Předpřádání - Seznam zkratek a symbolů

Hlavním cílem této operace je vyrobit přást. Při předpřádání se zjemňuje pramen průtahem, zpevňuje vzniklá stužka vláken zákrutem a výsledný přást se navíjí na cívku. Předpřádání u bavlnářských technologií se provádí na křídlovém předpřádacím stroji [2, 4]

Křídlový předpřádací stroj

Křídlový předpřádací stroj se skládá z těchto částí: podávací ústrojí, průtahové ústrojí, zakrucovací ústrojí - křídlo, navíjecí ústrojí.

Podávací ústrojí stroje tvoří přiváděcí válečky, které přivedou pramen do průtahového ústrojí.

V průtahovém ústrojí se pramen protáhne na vlákenný pramínek. Zakrucovací ústrojí tvoří křídlo, které se skládá z očka, dutého ramene, plného ramene. Mezi posledním párem válců průtahového ústrojí a očkem křídla je vlákenný materiál zpevňován trvalým zákrutem, který vkládá otáčející se křídlo a vzniká přást. Přást je poté veden dutým ramenem křídla a přiváděn na přástovou cívku. Zakrucování přástu a navíjení se provádí současně pomocí křídla, cívky a cívkového vozu. [7]

16 2.6 Dopřádání

Účelem dopřádání je vyrobit přízi. Při dopřádání se zjemňuje přást průtahem, zpevňuje vlákenná stužka trvalým zákrutem a příze se navíjí na potáč. Na prstencovém dopřádacím stroji se dopřádají příze česané a mykané. Kompaktní příze česané a mykané se vyrábějí na kompaktních dopřádacích strojích. [1, 3, 4]

Při tvorbě zákrutu příze vzniká zákrutový trojúhelník (viz obr. 1) mezi svěrnou linií odváděcích válců průtahového ústrojí a bodem tvorby příze C. Vlákna jsou v tomto úseku nerovnoměrně napínána vlivem své polohy. Vlákna v ose příze jsou napínána a zakroucena méně a krajová vlákna naopak napínána a zakroucena více. Tento jev je kritickou slabinou dopřádání a do příze vnáší chlupatost. Forma a rozměry trojúhelníku výrazně ovlivňují strukturu, charakteristiku povrchu, fyzikální a mechanické vlastnosti příze. Částečná eliminace trojúhelníku vede hlavně ke snížení chlupatosti příze, dále k dosažení vyšší pevnosti a to při stejném počtu zákrutů jako u prstencové příze. Šířka zákrutového

trojúhelníku AB závisí na jemnosti příze, přítlaku a povlaku válců. Výška v závisí na zákrutu příze (vyšší zákrut = snížení výšky). [5, 8]

Stroj se skládá z cívečnice, průtahového ústrojí, zakrucovacího a navíjecího ústrojí, ústrojí automatického podvinku, stacionárního smekače, odsávání.

Cívečnice je umístěna nad strojem a přizpůsobena na zavěšení přástových cívek z křídlového předpřádacího stroje. Přást je veden do průtahového ústrojí, v bavlnářské technologie se používají řemínková průtahová ústrojí. Zakrucovací a navíjecí ústrojí tvoří vřeteno, prstenec, běžec. Tyto tři části zajišťují současné zakrucování stužky v přízi a její navíjení na potáč.

Prstenec je uložen v prstencové lavici. Běžec obíhá po prstenci nuceným pohybem, který vyvolává tah příze. Pohybem zajišťuje současně vkládání zákrutu a navíjení příze na potáč.

Vřeteno je uloženo ve vřetenové lavici a zajišťuje zakrucování a navíjení. Na dříku je nasazena dutinka, na kterou se navíjí příze. Stacionární smekací zařízení je automatické a vymění najednou všechny plné potáče za prázdné dutinky. [1, 3, 4]

Omezující faktory prstencového dopřádacího stroje:

 Problémem je zvyšování rychlosti běžce po prstenci, běžec se ohřívá a rychleji opotřebovává.

 Maximální rychlost běžce je 40 m/s což je omezující faktor pro produkci stroje.

 Poměr průměrů dutinky a prstence nesmí klesnout pod 0,45 – 0,5, to je poměr mezi minimálním průměrem kuželové části potáče a prstencem, což způsobuje vysokou tahovou sílu.

