna z pohádky, vlastně vaří? Co se do ní dává? A kolik se toho všeho do kaše dává? Pomáhaly jste už někdy mamince vařit? Jak maminka ví, jak má uvařit všechno, co máte rádi? - dostaneme se až k odpovědi, že na to máme recepty, v kuchařkách.

Text pro předčítání:

Krupicová kaše neboli krupičná kaše je druh teplého sladkého jídla, které se připravuje z krupice, mléka, cukru a případně kakaa. Jedná se o častou stravu pro malé děti od tří let, i když je poněkud hutná. V populaci se jedná o oblíbené

jídlo, které je rychlé a snadné na přípravu.

Činnosti po skončení četby: Po skončení četby bychom si s dětmi vyzkoušely

„uvařit“ vlastní krupicovou kaši. Alespoň smíchat potraviny ve správném poměru s použitím odměrky. Po předchozí domluvě s p. kuchařkami by bylo možné nechat si kaši dovařit, potom společně ochutnat a povídat si o tom, jestli královnina nejlepší kaše v celé zemi byla takhle dobrá, jako ta naše, nebo měla nějaké tajemství, speciální přísadu, díky které byla ještě lepší… − usuzování

Možné otázky: Myslíte, že měla královna také nějaký recept na krupicovou kaši?

Mohla třeba do kaše přidávat nějakou tajnou přísadu, aby byla její kaše nejlepší v celé zemi. Jaké přísady by to mohly být? Myslíte, že měli v království také odměrku? Podle čeho by ještě mohla královna odměřit jednotlivé přísady? V jaké pohádce se vypráví o spoustě takové kaše? Znáte pohádku Hrnečku vař?

Pak si znovu přečteme úryvek z předchozího dne a doplníme otázkou: Jak to asi bude dál? Bude zrcadlo pořád mluvit jenom o královně, anebo se v pohádce objeví ještě někdo jiný, co myslíte?

Potom pokračujeme dalším kratičkým úryvkem textu, aby si děti ověřily správnou odpověď na předchozí otázky.

Ale jednou v kuchyni zrcadlo zahlédlo Sněhurku a od té doby nemluvilo o nikom jiném než o ní. To královnu rozzlobilo…

Další možné navazující činnosti: kresba prstem do krupice (nasypeme na tác, děti kreslí obrázky), výtvarné zpracování hrnečku (kresba, vystřihování, malba), ranní rozcvička s barevnými hrnečky (plastové, můžeme vypůjčit z kuchyně), grafomotorické cvičení (míchání kaše), básnička – Hrnečku vař − M. Černík, modelování hrnečku z keramické hlíny.

5.5.5 Reflexe lekce č. 2 dětmi

Tabulka 4: Reflexe lekce č. 2 dětmi Časové

A kolik se toho všeho do kaše dává? Pomáhaly jste už někdy mamince vařit? Jak maminka ví, jak má uvařit všechno, co máte rádi?

„Jo, pomáhala jsem vařit. Ona mi maminka říkala, kolik toho mám dát.“

„To maminka ví, jak má dělat prostě.“

„Můžeme to najít v kuchařce anebo si to někdo mezi sebou řekne, jak se to dělá“

Po čtení Myslíte, že měla královna také nějaký recept na krupicovou kaši? Mohla třeba do kaše přidávat nějakou tajnou přísadu, aby byla její kaše nejlepší v celé zemi..jaké přísady by to mohly být?

„Možná měla recept. Jinak by to nevěděla uvařit. „

„Mohla tam přidávat třeba cukr, aby byla hodně sladká.“

„Nebo sladkosti.“

„Já myslím, že to prostě uměla, tak byla ta kaše nejlepší.“

Myslíte, že měli v království také odměrku? Podle čeho by ještě mohla královna odměřit jednotlivé přísady?

