Podle indexu korelace R tabulky 36 je tepelná jímavost e u zátažné oboulícní pletenina se třemi chytovými kličkami a v zátažné interlokové pletenině závislá na jejich tloušťce h. Podle grafu 27 mají data zátažné oboulícní pleteniny a zátažné interlokové pleteniny silnou negativní závislost. U těchto pletenin platí, že čím nižší mají tloušťku h, tím větší mají tepelná jímavost e. Tepelná jímavost e u pleteniny zátažné jednolícní vazby štruk není závislá na tloušťce h. Podle grafu 27 mají data zátažné jednolícní pleteniny ve vazbě štruk slabou pozitivní závislost. I u této vazby platí, že čím nižší má tloušťku h, tím větší mají tepelná jímavost e.
Graf 27: Tepelná jímavost e v závislosti na tloušťce h pletenin
R² = 0,7751 R² = 0,0835 R² = 0,7414
75 85 95 105 115 125 135 145
0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2
Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K]
Tloušťka h [mm]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
101 Tab. 36: Tepelná jímavost e v závislosti na tloušťce h pletenin
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese zátažné interlokové pleteniny silnou negativní závislost. U těchto pletenin platí, že čím nižší mají tloušťku h, tím větší mají měrnou tepelnou vodivost k. Měrná tepelná jímavost k není u zátažné jednolícní pleteniny štruk závislá na tloušťce h. Podle grafu 28 mají zátažné jednolícní pleteniny ve vazbě štruk slabou pozitivní závislost.
Graf 28: Měrná tepelná vodivost k v závislosti na tloušťce h pletenin
R² = 0,7869
Měrná tepelná vodivost k [W/m.K]
Tloušťka h[mm]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
102 Tab. 37: Měrná tepelná vodivost k v závislosti na tloušťce h pletenin
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese paropropustnosti u zátažné oboulícní pleteniny a zátažné jednolícní pleteniny mají podobný průběh poklesu v závislosti na tloušťce h pleteniny.
Graf 29: Paropropustnost p v závislosti na tloušťce h pletenin
R² = 0,9948
ZI – jednostranné žebro
103 Tab. 38: Paropropustnost p v závislosti na tloušťce h pletenin
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese
Podle indexu korelace R v tabulce 39 je výparný odpor Ret závislý na na tloušťce h pleteniny. Podle grafu 30 jsou pleteniny v zátažné jednolícní pletenině štruk a v zátažné interlokové pletenině silně negativně závislé. Zátažná oboulícní pletenina je silně pozitivně závislá. Zátažné interlokové pletenina propouští vodní páry hůře, než jak tomu je u zátažné oboulícní pleteniny a u zátažné jednolícní pletenině štruk. Tyto dvě pleteniny propouští vodní páry ve stejném rozhraní naměřených hodnot výparného odporu Ret.
104 Graf 30: Výparný odpor Ret v závislosti na tloušťce h pletenin
Tab. 39: Výparný odpor Ret v závislosti na tloušťce h pletenin
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese pleteniny štruk závislý na její tloušťce h, u zátažné oboulícní pleteniny je závislost na hranici s nezávislostí a u zátažné interlokové pleteniny je tepelný odpor Rct nezávislý na tloušťce h pleteniny. Podle grafu 31 má zátažná jednolícní pletenina štruk data silně negativně závislá. Zátažná oboulícní pletenina s chytovými kličkami má data slabě pozitivně závislá. Zátažná interloková pletenina má data slabě negativní závislá.
R² = 0,9537
Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1]
Tloušťka h [mm]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
105 Graf 31: Tepelný odpor Rct v závislosti na tloušťce h pletenin
Tab. 40: Tepelný odpor Rct v závislosti na tloušťce h pletenin
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese pleteniny štruk silně negativně závislá. Data zátažné interlokové pleteniny jsou v silné pozitivní závislosti. Z grafu 32 vyplývá, že čím menší bude tloušťka h materiálu, tím
Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1]
Tloušťka h [mm]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
106 Graf 32: Prodyšnost R100 v závislosti na tloušťce h pletenin
Tab. 41: Prodyšnost R100 v závislosti na tloušťce h pleteniny
Vazba Materiál Rovnice
lineární regrese komfortem a dalšími strukturálními parametry pleteniny.