Z výše uvedeného vyplývá, že nelze zvyšovat parametry dopřádacího stroje. Výrobci se museli vydat jinou cestou, a to zvýšením kvality příze, tedy zlepšení vlastností což vedlo ke vzniku kompaktního dopřádacího stroje. [5]

Kompaktní dopřádací stroje

Kompaktní dopřádací stroj je využíván pro výpřed přízí s lepšími vlastnostmi. Kompaktní předení spočívá v částečné eliminaci zákrutového trojúhelníku, což vede ke zlepšení

především vlastností: snížení chlupatosti, zvýšení pevnosti, zvýšení tažnosti příze. Kompaktní předení produkuje přízi s těsnější strukturou.

Všechny části stroje jsou beze změny v porovnání s prstencovým dopřádacím strojem, změna byla provedena pouze v průtahovém ústrojí. K průtahovému ústrojí je přidána zhušťovací zóna tvořená perforovaným válcem nebo řemínkem. Přes perforaci válce nebo řemínku dochází k sacímu účinku. Délkový vlákenný útvar je přiváděn na zhušťovací ústrojí pod napínacím průtahem. Zhuštěním vlákenné stužky se sníží šířka zákrutového trojúhelníku AB (viz obr. 1), čímž dojde k částečné eliminaci zákrutového trojúhelníku, a tím vytvoření podmínek pro výpřed přízí s lepšími vlastnostmi.

Existují čtyři typy provedení kompaktního předení: [5, 8]

 kompaktní předení s perforovaným válcem od firmy Rieter viz obr. 2 [5]

Obr. 2 Průtahové ústrojí s perforovaným válcem [5]

 kompaktní předení s mřížkově tkaným řemínkem od firmy Suessen viz obr. 3 [5]

Obr. 3 Průtahové ústrojí s mřížkově tkaným řemínkem [5]

 kompaktní předení s magneticko-mechanickým zhuštěním Rocos od firmy Rotorcraft

 kompaktní předení s perforovaným řemínkem od firmy Zinser viz obr. 4,5 [5]

Obr. 4 Průtahové ústrojí s perforovaným řemínkem[5] Obr. 5 Pohled na perforovaný řemínek [8]

Příze pro experimentální část byly vyrobeny na kompaktu typu Zinser.

Perforovaný řemínek u kompaktního dopřádacího stroje typu Zinser je umístěn na konci průtahového ústrojí, jako horní řemínek viz obr. 5. Díky sací hubici a perforaci na řemínku se vlákenná stužka zuží, vlákna se zhustí více k sobě. Po výstupu z kompresní zóny je užší vlákenná stužka a tím se zmenší zákrutový trojúhelník, protože se stužka hned po výstupu z průtahového ústrojí zakrucuje. [8]

2.7 Vlastnosti přízí

Příze vyrobené prstencovým a kompaktním postupem výroby se liší v mnoha vlastnostech.

Kompaktní příze vykazuje tyto kladné vlastnosti: [5]

 nižší chlupatost, vyšší pevnost, vyšší odolnost v oděru, vyšší tažnost, nižší počet vad – silných a slabých míst, hladký povrch, vyšší lesk, nižší žmolkovitost, nižší špinivost, menší prašnost při zpracování, lepší uspořádání vláken v přízi, vyšší stlačení vláken, menší průměr, menší přetrhovost při dopřádání,

Negativní vlastnosti kompaktních přízi: [5]

 chladný omak, tvrdý omak, nižší navlhavost, nižší schopnost zaplnění, nižší termoizolační vlastnosti

2.7.1 Jemnost

Jemnost příze je nazývána také délková hmotnost. Jemnost je definována poměrem mezi hmotností m textilie a délkou l textilie. Pro vyjádření se používá hmotnostní číslování soustava tex a titr denier nebo délkové číslování číslo metrické Nm a číslo anglické Ne. [10]

Jemnost v soustavě tex je definována:

(1) Kde:

T - jemnost příze m - hmotnost příze l - délka příze

Chlupatost je charakterizována, jako množství vystupujících nebo volně pohyblivých konců vláken nebo vlákenných smyček. [20]

Chlupatost se dělí podle délky odstávajících vláken na dvě oblasti (viz obr. 6)[20]:

 Hustá chlupatost: Je těsně přiléhající k vnitřní části příze, ovlivňuje přízi kladně v užitných vlastnostech například má lepší tepelně-izolační vlastnosti. Hustá chlupatost je znázorněna na obr. 6a – vlákna 1,2 a na obr. 6b – vlákna 1, 2a, 2b.

