Rozdíl dlouhodobých závazku a celkového kapitálu (druhý stupeň zadluženosti) je v podniku natolik nízký, že na následujícím obrázku není téměř vidět. Nepatrné hodnoty zadluženosti 2 jsou uvedené ihned pod obrázkem. Zadluženost druhého stupně v letech 2003 až 2013 nepřekročila jedno procento. Pokles zadluženosti 2 začal již v roce 2005, kdy z hodnoty 0,7 procenta zadluženost spadla na 0,52 procenta. Během krizových let 2007 až 2009 se zadluženost 2 propadla na 0,04 procenta. V roce 2009 se sice odehrál nepatrný pokles, v dalších po krizových letech míra zadluženosti klesla ještě více (2012-2013 0,03 procenta). Podnik je sice méně zadluženy, ale pokles dlouhodobých dluhů, zdražuje financování cizího kapitálu.
Zadluženost třetího stupně (často označované jako věřitelské riziko), je nejdůležitější ukazatel zadluženosti, jelikož porovnává podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu.
Optimální míra zadluženosti třetího stupně je 50 % cizích zdrojů a pochopitelně 50 % vlastních zdrojů. Zadluženost třetího stupně v předkrizovém období se opět pohybovala na vysokých hodnotách. Během roku 2005 zadluženost 3 začala klesat a v roce 2007 se přiblížila k optimálním hodnotám (39 %). V roce 2008 se pokles zadluženosti nezastavil a tak zadluženost klesla na své minimum a to 23 %. V roce následujícím se odehrál nečekaný pro podnik růst a zadluženost třetího stupně se opět přiblížila k optimální
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1. stupeň 53,46 81,33 89,4 95,48 17,07 18,48 16,44 15,54 14,43 11,92 8,58 2. stupeň 0,709 0,7 0,527 0,374 0,047 0,043 0,061 0,044 0,045 0,037 0,031 3. stupeň 3,321 2,277 1,434 1,076 0,398 0,238 0,623 0,355 0,518 0,495 0,734
0,00%
Vývoj ukazatelů zadluženosti 1,2,3 stupně v letech 2003-2013
1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň
hodnotě (62 %). Po růstu v předchozím roce podnik opět snížil míru zadluženosti v roce 2010 na 35 %. Až v roce 2011 a 2012 zadluženost podniku dosahovala téměř přesně optimální doporučené míry (51 % a 49 %). V dalším roce firma zvýšila míru zadluženosti třetího stupně na 73 %.
5.4 Zhodnocení hospodaření a řízení podniku
Podnik byl nejvíce zasažen ekonomickou krizi během let 2008 a 2009 v oblasti odběratelů, což zapříčinilo i následný pokles tržeb, omezení provozu a propouštění zaměstnanců.
5.4.1 Pokles počtu zakázek
Díky krizi oslabenému automobilovému průmyslu, počet zakázek v podniku zaznamenal pokles. Do roku 2007 společnost byla závislá na třech odběratelích. V dalším roce 2008 se počet odběratelů zvýšil dvojnásobně, právě to způsobilo ještě větší šok v roce následujícím,nkdy počet zákazníku klesl na čtyři jednotky. V dalších letech se počet zákazníku měnil, což mělo za následek ztrátu stability a celkové jistoty v podniku, jak u vedení, tak i u dělníků, kteří se bály přijít o své zaměstnání.
5.4.2 Konsolidace
Podnik se během krize řídil tzv. nouzovými opatřeními. Z doporučovaných literaturou rozhodnutí se v hospodaření podniku objevovaly prvky hlavně konsolidace. Konsolidace ve společnosti proběhla v roce 2009, kdy vedení firmy se rozhodlo předat málo výdělečné průmyslové myčky svému zákazníkovi, aby ten zajišťoval provoz myček sám.
Rysy konsolidace se objevovaly i v roce 2010, kdy podnik založil nové oddělení třídění za účelem snížení zmetkovitosti. Hlavním důvodem založení úseku třídění byl tlak ze strany dodavatelů podniku, se kterými společnost spolupracovala na pozici prostředníka.
Díky ekonomické krizi, dodavatele šetřícími opatřeními, začaly vyrábět méně kvalitní produkty, které podnik přepracovával pro zákazníky (například přebalování) a zabýval se jejich expedici. Nespokojení s kvalitou výrobku zákaznicí, byli nuceni dodané zboží než v případě výroby zmetku řešit zastavování linek a reklamce. Pro podnik to znamenalo další výdělečnou činnost, díky které získal nové odběratele a tím i stabilnější postavení na trhu.
