Příčiny vzniku ekonomické krize

Krize udeřila naplno 7. září 2008, kdy americká vláda převzala kontrolu nad hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Světová krize v roce 2008 ale nezačala ze dne na den. Problémy, které ke krizi vedly, se začaly odehrávat již na přelomu 21. století. Vinu za nastartování krize nenese jednání pouze jednotlivce nebo skupiny, ale chování takřka všech od vlády až po domácnosti, jakožto spotřebitele.

Mezi hlavní příčiny začátku světové krize patří například víra v nadhodnocené akcie internetového podnikání a nafukování dot-com bubliny, monetární politika FEDU a umělé udržování nízkých úrokových sazeb, snížení úspor domácnosti a trend života na dluh.

(www.hypoindex.cz, 2010)

2.3.1 Život na dluh

Jedním z důvodu nastartování krize bylo chování spotřebitelů na trhu ve vyspělých zemích (hlavně v USA ale i v zemích EU). Rekordně nízké úrokové sazby a příliv kapitálu z rozvojových zemí, způsobil pokles cen úvěru a hypoték.

Tento pokles měl za následek snížení úspor amerických domácnosti z 8 % (80. léta minulého století) disponibilního důchodu až téměř na nulovou hodnotu, která byla zaznamenána v roce 2006. Pro podniky byly levné úvěry výhodné, jelikož docházelo

k rozvoji těchto firem, naopak pro domácnosti představovaly život na dluh. Následující obrázek 2 znázorňuje situaci, kdy pokles úspor vede k růstu spotřeby domácnosti. Strmý nárůst spotřeby domácnosti se zastavil a lehce klesl pouze v letech 2008 až 2010. Z toho lze usuzovat, že i když během krize mnoho lidi přišlo o své zaměstnání a příjmy, na jejich výdajích se to praktický neodrazilo. (Klvačová, 2009)

Obrázek 2: Zvýšení spotřeby domácnosti v USA v letech 1990 – 2014 Zdroj: (www.fred.stlouisfed.org, 2016)

Poptávka domácnosti se zvýšila natolik, že ji nabídka nebyla schopná pokrýt.

Nekontrolovatelný růst poptávky, který patrný z předchozího grafu, způsobil propad bilance zahraničního obchodu a přiliv levného zahraničníhokapitálu. Zároveň kvůli nízkým úrokům, došlo k odlivu investic z USA. Nestabilizovaná poptávka s nabídkou a odliv investic ze země zapříčinil pád dolaru na světovém měnovém trhu. (Klvačová, 2009)

2.3.2 Monetární politika americké centrální banky

Za další příčinu vzniku krize ekonomové považují monetární politiku americké centrální banky. Po prasknutí bubliny IT, se v roce 2001 centrální banka v USA pomocí snížení úrokových sazeb, pokusila oživit ekonomiku země. (Jílek, 2013) Na následujícím obrázku 3 je znázorněn vývoj úrokové míry od roku 1990 až po začátek roku 2017. Na konci roku 2000 se úrokové sazby pohybovali okolo 6,5 %. V následujícím roce 2001 americká vláda začala snižovat úrokové sazby a tak během roku 2003 až 2004 sazby dosáhly hranice 1%.

Takto nízké úrokové sazby FED udržoval až do roku 2004. Během tři let byly úrokové sazby uměle zmenšeny až šest krát.

Obrázek 3: Úrokové míry v % v letech 1990 až 2017 Zdroj: (www.fred.stlouisfed.org, 2017)

Tehdejší vláda věřila, že pomocí nízkých úrokových sazeb se podpoří spotřeba domácnosti a odvrátí recese. Strategie umělého udržování úrokových sazeb na nízké úrovni ekonomové označují jako úvěrovou expanzi. (Krugman, 2013)

Na jednu stranu úvěrová expanze je vyhovující snad pro všechny obyvatele státu, jelikož pomocí ni se odvrátily krachy mnohých společnosti, snížila se nezaměstnanost a zastavil se pokles HDP. Firmy již neemitovaly nové cenné papíry a své výdaje pokrývali levnými úvěry. (Krugman, 2013) Ale díky nízkým úrokovým sazbám se hlavním trendem té doby stalo poskytování hypotečních úvěrů, dokonce i mladým lidem, jejichž schopnost splácet úvěr byla velmi sporná. S rostoucím zájmem poptávky po nemovitostech se zvyšovala i jejich cena. Mnozí lidé věřili, že prestiž si získají koupí věcí, která jim sloužila pouze jako reprezentace a ne jako uspokojení dané potřeby. (Jílek, 2013)

Na stranu druhou úvěrová strategie FEDU přivedla ke vzniku neefektivních úvěrů a investic do sektoru nemovitosti. Nízké úrokové sazby způsobily růst poptávky po hypotékách. Oživenou poptávku po hypotékách americké banky důsledně nekontrolovaly na bonitu. (Kalínská, 2010)

Prasknutí hypoteční bubliny

Vytvořený systém byl primárně založen na rizikových hypotékách. Počet prodaných rodinných domů v USA se zvyšoval, zároveň cena domů také rostla. Příjem domácnosti tomuto nárůstu nebyl schopen konkurovat, proto si spotřebitelé pořizovaly čím dále, tím více rodinné domy na dluh. Hypoteční bublina stále narůstala.

Po úvěrové expanzi během roku 2004 tehdejší prezident USA Georg W. Bush a jeho vláda zpřísnila regulaci, zvýšením úvěrových sazeb, poskytování hypotečních úvěrů. Jak je vidět z obrázku 3, po roce 2004 úvěrová expanze byla u konce a tak se výše sazeb vrátila téměř na svou původní přirozenou hranici. Zpětně zdražení hypoték způsobilo odvrácení poptávky domácnosti po nich. Klesla nejen poptávka přímo po koupi rodinných domů, ale zároveň se zastavily nové projekty domů a jejich realizace. Během roku 2006 se objevovali v širším měřítku méně bonitní klienti, kteří nebyli schopni poskytnuté hypotéky splácet. Často se spotřebitele dostávali do dluhu a vyhlašovaly osobní bankrot.

Blížící se zhroucení hypotečního trhu přineslo celkový pokles poptávky po spotřebním zboží, což ještě více prohloubilo hrozbu krize.

Ještě do léta roku 2007 přetrvával stav původní euforie a uměle spokojenosti. Inovace v podobě složitých softwaru, prodej půjček investorům, zároveň získávání většího množství poplatku, následné zbavování se rizika z prodaných úvěru, to vše způsobilo další poskytování půjček klientům s pochybnou bonitou a získávání ještě více poplatků.

(Klvačová, 2009)

„Banky začaly hledat zoufalá řešení, s cílem zachránit co se dá. Například pokud byli klienti schopni splácet alespoň část hypotéky, nemovitost banka převzala, klienta v ní nechala bydlet, ten jí splácí pronájem nemovitosti a dle dohody, jakmile stoupne její cena, bude banka motivovat klienta k obnovení hypotéky a vlastnictví nemovitosti.

To je jeden z příkladů možného řešení, pozitivního pro klienta, banky jich však musely přinést desítky a situace se stala skutečně velmi vážná, a to pro všechny zúčastněné.“

(www.hypoindex.cz, 2010) Nakonec se celý bankovní systém zhroutil, hypoteční bublina praskla a došlo k hluboké depresi.