 Řídká chlupatost: Jsou dlouhé konce vláken, ovlivňuje přízi negativně ve

zpracovatelských i užitných vlastnostech. Řídká chlupatost je znázorněna na obr. 6a – vlákna 3,4,5 a na obr. 6b - vlákna 3.

Obr. 6 Oblast chlupatosti [20]

Měření chlupatosti

Zařízení Zweigle

Zkouška chlupatosti na zařízení Zweigle se provádí podle interní normy IN č. 22-102-01/01.

Přístroj pracuje na principu vyhodnocení změny průtoku snímaného světla. Příze, která prochází měřícím přístrojem (viz obr. 7), přerušuje tok světla a vyvolává tak proměnnou odezvu na sérii fototranzistorů. To umožňuje určit počet odstávajících vláken a rozdělit je podle délek do tříd. Přístroj Zweigle sleduje tyto třídy délek odstávajících vláken: 1mm, 2mm, 3mm, 4mm, 6mm, 8mm, 10mm, 12mm, 15mm. Třídy od 3mm do 15mm se sčítají do

kategorie S3, která reprezentuje chlupatost. Třídy 1mm a 2mm se sčítají do kategorie S12.

Kategorie S12 je oblast husté chlupatosti a kategorie S3 je oblast řídké chlupatosti. Chlupatost se vyjadřuje počtem odstávajících vláken na délku 100 metrů. [11]

Obr. 7 Měření chlupatosti na přístroji Zweigle [20]

Zařízení Uster Tester

Metoda je založena na fotometrickém principu. Měření spočívá v prosvětlení příze

monochromatickým infračerveným zářením, aby se eliminoval vliv barvy příze. Zdroj světla produkuje záření, jehož proud je rozptýlen odstávajícími vlákny na přízi a následně

zachytáván senzory (viz obr. 8). Přímé paprsky jsou pohlceny před dosažením senzoru.

Výsledkem je index chlupatosti H, který vyjadřuje souhrnnou délku všech ostávajících vláken v cm, která je vztažena na délku 1 cm příze. Variabilita chlupatost je vyjádřena pomocí směrodatné odchylky sh.

Obr. 8 Měření chlupatosti na přístroji Uster Tester

22 2.7.3 Pevnost

Pevnost příze je definována jako síla potřebná k přetržení příze. Pevnost materiálů je často ovlivněna vadami v přízi. Pevnost příze se testuje na trhacím přístroji. Trhací přístroj se skládá ze dvou čelistí a to horní a dolní, do kterých se vzorek upne. Dolní čelist je nepohyblivá, pouze drží vzorek. Horní čelist je pohyblivá.

Absolutní pevnost je síla potřebná k přetržení příze. Absolutní pevnost je ovlivněna jemností, a proto se přepočítává na relativní pevnost, která není zatížena jemností a lze mezi sebou příze porovnávat bez ohledu na jemnost příze.

Vztah pro výpočet relativní pevnosti:

(3) Kde:

R - relativní pevnost [N/tex]

F - absolutní pevnost [N]

T - jemnost [tex]

Zkouška pevnosti se provádí podle normy ČSN EN ISO 2062. [10, 12]

2.7.4 Tažnost

Tažnost je celkové poměrné prodloužení při přetrhu. Protažení se měří společně s pevností na trhacím přístroji. Tažnost příze se vypočítává z protažení příze dle vztahu (4).

Vztah pro výpočet tažnosti:

Zkouška tažnosti se provádí podle normy ČSN EN ISO 2062. [10, 12]

23 2.7.5 Hmotná nestejnoměrnost

Hmotná nestejnoměrnost je kolísání hmoty vláken v průřezu nebo určitých délkových úsecích délkového vlákenného útvaru. Hmotná nestejnoměrnost ovlivňuje variabilitu dalších

vlastností. (např. variabilitu průměru příze, zákrutů, pevnosti nebo vzhled plošné textilie).

Zkouška hmotné nestejnoměrnosti se provádí podle normy ČSN 80 0706.