5.4.3 Zhodnocení finanční analýzy
Ukazatele rentability podniku zažívaly svůj propad již od roku 2004 a klesající charakter těchto ukazatelů se zastavil až v roce 2008, po kterém rentabilita podniku zažila lehké oživení. Rentabilita celkových aktiv během ekonomické krize dosahovala svých minimálních hodnot a s nastáním ekonomické krize zažila svůj propad, během kterého se míra rentability blížila téměř k nulové hranici. Rentabilita vlastního kapitálu a tržeb zaznamenaly mírný propad a během ekonomické krize spíše rostly. Podnik by se měl zaměřit na ukazatele rentability po roce 2011, jelikož všechny míry rentability během posledních let propadly zaznamenaly ještě větší propad než během ekonomické krize. Jednou z možnosti, jak zvýšit rentabilitu v podniku je přehodnocení zdrojů financování. Podniku je doporučováno připojit cizí zdroje k vlastním, čímž ovlivní finanční páku a zvýši rentabilitu. Zároveň zaplacené úroky sníží zaklad daně i následné daňové zatížení.
U obratu celkových aktiv je situace optimističtější. Ukazatel obratu celkových aktiv v období 2003 až 2013 fluktuoval a byl i po dobu krize nad doporučenou minimální hranici, která činí jednu obrátku za rok. Naopak obrat fixních aktiv během krize a po ní silně kolísal. Doporučovaná hodnota obratu stálých aktiv je dvě obrátky za rok.
Podnik tuto hodnotu několikrát překročil, což pro něj znamená, že využívá svá aktiva efektivně. Ekonomická krize neměla jen negativní dopady na ukazatele finanční analýzy.
Obrat oběžných aktiv se v letech 2007 až 2009 oproti rokům předcházejícím zkrátil. Vyšší obrat oběžných aktiv vypovídá o vyšší likviditě v podniku. Jelikož ukazatele obratu aktiv dosahovaly téměř po celé sledované období optimální hodnot, podniku je doporučováno udržovat stejnou strukturu aktiv i nadále.
Ukazatele běžné a pohotové likvidity se vyvíjely podle stejného trendu jak před krizi, tak i po ní. V předkrizovém období běžná a pohotová likvidita dosahovala rychlého růstu, po němž následoval během krize i rychlý pád. Běžná likvidita nedosahovala optimálních hodnot pouze v letech 2003 až 2005 a po tom v krizovém roce 2008. V ostatních letech běžná likvidita se buď téměř přiblížila k optimu a nebo ho dosahovala. Překročení doporučené hranice běžné likvidity v roce 2008 měly nejspíše za následek prodloužené doby splatnosti pohledávek. Zhoršení zaznamenala spíše pohotová likvidita. Během let 2007 a 2008 likvidita druhého stupně vzrostla téměř třikrát nad doporučovanou optimální hodnotu. Po krizovém období se pohotová likvidita v podniku nesrovnala a stále se držela nad doporučenou hodnotu. Optimistické výhledy zaznamenávala okamžitá likvidita. Před krizi se likvidita prvního stupně držela v rozmezí doporučených hodnot.
Dokonce i během krize v letech 2007 a 2008 likvidita prvního stupně pouze nepatrně překročila doporučenou hodnotu. Okamžitá likvidita zaznamenala propad pouze v roce 2009, ze kterého se rychle opět vrátila na přípustné hodnoty. Likvidita podniku je
Před ekonomickou krizi zadluženost v podniku silně klesla. Klesající charakter zadluženost nesla i v dalších letech. Snížená zadluženost podniku přináší větší stabilitu, na úkor snižování využití finanční páky. Při financování se podnik zadlužuje méně, využívá více vlastní zdroje než cizí. Obecně je cizí kapitál levnější ale rizikovější než vlastní. Doporučovaná hodnota poměru cizího a vlastního kapitálu je sice půl na půl
ale každý podnik je jiný a má jinou strukturu, proto pro ideální rozložení vlastního a cizího kapitálu, stability a rizika je nutné dopodrobna znát podnik zevnitř.
Závěr
Cílem této práce bylo vysvětlení vlivu světové ekonomické krize na hospodaření a řízení na vybraném podniku.
V první části práce, byla identifikována ekonomická krize, její příčiny a důsledky.