R² = 0,9722
ZI – jednostranné žebro
107
ZÁVĚR
Diplomová práce byla věnována zkoumání vlivu vlákenné suroviny a vazby pletenin na jejich vlastnosti spojené s tepelným komfortem. Byl navrhnut experiment, který byl postaven na upletení zátažných jednolícních pletenin hladkých v řízených hustotách sloupků a řádků. Pro výrobu pletenin bylo použito šest druhů přízí a multiplů o přibližně stejné jemnosti. Do experimentu byl zahrnut profilovaný a profilovaný polyester, profilovaný a neprofilovaný polypropylen, merino vlna a směs bavlna/modla.
U všech pletenin byly určeny základní strukturní parametry (hustota sloupků, řádků, hustota celková, rozteč řádků a sloupků). Jako parametr popisující strukturu pleteniny byl zvolen koeficient zaplnění kd, který se běžně v pletařském oboru používá a poměrně dobře zachycuje hustotu pleteniny. Koeficient zaplnění kd je dán poměrem délky nitě v očku a jejím průměrem. Délka nitě v očku byla stanovena teoreticky podle Dalidovičova modelu geometrie očka zátažné jednolícní pleteniny. Vstupní parametry pro výpočet byla rozteč sloupků a řádků a průměr použité příze, který byl stanoven experimentálně z podélných pohledů na přízi. Na všech vzorcích modelových řad pletenin (pleteni s řízenou hustotou) byly proměřeny vlastnosti spojené s tepelným a fyziologickým komfortem (tepelná jímavost, měrná tepelná vodivost, tepelný odpor, paropropustnost, výparný odpor, apod.). U všech typů měřený materiálů byla zjištěna závislost mezi koeficientem zaplněné kd a tepelnou jímavostí, měrnou tepelnou vodivost, paropropustností, výparným odporem, tepelný odporem a prodyšností. Z toho pravidla byly vyloučeny pleteniny vyrobené z PES Thermocoolu a ze směsi bavlna/modal, u kterých se prokázala nezávislost mezi koeficientem zaplnění kd a výparným odporem.
Druhá část experimentu byla věnována sledování vlivu vazby na vlastnosti spojené s tepelným komfortem. Bohužel byly k dispozici pouze reálné vzorky vazeb. Nejednalo se tedy o modelovou řadu pletenin, ale i přesto výsledky experimentu ukázaly, že vliv vazby je poměrně významný. Podle výsledků je patrné, že profilované vlákna namají na tepelný komfort významný vliv. Rozdíly mezi profilovanými a neprofilovanými přízemi z POP a z PES byly minimální.
Ukazuje se, že nestačí se věnovat pouze modifikaci vláken, přízí, ale že je také důležité vybrat správnou výrobní technologii, vhodnou vazbu. Zvláště u pletenin je
108 mnoho nedořešených věcí, které by svým rozklíčováním pomohly vyvíjet ještě dokonalejší pletařské vazby s lepším tepelným komfortem.
Při další ověřování výše uvedených závěrů by bylo dobré prozkoumat zaplnění příze vlákny. U profilovaných přízí dochází buďto k tomu, že vlákna do sebe zapadají nebo ne. Zaplnění příze ovlivňuje, kolik množství vzduchu bude v přízi a vzduch mezi vlákny ovlivňuje dále tepelný komfort. Pro zjišťování strukturálních parametrů u multifilů by bylo dobré, lépe definovat některé jejich vlastnosti jako je např. průměr příze.
Pro navržení pleteniny s ideálním tepelným komfortem by bylo zapotřebí prozkoumat vliv chytových a podložených kliček v pletenině. Celkové zjištění strukturálních vlastností chytových a podložených kliček by bylo velice přínosné.
LITERATURA
[1] KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie: učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886 [2] KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 790 s. ISBN
9788024730684 (brož.)