Měření hmotné nestejnoměrnosti

Diskrétní způsob

Při diskrétním způsobu se příze rozdělí na stejně dlouhé úseky, které se zváží a stanoví průměrnou hodnotu hmotnosti, rozptyl, směrodatnou odchylku, variační koeficient.

Kontinuální způsob – Kapacitní princip měření - např. přístroj Uster Tester

Kontinuální způsob je založen na nepřímém měření kolísání hmoty délkové textilie. Měření spočívá v průchodu délkového vlákenného materiálu mezi deskami kondenzátoru (viz obr. 9).

Se změnou hmoty vlákenného materiálu se mění kapacita kondenzátoru, která je převedena na změnu proudu, jež je úměrná změně hmotnosti vlákenného materiálu. Výstupem přístroje je tzv. hmotnostní diagram, který zachycuje kolísání hmotnosti měřeného materiálu v závislosti na délce úseku. Dále je nestejnoměrnost vyjádřena údajem o lineární a kvadratické

nestejnoměrnosti, variační koeficient nestejnoměrnosti, údaj o počtu silných, slabých míst, nopků, spektogram, délkovou variační křivku a DR křivky.

Obr. 9 Princip měření na přístroji Uster-Tester [14]

Výsledkem měření je lineární hmotná nestejnoměrnost, která vyjadřuje střední lineární odchylku od střední hodnoty hmotnosti délkového úseku vlákenného útvaru. Nebo

kvadratická hmotná nestejnoměrnost, která je variační koeficient hmotnosti délkových úseků vlákenného útvaru.

Vady přízí:

Slabé místo tj. místo, kde dojde k zeslabení příčného průřezu vlákenného útvaru o určitou míru maximálně 60% úbytek.

Silné místo tj. místo, kde dojde k zesílení příčného průřezu vlákenného útvaru o určitou míru maximálně 100% přírůstek.

Nopek je zvýšení průřezu příze o víc jak 140% na délce 1mm – 4 mm příze. [10, 13, 14]

2.7.6 Průměr příze

Pod pojmem průměr příze se obvykle považuje průměr nejmenšího myšleného válce, v němž je soustředěna veškerá hmota příze nebo její podstatná část. [21]

Princip měření průměru příze:

Měření průměru příze je založeno na senzorové technologii, která obsahuje kameru.

Infračervený vysílač optického senzoru vytváří souběžný světelný paprsek. Poté je obraz sejmut optickým přijímačem a signál vytváří průměr těla příze. Vystupující vlákna toto měření neovlivňují. Senzory v úhlu 0º a 90º dodávají informace o průměrném 2D průměru a tvaru příze. Přístroj Uster Tester 4 vyhodnocuje průměr příze po celé délce měřeného vzorku.

[20]

2.8 Statistické zpracování naměřených dat

Normální rozdělení neboli Gaussovo rozdělení pravděpodobnosti je jedním z nejdůležitějších rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny. V souvislosti s normálním rozdělením jsou často zmiňovány náhodné chyby způsobené velkým počtem neznámých a vzájemně

nezávislých příčin. Normální rozdělení se zpravidla značí N (µ, ). Rozdělení N (0,1) bývá označováno jako normované (nebo standardizované) normální rozdělení. [16]

Homogenita výběru je podmíněna tím, že všechny prvky výběru pocházejí ze stejného typu rozdělení hustoty pravděpodobnosti.

Normalita znamená, zda soubor dat sledované veličiny odpovídá Gaussovu normálnímu rozdělení pravděpodobnosti, data mají normální rozdělení, či nikoli (v tomto případě by se jednalo o neznámé rozdělení). [22]

Průměr:

(5) Kde:

- průměr n – počet měření

– jednotlivé naměřené hodnoty

Rozptyl:

(6) Kde:

- rozptyl n – počet měření

- jednotlivé naměřené hodnoty

Směrodatná odchylka:

26 95% interval spolehlivosti:

Interval spolehlivosti vyjadřuje přesnost výběru. Vymezuje hranici, ve které se s určitou pravděpodobností bude odhadovaná hodnota znaku nacházet.

Vzorec pro výpočet IS s normálním rozdělením:

(9) [16]

Kde:

- průměr

t – kvantil studentova t-rozdělení s (n-1) stupni volnosti n – počet měření

s – směrodatná odchylka

V případě, že počet vad na 1 km příze je menší než 30 je doporučováno používat Poissonovo rozdělení náhodných veličin, protože rozdělení daného počtu vad je nesymetrické.