„Ne, to neměli.“

„Mohli mít třeba odměrku v kuchyni.“

„Musela to nějak změřit, kolik toho tam dát.“

5.5.6 Vlastní reflexe lekce č. 2

Ačkoli jsem měla přípravu již takto sepsanou, po včerejší lekci jsem se rozhodla ji trochu pozměnit. Nejprve jsme tedy s dětmi po 7. hodině ranní usedli ke stolečku. Povídali jsme si o tom, jak se taková kaše asi dělá? Z čeho? Potom jsem vyndala všechny potřebné suroviny pro vaření kaše. O každé jsme si pověděli několik málo informací a poté jsme se dali do míchání surovin. Odměřovali jsme litr mléka, krupici, ukazovali si, co je to špetka soli. Poté jsme odnesli kaši paní kuchařkám, aby nám ji uvařily. V hlavní čísti jsem potom přišla já, jako zlá královna. Přinesla jsem uvařenou kaši a prohlašovala, že je ta

nejlepší v celém království, na celém světě. Pár dětí mohlo ochutnat. Pak jsem se ptala zrcadla, kdo vaří tu nejlepší kaši. Odpovědělo samozřejmě, že já. Děti byly výstupem zaujaté, snažila jsem se působit pyšně a přísně, abychom si poté vysvětlili, jak se tedy pyšný člověk chová.

Poté jsem al svůj výstup zarazila a ptám se dětí, jestli tuší, co se jednoho dne stalo.

Proč se královna tak hrozně rozčílila. Děti správně odpovídají, že jí zrcadlo asi odpovědělo něco jiného.

Děti předvídají děj, pracují soustředěně, je vidět, že nad příběhem uvažují. Dnes jsme se věnovali nejen rozvoji čtenářských strategií, ale také rozvojem jemné motoriky – kresba prstem do krupice (viz Obrázek 1), rozvojem grafomotoriky – hrneček, který vaří kaši (viz Obrázek 2).

Obrázek 1: Kresba do krupice Obrázek 2: Hrnečku vař, přetékající kaše

Obrázek 3: Zlá královna a nejlepší kaše v království

Obrázek 4: Hodnocení dnešní aktivity dětmi

5.5.7 Lekce 3 – SNĚHURKA

Dílčí cíl – strategie usuzování, předvídání

Pomůcky: Text pro předčítání, nahrávku zvuků lesa,

https://www.youtube.com/watch?v=9_Ef9j84vlU

Činnost před čtením: Připomenutí příběhu + otázky. Proč se královna rozzlobila, co se asi rozhodla udělat? Potrestá Sněhurku? Jak?

Text pro předčítání:

Jednoho dne poslala sluhu, aby Sněhurku zavedl do hlubokého lesa a tam ji zabil. Sluhovi bylo dívky líto, a tak ji jen v lese zanechal samotnou a zmizel.

Ubohé děvče dlouho bloudilo sem a tam, unavené, nevyspalé a hladové…

Činnosti po skončení četby:

Narativní pantomima: Děti při čtení zobrazují pohybem to, co slyší.

Text pro předčítání, narativní pantomima:

Sněhurka bloudila lesem. Překračovala spadlé stromy, prodírala se hustým křovím a přeskakovala tekoucí potůčky. A najednou..ztratila střevíček! Podívala

se za sebe, vedle sebe, před sebe, nikde nic. Udělal tedy ještě dva kroky zpět a heleme se! Našla ho. Posadila se na kořen stromu a střevíček si nasadila. Jak tam tak seděla, nohy už jí bolely, uvolnila se, zhluboka se nadechla, protřepala

si ruce, nohy aby se připravila na další cestu. Potom hbitě vyskočila zase na nohy a rázně si dupla! Já to zvládnu, řekla, dala si ruce v bok a odhodlaně pochodovala lesem dál. Poslouchala zvuky lesa, hledala vyšlapanou cestičku, po které by mohla jít a vyhlížela nějaký domeček, kam by se na noc schovala.

In document Seznam obrázků, tabulek a grafů (Page 32-52)