Příspěvkové organizace se řadí do veřejného neziskového sektoru, proto většinou tyto organizace poskytují své služby za cenu mnohem nižší oproti skutečným nákladům nebo téměř bezplatně. PO může být zřízena organizačními složkami státu nebo územními samosprávními celky (dále jen ÚSC). Organizační složka státu (dále jen OSS) je označení pro poměrně široký okruh dosavadních orgánů, institucí a dalších organizací státu. Tento pojem je zaveden v zákoně o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.15
Příspěvková organizace je nejčastěji zřizována v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče, kultury, vědy a výzkumu. Má právní subjektivitu a není zřizována za účelem zisku.
Vzniká na základě zřizovací listiny, kterou vydává její zřizovatel. Zřízení PO je vždy uveřejněno v Ústředním věštníku ČR.16
Každá organizace či společnost si musí při svém zakládání stanovit určité cíle, kterých chce dosáhnout a také musí brát v úvahu nejen to, co chce v budoucnu dělat, ale i co se dá dělat, vzhledem k omezením v rámci svého prostředí a z ekonomického a politického hlediska.17
14 OCHRANA, F., J. PAVEL a L. VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 261 s. ISBN 978-80-247-3228-2.
15 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
16 JURAJDOVÁ, H., J. ŠELEŠOVSKÝ. et al. Účetnictví, daně, audit a financování územních samosprávních celků a organizací neziskového sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 132 s. ISBN 80-210-3583-8.
17 OSTER, S. M. Strategic management for nonprofit organizations: theory and cases. New York: Oxford University Press, 1995, 350 s. ISBN 0-19-508503-5.
19
2.1.1 Zřizovací listina
Zřizovací listina upravuje základní pravidla fungování příspěvkové organizace a vymezuje její činnost, pravomoci, povinnosti a zodpovědnost. Musí obsahovat:18
- úplný název zřizovatele
- název, sídlo PO a její identifikační číslo - vymezení hlavního účelu a předmět činnosti
- označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace - vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele
- vymezení práv týkající se hospodaření se svěřeným majetkem - okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní činnost PO - vymezení doby zřízení
2.1.2 Právní předpisy upravující oblast PO
Příspěvková organizace se musí řídit podle právních předpisů.
Zákony: na rozhodování a fungování jimi zřízenými PO.20
- Problematiku zajištění kontroly hospodaření PO a zavedení vnitřního kontrolního systému upravuje zákon o finanční kontrole ve veřejné správě.21
- Zákon o účetnictví, určuje, že PO je považována za účetní jednotku a má povinnost
18 MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K. a P. TÉGL. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku od 1.4.2009. 1. vyd. Ostrava: Anag, 2009, 151 s. ISBN 978-80-726-3546-7.
19 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
20 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
21 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů.
20 vést účetnictví.22
- V oblasti sociální péče se PO řídí zákonem o sociálních službách.23
Vyhlášky:
- Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb upravuje oblast tvorby a použití fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP).24
2.1.3 Majetek PO
Každá PO hospodaří s majetkem, ať už se svěřeným nebo s vlastním. Svěřeným majetkem se rozumí majetek, který je ve vlastnictví zřizovatele a tento majetek byl zřizovatelem poskytnut příslušné PO k hospodaření. Ve zřizovací listině jsou vymezená práva vztahující se na svěřený majetek, jako např. práva a povinnosti spojené s efektivním a ekonomickým účelným využitím, péče a jeho ochranu, rozvojem, podmínky pro případnou další výstavbu aj.25
Příspěvková organizace může nabýt majetek do svého vlastnictví - Bezúplatným převodem od zřizovatele
- Darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele - Děděním
- Na základě rozhodnutí zřizovatele jiným způsobem
Problematika nabývání majetku PO je řešena v zákoně o rozpočtových pravidlech územním rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V §27 tohoto zákona je stanoveno, že „Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li zákon
22 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
23 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
24 Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
25 MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K. a P. TÉGL. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku od 1. 4. 2009. 1. vyd. Ostrava: ANAG, 2009, 151 s. ISBN 978-80-726-3546-7.
21 jinak.“ 26
Ze zřizovací listiny dále vyplývá, že PO nabývá majetek pro svého zřizovatele.
a) PO spravuje majetek a efektivně ho využívá k zajištění hlavní činnosti, pro kterou byla zřízena.
b) Nakládá s movitým majetkem v rámci předmětu činnosti a v rámci povolené doplňkové činnosti. Přesáhne-li pořizovací cena výši 10 000 kč, nakládá s tímto majetkem vždy se souhlasem zřizovatele.
c) Má povinnost nepotřebný majetek vždy nabídnout přednostně ostatním příspěvkovým organizacím zřízeným městem Česká Lípa.
d) Dle zřizovací listiny musí PO nakládat s nemovitým majetkem v souladu s obsahem smlouvy o výpůjčce.
e) Pečovat o svěřený majetek a provádět jeho údržbu a opravy.
f) Chránit majetek před odcizením, rozkrádáním, poškozením či ztrátou.
g) Informovat zřizovatele o pronájmech bytových i nebytových prostor.
2.1.4 Hospodaření PO
Hospodaření těchto organizací je upraveno v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. PO hospodaří s peněžními prostředky získanými:
- Vlastní činností
- Přijatými peněžními prostředky z rozpočtu zřizovatele - S vlastními fondy
- S peněžními prostředky poskytnutých z Národního fondu - S peněžními prostředky ze zahraničí
PO dále hospodaří s:
- Dotací na úhradu provozních výdajů (kryt z rozpočtu EU).
