Tažnost příze byla měřena na trhacím přístroji Instron 4411. Trhací přístroj měří prodloužení příze v okamžiku přetrhu, které se podle vzorce (4) přepočítá na tažnost.
Podmínky měření byly stejné jako u měření pevnosti příze.
Statisticky zpracované výsledky měření tažnosti jsou uvedeny v tab. 5.
Tab. 5 Statisticky zpracované výsledky měření tažnosti
Kompakt 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
[%] 10,99 11,10 11,20 12,01
s [%] 0,694 0,850 0,686 0,716
95% IS [%] (10,85;11,13) (10,93;11,27) (11,07;11,34) (11,87;12,15)
Prstenec 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
[%] 9,91 10,37 11,33 12,12
s [%] 0,949 0,601 0,785 0,871
95% IS [%] (9,72;10,10) (10,24;10,49) (11,18;11,49) (11,95;12,30)
Na obr. 15 je znázorněna závislost tažnosti Ɛ na jemnosti příze.
38 Obr. 15 Porovnání tažnosti kompaktní a klasické prstencové příze
Nejnižší hodnota tažnosti byla naměřena u kompaktní příze jemnosti 14,3 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 25 tex. Nejnižší hodnota tažnosti byla naměřena u klasické prstencové příze jemnosti 14,3 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 25 tex. Z grafu (obr. 15) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot tažnosti mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot tažnosti mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex.
Vyšší hodnoty tažnosti kompaktní příze jsou důsledkem zúžení stužky vláken a zmenšení zákrutového trojúhelníku, protože při zakrucování je menší rozdíl v napjatosti vláken na okrajích a uprostřed vlákenné stužky. Intervaly spolehlivosti se u jemnějších přízí
nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot tažnosti statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot tažnosti statisticky nevýznamné. Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím má vyšší hodnotu tažnosti. Tento trend platí, jak u příze kompaktní, tak u klasické prstencové příze. Vyšší hodnoty tažnosti u jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
39 3.4 Hmotná nestejnoměrnost příze
Hmotná nestejnoměrnost byla měřena na přístroji Uster Tester 4 - SX. Nastavení aparatury bylo stejné jako při měření chlupatosti.
Statisticky zpracované výsledky měření hmotné nestejnoměrnosti CVm jsou uvedeny v tab. 6.
Tab. 6 Statisticky zpracované výsledky měření hmotné nestejnoměrnosti
Kompakt 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
CVm
[%] 13,046 12,44 11,563 10,402s [%] 0,294 0,327 0,319 0,325
95% IS [%] (12,94;13,16) (12,32;12,57) (11,41;11,71) (10,25;10,55)
Prstenec 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
CVm
[%] 14,02 12,96 11,64 10,49s [%] 0,384 0,507 0,419 0,342
95% IS [%] (13,87;14,16) (12,77;13,15) (11,49;11,80) (10,36;10,62)
Na obr. 16 je znázorněna závislost hmotné nestejnoměrnosti CVm na jemnosti příze.
Obr. 16 Porovnání hmotné nestejnoměrnosti příze kompaktní a klasické prstencové příze 10,2
40
Nejnižší hodnota hmotné nestejnoměrnosti byla naměřena u kompaktní příze jemnosti 25 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 14,3 tex. Nejnižší hodnota hmotné nestejnoměrnosti byla naměřena u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší hodnota u jemnosti 14,3 tex.
Z grafu (obr. 16) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot hmotné
nestejnoměrnosti mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot hmotné nestejnoměrnosti mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex. Vyšší hodnoty hmotné nestejnoměrnosti u klasických prstencových přízí jemnosti 14,3 tex a 16,6 tex mohly být způsobeny špatným seřízením průtahové ústrojí dopřádacího stroje. Intervaly spolehlivosti se u jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot hmotné
nestejnoměrnosti statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly hmotné nestejnoměrnosti statisticky nevýznamné. Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím má nižší hodnotu hmotné nestejnoměrnosti. Tento trend platí, jak u příze kompaktní, tak u klasické prstencové příze. Nestejnoměrnost příze je ovlivněna její jemností a jemností vláken, tj. počtem vláken v průřezu. Čím je vyšší jemnost příze, tím je více vláken v průřezu příze a tím se hmotná nestejnoměrnost snižuje. Nižší hodnoty hmotné nestejnoměrnosti u jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
3.5 Vady příze a nopky
Vady na přízi byly měřeny na přístroji Uster Tester 4 - SX. Nastavení aparatury bylo stejné jako při měření chlupatosti a hmotné nestejnoměrnosti. Byly sledovány počty vad na úrovních: -40%, -50%, +35%, +50% a počty nopků na úrovni +200%.