Přebytečné množství peněz v ekonomice, razantní zásahy americké vlády do míry úrokových sazeb, následné poskytování ohromného množství hypoték neověřeným klientům, trend života na dluh a víra v informační technologie, to vše způsobilo nafukování bublin, jejich prasknutí a nástup ekonomické recese. Ekonomická krize dopadla na Evropskou unii, včetně České republiky, později a mnohém mírněji než na hospodaření USA. Díky pozdějšímu dopadu krize, evropské státy měly čas na přípravu zmírnění následku ekonomické krize. I když je svět a hlavně EU a USA mezi sebou těsně provázané, v Evropě se ekonomická krize neprohloubila do natolik kritického stavu, jako v USA. Dá se proto předpokládat, že zdejší jak občané, tak i bankovní instituce jsou mnohem opatrnější a méně důvěřivější než v USA. V porovnání s okolními státy unie, hospodářství České republiky během ekonomické krize i po ní, bylo v mnohém lepší
„kondici“. I přesto, jak celkové hospodářství České republiky, tak i jednotlivá odvětví zaznamenaly pokles. Právě malé a střední podniky, působící v odvětví automobilového průmyslu, služeb, stavebnictví a sklářství, ekonomickou krizi pocítilo „na vlastní kůži“.
Ovlivnila tedy světová ekonomická krize malé a střední podniky v České republice?
Z pravidla jsou podobné firmy ohroženy vnějšími vlivy mnohem více než velké společnosti. To bylo také důvodem, proč některé malé a střední podniky omezovaly během ekonomické krize svou činnost a nebo úplně ukončily podnikání. Zároveň během krize malé a střední podniky propouštěly velké množství zaměstnanců, což mělo vliv na celkové zvýšení míry nezaměstnanosti v České republice.
Pro praktickou část byl vybrán středně velký podnik, působící v automobilovém odvětví.
I když vybraná společnost vyvázla z krize bez závažnějších problému, nelze říci, že podnik, ekonomická krize nezasáhla vůbec. Jak byl tedy podnik zasažen ekonomickou krizi? Světová ekonomická krize poznamenala tržby podniku, jelikož počet odběratelů
ve firmě nečekaně klesl. Podnik byl nucen omezit výrobu a zrušit oddělení, které podniku negenerovalo dostatečný zisk. Jelikož počet zakázek klesl a podnik uzavřel některá oddělení, vedení bylo nuceno propouštět přebytečné zaměstnance. Během posledních let se tržby v podniku stabilizovaly, počet odběratelů nikoliv. Z tohoto důvodu je podniku doporučováno snažit se být flexibilní v poskytovaných službách, rozšiřovat svou činnost a hledat nové, dlouhodobé odběratele, hlavně mezí velkými mezinárodními společnostmi, které jsou oproti MSP odolnější vůči krizovým situacím.
Během ekonomické krize a těsně po ní podnik přijal dvě protikrizová opatření. Prvním přijatým opatřením bylo předání průmyslových myček, včetně obslužného personálu , svému obchodnímu partnerovi. Tímto krokem podnik odstranil úsek, který byl pro firmu ztrátový. Dalším, razantnějším opatřením bylo založení nového úseku třídění z důvodu nedostatečné kvality výrobku. V období ekonomické krize i těsně po ní byli dodavatelé podniku nucení šetřit na dílech, které podnik zprostředkovával svým odběratelům. Šetřící opatření měly za následek snížení kvality těchto dílů. Dodavatelé i odběratelé podniků proto vyvíjely tlak na firmu, aby založila třídicí středisko. Založením nového úseku třídění podnik začal spolupracovat hlavně s většími mezinárodními společnostmi. Spolupráce s většími společnostmi pro podnik znamená zajištění jistoty do budoucnosti v případě další krizové situace. K dnešnímu dni se úsek třídění čas od času potýká s problémy zmetkovitosti, kdy pracovníci třídění nedostatečně kontrolují materiál a díly. Proto tento úsek chce odkoupit od podniku větší společnost, která je zároveň dodavatelem podniku.
Odkoupením úseku třídění podnik ztratí jednu ze svých hlavních podnikatelských činnosti k dnešnímu dni. Z tohoto důvodu je firmě doporučováno investovat finanční prostředky a hlavně úsilí do proškolení stávajících zaměstnanců. Další možnosti omezení zmetkovitosti je nalezení nových postupu a technologií, které by mohly být nápomocné při třídění. Poslední doporučovanou možnost je zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance a tím zvýšení jejich koncentrace při vykonávání třídicí akce.
Ke zjištění finančního „zdraví“ podniku, byla v další části práce provedená finanční analýza. Pomocí finanční analýzy byla zkoumána rentabilita, likvidita, aktivita a zadluženost ve společnosti. Během světové ekonomické krize a těsně po ní většina finančních ukazatelů zaznamenala zhoršení svého stavu. Pravděpodobně díky rychle reakci
vedení se drtivá většina sledovaných finančních ukazatelů vrátila do doporučovaných optimálních hranic po roce 2010.