[3] ROSINA, Jozef, Hana KOLÁŘOVÁ a Jiří STANEK. Biofyzika pro studenty zdravotnických oborů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 230 s. ISBN 80-247-1383-7 [4] KOVAČIČ, Vladimír a Petr SLUKA. Textilní zkušebnictví. Vyd. 1. Liberec:
Technická univerzita, 2004, 2 s. ISBN 80-7083-825-6 (SV. 2 : brož.).
[5] HES, Luboš a Petr SLUKA. Úvod do komfortu textilií. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2005, 109 s. ISBN 80-708-3926-0.
[6] WIKIPEDIE. Tepelná vodivost [online]. 26.1.2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost
[7] KOUMÁK. Součinitel prostupu tepla [online]. 2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z:
http://www.koumak.cz/stavba-krok-za-krokem/soucinitel-prostupu-tepla
[8] IN 23-303-01_01. Zjišťování stupně vlhkostí jímavosti. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003.
[9] Katalog přístrojů ALAMBETA a PERMETEST, výrobce SENSORA Liberec, Česká republika
[10] Hes L., Kůs Z.: Non-destructive Testing of Thermophysiological Properties of Protective Clothing. In: ECPC Internat. Conference on Protective Clothing, Montreaux 2003
[11] Hes L.: The effect of planar monture conduction in fabrics on precision of the water vzpour permeability measurement. In: Fall Fiber Society Conference, Lake Tahoe 2002
[12] Hes L.: A New Indirect Method For Fast Evaluation of the Surface Moisture Absorbtivity of Engineered Garments. In: Internat. Conf. on Engineered Textiles, UMIST, May 1998
[13] Hes L, Lu B.: Research Journal of Textiles and Apparel, 2005 (přijato k publikaci) [14] Hes L., Neves J.: Autocotrol of Thermal Komfort in Textile Buildings by Means of
Color Changing Fabrics. In: Intermat. Conference TEXTILES SCIENCE, TU Liberec 1998
[15] Sluka P.: Využití nových textilních materiálů v AČR, bakalářská práce TU Liberec, Fakulta textilní, červen 2003
[16] Parys M.: Coating. EUROTEX, Minho University, Portugal 1994
[17] HUMI outdoor: Jak na systém vrstveného oblékání [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.humi.cz/?lg=cz&str=20&id=100&n=jak-na-system-vrstveneho-oblekani
[18] JUSTIN CHARLES: Merino Wool Layering System [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.justincharles.com/layering-system.aspx
[19] Pavlix: Sportovní oblečení [online]. 2012 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:
http://www.sportovni-obleceni.cz/eshop/
[20] KOZLOVSKÁ, Hana a Bohuslava BOHANESOVÁ. Oděvní materiály. Vyd. 2., přeprac. Praha: Informatorium, 1998, 2 sv. ISBN 80-86073-29-72.
[21] MILITKÝ, Jiří. Textilní vlákna: klasická a speciální. V Liberci: Technická univerzita, c2012, 374 s. ISBN 978-80-7372-844-1.
[22] KOČÍ, Vladimír. Vazby pletenin. Praha: SNTL - Nakladatelství Technické literatury, 1980.
[23] KOVÁŘ, Radko. Pletení. Vyd. 3. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, 96 s. ISBN 80-708-3812-4.
[24] ČSN EN 31 092 (800817). Textilie - Zjišťování fyziologických vlastností - měření tepelné odolnosti a odolnosti vůči vodním parám za stálých podmínek (zkouška pocení vyhřívanou destičkou). Praha: Český normalizační institut, 1996.
[25] IN 23-303-01/01. Zjišťování stupně vlhkosti jímavosti textilií. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003
[26] ČSN 80 0855. Zjišťování relativní propustnosti vodních par plošnou textilií. Praha:
Český normalizační institut, 1977.
[27] IN 23-304-01/01. Stanovení termofyziologických vlastností textilií. Liberec:
Technická univerzita v Liberci, 2004
[28] ČSN EN ISO 9237 (800817). Textilie - Zjišťování prodyšnosti plošných textilií.