Vzorec pro výpočet IS s Poisonovým rozdělením:

(10)

2.9 Porovnání vlastností přízí kompaktních a klasických prstencových

V této kapitole je shrnut výběr dosavadních výsledků zkoušení kompaktních přízí. Kompaktní příze jsou porovnány s klasickými prstencovými přízemi.

Vlastnosti klasických prstencových a kompaktních přízí byly testovány a hodnoceny v řadě prací.

Autoři v práci Compact Spinning for Improved Quality of Ring-Spun Yarns [17]

hodnotili česané příze: 100% CO, směs 50% CO/50% PL, směs 87% CO/13% CV. Příze byly vyrobené na strojích Zinser a Suessen. Bylo testováno deset cívek z každé příze kompaktní a klasické prstencové.

Shrnutí:

Ve srovnání kompaktních a prstencových přízí mají kompaktní příze významně vyšší pevnost a tažnost a odolnost proti otěru. Navíc jejich hladkost povrchu, pružnost a měkkost jsou mnohem lepší díky téměř ideální struktuře kompaktních přízí. K dosažení pevnosti srovnatelné s běžnými přízemi může být použit nižší zákrut. Ožehování přízí není nutné, protože je snížena řídká chlupatost. Hustá chlupatost je také snížena. Snížení chlupatosti může vést k menšímu žmolkování, což způsobuje lepší vzhled a ostré obrysy desénů na plošné textilii. Při srovnání fyzikálních a mechanických vlastností klasických a kompaktních přízí ze směsi 50 CO/50% PE, nezjistili žádné výrazné rozdíly. Autoři ho vysvětlují větší ohybovou tuhostí složky polyesterových vláken. Chlupatost měřená na Uster Tester byla výrazně nižší u kompaktních přízí ve srovnání s klasickými prstencovými přízemi. [17]

Autoři v práci An Investigation about Tensile Strength, Pilling and Abrasion Properties of Woven Fabrics made from Conventional and Compact Ring-Spun Yarns [18]

hodnotili bavlněné příze těchto jemností: 19,7 tex, 14,8 tex, 11,8 tex. Příze byly vyrobeny na klasickém dopřádacím stroji Rieter G33 a kompaktním dopřádacím stroji Rieter K44.

Shrnutí:

Hodnoty pevnosti v tahu získané v obou směrech osnovy a útku z textilie tkané

z kompaktních přízí byly vyšší než ty získané z textilie tkané z prstencových přízí. Nízká chlupatost kompaktních přízí neumožňuje jednoduché zamotání vláken, což vede k nižší žmolkovitosti. Tato zjištění podpořila teorii, která tvrdí, že žmolkování tkaniny souvisí s chlupatostí příze. Kompaktní příze mají lepší orientaci vláken, což má za následek lepší vlastnosti příze jako je pevnost, tažnost, nižší chlupatost, nižší žmolkovitost. Tkaniny vyrobené z kompaktních přízí měly vyšší pevnost v tahu než tkaniny vyrobené z klasických prstencových přízí. Z výsledků je zřejmé, že čím vyšší pevnost v tahu kompaktních přízí, tím vyšší budou hodnoty pevnosti v tahu textilie tkané z těchto přízí. [18]

Autoři v práci Compact Cotton Yarn [19] hodnotili česanou a mykanou bavlněnou kompaktní a klasickou prstencovou přízi o jemnostech 15 tex, 18 tex a 20 tex.

Shrnutí:

Z provedených testů vyplývají tyto hlavní výhody předení pomocí kompaktu:

 nižší chlupatost

 vyšší pevnost

 menší poškození příze o 30% – 60% při dalším zpracování

 možnost snížení zákrutu o 20% při dodržení pevnosti klasických prstencových přízí

 možnost zvýšení vinutí a rychlosti na dopřádacím stroji

 příze nevyžadují opalování

 snížení poškození osnovy během tkaní o 50% a útku o 30%

Příze vyrobené pomocí kompaktního dopřádacího stroje ve srovnání s přízí vyrobenou na klasickém dopřádacím stroji je charakterizována lepší hladkostí, vyšším leskem, chlupatosti nižší o 20% - 30% (měřeno na Uster Tester), chlupatost nižší o 60% (měřeno na Zweigle), pevnost a tažnost vyšší o 8% - 15%, nižší hmotná nestejnoměrnost. Příze vyrobené na kompaktním dopřádacím stroji se vyznačují vyšší pevností, vyšší tažností, nižší hmotnou nestejnoměrností, nižším počtem vad (slabá, silná místa, nopky), nižší chlupatostí.