Statisticky zpracované výsledky měření vad v přízi jsou uvedeny v tab. 7. V případě, že počet vad na 1 km příze je menší než 30 byl interval spolehlivosti počtu vad a nopků počítán podle (10).
41 Tab. 7 Statisticky zpracované výsledky měření vad v přízi
Kompakt 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
- 40%
[1/km] 70,42 48,12 16,25 2,26s [1/km] 19,01 16,22 7,41 4,18
95% IS [1/km] (63,32;77,51) (42,06;54,17) (14,531;18,116) (1,665;3,003)
-50%
[1/km] 1,42 1,75 0,125 0,48s [1/km] 1,7 5,26 0,56 2,18
95% IS [1/km] (1,023;1,912) (1,309;2,292) (0,021;0,40) (0,228;0,876)
+35%
[1/km] 368,83 281,5 164,75 80,97s [1/km] 51,84 43,05 39,68 15,27
95% IS [1/km] (349,48;388,19) (265,42;298,57) (146,18;183,32) (73,38;88,57)
+50%
[1/km] 65,58 49,03 31,08 19,40s [1/km] 14,76 13,46 13,41 9,35
95% IS [1/km] (60,07;71,10) (44,01;54,06) (28,675;33,625) (17,566;21,383)
Nopky +200%
[1/km] 114,83 93,83 64,94 31,90
s [1/km] 20,32 18,43 17,31 12,17
95% IS [1/km] (107,25;122,42) (86,95;100,71) (56,34;73,55) (29,524;34,405)
Prstenec 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
-40%
[1/km] 161,52 67,5 22,83 5,42s [1/km] 28,01 23,43 20,98 19,8
95% IS [1/km] (149,41;173,63) (58,41;76,89) (21,15;24,617) (4,616;6,317)
-50%
[1/km] 7,77 2,25 0,42 0s [1/km] 4,78 4,01 1,15 0
95% IS [1/km] (5,917;10,758) (1,745;2,855) (0,219;0,720) 0
+35%
[1/km] 508,83 327 160,08 92,92s [1/km] 80,00 54,20 33,02 21,35
95% IS [1/km] (478,96;538,71) (306,76;347,24) (147,75;172,41) (84,95;100,89)
+50%
[1/km] 92,08 60,08 25,33 20,08s [1/km] 21,69 18,02 36,68 18, 03
95% IS [1/km] (83,99;100,18) (53,35;66,81) (23,567;27,2) (18,517;21,75)
Nopky +200%
[1/km] 145 114,08 67 34,25
s [1/km] 30,14 24,22 19,79 20,2
95% IS [1/km] (133,74;156,26) (105,04;123,13) (59,61;74,39) (32,183;36,417)
42
Na obr. 17 je znázorněna závislost počtu slabých míst na úrovni -40% na jemnosti příze.
Obr. 17 Porovnání počtu slabých míst -40% kompaktní a klasické prstencové příze
Nejnižší počet slabých míst na kontrolní hranici -40% byl naměřen u kompaktní příze
jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Nejnižší počet slabých míst na kontrolní hranici -40% byl naměřen u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Z grafu (obr. 17) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot počtu slabých míst – 40% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot počtu slabých míst -40% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex. Intervaly spolehlivosti se u jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu slabých míst -40% statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu slabých míst -40% statisticky nevýznamné. Nižší počet
slabých míst u jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
Na obr. 18 je znázorněna závislost počtu slabých míst na úrovni -50% na jemnosti příze.
