7.7 „Domácí výrobky” – systém regionálních značek
8 PODNIKÁNÍ V LIBERECKÉM KRAJI
Liberecký kraj, který vznikl v roce 2000, patří svou rozlohou a počtem obyvatel mezi nejmenší kraje České republiky. Na jeho území se nachází 10 správních obvodů s rozšířenou působností, v rámci nich 21 územních obvodů pověřených obcí a 216 samosprávných obcí. Je tvořen okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.
Spolu s kraji Královehradeckým a Pardubickým je součástí regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod.
Liberecký kraj má převážně průmyslový charakter. Rozvinut je v něm především průmysl skla a bižuterie, výroba a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. Podniky působící v oblasti automobilového průmyslu byly většinou restrukturalizovány pomocí zahraničního kapitálu. Tradiční textilní průmysl ztratil v důsledku útlumu v posledních letech svoje dominantní postavení. V zemědělství, které je pouze doplňkovým odvětvím, jsou hlavními plodinami obiloviny a pícniny v návaznosti na chov skotu.
Po roce 1990 nastal v Libereckém kraji značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřený zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby a rozvoj cestovního ruchu.
Podnikatelské prostředí lze označit v Libereckém kraji za relativně dobré. Je tvořeno širokým komplexem různorodých vlivů, vazeb a subjektů. Nejširším východiskem je obecné legislativní a ekonomické prostředí, které určuje rámec pro podnikání. Počet ekonomických subjektů se neustále zvyšuje. Podílí se na tom především obchodní společnosti a to zejména zahraniční, což vypovídá o Libereckém kraji jako o zajímavé destinaci zahraničích investorů. Z hlediska odvětvového členění hospodářství zaujímá čelní pozici obchod a opravy motorových vozidel, průmysl, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a stavebnictví.142
Na rozvoj ekonomické základny kraje působí průmysl a služby jako hlavní odvětví.
Liberecký kraj zůstává stále průmyslovým regionem, i když došlo k výrazné změně jeho struktury a v posunu těžiště výroby do oblasti dopravního strojírenství. V Libereckém kraji převládá zpracovatelský průmysl produkující výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
V jednom z nejdůležitějších dokumentů, kterým se řídí rozvoj Libereckého kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006–2020 jsou stanoveny jeho následující vize.
„Liberecký kraj je živý, zdravý, silný a dynamický region, na bázi udržitelného rozvoje ve všech oblastech s diverzifikovanou ekonomickou základnou založenou na inovační produkci a službách s vysokou přidanou hodnotou včetně využívání potenciálu cestovního ruchu. Liberecký kraj je region poskytující kvalitní podmínky pro život obyvatel, region se zdravým životním prostředím, region, který se harmonicky rozvíjí s využitím všestranné spolupráce.“143
Silnou stránkou ekonomického potenciálu kraje je rozvoj perspektivních odvětví, přítomnost zahraničního kapitálu, výrazný podíl vrstvy malých a středních
142 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. S. 13.
143 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. S. 57.
podnikatelských subjektů, rozvinutý sektor tržních a logistických služeb, stabilní postavení velkých podniků v Libereckém kraji, existence rozvojových ploch – průmyslové zóny, vysoce nadprůměrná úroveň podnikatelské aktivity v oboru pohostinství a ubytování a velký potenciál ubytovací základny v atraktivních turistických střediscích a v turisticky atraktivních městech.
