Příze vyrobené prstencovým a kompaktním postupem výroby se liší v mnoha vlastnostech.
Kompaktní příze vykazuje tyto kladné vlastnosti: [5]
nižší chlupatost, vyšší pevnost, vyšší odolnost v oděru, vyšší tažnost, nižší počet vad – silných a slabých míst, hladký povrch, vyšší lesk, nižší žmolkovitost, nižší špinivost, menší prašnost při zpracování, lepší uspořádání vláken v přízi, vyšší stlačení vláken, menší průměr, menší přetrhovost při dopřádání,
Negativní vlastnosti kompaktních přízi: [5]
chladný omak, tvrdý omak, nižší navlhavost, nižší schopnost zaplnění, nižší termoizolační vlastnosti
2.7.1 Jemnost
Jemnost příze je nazývána také délková hmotnost. Jemnost je definována poměrem mezi hmotností m textilie a délkou l textilie. Pro vyjádření se používá hmotnostní číslování soustava tex a titr denier nebo délkové číslování číslo metrické Nm a číslo anglické Ne. [10]
Jemnost v soustavě tex je definována:
(1) Kde:
T - jemnost příze m - hmotnost příze l - délka příze
20
Chlupatost je charakterizována, jako množství vystupujících nebo volně pohyblivých konců vláken nebo vlákenných smyček. [20]
Chlupatost se dělí podle délky odstávajících vláken na dvě oblasti (viz obr. 6)[20]:
Hustá chlupatost: Je těsně přiléhající k vnitřní části příze, ovlivňuje přízi kladně v užitných vlastnostech například má lepší tepelně-izolační vlastnosti. Hustá chlupatost je znázorněna na obr. 6a – vlákna 1,2 a na obr. 6b – vlákna 1, 2a, 2b.
Řídká chlupatost: Jsou dlouhé konce vláken, ovlivňuje přízi negativně ve
zpracovatelských i užitných vlastnostech. Řídká chlupatost je znázorněna na obr. 6a – vlákna 3,4,5 a na obr. 6b - vlákna 3.
Obr. 6 Oblast chlupatosti [20]
Měření chlupatosti
Zařízení Zweigle
Zkouška chlupatosti na zařízení Zweigle se provádí podle interní normy IN č. 22-102-01/01.
Přístroj pracuje na principu vyhodnocení změny průtoku snímaného světla. Příze, která prochází měřícím přístrojem (viz obr. 7), přerušuje tok světla a vyvolává tak proměnnou odezvu na sérii fototranzistorů. To umožňuje určit počet odstávajících vláken a rozdělit je podle délek do tříd. Přístroj Zweigle sleduje tyto třídy délek odstávajících vláken: 1mm, 2mm, 3mm, 4mm, 6mm, 8mm, 10mm, 12mm, 15mm. Třídy od 3mm do 15mm se sčítají do
21
kategorie S3, která reprezentuje chlupatost. Třídy 1mm a 2mm se sčítají do kategorie S12.
Kategorie S12 je oblast husté chlupatosti a kategorie S3 je oblast řídké chlupatosti. Chlupatost se vyjadřuje počtem odstávajících vláken na délku 100 metrů. [11]
Obr. 7 Měření chlupatosti na přístroji Zweigle [20]
Zařízení Uster Tester
Metoda je založena na fotometrickém principu. Měření spočívá v prosvětlení příze
monochromatickým infračerveným zářením, aby se eliminoval vliv barvy příze. Zdroj světla produkuje záření, jehož proud je rozptýlen odstávajícími vlákny na přízi a následně
zachytáván senzory (viz obr. 8). Přímé paprsky jsou pohlceny před dosažením senzoru.
Výsledkem je index chlupatosti H, který vyjadřuje souhrnnou délku všech ostávajících vláken v cm, která je vztažena na délku 1 cm příze. Variabilita chlupatost je vyjádřena pomocí směrodatné odchylky sh.
Obr. 8 Měření chlupatosti na přístroji Uster Tester
22 2.7.3 Pevnost
Pevnost příze je definována jako síla potřebná k přetržení příze. Pevnost materiálů je často ovlivněna vadami v přízi. Pevnost příze se testuje na trhacím přístroji. Trhací přístroj se skládá ze dvou čelistí a to horní a dolní, do kterých se vzorek upne. Dolní čelist je nepohyblivá, pouze drží vzorek. Horní čelist je pohyblivá.
