Zbylé vazby už nemusí mít tak pravidelný tvar oček jako hladká zátažná jednolícní pletenina. Je to způsobeno tím, že se ve vazbě objevují kromě lícního očka, očka rubní, chytové a podložené klička. Tato odlišnost vede ke změně strukturálních parametrů pleteniny tj. zaplnění, tloušťky, ale především geometrii pleteniny. Výše uvedené vzorce se sice dají na tyto pleteniny aplikovat, ale správnost jejich vyhodnocení se můžou od skutečnosti daleko odchylovat.
Obr. 14: Chytová a podložená klička [23]
42 Obr. 15: Rozdíl mezi délkou nitě l v očku u lícního očka a u chytové kličky
5 Normy
Normy definují a popisují postup při zpracování experimentu.
ČSN EN 31 092 (80 0819) Textilie. Zjišťování fyziologických vlastností – měření tepelné odolnosti vůči vodním parám za stálých podmínek (zkouška pomocí vyhřívanou destičkou)
Tato norma stanovuje metody pro měření tepelné odolnosti a odolnosti vůči vodním parám, v ustálených podmínkách, např. textilií, filmů, nátěrů, pěn a kůží, včetně vrstvených sestav, pro použití v odívání prošívaných přikrývek, spacích pytlů, čalounění a podobných textilních nebo textilu podobných výrobků. Použití tohoto principu měření je omezeno na maximální tepelnou odolnost a odolnost vůči vodním parám, které jsou závislé na rozměrech a konstrukci použitého zkušebního přístroje (např. 2 m2.K/W a 700 m2. Pa/W každý samostatně, jako minimální specifikace zařízení uvedeného v této normě). Zkušební podmínky používané v této normě nemají představovat specifické komfortní situace a nejsou stanoveny provozní specifikace vztahující se k fyziologickému komfortu.
Pro účely této normy platí následující definice:
tepelné odolnosti, Rct: rozdíl teplot mezi dvěma povrchy materiálu rozdělenými výsledným tepelným tokem na jednotku plochy ve směru gradientu. Suchý tepelný tok se může sestávat z jedné nebo více vodivých, konvekčních a
43 sálavých komponet. Tepelná odolnost Rct, vyjádřená v [m2. K/W] je specifická vlastnost textilních plošných útvarů nebo kompozit, která určuje suchý tok tepla danou plochou v důsledku aplikovaného stacionárního gradientu teploty.
odolnost vůči vodním parám, Ret: rozdíl tlaku vodních par mezi dvěma povrchy materiálu, dělený výsledným výparným tepelným tokem na jednotku plochy ve směru gradientu. Výparný tepelný tok se může skládat jak z rozptýlených, tak i z konvekčních složek. Odolnost vůči vodním parám Ret, vyjádřená v [m2.Pa/W]
je veličina specifická pro textilní materiály nebo kompozity, která je definovaná jako „laterní“ výparný tepelný tok procházející danou plochou, odpovídající ustálenému použitému tlakovému gradientu páry.
Zkouška probíhá na přístroji, který pomocí destiček simuluje lidskou kůži a okolní klimatické podmínky. Horká destička pro zkoušku pocení (často označovaná jako
„model kůže“), Popisovaná v této normě je určena k napodobování procesů přenosu tepla a hmoty, ke které dochází u lidské kůže. Měření zahrnující jeden nebo oba procesy se mohou provádět buď separátně nebo za současného využití měnících se vnějších podmínek, zahrnujících kombinaci teploty, relativní vlhkosti, rychlosti proudění vzduchu v kapalné nebo plynné fázi. Naměřené hodnoty přenosu mohou tedy odpovídat rozdílným okolním podmínkám a podmínkám nošení jak v proměnlivých tak i v ustálených stavech. V této normě je zvolen ustálený stav.
Podstatou zkoušky je měření zkušebních vzorků, které se umístí na elektricky vyhřívanou destičku a klimatizovaný vzduch proudí paralelně s jeho povrchem. Pro zjištění tepelné odolnosti se měří tok tepla zkušebním vzorkem po dosažení ustálených podmínek. Technický popis v této normě stanoví tepelnou odolnost Rct materiálu tím, že tepelná odolnost mezní vzduchové vrstvy nad povrchem zkušebního zařízení se odečte od odporu zkušebního vzorku a vzduchové vrstvy, přičemž obě se měří za stejných podmínek [24].
Interní norma č. 23-303-01/01 Zjišťování stupně vlhkostní jímavosti textilií [25].
ČSN 80 0855 (800855) Zjišťování relativní propustnosti vodních par plošnou textilií
44 Tato norma obsahuje zkušební postup pro nepřímé zjišťování propustnosti vodních par plošnou textilií. V roce 2011 se stala norma neplatnou, ale dosud nebyla nahrazena novou. Norma definuje propustnost vodních par textilií jako schopnost plošné textilie propouštět vlhkost ve formě vodní páry z prostoru uzavřeného textilií.
Propustnost vodních par se udává v %, je to poměr přírůstku hmotnosti vysoušedla ve zkušební misce s textilií a přírůstkem hmotnosti vysoušedla ve zkušební misce bez textilie.
Princip uvedené metody spočívá v [%] tom, že vodní páry procházející za daných podmínek plošnou textilií jsou absorbovány vysoušedlem, u kterého se zjišťuje přírůstek hmotnosti. Paralelně se zjistí absorpce vodních par v misce se vzorky textilie a ve srovnávací misce bez textilie.
Naměřené hodnoty jsou zadané do rovnice, ze které získáme výslednou propustnost vodních par v [%.]
(21) Kde mv [g] - je přírůstek hmotnosti vysoušedla s textilií,
ms [g] - je přírůstek hmotnosti vysoušedla bez textilie [26].
Interní norma č. 23-304-01/01 Stanovení termofyziologických vlastností textilií [27]
ČSN EN ISO 9237 (800817) Textilie. Zjišťování prodyšnosti plošných textilií Tato norma stanovuje metodu pro měření prodyšnosti plošných textilií. Je použitelná pro většinu typu plošných textilií, které jsou prodyšné, včetně průmyslových textilií pro technické účely, netkané textilie a textilní oděvní výrobky.
Pro účely této normy se používá následující definice: prodyšnost je rychlost proudu vzduchu procházejícího kolmo na zkušební vzorek při specifikovaných podmínkách pro zkušební plochu, tlakový spád a dobu. Podstatou zkoušky tedy je měření rychlosti proudu vzduchu procházejícího kolmo danou plochou plošné textilie při stanoveném tlakovém spádu.
45 Zkouška se vyhodnocuje pomocí výpočtu aritmetického průměru z jednotlivých měření, variačního koeficientu (na nejbližší 0,1%) při 95% konfidenčním intervalu.
Výpočet prodyšnosti R vyjadřujeme v milimetrech za sekundu podle vzorce:
, (22)
kde je aritmetický průměr rychlosti průtoku vzduchu [dm3.min-1] ([l.min-1]),
A zkoušená plocha textilie [cm2],
167 přepočítávací faktor [dm3.min-1] na [cm2.s-1] [28].
Interní norma č. 33-302-01/01 Hodnocení prodyšnosti tkanin [29]
6 Přístroje
Komfort textilií lze stanovit za pomocí měřících přístrojů. Existuje velké množství různých metod pro vyhodnocování těchto vlastností textilií, podle kterých byly přístroje navrženy. Seznam dostupných přístrojů určených k hodnocení komfortu textilií:
Tab. 7: Seznam přístrojů k hodnocení komfortu textilií
Přístroje Veličina Symbol Jednotka
ALAMBETA
46