Praha: Český normalizační institut, 1996.
[29] IN 33-302-01/01. Hodnocení prodyšnosti tkanin. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2003
[30] ALAMBETA – podklad Katedry oděvnictví k cvičení předmětu Oděvní materiály [31] PSM (SKIN MODEL) – podklad Katedry oděvnictví k cvičení předmětu Oděvní
materiály
[32] C-Them: Manuál k přístoji, Laboratoře KOD
[33] Bonsai: ADVANCED TECHNOLOGIES [online]. 2013 [cit. 2013-05-20].
Dostupné z:
http://www.bonsaiadvanced.com/epages/BonsaiAdvanced.sf/en_US/?ObjectPath=/
Shops/Store.BonsaiAdvanced/Products/%22TCi%E2%84%A2%22
[34] Sweating Guarded Hotplate. Measurement Technology Northwest [online]. USA, 2010 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.mtnw-usa.com/thermalsystems/products/hotplate/sghp.php
[35] Testing and Analytical. ENTEPPRICE CONNECT Shaping Business Tranforming Industry [online]. Australian, 2011 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z:
http://www.enterpriseconnect.gov.au/services/Pages/Testing.aspx [36] HDL [online]. 2008 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z:
http://www.hzdl.com/english/En_Honor.asp?Action=content
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1: Rovnováha mezi tvorbou a ztrátami tepla v organizmu [2] ... 14 Obr. 2: Teplotní zóny těla (podle Aschoffa)[3] ... 17 Obr. 3: Prostup tepla [5] ... 19 Obr. 4: Přestup tepla prouděním[5] ... 20 Obr. 5: Přenos vlhkosti vedením mezi kůží a okolím [5] ... 24 Obr. 6: Difuzní odvod [5] ... 24 Obr. 7: Odvod potu první textilní vrstvou [5] ... 26 Obr. 8: Graficky znázorněný systém vrstvení oblečení i se znázorněným transportem [18] ... 28 Obr. 9: Ukázka funkčního prádla – Transportní vrstva [19] ... 29 Obr. 10: Ukázka funkčního prádla – Izolační vrstva [19] ... 30 Obr. 11: Ukázka funkčního prádla – Svrchní (ochranná) vrstva [19] ... 31 Obr. 12: Zátažná jednolícní pleteniny – hladká [23] ... 39 Obr. 13: Dalidovičův model očka [23] ... 40 Obr. 14: Chytová a podložená klička [23] ... 41 Obr. 15: Rozdíl mezi délkou nitě l v očku u lícního očka a u chytové kličky ... 42 Obr. 16: Přístroj ALAMBETA [30] ... 46 Obr. 17: Přístroj PSM [31] ... 48 Obr. 18: Přístroj TCi [33] ... 49 Obr. 19: Schéma přístroje PERMETEST [5] ... 50 Obr. 20: Přístroj Sweating Guarded Hotplate napojený k počítači se softwarem [34] .. 52 Obr. 21: Přístroj Sweating Guarded Hotplate umístěný do klimatizované komory [35]
... 52 Obr. 22: Přístroj FX 3300 [36] ... 53
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Příklady skupin parametrů okolního ovzduší ... 17 Tab. 2: Vlastnosti bavlny [21] ... 32 Tab. 3: Vlastnosti vlny [21] ... 33 Tab. 4: Vlastnosti viskózy [21] ... 35 Tab. 5: Vlastnosti polyesterových vláken [21] ... 36 Tab. 6: Vlastnosti polyesterových vláken [21] ... 37 Tab. 7: Seznam přístrojů k hodnocení komfortu textilií ... 45 Tab. 8: Seznam přízí ... 55 Tab. 9: Hustota celková Hc [oč.m-2] ... 58 Tab. 10: Koeficient zaplnění kd [-] ... 60 Tab. 11: Porozita [%] ... 62 Tab. 12: Tloušťka h [mm] ... 64 Tab. 13: Plošná hmotnost M [g/m2] ... 66 Tab. 14: Tepelné jímavost e [W.s1/2/m2.K] ... 68 Tab. 15: Měrná tepelná vodivost k [W/m.K] ... 70 Tab. 16: Paropropustnost [%] ... 72 Tab. 17: Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1] ... 74 Tab. 18: Tepelný odpor Rct [m.K.m2.W-1] ... 76 Tab. 19: Prodyšnost R100 [l/m2/s] ... 78 Tab. 20: Seznam použitých pletenin ... 79 Tab. 21: Hustota celková Hc[oč /m-2] ... 82 Tab. 22: Tloušťka h [mm] ... 83 Tab. 23: Plošná hmotnost M [g/m2] ... 84 Tab. 24: Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K] ... 86 Tab. 25: Měrná tepelná vodivost k [W/m.K] ... 