43
Obr. 18 Porovnání počtu slabých míst -50% kompaktní a klasické prstencové příze
Nejnižší počet slabých míst na kontrolní hranici -50% byl naměřen u kompaktní příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 16,6 tex. Nejnižší počet slabých míst -50% byl naměřen u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex.
Z grafu (obr. 18) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot počtu slabých míst mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot počtu slabých míst -50% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 16,6 tex, 20 tex a 25 tex. Intervaly spolehlivosti se u jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu slabých míst -50% statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly počtu slabých míst -50% statisticky nevýznamné. Nižší počet slabých míst u jemnější kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19]. Kompaktní příze jemnosti 16,6 tex vykazovala vyšší počet slabých míst na úrovni -50%, což mohlo být způsobeno závadou nebo opotřebením části dopřádacího stroje.
Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím má nižší počet slabých míst.
Tento trend platí, jak u příze kompaktní, tak u klasické prstencové příze. Nižší hodnoty počtu slabých míst jsou ovlivněny počtem vláken v průřezu příze. Hrubší příze mají více vláken v průřezu příze a jemnější příze mají méně vláken v průřezu příze. Kolísání počtu vláken u jemnějších přízí se více projeví na vzniku slabých míst.
44
Na obr. 19 je znázorněna závislost počtu silných míst na úrovni +35% na jemnosti příze.
Obr. 19 Porovnání počtu silných míst +35% kompaktních a klasických prstencových přízí
Nejnižší počet silných míst na kontrolní hranici +35% byl naměřen u kompaktní příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Nejnižší počet silných míst +35% byl naměřen u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex.
Z grafu (obr. 19) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot počtu silných míst +35% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex.
Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot počtu silných míst +35% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex. Intervaly spolehlivosti se u
jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu silných míst +35%
statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu silných míst statisticky nevýznamné. Nižší počet silných míst u jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
Na obr. 20 je znázorněna závislost počtu silných míst na úrovni +50% na jemnosti příze.
73
45
Obr. 20 Porovnání počtu silných míst +50% kompaktních a klasických prstencových přízí
Nejnižší počet silných míst na kontrolní hranici +50% byl naměřen u kompaktní příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Nejnižší počet silných míst +50% byl naměřen u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex.
Z grafu (obr. 20) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot počtu silných míst +50% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex.
Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot počtu silných míst +50% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex. Intervaly spolehlivosti se u
jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu silných míst +50%
statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu silných míst +50% statisticky nevýznamné. Nižší počet silných míst u jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím má nižší počet silných míst.
Tento trend platí, jak u příze kompaktní, tak u klasické prstencové příze. Nižší hodnoty počtu silných míst jsou ovlivněny počtem vláken v průřezu příze. Hrubší příze mají více vláken v průřezu příze a jemnější příze mají méně vláken v průřezu příze. Kolísání počtu vláken u jemnějších přízí se více projeví na vzniku silných míst.
Na obr. 21 je znázorněna závislost počtu nopků +200% na jemnosti příze.
17
46
Obr. 21 Porovnání počtu nopků +200% kompaktních a klasických prstencových přízí
Nejnižší počet nopků na kontrolní hranici +200% byl naměřen u kompaktní příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Nejnižší počet nopků +200% byl naměřen u klasické prstencové příze jemnosti 25 tex a nejvyšší počet u jemnosti 14,3 tex. Z grafu (obr. 21) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot počtu nopků +200% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 16,6 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot počtu nopků +200% mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u jemností 20 tex a 25 tex. Intervaly spolehlivosti se u jemnějších přízí nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu nopků +200% statisticky významné. U hrubších přízí se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot počtu nopků +200%
statisticky nevýznamné. Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím má nižší počet nopků. Tento trend platí, jak u příze kompaktní, tak u klasické prstencové příze.
Nižší hodnoty počtu silných míst jsou ovlivněny počtem vláken v průřezu příze. Hrubší příze mají více vláken v průřezu příze a jemnější příze mají méně vláken v průřezu příze. Kolísání počtu vláken u jemnějších přízí se více projeví na vzniku nopků. Nižší počet nopků u
jemnějších přízí kompaktní příze potvrdily výsledky ostatních autorů [17,18,19].