Česané příze mají vyšší pevnost a nižší hmotnou nestejnoměrnost o 4% ve srovnání s mykanou přízí. [19]

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

Pro experimentální část byly použity mykané 100% CV příze vypředené příze v podniku KTC Plavy. Pro výpřed přízí kompaktních i klasických prstencových byl použitý stejný přást.

Soubor experimentálních přízí tvořily příze čtyř jemností pro kompaktní a prstencové příze.

Zákrut byl stejný vždy pro příze, které se porovnávaly. Přehled přízí použitých

v experimentální části je uveden v tab. 1. Od každé jemnosti bylo testováno 10 potáčů.

Tab. 1 Přehled přízí

Mykané kompaktní příze Mykané klasické prstencové příze Zákrut příze [1/m]

14,3 tex 14,3 tex 49,6/m

16,6 tex 16,6 tex 55,4/m

20 tex 20 tex 57,1/m

25 tex 25 tex 59,3/m

Zkoušky probíhaly v laboratořích Katedry textilních technologií. Použité vzorky byly před zkouškou vždy klimatizovány podle normy ČSN 80 0061. Naměřená data byla statisticky zpracována v softwaru QC Expert kde byla testována normalita a homogenita naměřených dat. Některé vybočující hodnoty byly ze souboru vyřazeny. Počítány byly tyto charakteristiky:

průměr (5), rozptyl (6), směrodatná odchylka (7), variační koeficient (8), 95% interval spolehlivosti (9). V případě počtu vad menších než 30 byly intervaly spolehlivosti stanoveny dle (10).

3.1 Chlupatost příze

Chlupatost příze byla měřena na zařízení Zweigle G 567 a Uster Tester UT 4 – SX.

Výsledky měření chlupatosti na přístroji Zweigle G567 Podmínky měření:

 Rychlost měření: 50 m/min

 Délka proměřená příze: 100 m

 Doba měření: 2 minuty

 Počet měření: 50 pro soubor 10 potáčů

Statisticky zpracované výsledky měření chlupatosti jsou uvedeny v tab. 2.

Tab. 2 Statisticky zpracované výsledky měření chlupatosti na přístroji Zweigle

Kompakt 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex

S12

[1/100m] 5734,7 4986,34 5129,13 6297,34

s [1/100m] 531,13 713,14 443,49 290,72

95% IS [1/100m] (5583;5886) (4783;5189) (4996;5262) (6201;6392)

S3

[1/100m] 213,02 83,98 83,5 124,04

95% IS [1/100m] (8244;8557) (9198;9403) (8851;9084) (9657;9873)

S3

[1/100m] 341,53 414,78 411,13 421,55

s [1/100m] 49,00 49,17 34,55 43,19

95% IS[1/100m] (324;358) (400;429) (400;421) (408;434)

Na obr. 10 je znázorněna závislost počtu odstávajících vláken součtové kategorie S12 na jemnosti příze.

Obr. 10 Porovnání husté chlupatosti kompaktních a klasických prstencových přízí na přístroji Zweigle 4783

Z grafu (obr. 10) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot husté chlupatosti S12 mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí. Nejnižší hodnota husté chlupatosti byla

naměřena u kompaktní příze jemnosti 16,6 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 25 tex. Nejnižší hodnota husté chlupatosti byla naměřena u klasické prstencové příze jemnosti 14,3 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 25 tex. Kompaktní příze má statisticky významně nižší hodnoty husté chlupatosti než klasická prstenová příze u všech jemností. Nižší hodnoty husté

chlupatosti kompaktní příze jsou způsobeny počtem vláken v průřezu příze. Čím je příze hrubší, tím má v průřezu více vláken a čím je více vláken v průřezu, tím je větší

pravděpodobnost odstávajících vláken. Vysoký nárůst hodnoty kompaktní příze u jemnosti 14,3 tex může být způsobem například opotřebením některé z částí dopřádacího kompaktního stroje. Intervaly spolehlivosti se nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot husté

In document Seznam zkratek a symbolů (Page 15-0)