Mezi příležitosti, které by mohly výrazně ovlivnit rozvoj Libereckého kraje, mimo jiné, patří příprava a realizace programů na podporu rozvoje malého a středního podnikání, tvorby místních produktů, vzniku místních sítí a výrobně-odbytových řetězců, existence investorů realizujících své podnikatelské záměry v areálech brownfields, orientace na průmysl a služby s vyšší přidanou hodnotou, podpora přílivu průmyslových investic a rozšíření spolupráce podnikatelů napříč odvětvím. [71]
Regionální konkurenceschopnost je chápána jako schopnost zvyšovat zaměstnanost, diverzifikovat produkci, zvyšovat produkt a přidanou hodnotu dostatečným tempem tak, aby se obchodní vztahy vyvíjely vyrovnaným způsobem.144
Podle výsledků šetření ČSÚ zaujímá Liberecký kraj v ukazateli počtu inovujících firem až předposlední místo v ČR a silně podprůměrné hodnoty vykazuje i pokud jde o jejich inovační výkonnost. Největší podíl inovačních firem byl v rámci zpracovatelského průmyslu zjištěn v chemické výrobě, výrobě elektrických a optických přístrojů a výrobě plastů a nekovových minerálních výrobků, v rámci služeb pak v obchodě a opravárenství a ostatních podnikatelských činnostech.145
Významné rezervy v Libereckém kraji má rozvoj inovativních, diverzifikovaných, místních či tradičních výrob. K jejich podpoře by mohly přispět podnikatelské inkubátory, ale také úzké propojení vědecké a výzkumné základny s výrobní a obchodní praxí v kraji.146
Na území Libereckého kraje zasahuje i Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Ten je euroregionem tří hraničních oblastí nacházejících se na území, kde se stýkají hranice České republiky, Spolkové republiky Německo a Polské republiky. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa je prvním euroregionem vytvořeným na české hranici.
V rámci zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpory podnikatelského prostředí do roku 2020 by se měly vytvářet podmínky
• pro podnikání v tradičních oborech a místních řemeslech,
• pro zvyšování počtu a rozvoj klastrů,
• pro podporu malých a středních podniků,
• podporu začínajících podnikatelů,
• podporu podnikatelských subjektů s růstovým potenciálem,
144 BENEŠ, M. Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. WP č. 5/2006. 1. vyd. Brno: Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. S. 10. ISSN 1801-4496.
145 VITURKA, M. Inovační profily regionů. WP č. 11/2007. 1. vyd. Brno: Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. S. 15. ISSN 1801-4496.
146 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020. S. 16.
• podporu lokálních ekonomik. [71]
Průzkum podnikatelského prostředí, který byl proveden v Libereckém kraji již v roce 1999, ukázal řadu podnětů, které jsou platné dodnes. Byly v něm osloveny podniky, které jsou největšími zaměstnavateli v Libereckém kraji.
Podle těchto firem není ekonomika měst závislá na jednom typu průmyslu, ale je relativně diverzifikována, i když výrazný podíl má zejména strojírenství, výroba skla a bižuterie.
Svou roli zde hraje i zpracování plastů, textilní výroba, stavebnictví a služby pro potřeby velkých měst.
Podle nich patří mezi pozitivní prvky v místním podnikatelském prostředí
• průmyslový region, tradice průmyslu, školy, pracovní síla,
• zeměpisné poloha, dostupnost Prahy, Německa, aglomerace,
• Technická univerzita v Liberci, koncentrace průmyslových oborů a služeb pro podnikání,
• návštěvnost cizinců, cestovní ruch.
Na druhé straně uvedly podniky jako negativní faktory
• byrokracii státní správy, nedostatečnou spolupráci státní správy, samosprávy a podniků,
• malou podporu a zájem o podnikání ze strany radnic, nedostatečná vzájemná komunikace,
• investičně náročná rekonstrukce technické infrastruktury, zejména silnic,
• bezpečnost ve městech, krádeže aut,
• malý kontakt mezi podnikateli Liberce a ostatních měst regionu.147
Respondenti uváděli, že mezi faktory, které negativně působí na současný a další rozvoj firem a jejich výrobků a služeb patří současná ekonomická situace v ČR, domácí a zahraniční konkurence. Podniky neuváděly problémy s dopravou, vzdálenosti na trhy, náklady na energie a nedostatečné prostory pro podnikání. [57]
Od roku 1999 byla zpracována řada nejrůznějších dokumentů, které mapovaly podnikatelské prostředí v Libereckém kraji. Většina údajů, které vybrané podniky v roce 1999 uvedly, se však nezměnila.
147 Průzkum podnikatelského prostředí v Liberci, Jablonci nad Nisou, České Lípě a Turnově. S. 8.