Absolutní pevnost je síla potřebná k přetržení příze. Absolutní pevnost je ovlivněna jemností, a proto se přepočítává na relativní pevnost, která není zatížena jemností a lze mezi sebou příze porovnávat bez ohledu na jemnost příze.
Vztah pro výpočet relativní pevnosti:
(3) Kde:
R - relativní pevnost [N/tex]
F - absolutní pevnost [N]
T - jemnost [tex]
Zkouška pevnosti se provádí podle normy ČSN EN ISO 2062. [10, 12]
2.7.4 Tažnost
Tažnost je celkové poměrné prodloužení při přetrhu. Protažení se měří společně s pevností na trhacím přístroji. Tažnost příze se vypočítává z protažení příze dle vztahu (4).
Vztah pro výpočet tažnosti:
Zkouška tažnosti se provádí podle normy ČSN EN ISO 2062. [10, 12]
23 2.7.5 Hmotná nestejnoměrnost
Hmotná nestejnoměrnost je kolísání hmoty vláken v průřezu nebo určitých délkových úsecích délkového vlákenného útvaru. Hmotná nestejnoměrnost ovlivňuje variabilitu dalších
vlastností. (např. variabilitu průměru příze, zákrutů, pevnosti nebo vzhled plošné textilie).
Zkouška hmotné nestejnoměrnosti se provádí podle normy ČSN 80 0706.
Měření hmotné nestejnoměrnosti
Diskrétní způsob
Při diskrétním způsobu se příze rozdělí na stejně dlouhé úseky, které se zváží a stanoví průměrnou hodnotu hmotnosti, rozptyl, směrodatnou odchylku, variační koeficient.
Kontinuální způsob – Kapacitní princip měření - např. přístroj Uster Tester
Kontinuální způsob je založen na nepřímém měření kolísání hmoty délkové textilie. Měření spočívá v průchodu délkového vlákenného materiálu mezi deskami kondenzátoru (viz obr. 9).
Se změnou hmoty vlákenného materiálu se mění kapacita kondenzátoru, která je převedena na změnu proudu, jež je úměrná změně hmotnosti vlákenného materiálu. Výstupem přístroje je tzv. hmotnostní diagram, který zachycuje kolísání hmotnosti měřeného materiálu v závislosti na délce úseku. Dále je nestejnoměrnost vyjádřena údajem o lineární a kvadratické
nestejnoměrnosti, variační koeficient nestejnoměrnosti, údaj o počtu silných, slabých míst, nopků, spektogram, délkovou variační křivku a DR křivky.
Obr. 9 Princip měření na přístroji Uster-Tester [14]
24
Výsledkem měření je lineární hmotná nestejnoměrnost, která vyjadřuje střední lineární odchylku od střední hodnoty hmotnosti délkového úseku vlákenného útvaru. Nebo
kvadratická hmotná nestejnoměrnost, která je variační koeficient hmotnosti délkových úseků vlákenného útvaru.
Vady přízí:
Slabé místo tj. místo, kde dojde k zeslabení příčného průřezu vlákenného útvaru o určitou míru maximálně 60% úbytek.
Silné místo tj. místo, kde dojde k zesílení příčného průřezu vlákenného útvaru o určitou míru maximálně 100% přírůstek.
Nopek je zvýšení průřezu příze o víc jak 140% na délce 1mm – 4 mm příze. [10, 13, 14]
2.7.6 Průměr příze
Pod pojmem průměr příze se obvykle považuje průměr nejmenšího myšleného válce, v němž je soustředěna veškerá hmota příze nebo její podstatná část. [21]
Princip měření průměru příze:
Měření průměru příze je založeno na senzorové technologii, která obsahuje kameru.
Infračervený vysílač optického senzoru vytváří souběžný světelný paprsek. Poté je obraz sejmut optickým přijímačem a signál vytváří průměr těla příze. Vystupující vlákna toto měření neovlivňují. Senzory v úhlu 0º a 90º dodávají informace o průměrném 2D průměru a tvaru příze. Přístroj Uster Tester 4 vyhodnocuje průměr příze po celé délce měřeného vzorku.
[20]