Provedená krizová opatření, uvedená finanční analýza a další pokračování v podnikatelské činnosti vypovídají o tom, že vedení řídilo podnik v období světové ekonomické krize správně a efektivně.
Seznam použité literatury
DVOŘÁČEK, Jiří a Peter SLUNČÍK. Podnik a jeho okolí: jak přežít v konkurenčním prostředí. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-224-3.
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice. Praha: GradaPublishing, 2013. ISBN 978-80-247-4516-9
JUREČKA Václav a kol. Makroekonomie 2. aktualizované vydání. Praha: GradaPublishig, 2013. ISBN 978-80-247-4386-8.
KALÍNSKÁ, Emilie. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: GradaPublishing, 2010.
ISBN 978-80-247-3396-8
KLVAČOVÁ, Eva. Světová ekonomická krize: příčiny, projevy, perspektivy. Praha:
Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-7431-012-6
KRUGMAN, Paul R. End thisdepressionnow!. New York: W. W. Norton&Company, 2013. ISBN 978-0-393-34508-7.
MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha:
GradaPublishing, 2013. ISBN 978-80-247-4780-4.
STROUHAL, Jiří, Renata Židlická a Zdenka Cardová. Účetnictví - Velká kniha příkladu.
Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-265-0154-1
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl.
vyd. Praha: GradaPublishing, 2012. ISBN 9788024745206.
ZUZÁK, Roman a Martina KÖNIGOVÁ. Krizové řízení podniku. 2., aktualiz. a rozš. vyd.
Praha: GradaPublishing, 2009. ISBN 978-80-247-3156-8
Odkazy na zdroje na internetu:
Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií [online]. Praha: Fincentrum, a. s., 2010 [cit. 2017-02-10]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/clanky/hypoteky-nebyly-hlavni-pricinou-globalni-krize/
Personal consumption expenditures: Household consumption expenditures [online].
Washinghton: Federal Reserve Bank of St. Louis, 2016 [cit. 2017-03-17]. Dostupné z: https://fred.stlouisfed.org/series/DPHCRC1A027NBEA
Effective Federal Funds Rate [online]. Washinghton: Federal Reserve Bank of St. Louis, 2017 [cit. 2017-03-17]. Dostupné z: https://fred.stlouisfed.org/series/FEDFUNDS Dopady světové finanční a hospodářské krize na ekonomiku ČR: Shrnutí [online]. Praha:
Český statistický úřad, 2011 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20534938/115610j.pdf/b487dd3c-0ad7-4ccd-b62d-8fc9bf917b95?version=1.0
Tab. 04.01 Základní ukazatele národního hospodářství (1990-2014) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/33786359/32018115_0401.pdf/880e7682-3000-4348-ac86-fb19c7a4e758?version=1.1
Tab.05.01 Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) (1993-2014) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015 [cit.
2017-03-19]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20551237/32018115_0501.pdf/91f04806-4ce8-4c64-87a7-1ef0b0a9573e?version=1.0
Graf EUR a USD/ Kč od 4.1.1993 do 8.2.2017, ČNB, grafy kurzů měn [online]. Praha:
Kurzy.cz. 2017 [cit. 2017-03-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/nr/CZK-EURaUSD/od-4.1.1993-do-8.2.2017-V-2/
Hospodářská krize a česká ekonomika [online]. Praha: Česká národní banka, 2010 [cit.
2017-03-19]. Dostupné z:
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konfer ence_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20100421_legendor.pdf
Uplatňování definice malého a středního podniku (MSP)[online]. Praha: Businessinfo.cz,
2009 [cit. 2016-02-11]. Dostupné
z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uplatnovani-nove-definice-maleho-a-3760.html
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2009 [online]. Praha:
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2010 [cit. 2017-03-20]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/dokument76280.html
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2015 [online]. Praha:
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2016 [cit. 2017-03-20]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/assets/cz/podnikani/male-a-stredni-podnikani/studie-a-strategicke-dokumenty/2016/11/Zprava_MSP_2015.pdf
GUNDOVÁ, Petra a Ivana, Rybovicová. Mladá Veda. VÝVOJ VYBRANÝCH
FINANCNÝCH UKAZOVATELOV PODNIKOV CESTOVNÉHO
RUCHU/DEVELOPMENT OF SELECTED FINANCIAL INDICATORS OF THE COMPANIES IN THE TOURISM SECTOR. [online]. 2016, 4(2), 175-185. ISSN
1339-3189. Dostupné z:
https://search.proquest.com/docview/1853269249?accountid=17116