3.6 Průměr příze
Průměr příze bylo měřeno na přístroji Uster Tester 4 - SX. Podmínky měření byly stejné jako při měření chlupatosti, hmotné nestejnoměrnosti a u počtu vad.
29
47
Statisticky zpracované výsledky měření průměru příze d jsou uvedeny v tab. 8.
Tab. 8 Statisticky zpracované výsledky měření průměru příze
Kompakt 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
d
[mm] 0,1711 0,1804 0,2043 0,2299s [mm] 0,0015 0,0021 0,0038 0,0047
95% IS [mm] (0,1705;0,1717) (0,1797;0,1812) (0,2025;0,2060) (0,2278;0,2320)
Prstenec 14,3 tex 16,6 tex 20 tex 25 tex
d
[mm] 0,1632 0,1811 0,2012 0,2251s [mm] 0,0017 0,0029 0,0013 0,0027
95% IS [mm] (0,1624;0,164) (0,179;0,182) (0,2005;0,2019) (0,2241;0,2261)
Na obr. 22 je znázorněna závislost průměru příze d na jemnosti příze.
Obr. 22 Porovnání průměru příze kompaktní a klasické prstencové příze
Vyšší hodnoty průměru příze byly naměřeny u kompaktní příze jemností 14,3 tex, 20 tex a 25 tex. Nižší hodnoty průměru příze byly naměřeny u kompaktní příze jemnosti 16,6 tex. Z grafu (obr. 22) je zřejmý statisticky významný rozdíl středních hodnot průměru příze mezi
kompaktní a klasickou prstencovou přízí u jemností 14,3 tex a 25 tex. Statisticky nevýznamný rozdíl středních hodnot průměru příze mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí je u
0,16
48
jemností 16,6 tex a 20 tex. Intervaly spolehlivosti se u jemností 14,3 tex a 25 tex
nepřekrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot průměrů příze statisticky významné. U jemností 16,6 tex a 20 tex se intervaly spolehlivosti překrývají, a proto jsou rozdíly středních hodnot průměrů příze statisticky nevýznamné. Z výsledků měření je patrný trend, že čím je příze hrubší, tím musí mít větší průměr příze, což je logické, protože čím je příze hrubší, tím musí mít příze v průřezu větší počet vláken. Střední hodnoty průměru kompaktních přízí byly vyšší hodnoty než u přízí klasických prstencových, což nepotvrdilo výsledky ostatních autorů [17,18,19]. Vyšší hodnoty průměru kompaktních přízí byly nejspíše způsobeny tím, že mykané příze mají vysokou chlupatost, která se sníží kompresní zónou na kompaktním dopřádacím stroji a vlákna jsou přikroucena k tělu příze. Měření průměru příze na přístroji Uster Tester je optické, a proto se průměr kompaktní příze jeví větší.
49
4 ZÁVĚR
Cílem této práce bylo porovnat vlastnosti viskózových mykaných přízí kompaktních a
klasických prstencových a sledovat vliv zhušťovací zóny na kompaktním dopřádacím stroji na změnu sledovaných vlastností. Soubor experimentálních přízí tvořily příze čtyř jemností pro kompaktní a prstencové příze. Od každé jemnosti bylo testováno 10 potáčů. Na základě studia literárních pramenů a z podstaty kompaktu byly zvoleny pro testování tyto vlastnosti:
chlupatost, pevnost, tažnost, hmotná nestejnoměrnost, počet vad a průměr příze. Tyto vlastnosti a způsob jejich měření jsou uvedeny v rešeršní části práce.
Vzorky pro experimentální část byly vyrobeny v podniku KTC Plavy. Experimentální část práce je zaměřena na měření a vyhodnocení jednotlivých vlastností přízí kompaktních a přízí klasických prstencových. Naměřené hodnoty byly statisticky zpracovány pomocí softwaru QC Expert, kde se sledovala normalita a homogenita naměřených dat. Počítány byly tyto charakteristiky: průměr, rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient a 95% interval spolehlivosti. Výsledky měření vlastností byly mezi sebou porovnány.