87 Tab. 26: Paropropustnost p [%] ... 88 Tab. 27: Výparný odpor Rct [Pa.m2.W-1] ... 89 Tab. 28: Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1] ... 91 Tab. 29: Prodyšnost R100 [l/m2/s] ... 92 Tab. 30: Tepelná jímavost e v závislosti na koeficientu zaplnění kd pletenin ... 94 Tab. 31: Měrná tepelná vodivost k v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny .. 95 Tab. 32: Paropropustnost p v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 96 Tab. 33: Výparný odpor Ret v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 97
Tab. 34: Tepelný odpor Rct v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 98 Tab. 35: Prodyšnost R100 v závislosti na zaplnění koeficientu kd pleteniny ... 99 Tab. 36: Tepelná jímavost e v závislosti na tloušťce h pletenin ... 101 Tab. 37: Měrná tepelná vodivost k v závislosti na tloušťce h pletenin ... 102 Tab. 38: Paropropustnost p v závislosti na tloušťce h pletenin ... 103 Tab. 39: Výparný odpor Ret v závislosti na tloušťce h pletenin ... 104 Tab. 40: Tepelný odpor Rct v závislosti na tloušťce h pletenin ... 105 Tab. 41: Prodyšnost R100 v závislosti na tloušťce h pleteniny ... 106
SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Hustota celková [oč.m-2] ... 57 Graf 2: Koeficient zaplnění kd [-] ... 59 Graf 3: Porozita [%] ... 61 Graf 4: Tloušťka h [mm] ... 63 Graf 5: Plošná hmotnost M [g/m2] ... 65 Graf 6: Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K] ... 67 Graf 7: Měrná tepelná vodivost k [W/m.K] ... 69 Graf 8: Paropropustnost p [%] ... 71 Graf 9: Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1] ... 73 Graf 10: Tepelný odpor Rct [m.K.m2.W-1] ... 75 Graf 11: Prodyšnost R100 [l/m2/s] ... 77 Graf 12: Hustota pletenin Hc [oč/m-2] ... 82 Graf 13: Tloušťka h [mm] ... 83 Graf 14: Plošná hmotnost M [g/m2] ... 84 Graf 15: Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K] ... 85 Graf 16: Měrná tepelná vodivost k [W/m.K] ... 87 Graf 17: Paroproputnost p [%] ... 88 Graf 18: Výparný odpor Rct [Pa.m2.W-1] ... 89 Graf 19: Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1] ... 90 Graf 20: Prodyšnost R100 [l/m2/s] ... 92 Graf 21: Tepelná jímavost e v závislosti na koeficientu zaplnění kd pletenin ... 94 Graf 22:Měrná tepelná vodivost k v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 95 Graf 23: Paropropustnost p v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 96 Graf 24: Výparný odpor Ret v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 97 Graf 25: Tepelný odpor Rct v závislosti na koeficientu zaplnění kd pletenin... 98 Graf 26: Prodyšnost R100 v závislosti na koeficientu zaplnění kd pleteniny ... 99 Graf 27: Tepelná jímavost e v závislosti na tloušťce h pletenin ... 100 Graf 28: Měrná tepelná vodivost k v závislosti na tloušťce h pletenin ... 101 Graf 29: Paropropustnost p v závislosti na tloušťce h pletenin ... 102 Graf 30: Výparný odpor Ret v závislosti na tloušťce h pletenin ... 104 Graf 31: Tepelný odpor Rct v závislosti na tloušťce h pletenin ... 105 Graf 32: Prodyšnost R100 v závislosti na tloušťce h pletenin ... 106
PŘÍHOHA 1
Zátažná oboulícní pletenina se třemi chytovými kličkami (pletenina č.1, 2, 3) Symbolický zápis vazby – systém VÚP:
O O O - O O O . O O O - O O O - O O O . O O O - O O O - O O O . O O O - O O O V O O O V O O O V O O O . O O O - O O O . O O O . O O O - O O O . O O O . O O O - O O O . O O O V O O O V O O O V
Zátažná jednolícní pletenina s chytovými kličkami – štruk (pletenina č. 4, 5, 6, 7) Symbolický zápis vazby - systém VÚP:
V . V . V . . V . V . V V . V . V . . V . V . V V . V . V .
