• No results found

Parametry struktury pletenin

In document DIPLOMOVÁ PRÁCE (Page 56-67)

Po zhotovení pleteniny 24 hodin relaxovaly a poté u nich byly zjišťovány strukturální parametry. U pleteniny byla měřena hustota celková Hc , porozita, tloušťka h, plošná hmotnost M a byl stanoven koeficient zaplnění kd. Získaná data byla statisticky vyhodnocena pomocí programu QC EXPERT. Vybočující data byla odstraněna. Vzhledem k menšímu množství měření je v práci uváděná analýza malých

57 výběrů. Po vypracování statistiky měřených dat byl vybrán takový strukturální parametr, vůči kterému byl tepelný komfort sledován.

7.1.1 Hustota celková Hc

Hustota celková Hc je součin hustoty řádků a hustoty sloupků počítaná na plochu m2. Jednotlivé parametry byly zjištěny na několika různých místech. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zaznamenána do grafu. Vzhledem k parametrům okrouhlého pletacího stoje a rozdílným jemnostem přízí nebylo možné vytvořit stejný počet vzorků od každého materiálu. Když se blížila hustota pleteniny k limitně zaplněné struktuře, docházelo již k problémům s tvorbou očka. Nedocházelo ke správnému odhozu a v pletenině se tvořily díry. Problematika výroby vzorků z různých typů přízí zasahuje i do vlastní struktury příze. Tvar očka zátažné jednolícní pleteniny závisí na ohybové tuhosti příze. Ohybová tuhost příze je dána i tvarem průřezu vlákenné suroviny tzn., že tvar očka (rozměry w a c) budou jiné u příze z profilovaných a neprofilovaných vláken.

Jinými slovy řečeno, i za předpokladu neměnného nastavení stroje (stejné dělení a stejná hloubka zatahování) nelze vyrobit dvě identické zátažné jednolícní pleteniny se stejnou šířkou a výškou oček. Graf 1 popisuje, jak celková hustota pleteniny klesá.

Vybočuje vzorek č. 6 vyrobený z neprofilovaného PES. Jak bude dále uvedeno, tato odchylka se nebude vyskytovat u všech měření strukturálních parametrů pletenin.

Graf 1: Hustota celková [oč.m-2]

1.vzorek 2.vzorek 3.vzorek 4.vzorek 5.vzorek 6.vzorek 7.vzorek

Hustota celkoHc [oč.m-2] PES obyčejný

PES Thermocool POP neprofilovaný POP profilovaný Vlna

Ba/mod

58

59

7.1.2 Koeficient zaplnění kd

Zaplnění kd se v teorii pletení používá pro stanovení limitního zaplnění zátažné hladké jednolícní pleteniny. Limitní zaplnění je stanoveno kd = 12d, kde je d konstantní.

V případě, že průměr není konstantní, získáme ho dosazením do rovnice:

, (31)

kde l je délka nitě v očku získaná dosazením do rovnice (20) a d je průměr příze získané buď výpočtem, nebo experimentálně. Pro tuto práci byl průměr příze získán experimentálně pomocí obrazové analýzy NIS, tato metoda je popsaná v normě IN 32 – 102 – 01/01 Příčné rozměry dvojmo skané příze a průměr jednoduché příze (podélné pohledy). Nasnímané podélné pohledy příze byly vyhodnoceny pomocí skriptu v Matlabu, který je k tomu určený uvedenou normou k vyhodnocení průměru příze.

Kromě staplových přízí z vlny a ze směsi bavlny a Modalu®, jsou ostatní příze multifily.

U multifilu jsou místa, kde je příze provířená nebo je do ní vložen zákrut a místa, kde vlákna nejsou zpevněna zákrutem ani provířením. Tato skutečnost ovlivňuje výsledné hodnoty průměru příze. Multifily nemají nějak definovaný způsob získání objektivního průměru příze. I přesto výsledné hodnoty znázorněné v grafu 2 poměrně dobře znázorňují rozdíly v jednotlivých pleteninách. Z toho důvodu byl koeficient zaplnění kd vybrán k porovnání pletenin v závislosti na tepelném komfortu. Z tab. 10 z koeficientů zaplnění kd je tedy patrné, že se podařilo vyrobit pleteniny s obdobnou klesající hustotou. Mírně odlišné jsou pouze vzorky vyrobené z profilovaného a neprofilovaného polypropylenu.