Nejdůležitější sledovanou vlastností byla chlupatost příze. Chlupatost byla měřena na přístrojích Zweigle G567 a Uster Tester 4 - SX. Na přístroji Zweigle byly sledovány dvě kategorie a to S12 a S3. Do kategorie S12 se řadí odstávající vlákna délky 1 a 2mm. Do kategorie S3 se řadí odstávající vlákna délky 3 – 15mm. Ze zpracovaných výsledků byly konstruovány grafické závislosti chlupatosti příze (S12, S3) na jemnosti příze. V porovnání kompaktní a klasické prstencové příze měla kompaktní příze statisticky významně nižší hodnoty chlupatosti, jak v kategorii S12, tak i v kategorii S3. Na přístroji Uster Tester byl sledován index chlupatosti H a směrodatná odchylka chlupatosti sH. Z naměřených výsledků je zřejmé, že kompaktní příze má statisticky významně nižší hodnoty indexu chlupatosti i směrodatné odchylky chlupatosti. Nižší chlupatost kompaktních přízí byla způsobena vlivem zhuštění vlákenné stužky na kompaktním dopřádacím stroji, čímž se částečně eliminuje zákrutový trojúhelník. Nižší chlupatost u kompaktních přízí odpovídá teorii o kompaktním předení a výsledkům autorů, kteří se touto problematikou zabývali.
Další sledovanou vlastností byla pevnost příze. Ze zpracovaných výsledků byly konstruovány grafické závislosti poměrné pevnosti R na jemnosti příze. V porovnání kompaktní a klasické prstencové příze měla kompaktní příze vyšší hodnoty pevnosti než příze klasická prstencová.
Vyšší hodnoty pevnosti kompaktní příze jsou důsledkem zúžení stužky vláken a zmenšení zákrutového trojúhelníku, protože při zakrucování je menší rozdíl v napjatosti vláken na
50
okrajích a uprostřed vlákenné stužky. Výsledky potvrdily, že pro dosažení stejné pevnosti příze kompaktní jako má příze klasická prstencová, lze u kompaktní příze použít nižší počet zákrutů.
Tažnost byla další sledovanou vlastností. Ze zpracovaných výsledků byly konstruovány grafické závislosti tažnosti na jemnosti příze. V porovnání kompaktní a klasické prstencové příze měla kompaktní příze vyšší hodnoty tažnosti než příze klasická prstencová. Vyšší hodnoty tažnosti kompaktní příze jsou důsledkem zúžení stužky vláken a zmenšení zákrutového trojúhelníku, protože při zakrucování je menší rozdíl v napjatosti vláken na okrajích a uprostřed vlákenné stužky.
Dále byla sledována hmotná nestejnoměrnost příze. Ze zpracovaných výsledků byly konstruovány grafické závislosti hmotné nestejnoměrnosti na jemnosti příze. Jemnější kompaktní příze měly nižší hodnoty hmotné nestejnoměrnosti oproti klasickým prstencovým přízím. U hrubších přízí nebyly rozdíly v nestejnoměrnosti mezi kompaktní a klasickou prstencovou přízí statisticky významné. Vyšší hodnoty hmotné nestejnoměrnosti u klasických prstencových přízí jemnosti 14,3 tex a 16,6 tex mohly být způsobeny špatným seřízením průtahové ústrojí dopřádacího stroje.
Dále se sledoval počet silných míst, slabých míst a nopků. Ze zpracovaných výsledků byly konstruovány grafické závislosti počtu silných míst (+35%, +50%), slabých míst (-40%, -50%) a nopků (+200%) na jemnosti příze. Jemnější kompaktní příze měly nižší hodnotu počtu silných, slabých míst a nopků oproti klasickým prstencovým přízím. U hrubších přízí nebyly rozdíly v počtu vad a nopků na všech sledovaných úrovních mezi kompaktní a
klasickou prstencovou přízí statisticky významné. Nižší hodnoty počtu slabých/silných míst a nopků jsou ovlivněny počtem vláken v průřezu příze. Hrubší příze mají více vláken v průřezu příze a jemnější příze mají méně vláken v průřezu příze. Kolísání počtu vláken u jemnějších přízí se více projeví na vzniku slabých/silných míst a nopků.