26 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územním rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
22
- S dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv (prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, zákon č. 250/2000 Sb.).
Hlavní zdroj financování
Příspěvek od zřizovatele tvoří hlavní zdroj financování PO. V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech v §28 odstavce 4 je stanoveno, že zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své PO. Zřizovatel může během roku měnit výši příspěvku na provoz.
V případě, že PO vykazuje na konci roku kladný výsledek hospodaření (dále jen VH), zřizovatel rozhoduje o snížení příspěvku, v opačném případě může zřizovatel rozhodovat o navýšení příspěvku.
PO disponuje s peněžními fondy
1) Rezervní fond: upraven zákonem č. 250/2000 Sb. Je tvořen ze zlepšeného VH, peněžními dary a prostředky převedenými podle §28 odstavce 3. Do rezervního fondu (dále jen RF) jsou vloženy peněžní prostředky v případě kladného hospodaření, popř. dary (účelové i neúčelové).
RF může být použit pouze pro:
- Další rozvoj činnosti
- K překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
- K úhradě případných sankcí uložených za porušení kázně.
- K úhradě ztráty za předchozí léta.
- Převedení části RF do investičního fondu.
2) Investiční fond: tvorba tohoto fondu je ze zákona povinná a organizace ho tvoří k financování vlastních investičních potřeb. Zřizovatel schvaluje odpisový plán, na jehož základě PO odepisuje svůj dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek a těmito odpisy pak naplňuje investiční fond. Čerpání investičního fondu je dané
23 zákonem k:
- Financování investičních výdajů - Úhradě investičních úvěrů, půjček
- Odvodu do rozpočtu zřizovatele (pokud tak zřizovatel stanovil) - Posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku
3) Fond odměn: je dobrovolný, PO ho může tvořit ze svého zlepšeného VH až do výše 80%, nejvýše však 80% objemu prostředků na platy. Fond lze použít na úhradu odměn zaměstnanců a to za podmínky překročení prostředků na platy.
4) FKSP: je tvořen podle zákona č. 250/2000 Sb., §33 odst. 1 z ročního objemu nákladů zaúčtovaných na platby a náhrady platů, popř. mzdy, náhrady mzdy, odměny za pohotovost, za vykonanou práci aj. PO si stanovuje plán čerpání a jeho tvorbu. Podle vyhlášky č. 114/2002 Sb. je zákonem stanoven příděl do FKSP 1%
ročního objemu nákladů.
2.1.5 Finanční plán PO
Každá PO hospodaří v daném kalendářním roce podle zřizovatelem schváleného rozpočtu.
Finanční plán obsahuje jednotlivé položky výnosů a nákladů. Jednotná struktura však není stanovena, proto je tedy na zřizovateli, v jaké podobě bude finanční plán schválen.
Zřizovatel dále schvaluje:
- Plán oprav a udržování
- Plán čerpání investičního fondu - Odpisový plán
- Počet zaměstnanců
Závazné ukazatele stanovené zřizovatelem jsou:
- Příspěvek na provoz
24
- Stanovení limitu finančních prostředků na platy - Plán čerpání investičního fondu
PO musí dodržovat stanovené limity schválené zřizovatelem. Překročení limitů je možné po jeho předchozím souhlasu.
2.1.6 Kontrola hospodaření PO
27Povinnost provádět kontrolu hospodaření PO vyplývá ze zákona č. 250/2000 Sb., kdy má zřizovatel povinnost provádět kontrolu v PO. O průběhu a závěru prováděné kontroly sepisuje zřizovatel protokol, který pak projednává se statutárním zástupcem PO.
Hlavními cíli finanční kontroly je prověřovat:
- Dodržování právních předpisů a opatření.
- Zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům a nesrovnalostem.
- Informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky.
- Hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.
Veřejnosprávní kontrola je nepřetržitý proces, který se uskutečňuje před poskytnutím veřejných prostředků, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. Finanční kontrola je prováděna kontrolními orgány vůči orgánům veřejné správy, žadatelům a příjemcům veřejné finanční podpory. Při výkonu veřejnosprávní kontroly kraj ve svých PO kontroluje zejména soulad s právními předpisy, hospodárnost, efektivnost a účelnost při nakládání s veřejnosprávními prostředky.28
27 §24 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.
28 DVOŘÁČEK, J. Interní audit a kontrola. 2. přepr. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, 201 s. ISBN 80-717-9805-3.
25
3 Management
V odborné literatuře lze najít mnoho různých definic managementu. Jak uvádí Truneček ve své knize Management: „Managementem budeme rozumět proces systematického provádění všech manažerských funkcí a efektivního užití všech zdrojů podniku ke stanovení a dosažení podnikových cílů. Manažerskými funkcemi budeme rozumět plánování, organizování, vedení a kontrolu.“ 29
Jak uvádí Šuleř ve své knize Manažerské techniky: „Ekonom a manažer Armstrong definuje manažerské techniky jako systematické a analytické metody používané manažery při přijímání rozhodnutí, zlepšování výkonnosti a efektivnosti a zejména při plánování a kontrole.“30
Na základě výše zmíněných definic lze tedy management definovat, jako souhrn všech činností, které je zapotřebí udělat pro správný chod společnosti. Mezi hlavní manažerské funkce v podniku patří plánování, organizování, vedení a kontrola.