Zátažná interloková pletenina s jednostranným žebrem (pletenina č. 8, 9, 10, 11) Symbolický zápis vazby – systém anglický:
PŘÍLOHA 2
Tepelná jímavost e [Ws½/m²K]
Hustota celková Hc [oč.m -2]
0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 3000000 3500000
Měrná tepelná vodivost k [W/mK]
Hustota celková Hc [oč.m -2]
R² = 0,4895
Paropropustnost p [%]
Hustota celková Hc [oč.m -2]
R² = 0,8677
Tepelný odpor Rct[mK.m2.W-1]
Hustota celková Hc [oč.m-2]
Prodyšnost R100 [l/m2/s]
Hustota celková Hc [oč.m-2]
R² = 0,7533
Tepelná jímavost e [Ws½/m²K]
Porozita [%]
Měrná tepelná vodivost k [W/mK]
Porozita [%]
R² = 0,3665
R² = 0,4020
Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1]
Porozita
Prodyšnost R100 [l/m2/s]
Porozita [%]
R² = 0,1301
Tepelná jímavost e [Ws½/m²K]
Tloušťka h [mm]
Měrná tepelná vodivost k [W/mK]
Tloušťka h [mm]
R² = 0,5703
Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1]
Tloušťka h [mm]
R² = 0,0003
Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1]
Tloušťka h [mm]
R² = 0,6121
Tepelná jímavost e [Ws½/m²K]
Plošná hmotnost M [g/m2]
Měrná tepelná vodivost k [W/mK]
Plošná hmotnost M [g/m2]
R² = 0,4775
Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1]
Plošná hmotnost M [g/m2]
R² = 0,7662
Tepelný odpor Rct [mK.m2.W-1]
Plošná hmotnost M [g/m2]
Prodyšnost R100 [l/m2/s]
Plošná hmotnost M [g/m2]
PŘÍLOHA 3
Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K]
Hustota pleteniny Hc [oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,5351
Měrná tepelná vodivost k [W/m.K]
Hustota pleteniny Hc [oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,0923
Hustota pleteniny Hc [oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,5533
Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1]
Hustota pleteniny Hc [oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,6947
Hustota pleteniny Hc[oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,9171
Prodyšnost R100 [l/m2/s]
Hustota pleteniny Hc[oč/m-2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,9015 R² = 0,0020 R² = 0,2613
70 80 90 100 110 120 130 140
50 100 150 200 250
Tepelná jímavost e [W.s1/2/m2.K]
Plošná hmotnost M [g/m2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,0008 R² = 0,2696 R² = 0,8928
0,04 0,045 0,05 0,055 0,06 0,065 0,07
0 50 100 150 200 250
Měrná tepelná vodivost k [W/m.K]
Plošná hmotnost M [g/m2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,0923
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,1345
Výparný odpor Ret [Pa.m2.W-1]
Plošná hmotnost M [g/m2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,2622
Tepelný odpor Rct[mK.m2.W-1]
Plošná hmotnost M [g/m2]
ZO – 3 chytové kličky ZJ – štruk
ZI – jednostranné žebro
R² = 0,3095
ZI – jednostranné žebro