Poslední sledovanou veličinou byl průměr příze. Ze zpracovaných výsledků byly
konstruovány grafické závislosti průměru příze na jemnosti příze. Kompaktní příze měly vyšší hodnoty průměru příze než klasické prstencové příze u jemností 14,3 tex, 20 tex a 25 tex. Nižší hodnoty průměru kompaktní příze byly u jemnosti 16,6 tex. Vyšší hodnoty průměru kompaktních přízí byly nejspíše způsobeny tím, že mykané příze mají vysokou chlupatost, která se sníží kompresní zónou na kompaktním dopřádacím stroji a vlákna jsou
51
přikroucena k tělu příze. Měření na přístroji Uster Tester je optické, a proto se průměr kompaktní příze jeví větší.
Z výsledků tohoto experimentu je možné říci, že kompaktní příze vykazuje tyto kladné vlastnosti: nižší chlupatost příze podle přístroje Zweigle i Uster Tester, vyšší pevnost, vyšší tažnost, nižší hmotnou nestejnoměrnost, nižší počet silných, slabých míst a nopků oproti klasické prstencové přízi. Tyto kladné vlastnosti má za následek lepší struktura příze vyrobená na kompaktním dopřádacím stroji.
52
5 LITERATURA
[1] Ursíny, P.: Stroje a technologie dopřádání I, Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, Liberec, 1991
[2 ] Ursíny, P.: Předení I, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2006.
[3] Ursíny, P.: Předení II, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2009
[4] Ursíny, P.: Spřádání bavlnářským způsobem, Vysoká škola strojní a textilní v Liberci, Liberec, 1991
[5] Ursíny, P., Jirásková, P., Moučková, E.: Analýza vlastností kompaktních přízí, rešeršní studie, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2007
[6] Prospektové materiály firmy Rieter [online]. Aktualizace 12.12. 2013 [cit. 28.12. 2013].
Dostupné z www:<www.rieter.com>
[7] Prospektové material firmy Trúetzschler [online]. Aktualizace 4.1. 2014 [cit. 20.1. 2014].
Dostupné z www:<www.truetzschler.com>
[8] Prospektové materiály firmy Zinser [online]. Aktualizace 10.2. 2014 [cit. 20.2. 2014].
Dostupné z www:<http://www.schlafhorst.oerlikontextile.com>
[9] Kovačič, V.:Zkoušení textílií I, Technická univerzita v Liberci, skripta [online]
[10] Kovačič, V.:Zkoušení textílií II, Technická univerzita v Liberci, skripta [online]
[11] interní norma IN č. 22-102-01/01 [12] norma ČSN EN ISO 2062
[13] norma ČSN 80 0706
[14] Moučková (Cihlářová), E.: Hmotná nestejnoměrnost délkových a plošných textílií, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2002
[15] Krupincová, G.: Chlupatost přízí, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 2012 [16] wikipedie [online]. Aktualizace 17.2. 2014 [cit. 20.2. 2014]. Dostupné z
www.<http://cs.wikipedia.org>
53
[17] Compact Spinning for Improved Quality of Ring-Spun Yarns. [online]. [cit. 16.3. 2014].
Dostupné z
http://textile.netai.net/spinning/compact%20spinning%20for%20improved%20quality.pdf [18] An Investigation about Tensile Strength, Pilling and Abrasion Properties of Woven Fabrics made from Conventional and Compact Ring-Spun Yarns . [online]. [cit. 16.3. 2014].
Dostupné z http://www.fibtex.lodz.pl/60_11_39.pdf
[19] Compact Cotton Yarn. [online]. [cit. 16.3. 2014]. Dostupné z http://www.fibtex.lodz.pl/48_08_22.pdf?origin=publication_detail
[19] Compact Cotton Yarn. [online]. [cit. 16.3. 2014]. Dostupné z http://www.fibtex.lodz.pl/48_08_22.pdf?origin=publication_detail