Graf 2: Koeficient zaplnění kd [-]

0,00

1.vzorek 2.vzorek 3.vzorek 4.vzorek 5.vzorek 6.vzorek 7.vzorek

Koeficient zaplnění kd [-]

PES obyčejný

60 Tab. 10: Koeficient zaplnění kd [-]

Koeficient zaplnění kd [-]

Materiál Vzorek Výpočet

PES obyčejný

61

7.1.3 Porozita

Porozita byla zjištěna pomocí obrazové analýzy NIS – ELEMENTS. Měření probíhalo podle interní normy IN 23 – 107 – 01/01 Plošné zakrytí tkanin (princip měření je pro pleteniny stejný). K vyhodnocení porozity byly jednotlivé pleteniny nasnímány a dále zpracované v softwaru NIS, kde byl obraz naprahován tzn., že byly definovány póry v pletenině. Pak byla spočtena plocha pórů a plocha obrazu, jejich vzájemný poměr udává plošnou porositu zátažné jednolícní pleteniny. Z grafu 3 je patrné, že čím větší je celková hustota pleteniny, tím je porozita menší. U vzorku č. 6 a 7 z neprofilovaného polyesteru došlo na místo růstu k poklesu. Bylo to způsobeno tím, že pletenina byla natolik řídká, že se poměr pórů a přízí dostal na podobnou hodnotu, jako měl vzorek č. 4, který však není tak řídký jako tyto dva vzorky. U ostatních materiálu porozita roste. Rozdíly mezi jednotlivými pleteninami mohou být způsobeny kromě nekonstantního povolování hloubky zatahování i rozdílnou ohybovou tuhostí přízí.

Graf 3: Porozita [%]

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0

1.vzorek 2.vzorek 3.vzorek 4.vzorek 5.vzorek 6.vzorek 7.vzorek

Porozita [%]

PES obyčejný PES Thermocool POP neprofilovaný POP profilovaný Vlna

Ba/mod

62

63

7.1.4 Tloušťka

Tloušťka h byla získána měřením na tloušťkoměru podle normy ČSN 80 0843 Plošné textilie - Zjišťování tloušťky, která pro měření tloušťky pleteniny stanovuje přítlak 1kPa a rozměr měřící hlavice 25cm2. Naměřená data byla statisticky vyhodnocena. Tloušťka v tomto případě nějak zvláště nevypovídá o rozdílech mezi pleteninami v závislosti na jejich hustotě.

Graf 4: Tloušťka h [mm]

0,00 0,20 0,40 0,60 0,80 1,00 1,20

1.vzorek 2.vzorek 3.vzorek 4.vzorek 5.vzorek 6.vzorek 7.vzorek

Tloušťka h [mm] PES obyčejný

PES Thermocool POP neprofilovaný POP profilovaný Vlna

ba/mo

64

65

7.1.5 Plošná hmotnost

Plošná hmotnost M pleteniny byla získána podle normy ČSN EN 12127 (80 0849) Plošné textilie - Zjišťování plošné hmotnosti pomocí malých vzorků. Nejprve byly vzorky zváženy a výsledek měření byl dosazen do vzorce:

(32)

kde m [g] je hmotnost vzorku a A [cm2] je plocha zkušebního vzorku. Na výsledcích plošné hmotnosti je vidět, že ji ovlivňuje hustota pleteniny. Čím více je pletenina hustá tím je v měřené ploše více materiálu, což má za následek vyšší celkovou hustotu pleteniny a následně plošnou hmotnost.

Graf 5: Plošná hmotnost M [g/m2]

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5

1.vzorek 2.vzorek 3.vzorek 4.vzorek 5.vzorek 6.vzorek 7.vzorek Plošná hmotnost M [g/m2]

PES obyčejný PES Thermocool POP neprofilovaný POP profilovaný Vlna

Ba/mod

66

67

In document DIPLOMOVÁ PRÁCE (Page 56-67)

Related documents